Zprávy

Lídři bývalé koalice začali jednat o možné společné vládě

Špičky ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody- DEU se v neděli večer sešly na úřadu vlády, aby se pokusily domluvit na nové vládě. Vyjednavači stran bývalé koalice přijížděli s ochotou vyjednávat a dohodnout se. Cesta k dohodě ale nebude snadná ani krátká. Lidovci nemíní přistoupit na požadavek ČSSD, aby se v novém kabinetu už neobjevili jejich odstoupivší ministři. I unionisté chtějí ponechat výběr svých zástupců na vlastním uvážení. Kromě lídrů tří stran se schůzky účastní i kandidát ČSSD na budoucího premiéra Jan Kohout, který kolem novinářů prošel mlčky a s úsměvem. "Věřím, že uděláme první krok k dohodě," uvedl před příchodem do Strakovy akademie první místopředseda ČSSD Bohuslav Sobotka. I šéf poslanců nejsilnější vládní strany Michal Kraus je mírným optimistou. ČSSD si podle něj neklade žádné předběžné podmínky a věří, že schůzka nebude zbytečná. "Kdyby naše jednání nebylo k ničemu, tak půjdeme radši na fotbal," podotkl. KDU-ČSL podle svého předsedy Miroslava Kalouska nerozumí tomu, proč by se "zkompromitovaným" premiérem Stanislavem Grossem měli odcházet i schopní ministři, jejichž pověst není nijak pošramocena. Proto nevidí důvod, proč by KDU-ČSL znovu neměla nominovat své dosavadní ministry. I když lidová strana nechápe logiku, proč by ve vládě neměli být straničtí lídři, Kalousek ani první místopředseda strany Jan Kasal ambice zasednout v kabinetu nemají. "Chceme být vstřícní," poznamenal. Pokud se jednorázová dohoda stran bývalé koalice podaří uzavřít, po předchozí dohodě s prezidentem Václavem Klausem Gross rezignuje a na jeho místo nastoupí Kohout, nynější velvyslanec při EU a řadový člen ČSSD. Pokud jednání zkrachují, pak hodlá sociální demokracie vládnout do řádných voleb sama.

CVVM: Češi ztrácejí důvěru ve vládu, pohoršil si i prezident

Češi ztrácejí důvěru ve vládu. Kabinetu Stanislava Grosse nyní důvěřuje 27 procent lidí. To je nejméně od června 2004, kdy padla vláda jeho předchůdce Vladimíra Špidly (oba ČSSD). Mírně si pohoršil také prezident Václav Klaus; nadále je však prezident nejdůvěryhodnější ústavní institucí. Vyplývá to z březnového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Důvěra v Grossovu vládu od začátku roku setrvale klesá. V lednu jí věřilo 34 procent, v únoru 31 procent lidí. Prezidentu Klausovi v březnu důvěřovalo 69 procent Čechů. Důvěra v prezidenta se tak poprvé za poslední rok dostala pod 70 procent. Poklesla také důvěra ke sněmovně, naopak v očích veřejnosti mírně stoupla důvěryhodnost Senátu. Senát tak lidé poprvé od voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2002 vnímají jako instituci důvěryhodnější než je sněmovna. Nyní má k Senátu důvěru 22 procent, ke sněmovně 20 procent Čechů; ještě v únoru tomu bylo přesně obráceně.

FNM podepíše smlouvu o prodeji Telecomu Telefónice v úterý

Zástupci Fondu národního majetku podepíší s vedením španělské společnosti Telefónica smlouvu o prodeji 51,1 procenta akcií Českého Telecomu v úterý před polednem. ČTK to řekl místopředseda FNM Pavel Kuta. Vláda minulý týden ve středu rozhodla, že prodá státní podíl v Telecomu Telefónice za 82,6 miliardy korun. Firma zvítězila ve výběrovém řízení před společnostmi Swisscom a Belgacom, které nabídly nižší cenu. Po podpisu smlouvy musí akvizici schválit Evropská komise a Úřad pro ochranu hospodářské soutěže. Uzavření transakce předpokládá ministerstvo financí v polovině letošního roku, Telefónica její završení podle zprávy pro akcionáře očekává ve třetím čtvrtletí. Peníze stát použije na financování fondů dopravy a bydlení, sanaci ekologických škod, úhradu ztrát České konsolidační agentury a nastartování penzijní reformy.

