Zprávy

V koalici zavládl dočasný smír, lidovci dali ČSSD čas do sjezdu

V koalici zavládlo dočasné příměří, ale začátkem dubna se zřejmě rozjede další kolo jednání o osudu společné vlády. Křesťanští demokraté ve čtvrtek oznámili, že nebudou do velikonočního sjezdu ČSSD naléhat na odvolání premiéra a úřadujícího šéfa ČSSD Stanislava Grosse. Předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek po schůzce koaličních lídrů řekl, že jeho strana respektuje rozhodnutí ČSSD řešit pochybení předsedy vlády vnitrostranickými mechanismy.

Sociální demokracie zase prohlásila, že chce nadále vládnout s lidovci a unionisty, ale že je jejím právem i odpovědností nominovat premiéra. Gross chystá veřejnou omluvu za výroky, kterými komentoval majetkové poměry své rodiny. Zřejmě se tak stane na sobotním zasedání širšího vedení ČSSD v Praze.

Lidovci tvrdí, že teď dali sociálním demokratům oddychový čas. "Znamená to, že sociální demokracie má teď prostor ve své předsjezdové diskusi, a my se těšíme, že usedneme k jednacímu stolu s těmi, kdo budou mít čerstvý mandát od sjezdu," řekl Kalousek před večerním zasedáním celostátního výboru lidovců. Nijak nechtěl komentovat, co se stane, pokud sociální demokraté na sjezdu podpoří Grosse. Dodal, že výsledek dnešní koaliční schůzky nevnímá jako otázku, zda někdo někomu ustoupil. "Důvěřujeme tomu, že ČSSD je stranou, která dbá na psaná i nepsaná pravidla demokratické politiky," uvedl Kalousek. Lidovci proto nebudou v následujících třech týdnech ovlivňovat předsjezdovou atmosféru uvnitř ČSSD.

Gross po setkání grémií koaličních stran ve Strakově akademii řekl, že sociální demokracie je připravena pokračovat ve společné vládě s KDU-ČSL a Unií svobody-DEU. Místopředseda nejsilnější vládní strany Zdeněk Škromach doplnil, že se Gross veřejně omluví. "Premiér je současně připraven předstoupit před veřejnost a omluvit se těm, kteří se mohli cítit jeho výroky dotčeni," řekl. Gross tak naplní požadavek lidovců, aby vysvětlil některé své výroky. Částečně se omluvil již při čtvrteční návštěvě Kopřivnice. Škromach také připomněl, že Grosse nominovala do čela vlády ČSSD, a jen ona je proto oprávněna ho vyzvat k demisi. "ČSSD trvá na svém právu a zároveň odpovědnosti vítěze voleb do Poslanecké sněmovny rozhodnout o osobě předsedy vlády," řekl vicepremiér, který se s Grossem na sjezdu utká o předsednické křeslo. Sociální demokracie podle Škromacha považuje majetkové poměry a podnikatelské aktivity Grossovy rodiny, kvůli nimž vypukla vládní krize, za urovnané. O důvěru Gross své stranické kolegy požádá v sobotu na zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD. Pokud nebude cítit jasnou podporu, odstoupí.

Předseda unionistů Pavel Němec dodal, že současnou koalici považuje jeho strana za nejlepší řešení situace vzešlé z voleb roku 2002. Unionisté berou na vědomí prohlášení koaličních partnerů, která dávají naději na pokračování koalice. Unie svobody také vítá rozhodnutí Grosse omluvit se za některé výroky.

Gross připustil, že mohl svými výroky urazit

Premiér Stanislav Gross uznal, že v souvislosti se skandálem kolem financí své rodiny mohl svými výroky někoho urazit. Takovým lidem se ve čtvrtek omluvil. "Pokud jsem některými svými výroky někoho urazil, tak věřte, že jsem nechtěl a že se samozřejmě takovýmto lidem i omlouvám," řekl Gross. Uvědomuje si prý, že v záležitostech týkajících se jeho i manželky udělal řadu chyb. Uvedl, že na některé věci měl možná více dohlédnout a být "trochu prozíravější". Bude prý o tom hovořit na sobotním zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD. Výbor by měl hlasovat o tom, zda má Gross setrvat v premiérském křesle.

