Zprávy

Riceová přiletí do ČR v úterý ráno, podepíše smlouvu o radaru

Ministryně zahraničí Spojených států Condoleezza Riceová přiletí na pracovní návštěvu České republiky v úterý ráno. Podle webu úřadu vlády to potvrdilo americké ministerstvo zahraničí. Riceová přijede především proto, aby se svým českým protějškem Karlem Schwarzenbergem (za SZ) podepsala smlouvu o umístění amerického radaru na území ČR.

Smlouva o pobytu amerických vojáků v ČR stále není dohodnuta

Spojené státy se s Českou republikou stále nedokázaly shodnout na důležitém dokumentu spojeném s fungováním případného radaru amerického protiraketového deštníku v českých Brdech. Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová tak příští týden v Praze podepíše jen hlavní smlouvu umožňující, aby radar vůbec mohl vzniknout. Nevyřešená otázka zdanění amerického personálu na budoucí základně však zatím brání uzavření smlouvy o podmínkách pobytu Američanů v ČR, známé jako Status of Forces Agreement (SOFA).

Příští týden budou také čeští a američtí vyjednavači probírat poslední sporný bod rámcové dohody o vědecké a technické spolupráci, která by měla českým firmám a vědeckým institucím umožnit zapojit se do vývoje prvků celého systému protiraketové obrany. Ani tuto smlouvu, jejíž vznik vítá vědecká obec i podnikatelé, tak ale ministři ČR a USA svým podpisem v úterý zřejmě nestvrdí. Smlouvy spojené se vznikem americké radarové základny na českém území ještě musí schválit český parlament a podepsat hlava státu.

Komise: Vláda by měla umožnit posuzovat v energetice vše, i jádro

Nezávislá odborná komise vládě doporučila, aby vláda otevřela a umožnila posuzování všeho, co s energetikou souvisí. Vyplývá to z předběžné zprávy, kterou předseda komise Václav Pačes předal premiéru Mirku Topolánkovi. Pačes zmínil, že velký problém by země mohla mít v budoucnu například s teplárenstvím. Jde o průběžné výsledky, závěrečná zpráva by měla být předána koncem září. Premiér řekl, že před tím, než zprávu předá vládě, nechá ji oponovat skupinou odborníků, kteří se zabývají ekonomikou, energetikou a ekologií.

Dokument obsahuje několik doporučení. Podle něj by např. vláda měla podporovat prohloubení konkurence na energetických trzích. Měla by označit jadernou energetiku za jednu z přijatelných variant výroby elektřiny. Vláda by rovněž měla připustit diskusi o těžebních limitech, zavést systémovou podporu energetických úspor a pohlížet na obnovitelné zdroje jako na nezpochybnitelnou součást budoucího palivo-energetického mixu. Vláda by také měla umožnit a usnadnit zahájení posuzovacích procesů produkce všech typů energie atd.

Komisi už dříve kritizoval ministr životního prostředí Martin Bursík. Nelíbí se mu metodika práce na zprávě ani předčasné zveřejnění některých závěrů. Pačes Bursíkovu kritiku odmítl. Řekl, že ministr o metodice práce nic neví, protože se jednání komise nezúčastňoval. Bursík napadl i formu prezentace. Podle něj jde o stručné shrnutí závěrů zprávy, která má být ale kompletně hotová až v září. Premiér Topolánek na tiskové konferenci zdůraznil, že komise neměla za úkol řešit, zda má stát vsadit na jadernou energetiku. Energetika je podle Topolánka příliš ovlivňována politiky a ideologiemi, je proto třeba vnést do diskuse "racionální rozměr". Bez ohledu na to, že ve vládě zasedají i ministři za Stranu zelených, je třeba rozhodnout o budoucnosti jaderné energetiky rychle, protože výstavba trvá až 15 let, uvedl. chce, aby začala diskuse o dostavbě jaderných zdrojů. Chtěl by, aby se rozběhla správní jednání, která nejsou nezvratitelná. Konečné rozhodnutí zřejmě jeho vláda nepřijme kvůli koaliční dohodě, ve které si koalice výstavbu jaderných bloků zakázala.

