Zprávy

Sněmovna pro zachování pobídek, ČSSD se pohádala s ODS

Stát bude zatím dál poskytovat investiční pobídky a firemní daně se na 15 procent snižovat nebudou. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna. Zamítla návrh poslanců ODS, kteří chtěli zákon o investičních pobídkách zrušit a snížit daně z příjmu právnických osob právě na 15 procent. Debata, která začala již v úterý, se brzy změnila v ostrou hádku mezi ODS a sociálními demokraty, kteří se navzájem obvinili z toho, že škodí České republice. Ministr průmyslu a obchodu Milan Urban prohlásil, že ODS, favorit příštích voleb, uvrhne "tuto prosperující zemi do bídy". "Celý národ vidí, jak jste neschopní," vzkázal vládě šéf klubu ODS Vlastimil Tlustý. Pro zamítnutí návrhu ODS hlasovalo 125 ze 173 přítomných. Občanští demokraté soudí, že investiční pobídky jsou diskriminační a zvýhodňují malou skupinu zahraničních podnikatelů. Návrh ODS ale počítal s tím, že by investoři nepřišli o pobídky, které již existují, nebo jim byly přislíbeny. Vláda tvrdí, že bez pobídek by nepřišli zahraniční investoři, kteří v České republice vytvořili desítky tisíc pracovních míst, zvýšili produktivitu a nyní táhnou tuzemskou ekonomiku.

Hlavní ekonom Patria Online David Marek již dříve uvedl, že investiční pobídky sice deformují podnikatelské prostředí, jejich zrušení by však podle něj způsobilo více škody než užitku. Pobídky totiž mají všechny okolní státy, včetně silně proreformního Slovenska, a investoři by se tak při rozhodování o umístění svých závodů mohli České republice vyhnout. Obdobně argumentovali vládní politici, kteří zároveň opakovaně upozorňovali na současný hospodářský růst. "Proč to tak je? Proč máme takové výsledky? Určitě ne proto, že bychom poslouchali rady, které nám tady již několik let z opozičních lavic dáváte," prohlásil Urban. Letos lze podle něj velmi optimisticky očekávat pětiprocentní růst HDP. Ministr financí Bohuslav Sobotka uvedl, že už jen informace o záměru ODS zrušit investiční pobídky vyvolala mezi investory velký neklid.

Sněmovní komise pro kontrolu odposlechů má mít větší pravomoci

Sněmovní komise pro kontrolu policejních odposlechů by měla dostat větší pravomoci. Speciální policejní útvary, jež se odposlechy zabývají, by komise v budoucnu mohla kontrolovat po pouhém předchozím vyrozumění ministra vnitra. Dosud podle poslanců mohla tato pracoviště kontrolovat poté, co to s předstihem ministrovi oznámila a čekala na jeho reakci. Ministr tak mohl kontrolu blokovat. Změnu a rozšíření pravomocí sněmovní komise předpokládá novela zákona o policii, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Ještě ji musí posoudit Senát a podepsat prezident Václav Klaus. Novela také jednoznačně stanoví, že sněmovní kontrolní komise má právo kontrolovat jak odposlechy povolené soudy, tak i státními zástupci. Dosavadní zákon to podle členů komise jednoznačně nestanovil, i když obojí odposlechy mohli kontrolovat už nyní. Téma odposlechů ale ze Sněmovny nezmizí. Už v červnu by dolní komora mohla v prvním čtení projednat předlohu poslanců ODS, podle níž by neoprávněné odposlechy mohly být novým trestným činem, za který by hrozilo až pět let vězení nebo peněžité tresty. Občanům, které by legálně odposlouchávala policie, ale nevedlo by to k jejich stíhání, by umožnila obrátit se na soud a žádat i finanční odškodnění.

Prodejní doba v obchodech se omezovat nebude

Prodejní doba v obchodech v Česku se omezovat nebude. Rozhodla o tom Sněmovna, když zamítla návrh zákona několika poslanců ČSSD a KSČM, který by zakázal noční prodej v supermarketech a prodej o státních svátcích. Poslanci během projednávání zákona o omezení prodejní doby tvrdili, že je nesmyslný a omezuje podnikání. Zastánci návrhu naopak mínili, že zákon by měl zlepšit často kritizované pracovní podmínky zaměstnanců hypermarketů a také podpořit menší obchodníky. Obchodníci rozhodnutí poslanců přivítali. Například podle Vesselina Barlieva ze společnosti Tesco Stores ČR zvítězil ve Sněmovně zdravý rozum. "Od samého začátku jsme říkali, že je to zákon, který by omezil právo zákazníků svobodně si vybrat nejvhodnější dobu pro nákupy. Zároveň by zavedl nesystémové restrikce, které by prakticky nic neřešily a pouze by porušovaly zásady liberálního trhu," řekl ČTK Barliev.

