Zprávy

Odbojáři by mohli dostávat k důchodu nejméně 200 korun

Odbojáři z první a druhé světové války a pozůstalí by v budoucnu mohli dostávat k důchodu minimálně 200 korun měsíčně. Má to umožnit návrh zákona o ocenění účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa, který přijala Poslanecká sněmovna. Platit začne, až ho podepíše i prezident Václav Klaus. Sněmovna se při schvalování předlohy ztotožnila s pozměňovacími návrhy Senátu. "O zákon jsme čtyři roky intenzivně bojovali a jeho schválení považujeme za velký úspěch. Vzhledem k tomu, že nám každý rok umírá 2500 členů, je to alespoň pro ten zbytek příjemné ocenění," řekla tisková mluvčí Českého svazu bojovníků za svobodu Šárka Helmichová. Dodala, že nejvíc si svaz cení toho, že norma pamatuje i na vdovy. "Není to omezeno rokem 1945 ani rokem 1951. Většina bojovníků, kteří byli často velmi nemocní, se totiž ženila až po válce. Je to výpomoc jejich ženám a to opravdu oceňujeme," vysvětlila Helmichová.

Zákon má zavést příplatek k důchodu pro odbojáře ve výši 50 korun měsíčně za každý měsíc v odboji, což by například za dobu druhé světové války představovalo 3450 korun. Vdovy a vdovci po nich by měli dostávat příplatek v poloviční výši, sirotci pak příplatek ve výši dvou třetin uvedené sumy, což by bylo podle návrhu zákona 20 korun za každý měsíc alespoň jednoho z jejich rodičů v odboji. Podle senátorů by minimální slušná výše tohoto příspěvku měla představovat nejméně 200 korun. Lidé by měli mít nárok na příplatek za každý měsíc strávený v koncentračním či internačním táboře a za boj se zbraní v ruce za vznik Československa nebo proti nacistické diktatuře. Pokud by se do odboje během druhé světové války zapojili na dobu kratší než tři měsíce, dostali by jednorázově 30.000 korun. Nyní mají jednorázovou částku dostat jen lidé, kteří v druhém odboji působili déle než tři měsíce. Zákon má také zavést zvláštní příspěvek k důchodu ve výši 2500 korun měsíčně pro lidi, kteří byli pronásledováni komunistickým režimem a bojovali proti němu. Příspěvek má být kompenzací za to, že tito lidé ne vždy mohou využívat bezplatné telefonování, vnitrostátní veřejnou dopravu a další výhody. Nárok na částku v poloviční výši by měli i vdovy a vdovci. Příspěvek mají dostávat lidé, kteří byli vězněni za svůj odpor vůči komunistickému režimu nebo byli v táborech nucených prací. Nárok na něj budou mít i ti, kteří se účastnili povstání proti nacistickému režimu v květnu 1945.

Poslanci si odmítli zrušit bezplatnou veřejnou hromadnou dopravu

Zákonodárci budou zřejmě i nadále moci bezplatně využívat veřejnou hromadnou dopravu. Rozhodla o tom sněmovna, když neschválila doporučení Senátu. V novele zákona si již dříve poslanci odmítli zrušit také bezplatné vnitrostátní letenky a snížit diety při zahraničních cestách. Omezili jen cestovní náhrady některým funkcionářů. Předlohu musí ještě podepsat prezident republiky. Senátoři navrhovali, aby zákonodárci přišli o bezplatnou veřejnou hromadnou dopravu. Zároveň si však o 15 procent navrhli zvednout náhrady na dopravu. Proti senátní verzi se dnes ve sněmovně postavila většina poslanců. Ze 172 přítomných hlasovalo pro senátní verzi 42 poslanců ODS. Ostatní se hlasování zdrželi, případně hlasovali proti. Přijata tak byla pouze podoba zákona, která sněmovnu opustila 24. června. Původní návrh na omezení náhrad zákonodárců byl přitom mnohem širší. Již koncem loňského roku s ním přišel předseda lidovců Miroslav Kalousek. Navrhoval zrušit zákonodárcům bezplatné vnitrostátní letenky a snížit diety při zahraničních cestách. Sněmovna ale v novele nakonec schválila pouze omezení cestovních náhrad pro parlamentní funkcionáře, kteří využívají služební automobil s kartou na benzin a současně berou cestovní náhrady.

