Zprávy

Podle Václava Klause Rusko nemá do radaru co mluvit

Rozhodnutí o umístění radaru americké protiraketové obrany v České republice je výhradně záležitostí české strany, a nikoliv Ruska, které má proti tomuto plánu ostré výhrady. Ve čtvrtečním rozhovoru pro list The Washington Times to řekl český prezident Václav Klaus, který o tomto projektu v minulých dnech jednal v USA s viceprezidentem Richardem Cheneym. Klaus americkému listu řekl, že podle jeho názoru existuje jen malá šance, že Rusko od svých námitek upustí. Podle českého prezidenta Moskva v minulých měsících nepřipustila možnost větších ústupků v projektu, o nějž se intenzivně zasazuje administrativa amerického prezidenta George Bushe. Klaus uvedl, že česká vláda se v souvislosti s výstavbou radarové části základny na českém území rozhoduje podle toho, co je dobré pro Česko, a nikoliv podle toho, jak se k záležitosti staví Moskva.

Český prezident v této souvislosti zavzpomínal, že někdejší generální tajemník sovětské komunistické strany Leonid Brežněv kdysi odmítl hněv Západu nad invazí vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa v roce 1968 s tím, že to je "naše věc". "To je náš nynější vzkaz Rusku. Je to naše věc," řekl Klaus v narážce na výstavbu radaru v Česku. Podle Klause však právě ruský odpor k americkým plánům v Česku pomáhá získávat příznivce pro radar.

Ne základnám chce od ČSSD stanovisko k vypovězení radaru

Občanská iniciativa Ne základnám chce od opoziční sociální demokracie, aby jasně řekla že po vyhraných volbách vypoví smlouvy s USA o radaru v Brdech, když o nich nebudou moci občané rozhodnout v referendu. ČSSD by takové stanovisko mohla přijmout na víkendové programové konferenci v Pardubicích, uvedli mluvčí iniciativy Jan Májíček a Ivona Novomestská. Místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach ČTK potvrdil, že rezoluci k základně strana zřejmě přijme. Podle ankety sociální demokracie základnu odmítají a požadují o ní referendum takřka všechny základní organizace. Předseda ČSSD Jiří Paroubek podpořil členy iniciativy, kteří proti radaru protestují hladovkou. Zaslal dopis americké ministryni zahraničí Condoleezze Riceové, ve kterém se jí snaží odradit od uzavření smlouvy o výstavbě radaru v Česku. Jako hlavní důvod uvádí riziko narušení dobrých vztahů mezi ČR a USA.

Mluvčí iniciativy tvrdí, že představitelé nejsilnější opoziční strany sice základnu odmítají, vystupují proti postupu vlády a účastní se protestů proti radaru, ale dosud se jasně nikdy nevyjádřili k vypovězení smluv. "Takového vyjádření jsme se nedočkali ani od předsedy strany Jiřího Paroubka, ani od stínového ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka," uvedli. ČSSD podle nich nemá žádné závazné usnesení, ve kterém by stálo, že pro ni radar "je a bude nepřijatelný".

Tajné služby nás neplatí, říkají odpůrci radaru

Iniciativa Ne základnám odmítla podezření, podle něhož by její aktivity mohly platit zahraniční tajné služby. Iniciativa také uvádí, že ji finančně nepodpořila žádná firma ze zahraničí. Mluvčí iniciativy Jan Májíček na dotaz ČTK sdělil, že kampaň proti výstavbě amerického protiraketového radaru je placena z příspěvků, které je možné vidět na internetu na transparentním bankovním účtu. Například loni od května do prosince iniciativa podle Májíčka získala 300.241 korun. Na dotaz, zda tato částka není v porovnání s množstvím pořádaných akcí příliš malá, Májíček uvedl, že s iniciativou spolupracuje ještě dalších šest desítek různých organizací, hnutí a stran. Ty se podle něj také různým způsobem podílejí na organizaci protiradarové kampaně. Iniciativa vystupuje proti plánovanému umístění americké radarové základny v Česku. Májíček rezolutně odmítl spekulace médií, podle nichž se v kampani angažují tajné služby například z Ruska. "Nefinancují. Spekulace některých médií na toto téma hraničí s pomluvou a Iniciativa Ne základnám zváží právní kroky. Naše příjmy jsou jasné z transparentního účtu," zdůraznil Májíček. Dodal, že na transparentní účet může přispět kdokoliv.

