Zprávy

Lidovci navrhli zmrazit platy policistům, hasičům a celníkům

Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek navrhl odložit o dva roky plánované razantní zvýšení mezd policistům, hasičům, celníkům a vězeňským dozorcům. Nový služební zákon, který se zvýšením mezd počítá, má přitom začít platit od 1. ledna 2005. Zvýšení platů uvedených složek má státní pokladnu přijít na 8,5 miliardy korun. O lidoveckém návrhu by měla sněmovna hlasovat zřejmě v polovině října. Návrh by mohl získat podporu části opozice. Předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý podle vyjádření v BBC předpokládá, že kvůli návrhu bude mimořádně svolán poslanecký klub a možná i grémium ODS. On sám klubu doporučí, aby Kalouskův návrh podpořil. Zákon s výrazným nárůstem platů od Nového roku prosadil již dříve nynější premiér Stanislav Gross (ČSSD). Podle menších koaličních stran se ale příjmy příslušníků bezpečnostních složek zvyšují neúměrně v porovnání s platy učitelů a dalších státních zaměstnanců. Pokud bude účinnost zákona odložena, nevyužité peníze v rozpočtu bude možné podle Kalouska rozdělit mezi ostatní tak, aby nebyl porušen princip sociální soudržnosti. "V čase, který získáme odložením návrhu tohoto zákona, dohodneme koncepci vývoje platů ve státní správě," řekl. Také místopředseda unionistů František Pelc nesouhlasí s výrazným nárůstem platů policistů. Již dříve novinářům řekl, že ve hře je možnost nezvyšovat platy tak razantně, ale přidat policistům třeba jen polovinu plánované částky. Ostře proti jsou sociální demokraté.

Kalousek navrhl odložit zvýšení platů bezpečnostním složkám v rámci v rámci předlohy, která má již v letošním roce odejmout 14. platy soudcům, poslancům, ministrům a státním zástupcům. Upozornil na to, že na odejmutí takzvaných dalších platů se shodli všichni politici v rámci takzvané sociální soudržnosti. Z rozpočtu se přitom podle něj ušetří asi 200 až 300 milionů korun, "což z hlediska celkového objemu výdajů ze státního rozpočtu je dopad marginální," řekl Kalousek, který předsedá sněmovnímu rozpočtovému výboru. Princip sociální soudržnosti podle něj ostře kontrastuje s tím, že stát kvůli finanční tísni nepřidá učitelům a vědcům, ale příslušníkům bezpečnostních sborů bude vyplaceno o 27 procent víc, než jsou jejich příjmy v roce 2004.

Gross cestuje po Evropě, v říjnu pohostí Schrödera i Rasmussena

Premiér Stanislav Gross (ČSSD) v tomto týdnu postupně navštíví Polsko, Rakousko a Řecko, v říjnu přivítá v Praze německého kancléře Gerharda Schrödera a dánského premiéra Anderse Rasmussena. V Maďarsku se příští měsíc zúčastní summitu předsedů vlád o "progresivním vládnutí", oznámil Úřad vlády. Na konci října Gross za Českou republiku podepíše v Římě evropskou ústavní smlouvu. Prezident Václav Klaus už předem oznámil, že podpis euroústavy přenechá jiným ústavním činitelům. Když se Gross stal koncem letošního července nejmladším premiérem v dosavadní historii země, označili mnozí komentátoři a analytici zahraniční politiku za jednu ze slabin nového šéfa Strakovy akademie. I Gross koncem srpna při projevu před českými velvyslanci v Černínském paláci připustil, že v této oblasti má co dohánět. Vyjádřil tehdy přání, aby česká zahraniční politika zněla jedním hlasem. Zdůraznil, že i po změně vlády zůstávají prioritami české diplomacie Evropská unie, vztahy se Spojenými státy a se sousedními zeměmi, boj proti terorismu, prosazování lidských práv a ekonomické zájmy republiky v cizině.

