Zločin a sex v českých dějinách
V čem se lišilo sexuální chování našich předků od moderní doby. Jak bylo v minulosti trestáno cizoložství, bigamie, znásilnění. Kterak se vyvíjela instituce manželství. Na tyto i další otázky odpovídá unikátní publikace nazvaná "Zločin a sex v českých dějinách" aneb "Manželské spory a sexuální kriminalita v ranném novověku", o které vás bude informovat Evelina Himalová v dnešní kulturní rubrice.
zajímavější než druhá. Palčivé partnerské problémy zarámoval její autor doktor Jindřich Francek, jenž je ředitelem Státního okresního archivu v Jičíně a zabývá se městskými a právními dějinami, do kulturní a společenské reality manželství a rodiny našich předků. Původně byl požádán, aby doplnil překlad francouzského titulu "Historie trestu smrti" o českou tématiku, konkrétně o kapitolu, jak se v raném novověku v Čechách a na Moravě popravovalo. Kniha vyšla v roce 1998. Měla úspěch, proto se nakladatel rozhodl pro nový projekt. S nabídkou ke spolupráci se obrátil opět na doktora Jindřicha Francka, a ten neodmítl... Už při čtení prvních stránek se přeneseme do doby, kdy cizoložství, zoofilie, homosexualita či incest byly bez jakékoli debaty hrdelními činy, kde však trestní právo měřilo mužům a ženám rozdílným metrem. V naší současnosti většina vyspělých zemí včetně České republiky od trestu smrti ustoupila. U nás byl zrušen v červenci 1990 novelou tehdy ještě československého trestního zákona. Zakazují jej také ústavní Listina základních práv a svobod a Evropská úmluva o lidských právech. Přesto, pokaždé když je třeba rozhodnout o potrestání zvláště nebezpečného delikventa, rozvíjí se znovu a znovu polemika o tom, zda bylo zrušení trestu smrti před deseti lety správné. Také všechny průzkumy mínění svědčí o tom, že i přes poměrně velkou váhavost veřejnosti by byla většina občanů pro jeho obnovení. Potvrdilo se to v poslední době například i v souvislosti s kauzou Jiřího Kajínka, který byl odsouzen za dvojnásobnou nájemnou vraždu k doživotnímu trestu, zatímco lidé, na které dolehl po jeho útěku z mírovské věznice strach, by si pro něj přáli trest nejvyšší. Jaký názor zastává doktor Francek..? A když jsem se pana doktora Francka zeptala na potrestání nejvyšší, neodpustila jsem si ani otázku na jeho názor na udělování milosti, která bývala královskou výsadou. V rukou prezidenta je cestou ke zmírnění nepřiměřeně tvrdého soudního řízení, které postupuje striktně a stroze podle litery zákona. Veřejnost udělování milostí uznává i kritizuje. Do kanceláře hlavy státu přichází ročně přes tři tisíce žádostí, loni vyhověl 88 z nich. Naposledy prezident Václav Havel udělil koncem letošního října milost ženě odsouzené za rozsáhlé podvody, což se nesetkalo mezi občany se zrovna příznivým ohlasem. Někteří se domnívají, že milostí uděluje moc, jiní, že málo. Panuje také názor, že milost prezident dává pouze známým lidem či dokonce z protekce. Na závěr se ještě vraťme literární tvorbě doktora Francka. Kniha "Zločin a sex v českých dějinách", o níž byla řeč, vyniká kromě jiného i bohatým poznámkovým materiálem. Odkazy nás upozorňují, že vlastně čteme odborné historické dílo. Přitom se čte krásně, jako napínavá detektivka. A na jaké téma bude další, které už připravuje..?