Vyšetřovatelé a soudci budou možná moci využívat korunních svědků

Vyšetřovatelé a soudci možná dostanou novou zbraň pro boj se zločinci. V budoucnu by totiž mohli využívat korunní svědky. Byli by to pachatelé, kteří by mohli počítat se shovívavostí soudců a vyšetřovatelů, kdyby spolupracovali a pomáhali při odhalování závažné kriminality. Předpokládá to novela, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Ještě ji musí posoudit Senát a podepsat prezident Václav Klaus. Návrh počítá s podmíněným přerušením stíhání, s možností zastavit je a se zavedením institutu spolupracujícího obviněného. Podmíněně přerušit stíhání by mohl státní zástupce, kdyby to považoval za potřebné při objasňování zvláště závažného trestného činu. Podmínkou by bylo to, že obviněný sdělí žalobci informace, které mohou významně pomoci při objasňování trestného činu nebo mu zabrání. Na kvalitě informací a ochotě obviněného spolupracovat by záviselo to, zda by mohl počítat nejen s podmíněným přerušením stíhání, ale i s jeho zastavením. Také o tom by rozhodl státní zástupce. Novým nástrojem při rozbíjení zločineckých struktur má být také spolupracující obviněný. Byl by to obviněný člověk, který by byl ochoten poskytnout informace o závažném trestném činu nebo by se k němu přiznal, ale nesplňoval by všechny podmínky pro to, aby mohlo být podmíněně přerušeno jeho stíhání. Soud by spolupracujícímu obviněnému mohl snížit trest.

Odboráři stávku nevyhlásili, nové vedení drah má 100 dnů hájení

Stávka na železnici zatím nebude. Odboráři se rozhodli, že poskytnou novému vedení drah 100 dnů hájení na to, aby mohlo uskutečnit záměry, které jim představilo. Po středečním mimořádném jednání ústředí Odborového sdružení železničářů to ČTK řekl předseda odborářů Jaromír Dušek. Také podle generálního ředitele Českých drah Josefa Bazaly, který se jednání zúčastnil, není pro stávku vhodný čas. Odbory chtěly hrozbou stávky zabránit propouštění nad rámec doprovodného sociálního programu. Vedení ČD však popírá, že by se propouštělo více, než předpokládá podnikatelský plán. ČD má letos opustit 6000 lidí, podobně jako loni. Celkem ČD zaměstnávají asi 70.000 lidí. Odboráři se sešli poté, co se na železnici odehrály významné personální změny. Bývalého generálního ředitele Českých drah ve funkci nahradil Josef Bazala a náměstka šéfa ČD pro obchod a provoz Jiřího Kloutvora Jiří Kolář. Bazala za svůj první úkol ve funkci označil uzavření kolektivní smlouvy. Tomu zatím bránil požadavek strojvůdců na příplatek, který odmítalo vedení ČD i ostatní odbory. Nyní však existuje kompromisní návrh přijatelný pro vedení i odbory a čeká se jen na stanovisko strojvůdců.

Levicová frakce ČSSD má podle informací z regionů slabou podporu

Levicová frakce ČSSD, k jejímuž vzniku dal podnět poslanec a exministr zahraničí Jan Kavan, má v regionálních organizacích strany podle zjištění ČTK slabou podporu. Nesetkala se ani s velkou odezvou u poslanců, i když někteří uvedli, že s ní sympatizují. Kavan však tvrdí, že se k frakci stále hlásí noví lidé i místní a okresní organizace. Ustavující konference, na kterou se sjedou stoupenci frakce, se bude konat v sobotu v Praze. Zřejmě největší podporu má frakce v Ústeckém kraji. Tam se k ní přihlásil okresní výbor ČSSD v Děčíně, jehož předsedou je levicově orientovaný Jaroslav Foldyna. Sympatizuje s ní také předseda hospodářského výboru sněmovny Josef Hojdar z okresní organizace ČSSD v Mostě. Jeho dcera Kateřina se podílela na přípravě stanov. Další stoupence má frakce v okresních organizacích v Ústí nad Labem a v Litoměřicích. V ostatních krajích se k frakci hlásí jen jednotlivci.