Někteří zelení navštívili aktivisty Greenpeace na radarové kótě

Poslankyně Strany zelených Věra Jakubková, první místopředsedkyně strany Dana Kuchtová a další členové zelených navštívili aktivisty hnutí Greenpeace, kteří už víc než měsíc tráví na radarové kótě 718 v Brdech. Přišli tam hlavně proto, aby jim vysvětlili, že ministři zelených, kteří ve vládě zvedli ruku pro radar, nerespektovali většinové stanovisko strany, řekla Kuchtová ČTK. Jakubková byla dalším poslancem, který se za aktivisty na kótu vydal. Zatím je tam navštívili jen sociálnědemokratičtí poslanci. "Zelení rozhodně nechtějí suplovat ekologické aktivisty a také blokovat kótu. Naším hlavním cílem je seznámit Greenpeace velmi podrobně s tím, jaké stanovisko má Strana zelených, protože ten dojem je opravdu zkreslený po hlasování ministrů a po televizní besedě v Borovně s Martinem Bursíkem," tvrdí Kuchtová. Nelíbí se jí to, že zatímco oficiální usnesení strany je proti radaru, z hlasování a vyjádření některých členů zelených to není zřejmé. Vysvětlování těchto rozporů je pak podle Kuchtové velmi těžké.

Zelení se na kótu vydali nejen vysvětlovat svoje stranická stanoviska, chtěli si také prohlédnout přírodu v místě. Podle některých ujištění sice prý výstavba základny přírodu nijak zásadně nepoškodí, někteří přírodovědci se naopak obávají velkého poškození fauny a flóry.

Ministr uznal, že personální změny Vesecké nesouvisely s kauzou Čunek

Personální změny, které uskutečnila nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká na státních zastupitelstvích, nesouvisely podle ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila s kauzou Čunek. Uskutečnily se v rámci obvyklých pravidel, sdělila ČTK mluvčí ministerstva Zuzana Kuncová s odkazem na vysvětlení Vesecké. Pospíšil požádal Veseckou, aby objasnila, proč muselo pět žalobců změnit místo. Podle Mladé fronty Dnes (MfD) nesouhlasili s tím, jak nejvyšší státní zástupkyně postupovala v údajné korupční kauze vicepremiéra a předsedy KDU-ČSL Jiřího Čunka.

Podle ministerstva Vesecká Pospíšila informovala o důvodech jejich přeřazení. "Z poskytnutých informací vyplývá, že se změny v působení jednotlivých státních zástupců udály v rámci obvyklých pravidel," uvedla Kuncová. "Z faktů také vyplývá, že ani jeden ze státních zástupců jmenovaných v článku nebyl nijak činný v takzvané kauze Čunek," dodala. Ministerstvo dále uvedlo, že přeřazování státních zástupců mezi jednotlivými úseky je plně v kompetenci Vesecké a je přípustné.

Nový zákon proti praní špinavých peněz má v Senátu potíže

Vláda má v Senátu potíže s prosazením nového zákona proti takzvanému praní špinavých peněz. I když předloha vychází z evropské směrnice a za její nepřijetí hrozí Česku sankce, senátní výbor pro zahraničí a bezpečnost ji schválit nedoporučil. Ve výboru měli těsnou převahu odpůrci normy, kteří v ní vidí neúměrný zásah do práv a svobod občanů, řekl ČTK jeden z nich Vlastimil Sehnal z vládní ODS. Přiznal ale, že Senát vzhledem k závazkům ČR vůči EU se nemusí postojem výboru řídit. To, že má norma pomoci v boji proti financování terorismu a organizovaného zločinu tím, že ztíží možnost legalizovat výnosy z trestné činnosti, ale pokládá Sehnal za zástěrku. Za směrnicí vidí bankovní lobby, "která chce, abychom všechny peníze, které máme doma, dali do banky a platili poplatky". Norma totiž ukládá lidem povinnost identifikovat se při každé obchodní transakci převyšující částku 1000 eur (zhruba 25.000 korun). Nyní banky a další finanční instituce musejí žádat doklady jen u sum přesahujících 100.000 korun. Údaje o jménu klienta by banky schraňovaly pro případ, že by později transakci začala vyšetřovat policie. Sehnal považuje částku 1000 eur za trapnou, podle něj to s bojem proti terorismu vůbec nesouvisí.

Ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) již dříve uvedl, že nepokládá sníženou částku za příliš malou. Současně také uvedl, že se nedomnívá, že by nová povinnost finanční instituce zahltila a přinesla jim enormně zvýšené náklady. Podezřelé obchody povinně evidují nejen instituce bankovního trhu, ale například i advokáti, notáři, soudní exekutoři, auditoři a daňoví poradci. Stejnou povinnost budou mít i podnikatelé, pokud přijmou platbu v hotovosti v hodnotě nad 15.000 eur (asi 375.000 korun).

