Zprávy
Vláda schválila rozpočet na příští rok se schodkem 105 miliard Kč
Vláda jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok, uvedly zdroje ČTK obeznámené s jednáním kabinetu. Schodek rozpočtu má činit 105 miliard korun, do Státního fondu dopravní infrastruktury byly přesunuty čtyři miliardy z dluhové služby a rezervy na dofinancování. Peníze navíc pro dopravní fond požadovaly Věci veřejné, jejichž ministr Pavel Dobeš resort vede, chtěly 8,8 miliardy. Strana hrozila tím, že jinak pro rozpočet hlasovat nebude. Vládě se o podobě rozpočtu při jednáních v minulých týdnech nepodařilo přesvědčit, odbory, zaměstnavatele ani opozici. Často zaznívá výtka, že růst hrubého domácího produktu odhadovaný na loňský rok je nadsazený a peníze budou na příjmové straně stejně chybět. Návrh rozpočtu zohledňuje zvýšení snížené sazby DPH v příštím roce z deseti na 14 procent a počítá i s platností dalších reformních zákonů připravených koaliční vládou. Plánovaný schodek 105 miliard korun je o 30 miliard nižší než deficit schválený pro letošní rok.
Vláda zřejmě bude muset snížit odhad růstu ekonomiky na příští rok na 1,5 procenta. Dosud počítala s růstem o 2,5 procenta. Stát kvůli menšímu růstu zřejmě bude mít o zhruba 12 miliard korun menší příjmy, než se odhadovalo. Premiér Petr Nečas (ODS) to řekl při setkání se starosty, kteří demonstrovali na podporu změny zákona o rozpočtovém určení daní.
Vláda schválila výhled rozpočtu na roky 2013 a 2014
Vláda schválila vedle státního rozpočtu na příští rok se schodkem 105 miliard korun i střednědobé výhledy rozpočtů na roky 2013 a 2014. Na tiskové konferenci v průběhu jednání vlády o tom informoval premiér Petr Nečas. Návrh předpokládá, že schodek rozpočtu se v roce 2013 meziročně prohloubí o pět miliard na 110 miliard Kč. V roce 2014 by měl klesnout na 75 miliard korun, vyplývá z návrhu ministerstva financí.
Vláda schválila strategii boje proti sociálnímu vyloučení
Vláda schválila strategii boje proti sociálnímu vyloučení do roku 2015. Materiál, který připravila vládní agentura pro začleňování Romů a předložila vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková čítá několik desítek opatření ke zlepšení bezpečnosti, bydlení, vzdělávání či zaměstnávání lidí z takzvaných ghett za miliardy korun. Jedním z nich je nařízení povinné školní docházky do školky dětem, které by pak ve škole mohly mít problémy s učením. V Česku existuje podle pět let staré analýzy přes 300 chudinských domů a čtvrtí, v nichž žijí převážně Romové. Mohlo to být 80.000 lidí. Většina dospělých v těchto ghettech nemá práci. Rodiny bývají závislé na sociálních dávkách. Nyní by takových míst mohlo být podle odborníků už 400. V poslední době se situace vyostřila zvlášť ve Šluknovském výběžku na severu Čech.
Ministr Kalousek fyzicky napadl mladíka, který ho urážel
Ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) u sídla Poslanecké sněmovny v Praze zfackoval člověka, který ho urážel. Média o tom informoval jeden z koaličních poslanců. Kalousek informaci potvrdil. Asi dvacetiletý mladík na Kalouska mířícího ze sněmovny na jednání vlády pokřikoval, že je zloděj a bude viset, a ministr si to nenechal líbit. Policie o incidentu neví.
