Zprávy

0:00
/
0:00

ČR i další by měly investovat do obrany, míní šéf NATO Rasmussen

Česká republika i další země Severoatlantické aliance by měly, jak se jejich ekonomiky vzpamatovávají z krize, investovat více do své obrany. Novinářům to po jednání s českým prezidentem Milošem Zemanem řekl v bruselské centrále NATO generální tajemník Severoatlantické aliance Anders Fogh Rasmussen. Z debaty se Zemanem nabyl dojmu, že ke změně trendu snižovat náklady na obranu je v ČR politická vůle. Je pravdou, že v posledních letech se obranný rozpočet ČR poměrně významně snížil, podotkl generální tajemník aliance. Zdůraznil přitom, že ekonomickým výzvám, kterým vlády čelí, velmi dobře rozumí. Snižování rozpočtů na obranu nejen v ČR, ale v celém NATO podle něj může vyvolat znepokojení. Rasmussen před novináři ocenil ČR jako cenného spojence. Připomněl český příspěvek v mezinárodních operacích aliance i odvahu a odhodlání českých vojáků v Kosovu či Afghánistánu. I díky příspěvku českých vojáků je podle Rasmussena nyní Afghánistán, odkud se spojenci podle plánu stáhnou do konce roku 2014, zcela jinou zemí než před deseti lety.

Barroso podle Zemana slíbil, že EU zatlačí na Kanadu kvůli vízům

Předseda Evropské komise José Barroso slíbil prezidentu Miloši Zemanovi, že Evropská unie vyvine tlak na Kanadu, aby zrušila vízovou povinnost pro Česko. Zeman to řekl při debatě s českými diplomaty na stálém zastoupení ČR při EU. Podle prezidenta patří svobodné cestování k jednomu ze základních lidských práv a vízová povinnost toto právo omezuje. Český prezident diplomatům řekl, že tak poprvé spojil ekonomickou diplomacii s lidskými právy. Víza pro české občany obnovila Kanada v roce 2009 kvůli zvýšenému počtu žádostí o azyl z ČR. Kanada zdůvodňovala trvání víz i nutností reformovat azylový zákon. Ten platí od prosince 2012 a azylové řízení zrychlil, víza ale zrušena nebyla.

Zeman na večeři s Barrosem hasil evropské výtky vůči Česku

Prezident Miloš Zeman při středeční večeři s šéfem Evropské komise José Barrosem podle svých slov "s prezidentským minimaxem" hasil výtky, které má komise vůči České republice a které mohou ohrozit čerpání peněz z evropských fondů. Zeman to po schůzce řekl novinářům s tím, že s Barrosem v této věci dosáhli jistého pochopení. Evropská komise Česku vytýká stále chybějící zákon o úřednících, což by teoreticky mohlo být důvodem pro zablokování peněz ze strukturálních fondů v příštím plánovacím období, tedy už od ledna 2014. Už roky také evropští úředníci upozorňují Prahu na potřebu úpravy normy o posuzování vlivů zákonů na životní prostředí.

V Kosovu byl zraněn český celník v misi EULEX

Neznámí ozbrojenci na severu Kosova zastřelili zřejmě litevského příslušníka policejní mise Evropské unie. Mluvčí českého ministerstva zahraničí Johana Grohová sdělila, že lehce zraněn byl při incidentu český celník působící v rámci mise EULEX, v níž má Česká republika necelých 30 lidí. Mluvčí české policie potvrdila, že nešlo o českého občana. Policista byl smrtelně zasažen v regionu s etnicky převážně srbským obyvatelstvem při ostřelování dvou vozů mise, informovala podle agentury Reuters mise EULEX. Mise EULEX s podporou alianční mise KFOR zahájila pátrání po útočnících a útok odsoudila jako zbabělý násilný čin.

