Zprávy

Politici i veřejnost si připomněli vznik samostatného Československa

28. října si politici i veřejnost připomněli 89. výročí vzniku samostatné Československé republiky. Prezident Václav Klaus v ranních hodinách položil věnec ke hrobu prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka na hřbitově v Lánech. Ve večerních hodinách na Pražském hradě udělil státní vyznamenání. Slavnostní shromáždění ke vzniku samostatného Československa proběhla i na dalších místech České republiky.

Na Hradčanech slavnostně přísahali noví vojáci

Při příležitosti státního svátku složilo v neděli dopoledne v Praze na Hradčanech slavnostní přísahu na 250 nových vojáků Armády ČR. Přísaze studentů prvního ročníku brněnské Univerzity obrany přihlíželi prezident Václav Klaus, ministryně obrany Vlasta Parkanová, náčelník generálního štábu Vlastimil Picek i předsedové obou komor parlamentu. Slavnostního aktu se účastnili i další představitelé státu, příbuzní a známí vojáků a stovky dalších lidí. Klaus novým profesionálním vojákům připomněl tradice československých legionářů, bojovníků proti nacistické okupaci i českých vojáků, kteří se v posledních letech úspěšně podílejí na zahraničních misích. Parkanová zdůraznila význam 28. října jako symbolu české státnosti a demokracie. Obrana těchto hodnot podle ní v současné době vyžaduje i angažovanost armády ve vzdálených částech světa, jako je Kosovo a Irák nebo Afghánistán. "Válka není nikdy dost daleko na to, aby si nás nemohla najít," řekla Parkanová. Klaus a Parkanová při příležitosti státního svátku také uctili památku československých legionářů u jejich pomníku na náměstí Pod Emauzy. Náčelník generálního štábu na pražském Vítkově jmenoval 19 nových plukovníků. Slavnostní jmenování plukovníků je novou tradicí, která začala v roce 2003 a koná se pravidelně čtyřikrát za rok.

Veteráni odboje vzpomínali na vznik československého státu

89. výročí vzniku samostatného Československa si připomněli i účastníci slavnostního shromáždění v Pantheonu Národního muzea v Praze. Sešli se zde zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu, armády, Československé obce legionářské a dalších nevládních organizací, politici, představitelé měst nebo škol. Předsedkyně Českého svazu bojovníku za svobodu Anděla Dvořáková se ve svém projevu kriticky vyjádřila k současné české politice. Místo tradičního projevu varovala před rozmáhajícím se neonacismem. Zdůraznila, že svaz protestuje proti chystanému pochodu extremistů pražskou židovskou čtvrtí. Současné situaci v politice se ve svém projevu věnoval i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Politiku dialogů podle něj nahradila politika konfrontace a někdy i osobní nevraživosti. Místopředseda Senátu Jiří Liška připomněl, že národ si 28. října připomíná také rok 1989, kdy tento den byl příležitostí k demonstracím proti komunistickému režimu. Podle místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslavy Němcové jsou ideály první republiky - tedy osobní svobody, demokratické správy veřejných věcí, tvůrčí společenské atmosféry, efektivního hospodaření a důraz na vzdělání a osobní odpovědnost - důležité i v dnešní době.

Věřící se sešli na Řípu

Netradičním výstupem na Říp si několik set věřících připomnělo nedělní státní svátek vzniku samostatného Československa. Ekumenická rada církví tam pořádala první ročník neformální akce s názvem Motlitba za domov, která měla poukázat především na dobročinnost a ekologii. Lidé na Řípu přivazovali svá přání, motlitby nebo vzkazy na nafukovací balónky, které byly vypuštěny na závěr motlitby. Výstupu se zúčastnili plzeňský biskup František Radkovský i biskupové a kazatelé dalších 12 církví. Na tržišti pod Řípem mohli návštěvníci nahlédnout do stánků různých charitních a dobrovolnických organizací, chráněných dílen a nakladatelství. Svoji činnost tu představily například organizace Domov odpočinku ve stáří, nadace Divoké husy a Pravoslavná akademie z Vilémova, která klade důraz na ekologii. Bohatý doprovodný program nabídl hudbu, zpěv, divadelní představení, hry, soutěže i poučení. Příchozí mohli shlédnout divadelní vystoupení s názvem Labyrint světa a ráj srdce v rotundě sv. Jiří na vrcholu hory, představily se i hudební kapely Veselá Zubatá, Pranic nebo Alešanka. Pro děti připravili organizátoři ekologickou stezku a řadu soutěží.