Sněmovna opět přijala protikuřácký zákon, podle kritiků moc mírný

Sněmovna přehlasovala Senát a znovu schválila takzvaný protikuřácký zákon. Kritici ale soudí, že norma toho mnoho neřeší a v některých oblastech dnešní omezení naopak spíš zmírňuje. Kouření v restauracích návrh zákona nezakazuje a povoluje například prodej desetistupňového piva při sportovních akcích. Předlohu nyní posoudí ještě prezident. "Tento zákon situaci nezlepšuje, ale zhoršuje," řekl ve sněmovně místopředseda zdravotního výboru dolní komory Josef Janeček (KDU-ČSL). Ministryně zdravotnictví Milada Emmerová (ČSSD) se ale za normu přimluvila. Jde podle ní o kompromis a těžko lze očekávat, že bude vyhovovat všem. Pro zákon zvedlo ruku 102 ze 183 přítomných poslanců, k přehlasování senátního veta je přitom nutných aspoň 101 hlasů. Ve sněmovně norma uspěla hlavně díky hlasům ČSSD a KSČM, přidali se i jednotlivci z jiných stran.

Senát dospěl v červenci k závěru, že v zákonu je řada legislativních chyb, které nelze v horní komoře odstranit. Zákon by měl mimo jiné zakázat kouření ve školách, v kinech a divadlech, sportovních halách, v budovách státních úřadů, na nástupištích a dalších veřejně přístupných místech. Třeba v kinech a divadlech by si však lidé mohli zapálit ve vyhrazených a řádně odvětraných prostorech. Na většině uvedených míst podle kritiků normy platí podobná omezení již dnes. Podle Janečka navíc návrh zákona na rozdíl od dnešního stavu umožňuje, aby se v restauracích kouřilo i v době podávání hlavních jídel. Norma počítá i s tím, že lidé, kteří jsou "zjevně" pod vlivem alkoholu nebo jiných drog a ohrožují sebe či okolí, nesmějí nejen do tramvaje či autobusu, ale ani na zastávku. Například podnikateli, který prodá tabák či alkohol člověku mladšímu 18 let, má hrozit až 50.000 pokuty, pokud se prohřešku dopustí firma, může zaplatit až půl milionu. Zákon počítá se zákazem prodeje menšího balení cigaret než po dvaceti kusech. Z pultů by tedy měly zmizet krabičky s deseti cigaretami.

Z pohledu tabákových firem nový zákon významné změny neznamená, řekl Richard Vavřík ze společnosti Imperial Tobacco. Podstatnější je jen zákaz menších balení cigaret. Pokud platí tvrzení, že krabičky s deseti cigaretami si často kupují děti, pak by měl prodej minimálním způsobem klesnout. Podle průzkumů ale nemalá část kuřáků kouří do deseti cigaret denně a menší balení pro ně fungují jako autoregulace. Nyní budou kupovat balení větší a prodej cigaret může naopak vzrůst, uvedl Vavřík. Zákon také ukládá krajům, aby zřizovaly protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanice, případně jejich provozování zajistily smluvně. Záchytky by měly být umístěny tak, aby se do nich v daném regionu dalo dojet do 45 minut. Zřizování záchytek krajům ukládá i zákon z roku 1989, který má nová norma nahradit. Pokud prezident normu podepíše, nabude zákon účinnosti v několika fázích počínaje 1. lednem 2006, další části nabudou účinnosti v červenci příštího roku a jedna až v lednu 2007.

Sněmovna zrušila povinnost vydávat účtenky k nákupům nad 50 Kč

Poslanecká sněmovna zrušila povinnost podnikatelů vydávat účtenky k nákupům nad 50 korun. Pokud změnu zákona podepíše i prezident, mohla by tato povinnost přestat platit zřejmě hned po prázdninách. Podnikatelé změnu uvítali, naopak Sdružení obrany spotřebitelů se rušení účtenek na drobné nákupy nelíbí. Poslanec ČSSD Miloslav Vlček oznámil, že skupina zákonodárců navrhne účtenky znovu, těsně před datem účinnosti registračních pokladen. Bez účtenek by podle Vlčka ztratily tyto pokladny opodstatnění. Poslanci rozhodovali o zrušujícím ustanovení v rámci zákona o státní záruce za úvěr pro České dráhy. Změny navrhli v předloze senátoři. Chtěli tak vyjít vstříc vládě, která tuto povinnost prosadila a nyní ji chtěla po několika týdnech platnosti zrušit. Povinnost vydat tištěnou nebo ručně psanou stvrzenku mají všichni podnikatelé od 1. července. V případě opakovaného porušení jim hrozí pokuta až dva miliony korun. Předseda vlády Jiří Paroubek před časem oznámil, že patřičná změna zákona půjde do sněmovny v září. Nová povinnost se v tichosti dostala do novely zákona o živnostenském podnikání, a podle živnostníků tím od července výrazně zkomplikovala jejich podnikání. Problém vznikl třeba u automatů na cigarety, které jsou dražší než 50 Kč, neboť automaty nedokážou stvrzenku vydat.

