Zprávy

r_2100x1400_radio_praha.png

Topolánek pozval ČSSD do koalice

Pravostředová koalice ve složení ODS, KDU-ČSL a Strana zelených při svém pondělním jednání o povolební patové situaci sociálním demokratům nabídla, aby se stali členem koaličního kabinetu. Koalice připustila, že je v pátek také ochotna podpořit zvolení zástupce ČSSD do čela sněmovny. Sociální demokraté by se měli k nabídce vyjádřit do středy. Podle šéfa ČSSD Jiřího Paroubka rozhodnou stranické orgány, o návrhu bude v úterý jednat grémium ČSSD. Sám ale považuje účast socialistů ve čtyřkoalici za nepravděpodobnou. Podle Paroubka zůstane ČSSD nejspíš v opozici a koaliční projekt ODS, zelených a KDU-ČSL nepodpoří. Zatím stále není jasné, zda ČSSD navrhne svého kandidáta na funkci předsedy sněmovny již pro páteční volbu. Paroubek zopakoval, že nechce, aby takový sociální demokrat v čele dolní komory byl jen provizorním řešením do nejbližšího hlasování o důvěře vládě. Z jeho slov vyplynulo, že chce, aby měla při případném třetím pokusu o sestavení kabinetu šanci formovat vládu právě ČSSD. V tom hraje klíčovou roli šéf sněmovny, který prezidentovi v takovém případě navrhuje premiéra. Další kolo jednání se uskuteční ve středu, a to ještě před tím, než vyprší termín pro podávání návrhů na vedení sněmovny.

Klaus: Je třeba hledat jakoukoli cestu z volebního patu

Prezident Václav Klaus se domnívá, že je třeba hledat jakoukoli cestu z nynějšího volebního patu a přitáhnout ČSSD k řešení situace. Nechce však odhadovat, zda nabídka předsedy ODS Mirka Topolánka sociální demokracii, aby se připojila ke koalici ODS, lidovců a zelených, bude takovým východiskem. Klaus to uvedl v rozhovoru pro ČTK a Českou televizi během své návštěvy v Bukurešti.

Na třídenní návštěvu Rumunska odletěl Václav Klaus v pondělí ráno. V Bukurešti se setkal se svým rumunským protějškem Traianem Basescuem, s představiteli obou komor tamního parlamentu a se zástupci rumunské metropole. Jednali spolu o Evropské unii i vízové politice vůči USA. Spojené státy mají samozřejmě právo určovat si svůj vízový režim samy, uvedl po jednání s rumunským prezidentem Václav Klaus. "Současně bych však očekával, že tento režim nebude určován na základě toho, kolik má ta která země vojáků v Iráku." Klaus tak reagoval na to, že americkým Senátem nedávno prošel dodatek k imigračnímu zákonu, na jehož základě by Američané některým svým spojencům mohli zrušit vízovou povinnost. Podmíněno to však bylo mimo jiné počtem vojáků, kteří se s Američany jako spojenci účastní výsadků v Iráku či Afghánistánu. Určité zvýhodnění vízového režimu by se tak mohlo dotknout i Rumunů. Rumunsko má několik set vojáků jak v Iráku, tak v Afghánistánu; nedávno navíc nabídlo USA několik základem ve své zemi. Basescu se na konci měsíce chystá do Washingtonu a prezident George Bush by s ním mohl o možnostech navázání bezvízového styku hovořit. Basescu však prohlásil, že angažovanost Rumunska v těchto operacích není rozhodně spojena s možností vízových úlev.

V úterý prezident Klaus zahájí česko-rumunské podnikatelské fórum. Setká se také s rumunským premiérem Calinem Popescu Tariceanuem. Na programu má Klaus i setkání s českými krajany. Ve středu navštíví černomořský přístav Konstanca a v podvečerních hodinách se vrátí do vlasti.