Gross dále řekl, že jeho manželka podnikání nepřeruší, jak původně oznámil, nýbrž že po dobu jeho působení v premiérské funkci nebude podnikat vůbec a svou firmu prodá. Označil to za jeden z kroků, kterými chce napravit chyby, jichž se dopustil. Gross ale rozhodně odmítá názor, že on nebo jeho manželka porušili nějaký zákon. "Pokud někdo tvrdil, že jsme zákon porušili, tak musí ukázat, kde a v čem. Já prostě říkám, že nic takového nebylo," zdůraznil.

Kampaň k ústavě EU má stát 218 milionů, využije hlavně média

Kampaň k Evropské ústavě by měla letos a příští rok stát zhruba 218 milionů korun a lidé se o ní dozvědí hlavně prostřednictvím televize a novin. Příslušný návrh předloží na středečním zasedání vlády ministr zahraničí Cyril Svoboda. Kabinet také určí, kdo bude mít kampaň na starost, jaký má mít charakter a v jakém bude rozsahu. Dosud nepadlo definitivní rozhodnutí, zda se Češi o přijetí Evropské ústavy vyjádří ve všelidovém hlasování, nebo o něm rozhodne parlament. Také není jasné, kdy bude Česko o dokumentu hlasovat. V případě, že to bude prostřednictvím referenda, vládní ČSSD navrhuje, aby se hlasování spojilo s parlamentními volbami, plánovanými na červen 2006. Opoziční ODS prosazuje zvláštní referendum pouze k euroústavě. Vláda má také konečně rozhodnout, zda kampaň bude řídit ministerstvo zahraničí nebo například úřad vlády. Největší část prostředků má jít na kampaň do hromadných sdělovacích prostředků, dále na publikace a propagační materiály a na bezplatné informační linky. Poučovat občany o ústavě mají i informační střediska v krajích v rámci projektu Europe Direct. Podle dokumentu ministerstva zahraničí využije vládní strategie zkušenosti z kampaně před vstupem České republiky do EU. Evropská komise nedávno vyjádřila údiv nad tím, že ji Česká republika zatím nepožádala o žádnou podporu při informování občanů o ústavní smlouvě EU, ani jí nesdělila, jak si hodlá počínat. Podle ministerstva zahraničí tak Česko nemůže učinit před tím, než vláda schválí podobu kampaně.

Kovandův úspěch v EK vyvolal dotčenou polskou reakci

Úspěch českého diplomata Karla Kovandy, kterého Evropská komise počátkem února jmenovala na vysoké úřednické místo, vyvolal dotčenou polskou stížnost do Bruselu. Polský premiér Marek Belka napsal podle varšavského tisku "hořký dopis" předsedovi EK José Barrosovi. Barrosova mluvčí odpověděla ujištěním, že Poláci nejsou nijak diskriminováni při obsazování volných funkcí určených pro nováčky v Evropské unii a v daném případě dostal přednost nejlepší z uchazečů. "Premiér vyjádřil znepokojení, že Polsko je sice velkou členskou zemí, ale to se neodráží při obsazování funkcí v EU," citoval list Gazeta Wyborcza vládního mluvčího Dariusze Jadowského. Podle deníku dopis pramenil z pocitu diskriminace, ačkoliv tento výraz premiér nepoužil.

Sobotka: Za přechod k tržní ekonomice stát zaplatil 600 mld. Kč

Za přechod na tržní ekonomiku zaplatil stát v letech 1990 až 2004 více než 600 miliard korun. Peníze šly většinou na záchranu bank a podniků, další desítky miliard korun stát vyplatil na pomoci obcím nebo krajům. ČTK to řekl ministr financí Bohuslav Sobotka. Podle ekonomů sice mohly být náklady nižší, přesto však hodnotí přeměnu ekonomiky příznivě. "Jsou to peníze, které šly do bank nebo do podniků v rámci privatizace. Jsou tam i náklady, které měl Fond národního majetku nebo Česká konsolidační agentura v letech 1990 až 2004," řekl Sobotka. V celkových nákladech jsou také státní záruky, které vlády v uplynulých 14 letech vyplatily. "K tomu se ještě můžou přičíst ty záruky, které budou vyplaceny například letos nebo příští rok," dodal ministr. Jako příklad uvedl Aero Vodochody. Podle ekonomů by náklady transformace mohly být nižší, pokud by stát dříve přikročil k privatizaci bank. Zároveň by to však znamenalo, že by v 90. letech zkrachovalo mnohem více podniků, které by neměly přístup k úvěrům. Rychleji by také rostla nezaměstnanost.