Kalousek odmítl, že by šlo o rvačku. "Rozhodně jsem se nerval. Jednomu hulvátovi jsem dal pár facek, myslím, že padly na úrodnou půdu," řekl ministr serveru Aktuálně.cz. a Týden.cz. Incident se zřejmě odehrál v podloubí u vchodu do areálu Poslanecké sněmovny. "Vláda konstatovala, že pan ministr... rozhodně neaspiruje na titul pedagog roku," komentoval potyčku premiér Petr Nečas (ODS). Pražská policie tento případ zatím nevyšetřuje, její mluvčí Andrea Zoulová ČTK sdělila, že o žádné potyčce týkající se ministra financí nemá informace. Do potyčky se nedávno dostal také poslanec za Věci veřejné Michal Babák, který se popral v baru na pražské Malé Straně a přišel přitom o přední zuby.
Premiér Nečas slíbil starostům, že vláda změní rozpočtové určení daní
Vláda do konce října schválí novelu zákona o rozpočtovém určení daní, která přidá menším obcím 13,5 až 14,5 miliardy korun. Starostům, kteří přišli před úřad vlády demonstrovat na podporu novely chystané ministerstvem financí, to řekl premiér Petr Nečas (ODS). Předseda vlády se před Strakovou akademií snažil zhruba tisícovku demonstrantů přesvědčit o tom, že výhrady ODS k návrhu ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) zájmy menších obcí nepoškodí. Nečas mimo jiné uvedl, že je připraven k politickému kompromisu, který zaručí, že při rozdělování výnosu z daní nebudou velká města dostávat více než trojnásobek příspěvku pro malé obce.
Starostové, mezi kterými se na začátku akce objevili i někteří politici TOP 09, během demonstrace kritizovali postoj ODS, s Nečasem se ale nakonec rozešli smírně. Premiérovu řeč občas přerušovaly nesouhlasné výkřiky, demonstranti ale jeho vystoupení ocenili potleskem. Změna v rozpočtovém určení daní, kterou navrhlo ministerstvo financí, má snížit rozdíl mezi nejchudšími obcemi a nejbohatšími městy ve výnosu sdílených daní na jednoho obyvatele. Zvýšit má podíl z daní pro 6241 menších měst a obcí celkem o 13,5 miliardy korun. Největší nárůst výnosu ze sdílených daní na obyvatele by se měl týkat právě obcí od 2000 do 10.000 obyvatel. ODS odmítá, aby novela byla provedena na úkor největších měst - Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. Občanští demokraté představili vlastní verzi návrhu, která počítá s tím, že stát část peněz pro obce získá jinak, mimo jiné z některých dotačních programů a úspor na ministerstvech či chystaném tendru na likvidaci starých ekologických škod. Čtyřem největším městům by podle Nečase mohl zákon příjmy zastropovat tak, aby jim nadále nerostly.
Hejtman se sejde s ministrem na Libavé kvůli toxickým odpadům
Situaci kolem stovek tun toxických odpadů, které jsou zakopány v ochranných valech kolem střelnice Daskabát ve vojenském prostoru Libavá, bude olomoucký hejtman Martin Tesařík (ČSSD) řešit s ministrem obrany Alexandrem Vondrou (ODS) v pátek přímo na Libavé. Podle mluvčího hejtmanství byl zprávami o ekologické zátěži nedaleko obce Daskabát šokován. Informace o odpadech zveřejnila Mladá fronta Dnes (MfD). Hejtman bude po Vondrovi žádat provedení důkladného průzkumu na možné ekologické zátěže všech území vyčleňovaných z vojenského újezdu a k nim přiléhajících lokalit. Zástupci generálního štábu v prohlášení uvedli, že armáda podala v této věci už několik trestních oznámení.
Výbor se bude zabývat vulgárními výroky poslance Krátkého
Mandátový a imunitní výbor sněmovny se bude zabývat vulgárním výrokem poslance ČSSD Jiřího Krátkého na úterním jednání sněmovny. Hrozí mu pokuta, která by se mohla pohybovat kolem 10.000 korun. Novinářům to řekl předseda výboru Jeroným Tejc (ČSSD). Krátký ve sněmovně kritizoval návrh koaličních poslanců, aby sněmovna mohla rozhodovat o zákonech i po půlnoci. Prohlásil přitom, že v noci pracují jen "kurvy a zloději". Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka novinářům řekl, že Krátký chtěl protestovat proti tomu, aby sněmovna schvalovala zákony ve spěchu, způsob jeho vyjádření byl ale prý nešťastný a mohl se dotknout lidí pracujících v nočních provozech. "Argumenty a výrazy, které zvolil, byly vulgární a nemístné," řekl Sobotka.