Klaus podepsal novelu, která má pomoci s vymáháním alimentů

Pomoci rozvedeným lidem s dětmi, kteří se domáhají dlužných alimentů, má novela, kterou podepsal prezident Václav Klaus. Úprava počítá mimo jiné s tím, že dlužník, který žije ze sociálních dávek, by nedostával životní, ale jen existenční minimum. Nezaplacené výživné by se také mělo stát přednostní pohledávkou při prodeji podniku. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností by měly lidem, kteří se výživného domáhají, pomáhat s podáním k soudu. Soudy by pak spory o výživné měly vyřizovat přednostně, a to například i před nedoplatky na daních a sociálním a zdravotním pojištěním. Poškození rodiče by navíc nemuseli skládat zálohy na exekuci. ČSSD je k novele, kterou vypracovali koaliční poslanci, skeptická. "Je úplně o ničem, nepomůže nijak," řekla ČTK již dříve stínová ministryně pro ženu a rodinu Anna Čurdová. Z původní předlohy podle ní při jednání ve výborech vypadla ta nejdůležitější část, která měla dát soudům pravomoc žádat banky, pojišťovny, pošty či třeba státní orgány o různé informace o dlužnících výživného. Nárok na výživné má v České republice asi 400.000 dětí. Loni bylo u soudu kvůli neplacení alimentů přes 9000 lidí.

Analytici: Zahraniční obchod může ještě posílit korunu

Překvapivě dobré výsledky zahraničního obchodu za květen mohou podle analytiků oslovených ČTK přispět k dalšímu posílení koruny. Zároveň však lze kvůli tomu očekávat do několika měsíců mnohem horší výsledky obchodní bilance. Řadě firem totiž v pololetí skončilo zajištění proti kurzovému riziku a zároveň postupně zpomaluje ekonomika v eurozóně. Zahraniční obchod skončil v květnu přebytkem 9,2 miliardy korun, což je ve srovnání s květnovým výsledkem loňského roku o 3,9 miliardy korun více.

Optimisticky může data vnímat podle analytika Next Finance Vladimíra Pikory jen zaslepený člověk. "Přebytek zahraničního obchodu je sice vysoký, ale exporty již nerostou a objem obchodu je nízký. Statistika přitom ještě nepokrývá klíčové období posledního prudkého posílení koruny," uvedl. Obchodníci s měnami ovšem podle něj často nehledí na hlubší analýzu a mohou data vnímat zatím ještě pozitivně. Bilanci budou podle analytiků rovněž zhoršují rostoucí ceny ropy a dalších komodit.

Aktuálně.cz: Dcera bankéře žaluje Rusko o pražskou ambasádu

Navrácení budov a pozemků v pražské čtvrti Bubeneč, kde nyní sídlí ruská ambasáda, požaduje dcera jejich původního majitele Jiřího Poppera. Lisbeth Popper žaluje přímo Ruskou federaci a Českou republiku. Majetek ocenila na jednu miliardu korun. Informoval o tom server Aktuálně.cz. Pokud soud uzná její nároky, stát jí bude muset částku vyplatit a Rusko pozemky a dům vrátit.

Dům a pozemky v pražské Bubenči patřily rodině Popperů od roku 1927. V roce 1939 majetek staré židovské rodiny zabavilo nacistické Německo a udělalo si z Popperovy vily hlavní sídlo gestapa. Po válce daroval prezident Edvard Beneš dům i přilehlé pozemky Sovětskému svazu. "Postup státní policie Německé říše a dekret prezidenta Edvarda Beneše je zcela totožný. Jde o protiprávní zabavení majetku fyzické osobě jako projev zvůle moci, přičemž Edvard Beneš jednal v době svobody," stojí v žalobě. Beneš se přitom s Popperem dobře znal. Když prezident opouštěl v roce 1938 Československo, Popper s ním seděl v letadle. Beneš podle rodiny Popperů dobře věděl, že Popper unikl koncentračnímu táboru a válku přežil, přesto věnoval jeho dům a pozemky Sovětům. Návratu majetku se rodina nedočkala ani po roce 1989. Pokoušela se uplatnit svůj nárok u ministerstva financí. To ale restituci odmítlo.