Jahn: Firmy vzdělávající zaměstnance by mohly mít nižší daně

Společnosti, které investují do vzdělání svých zaměstnanců, by v budoucnu mohly mít nižší daně. Zvýhodněné by mohlo být i dojíždění pracovníků za prací nebo spolupráce firem se školami, univerzitami, či výzkumnými středisky. O daňových úlevách uvažuje vicepremiér pro ekonomiku Martin Jahn, podle kterého by mohly pomoci českému hospodářství. Návrh daňových úlev, které by podpořily vzdělávání pracujících Čechů a jejich chuť stěhovat se za prací, je zatím ve fázi příprav. "Stálo by za to zvážit daňové výhody, které by zohlednily náklady zaměstnanců na dojezd do práce. Bylo by také vhodné zvýhodnit firemní vzdělávání," řekl Jahn po setkání s podnikateli. Nízká mobilita zaměstnanců je podle něj jednou z příčin vyšší nezaměstnanosti v ČR.

České spolky: Zrušení konzulátu v Košicích asi přinese problémy

Plánované zrušení českého generálního konzulátu v Košicích patrně přinese problémy některým krajanům žijícím na východním Slovensku. Ačkoli Praha slibuje, že do města budou pravidelně jezdit zástupci konzulátu z Bratislavy, kvůli některým záležitostem budou Češi z východního Slovenska zřejmě muset cestovat do metropole vzdálené více než 400 kilometrů, soudí představitelé krajanů. "Toto rozhodnutí vnímáme dosti negativně. Oslovili jsme již některé představitele v ČR i na Slovensku a doufali jsme, že se toto rozhodnutí ještě podaří zvrátit," řekl ČTK předseda Českého spolku na Slovensku Pavel Doležal. Podle něj je navíc překvapující, že ministerstvo zahraničí zdůvodňuje zrušení konzulátu finančními otázkami, a na druhé straně již oznámilo, že by v Košicích mělo být zřízeno České centrum. "V tom nevidím nějaké snižování nákladů," poznamenal předseda spolku, který sám žije na východním Slovensku. Zrušení konzulární úřadovny na východě Slovenska podle Doležala určitě krajanům přinese problémy. Ačkoli by do Košic podle plánů ministerstva měli pravidelně jezdit konzulární úředníci, kvůli některým záležitostem budou muset Češi zřejmě přesto jezdit do Bratislavy. "Byla to i jistá prestiž. V Košicích je například generální konzulát Maďarska a Česká republika přitom tvrdí, že má se Slovenskem nadstandardní vztahy," uvedl Doležal.

"Z Košic do Bratislavy je to dost daleko, ale pokud by konzulární oddělení dělalo pravidelné výjezdy, nejnutnější věci by se mohly vyřídit i v Košicích," soudí šéfka Klubu občanů ČR na Slovensku Jana Bratinková. Podle ní zůstává otázkou, jak chce česká diplomacie řešit například zápisy do seznamů voličů. "A pokud bude někdo potřebovat vyřídit něco ze dne na den, Češi budou muset patrně cestovat do Bratislavy," uvedla.

Ministr zahraničí Cyril Svoboda ve středu na zasedání sněmovního zahraničního výboru řekl, že o zrušení konzulátu v Košicích je prozatím rozhodnuto. Na východě Slovenska bude podle něj místo generálního konzulátu zřízeno České centrum. Ministr snahu o zrušení některých zastupitelství zdůvodňuje příliš rozsáhlou sítí zastoupení v zahraničí. V cizině působí 90 velvyslanectví, 21 konzulátů a 18 českých center. Některé české úřady by se podle něj mohly v budoucnu spojit se slovenskými a působit ve společných objektech. Podobnou praxi uplatňují například skandinávské země.