Rath chce v úterý podepsat spornou lékovou vyhlášku

Ministr zdravotnictví David Rath chce v úterý podepsat lékovou vyhlášku, která má platit od 1. srpna. Norma podle něj umožní uspořit zdravotnímu pojištění dvě miliardy korun ročně. O tuto částku mohou lékaři použít více léků, aniž překročí limit od pojišťoven. Firmy již dříve varovaly, že norma omezí přístup pacientů k moderním lékům a doplatky stoupnou. Normu jako protipacientskou již dříve napadl i možný Rathův nástupce ve funkci senátor ODS Tomáš Julínek. Rath však popřel, že by doplatky za nové léky měly stoupnout. Původní návrh vyhlášky byl podle něj upraven, není tedy důvod, aby vládní legislativci s textem nesouhlasili. Jejich vyjádření očekává v úterý, pak hned normu podepíše. O názoru firem se ministr nezmínil. Podle Ratha se podařilo s řadou firem dosáhnout dohody, že sníží ceny u velmi nákladných léků na "přijatelnou" úroveň. Rath připomněl, že do úhrad z pojištění se již promítla změna lékové přirážky, která platí od 1. srpna. Dosud marže činila 29 procent a byla stejná u všech léků. V systému degresivní marže klesá u nejdražších léků na deset procent a postupně stoupá až k 33 procentům u nejlevnějších přípravků. Vyhláška podle ministra dodržuje zásadu, že v každé lékově skupině musí být alespoň jeden přípravek plně hrazený z pojištění. V seznamu léků plně hrazených, který vydal Rath k letošnímu 1. dubnu, bylo kolem 2000 přípravků.

Filip podle rozsudku uvedl, že pracoval pro vojenskou rozvědku

Předseda KSČM Vojtěch Filip soudu před 13 lety podle rozsudku řekl, že vědomě pracoval pro československou vojenskou rozvědku. V dalších pasážích rozsudku se už ale místo slov "vojenská rozvědka" objevuje pouze termín "československá zpravodajská služba". Filip "potvrdil i pravost všech dokumentů dokládajících existenci této spolupráce," uvádí se v rozsudku českobudějovického soudu z roku 1992. Šéf KSČM přitom nejprve popíral, že v 80. letech spolupracoval s jakoukoli složkou komunistického ministerstva vnitra. Svou výpověď změnil, až když byli zbaveni mlčenlivosti tři svědkové v případu, jeho řídicí důstojníci z bývalé Státní bezpečnosti (StB). Soud se opíral mimo jiné o výpovědi důstojníků StB Františka Hanzalíka, Stanislava Eismanna a Lubomíra Antala. Soud na základě jejich svědectví dospěl k závěru, že Filip nevěděl, že rozvědka organizačně spadá pod StB. Senátor Martin Mejstřík, který si rozsudek od soudu vyžádal, pokládá nejnovější Filipovu verzi za "báchorky". "Pan Filip musí vědět, že lže vědomě," uvedl senátor. Podle Mejstříka by měl Filip objasnit, jaké úkoly pro rozvědku zajišťoval při cestách do zahraničí. Filip pondělním Hospodářským novinám řekl, že předával "informace z obchodního styku". Z jeho svazku StB však vyplývá, že pracoval proti západoevropským státům a NATO. Nyní znovu kandiduje na funkci místopředsedy Poslanecké sněmovny. Jeho zvolením by poslanci podle Mejstříka nepřímo přestoupili zákon o protiprávnosti komunistického režimu.

Soud zatím nerozhodl, zda se Grebeníček musí omluvit Šináglovi

Krajský soud v Brně v pondělí nerozhodl, zda se někdejší předseda KSČM Miroslav Grebeníček bude muset omluvit aktivistovi Janu Šináglovi, kterého při loňské prvomájové oslavě veřejně označil za primitiva. Soudní jednání o Šináglově žalobě na ochranu osobnosti bylo odročeno na 14. srpna kvůli provedení dalších důkazů. Grebeníček, který je nyní řadovým poslancem, se k soudu nedostavil a zplnomocnil svého obhájce. Jan Šinágl, který často vystupuje proti komunistům i proti sociální demokracii, při prvomájovém shromáždění KSČM v Praze na Letenské pláni v r. 2005 hlasitě komentoval Grebeníčkův projev, na což politik reagoval větou "Je tady nějaký primitiv, odveďte ho." Policie pak Šinágla skutečně odvlekla. Aktivisty se Grebeníčkovo vyjádření dotklo. "Omluva je nejmírnější formou reparace. Měla by být veřejná, i ten inkriminovaný projev byl totiž veřejný," řekl v pondělí soudu Šináglův advokát Tomáš Pecina.

