Želva, o které se nikdo nezmiňuje, Příští poezie
Jiří Suchý v šedesátých letech napsal píseň, ve které se zpívá, že trocha poezie nikoho nezabije. Tento rým se stal v Čechách zažitým úslovím a také my jím dnes otevíráme Knihovničku, protože ani posluchače Radia Praha jistě trocha poezie nezabije. Připravil Vilém Faltýnek.
V období studené války totiž každý přistěhovalec musel projít v strávil v Elis Island u Manhattanu, kde pak celá desetiletí žil.
Václav Kofroň se dílem Jiřího Voskovce a Jana Wericha zabývá již řadu let. Průběžně připravuje k vydání sborníky Voskovec a Werich neznámí. Právě vyšel druhý díl této řady nazvaný Nikdy nic nikdo nemá a Kofroň pracuje na třetím. V něm poprvé v knižní podobě představí rozhlasové černé čtvrthodinky, vysílané za války z Ameriky.
A teď ještě v rychlosti k další novince. Nakladatelství Paseka vydalo sbírku jinému autorovi z řad české emigrace, dramatikovi, režisérovi a básníkovi Františku Listopadovi, který žije od roku 1959 v Lisabonu. Jeho verše jsou hravě asociativní, melodické, sílí v nich pocit nostalgie.
Sbírka Příští poezie vyšla v edici Klub přátel poezie, která je od šedesátých let spojená s nakladatelstvím Mladá Fronta. Jak se náhle ocitla v soukromém nakladatelství, které vzniklo v roce 1991? Podle majitele Paseky Ladislava Horáčka přešla v průběhu roku 2000 skupina redaktorů z Mladé fronty do Paseky a přinesli s sebou tuto edici. Na vydávání klubu přátel poezie se nyní podílejí obě nakladatelství. Těmito dvěma novinkami jsme se tedy vrátili ještě do roku 2001. Za čtrnáct dní se možná už budeme moci věnovat titulům s vročením 2002.