Konsorcium PPF odstoupilo z privatizace Telecomu, důvody neuvedlo

Konsorcium společností PPF, J&T, InWay a Tiscali odstoupilo ze soutěže o koupi státního podílu v Českém Telecomu. V tiskové zprávě to uvedla mluvčí PPF Romana Tomasová, důvody odstoupení však nesdělila. Společnost se o Telecom údajně ucházela s největší předběžnou nabídku 71,3 miliardy korun. Ve hře o většinový podíl v Českém Telecomu tak zůstávají France Télécom s konsorciem Blackstone/CVC/Provident a telekomunikační operátoři Swisscom, Belgacom a Telefónica.

V Česku přibývá úřadů, na kterých občané mohou platit kartou

V Česku přibývá úřadů, na kterých lidé mohou platit kartou poplatky za psa, odvoz odpadu, stavební povolení či za vystavení živnostenského listu. Velké tuzemské banky již na městských či obecních úřadech nainstalovaly několik desítek platebních terminálů. V některých městech, například v Brně či Karlových Varech, lze kartou zaplatit přímo na místě i pokutu za špatné parkování. "O platby kartou je stále větší zájem, občané jsou spokojeni, že nemusí chodit s hotovostí do pokladny," řekl tajemník Městského úřadu Nový Bor Antonín Metál s tím, že přijímání plateb kartou je pro úřad bezpečnější a lepší v tom, že umožňuje identifikovat plátce nebo účel platby. "Přijde doba, kdy se hotovostní peníze budou používat minimálně, a my na to budeme připraveni," dodal. Banky půjčují terminály obcím, městům i krajům bezplatně po dobu trvání smluvního vztahu. Úřady bankám platí transakční poplatek z každé platby kartou.

Kühnl bude jednat ve Varšavě se svými kolegy z visegrádské čtyřky

Ministr obrany Karel Kühnl bude v pátek ve Varšavě jednat se svými resortními kolegy ze států takzvané visegrádské čtyřky. Hlavním bodem jednání má být situace v těchto zemích po jejich vstupu do Severoatlantické aliance a Evropské unie. Dalšími tématy rozhovorů bude zapojení čtyřky do bojových uskupení Evropské unie (battlegroups), její účast v Evropské obranné agentuře, priority v oblasti zahraničních vojenských misí a projekt výcvikového střediska pilotů v Dublinu. Jednání se zúčastní i ministr obrany Ukrajiny.

Visegrádskou skupinu tvoří Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Zatímco první tři jmenované země vstoupily do NATO v roce 1999, Slovensko bylo přijato až na jaře loňského roku. K EU se loni v květnu připojily všechny čtyři země současně. Zakládací smlouvu o vzájemné spolupráci při integraci do evropských struktur podepsaly Československo, Maďarsko a Polsko v roce 1991, od té doby klub fungoval s různou intenzitou. Po vstupu do NATO a EU se členové klubu dohodli, že spolupráce bude pokračovat. Jedním z posledních rozhodnutí bylo, že o vstup do schengenského prostoru, který zajišťuje občanům členských zemí EU volný pohyb bez kontrol, požádají současně.

Emmerová chce, aby pojišťovny odpouštěly pacientům doplatky

Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová chce, aby zdravotní pojišťovny odpouštěly pacientům doplatky za léky, pokud je to jediná možná léčba. Léta to dělaly, nyní to odmítají. Argumentují výrokem Nejvyššího soudu, který potvrdil i Ústavní soud. Ministryně chce s pojišťovnami příští týden jednat, podle pojišťoven by se měla obrátit na soud. Pojišťovny upozorňují, že v oprávněných případech mohou zaplatit pacientovi péči, která z pojištění jinak hrazena není, jde například o operace v zahraničí či nový lék. Pokud ale lék běžně hradí pojišťovny jenom zčásti, nemohou podle soudu pacientovi platbu odpustit. Ministryně řekla, že je velmi znepokojena tímto snižováním dostupnosti péče hrazené z pojištění. Na příští týden svolala zástupce pojišťoven, aby si s nimi situaci vyjasnila. Podle mluvčího Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiřího Suttnera pojišťovny trvají na tom, že nemají oprávnění odpouštět doplatky. Podle viceprezidenta Svazu pacientů Josefa Mrázka pojišťovny lžou, když tvrdí, že doplatky nemohou odpouštět. Soud hodnotil úhradu péče, nikoli léku, řekl ČTK Mrázek. Svaz proto požádal ministryni o nápravu.