Gross a Buzková složili poslanecký mandát, aby měli čas na vládu

Premiér Stanislav Gross a ministryně školství Petra Buzková (oba ČSSD) se vzdali poslaneckého mandátu. Chtějí se naplno věnovat práci ve vládě. V dolní komoře by je měli nahradit sociální demokraté Dagmar Mocová a Miloš Máša. Gross i Buzková se mandátu vzdali prohlášením přímo ve sněmovně. Gross již při sestavování kabinetu ohlásil, že sám mandát složí a totéž očekává od sociálnědemokratických ministrů. Původně chtěl, aby se mandátu vzdali všichni ministři, ale lidovci a unionisté to odmítli. Premiér pak také z různých důvodů udělil výjimku několika svým stranickým kolegům, mandátu se tak nemusejí vzdávat ministři financí Bohuslav Sobotka, práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach a kultury Pavel Dostál. Mandát si ale zatím ponechávají i další ministři za ČSSD, například ministr zemědělství Jaroslav Palas. "Má okresní organizace sociální demokracie v Bruntále vyjádřila nesouhlas s takovýmto krokem. Takže v této chvíli nepočítám, že bych se vzdal," řekl Palas již v srpnu České televizi.

Obce na Žďársku by se proti skladu na jaderný odpad nebouřily

Vybudování skladu na vyhořelé jaderné palivo ve štole Skalka na Žďársku by zřejmě nenarazilo na větší odpor obyvatel ani obcí. Stavba připadá v úvahu, pokud se ji společnosti ČEZ nepodaří prosadit v areálu jaderné elektrárny Temelín. Jak ČTK řekli zástupci obcí na Žďársku, lidé jsou zvyklí na těžbu uranové rudy. Stavba skladu by jim přinesla práci po ukončení těžby v příštím roce; kvůli převozu paliva by se podle nich opravila železnice i místní silnice. Štola leží asi kilometr od obce Střítež se stovkou obyvatel. "Nějaké odmítavé názory jsou, ale jsou v menšině," řekl ČTK starosta Radek Štourač. Zastupitelstvo schválilo sklad před osmi lety a podle jeho odhadu by záměr prošel i nyní. Obyvatelé se podle něj jaderného materiálu nebojí. Sklad by zaměstnal lidi při stavbě. ČEZ navíc obce v okolí dotuje; před několika lety zvedal jejich rozpočty na dvojnásobek, nyní přispívá asi pětinou. Do Skalky by se radioaktivní odpad z Temelína vozil po železnici asi dvakrát ročně. Podle mluvčího ČEZ Petra Spilky by se asi jednalo o několik pětimetrových kontejnerů. Rizik spojených s transportem se obce na Ždársku příliš nebojí. Podle starosty Bystřice nad Pernštejnem Josefa Novotného by se díky tomu naopak mohla zachovat a opravit regionální trať mezi Tišnovem a Žďárem nad Sázavou i místní silnice. "Viděl jsem mezisklady a myslím, že je to bezproblémová záležitost. Ale nadšený z toho také nejsem," dodal.

Ražba 700 metrů hluboké průzkumné štoly Skalka byla ukončena v roce 1997. Na stavbu skladu již bylo vydáno územní rozhodnutí, pak se proces zastavil. Lokalita měla původně sloužit jako centrální úložiště pro vyhořelé palivo z obou českých jaderných elektráren. ČEZ ale začal budovat sklady v elektrárnách. První sklad v Dukovanech s kapacitou 600 tun se zaplní do roku 2006, druhé úložiště s kapacitou 1340 tun se nyní staví v jeho sousedství. Stavební náklady se pohybují kolem 300 milionů. Projekt na třetí mezisklad s kapacitou 1370 tun v Temelíně nyní prochází posuzováním z hlediska vlivu na životní prostředí. Proces je mezinárodní, protože Rakousko projevilo zájem se na posuzování účastnit. Sklad by měl být postaven do roku 2010, do té doby se vyhořelé palivo bude skladovat v areálu v bazénech s vodou. Náhradní varianta na Žďársku připadá v úvahu, pokud se stavbu nepodaří projednat včas. Jak řekl v úterý při návštěvě Dukovan premiér Stanislav Gross, rozhodnutí by mělo padnout příští rok. Státní úřad pro jadernou bezpečnost podle své předsedkyně Dany Drábové preferuje mezisklad v Temelíně. Na Žďársko by se vyhořelé palivo muselo převážet, a to zvyšuje riziko. Naopak výhodou štoly Skalka je umístění pod zemí, což by vyloučilo časté spekulace o poškození meziskladu pádem letadla.