ČR s EU asi dojedná povolenky na 97,6 milionu tun emisí

Česká republika bude moci vypouštět v příštích třech letech 97,6 milionu tun skleníkových plynů ročně. Podle sdělení mluvčího ministerstva průmyslu a obchodu Iva Mravinace to je výsledek jednání mezi českými představiteli a zástupci Evropské komise ohledně tzv. Národního alokačního plánu, který musí mít schválený každý stát Evropské unie. Definitivně by měla komise plán schválit v úterý. Česká republika původně navrhovala o deset milionů tun více, komise naopak požadovala o 7,6 milionu tun méně. Místopředseda vlády Martin Jahn říká: "Komise napřed vyjádřila ochotu akceptovat 95 milionů tun; experti pak zvedli toto číslo na 96,8 milionu a nyní jsme se ustálili na 97,6 milionu tun. Je to pro nás ještě přijatelné číslo. Jeho schválení komisí považuji za velmi pravděpodobné." "Výsledný kompromis mezi požadavkem Bruselu a ČR je pro nás plně přijatelný," uvedl ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. "Toto množství by v příštích letech mělo stačit na to, aby české firmy nemusely nakupovat povolenky a měly zajištěno i dostatečné množství povolenek pro rozvoj," řekl ČTK náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Pecina.

"Tato dohoda je pozitivnější než požadavek Evropské komise, ale horší než původní návrh České republiky. Bereme to jako fakt s kterým se musíme vypořádat," uvedl mluvčí výrobce elektřiny společnosti ČEZ Ladislav Kříž. V případě nižšího objemu povolenek by podle průmyslníků firmy mohly tratit. Při objemu 91,6 milionu tun, který před rokem původně navrhovalo ministerstvo životního prostředí, například společnost ČEZ předpovídala nutnost uzavření až jedné elektrárny. Evropská komise má tendenci snižovat návrhy všech států na objem emisních povolenek a obvykle nepřipouští velké změny oproti svým výpočtům. Polsku seškrtala jeho plán o 16 procent a nepřistoupila na žádné zvýšení, Slovensko si vyjednalo jen malou změnu oproti jejímu návrhu. Systém obchodování s povolenkami platí v EU od 1. ledna a národní alokační plány měla komise schválit do konce loňského roku. Zatím je nemají ČR, Řecko a Itálie. Poslední dvě zmíněné země ještě nedospěly do konečného stadia jednání jako Česko. Alokačními plány se řídí rozdělování povolenek mezi podniky. Ty pak musejí na konci každého kalendářního roku vrátit tolik povolenek, kolik škodlivin vyprodukovaly, zbytek mohou prodat na trhu EU. Národní plány hlídá Evropská komise, aby zamezila státům nadhodnocováním očekávaného objemu emisí nepovoleně podporovat firmy. Systém je součástí mechanismů, s nimiž počítá Kjótský protokol, který stanovuje limity pro vypouštění skleníkových plynů.