Soud zprostil viny studentku, která usmrtila kamarádku

Městský soud v Brně v pondělí zprostil viny studentku medicíny Patricii Odlevákovou, která 29. května 2003 na vysokoškolských kolejích Vinařská usmrtila svou spolubydlící a dlouholetou přítelkyni Danielu Taslerovou. Podle rozhodnutí soudu patrně spáchala svůj čin v nepříčetnosti a nedostatek důkazů znemožňuje říci, co se přesně v osudný den stalo. Státní zástupkyně se proti rozsudku odvolala, věc bude proto znovu řešit krajský soud. Městský soud už jednou případ uzavřel s tím, že Odleváková nebyla kvůli nepříčetnosti odpovědná za svůj čin. Krajský soud však případ znovu vrátil na začátek, když vyhověl stížnosti státního zástupce. Soudy měly k dispozici řadu svědectví a odborných posudků. Mimo jiné dokazují, že Odleváková před činem pila a v krvi měla také lék na bolest tramadol, který zvláště v kombinaci s alkoholem mohl ovlivnit její psychiku a způsobit toxickou psychózu.

Státní dluh stoupl na téměř 729 miliard korun

Státní dluh České republiky se ve druhém čtvrtletí zvýšil téměř o 31 miliard korun na 728,9 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na každého Čecha tak připadá dluh přibližně 71.000 korun. Průměrná splatnost státního dluhu mírně poklesla oproti konci prvního čtvrtletí na hodnotu 6,1 roku. Státní dluh je dluhem centrální vlády. Spolu s dluhy zdravotních pojišťoven, mimorozpočtových fondů a místních rozpočtů vytváří takzvaný veřejný dluh. Ten loni stoupl o 46,2 miliardy korun na 901,3 miliardy korun. Rostl však pomaleji než ekonomika a v poměru k HDP poklesl na 30,49 procenta.

Druhý blok Temelína má opět poruchu

Druhý blok Jaderné elektrárny Temelín má poruchu, technici proto v pondělí odpo1edne blok odpojili od rozvodné sítě. Netěsní totiž vzduchový systém, který ovládá vypínač generátoru. Podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře není termín ukončení opravy zatím znám. První blok přitom nedodává elektřinu kvůli pravidelné výměně paliva. Odstaven bude zhruba do poloviny srpna. Druhý blok obsluha odstavila už v sobotu odpoledne kvůli kontrole regulačního zařízení reaktoru. Podle předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dany Drábové se nynějsí porucha druhého bloku netýká jaderné části zařízení, a tudíž ji úřad ani nevyšetřuje. Hornorakouské sdružení Atomstopp v pondělí pohrozilo, že pokud spolková vláda neprověří situaci v Temelíně, obnoví protesty v příhraničí. "Rakouská vláda musí koncem července vyslat expertní komisi do Temelína, která se postará o úplné objasnění nejnovějších poruch v této jaderné elektrárně," uvedl Andreas Reimer ze sdružení. Podle Atomstoppu jde o čtvrtou poruchu Temelína od začátku června, celkově o již 89. závadu na této jihočeské elektrárně.

Pardubický kraj začal likvidovat sklad nebezpečné chemie

Pardubický kraj stále čeká, zda stát uvolní peníze na likvidaci skladu nebezpečných látek ve Chvaleticích na Pardubicku. Podle mluvčí kraje Kateřiny Nohavové kraj požádal ministerstvo financí o zálohu deset milionů korun. O uvolnění finančních prostředků by vláda měla jednat ve středu 12. července. Zatím se za krajské peníze začnou zneškodňovat výbušné sloučeniny a jedovaté plyny. Ve Chvaleticích policisté a inspektoři životního prostředí objevili v polovině června skladiště nebezpečných chemikálií v bývalém průmyslovém areálu. Podle dosavadních průzkumů se na místě nacházejí stovky tun kyanidů, solí těžkých kovů a další sloučeniny včetně desítek tlakových lahví s jedovatých fosgenem a dalšími plyny. Provozovatel skladu Ladislav Pilc z Jihlavy je již tři roky nezvěstný, policie po něm vyhlásila 21. června celostátní pátrání pro podezření z obecného ohrožení. Pardubický kraj uvolnil na ostrahu, úklid, inventarizaci chemikálií a vypracování projektu na likvidaci 370.000 korun, dalších 400.000 korun poskytla Česká inspekce životního prostředí na vrtný průzkum. Náklady na odstranění všech sloučenin se ale odhadují na několik milionů korun. Vedení kraje dosud čeká na výsledky rozborů vzorků půdy, které se odebíraly v minulém týdnu. Znečištění ovzduší zatím nebylo zjištěno.

