Zprávy

Lídři ČSSD jednají v Moskvě o radaru

Představitelé ČSSD odjeli do Moskvy. Chtějí tam navázat užší kontakty s vedením strany Spravedlivé Rusko, které hodlají pomoci ke vstupu do Socialistické internacionály. Setkají se také se zástupci strany Jednotné Rusko. Diskutovat s nimi budou mimo jiné o radarové základně, kterou chtějí Spojené státy vybudovat v Brdech. ČSSD umístění amerického protiraketového radaru v Česku odmítá. "Naším cílem je, aby tady (v Česku) nebyli ani američtí, ani ruští vojáci," uvedl šéf strany Jiří Paroubek. Sociální demokracie chce znát rovněž názory ruských politiků na vývoj Evropské unie a na energetickou a strategickou bezpečnost. Premiér Mirek Topolánek (ODS) považuje zahraniční politiku ČSSD včetně nadcházející cesty do Ruska pro Českou republiku za ´smrtící´. "Jejich nekonzultované výlety kamkoliv po světě a prezentování vlastních alternativ je něco, co v polistopadové historii v tomto státě nemá obdobu," řekl premiér. Cestu do Ruska považuje za pokračování "obstrukční politiky", kterou podle něj provádí Paroubek v opoziční roli.

Senát hlavně hlasy ODS zamítl zákaz propagace komunismu a nacismu

Výslovná propagace komunismu, nacismu a jejich symbolů trestná nebude. Senát ve středu zamítl návrh novely trestního zákona, byť podobnou úpravu v říjnu 2005 schválil. O odmítnutí novely se zasloužila hlavně ODS s poukazem na to, že její tvůrci se při volbě prezidenta spojili s komunisty ve snaze prosadit svého kandidáta Jana Švejnara. Předseda senátorů ODS Jiří Stříteský kvůli tomu autorům novely nevěří, že to myslí vážně, jejich protikomunistická vystoupení označil za teatrální. "Chci podpořit zákon, který bude vyvrcholením demokratického snažení v naší republice, který předloží vláda," prohlásil Stříteský. Spoluator novely Martin Mejstřík (za Cestu změny) obvinění odmítl a vyčetl ODS, že právě tato strana v lednu prosadila odklad schvalování novely až na dobu po prezidentské volbě. Poukázal i na to, že ODS mohla postih komunismu vložit do vládního návrhu nového trestního zákoníku.

Senát schválil odklad termínu pro vydávání pasů s otisky prstů

Vládní návrh, který odsunuje termín pro vydávání nových pasů s otisky prstů na 1. duben příštího roku, čeká již jen na podpis prezidenta. Návrh totiž ve středu schválil Senát. Původně se počítalo s tím, že se nový typ pasů začne vydávat letos od 1. května. Podle vlády jsou důvodem odkladu problémy na straně Evropské unie. Podle ministra Ivana Langra se unie dosud nedohodla, jaké biometrické prvky mají doklady obsahovat. Nyní je třeba počkat na to, až EU schválí technické specifikace pro zdokonalené bezpečnostní mechanismy související s novým typem pasů. EU zavedení otisků prstů do cestovních dokladů nařídila směrnicí z roku 2004. Nové pasy obsahující strojem čitelné informace a počítačový čip s biometrickými údaji vydávají obecní úřady již od 1. září 2006. Čip ale zatím obsahuje jen digitální fotografii. Nařízení se týká pouze nově vydávaných dokladů. Staré pasy zůstávají v platnosti po dobu, která je v nich uvedena.

Vláda odmítla návrh na jednorázové přilepšení k důchodům o 6000 Kč

Vláda ve středu podle očekávání odmítla sociálnědemokratický návrh, aby každý důchodce dostal od státu v červnu mimořádně 6000 korun na dorovnání dopadů reformy veřejných financí. O normě, která je podle koaličních politiků nesystémová a populistická, definitivně rozhodne parlament. Kabinet už do sněmovny poslal vlastní novelu, kterou chce penzistům kvůli neočekávaně vysokému růstu cen přidat v průměru o 465 korun měsíčně. Tuto částku by důchodci dostali poprvé letos v srpnu. Sněmovna předlohu projedná na mimořádné schůzi v úterý 1. dubna. Návrh ČSSD by rozpočet stál 12,5 miliardy korun. Valorizace, jak ji navrhuje kabinet, by přišla na zhruba 6,5 miliardy korun. Podle socialistů je vládnou navržené zvýšení nedostatečné a navíc přichází pozdě.