Na dráze znovu hrozí stávka, odbory chtějí zabránit propouštění

Na dráze znovu hrozí stávka. Odborové sdružení železničářů tvrdí, že je připraveno provoz na železnici zastavit, pokud vedení podniku nepřestane propouštět. Potvrdil to předseda OSŽ Jaromír Dušek. Podle mluvčího ČD Petra Šťáhlavského ale podnik nepropouští více lidí, než naplánoval. Podnikatelský plán, který počítá s tím, že letos dráhy opustí 6000 zaměstnanců, vedení s odbory předem projednalo. Obdobný počet zaměstnanců propustily ČD také v loňském roce. Celkem dráhy koncem roku zaměstnávaly 71.995 osob. Podnik přitom má při propouštění snahu maximálně využívat doprovodný sociální program, díky němuž mají starší zaměstnanci nárok až na 100.000 Kč odstupného, řekl mluvčí. Naopak Dušek tvrdí, že v poslední době dráhy propouštějí výrazně více lidí, než naplánovaly, a často i ty, na které se doprovodný program nevztahuje.

Škoda Auto začne koncem příštího roku vyrábět octavie v Číně

Automobilka Škoda Auto začne vyrábět koncem příštího roku nové octavie v Číně. Naplno se výroba rozšíří v roce 2007, kdy zde plánuje automobilka vyrobit asi 40.000 vozů. Podle reakce trhu počítá Škoda Auto do budoucna se zvýšením výroby v Číně na 50.000 až 80.000 vozů. Zpočátku budou škodovky určeny jen pro čínský trh, do budoucna by se odsud ale mohly vyvážet i do okolních zemí. ČTK to řekl předseda představenstva Škody Auto Detlef Wittig po dnešním podpisu příslušné licenční smlouvy s představiteli společnosti Shanghai Volkswagen. V Číně už mateřský koncern Škody vyrábí volkswageny. Škoda v roce 2007 zahájí produkci nové octavie v provedení limuzína, později bude vyrábět i kombi. V závodě v Šanghaji by měla Škoda zaměstnávat podle Wittiga asi 3000 až 5000 lidí. Doposud podnik v Číně prodává jen starší model octavie.

Nadace Charty 77 ocení Němce, kteří odmítli kolaborovat

Nadace Charty 77 udělí letošní Cenu Františka Kriegla těm československým občanům německé národnosti, kteří se v letech ohrožení Československa odmítli připojit k nacistickému hnutí Konrada Henleina a přes nátlak usilovali o zachování československé státnosti a demokracie. ČTK o tom informovala Indira Bornová z nadace. Při příležitosti 60. výročí konce druhé světové války převezme cenu za tehdejší spoluobčany symbolicky Marie Machnigová, jejíž otec Otto Halke byl v letech 1926 až 1935 poslancem Národního shromáždění za Svaz německých zemědělců. Nadace cenu uděluje od začátku 90. let za občanskou statečnost. Za odmítnutí nacistické ideologie byli Němci žijící v Československu diskriminováni a pronásledováni a někteří z nich své přesvědčení zaplatili životem. "Jejich občanský postoj a odvaha jsou pro nás příkladem a závazkem i dnes a staly se nedílnou součástí demokratických tradic České republiky," stojí v odůvodnění poroty. Marie Machnigová, která žije v Německu, převezme cenu v Berlíně, řekla ČTK Bornová. O přesném datu ještě nebylo rozhodnuto. V Praze se slavnostní vyhlášení ceny uskuteční ve středu 11. května tradičně v Zrcadlové kapli Klementina.

Ostatky letců z čs. bombardéru pochovány v Nizozemsku

Ostatky šesti letců československé posádky bombardovacího letounu Vickers Wellington, sestřeleného v roce 1942, byly pochovány na vojenském hřbitově v nizozemském Bergen-op-Zoom. Hroby posádky sestřeleného bombardéru československé 311. letky britského královského letectva (RAF) na bergenském hřbitově již existovaly. Ale teprve loni, při stavebních pracích, byly ostatky letců nalezeny. Uložení do společného hrobu se odehrálo v pondělí, na výroční den sestřelení bombardéru, vracejícího se před 63 lety z náletu na Německo. Na území Nizozemska je na 17 vojenských či civilních hřbitovech pohřbeno více než 50 československých vojáků, z toho 37 letců RAF.