Pražský vrchní soud se bude muset znovu zabývat případem Srba

Nejvyšší soud rozhodl, že se pražský vrchní soud bude muset znovu zabývat případem bývalého generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srby. Soud vyhověl dovolání nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové, jíž se zdál osmiletý trest pro Srbu nízký. Srba byl s dalšími třemi lidmi pravomocně odsouzen za plánování vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Spolu se Srbou byla předloni v říjnu odsouzena i Eva Tomšovicová a Michal Novotný, oběma soud uložil šestiletý trest vězení. I jejich tresty Nejvyšší soud zrušil jako nedostatečné a bude muset o nich rozhodnout vrchní soud. Protože Nejvyšší soud svým rozhodnutím zrušil výrok o trestu u všech odsouzených, rozhodl zároveň o jejich vazbě. Nejvyšší soud zároveň rozhodoval i o dovolání, které podal Srba s Tomšovicovou. Oba žádali snížení trestu, či svobodu. Tato dovolání byla odmítnuta jako zjevně neopodstatněná.

Senátoři chtějí znovu připravit zákon o vztazích se sněmovnou

Senátoři chtějí s poslanci znovu připravit zákon, který by upravoval vztahy mezi parlamentními komorami. Existenci takové normy už přes 12 let marně předpokládá ústava. Sněmovna a Senát se zatím na jejím znění nebyly schopny dohodnout. Ústavní komise obou komor se nyní pokusí najít alespoň minimální podobu tohoto takzvaného stykového zákona. Redukci původně navrhovaných témat ohlásil předseda senátní ústavní komise Jiří Stodůlka. Zákon by mohl například umožnit vznik společných komisí nebo upravit pravidla společného zasedání, které se zatím podle ústavy řídí jednacím řádem sněmovny. Poslanci a senátoři takto jednali při volbě prezidenta republiky počátkem letošního roku. Snahu připravit stykový zákon měla senátní komise už před dvěma lety, kdy se obnovily schůzky mezi představiteli obou komor. Její snaha ale zatím zůstala nenaplněna.

Státní zástupce obžaloval řidiče, který se srazil s Hlinkou

Státní zástupce Pavel Dvořák ve čtvrtek obžaloval z trestného činu ublížení na zdraví řidiče Františka Veletu, jehož avie se loni v létě srazila se superbem hokejového trenéra Ivana Hlinky. Ten po nehodě zahynul. "Celý případ bude nyní postoupen k dalšímu jednání okresnímu soudu," řekl Dvořák. Spisový materiál týkající se nehody kouče předala policie státnímu zástupci 31. ledna. Spis však nemohl hned prostudovat, protože byl pověřen řadou dalších úkolů. "Všechny podklady byly dostatečné, nepožadoval jsem tedy jejich další doplnění," uvedl Dvořák. Policie uzavřela vyšetřování dopravní nehody až po pěti měsících, protože neměla k dispozici znalecké posudky. "Všechny žádosti policie o prodloužení termínu byly řádně podloženy. Nebyl důvod, abych lhůtu neprodlužoval. V odůvodněných případech lze lhůtu pro uzavření vyšetřování prodlužovat opakovaně," poznamenal Dvořák.

Stále více dětí má v pražských restauracích přístup k alkoholu

Stále více mladých lidí v hlavním městě má zkušenost s pitím alkoholických nápojů. Poukazují na to i statistiky městské policie, která kontroluje dodržování zákazu podávání alkoholu mládeži v restauracích. Nejčastěji se problémy vyskytují v odlehlých restauracích v blízkosti škol nebo v provozovnách s automaty, řekl ČTK náměstek ředitele pražských strážníků Ludvík Klema. Za minulý rok provedli strážníci v pražských hospodách a restauracích přes 153.000 kontrol a zjistili více než šest stovek přestupků. Podle Klemy se za přestupky skrývají desítky různých provinění, ale přibližně 30 až 40 procent případů se týká podávání alkoholu mládeži. "Jde určitě o stovky případů," uvedl.