Kohout v Bělehradě podpořil úsilí Srbska vstoupit do EU

Český ministr zahraničí Jan Kohout při návštěvě v Bělehradě ujistil srbské představitele, že Česká republika podporuje snahu Srbska stát se členem Evropské unie. Se svými partnery, mezi nimiž byl i premiér Ivica Dačič, jednal i o prohloubení hospodářské spolupráce a o příležitostech pro české investory v Srbsku, informovalo na svém webu české ministerstvo zahraničí. Kohoutův srbský partner Ivan Mrkić podle televizní stanice B92 na společné tiskové konferenci postoj Prahy ocenil a mimo jiné sdělil, že počátkem příštího roku by měl Srbsko navštívit český prezident Miloš Zeman. Mrkić označil vztahy mezi ČR a Srbskem za vynikající a vyjádřil přesvědčení, že v budoucnu se budou dále zlepšovat.

Klaus by si přál sjednocení pravice, je velmi oslabena

Exprezident Václav Klaus by si přál sjednocení pravice, která je nyní podle něho vlastní vinou oslabena. Do předčasných sněmovních voleb koncem října se to ale podle Klause nestihne. Říjnové volby podle exprezidenta nebudou dobré. Za nepřesnou interpretaci svého rozhovoru označil Klaus informaci z poloviny září, že nezvažuje kandidaturu do Evropského parlamentu. "Žádné závěry. Odmítl, neodmítl, slíbil, rozhodl se, nic takového nenastalo," řekl exprezident. Dál záležitost nechtěl komentovat s poukazem na to, nyní Česko čekají sněmovní volby a o volby do EP nejde.

ČR je podle analýzy 52. nejsvobodnější ze 152 zemí světa

Česká republika je společně s Botswanou 52. nejsvobodnější zemí ze sledovaných 152 států světa. Vyplývá to ze žebříčku "Economic Freedom of the World Index" (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser. Na tiskové konferenci o tom informovali zástupci Centra ekonomických a tržních analýz, který se na analýzách rovněž podílí. Nejsvobodnější zemí světa je podle žebříčku Hongkong, naopak nejméně svobodná je Venezuela. "Umístění na hranici první a druhé třetiny není pro Česko příliš lichotivé. Na záda se díváme takovým státům jako je Albánie, Rumunsko nebo Rwanda," upozornil Aleš Rod z Centra ekonomických a tržních analýz. Slovensko se umístilo na 36. pozici. Index se skládá s pěti ukazatelů, které se týkají velikosti státního sektoru, úrovně právního státu, mezinárodního obchodu nebo celkové regulace. Dalším faktorem je měnové prostředí dané země a inflační prostředí.

Praha schválila prodej třetiny bytového fondu za 600 milionů Kč

Pražští zastupitelé schválili prodej zhruba 1200 bytů v blocích panelových domů převážně v Hlubočepích. Jde o třetinu bytového fondu města určeného k prodeji, řekl na zasedání radní Martin Dlouhý (TOP 09). Z projednaných materiálů vyplývá, že Praha prodejem získá přes 600 milionů korun. Lidé za metr čtvereční zaplatí 16.000 až 17.000 korun. V dalších třech letech budou mít nájemníci podle schváleného harmonogramu možnost odkoupit dalších zhruba 2670 bytů, mimo jiné na sídlištích ve Vysočanech, Strašnicích, Stodůlkách, na Černém Mostě a v Řepích.

Vysoké školy odmítají návrh rozpočtu, na výzkum by dostaly méně

Vysoké školy odmítají nynější návrh rozpočtu, od ministerstva školství by podle něho příští rok na výzkum dostaly o 291 milionů korun méně. To představuje pokles o 5,6 procenta. Uvedla to Rada vysokých škol. Celkem by se měl univerzitám snížit rozpočet o 0,16 procenta. Celkový rozpočet vysokých škol by se měl pohybovat kolem 21,7 miliardy korun. V tomto roce přitom školy dostaly přidáno 700 milionů korun v porovnání s rokem 2012 a průměrný normativ na jednoho studenta se tak zvýšil z 30.546 korun na 32.401 Kč ročně. S čím ale vysoké školy rozhodně nesouhlasí, je pokles peněz na výzkum od ministerstva školství. Na tyto účely by mělo jít celkem 10,1 miliardy bez započítání peněz z EU a finančních mechanismů. Konkrétně vysoké školy by pak dostaly 4,8 miliardy, oproti letošku by tak přišly o 291 milionů.