Počet žádostí o azyl v Kanadě mírně vzrostl, víza ale nebudou

Počet žádostí o azyl v Kanadě se za poslední tři měsíce mírně zvýšil. Zatímco v období od loňského listopadu do letošního března žádalo o azyl každý měsíc v průměru asi 53 českých občanů, následující tři měsíce to bylo průměrně 60. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytlo kanadské velvyslanectví. Jeho mluvčí nevyloučila možnost, že v případě neustávajícího přílivu českých žadatelů o azyl by Kanada mohla pro Čechy znovu zavést víza. Zatím se tak ale zřejmě nestane. Vízovou povinnost pro české občany zrušila Kanada loni v říjnu. Před lety je zavedla právě kvůli žádostem o azyl. Od loňského listopadu se ale počet žádostí o azyl od českých občanů, ve velké většině od Romů, zvýšil. Například na konci prosince 2007 jich bylo 83, zatímco v předchozím roce nežádal o azyl ani jeden Rom.

Vláda posoudí návrh KSČM na zavedení majetkových přiznání

Lidé s majetkem nad deset milionů korun by měli v budoucnu podávat majetková přiznání. Počítá s tím návrh zákona o majetkových přiznáních, se kterým opět přišla KSČM. Finanční úřady by pak kontrolovaly, zda přírůstek majetku odpovídá přiznaným příjmům. Pokud by majetek vzrostl víc, musel by kontrolovaný občan doplatit víc na daních. Podle předsedy legislativní rady vlády a ministra Cyrila Svobody (KDU-ČSL) jsou však takovéto návrhy populistické. Daňovým únikům se dá zabránit i pomocí existujících zákonů, soudí. Podle předsedy sněmovního ústavně právního výboru Marka Bendy (ODS) chtějí komunisté svým návrhem akorát vyvolat vlnu závisti. Majetková přiznání v navrhovaném rozsahu podle něj nepodávají ani špičkoví politici a je tedy podle něj nesmyslné to samé žádat po občanech.

K získání příspěvku státu se na penzi asi bude muset spořit víc

Pro získání státního příspěvku k penzijnímu připojištění si lidé v budoucnu budou nejspíš muset na důchod spořit vyšší částky. Nynější výše podpory od státu se ale zřejmě nezmění. Vyplývá to z návrhů kroků druhé etapy důchodové reformy. Maximální státní příspěvek nyní činí 150 korun měsíčně a je možné ho získat při ukládání 500 a více korun. Nejmenší podpora od státu je 50 korun při spoření stokoruny. Podle návrhu by se měla zvýšit minimální měsíční částka, od níž by bylo možné státní příspěvek získat. Uložená stokoruna by tak k obdržení peněz od státu už nejspíš neměla stačit.

Vláda rozdělila svou důchodovou reformu do tří etap. První obsahuje zvyšování důchodového věku na 65 let a prodloužení povinné doby odvodů z 25 na 35 let. Zákon, který to upravuje, schválila sněmovna. Aby začal platit, musí ho odhlasovat i Senát a podepsat prezident. Druhá etapa se soustředí na financování, fondy a penzijní připojištění. Třetí etapa má umožnit takzvaný opt-out, tedy přesměrování části odvodů do spoření u fondů. Podle ministra práce Petra Nečase (ODS) jsou čeští důchodci "extrémně závislí" na státním systému penzí. Pochází z něj téměř celý jejich příjem. Do budoucna by státní důchod mohl činit asi čtyři pětiny penzistova příjmu, zbytek by byly naspořené prostředky. K tomuto stavu by se mohlo dojít asi za dvě desetiletí, míní Nečas.

Příspěvek k penzi dostane díky NSS více lidí vězněných komunisty

Na zvláštní příspěvek k penzi se může díky rozhodnutím Nejvyššího správního soudu (NSS) těšit více nynějších důchodců, kteří byli za minulého režimu neoprávněně vězněni nebo drženi v táborech nucených prací. NSS sjednotil rozkolísaný výklad zákona o ocenění účastníků národního boje. Vyšel přitom vstříc některým lidem, jimž Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) příspěvek nepřiznala a zastání často nenašli ani u soudu.