ČR má po světě 160 honorárních konzulů, poprvé se sjedou do Prahy

Česká republika má po světě celkem 160 honorárních konzulů, kteří bezplatně reprezentují zájmy státu a pomáhají českým občanům. V neděli se poprvé v historii České republiky sjedou do pražského diplomatického ústředí v Černínském paláci. Vedení ministerstva zahraničí pro ně pořádá třídenní poradu. Zúčastní se jí 131 honorárních konzulů, část se ze setkání omluvila, sdělilo na dotaz ČTK ministerstvo zahraničí. V neděli pro ně Černínský palác uspořádá recepci, v pondělí k nim promluví náměstkyně ministra zahraničí Helena Bambasová, která má na starosti světové bilaterální vztahy a ekonomickou diplomacii, uvedlo ministerstvo. Přijme je také premiér Mirek Topolánek.

Honorární konzulové bývají zajímavé osobnosti, které ve svém regionu patří k úspěšným a významným lidem. Honorární konzuláty doplňují síť českých velvyslanectví a generálních konzulátů (diplomatických misí je 90, generálních konzulátů 21). Honorární konzulární úředníci nemají diplomatický status, nejsou státními úředníky ČR a jejich funkce je čestná a bezplatná. Honorární konzuláty mají chránit zájmy českých právnických a fyzických osob v obvodu svého působení a pomáhat českým občanům a organizacím při řešení konzulárních případů. Při ztrátě či odcizení pasu vystavují českých občanům i náhradní cestovní doklady.Většina českých honorárních konzulů jsou muži - ze 160 je pouze 14 žen.

Ministr zdravotnictví dal školám k posouzení zákon o univerzitních nemocnicích

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) poslal vysokým školám návrh zákona o univerzitních nemocnicích. Do textu prý zapracoval i jejich připomínky, tedy kromě změny majetkového podílu v budoucích akciových společnostech. ČTK to řekl mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Menšinový podíl je ale pro školy nepřijatelný, vadí jim i plánovaný postup transformace. Pod peticí proti "univerzitním nemocnicím bez univerzit" je 4500 podpisů. Školy trvají na nemocnici jako veřejnoprávní instituci. "Vyhověli jsme všem připomínkám škol s výjimkou většinového podílu," uvedl Cikrt. Školy by si podle něj "na návrhy nejprve měly sednout a pak soudit". Mluvčí UK Václav Hájek ČTK řekl, že školy návrh prostudují. "Vyjádření se dá očekávat v druhé polovině týdne," řekl Hájek. ČTK zjistila, že zástupci vysokých škol jsou pozváni k jednání na ministerstvo na úterý.

Ministerstvo financí navrhne vládě přímý prodej letiště

Ministerstvo financí v pondělí navrhne vládě přímý prodej pražského letiště strategickému partnerovi. Ten by měl podle očekávání MF státu zaplatit více než 100 miliard korun. ČTK to řekl mluvčí úřadu Ondřej Jakob. Ministerstvo tak dalo na doporučení společnosti Credit Suisse, která možnosti odstátnění letiště analyzovala. "Hlavním kritériem bude cena, výnos předpokládáme vyšší než sto miliard," řekl Jakob. Vedle ceny bude při procesu privatizace hrát roli i zajištění dlouhodobého rozvoje letiště, jeho kontrola ze strany státu a "minimalizace rizik a budoucích závazků z privatizačního procesu". Pražské letiště je považováno za jednu z největších investičních příležitostí v oboru. Čistý zisk letiště loni vzrostl o 14 procenta na 1,1 miliardy korun. Na samotný proces prodeje chce ministerstvo financí najmout takzvaného velkého poradce, který bude nabídky zájemců hodnotit. Nový majitel by měl být znám ve druhé polovině příštího roku.

ČSA zvyšují palivové příplatky na dálkových linkách

České aerolinie zvyšují od 1. června palivové příplatky na svých dálkových linkách z Prahy do New Yorku a Toronta. Cestující zaplatí za palivo 85 eur (2125 Kč), což je o 15 eur (cca 375 Kč) více než dosud. Důvodem jsou podle mluvčí firmy Daniely Hupákové rostoucí ceny ropy. Na evropských tratích ČSA se poplatky liší, v průměru činí 25 eur (625 Kč). Na možné zvýšení poplatků, které jsou součástí ceny letenky, upozorňovaly ČSA několik týdnů. Pro klienty cestovních kanceláří se palivové příplatky zvýšily již před týdnem. "Náklady na pohonné hmoty představují zhruba čtvrtinu celkových provozních nákladů společnosti. Palivový příplatek přitom pokrývá tyto náklady zhruba ze 40 procent," řekla Hupáková.