Topolánek bude kandidovat na Ostravsku, nechce pro region výhody

Předseda ODS Mirek Topolánek při své návštěvě Ostravy oficiálně oznámil, že bude ve volbách do Poslanecké sněmovny kandidovat v Moravskoslezském kraji, kde má trvalé bydliště. "Ještě to samozřejmě musí posvětit výkonná rada ODS," řekl lídr nejsilnější opoziční strany. Na výběr měl mezi severní Moravou, Libereckem, středními Čechami a Prahou. "Bylo by nelogické, abych kandidoval z jiného kraje. I když už se tady nevyskytuji tak často jako dříve, když jsem byl senátorem, pořád udržuji kontakt s podniky i úřady. Navíc lidé mě tady znají nejlépe a vnímají mě jako člověka, který sem patří," uvedl Topolánek, který se narodil ve Vsetíně a až do svého zvolení předsedou ODS v prosinci 2002 žil v Ostravě. Novinářům řekl, že kraj postižený vysokou nezaměstnaností a restrukturalizací průmyslu nechce nijak upřednostňovat. "Nechci výhody pro tento region, chci výhody pro celou republiku," uvedl Topolánek. Pozitivní diskriminace by podle něj mohla regionu jen uškodit.

Policie definitivně nebude řešit oznámení na Grosse kvůli Mlýnu

Policie se definitivně nebude zabývat trestním oznámením na bývalého ministra vnitra Stanislava Grosse kvůli vzniku utajovaného policejního týmu Mlýn. Městské státní zastupitelství v Praze totiž potvrdilo verdikt obvodní žalobkyně, která oznámení založila, tedy vůbec jej nepředala policii k prověření. "Ztotožnili jsme se s názorem, že nebyl spáchán žádný trestný čin," řekl ČTK mluvčí městského státního zastupitelství Martin Omelka. Trestní oznámení na Grosse podal člen Spolku na podporu nezávislé justice Šalamoun Zdeněk Jemelík. Podle žalobkyně Jany Hercegové Jemelík v trestním oznámení neuvedl, jakého trestného činu se Gross podle něj dopustil. Spatřoval jej ale v tom, jak tým vznikl, a v tom, že opatřoval informace pro ministra Grosse.

Petr Dimun zůstává ve funkci mluvčího ministra spravedlnosti

Petr Dimun zůstává ve funkci mluvčího ministra spravedlnosti Pavla Němce. "Prošli jsme s panem ministrem naši bývalou spolupráci a nenašli důvod k tomu, aby moji nabídku akceptoval," řekl Dimun ČTK. Dimun nabídl svou rezignaci před dvěma týdny v souvislosti s kauzou katarského prince Hámida bin Abdal Sáního. Dimun ČTK řekl, že výroky nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešové považoval za nefér osobní útok. "Nechtěl jsem, aby byl pan ministr očerňován ještě za své spolupracovníky," řekl. Sporem mezi Benešovou a Němcovým úřadem se zabýval také premiér Jiří Paroubek, který ho už minulý týden označil za ukončený. Vyzval také oba aktéry, aby se navzájem omluvili. "Nikdy jsem vůči paní Benešové neřekl nic, za co bych se měl omlouvat," řekl Dimun.

Tvrdík: Zaměstnanci ČSA budou finančně zainteresovaní na zisku

Zaměstnanci Českých aerolinií by v budoucnu měli být finančně zainteresováni na zisku společnosti. Změnit se má celý systém odměňování, který nyní vychází z odsloužených let. V budoucnu by zaměstnanci měli být hodnoceni podle náročnosti své práce, dosažené kvalifikace, ale také podle úspěšnosti celého podniku, řekl v rozhovoru pro ČTK prezident ČSA Jaroslav Tvrdík.