Nárok na zvláštní příspěvek mají podle zákona lidé, kteří byli více než 12 měsíců ve vazbě a vězení. Stejné právo mají i ti, kteří byli rok v táborech. ČSSZ ale někdy neuznávala nárok lidí, kteří strávili část z požadovaných 12 měsíců ve věznici a část v lágru. Úředníci odmítali obě období sečítat a někdy jejich postoj potvrdily i soudy. NSS uvedl, že při rozhodování o nároku je třeba zohlednit jak vazbu a vězení, tak pobyt v táborech. Pokud součet přesáhne 12 měsíců, je třeba příspěvek přiznat. Soudci zdůraznili, že je nutné vykládat zákony nikoliv jen s ohledem na jejich znění, ale i na účel a smysl.

Soud odročil jednání s lékařkou z kauzy týraných chlapců z Kuřimi

Znalci se nemohou shodnout, zda si mohla lékařka chlapců z kuřimské kauzy Milena Smékalová při preventivních prohlídkách dětí všimnout známek týrání. Zatímco při minulém soudním jednání uvedl znalec Michal Zelený, že děti v době prohlídky žádné jizvy mít nemusely, při páteční líčení mu oponoval Ladislav Bařinka. Soud tak jednání odročil na neurčito, chce vyjádření dalšího odborníka. Smékalové hrozí až tři roky vězení, státní zástupkyně navrhuje rok. Její případ je jednou z kauz spojených s kuřimským případem. Sama lékařka uvedla, že jí není spojení s kauzou příjemné. Dál se ale s novináři nechtěla bavit. Obžalobu odmítá. Bařinka ale tvrdí, že Smékalová musela zranění vidět. Stejný názor má i lékařka, která chlapce ošetřovala po přijetí do centra Klokánek loni v květnu.

Pospíšil odvolá Kulu,pokud podle policie může ohrozit vyšetřování

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) odvolá ředitele vězeňské služby Luďka Kulu, pokud policie dojde z závěru, že jeho setrvání ve funkci může ohrožovat vyšetřování kauzy zakázky na rušičky mobilních telefonů ve věznicích. ČTK o tom informovala mluvčí ministerstva Zuzana Steinerová. Policie Kulu obvinila, že při správě cizího majetku připravil stát o miliony korun.

Zdravotníci budou mít inteligentní obvaz od českých vědců

K ošetření vážných ran začnou zdravotníci od srpna používat inteligentní obvazy, které urychlují hojení. Nová bandáž je výsledkem spolupráce českých vědců a lékařů ve výzkumném klastru Nanomedic. Uskupení vzniklo před 18 měsíci a zabývá se výzkumem a vývojem produktů pro medicínu a farmacii. Na vývoji speciálních obvazů spolupracovaly české firmy s Fakultní nemocnicí Hradec Králové. "Trojvrstvý obvaz, který umí odvádět přebytečnou tekutinu z rány a urychluje léčbu ran zasažených infekcí, diabetických ran, proleženin a bércových vředů, vznikl během několika měsíců," řekla Jiřina Shrbená ze společnosti Inova Pro. Ve vývoji je obvaz s generátorem molekulárního jódu, který by měl najít uplatnění v extrémních podmínkách, například ve vojenských operacích.

Parkovacích míst pro kamiony je stále nedostatek, přibývají pomalu

Parkovacích míst u českých dálnic a hlavních tahů je stále nedostatek a přibývají pomalu. Podle údajů Česmadu Bohemia chybí na hlavních tazích kolem 2000 míst a za poslední rok vzniklo jen 80 míst. Jejich stavbu brzdí nedostatek peněz i problémy s výkupy pozemků, řekl mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka s tím, že letos vznikla dvě centra na dálnicích D5 a D11. Nedostatek parkovacích míst je jedním z hlavních argumentů, proč chtějí dopravci zrušit prázdninový páteční zákaz jízd, který začíná platit od 4. července. Dopravci varují před ucpanými parkovišti a přeplněnými čerpacími stanicemi. Prázdninové zákazy jízd nákladních aut nad 7,5 tuny platí již třetí rok a mají zvýšit bezpečnost na silnicích na konci pracovního týdne. Kamiony nebudou moci jezdit každý pátek mezi 17:00 a 21:00, v sobotu od 7:00 do 13:00 a v neděli od 13:00 do 22:00. Po zbytek roku platí zákaz jízd kamionů jen v neděli odpoledne.