Kabinet dal zelenou reformě financování a hodnocení vědy a výzkumu

Počet institucí, které rozhodují o státních penězích na českou vědu a výzkum, se má v příštích letech snížit z 22 na polovinu. Záměr obsahuje vládní reforma výzkumu, vývoje a inovací, kterou ve středu schválil kabinet Mirka Topolánka (ODS). Premiér návrh vládní rady pro výzkum v vývoj přijal, přál by si ale snížit počet institucí přerozdělujících peníze ještě radikálněji. Vláda návrh akceptovala, redukce ale dokončena není, jejím cílem by mělo být pět poskytovatelů, konstatoval po jednání kabinetu. Vzorem by podle premiéra mohly být Česku například Británie a Irsko, kde poskytuje vědcům peníze pouze jedna instituce. Nesystémový přístup k hodnocení a financování české vědy podle Topolánka vede k investicím bez výsledku, Češi zaostávají v citovanosti, aplikacích i zavádění patentů. Jestliže se někteří vědci změn bojí, mají podle Topolánka "obavu z narušení standardních penězovodů, které nevedly k výsledkům". Vládní reforma bude podle něj zapracována do takzvané Bílé knihy terciárního vzdělávání, kterou připravuje ministerstvo školství. Cílem reformy má být zkvalitnění metodiky hodnocení výsledků vědecké práce.

Vláda chce použití svěracích kazajek či klecí upravit zákonem

Vláda souhlasila s tím, aby používání omezujících prostředků ve zdravotní péči bylo v budoucnu upraveno zákonem. Jde o opatření dříve využívaná hlavně v psychiatrii, například svěrací kazajky, síťová a klecová lůžka nebo izolační místnosti. Zákon klece a sítě již zakázal v ústavech sociální péče, praxi v psychiatrických léčebnách zatím reguluje metodika ministerstva zdravotnictví. Ministryně pro lidská práva a menšiny Džamila Stehlíkové (SZ) řekla, že ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) má do zákona zapracovat podmínky, za nichž budou moci zdravotníci použít omezující prostředky. Uvedla, že jde o zásah do osobních svobod, který musí být upraven zákonem. Při prvním kontaktu s agresivním či rozrušeným pacientem má mít podle Stehlíkové každopádně přednost slovní uklidnění a jiné "nekontaktní prostředky". Až pak se mohou použít ruce, svěrací kazajka, upoutání či jiná omezující opatření, a to se souhlasem lékaře. O postupu musí zdravotnický personál vést detailní dokumentaci, dodala ministryně. S podnětem na úpravu omezujících prostředků ve zdravotní péči přišel výbor pro lidská práva a biomedicínu při Radě vlády pro lidská práva. Absenci zákonné úpravy používání omezujících prostředků ve zdravotnictví v ČR kritizoval mimo jiné Evropský výbor pro zabránění mučení (Committee for Prevention of Torture).

Ministři schválili smlouvu s Microsoftem, která má ušetřit půl mld.

Ministerstvo vnitra podepíše rámcovou smlouvu se softwarovou firmou Microsoft, která má státním úřadům na licenčních poplatcích ušetřit 500 až 700 milionů korun. Po zasedání vlády, která o podpisu dohody rozhodla, to uvedl premiér Mirek Topolánek. "Je stanovena maximální cena a tím je dosaženo této úspory," uvedl premiér s tím, že uzavřením smlouvy nebudou jednotlivé rezorty nijak omezovány v podepisování vlastních smluv s jinými subjekty. Stát v minulosti uzavřel rámcové smlouvy například s telekomunikačními operátory. Ti se pak mohli účastnit výběrových řízení na zakázky u jednotlivých úřadů.