Nejvíce případů, kdy je mládeži podáván alkohol, zjišťují strážníci na konci školního roku a na přelomu srpna a září. "Mladiství se zřejmě více scházejí, protože chtějí nějak oslavit konec a začátek školy," usuzuje Klema. Během naprosté většiny kontrol ale strážníci odhalí popíjející osoby, kterým chybí do zletilosti dny nebo týdny. "Já samozřejmě nesnižuji závažnost takového chování, ale určitě ta nebezpečnost není taková, jako když je to dítě mladší patnácti let," uvedl Klema. Podle náměstka se ale v porovnání s minulými roky častěji vyskytují i závažnější případy, kdy velmi mladí lidé vypijí větší množství tvrdého alkoholu. Přímo na místě mohou strážníci udělit prodávajícímu pouze pokutu v maximální výši 1000 korun. Nejčastěji proto předávají materiál příslušnému místnímu úřadu, který může uložit vyšší sankce. "Nechci říct, že ta pokuta je směšná, ale nevystihuje plně nebezpečnost takového jednání," řekl Klema.

Zvláštní školy budou učit jen mentálně postižené a změní název

Zvláštní školy by měly vzdělávat jen děti s mentálním postižením. Nemělo by se už stát, že na ně budou přeřazeni žáci, kteří jsou schopni absolvovat základní školu, ale učitelé si s nimi jen nevědí rady, řekl ČTK ředitel ministerského odboru speciálního školství Jiří Pilař. Zvláštní škola také změní název. Musí se přejmenovat na základní školu praktickou. Nařizuje to nový školský zákon, který platí od ledna, a vyhláška o vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Zvláštní školy budou ale ještě nějakou dobu existovat. Ministerstvo jim dalo čas na to, aby zažádaly o přejmenování.

O údajně neoprávněném zařazování dětí do zvláštních škol hovoří zejména Romové. Skupinka Romů z Ostravska si kvůli tomu nyní stěžuje na diskriminaci při vzdělávání u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. "Snažíme se, aby bylo co nejvíce dětí i se speciálními vzdělávacími potřebami v běžných školách. Ale když je pedagogové nedokážou vzdělávat, tak mohou být na základě souhlasu rodičů a vyjádření odborníků umístěny do speciální školy," uvedl Pilař. Speciální školy vzdělávají děti s poruchami chování nebo učení.

Ředitelka zvláštní školy v Žatci Zdeňka Hamousová si myslí, že ve zvláštních školách není příliš mnoho dětí, které by na ně nepatřily. "Na naší škole jsme dosud měli jen děti s mentálním postižením," řekla ČTK. Myslí si, že by si ředitelé škol nedovolili zařadit dítě do zvláštní školy neoprávněně. S tím souhlasí i ředitelka speciálních škol v Lounech Beata Kurillová. Podle ní například romské děti ve zvláštních školách automaticky nekončí. Přeřazení dítěte vždy předchází jednání s rodiči, kteří musí s tímto krokem souhlasit, uvedla. Obě ředitelky mají zkušenosti s tím, že za nimi rodiče chodí a žádají je, aby přijaly jejich dítě, i když je schopno základní školu absolvovat. Shodují se, že to rodiče dělají kvůli své pohodlnosti. Zvláštní škola na děti totiž neklade takové nároky a rodiče se s nimi nemusí doma tolik učit. Děti žadatelů absolvují psychologické vyšetření. "Pokud se ukáže, že nemá takové problémy, aby muselo být zařazeno na zvláštní školu, nepřijmeme ho," podotkla Hamousová. Někdy také vrací dítě zpět do základní školy, když je zjevné, že ji s pomocí rodičů zvládne.