Zřícená věž kostela v Lenešicích pohřbila varhany i hodiny

Pod sutinami věže kostela svatého Šimona a Judy v Lenešicích na Lounsku, která se ve čtvrtek odpoledne zřítila, skončily varhany i funkční hodiny se starobylým strojem. Celkové škody si odborníci vzhledem k historické hodnotě kostela pocházejícího ze 13. století zatím netroufají odhadnout. "Jen zničené varhany mají hodnotu více než milion korun, na milion odhaduji i hodiny," řekl postoloprtský děkan Rudolf Prey. Při neštěstí nebyl nikdo zraněn. Rozsah škod na místě zjišťují statici a památkáři. Věž kostela, která už měla opravenou střechu a krovy, se zřítila jen týden před plánovaným zahájením prací na jejím zpevnění. Rekonstrukci měla financovat litoměřická diecéze. Věž se totiž začala naklánět, kostel proto církev nechala před dvěma roky oplotit.

Horská služba má na Ještědu novou stanici

Novou stanici otevřela na Ještědu horská služba. Vyrostla na místě staré služebny, která byla v havarijním stavu a přestala vyhovovat požadavkům na kvalitní poskytování první pomoci. V zimě lákají lanovky a vleky do ještědského sportovního areálu tisíce lyžařů a v létě tam jezdí v těžkém terénu mnoho cyklistů. Práce na Ještědu horské službě přibývá, řekl její republikový náčelník Jiří Brožek. Horská služba si přála, aby se peníze na novou stanici na Ještědu našly v rozpočtu mistrovství světa v klasickém lyžování 2009. Nakonec ale novou budovu stavěla ze svého.

První část expedice českých polárníků odcestovala na Špicberky

První část expedice českých polárníků odcestovala na Špicberky, kde bude zkoumat vegetaci a ryby v centrální části souostroví a vybírat vhodné oblasti pro klimatologické stanice. ČTK to řekl vedoucí expedice Josef Elster z Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Výzkum je podle něj součástí velkého mezinárodního arktického projektu Biologická a klimatická diverzita Arktidy. Koordinuje jej Norský polární institut a koná se ve všech oblastech Arktidy od Aljašky po Sibiř. Výsledkem čtyřletého úsilí výzkumníků by měla být komplexní databáze poznatků o klimatu a biologické pestrosti Arktidy a jejích proměnách.

Jihočeská univerzita počítá také s tím, že základna na Špicberkách bude rovněž výukovým pracovištěm pro studenty. Využití základny by mohlo být nejen vědecké a pedagogické, ale také praktické. Na ostrovech, které jsou ve správě Norska, je totiž možné těžit nerosty. Odedávna se tam dobývá například uhlí. Polárníci budou pro potřeby základny adaptovat bývalou loveckou chatu.

Ministr kultury navrhne vládě, aby zrušila fond kultury

Ministr kultury Václav Jehlička navrhne příští týden vládě, aby zrušila Státní fond kultury. Podle ministra fond již několik let neplní funkci, pro niž byl zřízen. Majetek fondu tvoří mimo jiné tři hodnotné budovy v Praze - kubistický Dům U Černé Matky boží dostane podle dřívějších informací ministerstva Národní galerie v Praze (NG), palác U Hybernů a Národní dům na Vinohradech získá ministerstvo. O posledně jmenovaný objekt již projevil zájem jeden z jeho nájemců. Spravovat by jej chtěl Pražský filharmonický sbor (PFS), který v domě sídlí.