Toxické látky v odpadech budou firmy muset hlásit dál

Firmy, které znečišťují životní prostředí, budou i nadále muset nahlašovat množství toxických látek v odpadech. Seznam látek, které budou muset podniky nahlašovat do integrovaného registru znečištění, obsahuje nařízení vlády, které schválil kabinet Mirka Topolánka (ODS). Vyškrtnout ze sledovaných složek životního prostředí odpady navrhovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. "Schválena byla nakonec kompletní verze ministerstva životního prostředí," informoval ČTK mluvčí resortu Jakub Kašpar. Spor mezi ministerstvy o nahlašování chemikálií v odpadech se táhne víc než rok. Ministerstvo průmyslu navrhlo zbavit podniky povinnosti loni při projednávání zákona o integrovaném registru znečištění (IRZ). Tvrdí, že ohlašovací povinnost pro chemikálie v odpadech jde nad požadavky EU a znamená zbytečnou administrativní zátěž. Ve vládě a sněmovně loni ale uspěl ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ), formulace o povinnosti nahlašovat toxické látky v odpadech v zákoně zůstala. Norma platí od února. Zachovat povinnost si přeje ekologická organizace Arnika, jejíž členové v úterý ministrovi průmyslu Martinu Římanovi (ODS) předali petici s víc než 16.000 podpisy.

Koaliční komise se začala zabývat poplatky, zatím sbírá podklady

Náměty a požadavky do další diskuse o případných změnách ve zdravotních poplatcích a v plánované reformě zdravotnictví připraví zástupci jednotlivých vládních stran do 9. dubna. Shodla se na tom ve středu koaliční komise pro zdravotnictví, v níž reprezentanti ODS, KDU-ČSL a zelených hledají kompromis. Jeden z členů komise Petr Tluchoř (ODS) řekl, že tento orgán by měl připravit podklady pro jednání, při němž by pak měli koaliční lídři rozhodnout. Eva Zubová ze Strany zelených uvedla, že příště se komise sejde 16. dubna. Do té doby připraví ministerstvo zdravotnictví potřebné podklady. "(16. dubna) by se to už mělo hnout nějakým směrem, už bychom měli dojít k nějakým konkrétnějším řešením," uvedla po schůzce, která se uskutečnila v budově sněmovny. Věří, že koalice se nakonec shodne. Lidovci a zelení mají výhrady jak k současné podobě poplatků, tak k zamýšlené reformě zdravotnictví, jejíž legislativní páteř má tvořit sedm zákonů připravených ministerstvem zdravotnictví. Plán přeměnit zdravotní pojišťovny a budoucí univerzitní nemocnice na akciové společnosti u nich vyvolává obavy.

Ministr Kalousek: ČR vyhrála arbitráž s ocelářskou skupinou ArcelorMittal

Česká republika vyhrála arbitráž, která se vedla u tribunálu v Paříži, s ocelářskou skupinou ArcelorMittal. ArcelorMittal požadoval po ČR zaplacení 5,79 miliardy korun za 14 procent akcií bývalé Nové Huti, které nezískal. Po jednání vlády to uvedl ministr financí Miroslav Kalousek (KDU-ČSL). "Veškeré nároky arbitráž zamítla a České republice bude uhrazena plná výše nákladů za právní zastoupení, což je půl milionu euro," uvedl ministr. Podle něj tak je spor o balík 14 procent akcií zprivatizované Nové Huti definitivně uzavřen. Podle Vladimíra Raszky z tiskového oddělení ArcelorMittal Ostrava nejde o spor, ve kterém by figurovala ostravská ocelářská firma. "Šlo o spor majoritního vlastníka, skupiny Arcelor Mittal, s Českou republikou, bližší informace tedy neznáme. Domníváme se, že je to přirozená reakce na výsledek české arbitráže, ve které bylo rozhodnuto, že 14 procent akcií patří společnosti Petrcíle," řekl Raszka ČTK. ČR podle ministra Kalouska nehrozí, že zaplatí až 11,6 miliardy korun. O stejnou částku jako ArcelorMittal se totiž u arbitráže soudila kvůli akciím také společnost Petrcíle, která v lednu rovněž neuspěla. Zároveň ovšem tehdy byla ČR uložena povinnost odprodat akcie společnosti Petrcíle za 850 milionů korun. "Kdyby tato povinnost nebyla, byli by jsme smluvně zavázáni prodat Arceloru za 57 milionů korun. To jsme nemohli a Mittal nebyl ve své žalobě úspěšný," upozornil Kalousek.