Dráhy chtějí od prosince nasadit lokomotivy Taurus

České dráhy chtějí se začátkem nového jízdního řádu nasadit po celém území ČR lokomotivy Taurus, které jsou nejrychlejší na světě. Taurusy zahraničních dopravců by táhly české vlaky, stejně jako české lokomotivy zajíždějí do zahraničí. ČTK to řekl mluvčí drah Ondřej Kubala. Podmínkou ovšem je povolení od drážního úřadu. "My bychom byli rádi, kdybychom taurusy už od příštího grafikonu mohli běžně používat na území celé republiky," řekl Kubala. O nejvyšší provozní rychlosti 230 kilometrů za hodinu si však musí nechat čeští cestující i nadále jen zdát. Nejmodernější tratě v ČR umožňují maximální rychlost 160 kilometrů za hodinu. Zavedení taurusů by ale mělo řadu výhod. Lokomotivy u mezinárodních vlaků by se díky tomu nemusely složitě a nákladně přepřahat; měnily by se pouze strojvedoucí.

Konkrétní tratě, kde by taurusy mohly jezdit, ale Kubala neupřesnil s tím, že lokomotiva ještě nemá povolení pro provoz na českých kolejích od drážního úřadu. To může být problém. Ředitel úřadu Pavel Kodym příliš optimistický není. "Asi se budou muset udělat nějaké úpravy v zabezpečovacích zařízeních," řekl a zároveň vyjádřil obavu, že se to do prosince nestihne. Taurusy se tak potýkají se stejným problémem jako před několika lety pendolina. Moderní západoevropské lokomotivy totiž ruší zabezpečovací obvody na české železnici. To může vést například k nechtěnému a nebezpečnému otevírání závor. Přísné české normy tak splňují zatím většinou jen staré československé lokomotivy.

V Česku žije milion osob se zdravotním postižením

V Česku žije podle odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) přes milion osob se zdravotním postižením. Jejich podíl představuje téměř deset procent z celkové populace. Vyplývá to z historicky prvního šetření o počtech zdravotně postižených lidí v České republice, které ČSÚ vypracoval na základě informací praktických a dětských lékařů. Za zdravotně postižené jsou považováni lidé, jejichž tělesné, smyslové či duševní schopnosti a zdraví neodpovídají stavu typickému pro jejich vrstevníky. Tato situace, jež trvá déle než rok, postiženým osobám omezuje nebo znemožňuje uplatnění ve společnosti.

Úřad šetření provedl na základě informací od 548 praktických a dětských lékařů, kteří náhodně vybrali ze svých kartoték dokumentace o postižených osobách a na jejich základě vyplnili příslušné dotazníky. Do šetření byly zařazeny informace o více než 10.600 postižených osobách. Ze šetření dále vyplývá, že z celkového počtu 1,015 milionu osob se zdravotním postižením je 52 procent žen a 48 procent mužů. Úroveň vzdělání u zdravotně postižených je nižší než u ostatní populace; převládají mezi nimi lidé se základním a středním vzděláním bez maturity. Většina osob se zdravotním postižením není ekonomicky aktivní, 79 procent z nich pobírá důchod.

Návrh rozpočtu na výzkum výhledově krátí rozpočet Akademie věd

Návrh státního rozpočtu na výzkum a vývoj na rok 2009 s výhledem na roky 2010 a 2011 v příštích letech krátí rozpočet Akademii věd České republiky. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, ministerstvo průmyslu a obchodu a Grantová agentura České republiky, jejichž rozpočty se stejně jako u akademie pohybují v miliardách korun, si naopak polepší. Celkové výdaje na vědu porostou. Návrh by měla vláda schválit příští týden v pondělí.

Zatímco rozpočet akademie příští rok stoupne z letošních 5,53 miliardy na 5,88 miliardy korun, v roce 2010 má podle návrhu naopak klesnout pod úroveň letošního roku na 5,52 miliardy korun. Pokles má pokračovat i v roce 2011 na 5,3 miliardy korun. Výhledová čísla jsou podle předsedy akademie Václava Pačese vypočítána ještě podle staré metodiky, která byla "naprosto nespravedlivá". "Ta nová by měla tomuto nesmyslu zabránit," uvedl s podivem, že novou metodiku návrh nebere v úvahu. Podle předběžných propočtů akademie by k poklesu podle nové metodiky nemělo dojít, dodal.