Státní fond kultury (SFK) musí být zrušen zákonem, zákonem byl také v roce 1992 zřízen. Zákon musí obsahovat vypořádání s pohledávkami vůči fondu, samotný fond vede několik soudních sporů a další jsou vedeny proti němu. SFK je jedním z mimorozpočtových fondů stejně jako třeba fond životního prostředí či fond rozvoje bydlení. Měl organizovat sbírky a loterie a na podporu kulturních projektů měl rozdělovat jejich výnosy stejně jako část zisku z pronajímaných nemovitostí. V tom je podle ministerstva problém - pro financování projektů, které by měl fond podporovat, nejsou dostatečné zdroje. Kvůli loterii z 90. let, která ho měla financovat, je fond zadlužený. Podle ministra je několik milionů pro státní fond kultury málo. Měl by mít 100 nebo 500 milionů, aby mohl něco dělat, říká. Příjmy fondu jsou ale podle něj téměř nulové.

Lidé se naposledy rozloučili se spisovatelkou Lenkou Reinerovou

Několik desítek lidí se přišlo do strašnického krematoria rozloučit se spisovatelkou Lenkou Reinerovou. Autorka, která se narodila za první světové války a jejíž životní osudy poznamenaly největší tragédie 20. století, před týdnem zemřela ve věku 92 let. Obřadu se kromě příbuzných spisovatelky zúčastnili lidé z literárního i širšího kulturního pražského prostředí i členové pražské židovské obce. Na cestu do Kavárny nad Prahou, o níž autorka psala ve svých knihách a kde se imaginárně scházela s již zesnulými slavnými obyvateli jejího milovaného města, ji provázely věnce a květiny od českého i německého státu, Prahy i mnoha kulturních institucí. Po obřadu bude popel Reinerové uložen dle jejího přání na Novém židovském hřbitově v Praze. Na něm je pochován třeba i Franz Kafka, který stejně jako Reinerová patřil k pražským židovským německy píšícím autorům.

Světová premiéra oratoria Mojžíš skončila ovacemi vstoje

Ovacemi vstoje skončila světová premiéra oratoria Mojžíš, které pro padesátý ročník mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl zkomponovala Sylvie Bodorová. Publikum zhlédlo nové dílo na zcela zaplněném druhém nádvoří litomyšlského zámku. Výkony umělců nepřehlušil ani intenzivní déšť, který začal těsně před koncertem. Titulní roli ztvárnil barytonista Ivan Kusnjer, jak potvrdil, dílo bylo náročné především pěvecky. V sólových partech se dále představili tenorista Otokar Klein v roli Faraona a sopranistka Gabriela Beňačková jako Miriam. Oratorium provedli Pražští symfonikové pod taktovkou Jiřího Maláta; spoluúčinkoval Pražský filharmonický sbor a čtyřicetičlenný Kühnův dětský sbor. Ve skladbě je využito dvou nejstarších a autentických hudebních nástrojů, a to lidského hlasu a bicích. Právě v nich jako sólistka vynikla Markéta Mazourová. Předvedla mimo jiné hru na vibrafon, bonga, soupravu bicích i africké kaštany.

Ke vzniku textů využila skladatelka ekumenického překladu bible, pouze v některých částech je užito jednotlivých slov z Bible kralické. Chtěla tím zdůraznit poetičnost a jeho rytmické kvality. Usilovala prý o to, aby textu ve skladbě nebylo zbytečně mnoho. Z děje vybrala jen některé klíčové momenty a řadu z nich vyjádřila jen v podobě zhuštěných symbolů. Hudbu dokreslovaly světelné efekty, které se proměňovaly v každé části skladby.

Začal 43. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech

Začal 43. ročník Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Oproti předchozím ročníkům nabídl festival už v zahajovací den tři desítky projekcí - proto měli první fanoušci ve čtvrtek při otevření předprodejních pokladen z čeho vybírat. Karlovarský festival uvede do 12. července na 220 filmů; z nich čtvrtinu ve světové, mezinárodní či evropské premiéře. Slavnostní zahájení festivalu ozdobila svou účastí jedna z největších hvězd světového filmu, americký herec, producent a režisér Robert De Niro. V zaplněném Velkém sále hotelu Thermal a za velkého zájmu médií převzal od prezidenta této přehlídky Jiřího Bartošky Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii.