Další soudci mají výhrady proti Ústavu pro studium totalit

Sedm soudců Ústavního soudu ostře kritizuje zákon, na jehož základě vznikl Ústav pro studium totalitních režimů. Vadí jim hlavně to, že v radě a vedení ústavu nemohou pracovat bývalí členové komunistické strany. Někteří ale považují za nevhodný celý zákon a vyslovili se pro jeho zrušení. Své argumenty nyní zveřejnili v takzvaných odlišných stanoviscích k nálezu, jímž těsná většina soudu nedávno zamítla návrh poslanců ČSSD na zrušení zákona. Nejzásadnější výhrady k zákonu vyjádřili předseda soudu Pavel Rychetský a soudce Jan Musil. Podle obou právníků měla být norma zrušena. Ústav podle nich vznikl vysloveně na politickou objednávku a své proklamované vědecké poslání pouze předstírá. "Ve skutečnosti jeho činnost neskýtá žádné záruky objektivního vědeckého poznání," uvedl Musil.

Výzkum: Češi příliš nevěří, že se podaří dostat Romy z ghett

Češi a Češky příliš nevěří tomu, že se v brzké době podaří začlenit Romy z ghett zpátky do společnosti. Zhruba pětina lidí si myslí, že to může trvat až 25 let. Víc ne čtvrtina dospělých míní, že se problém dá vyřešit za 25 až 75 let. Bezmála čtvrtina lidí je ale přesvědčena o tom, že by na to bylo potřeba víc než 500 let či že to nepůjde nikdy. Vyplývá to z analýzy, kterou pro organizaci Otevřená společnost vypracovala agentura GAC sociologa Ivana Gabala. Do výzkumu mínění se loni na podzim zapojilo 2616 lidí od 18 do 75 let. Víc dotázaných pocházelo z krajů s větším množstvím romských ghett. Podle zhruba dva roky staré analýzy existuje v Česku přes 300 chudinských domů a čtvrtí, v nichž žijí převážně Romové. Mohlo by to být až 80.000 lidí. Dospělí v ghettech bývají bez práce. Rodiny jsou závislé na sociálních dávkách. Děti končívají ve speciálních školách, prakticky si tak uzavírají cestu k vyššímu vzdělání.

Čeští vědci vyvinuli barvu snižující obsah škodlivin v ovzduší

Čeští vědci vyvinuli novou barvu Detoxy Color, která snižuje obsah škodlivin v ovzduší. Oznámilo to tiskové oddělení Akademie věd. Nátěr působí na principu fotokatalytických reakcí. Barva totiž obsahuje speciální fotokatalytický oxid titaničitý, který organické nečistoty usazující se z ovzduší na nátěru rozkládá na vodu a kysličník uhličitý, řekl ČTK Václav Štengl, člen výzkumného týmu z Ústavu anorganické chemie Akademie věd. Štenglovo společné úsilí s Vladimírem Havlínem z téhož ústavu a Petrem Ratajským a Antonínem Kočařem z firmy Rokospol trvalo téměř tři roky. Detoxy Color existuje podle Štengla ve dvou variantách: pro venkovní použití a pro nátěry interiérů. "Je to vlastně samočistící nátěr," uvedl chemik. Působnost účinné látky podle něj není časově omezená. Trvanlivost nátěru odhadl na devět až deset let. "Natřeli jsme tím před třemi lety barák a pořád je krásně bílý," uvedl. Podle ředitelky Ústavu anorganické chemie Jany Bludské je nový samočistící nátěr vhodný i pro zdravotnická zařízení, kde je důležitá hygiena.

ČR půjde do dražby Lichtenštejnů s deseti miliony korun

Celkem deset milionů korun budou mít k dispozici zástupci České republiky, kteří chtějí v amsterodamské aukci získat umělecká díla ze sbírky Lichtenštejnů. ČTK to řekl ředitel olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Pavel Konečný. Velká část dražených artefaktů pochází z moravských zámků Valtice a Lednice a z hradu Šternberk, odkud je na konci druhé světové války Lichtenštejnové odvezli. Dražba aukční síně Christie's se uskuteční v úterý. Šternberský hrad na Olomoucku by v dražbě rád získal tapiserie a pozdně barokní nábytek z konce 18. století. Jde o sedací nábytek rakouské provenience tvořený židlemi a křesly, jehož cena se odhaduje až na 9000 eur (230.000 korun). Kastelánka lednického zámku Ivana Holásková zatím neprozradila, o která konkrétní díla chce Lednice v aukci bojovat. Uvedla, že do dražby jdou především obrazy holandských a německých mistrů z přelomu 18. a 19. století. Nejsou to prý špičková díla, ale podle vyjádření odborníků jsou velmi zajímavá. "O strategii rozhodneme až na místě. Zatím máme k dispozici jen fotografie obrazů. Je nutné je vidět. Bude třeba zohlednit mimo jiné to, zda bude nutné díla restaurovat," řekla ČTK.