Akcie ČSA se neobchodují na burze, a firma proto nemusí podle nového zákona zveřejňovat platy svých manažerů. Tvrdík však uvedl, že si loni vydělal 2,9 milionu korun a od společnosti nečerpal žádné další požitky, jako je třeba služební vozidlo pro soukromé účely. Pět současných členů představenstva včetně Tvrdíka si rozdělilo 15,5 milionu korun. Včetně manažerských odměn se tak příjmy jednotlivých členů pohybovaly na stejné úrovni jako příjmy prezidenta ČSA. Nová strategie odměňování počítá s posílením proměnlivé složky platů, která by u manažerů měla činit desítky procent a u řadových zaměstnanců jednotky procent. Mezi zaměstnance by se na odměnách mělo rozdělovat až deset procent dosaženého zisku.

Montáž vozů Škoda by měla začít v Kazachstánu ještě letos

Automobilka Škoda Auto předpokládá, že plánovaná montáž jejích vozů v Kazachstánu začne ještě letos. Odbyt vozů Škoda je v této asijské republice zatím malý, loni jich zde automobilka prodala kolem 600. Celkový trh s automobily v Kazachstánu představuje asi 100.000 vozů. ČTK to řekl mluvčí firmy Jaroslav Černý. Podle posledního čísla firemního časopisu ŠkodaMobil se škodovky budou montovat v závodě ve městě Usť-Kamenegorsk na severovýchodě Kazachstánu. Montáž vozů Škoda by měla začít nabíhat v srpnu a v polovině září se zde chystá slavnostní zahájení výroby. Podle mluvčího dosud nelze upřesnit, jaký model bude Škoda v Kazachstánu montovat a v jakém plánovaném objemu. Předseda představenstva automobilky Detlef Wittig nedávno ČTK pouze řekl, že montáž vozů v této zemi se plánuje zatím "v menším rozsahu."

Rakousko a Česko podají žádost do EU na financování koridoru

Rakousko a Česko podají do konce letošního roku společnou žádost do fondů EU na financování výstavby IV. železničního koridoru. Zároveň založí pracovní tým, který bude na problematice jeho vybudování pracovat. Shodli se na tom jihočeský hejtman Jan Zahradník, státní tajemník rakouského ministra dopravy Helmut Kukacka a náměstek ministra dopravy ČR Vojtěch Kocourek. Koridor, který povede přes České Budějovice, by měl spojit Prahu s rakouským Linzem. Sloužit bude především pro nákladní dopravu. Stavba úseku z Prahy do Českých Budějovic začne pravděpodobně v druhém pololetí letošního roku. Dokončena má být v roce 2016 a předpokládané náklady jsou 53 miliard korun.

Šarapatka byl loni odvolán z funkce bez ohledu na reorganizaci

Bývalý šéf premiérovy sekce na úřadu vlády Zdeněk Šarapatka byl loni v říjnu odvolán z této funkce, aniž by se přihlíželo k nějaké organizační změně. Před Obvodním soudem pro Prahu 1 to uvedla personální ředitelka úřadu vlády Katarína Dvořáková. Tím zřejmě vyvrátila oficiální důvod Šarapatkova odvolání. Bývalý sekční šéf musel totiž funkci opustit údajně právě kvůli reorganizaci a také pro chybějící bezpečnostní prověrku. Šarapatka navíc dostal loni na podzim výpověď s ukončením pracovního poměru k 1. lednu. Podle něj i jeho právníka byla "mimoprávní a účelová", žádná reorganizace se prý nekonala. Při minulém hlavním líčení Šarapatka uvedl, že skutečným důvodem jeho odvolání z funkce i výpovědi nebyly organizační důvody. Motiv prý vidí v tom, že byl odposloucháván. "Podle mého soudu na pokyn pana premiéra (Stanislava Grosse) kvůli kauze Pavla Přibyla," řekl v březnu Šarapatka novinářům. Je přesvědčen, že ho nyní již bývalý premiér odvolal v rámci "pomsty za Přibyla". Šarapatka prý poskytl médiím informace o tom, že tehdejší vedoucí úřadu vlády Pavel Přibyl byl velitelem policejní jednotky, která zasahovala v listopadu 1989 proti demonstrantům. Přibyla Gross po protestech veřejnosti odvolal. Žaloba požadovala doplnit spis o další důkazy, mimo jiné o výslech expremiéra Grosse i opětovný výslech Šarapatky. Soudkyně tedy jednání odročila na 27. červen.