Klausovým protikandidátem by zřejmě mohl být Švejnar

Politické strany se zřejmě blíží k dohodě na protikandidátovi Václava Klause při nadcházející volbě nového prezidenta v příštím roce. Podle vyjádření některých politiků v nedělním diskusním pořadu České televize Otázky Václava Moravce by jím mohl být ekonom Jan Švejnar. Podle předsedy Strany zelených Martina Bursíka by jeho kandidatura byla přijatelná pro zelené i sociální demokraty. Předseda ČSSD Jiří Paroubek ale zdůraznil, že ve hře jsou stále tři potenciální Klausovi protikandidáti, tedy i exministr zahraničí Jiří Dienstbier a šéf Akademie věd Václav Pačes. Navíc je podle něj třeba jednat i s KSČM, což prý chce své straně navrhnout. Společného kandidáta, který by měl šanci porazit Václava Klause, hledají sociální demokraté, zelení, senátoři z Klubu otevřené demokracie a SNK již několik týdnů. Jediným kandidátem a současně favoritem celé volby ale zůstává nynější prezident, kterého do čela státu prosazuje ODS. Václav Klaus si navíc udržuje vysokou popularitu u veřejnosti.

Paroubek zveřejnil jména dvou sponzorů sdružení své bývalé ženy

Předseda ČSSD Jiří Paroubek zveřejnil jména dvou sponzorů, kterým doporučil, aby podpořili občanské sdružení jeho bývalé ženy Zuzany. Jde o jeho přátele Jana Dostála a Edvarda Haranta. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce také řekl, že neví, jak vysoké byly jejich příspěvky tomuto sdružení. Své exmanželce doporučil, aby nechala ve sdružení, které pomáhá dětem v dětských domovech, udělat procesní audit. Paroubková to prý ale odmítla s tím, že prostředky sdružení byly využity v souladu se zaměřením organizace. Paroubek je přitom přesvědčen, že sdružení užívá všechny prostředky na dobročinné účely. Paroubková odmítá o financování své společnosti hovořit. Podle Mladé fronty Dnes to odůvodnila tím, že si to sponzoři nepřejí. Nechtěla také prozradit, kolik peněz spotřebovává pro sebe. V červenci podle deníku koupila horskou chatu v Krkonoších za 5,2 milionu, což je podle některých médií nižší než obvyklá cena.

Bursíkovi by nevadili ruští inspektoři u radaru

Místopředsedovi vlády Martinu Bursíkovi by nevadilo, kdyby ruští inspektoři měli možnost monitorovat a kontrolovat případnou výstavbu i provoz amerického radaru v Česku. V Otázkách Václava Moravce v České televizi také uvedl, že připravovaná smlouva s Američany by měla v preambuli stanovit, že radar bude začleněn do systému NATO. Nedávné návrhy amerického ministra obrany Roberta Gatese se mu zdají být racionální. Předseda ČSSD Jiří Paroubek v diskusi naopak uvedl, že Gatesova vyjádření ho šokovala. Gates minulý týden při návštěvě Prahy hovořil o možné přítomnosti Rusů na amerických základnách v Polsku a Česku. Rusko se ale i tak staví k záměrům USA postavit ve střední Evropě protiraketové základny odmítavě.