Zetor loni zvedl zisk více než čtyřikrát na 57 milionů korun

Brněnský Zetor loni zvedl čistý zisk na 57 milionů korun, když o rok dříve vykázal zisk ve výši 13 milionů korun. Podniku loni rostly i tržby, a to o 22 procent na 2,98 miliardy korun. Výkonný ředitel Zetoru Vojtech Pánik novinářům řekl, že za úspěchy stojí mimo jiné nové traktory, které firma loni uvedla na trh, vstup ČR do Evropské unie a otevření nových obchodních zastoupení. Zetor loni prodal 5419 traktorů, o 12 procent více než v roce 2003.

Provozní zisk podniku vzrostl z 80 milionů v roce 2003 na loňských 260 milionů korun. Za traktory utržila společnost téměř 2,68 miliardy korun, což bylo meziročně o 18,4 procenta více. Celkové tržby zahrnují i prodej komponentů nebo motorů, vysvětlil Pánik. Většina traktorů směřuje do zahraničí, vývoz představuje více než 90 procent prodeje. Pánik uvedl, že nejvýznamnějšími exportními teritorii jsou Polsko, Velká Británie a USA. Podle něj se na rostoucích prodejích pozitivně projevily dotace pro zemědělce například právě v Polsku i v ČR a na Slovensku, které souvisejí se vstupem těchto zemí do EU. Společnosti také pomohlo otevření obchodních afilací v Anglii a Irsku, dodal. Zetor na pokraji krachu koupila v roce 2002 slovenská společnost HTC holding od České konsolidační agentury (ČKA) a zavázala se firmu ozdravit. Na počátku letošního roku také vláda výrobce traktorů zařadila do restrukturalizačního programu Exit 2, aby odvrátila hrozbu konkurzu kvůli sporu o pohledávku společnosti ZKL za Zetorem, která vznikla již při první privatizaci brněnského výrobce traktorů v roce 1993.

Češi za rok poslali více než tři miliony dárcovských SMS

Dárcovské SMS slaví první narozeniny. Od 12. dubna 2004 jich lidé poslali více než tři miliony. To představuje zhruba 81 milionů korun pro ty, kdo potřebují pomoc a podporu. ČTK to sdělila Simona Pohlová z Fóra dárců. Nejvíce charitativních krátkých textových zpráv přišlo ve prospěch lidí postižených loni v prosinci přírodní katastrofou v jihovýchodní Asii. Sešlo se jich 1,7 milionu. Na pomoc slovenským Tatrám, které loni poničila vichřice, poslali lidé 300.000 zpráv. Do sbírky pro znevýhodněné děti Pomozte dětem přispělo 267.000 lidí. V současnosti lze zasílat dárcovské zprávy, nazývané DMS, 39 neziskovým organizacím různého zaměření. Pomoc prostřednictvím mobilních telefonů existuje ve světě již delší dobu a lidé pomáhají většinou jednorázově jednotlivým projektům. Podle ředitelky Fóra dárců Pavlíny Kalousové také Češi v minulých letech mohli několikrát přispět na jednotlivé sbírky. Před rokem však vznikl v ČR systém DMS, do kterého se mohou zapojovat neziskové organizace. Česko je unikátní v tom, že do systému se zapojili všichni mobilní operátoři. DMS je projekt občanského sdružení Fórum dárců a Asociace provozovatelů mobilních sítí. Dárcovské SMS získaly letos mezinárodní cenu Asociace mobilní komunikace v Cannes jako jeden ze čtyř nejlepších projektů, které prostřednictvím mobilních telefonů pomáhají potřebným. Stejný systém bude brzy zahájen i na Slovensku, zájem o něj projevily také Bulharsko, Británie a Německo.

Počasí

V noci čekáme polojasno, k ránu na jihu ojediněle déšť. Teploty 5 až 1 stupeň. Slabý severovýchodní vítr.

V úterý čekáme oblačno až zataženo, místy déšť. Teploty 12 až 16 stupňů, na horách kolem 8 st. C.