Zavedení trestní odpovědnosti firem jde do závěrečného schvalování
Sněmovna zřejmě schválí vládní návrh na zavedení trestní odpovědnosti firem. Poslanci návrh poslali do závěrečného schvalování, ke kterému by se mohli sejít v pátek. Předloha počítá s tím, že soudy by mohly provinilé firmy zrušit, nechat propadnout jejich majetek, uložit jim pokutu nebo jim zakázat činnost. Okruh desítek trestných činů, za které by bylo možné podniky trestat, se zřejmě ještě rozšíří. Firmy by mohly být od příštího roku trestány za podíl na sedmi desítkách trestných činů, například za legalizaci výnosů z trestné činnosti, provozování nepoctivých her a sázek, padělání peněz, krácení daní nebo neoprávněné držení jaderného materiálu. Vládní předloha do výčtu kvůli mezinárodním závazkům zařadila i sexuální nátlak, pohlavní zneužití a trestné činy týkající se dětské pornografie. Sněmovní ústavně právní výbor doporučil výčet rozšířit o poškození vodního zdroje nebo neoprávněnou výrobu a nakládání s látkami poškozujícími ozonovou vrstvu.
Petici žádající uznání Palestiny podepsal například Jan Kavan
Za morální, zákonné a humanitární gesto pokládají uznání Palestiny jako plnohodnotného člena OSN některé české osobnosti. Lidé jako někdejší ministr zahraničí a expředseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan, či předseda Jazzové sekce Karel Srp připojili svůj podpis pod petici, která žádá evropské vlády, aby přijetí Palestiny podpořily. Palestinský prezident Mahmúd Abbás hodlá palestinskou žádost předložit generálnímu tajemníkovi světové organizace Pan Ki-munovi v pátek 23. září po svém projevu ve Valném shromáždění. Ki-mun ji předá Radě bezpečnosti OSN, kde žádost plánují zablokovat Spojené státy s použitím svého práva veta.
Česká republika, jejíž premiér Petr Nečas byl minulý týden v Izraeli na návštěvě, spolu se židovským státem odmítá jednostranné palestinské kroky. Míru v oblasti prý může být dosaženo jen přímým jednáním mezi Palestinci a Izraelem. Podle iniciátorů propalestinské kampaně je ale "načase vytvořit nezávislý a suverénní palestinský stát s východním Jeruzalémem jako jeho hlavním městem, který Palestincům zaručí svobodu, demokracii a právo na sebeurčení". K výzvě se připojili další občané ČR, například novinář Petr Uhl, politik Matěj Stropnický, orientalista Luboš Kropáček či bývalý předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Vladimír Laštůvka.
Václav Klaus hovořil v USA o evropské dluhové krizi
Český prezident Václav Klaus se v úterý ve Washingtonu sešel se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Johnem Boehnerem. Předmětem jejich rozhovoru byla evropská dluhová krize. Na schůzce, která trvala půl hodiny, probrali i spojenectví obou zemí včetně účasti českých vojáků v Afghánistánu. Český prezident po schůzce uvedl, že šéfa sněmovny stejně jako další lidi, s nimiž se během nynější pracovní cesty v USA setkal, zajímala Evropa, evropská dluhová krize, problémy eura či Řecka. Řeč ale přišla i na americké problémy s vysokým zadlužením, kdy se republikáni s demokraty přou o způsob řešení nepříznivé situace.