Před 100 lety bylo založeno Národní technické muzeum

Přesně před sto lety, 5. července 1908, bylo založeno Národní technické muzeum. První sbírky zpřístupnilo veřejnosti v provizorních prostorách ve Schwarzenberském paláci na Hradčanech o dva roky později. Do své vlastní budovy na pražské Letenské pláni, pozdně funkcionalistické stavby architekta Milana Babušky realizované v letech 1938 až 1942, se nastěhovalo po druhé světové válce. Jeho sbírky dnes čítají na 60.000 evidenčních jednotek (zahrnujících několikanásobně vyšší počet jednotlivých předmětů). Součástí sbírek je i rozsáhlý archiv, který obsahuje asi tři a půl kilometru různých dokumentů z dějin techniky a průmyslu, a knihovna s přibližně čtvrt milionem svazků. V současnosti je muzeum uzavřeno. Jeho budova prochází rozsáhlou rekonstrukci, která by měla být ukončena letos na podzim.

Hornické muzeum Příbram otevře v dolu Vojtěch historickou kovárnu

Hornické muzeum Příbram otevře v neděli u příležitosti Prokopské pouti v areálu dolu Vojtěch novou turistickou atrakci - historickou kovárnu. Návštěvníci v ní budou moci nejen sledovat dovednost kováře, ale zároveň si sami vyzkoušet jeho práci, řekl ředitel muzea Josef Velfl. Hornická kovárna vznikla v sousedství strojovny, v historickém objektu, v němž se dochovala stará výheň. Pracovníci muzea k ní přidali další dobové předměty, například měch z 19. století, jímž se do výhně vháněl vzduch. Sehnali i kovadlinu z přelomu 19. a 20. století, buchar z doby Rakousko-Uherska, starý motor a soustruh. Všechno zařízení je funkční. Důl Vojtěch pochází z roku 1779. Hornické muzeum Příbram vzniklo v roce 1886 a je největším hornickým muzeem v České republice

Jágr opouští NHL a bude hrát za ruský Omsk

Hokejový útočník Jaromír Jágr končí v NHL a bude hrát za ruský Avangard Omsk. Vedení sibiřského klubu na své internetové stránce oznámilo, že s českou hvězdou podepsalo dvouletou smlouvu s opcí na další rok. Zástupci Omsku se pochlubili slavnou posilou pár hodin poté, co New York Rangers potvrdili spekulace, že se svým dosavadním kapitánem neprodlouží smlouvu. V Rangers dostal nabídku ročního kontraktu na šest milionů, Jágr prý usiloval o dvouletou smlouvu za 15 milionů dolarů. V Rusku by si měl Jágr podle spekulací přijít na sedm milionů dolarů čistého výdělku ročně.

Nejproduktivnější Evropan v historii NHL se loučí se zámořskou ligou po 17 sezonách. Během nich získal s Pittsburghem hned na začátku dvakrát Stanleyův pohár, pětkrát vyhrál kanadské bodování soutěže, jednou získal Hartovu trofej pro nejužitečnějšího hráče sezony. V historických tabulkách mu s 1599 kanadskými body v základní části patří deváté místo, mezi střelci je se 646 góly dvanáctý. Do Omsku se Jágr vrací po třech letech. Během výluky v NHL v sezoně 2004/05 mu pomohl ke čtvrtému místu v ruské lize a vyhrál s ním turnaj evropských mistrů Super Six, když gólem rozhodl v prodloužení finále proti finskému Kärpätu Oulu.

Dva české rekordy ozdobily první den MČR v atletice ´

Dva české rekordy v překážkových bězích, z nichž jeden lze považovat za senzační, přinesl úvodní den mistrovství republiky v atletice v Táboře. První finálovou běžeckou disciplínu proměnila v národní maximum na 100 m překážek Lucie Škrobáková (12,93), historické tabulky na 110 m překážek změnil Petr Svoboda, jehož výkon 13,29 patří letos mezi nejlepší na světě. O téměř šokující zážitek se postarala oštěpařka Barbora Špotáková, jež přešlápla hod na hranici 71 m.

Krátce o počasí v České republice:

Polojasno až oblačno, místy s deštěm nebo přeháňkami. Teploty 21 až 25 stupňů Celsia.