Miliarda na sanaci ostravských lagun je na rozjezd projektu

Miliarda korun na další sanaci ropných lagun v Ostravě, o jejímž uvolnění ve středu rozhodla vláda, je na zahájení projektu a nejnutnější práce. V Ostravě to řekl ministr životního prostředí v demisi Tomáš Podivínský. Likvidace lagun a dalších ekologických zátěží patří mezi projekty, jimiž chce vláda zmírnit důsledky propouštění v Moravskoslezském kraji. Sanaci lagun má na starosti státní podnik Diamo. Jeho ředitel Jiří Jež řekl, že další práce na likvidaci lagun zřejmě nezačnou dříve než v druhé polovině příštího roku. Laguny po bývalé chemičce Ostramo jsou jednou z největších ekologických zátěží v Česku. Jejich čištění provázejí neustálé problémy, například s likvidací paliva vyrobeného z vytěžených kalů. Práce, které už stály kolem tří miliard korun, se více než před rokem zastavily. Vytěženo bylo zhruba 200.000 tun kalů, avšak zjistilo se, že v lagunách jsou další desítky tisíc tun odpadu, se kterými se nepočítalo.

Milan Urban chce prolomit těžební limity na uhlí

Stínový ministr průmyslu a obchodu ČSSD Milan Urban je z ekonomického i sociálního hlediska pro prolomení limitů těžby uhlí na Ústecku, v opačném případě kraji hrozí vyhrocení sociální situace. Těžit za limity ale podle něj lze jen pokud dojde k široké shodě na politické scéně a ve společnosti. Urban to řekl na setkání s novináři. O prolomení limitů usilují především těžební společnosti. Předseda dozorčí rady Severní energetické Jan Dienstl letos v dubnu uvedl, že prolomení limitů pro hnědouhelný lom ČSA na Mostecku by umožnilo prodloužit jeho životnost o 150 let. Na lomu by bylo podle něj možné zaměstnávat na 3000 lidí, dalších 5000 pracovních míst by fungovalo v návazných provozech. Bez prolomení limitů se těžba zastaví v roce 2022 a hrozí propouštění. Proti prolomení limitů ostře protestují ekologické organizace. Takový krok by podle nich nutně vedl ke zbourání obce Horní Jiřetín, v ohrožení by byl i nedaleký Litvínov.

Solárníci zvažují napadení zákona o obnovitelných zdrojích u ÚS

Solární sdružení zvažují, že napadnou u Ústavního soudu zákon o podpoře obnovitelných zdrojů, který tento týden podepsal prezident Miloš Zeman. Zákon diskriminuje fotovoltaické elektrárny proti ostatním výrobcům elektřiny, řekla advokátka Klára Samková, která zastupuje Českou fotovoltaickou průmyslovou asociaci (CZEPHO) a Alianci pro energetickou soběstačnost (AliES). Solární sdružení se také chtějí bránit proti údajným pomluvám, které vůči provozovatelům fotovoltaických elektráren zaznívají od politiků nebo od předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové. Prezident Zeman v květnu označil solární sektor za největší tunel v českých dějinách. Vitásková pak v minulosti uváděla, že existuje fond určený na její dehonestaci a že má i obavy o svůj život. Dávala to do souvislosti s tím, že ERÚ pod jejím vedením usiluje o omezení podpory pro fotovoltaické elektrárny.

Státní zástupce obžaloval v kauze solárního podvodu 10 lidí včetně Vitáskové

Kauza solárního podvodu týkající se dvou fotovoltaických elektráren na Chomutovsku míří k soudu. Žalobce podal obžalobu na deset lidí včetně předsedkyně Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Aleny Vitáskové. Případem se tak bude zabývat brněnský krajský soud. Řekl to státní zástupce Radek Mezlík z brněnské pobočky Vrchního státního zastupitelství v Olomouci.