ČR je mezi přáteli Libye, chce se podílet na obnově země
Česko se v New Yorku připojilo ke skupině přátel Libye, což je společenství zemí usilujících o poválečnou rekonstrukci země a její přechod k demokracii. Chtěla by se na tom podílet i Praha. ČTK to během zasedání Valného shromáždění OSN řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Podle něj má Česká republika v zemi, kde nedávno povstalci svrhli dlouholetou vládu Muammara Kaddáfího, velké šance. Šéf české diplomacie je přičítá dřívějším vazbám mezi oběma zeměmi, kdy mnoho Libyjců v Česku či Československu studovalo. V Libyi také působily české podniky. V český prospěch hraje i Schwarzenbergova návštěva u vzbouřenců v Benhghází na konci letošního června, kdy ještě nebyly boje v zemi rozhodnuty v jejich prospěch.
MMF výrazně snížil odhad růstu české ekonomiky na příští rok
Mezinárodní měnový fond snížil odhad růstu české ekonomiky na příští rok na 1,8 procenta, zatímco dosud počítal s růstem o 2,9 procenta. Fond to uvedl v aktualizovaném výhledu světové ekonomiky. Letošní rok bude naopak trochu příznivější, místo dosavadních 1,7 procenta měnový fond české ekonomice předpovídá růst o dvě procenta. V menším rozsahu, než fond předpokládal, poroste i Slovensko. S příliš velkými změnami ale MMF nepočítá u spotřebitelských cen. Ve své předchozí prognóze, kterou zveřejnil v dubnu, fond odhadoval inflaci letos i příští rok na dvě procenta. Nyní předpokládá, že v letošním roce se ceny pro spotřebitele zvýší o 1,8 procenta a příští rok o dvě. Lépe, než měnový fond předpokládal, by se měla vyvíjet nezaměstnanost. Její míra podle MMF letos v průměru dosáhne 6,7 procenta, zatímco dosud ji fond odhadoval na 7,1 procenta.
Studie Visa: Objem šedé ekonomiky v ČR činí zhruba 500 miliard Kč
Objem šedé ekonomiky v poměru k hrubému domácímu produktu činí v Česku 17 procent, tedy přes 500 miliard korun. Vyplývá to ze studie karetní asociace Visa Europe vypracované ve spolupráci se společností A.T. Kearney. ČR má podle studie "The Shadow Economy in Europe, 2010" nejlepší výsledky ze členských států Evropské unie z východní Evropy, ale stále zaostává za zeměmi západní Evropy. Celkový objem šedé ekonomiky v Evropě se odhaduje na dva biliony eur (49,8 bilionu Kč). Objem šedé ekonomiky k hrubému domácímu produktu v jednotlivých státech Evropy se podle studie pohybuje od osmi procent ve Švýcarsku a Rakousku až po 33 procent v Bulharsku. V rámci celé EU činí poměr 20 procent. Podle studie přitom ve snižování objemu šedé ekonomiky pomáhá trh elektronických plateb. Čech učiní podle studie za rok průměrně 105 elektronických transakcí. Státy s nejbujnější šedou ekonomikou jako Bulharsko a Rumunsko mají průměrný počet transakcí ve výši pouhých devět, respektive 13 plateb na obyvatele za rok.
Česko vyhrálo arbitráž s Vöcklinghausem o zhruba miliardu Kč
Česká republika vyhrála arbitráž s německým investorem Peterem Franzem Vöcklinghausem. Jádrem sporu byl konkurz karlovarského golfového hřiště Cihelny, kvůli kterému požadoval Vöcklinghaus za zmařenou investici více než jednu miliardu korun. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Podle něj bude muset Vöcklinghaus ještě ČR zřejmě zaplatit zhruba 90 milionů korun za náklady na arbitrážní řízení a právní zastupování. Po arbitrážích s Georgem Nepolskym a Rupertem Binderem je to již třetí spor s německým investorem, kde ministerstvo uspělo. "Tato bilance je velmi potěšující a potvrzuje, že náš nesmlouvavý přístup vůči nárokům na peníze českých daňových poplatníků je velmi správný," uvedl ministr financí Miroslav Kalousek.