Klaus a další lidé si připomněli krutý osud ruských emigrantů

Několik desítek lidí včetně prezidenta Václava Klause v Praze vzpomínalo na osud ruských, ukrajinských a běloruských emigrantů, které těsně po válce ruští agenti odvlekli z tehdejšího Československa do sibiřských lágrů. Podle Klause se na tuto část historie nesmí zapomenout a je smutné, že Čechoslováci něco takového připustili. "Pro naši zemi to není věc, se kterou by se mohla vychloubat... je nutné, abychom si této zodpovědnosti byli vědomi," uvedl prezident při pietním aktu. Konal se u pamětní desky na pravoslavném chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech.

Po nástupu komunismu v roce 1917 našlo v Československu nový domov více než 20.000 příslušníků rozprášené Dobrovolnické (ruské) armády, takzvaných bělogvardějců, kteří se vývojem ve své zemi nechtěli smířit. Koncem 30. let mělo již 9000 těchto uprchlíků československé občanství. Těsně po ukončení druhé světové války, 11. května 1945, začalo v Praze jejich zatýkání a následná deportace do gulagů, trestních koncentračních táborů. Do bývalého Sovětského svazu bylo do roku 1956 odvlečeno zhruba tisíc československých občanů. Přesný počet odvlečených emigrantů je ale téměř nezjistitelný.

Čeští potápěči prozkoumali potopenou loď z první světové války

Expedici českých potápěčů se podařilo objasnit záhady, které jsou spojené s potopením rakousko-uherského křižníku Zenta u Baru v dnešním Srbsku a Černé Hoře v srpnu 1914. Čeští potápěči rozluštili místo ponoru lodi, které leží dvě míle (zhruba čtyři kilometry) od pobřeží, nikoli pět mil, jak se dosud historici domnívali. Novinářům to řekl koordinátor expedice Zdeněk Partyngl.

Rakousko-uherská loď Zenta měla po zahájení první světové války v roce 1914 blokovat Černou Horu, aby zamezila dodávkám zbraní z Francie a Albánie do hornatého státu, jenž byl ve válečném konfliktu s habsburskou monarchií. Zenta se s francouzskou flotilou střetla 16. srpna 1914, na palubě křižníku byli i čeští námořníci. "Češi tvořili až třetinu posádky Zenty," uvedl Partyngl. Francouzská posádka neposkytla soupeřovým námořníkům pomoc, z 312 členů posádky Zenty se zachránilo jen 130.

Čeští potápěči objevili, že Zenta byla zasažena na pravoboku, čímž vyvrátili dosavadní tvrzení úderu na levoboku. "Na Zentě není možné vidět kapitánskou kabinu, protože byla zatlačena při ponoru do vnitra lodi," uvedl Partyngl. Českou stopu neslo i přední dělo z plzeňské Škody, které je v zachovalém stavu dodnes. "Je vidět, že Rakousko-Uhersko profitovalo ze zlatých českých ručiček," řekl Partyngl. Obtížnost úkolu českých potápěčů dokládá hloubka, ve které se potopená loď nachází. "Potápěči se ponořili do hloubky 75 metrů, jejich kyslíkové přístroje jim dovolily osmnáctiminutové potápění," dodal Partyngl. Po úspěšném průzkumu potopeného vraku uctili čeští potápěči památku padlých námořníků minutou ticha a položením věnce v černohorském turistickém letovisku Bar.

Vznikla petice proti výstavbě radaru NATO na slavkovském bojišti

Peticí chtějí zabránit aktivisté zamýšlené stavbě páteřního armádního radaru NATO na slavkovském bojišti. O výsledcích podpisové akce, která začala ve středu, chtějí za několik týdnů informovat vrchního velitele českých ozbrojených sil prezidenta Václava Klause, premiéra Jiřího Paroubka a jihomoravské zastupitele. "Petice je dalším z našich pokusů o to, abychom přiměli armádu ustoupit od tohoto záměru," řekl ČTK šéf občanského sdružení Austerlitz 2005 Miroslav Jandora. Odpůrci výstavby radaru NATO na slavkovském bojišti, které patří k turisticky nejnavštěvovanějším místům jižní Moravy, se kvůli sporu s armádou obrátili s žádostí o pomoc na prezidenta. Chtějí, aby dal impulz armádě k hledání jiného místa pro umístění radaru. "Žádná lepší varianta ale neexistuje," řekl v uplynulých dnech ČTK v reakci na dopis ministr obrany Karel Kühnl. Vysílač by měl stát u památníku Mohyla míru, který byl na bojišti postaven jako pocta 20.000 obětem bitvy tří císařů. Zařízení by mělo nahradit tři staré sovětské vysílače, které byly na bojišti vystavěny v 50. letech. Nový radar ale bude podstatně vyšší než staré vysílače. Zařízení bude vysoké 28 metrů a v jeho horní části bude koule o průměru 18 metrů. Koule bude podle odpůrců vidět desítky kilometrů daleko, zcela zničí krajinný ráz lokality a zneuctí památku obětí bitvy. Podle aktivistů by měl radar vzniknout někde jinde. Zdůrazňují, že jejich postoj již podpořila četná mezinárodní sdružení. Armádě vytýkají, že o sporu nevede dialog.