Letiště Praha letos očekává přes 13 milionů cestujících

Letiště Praha předpokládá, že v letošním roce odbaví 13,3 milionu lidí. Oproti loňsku to je nárůst o více než milion pasažérů. V letní letové sezoně, která začíná 30. března, budou mít cestující možnost letět z Prahy přímo do 128 destinací. Počet přímých pravidelných linek se tak zvýší o 17. Mezi nové dopravce, kteří budou z Prahy nabízet své lety, patří letecká společnost City Airlines, která obnoví spojení mezi Prahou a Göteborgem, ruská společnost Aeroflot-Don s lety do Rostova na Donu nebo dopravce Luxair, který v srpnu otevře novou linku do Lucemburku. Nově se v Ruzyni objeví i charterový dopravce Seagle Air, který bude létat z Prahy do Řecka, Bulharska a na Malorku.

Jiří Bělohlávek se letos chystá do Prahy, Paříže i Madridu

Šéfdirigenta Symfonického orchestru BBC Jiřího Bělohlávka čeká letos řada koncertů a akcí. Jsou mezi nimi Pražské jaro, koncertní turné v Evropě, letní londýnské Proms, v říjnu Paříž, pak Madrid a po Novém roce Metropolitní opera. Jeho kontrakt s BBCSO byl prodloužen do r. 2012, kromě toho také jako dirigent hostuje v opeře v Covent Garden. Řídí zde inscenaci opery Petra Iljiče Čajkovského Evžen Oněgin. Bělohlávek však zůstává věrný svému závazku uvádět ve světových síních hojně českou hudbu. S BBCSO tak nastudoval Janáčkovy Výlety pana Broučka, které jako záznam z loňského koncertu právě nyní vydala společnost Deutsche Gramophon na dvou CD.

S Českou filharmonií vystoupí dirigent Nelson

Do pražského Rudolfina se po třech letech vrátí americký dirigent John Nelson. Česká filharmonie pod jeho taktovkou uvede ve čtvrtek a pátek symfonickou meditaci Zapomenuté oběti od Oliviera Messiaena a hudbu k baletu Má matka husa od Maurice Ravela. Orchestr ve druhé části večera doprovodí česko-italského violistu Alexandera Besu v symfonii Harold v Itálii od Hectora Berlioze. Koncertu bude předcházet dopolední generální zkouška, kterou bude provázet Lukáš Hurník. Nelson žije v současné době v Paříži a je hudebním ředitelem pařížského komorního orchestru L'Ensemble orchestral de Paris. Ve Spojených státech vystupuje s Newyorskou i Losangeleskou filharmonií a také s orchestry v Bostonu, Chicagu i San Francisku. Český violista s italskými předky Alexander Besa žije v současnosti ve Švýcarsku a je koncertním mistrem viol Cameraty Bern a Lucernského symfonického orchestru. Na konci 80. let vyhrál jako člen smyčcového kvarteta mezinárodní soutěž Pražského jara, od té doby vystupuje na mezinárodních pódiích.

V Hradci Králové bude nový řeckokatolický kostel

Řeckokatolická církev si chce v Hradci Králové postavit první vlastní kostel v Česku. Dřevěná stavba by měla vyrůst do tří let v parku mezi Benešovou třídou a čtvrtí Třebeš. Stavba kostela za zhruba deset milionů korun by mohla začít již za rok. Bohoslužby se dosud konají v kostele Božského srdce Páně na Pražském Předměstí. Řeckokatolická farnost ve městě působí od roku 1999 a počet věřících odhaduje na 300. Velkou část představují cizinci z Ukrajiny, Slovenska a dalších zemí. Zástupci církve očekávají, že s narůstající migrací bude počet věřících stoupat. Řeckokatolická církev má nyní v Česku přibližně 25 farností a při posledním sčítání lidu se k ní přihlásilo zhruba 8000 věřících. K nim je ale podle církevních zdrojů třeba připočíst další desítky tisíc lidí ze Slovenska a Ukrajiny, kteří v českých zemích přechodně pracují.