Arnika: Prach v bytech a kancelářích obsahuje nebezpečné látky

Prach v kancelářích a bytech i dešťová voda obsahují látky, jež ohrožují reprodukci a imunitní či hormonální systém lidí. Dokládá to analýza vzorků z Churáňova na Šumavě, Ostravy, Prahy a Ústí nad Labem, kterou v dubnu provedlo ekologické sdružení Arnika. Vzorky prachu byly odebrány v kancelářích předsedy Strany zelených Martina Bursíka, hejtmana Ústeckého kraje Jiřího Šulce, úřadu Moravskoslezského kraje a v budově hydrometeorologické stanice Churáňov. Analyzovala je Národní referenční laboratoř a obsahovaly zdraví škodlivé zpomalovače hoření, ftaláty a alkylfenoly. Situaci by podle Jindřicha Petrlíka z Arniky mohla zlepšit důslednější kontrola chemikálií používaných v různých výrobcích i nová chemická legislativa Evropské unie, kterou projednává Evropský parlament. Naději na trh bez nebezpečných látek v běžně používaných výrobcích dává spotřebitelům nová chemická politika Evropské unie zvaná Reach. Podle předpisu, který by mohl začít platit v roce 2007, by mělo být postupně během 11 let prověřeno zhruba 30.000 chemických látek používaných ve výrobě. Nejnebezpečnější by potom měly být vyřazeny z výroby a nepoužívaly by se.

Cena benzinu rychle roste, v některých krajích překročila 32 Kč/l

Cena benzinu Natural 95 vzrostla za poslední týden o 67 haléřů na průměrných 31,88 koruny za litr. Ve čtyřech krajích již překonala hranici 32 korun. Cena nafty se zvýšila o 21 haléřů na 30,10 koruny, vyplývá z aktuálních informací společnosti CCS. Jde o největší zdražení za posledních 11 týdnů. Příčinou zdražování je podle analytiků vysoký růst cen ropy a benzinu na světových trzích. "Na nám nejbližším velkoobchodním trhu v Rotterdamu ceny benzinu v uplynulých týdnech posílily o více než deset procent, a to se projevilo nyní u čerpacích stanic skokovým zdražením o několik desetihaléřů," uvedl Štěpán Pírko ze společnosti Colosseum. Pro následujících deset dní očekává spíše stagnaci cen, protože hlavní část zvýšení světových cen je podle něj již v aktuálních maloobchodních cenách zahrnuta. Analytici růst cen pohonných hmot očekávali, protože na světových trzích začátkem července významně vzrostly ceny ropy i benzinu. Růst cen benzinu v ČR v průměru téměř o 70 haléřů na litr však nepředpokládali. Zdražení odhadovali zhruba o 20 až 40 haléřů na litr.

Brněnská nemocnice podepsala smlouvu s klinikou Mayo

Zástupci ministerstva zdravotnictví a brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny podepsali s vedením americké kliniky Mayo smlouvu o spolupráci na projektu Mezinárodního centra klinického výzkumu (ICRC). Její uzavření je jednou z podmínek pro uvolnění peněz, které na výstavbu slíbila vláda. Podle ředitele nemocnice Romana Krause však všechny požadavky, které kabinet určil, ještě splněny nejsou. Americká strana se ve smlouvě zavazuje, že Česku poskytne potřebné know how a bude s připravovaným ICRC spolupracovat na svých projektech. Hlavní náplní nového centra bude výzkum v medicíně a přidružených oborech, nosnými obory jsou kardiologie a kardiochirurgie. Pacientům by mělo centrum přinést lepší úroveň zdravotnické péče v oboru diagnostiky a léčby kardiovaskulárních onemocnění. Česku pak usnadnit přístup k finančním zdrojům grantových agentur Spojených států a EU a přilákat průmyslovou výrobu v oboru lékařského a farmaceutického průmyslu. Dvě miliardy, které jsou potřeba na vybudování centra, zaplatí ze tří čtvrtin stát, přes 500 milionů by měla nemocnice dát z vlastních zdrojů. Centrem se na svém středečním zasedání bude zabývat vláda.