Stát musí zaplatit půl milionu za nevyplacení příspěvků Evropským demokratům
Stát musí s definitivní platností zaplatit půl milionu korun za chyby bývalých ministrů financí Bohuslava Sobotky (ČSSD) a Vlastimila Tlustého (tehdy ODS), kteří v letech 2002 až 2007 odmítali vyplatit 15 milionů korun za úspěch ve volbách do pražského zastupitelstva Evropským demokratům (ED). Jde o první případ v Česku, kdy se politická strana domohla odškodnění za poškození státem v předvolebním boji. Informuje o tom server Aktuálně.cz. Nejvyšší soud podle Aktuálně.cz zamítl dovolání ministerstva financí, které nechtělo platit straně Spojení demokraté - Sdružení nezávislých (nástupnická organizace ED) odškodnění za to, že ji exministři svými verdikty poškodili. Strana uspěla po pěti letech soudních sporů.
Sto pracovních míst pro Šluknovsko vyjde do ledna na 2,7 mil. Kč
Zhruba na 2,7 milionu korun odhaduje krajský úřad práce náklady na vytvoření 100 míst na veřejně prospěšné práce (VPP) na Šluknovsku, které slíbil v pondělí v Rumburku ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09). Opatření má trvat jen do konce roku, pak ho mají nahradit projekty financované EU. Zatím tedy vláda na řešení napjaté situace mezi starousedlíky a problematickými Romy na severu Čech vyčlenila kolem deseti milionů korun; dalších zhruba sedm milionů korun stála podle odhadů policejní opatření na zamezení kriminalitě a hlídání protiromských demonstrací.
Novým generálním ředitelem České televize bude Petr Dvořák
Novým generálním ředitelem České televize (ČT) bude někdejší šéf TV Nova Petr Dvořák. Rozhodli o tom členové Rady České televize, kteří mu dali 12 hlasů z celkových 15. Ve druhém kole finálové volby Dvořák porazil bývalého výkonného ředitele TV Očko Hynka Chudárka.
Britský dramatik Stoppard podpořil výuky češtiny a dalších jazyků
Známý britský dramatik českého původu Tom Stoppard v úterý ve skotském parlamentu v Edinburghu podpořil petici požadující zachování ohrožené výuky některých jazyků, jako je čeština, ruština a polština, na skotských univerzitách. Předal skotským poslancům petici, kterou podepsalo přes 3000 lidí. Petice vyzývá poslance, aby se zasadili o financování výuky moderních jazyků a kultur, které jsou na skotských univerzitách vyučovány méně než hlavní světové jazyky. Podle petice vyvolávají škrty v rozpočtu vysokých škol obavy, že bude ohrožena nynější výuka jazyků. Nejvíce je prý ohrožena čeština, polština a ruština.
Podle jednoho z organizátorů petice, Jana Čulíka z Glasgowské univerzity, je problém i v tom, že ve Skotsku neexistují cílené dotace zaměřené na konkrétní obory vysokoškolské výuky. "Skotsko a Británie musí mít odborníky na střední a východní Evropu. Jediným způsobem, jak to zajistit, je zavést cílené financování těchto ohrožených oborů jako v Anglii," řekl Čulík ČTK.
Designblok od 4. října nabídne design, módu i umění
Začátek října bude v Praze i letos patřit užitému umění a módě. Pětidenní přehlídka Designblok '11 bude prezentovat současné designové trendy v nábytku, osvětlení či odívání na více než 50 místech v metropoli. Pozvání přijali přední čeští i světoví návrháři a designéři, včetně autorů nejnovější olympijské pochodně. V pořadí již 13. ročník Designbloku potrvá od 4. do 9. října. Vzhledem k tomu, že loni si Designblok nenechalo ujít více než 38.000 návštěvníků, organizátoři letos o akci zaznamenali nebývalý zájem vystavovatelů z řad nejen tuzemských tvůrců, ale i těch zahraničních.