Dlouhý: Je třeba začít budovat nové zdroje energie

Vláda musí přijmout kroky, které v roce 2008 umožní zahájit práce na budování nových zdrojů energie. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekl člen vládní nezávislé expertní komise a ekonom Vladimír Dlouhý. Podle něj bude třeba kousnout do kyselého jablka a přijmout buď jadernou energetiku, nebo prolomit územní limity na těžbu hnědého uhlí. Místopředseda vlády a ministr životního prostředí Martin Bursík namítl, že Česko vyrábí nyní více energie, než bude za deset až 15 roků potřebovat. Vyslovil se pro úspory energie a zvýšení podílu obnovitelných zdrojů. Prolomení limitů ani výstavba nových jaderných elektráren podle něj zřejmě v nové energetické koncepci vlády nebudou. Předseda ČSSD Jiří Paroubek považuje výstavbu nových bloků jaderné elektrárny Temelín za nezbytnou a vláda bude muset takové rozhodnutí učinit do roku 2009. O prolomení územních limitů by podle něj měli rozhodovat občané dotčených oblastí. Oba politici se vyjádřili i k možné privatizaci ČEZu. Podle Bursíka by měla vést ke vzniku konkurenčního prostředí na našem trhu s elektřinou. Nemyslí si ale, že privatizace elektrárenské společnosti bude aktuální v roce 2008. Podle Paroubka je do budoucna možné o privatizaci ČEZ uvažovat. Stát by si ale podle něj měl ponechat minimálně minoritní podíl.

Den otevřených dveří přilákal do pražských památek tisíce lidí

Tisíce lidí se během neděle přišly podívat do pražských paláců, v nichž sídlí Senát, Poslanecká sněmovna a vláda. Sněmovnu i Senát navštívilo celkem asi 4500 lidí. V budovách Senátu si mohli prohlédnout Slavnostní sál, Rytířskou a Audienční síň, Mytologickou chodbu, Valdštejnovu pracovnu nebo Prezidentský salonek. Kolovratský palác byl zpřístupněn teprve podruhé od rekonstrukce. Den otevřených dveří proběhl už tradičně u příležitosti státního svátku Dne vzniku samostatného československého státu. Poprvé v historii si zájemci mohli prohlédnout také Hrzánský palác na pražských Hradčanech. O prohlídku budovy, která slouží k reprezentativním účelům vlády a premiéra, byl mezi Pražany velký zájem. Během víkendu palácem prošlo asi 2700 lidí. Jednu skupinku návštěvníků osobně provedl premiér Mirek Topolánek. Téměř 3000 lidí využily možnosti zdarma si prohlédnout secesní interiéry Obecního domu na náměstí Republiky. Prohlídková trasa vedla Smetanovou síní, Cukrárnou, Slováckým salonkem, Salonkem Boženy Němcové, Orientálním salonkem, Grégrovým sálem a Palackého sálem do Primátorského sálu, jehož umělecká výzdoba je ceněným dílem světoznámého Alfonse Muchy. Den otevřených dveří pořádalo i Muzeum hlavního města Prahy a Galerie hlavního města Prahy. Obyvatelům i návštěvníkům Prahy se tak naskytla příležitost prohlédnout si expozice v domě U kamenného zvonu, U zlatého prstenu či Trojský zámeček.

V muzeu v Lánech lidé ochutnávali Masarykova oblíbená jídla

Prezident Tomáš Garrigue Masaryk měl podle svého okolí rád ve všem jednoduchost a platilo to také pro jídlo. Přesvědčili se o tom návštěvníci ochutnávky oblíbených pokrmů TGM v muzeu v Lánech na Kladensku. Na jídelníčku byla prostá strava jako bramborová polévka, švestkové knedlíky, houbová omáčka, halušky, topinky s česnekem, buřty s křenem nebo Masarykovo cukroví. Více než stovka návštěvníků muzea si přesto jídla pochvalovala. Mimořádnou akci muzeum uspořádalo při příležitosti státního svátku 28. října. Masaryk podle pamětníků nebyl v jídle vůbec vybíravý. Hana Černá, kuchařka a hospodyně na zámku v Lánech, ve svých vzpomínkách uvádí, že u tehdejšího prezidenta nejlépe uspěla s jednoduchou stravou. Sám Masaryk napsal, že má nejraději jídla, jaká připravovala doma jeho maminka.