V pražských fakultních nemocnicích jsou na stáži američtí medici

V pražských fakultních nemocnicích je od pondělí na medicínské stáži 120 studentů z 21 lékařských fakult z USA, Kanady, Austrálie a dalších zemí. Stáž organizuje šéf Polikliniky na Národní Martin Jan Stránský, který se v USA narodil a medicínu tam také vystudoval. Podle něj je důležité, aby se američtí studenti podívali na to, jak se dělá medicína v Česku i jinde ve světě a porovnali to s Amerikou. Řada pražských klinik poskytuje služby, srovnatelné s USA, za desetinu ceny. Medici si podle něj v Česku uvědomí, že zdravotnictví je otázka společnosti, financování a systému. Každý systém má přitom výhody a nevýhody. V Evropě se stát stará o své občany, v USA je to na jednotlivci, aby si o svém zdravotním pojištění rozhodl sám. Rovněž vztah lékaře a pacienta se v obou zemích liší. Čeští lékaři se podle Stránského dělí do dvou skupin - jedna se veze a nepracuje efektivně, bohužel není malá. Pak jsou lékaři, kteří mají korektní přístup k medicíně i pacientovi, ty lze obdivovat, protože na rozdíl od amerických kolegů nemají finanční a společenské výhody a uznání jako v USA.

Havel bude členem rady pro památník obětem komunismu

Bývalý český prezident Václav Havel se stane členem Mezinárodního poradního kolegia americké nadace pro vybudování Památníku obětem komunismu. Potvrdil to jeho tajemník Jakub Hladík. Mezinárodní památník má být letos v létě vybudován ve Washingtonu. Má připomínat světu více než 100 milionů obětí komunistické tyranie v různých zemích světa. Zatím desetičlenné mezinárodní kolegium tvoří především další exprezidenti postkomunistických zemí, například polský Lech Walesa, maďarský Árpád Göncz a litevský Vytautas Landsbergis, ale také Jelena Bonnerová, vdova po nositeli Nobelovy ceny za mír Andreji Sacharovovi. Památník má být asi třímetrovou replikou sochy Demokracie, kterou v červnu 1989 vztyčili studenti při shromáždění za demokratizaci země na pekingském náměstí Nebeského klidu. Podle oficiálních čínských údajů policie a armáda při následném potlačení na náměstí usmrtila 500 a zranila více než 10.000 lidí. Socha čínských studentů byla inspirována známou americkou sochou Svobody. Památník vzniká na základě zákona, který americký Kongres přijal v roce 1993.

Česká art kina uvedou vítěze Berlinale - film Grbavica

Přímo z karlovarského festivalu přijela bosenská režisérka a scenáristka Jasmila Žbaničová do Prahy, aby uvedla premiéru svého filmu Grbavica, s nímž letos zvítězila na Berlinale. Tento tragický příběh ženy, znásilněné během války na Balkáně, natočila v koprodukci Rakouska, Německa, Bosny a Hercegoviny a Chorvatska. Příběh se odehrává v současném Sarajevu, na místě někdejšího srbsko-černohorského vojenského tábora, kde byli vězněni a mučeni civilisté. Osamělá matka chce splnit přání své dvanáctileté dcery a zaplatit jí školní výlet. Dívčiny poznámky o tom, že děti válečných hrdinů, mezi něž se počítá, mají slevu, však její matka přechází mlčením. Nakonec vychází najevo dlouho utajovaná pravda. Žbaničová, jejíž film připomněl znásilnění 20.000 žen během bosenské války v letech 1992 až 1995, připisuje vinu za tento zločin válečným bosenskosrbským vůdcům Radovanu Karadžičovi a Ratko Mladičovi, kteří prchají před spravedlností. V distribuci art kin se snímek objeví od tohoto týdne ve dvou kopiích.