Jablonecká Preciosa chystá novou výrobu - skleněné zátky na víno
Jablonecká Preciosa, známá zatím především výrobou křišťálových lustrů a bižuterie, připravuje zcela nový výrobní program. Chce vyrábět skleněné zátky do vinných lahví, takzvané Vino-Lok. Už v červnu koupila Preciosa licenci a obchodní smlouvy od firmy CSI Deutschland a nyní připravuje i rozšíření výroby. Pro novou výrobu chce využít svůj areál Na Hutích v Jablonci, kde se letos na jaře zastavila výroba. Výhodou skleněných zátek je to, že s nimi lze otevřenou lahev snadno znovu uzavřít. Němci zátku představili poprvé před osmi lety. Při masové výrobě by neměla být dražší než klasická korková.
Kinematograf bratří Čadíků oslavil 20 let, na charitu dal 6 mil.
Kinematograf bratří Čadíků, který letos slaví dvacet let své existence, za dobu svého fungování poslal na charitu 5,9 milionu korun. Podobně jako v minulých letech i v letošní letní jubilejní sezoně divákům nabízel české filmy v téměř 100 českých a slovenských městech. Novinářům to sdělil spoluzakladatel kinematografu Josef Čadík. Diváci letos měli možnost vidět například filmy Největší z Čechů, Zemský ráj to napohled nebo Kawasakiho růže. Nejvíc lidí chodilo na snímek Román pro muže natočený podle románové předlohy Michala Viewegha. "Na dobrovolném vstupném bylo letos i přes nepřízeň počasí vybráno 350.000 korun," uvedl Čadík. Výtěžek v plné výši putoval na Konto Bariéry. Kinematograf bratří Čadíků je společností, která provozuje 15 mobilních kin.
Sochařku Uchytilovou připomíná v Plzni pamětní deska
Pamětní deska s bronzovou podobiznou připomíná od nynějška na domě v Zbrojnické ulici v Plzni významnou českou sochařku, autorku monumentálního bronzového sousoší lidických dětí či korunové mince Marii Uchytilovou - Kučovou. Pamětní desku iniciovala, vytvořila a věnovala Plzni sochařčina dcera Sylvie Klánová. Akademická sochařka Uchytilová žila v Plzni řadu let, podle její dcery ji zde také na konci války poprvé napadla myšlenka na vytvoření pomníku dětských obětí války a dětského utrpení. Trvalo ale víc než další dvě desetiletí, než se v roce 1969 zrodil konkrétní nápad vytvořit monumentální sousoší 82 společně popravených lidických dětí ve věku od jednoho do 16 let v nadživotní velikosti. Na skupině soch o velikosti od 90 do 210 centimetrů pracovala pak sochařka nepřetržitě 20 let.
"Plastici" se chystají v Moskvě koncertovat kousek od sídla KGB
Legendární undergroundová skupina The Plastic People of the Universe, jejíž pronásledování komunistickou tajnou policií v bývalém Československu podnítilo vznik Charty 77 a disidentského hnutí, se chystá skoro do "jámy lvové". "Plastici" totiž hrají na moskevské Lubjance, v jednom klubu nedaleko od historického sídla sovětské tajné služby KGB. Sami členové skupiny však na vystoupení ve stínu přízraků minulosti hledí jako na každé jiné, předsudky rozvály už první koncerty v Moskvě před pěti lety.
Do Moskvy se "Plastici" tentokráte dostali hlavně kvůli moskevské premiéře hry britského dramatika českého původu Toma Stopparda Rock'n'Roll, pojednávající o normalizaci v bývalém Československu, kterou ve čtvrtek uvede divadlo RAMT. Na scéně se objeví i "Plastici", i když bez nástrojů. O den později ve stejném divadle kapela vystoupí na dobročinném koncertu a nakonec zahraje ruským fanouškům v neděli v Nižním Novgorodu.