Plzeňští sochaři si přivezli z Finska prvenství za ledovou sochu

Plzeňští sochaři František a Josef Bálkovi zvítězili minulý týden ve Finsku v soutěži tvorby ledových soch. Prvenství získali za sochu Brána ráje. Odnesli si také cenu diváků. Soutěž se konala 25. až 27. února ve Vasse a zúčastnilo se jí 18 týmů. "Naši sochu tvořily dva bloky ledu znázorňující pootevřená vrata. Před vraty byl vytesán reliéf mužské a ženské postavy, které představovaly Adama a Evu, a před nimi byl had s jablkem," popsal Josef Bálek. Bálkovi dobyli ve Vasse vítězství už potřetí. Tentokrát ještě vytvořili mimo soutěž na přání pořadatelů sochu dvou mořských ptáků. Podle nich tam byly teploty pro tvorbu ledových soch příznivé - asi minus deset stupňů. Led dobře držel a sochařům příliš nemrzly tváře a nosy, jako tomu bylo loni v listopadu v sibiřském Salechardu. Tam byly až třicetistupňové mrazy. Bálkové jezdí na festivaly tvorby ledových soch i soch z písku již řadu let. Mají za sebou mnohá vítězství i další přední umístění. Josef se chystá jet v nejbližší době do Petrohradu, František na sochařské sympozium do Belgie. Jejich snem je uspořádat festival ledových soch v Plzni. Zatím na něj ale nemají peníze.

Aš k výročí osvobození připravuje rekonstrukci dobývání města

K 60. výročí osvobození města americkou armádou připravuje Aš rekonstrukci dobývání města. Podle skutečných historických událostí rekonstrukci provedou členové klubů vojenské historie. Podle ředitele Ašského kulturního střediska (AKS) Josefa Týmy se rekonstrukce osvobození města, ke kterému došlo 20. dubna 1945, bude opírat o dobové dokumenty. "Podařilo se nám od německého sběratele získat dosud nezveřejněný záznam událostí hodinu po hodině. Rekonstrukce tak bude maximálně objektivní," uvedl Týma. Zúčastní se jí dobová vojenská technika americké i německé armády, včetně původních tanků, spolupracovat budou i pyrotechnici. Kromě samotné rekonstrukce, která se bude konat 23. dubna, pořádá AKS i přehlídku vojenské techniky. Ve výstavních prostorách muzea pak bude instalovaná už od 1. dubna výstava "Před 60. lety", která s použitím dobových materiálů přiblíží události konce války v Aši. "Fotografií z té doby bohužel mnoho není. Německé obyvatelstvo americké vojáky nijak zvlášť nevítalo a ani Američané nechtěli, aby je někdo fotografoval," vysvětlil Týma.

Hlavní cenu Klubu fair play za výjimečný čin dostal letec Filip

Reprezentant v přesném létání a letecké rallye Jiří Filip dostal od Českého klubu fair play a Českého olympijského výboru hlavní cenu za výjimečný čin. Pilot, který s bratrem Michalem loni získal titul mistra světa v letecké rallye, se na šampionátu v dánském Herningu sportovním chováním připravil o stříbrnou medaili v přesném létání. Filip na mistrovství světa jako jeden z mála našel jeden ze znaků, který však pořadatelé vytyčili v závodu chybně. Organizátory na to upozornil, přestože ti pak tento znak zrušili a většině jeho soupeřů smazali penalizaci dvaceti trestných bodů. Za sportovní gesto, které ho stálo stříbrnou medaili, dostal Filip cenu fair play již v lednu od Aeroklubu České republiky. Díky výkonu na mistrovství světa zároveň spolu s bratrem vyhráli anketu o nejlepšího leteckého sportovce loňského roku.

Novák začne daviscupový zápas v Argentině proti Nalbandianovi

Jiří Novák zahájí zápas českých tenistů v prvním kole Davisova poháru v Argentině. Česká jednička změří v úvodní páteční dvouhře v Buenos Aires síly s desátým hráčem světa Davidem Nalbandianem. Po nich na antukový dvorec nastoupí Tomáš Berdych a Guillermo Coria. Do sobotní čtyřhry český kapitán Cyril Suk nahlásil pár Jan Hernych a Tomáš Zíb.

Počasí

Pátek bude oblačný až zatažený s občasným sněžením, na západě Čech polojasno až oblačno. Teploty -3 až +1 stupeň, na horách kolem -2. Vítr slabý proměnlivý.