Případ se týká údajného podvodného získání licence a následné připojení elektráren k distribuční soustavě elektřiny do konce roku 2010, kdy měly garantovánu podstatně vyšší cenu za výkup elektřiny než v roce následujícím. Obě elektrárny přitom v té době ještě nebyly dokončeny. Pokud by se na podvod nepřišlo, během příštích 20 let by kvůli garantované vyšší ceně za výkup takto vyrobené elektřiny vznikla podle žalobce škoda 1,9 miliardy korun. Elektrárny by každý měsíc inkasovaly zhruba o 50 procent vyšší výkupní ceny. Současná výše škody se nyní pohybuje podle státního zástupce v řádech desítek milionů korun a stále narůstá, elektrárny totiž tuto vyšší cenu inkasují každý měsíc. Mluvčí ERÚ Jiří Chvojka řekl, že podání obžaloby není překvapivé, státní zástupce podle něj postupuje tak, jak avizoval už dříve.

VZP požádala o půjčku od státu 2,5 mld., peníze chce ještě letos

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) chce do nemocnic dostat více peněz ještě letos za pomoci půjčky od státu. Mluvčí VZP Oldřich Tichý řekl, že ředitel Zdeněk Kabátek odeslal dopis, v němž žádá ministra zdravotnictví Martina Holcáta o návratnou finanční výpomoc ze státního rozpočtu. Peníze by měly dorazit do 25. listopadu 2013, VZP půjčku splatí v následujících dvou až třech letech. Kabátek ministra ujistil, že pokud VZP získá jakékoliv finanční prostředky navíc oproti nynějšímu stavu, budou v plném rozsahu použity na financování zdravotní péče. Nejméně třetině nemocnic hrozí podle krizového štábu nemocnic, odborů a pacientů finanční kolaps. O situaci jednal krizový štáb tento týden s premiérem Jiřím Rusnokem. Žádal ještě letos více peněz do nemocnic, jinak se prý koncem roku péče omezí. S požadavkem na více peněz se ale ozvali i soukromí lékaři. Rusnok po středečním jednání vlády novinářům řekl, že se kabinet bude zabývat možnou krátkodobou výpomocí pro VZP.

Líh z nelegálního skladu byl vydražen za 8,9 mil.Kč

Téměř milion litrů lihu, který celníci a policisté našli a zajistili koncem minulého v areálu bývalé cihelny na Pelhřimovsku, v dražbě koupil zájemce za 8,9 milionu korun. Dražby na Celním úřadu ve Stříteži na Jihlavsku se zúčastnili dva zájemci. Informace o totožnosti účastníků dražby ale celní správa nezveřejňuje, řekla luvčí Celního úřadu pro Kraj Vysočina Hana Semorádová. Zhruba 1,2 milionu litrů nelegálního lihu našli loni v polovině prosince celníci a policisté při prohlídce skladiště ve Stojčíně na Pelhřimovsku. Zkrácením spotřební daně by státu podle mluvčího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Pavla Hantáka vznikla škoda 330 milionů korun. Nelegální sklad v objektu bývalé cihelny byl podle mluvčího co do množství nalezeného lihu největším úlovkem v historii Policie ČR.

Úřady odebraly čtyřem firmám na předváděcí akce živnost

Živnostenské úřady odebraly na návrh České obchodní inspekce (ČOI) čtyřem firmám provozující předváděcí akce pro seniory živnostenské oprávnění. Jedná se o firmy 1. Česká reklamní společnost, Radek Bargel, Reklamní společnost Senior a Cool Home. ČTK o tom informovala ČOI v tiskové zprávě. "Považuji za velkou satisfakci, že se k postihu nekorektních podnikatelů, kteří parazitují na důchodcích jako nejslabší sociální skupině a hrubě porušují zákony, přidaly také další orgány," uvedl ředitel ČOI Vladimír Velčovský. Ve většině případů byly sankce uloženy za porušení zákona o ochraně spotřebitele, zejména za opakované nedovolené užívání nekalých (klamavých i agresívních) obchodních praktik při předváděcích akcích, za neposkytování pravdivých a úplných informací o výrobcích, o podmínkách odstoupení od smlouvy apod, uvedla ČOI.