Dílo českého umělce Josefa Váchala bude vystaveno na Slovensku

I když český grafik, malíř a spisovatel Josef Váchal rád jezdíval na Slovensko a svým cestám věnoval také knihu, jeho dílo přichází poprvé na Slovensko teprve teď, 36 let po jeho smrti. Monografická výstava představí originály Váchalova výtvarného díla - rozsáhlou kolekci grafik, olejomaleb, ukázky z knižních ilustrací a grafických návrhů knih. Vernisáž se uskuteční ve čtvrtek v Pálffyho paláci Galerie města Bratislavy. Výstava potrvá do 28. srpna. Na Slovensku byl Váchal několikrát. Z těchto cest vznikla rukopisná kniha ve dvou dílech, Cesta Slovenskem s A. Calmetem. Kniha, která je také součástí bratislavské výstavy, má přes 600 stran a více než 100 barevných kolorovaných kreseb. "Váchal v ní popisuje svou cestu Slovenskem s přítelkyní výtvarnicí Annou Mackovou a psem Tarzanem. Cestou zažívají různé příhody s upíry a čarodějnicemi, což je samozřejmě vymyšlené. Ale vše, co se týká popisu Slovenska, slovenských pověstí a lidových zvyků, je však pravdivé," dodala Klínková.

V Londýně začíná středoevropský hudební festival

V Londýně začíná čtyřdenní festival kapel ze zemí visegrádské čtyřky. Pod jménem Pulse festival 2005 se na něm londýnskému publiku představí Zuzana Mojžíšová, Čechomor, Tarafuki, DJ Tráva, Abuse a další. Štefan Krasňanský, který festival společně s Českým centrem a dalšími organizacemi pořádá, ČTK v Londýně řekl, že po dvou letech přípravy koncertů převážně pro Čechy a Slováky žijící v Londýně chtěl zkusit připravit program pro Brity. Říká, že cítí, že o něco takového v britské metropoli je zájem.

Hlavní cenu festivalu Zlatá Praha získal francouzský pořad Slavík

Hlavní cenu v soutěži na 42. mezinárodním televizním festivalu Zlatá Praha získal francouzský pořad Slavík, moderní filmová adaptace stejnojmenné Stravinského pohádkové opery z roku 1914 z produkce společnosti Arte. Do soutěže se přihlásili tvůrci ze tří desítek zemí se 148 pořady věnovanými hudbě a tanci na obrazovce. České křišťály ve čtyřech kategoriích festivalové soutěže přiřkla porota snímkům z Francie a Británie a dvěma z Nizozemska.

Obce, které spojuje osobnost Karla IV., chystají společný projekt

Některé evropské obce včetně středočeského Karlštejna, jež spojuje osobnost středověkého panovníka Karla IV., chystají společný projekt. Hodlají vytvořit sdružení a společně pořádat různé akce. Peníze chtějí získat z fondů Evropské unie. ČTK to řekl karlštejnský starosta Miroslav Ureš. Kromě Karlštejna by projekt sdružoval francouzské město Alten des Paluds, italské Monte Carlo a německé Mylau. Smlouvu o spolupráci a přátelství plánují podepsat v září 2006.

Počasí

Ve čtvrtek čekáme proměnlivou oblačnost s možností přeháněk, na hřebenech hor může sněžit. Na jihu a jihozápadě polojasno. Odpolední teploty 12 až 16 stupňů, na horách kolem devíti. Mírný severozápadní vítr.