Tlapa: Chceme co nejdříve jednat s EU o zvýšení amerických cel

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce co nejdříve zahájit jednání s Evropskou unií o společném postupu proti záměru Spojených států zvýšit od listopadu dovozní cla na zboží z EU. Zvýšení cel by totiž podle náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Tlapy postihlo významné položky českého vývozu do USA, který by kvůli tomu mohl klesnout až o 50 milionů dolarů (1,3 miliardy korun). "Iniciujeme jednání s EU o společném postupu proti zavedení celních zatížení, která by postihla české výrobce skla, skleněných výrobků, sýrů, čokoládových cukrovinek, tabákových výrobků a průmyslových strojů. První odhady hovoří o tom, že by se mohlo jednat o vývoz českého zboží v hodnotě až 50 milionů dolarů," řekl ČTK Tlapa. Podle úřadu obchodního přidělence se USA chystají zavést odvetná cla proti EU kvůli tomu, že přistupující země převzaly jednotnou celní politiku. Pokud prezident George Bush návrh schválí, bude například na sklo od listopadu uvaleno až 90procentní clo. Podle vicepremiéra pro ekonomiku Martina Jahna bude mít ČR jako jeden z členů EU poměrně omezené možnosti, jak se k problému zvýšení amerických cel postavit. "Je to samozřejmě otázka obchodní politiky mezi celou EU a Spojenými státy. Nicméně se tím budeme zabývat a budeme se snažit udělat maximum proto, aby nedošlo k poškození vývozců skla do Spojených států," řekl Jahn ČTK na strojírenském veletrhu v Brně.

Zvýšení cla na dovoz zboží z EU do USA by citelně dopadlo zejména na tuzemské sklárny, které vyvážejí většinu produkce a USA patří k jejich stěžejním trhům. Některé sklárny tvrdí, že zvýšení dovozních cel by znamenalo jejich likvidaci. Např. Sklárny Nový Bydžov, které patří k největším výrobcům křišťálových svítidel a broušených lustrových ověsů v České republice, na americký trh ročně dodávají zboží za několik milionů korun. "USA jsou pro nás letitými dobrými odběrateli," řekl Kovář. Celkový roční obrat bydžovské firmy se pohybuje kolem 50 milionů korun a pracuje v ní asi 150 lidí. Pokud cla budou zavedena již od listopadu, bude podle Kováře pro firmu velmi obtížné umístit zboží na jiných trzích. Firma exportuje zhruba 90 procent produkce, největšími odbytišti jsou země bývalého Sovětského svazu, arabské země, Francie. Americký trh by podle Kováře v případě zavedení cel pro země Evropské unie mohli obsadit výrobci z Turecka, Egypta či Číny.

Věž svitavského kostela sv. Josefa ukrývala tajuplnou schránku

Kovovou schránku, která by mohla odhalit více z historie kostela sv. Josefa ve Svitavách, našli v minulých dnech řemeslníci v báni jeho jižní věže. Své tajemství vydá malé pouzdro ve středu. "Je to plochá schránka zhruba 18 krát 14 centimetrů. Vůbec nevím, co v ní mohu očekávat. Vešly by se tam snad dva složené archy papíru," řekl Antonín Nádvorník ze svitavské farnosti. Očekává, že v pouzdře bude dokument z 50. let minulého století, kdy pseudorománský kostel údajně naposled prodělal opravu. Až podle charakteru nálezu se správci kostela rozhodnou, jak s ním naloží. Pro další pokolení však na místo, kde našli pouzdro, žádný další vzkaz nevloží. "Tubu s písemnostmi jsme vložili v loňském roce do severní věže kostela, a tak by bylo zbytečné zprávu pro další generace dublovat," uvedl Nádvorník.

Kostel sv. Josefa opravuje církev s finanční pomocí státu, města a kraje od roku 2003. Loňská oprava severní věže stála zhruba 1,9 milionu korun, nynější oprava druhé věže přijde na více než tři miliony korun.

Počasí

Noc bude oblačná až polojasná, teploty 10 až 6 stupňů. Ve středu čekáme proměnlivou oblačnost a na většině území přeháňky. Teploty 12 až 16 stupňů.