Ústavní soud vyhověl stížnosti Rusa, ten zatím nebude vydán do vlasti

Ruský občan Andrej Odin zatím nebude vydán vlasti, kde čelí obvinění z podvodu. Ústavní soud vyhověl jeho stížnosti. Podle ústavního soudce Jana Musila jsou podklady předložené ruskou stranou nedostatečné. Proto není jasné, čeho přesně se Odin údajně dopustil a v čem spočívá jeho provinění. Přípustností vydání se teď musí znovu zabývat Vrchní soud v Praze. Muž je ve vazbě na Pankráci, v Česku žádá o azyl. Tvrdí, že obvinění vznesené v ruské autonomní republice Dagestán je vykonstruované a že sám je obětí organizovaného zločinu. Už pouhé umístění do dagestánské vyšetřovací vazby by prý ohrozilo jeho zdraví i život. Ústavní soudci v minulosti opakovaně nedopustili vydání Gruzínců do jejich vlasti, a to kvůli obavám z porušování základních práv. Podobně se postavili také k vydání muže do Moldavska. Loni v říjnu ÚS vyhověl stížnosti jiného Rusa, kde justice prý dostatečně nezkoumala všechny okolnosti jeho případného vydání. K obecným podmínkám v ruské justici a vězeňství se však Ústavní soud v žádném z dosavadních nálezů nevyjádřil.

Soud přerušil projednávání kauzy Davida Ratha, zasedne znovu v říjnu

Krajský soud v Praze přerušil projednávání kauzy exposlance Davida Ratha (dříve ČSSD) na říjen. Kvůli technickým problémům nestihl přehrát videozáznam z domovní prohlídky dvou obžalovaných, Kateřiny Pancové a jejího přítele Petra Kotta. Předtím ještě vyslechl jednoho ze svědků, architekta Richarda Bartíka. Ten se podílel na dokumentaci k opravě Buštěhradu. Podle obžaloby je to jedna z veřejných zakázek, kterou provázela korupce. Principem bylo údajně umělé navyšování ceny zakázky. Bartík vypověděl, že o tendru jednal s Pancovou. Měl na starost opravu vnitřku zámku. První návrh byl na 55 milionů korun, částka se ale kraji zdála vysoká, proto se snížila na 32 miliónů. Výpověď komentovala také další obžalovaná, podnikatelka Ivana Salačová, která se jako jediná přiznala ke korupci. Žalobce pro ni proto navrhuje pozici spolupracující obviněné, za což by jí mohl hrozit nižší trest.

Organizátorka akce k výročí sovětské invaze do ČSSR dostala pokutu

Organizátorka srpnové demonstrace na moskevském Rudém náměstí, uspořádané na výročí protestu ruských disidentů proti sovětské invazi do Československa z roku 1968, odešla od moskevského soudu s pokutou ve výši tří tisícovek rublů (asi 1800 Kč). Hůře podle ruských médií dopadli ti demonstranti, kterým se soud nepodařilo odložit a koncem srpna je moskevská soudkyně potrestala pokutami ve výši 10.000 rublů (asi 6000 Kč). "Příští rok to (demonstraci) uděláme znovu," řekla Naděžda Miťuškinová. Odhadla, že zájem české diplomacie a českých médií o případ pomohl, že vyvázla jen s mírnou pokutou; ještě se nerozhodla, zda se proti pokutě odvolá. Každopádně doufá, že s odvoláním uspějí přísněji potrestaní kolegové a kolegyně.

Miťuškinová a dalších devět lidí letos 25. srpna přišli na Rudé náměstí připomenout výročí bezprecedentního protestu, jenž v roce 1968 v tehdy sovětské metropoli vyvolala invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Akce se uskutečnila v pravé poledne - přesně v okamžiku, kdy 25. srpna 1968 proti okupaci Československa protestovala na Rudém náměstí malá skupina demonstrantů, kterou vzápětí zatkli agenti tajné policie. I o 45 let později přišli demonstranti s transparentem "Za vaši a naši svobodu" a také je zatkli policisté.

Čeští pacienti najdou ošetření i v rakouském příhraničí

Lékařská péče pro české pacienty v rakouském příhraničí nebo společný systém varující před rizikem povodní. To jsou dva z celkem 189 projektů, které v Praze představila výroční konference evropského programu územní spolupráce mezi Českou republikou a Rakouskem. EU na něj v letos končícím sedmiletém období přispěla částkou 107 milionů eur (2,76 miliardy korun). Projekt společné lékařské péče se zaměřil na přeshraniční oblast mezi Českými Velenicemi a rakouskou obcí Gmünd. Zatímco nejbližší nemocnice na české straně leží asi 60 kilometrů od Českých Velenic, nejbližší rakouské zařízení je hned v příhraničním Gmündu. V rámci pilotního projektu bylo za šest měsíců v rakouské nemocnici ošetřeno na 150 Čechů, kteří za poskytnutou péči nemuseli sami platit a měli k dispozici překladatele.