Českokrumlovské muzeum obohatí dva cenné archeologické nálezy

Muzeum v Českém Krumlově obohatí dva cenné archeologické nálezy ze starší doby bronzové - dvě bronzové sekerky, které jejich nálezce objevil poblíž Českého Krumlova, a měděná žebra, nalezená u nedalekých Chvalšin. Každý z nálezů odborníci ocenili na 16.000 korun. Deset procent z této částky schválili jihočeští radní jako odměnu pro dva muže, kteří je objevili a ohlásili archeologům. Sdělil to jihočeský hejtman Jan Zahradník. Nálezy jsou dalším důkazem, že Českokrumlovskem vedla podél Vltavy významná cesta spojující Alpy s dalšími částmi Evropy. Vzácné jsou zejména bronzové sekerky, jejichž tvar je typický zhruba pro 17. až 16. století před naším letopočtem. "Sekerky jsou v perfektním stavu, který je až mimořádně dobrý vzhledem k tomu, že v jižních Čechách je poměrně agresivní kyselé půdní prostředí a mnohé nalezené předměty bývají hodně korodované," řekl ČTK archeolog Jihočeského muzea v Českých Budějovicích Ondřej Chvojka. Nyní na sekerkách pracují konzervátoři, návštěvníci muzea v Českém Krumlově je zřejmě spatří už během letošního roku.

Václav Klaus: Na olympiádu nejedu, ale motivací není hrozba Číně

Prezident Václav Klaus se nepojede podívat na letní olympiádu do Číny, píše na svých stránkách www.klaus.cz. Uvádí, že jeho motivací ale "není hrozba Číně". Současně se zmínil o tom, že jako celoživotní sportovec je proti politizaci sportu a proti závodění v tom, kdo udělá olympiádu velkolepější. Předseda Českého olympijského výboru Milan Jirásek o neúčasti hlavy státu ví. ČTK řekl, že ho to mrzí, protože prezident je vždy pro tým sportovců povzbuzením. Hrad se k důvodům neúčasti nevyjádřil. Po pražském primátorovi Pavlu Bémovi (ODS) a ministrovi školství Ondřeji Liškovi (Strana zelených) je Klaus dalším českým politikem, který neplánuje účast na letních hrách. Český olympijský výbor vždy zve hlavu státu, premiéra a ministra školství, uvedl Jirásek. Předseda vlády Mirek Topolánek (ODS) zatím neuvažuje o tom, že by nejel. Vláda minulý týden odsoudila násilí v Tibetu.

Ceny fair play dostaly Fikotová a Růžičková

Olympijské vítězky Věra Růžičková a Olga Fikotová-Connollyová obdržely hlavní ceny Českého klubu fair play za minulý rok. Gymnastka Růžičková, která má zlato ze soutěže družstev na OH 1948 v Londýně, i diskařka Fikotová, jež vyhrála v Melbourne o osm let později, byly na slavnostním vyhlášení v Praze oceněny za své celoživotní postoje. Hlavní cenu za čin fair play dostal kvadriatlonista Miroslav Podborský, jenž v boji o titul na mistrovství světa počkal na soupeře, který vyběhl z depa nesprávným směrem. Za sportovní kariéru v duchu fair play byli oceněni rovněž desetibojař Tomáš Dvořák a sportovní lékař Jaromír Jiřík, který už od osmdesátých let otevřeně bojoval proti podávání dopingových látek.

Jaroš s Hrubým se chystají na Daulághirí a Annapurnu

Jeden z nejlepších českých horolezců Radek Jaroš se opět chystá zkusit štěstí a v sobotu odjede se svým tradičním parťákem Zdeňkem Hrubým na více než dva měsíce do Himálaje. Cílem expedice je sedmá nejvyšší hora světa, 8167 metrů vysoká Daulághirí. Pokud by se dvoučlenné výpravě podařilo vystoupit na vrchol, pokusí se ještě o zdolání další osmitisícovky Annapurny (8047). Na Daulághirí Jaroš byl již v roce 2006, ale tehdy skončila jeho snaha 200 výškových metrů pod vrcholem. "Tehdy jsem se otočil, abych měl šanci se tam ještě jednou vrátit," prohlásil horolezec, který má na svém kontě šest zdolaných osmitisícových vrcholů.

Krátce o čtvrtečním počasí v České republice:

Oblačno až polojasno, místy občasné sněžení. Teploty 5 až 9 stupňů Celsia.