Cenu festivalu v Jihlavě získal dokument Jamese Honga

Hlavní cenu letošního Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava 2007 získal v sekci Dobré dílo režisér James Hong za film 731:Dvojí výklad pekla. Nejlepším dokumentárním filmem střední a východní Evropy se stalo Družstvo režiséra Sergeje Loznicy a nejlepším českým dokumentem 2007 je podle porotců Poustevna, das ist Paradies režisérů Martina Duška a Ondřeje Provazníka. Cenu za celoživotní přínos světové kinematografii převzal moravský rodák a jeden ze zakladatelů elektronického audiovizuálního umění a videoartu Woody Vasulka (USA). Cenu diváků si odvezl režisér Filip Remunda za svůj premiérový snímek Pulec, králík a Duch svatý, který vypovídá o protestech kněze Libora Halíka proti potratům před brněnskou porodnicí. Za šest dnů organizátoři účastníkům nabídli celkem v pěti sálech a na náměstí 175 snímků, které vybrali z více než 1500 přihlášených děl. Součástí festivalu byl i seminář pro studenty žurnalistiky a filmové vědy, který se snažil najít odpověď na otázku, co mohou producenti a režiséři dělat lépe, aby se o filmech více psalo.

Na přerovský jazzový festival zamířilo na 4000 lidí

Na 4000 lidí z celé republiky a zahraničí zamířilo na letošní Československý jazzový festival v Přerově. Od středy až do pozdního sobotního večera si mohli milovníci jazzu poslechnout řadu světových osobností. Na festivalu vystoupila například americká formace The Clayton - Hamilton Jazz Orchestra. Návštěvníci si mohli vyslechnout také šestinásobného nositele nominací na Grammy Marka Murphyho, Emila Viklického či Československý houslový summit. Jazzový festival se v Přerově konal už počtyřiadvacáté. Loni ho navštívilo zhruba 2500 lidí. Akce vznikla v roce 1966 nejprve jako amatérský jazzový festival. Roku 1975 jej přerovští kulturní normalizátoři z města vyhnali, a násilně tak přerušili jeho tradici. Roku 1985 byl z iniciativy České jazzové společnosti festival obnoven a jazz se do města navrátil pod názvem Přerovský jazzový festival. Od roku 1996 má opět název Československý jazzový festival.

Britský spolek přátel Sychrova přispěl na nové stromy

Londýnský Spolek přátel zámku Sychrova přispěl částkou 5000 liber (skoro 200.000 korun) na odstranění následků po lednovém ničivém orkánu Kyrill. Finanční výpomoc umožní mimo ozdravných zásahů vysadit v parku 95 nových stromů. Sychrov zasáhla větrná smršť ze všech památek v Libereckém kraji nejcitelněji. Náporu vichru neodolaly cenné dřeviny a navíc se zničila i část historického litinového oplocení. Spolek přátel Sychrova vznikl v roce 1990. Pobočky má v Česku, Británii, Rakousku, Německu, Francii a USA a zámku pomáhá každoročně. Londýnská odbočka je přitom nejaktivnější. Cílem spolku je zachování zámku a parku v původní podobě, podpora jeho kulturního života, společné rozhodování o úpravách a navazování mezinárodních kontaktů s institucemi podobného zaměření. Duší spolku je Margueritte Kottulinsky - Rohanová, druhorozená dcera posledního majitele, aktivní jsou ale i další příslušníci rodu. Rodina nevznesla po roce 1989 žádné restituční požadavky, ale udržuje s vedením zámku prostřednictvím Spolku přátel zámku trvalé kontakty.