V divadle Kolowrat zazněla ve světové premiéře opera Toufar

Dlouhým potleskem ve středu večer v pražském Divadle Kolowrat skončila světová premiéra "dokumentární opery" Toufar. Zkomponoval ji Aleš Březina na motivy komunistického policejního vyšetřování takzvaného číhošťského zázraku, které skončilo umučením katolického kněze Josefa Toufara. Režie se ujal Petr Zelenka a hudbu nastudoval Jiří Štrunc. V několika rolích, například v úloze Klementa Gottwalda, v ní vystupuje světoznámá pěvkyně Soňa Červená. Na přípravě opery Toufar spolupracoval Březina s historičkou Stanislavou Vodičkovou z Ústavu pro studium totalitních režimů. Operu tvořil dva roky. Vznikla na objednávku festivalu Divadelná Nitra pro cyklus Paralelní životy, který se zabývá různými aspekty vztahů tajných služeb a občanů. Národní divadlo v Praze se podílelo koprodukčně.

Výstava v Praze představí snímky oceněné ve World Press Photu

Vítězné prace z letošního ročníku novinářské fotografie World Press Photo budou od pátku přístupné v pražském Karolinu. Hlavní cenu v 56. ročníku obdržel švédský fotograf Paul Hansen z listu Dagens Nyheter za snímek z pohřbu dvou palestinských dětí zabitých při izraelském raketovém útoku v Gaze. Mrtvé sourozence na něm nesou muži na rukou. V kategorii sportovních akcí získal první cenu fotoreportér ČTK Roman Vondrouš. Porota mu ji udělila za sérii snímků s názvem Cross Country Steeplechase. Vondrouš dostal za své oceněné snímky také Cenu Prahy, kterou v rámci každoroční výstavy uděluje pražský primátor fotografiím dle svého výběru. Držitel Ceny Prahy pak má ještě v rámci výstavy World Press Photo svoji samostatnou prezentaci. Vondrouš také pravidelně boduje v národní obdobě World Press Phota. V roce 2010 získal v Czech Press Photu cenu Grant Prahy, jež je jednou ze dvou hlavních cen.

Hlavním hostem jihlavského festivalu dokumentů bude Craig Baldwin

Hlavním hostem Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava 2013 bude americký nezávislý filmař a experimentátor Craig Baldwin. Umělec, který se proslavil například hudebně pirátským snímkem Sonic Outlaws, bude rozhodovat o nejlepším světovém dokumentárním filmu v soutěžní kategorii Opus Bonum. Sdělil to ředitel festivalu Marek Hovorka. Letošní 17. ročník jihlavského festivalu, který je největší událostí svého druhu ve střední a východní Evropě, se uskuteční 24. až 29. října. Základem festivalového programu jsou tradičně čtyři soutěže. Kategorie Opus Bonum je určena pro světové dokumenty objevné svými tématy i filmovou řečí. Sekce Mezi moři uvádí pozoruhodné snímky ze zemí střední a východní Evropy, Česká radost zpřehledňuje nejnovější domácí tvorbu a sekce Fascinace věnuje pozornost vyhraněné podobě dokumentárního filmu - experimentálnímu dokumentu. Další programové sekce představují aktuální dění na české i zahraniční dokumentární scéně, Průhledné bytosti jsou retrospektivními profily významných filmařů.

Veletržní palác představuje architekta Karla Pragera

Práci jednoho z nejvýraznějších tvůrců české architektury druhé poloviny 20. století Karla Pragera (1923 až 2001) představí od pátku výstava ve Veletržním paláci. Autora známého díky stavbám bývalého Federálního shromáždění či Nové scény v Praze ukazuje jako architekta, stavitele a vizionáře, jak zní název výstavy. Návštěvníci se mohou seznámit také s mnoha nerealizovanými návrhy a studiemi, které hleděly do budoucnosti. První Pragerovy stavby pocházejí z 50. let, je spoluautorem bytových domů v Ostravě Porubě. Jeho nejvýraznější tvorba je spojována především s 60. lety. Prager se věnoval také rekonstrukcím historických objektů, dle jeho návrhu byl opraven třeba kubistický Dům U Černé Matky boží nebo Rudolfinum.