Na Vysočině byla otevřena 864 kilometrů dlouhá síť hipotras
Na Vysočině vznikla 864 kilometrů dlouhá síť značených stezek pro jezdce na koních. Procházejí celým krajem převážně po lesních a polních cestách a navazují na hipotrasy v okolních regionech. Turistům v sedle bude u stezek na Vysočině poskytovat zázemí 150 stanic, v nichž se dá najít i ubytování a ustájení pro koně. Při otevření sítě to ČTK řekl Tomáš Čihák, ředitel krajské organizace Vysočina Tourism, která se o projekt starala. Vybudování sítě hipotras dotuje Evropská unie. Celý projekt trval bezmála dva roky a stál 2,8 milionu korun. Ke stezkám navigují směrovky s názvem Jezdecká stezka Kraje Vysočina. Jezdeckou stanici lze najít vždy přibližně po 20 až 30 kilometrech jízdy na značených stezkách. K trasám bude od konce měsíce k dispozici i soubor map.
Kreslený humor se vytratil z novin, lidé za ním mohou do Písku
V Písku začala výstava nejlepších prací devátého ročníku Mezinárodního bienále kresleného humoru. Do soutěže, jejímž tématem letos bylo Překvapení, zaslali autoři z 56 zemí pěti kontinentů 942 prací. Ani jeden z renomovaných českých autorů se ale neprobojoval do finálové dvacítky. Humor se podle šéfa poroty Břetislava Kovaříka jakoby vytrácel z českých novin a tím pádem i z autorského nadšení. "Jsou jen některé české deníky, které dávají prostor kreslenému humoru, ale mají tam většinou svého kmenového autora - Lidovky třeba Jiránka, Právo Renčína. Noviny a časopisy jakoby dostaly jednotný evropský střih, dirigovaný německým či jiným vlastníkem. Protože se šetří, tak se na stránky cpe inzerce. Možná šéfredaktory nenapadlo, vložit tam stránku humoru a zvednout tak náklad," řekl Kovařík ČTK. Dřív měl podle něj humoristický časopis Dikobraz náklad půl milionu, což je dnes naprosto nepředstavitelné číslo.
Do nové budovy Národního muzea se stěhovaly aerosáně Tatra
Jedním z největších exponátů chystané rozsáhlé výstavy Vynálezci a vynálezy, která se v nové budově Národního muzea v Praze uskuteční od 27. září do konce dubna příštího roku, budou aerosáně Tatra V 855 z roku 1942. Tento dopravní prostředek o váze 1500 kilogramů byl přestěhován do přízemí budovy bývalého Federálního shromáždění, která nyní muzeu patří. Kvůli instalaci musela být část boční fasády u vchodu vysklena. Aerosáně zkonstruoval na základě osobního automobilu Tatra 87 začátkem 40. let minulého století pro potřeby německé armády tým Tatry Kopřivnice. Jediný vyrobený prototyp dosahoval rychlosti 80 kilometrů v hodině (plánováno bylo 130 kilometrů) a poháněla ho dvoulistá vrtule.
Výstava zahrne šikovné i méně praktické vynálezy z techniky, lékařství, chemie, biologie, zemědělství, tiskařství a humanitních věd. Zároveň návštěvníkům nabídne mnoho zajímavých informací z pracovního i soukromého života vynálezců.
Sport
Čeští tenisté poprvé od památného finále Davisova poháru před 31 lety přivítají v domácím prostředí Itálii. S Italy se střetnou v prvním kole Světové skupiny 2012 v termínu od 10. do 12. února a hrát se bude v Ostravě. V případě postupu narazí český tým na vítěze utkání mezi Srbskem a Švédskem. Rozhodl o tom los v Bangkoku.
Fotbalový obránce Tomáš Řepka v rozhovoru pro Hitrádio prohlásil, že nabídku Příbrami na přestup v úterý odmítl kvůli tomu, aby se ještě popral o místo ve sparťanské sestavě. Případný přestup z letenského klubu bude zvažovat až v zimě. Nabídka středočeského celku podle něj byla férová, ale klubová věrnost mu velí ještě být přínosem pro Spartu. Teď ho čeká těžká bitva v klubu, v němž je modlou fanoušků.
Počasí
Bude slunečno, odpoledne přechodně až oblačno. Teploty : 17 až 21 stupňů Celsia