Jeskyni Výpustek u Adamova navštívilo 1000 lidí

Jeskyni Výpustek v Moravském krasu, která ukrývá unikátní protiatomový kryt pro velení někdejší československé armády, si za první tři dny provozu prohlédlo skoro 1000 lidí. Zájem návštěvníků průvodci jen stěží zvládali, propříště doporučují, aby si prohlídku rezervovali předem. Jeskyně je atraktivní jak pro zájemce o jeskyně a krasová území, tak pro historiky. Za války ji užívali nacisté, kteří uvnitř vybudovali továrnu, kde pracovali nuceně nasazení. Na konci války vyhodili ustupující vojáci celý komplex do povětří. Hlavní atrakcí jeskyně je nyní atomový kryt, který československá armáda vybudovala necelých 20 let po válce. Nachází se v hloubce asi 50 metrů pod zemí, je 200 metrů dlouhý a v případě napadení pojme až 250 lidí. O zpřístupnění jeskyně usilovali speleologové dlouhé roky. Dosavadní rekonstrukce a celková úprava areálu přišla na zhruba 13 milionů korun. Výpustek je čtrnáctou jeskyní v republice, která byla zpřístupněna. Návštěvní provoz je zatím ve zkušebním režimu, potrvá do Silvestra. V lednu a v únoru bude jeskyně zavřena a od března ji správci plánují otevřít oficiálně.

Rada může být nástupcem Brücknera u fotbalové reprezentace

Fotbalová reprezentace má už zajištěn postup na mistrovství Evropy, které se uskuteční příští rok v červnu. Už nyní se ale začalo spekulovat, kdo povede národní tým po jeho skončení. O tom, že své působení po šampionátu ukončí Karel Brückner, se v zákulisí hovoří již delší dobu, jméno jeho nástupce ale ještě není známo. Největším adeptem je prý Brücknerův asistent Petr Rada. Reprezentační šéf Vlastimil Košťál tuto možnost nezavrhuje, ale zatím prý nedošlo k žádným jednáním. "Ale obecně mohu říct, že Petr Rada patří do elitní skupiny trenérů, kteří mají šanci v budoucnu se stát nástupcem trenéra Brücknera," řekl Košťál. Radova prvoligová kariéra začala ve Slavii Praha, kde dlouho působil jako asistent trenéra. V závěru soutěžního ročníku 1997/98 vedl tým pět kol z pozice hlavního trenéra. U národního týmu už jednou působil - jako asistent totiž pracoval v době, kdy tým vedl Jozef Chovanec. Jedním z jeho kolegů-asistentů tehdy byl také Brückner. V roli prvoligového kouče má Rada na kontě 143 zápasů s bilancí 56 vítězství, 42 remíz a 45 porážek.

Fanoušci Bohemians se připojili k projektu proti rasismu

Fanoušci fotbalových Bohemians 1905 bojují proti rasismu. Znovu se připojili k celoevropskému projektu organizace FARE, která se snaží zamezit projevům diskriminace ve fotbale. "Klokani" během nedělního zápasu 11. kola první ligy s Mostem vyvěsili transparent s nápisem "Bohemka proti rasismu". Akci podpořili před začátkem duelu také hosté a rozhodčí. Iniciativa vzešla přímo od fanoušků a má podporu klubového vedení. Podle ředitele klubu Lukáše Přibyla fanoušci Bohemians patří už dlouho k nejaktivnějším v této oblasti, účastní se seminářů po celé Evropě a spolupracují i s dalšími evropskými institucemi, které podporují projekty proti rasismu. Loni například zavítali na konferenci proti rasismu v Barceloně. Do týdne akcí proti diskriminaci se "klokani" zapojili i před rokem, kdy hráli ještě v druhé lize. V loňském roce se iniciativy zúčastnilo více než 600 organizací z 35 zemí Evropy a letos se očekává rekordní účast.

Teplice uhájily druhé místo v lize, poslední je Most

Fotbalisté Teplic uhájili díky vítězství nad Žižkovem 4:1 druhé místo v prvoligové tabulce. Na třetí příčku se posunula Sparta, která stejným poměrem zdolala Kladno. Poslední příčku opustili Bohemians, na dno tabulky po prohře 0:1 ve Vršovicích klesl Most. Vedoucí Slavia nastoupí až v pondělí v Liberci. Výsledky - 11. kolo: Bohemians 1905 - Most 1:0 (1:0), Brno - České Budějovice 2:1 (1:0), Plzeň - Olomouc 2:0 (0:0), Sparta - Kladno 4:1 (2:1), Teplice - Žižkov 4:1 (0:1).

Počasí

V pondělí čekáme polojasno, teploty 10 až 14 stupňů, v místech s celodenní nízkou oblačností a na horách bude kolem 8.