Sport:

Fotbalisty pražské Slavie posílí bývalý reprezentační záložník Mario Lička. S třináctým klubem první ligy podepíše smlouvu do 30. června 2015. Jednatřicetiletý záložník naposledy působil ve francouzském Brestu.

Tenista Lukáš Rosol postoupil v Petrohradu poprvé od dubna do čtvrtfinále turnaje ATP. Ve druhém kole český daviscupový reprezentant porazil 6:4 a 6:4 Rusa Karena Chačanova. O semifinále bude bojovat buď s nejvýše nasazeným Italem Fabiem Fogninim, nebo s Polákem Michalem Przysieznym.

Skokan na lyžích Jan Matura byl vyhlášen Králem bílé stopy, vyhrál anketu odborníků o nejlepšího sportovce Svazu lyžařů České republiky. Matura obdržel 335 bodů a porazil o 106 bodů snowboardistku Evu Samkovou, která v minulé sezoně získala třetí juniorský titul mistryně světa. Na třetím místě skončila se ziskem 223 bodů Šárka Strachová, osmá slalomářka z MS ve Schladmingu.

Hokejový útočník Jaromír Jágr začal po problémech s nespecifikovaným zraněním v dolní části těla lehce bruslit, ale s týmem New Jersey ještě netrénuje. Nejproduktivnější Evropan v historii NHL před týdnem kvůli potížím nedokončil první tréninkový den přípravného kempu a poprvé od té doby zkoušel zátěž na ledě. Jágr vynechá i druhý přípravný zápas Devils proti New Yorku Islanders.

Hokejový trenér Miloš Říha se vrací do KHL. Zkušený kouč povede Omsk, jenž v úterý po dvou týdnech nové sezony odvolal Fina Petriho Matikainena. Vedení Avangardu oznámilo, že s Říhou podepsalo smlouvu na dva roky.

Tomáš Nýdrle obsadil na mistrovství světa v brokové střelbě v Limě šesté místo v disciplíně skeet. České družstvo ve složení Nýdrle, Jan Sychra a Jakub Tomeček získalo stříbrné medaile.

Český hokejový útočník Dmitrij Jaškin dvakrát skóroval v dresu St. Louis ve středečním přípravném utkání v Orlandu proti Tampě Bay, ale porážce 3:4 po samostatných nájezdech nezabránil. Dvě asistence si připsal obránce Michal Jordán, ale jeho Carolina podlehla Columbusu 4:5.

Naposledy se Roman Šebrle a Tomáš Dvořák postavili na start společného závodu v roce 2008 na vícebojařském mítinku v Kladně, který tehdy nynější reprezentační kouč Dvořák kvůli zdravotním problémům nedokončil. A nyní se po pěti letech chystá další jejich souboj, byť exhibiční. Oba slavní desetibojaři se postaví do koulařského sektoru v rámci akce Atletika pro děti, která zakončí svůj letošní ročník v pátek v Kladně na Sletišti.

Motocyklový jezdec Jakub Kornfeil neplánuje v příštím roce přestoupit v mistrovství světa do vyšší kategorie Moto2. Dvacetiletý závodník z Rohatce u Hodonína počítá s tím, že bude pokračovat ve třídě Moto3. V nejslabší kubatuře by jej tak čekala již pátá kompletní sezona. Momentálně se ale ještě naplno soustředí na letošní ročník, v němž mu v průběžném pořadí šampionátu patří desáté místo.

Atlet Petr Svoboda podle iDnes.cz ukončil v 28 letech kariéru. Mistr Evropy v běhu na 60 m překážek z roku 2011 má dlouhodobé problémy s patou.

Počasí v pátek:

Oblačno až zataženo, od západu na většině území občasný déšť nebo přeháňky. Nejvyšší teploty 12 až 16 stupňů Celsia.