Festival ProART v Brně a v Praze propojí různé formy umění

Přibližně 160 lidí se přihlásilo do tvůrčích dílen, které se uskuteční v rámci třetího ročníku festivalu ProART. Setkání se bude konat od 14. do 21. července v Brně a od 23. do 30. července v Praze. Dílny povedou pedagogové z různých zemí - kromě českých přijedou umělci ze Slovenska, Rakouska, Německa, Francie či Irska. Jen z oblasti tance je naplánováno deset různých dílen - od baletu přes modernu, jazz dance až po hip hop a butó. Festival ale chce tanec propojovat i s činohrou a zpěvem. Další dílny jsou zaměřené na herectví a operní i popový zpěv. Účastníci každé z dílen na závěr týdenní práce vystoupí před publikem. Festival začínal před dvěma lety jako Tanec Terezín - nakonec z jeho konání v Terezíně ale sešlo a uskutečnil se v Praze. Loni již byl také v Brně. V prvním ročníku se do dílen přihlásilo 87 zájemců, loni 119 a letos již mají organizátoři 160 přihlášených, mezi nimiž jsou jednak umělci, kteří si chtějí vyzkoušet jiný obor, nebo prostě lidé "z ulice". Program festivalu je na internetové adrese www.proart-festival.cz.

Bikrosařka Horáková vybojovala stříbro v mistrovství Evropy

Stříbrnou medaili vybojovala česká reprezentanta v bikrosu Jana Horáková v desetidílném seriálu mistrovství Evropy. Mezi juniorkami skončila třetí Romana Labounková. V závěrečných dvou závodech v britském Cheddaru se dařilo mezi ženami Anetě Hladíkové, která obsadila druhé a páté místo, v celkovém hodnocení byla šestá. Labounková dokonce jednou vystoupila na nejvyšší stupeň. Mistry Evropy se stali Lotyš Arthurs Matisons a Francouzka Laetitia Le Corguilleová.

Štěpánek se po Wimbledonu dostal na osmé místo žebříčku

Český tenista Radek Štěpánek se díky čtvrtfinálové účasti ve Wimbledonu poprvé v kariéře posunul do nejlepší desítky žebříčku ATP. Sedmadvacetiletý rodák z Karviné v pořadí pro nasazování do turnajů poskočil o pět míst a patří mu osmá příčka. Český hráč se dostal do desítky po třech letech, naposledy v ní byl Jiří Novák. Pořadí nejlepších tenistů stále vládne Švýcar Roger Federer, který se v neděli počtvrté za sebou stal wimbledonským vítězem. Za Štěpánkem je druhým nejlepším českým tenistou Tomáš Berdych, kterému patří patnáctá pozice.

Tenistka Vaidišová je poprvé v kariéře dvanáctá na světě

Tenistka Nicole Vaidišová se přiblížila k elitní světové desítce. Nejlepší česká hráčka se v pondělním vydání žebříčku dvouhry WTA posunula díky osmifinálové účasti ve Wimbledonu ze třináctého na dvanácté místo, což je její nejlepší umístění v kariéře. Na hráčku světové desítky čeká český tenis sedm let od dob Jany Novotné. Bývalá vítězka Wimbledonu a někdejší světová dvojka byla naposledy desátá v srpnu 1999, téhož roku ukončila kariéru.

Triatlonista Ospalý skončil pátý na Světovém poháru v Edmontonu

Český triatlonista Filip Ospalý obsadil pátou příčku v nedělním závodě Světového poháru v Edmontonu. V Kanadě ztratil devatenáct vteřin na vítězného Novozélanďana Hamisha Cartera, od třetího úřadujícího mistra světa Američana Huntera Kempera ho dělilo třináct vteřin. V Edmontonu se mezi nejlepší prosadil i další český reprezentant Martin Krňávek, který skončil desátý.

Havlát odešel z Ottawy do Chicaga

Český hokejový útočník Martin Havlát bude hrát v příští sezoně zámořské NHL za Chicago. Juniorský i seniorský mistr světa z roku 2000 byl do týmu Blackhawks vyměněn z Ottawy Senators a v novém působišti podepsal lukrativní tříletou smlouvu s platem 18 milionů dolarů. Opačným směrem v rámci velké výměny zamířil český obránce Michal Barinka. Pětadvacetiletému Havlátovi skončila po letošní sezoně v Ottawě smlouva, ale klub stále vlastnil jeho práva. Dohodu o další spolupráci brzdil požadavek českého útočníka na jednoletou smlouvu, neboť se chtěl v příštím roce stát takzvaným volným hráčem bez omezení. Senátoři navíc kvůli platovému stropu 44 milionů dolarů měli problém najít dostatek financí na Havlátův plat. Chicago plánuje z českého útočníka udělat jednu z klíčových postav týmu a postavit na něm hru.

Počasí

V úterý bude skoro jasno až polojasno, nejvyšší odpolední teploty mezi 29 až 33 stupni Celsi