Stát letos na daních vybere asi o osm procent více než loni

Stát by měl letos na daních získat téměř 766 miliard korun, tedy o osm procent více než loni. Vyplývá to z odhadů, které zveřejnilo ministerstvo financí ve fiskálním výhledu. Nejvíce k nárůstu přispěje daň z přidané hodnoty. V dalších letech by měly daňové příjmy stát nadále růst, ovšem nižším tempem než dosud. "V roce 2008 je snížení sazeb přímých daní kompenzováno zvýšením snížené sazby DPH a spotřebních daní. V letech 2009 a 2010 bude tempo růstu daňových příjmů bržděno dalším poklesem sazeb daní z příjmů," uvádí materiál. Reforma veřejných financí od letoška zvýšila sníženou sazbu DPH z pěti na devět procent. Spotřební daně byly zvýšeny zavedením spotřební daně na energie v rámci ekologické části reformy a navýšením daně z tabákových výrobků.

Přímé daně, tedy daně z příjmu fyzických i právnických osob, díky reformě veřejných financí klesly. Byla zavedena patnáctiprocentní rovná daň pro fyzické osoby a zároveň podnikům a firmám postupně klesají daně z příjmu ze současných 21 procent až na 19 procent v roce 2010. Loni přitom byla daň 24 procent. Výsledky těchto a dalších opatření státu, jako například snížení sociálního pojištění a nemocenské v příštím roce, by měly podle MF přispět k poklesu složené daňové kvóty, tedy celkového daňového zatížení. Do roku 2011 by mělo daňové zatížení klesnout na 33,4 procenta hrubého domácího produktu. Loni byla daňová kvóta 36,1 procenta a letos se očekává ve výši 35,7 procenta. "Oproti minulému výhledu však očekáváme pokles daňové kvóty o něco pomalejší," upozornil úřad.

Chorvatsko zakázalo turistům dovoz masa a mléčných výrobků

Od 1. června začne pro turisty mířící do Chorvatska platit zákaz dovozu masa, mléka a výrobků z nich. Na rozhodnutí chorvatského ministerstva zemědělství upozornilo české velvyslanectví v Záhřebu. Dodržování nařízení budou na hranicích i na letištích kontrolovat chorvatští celníci. Podle českého velvyslanectví jde o implementaci nařízení Evropské komise do chorvatského práva. Zákaz platí pro všechny země včetně členů EU; pro členské země však bude zrušen dnem vstupu Chorvatska do unie. Zákaz dovozu některých potravin je v krátké době již druhou komplikací pro české turisty, kterých do Chorvatska každoročně míří až 900.000. Počátkem května bylo zveřejněno omezení pro cestování dětí na Jadran. Děti do 18 let cestující bez rodičů měli mít sebou podle původního znění notářsky ověřený souhlas od zákonných zástupců, navíc úředně přeložený. Po protestech českých cestovních kanceláří i českého zastupitelství Chorvaté nakonec požadavky zmírnili. Nyní stačí formulář s podpisem rodičů, v případě dětských zájezdů musí organizátor předložit jmenný seznam dětí v angličtině či chorvatštině.

Do ankety o nejkrásnější strom Česka je přihlášeno asi 90 dřevin

Do ankety o nejkrásnější strom Česka za rok 2008 bylo přihlášeno 90 dřevin ze všech koutů republiky. K těm nejzajímavějším patří například hrušeň z nacisty vyhlazené obce Lidice nebo statná Adamcova oskeruše rostoucí ve Strážnici na Hodonínsku. ČTK to řekla Pavlína Binková z ekologické Nadace Partnerství, která anketu pořádá. V polovině června zasedne odborná komise, která ze stromů vybere 12 finalistů. Z nich pak veřejnost při hlasování zvolí Strom roku 2008. Vítěz bude vyhlášen 17. října v Brně. Loni soutěž vyhrála Stojanova Lípa z Beňova na Přerovsku. Pro strom dominující tamní návsi a pojmenovaný po beňovském rodákovi arcibiskupovi Antonínu Cyrilu Stojanovi (1851 až 1923) hlasovalo rekordních 22.571 osob.

ČR - Skotsko 3:1 (0:0)

Čeští fotbaloví reprezentanti úspěšně zvládli generálku na mistrovství Evropy. V posledním přípravném utkání před šampionátem dnes v Praze na Letné porazili Skotsko 3:1. Dvěma brankami se blýskl Sionko, premiérový gól v národním dresu si připsal Kadlec. Za hosty snižoval střídající Clarkson.

Počasí

V noci bude jasno, teploty klesnou na 16 až 12 stupňů Celsia. V sobotu čekáme slunečno, odpoledne a večer ojediněle bouřky. Teploty 25 až 29 stupňů Celsia, slabý proměnlivý vítr.