"Mám velkou radost, že na druhý pokus se podařilo tento nesmyslný paragraf odstranit z našeho právního řádu. Musím k tomu podotknout, že to není zdaleka poprvé, co našim koaličním partnerům trvalo několik trýznivých týdnů, než pochopili, že máme pravdu a že to myslíme dobře. Nicméně lepší pozdě než později," řekl předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Podnikatelé zrušení povinného vydávání účtů nad 50 korun přivítali. Naopak Sdružení obrany spotřebitelů se rušení účtenek nelíbí. Podle SOS sice mohou paragony některým podnikatelům zkomplikovat práci, na druhou stranu však zlepšují ochranu práv spotřebitelů. Ti by totiž prý měli s účtenkou v případě reklamace větší šanci domoci se svého práva.

Sněmovna byla opět proti převodům nemocnic na obchodní společnosti

Sněmovna se opět postavila proti převádění krajských nemocnic na obchodní společnosti. Schválila novelu, která takové převody zakazuje do doby přijetí zákona o neziskových veřejných nemocnicích. Poslanci obdobně rozhodli již v květnu, Senát však v červnu novelu odmítl. Poslanci ale horní komoru přehlasovali. Předlohu nyní posoudí prezident. Zákaz převodů prosazují hlavně ČSSD a KSČM, které mají ve sněmovně společně většinu. Proti jsou zejména občanští demokraté, kteří zase dominují Senátu. Jde o spor, který se v parlamentu odehrává už poněkolikáté. Kraje se chtějí kvůli převodům nemocnic obrátit na Ústavní soud. Odmítají zásahy do svých pravomocí a v převodu nemocnic na obchodní společnosti budou pokračovat. "Dnešní rozhodnutí sněmovny naše záměry nemění, my transformovat nemocnice musíme, chceme-li se chovat zodpovědně," uvedl středočeský hejtman Petr Bendl (ODS). Dodal, že návrh zákona navíc zakazuje transformaci, kraj ale jednu organizaci ruší a druhou zřizuje. "Tudíž tomu zákon nijak nebrání, a my v tom určitě budeme pokračovat," řekl.

Levice tvrdí, že zisky nemocnic by mohly po jejich přeměně na obchodní společnosti plynout do jiných oblastí. Nemocnice se potom prý soustředí jen na zisk, tedy pouze na lukrativní obory, čímž bude ohrožena dostupnost péče. Argumenty pravice a krajů se opírají o zkušenosti nemocnic, které již mají změnu za sebou a ekonomicky se jim daří, aniž se péče o pacienty zhoršila. Na podzim má sněmovna schvalovat poslanecký návrh zákona, který by umožnil ministerstvu zdravotnictví vytvořit síť spádových neziskových nemocnic. Novela má do doby přijetí této normy převody pozastavit. Schválená předloha počítá také s tím, že na krajské nemocnice, které už obchodními společnostmi jsou, by do přijetí uvedeného zákona nemohl být prohlášen konkurz. Levicovým poslancům se podařilo podobný zákaz, poněkud jinak formulovaný, už jednou prosadit. Prezident Václav Klaus ale normu vetoval a dolní komora ho pak nedokázala přehlasovat.

Regulace soutěže v elektronickým médiích zůstane

Poslanecká sněmovna chce, aby i nadále byla regulována hospodářská soutěž v elektronických komunikacích. Přistoupila tak na návrh Senátu, který regulaci odmítl zrušit. Se zrušením přitom počítala vládní novela. Jejím cílem je také přizpůsobit pravidla hospodářské soutěže evropskému nařízení o fúzích. Předlohu musí ještě podepsat prezident republiky. Právě poslanci se přitom před několika týdny rozhodli pro zrušení úpravy vztahů mezi Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže a Českým telekomunikačním úřadem. Úprava vyjímá soutěžitele v elektronických komunikacích ze zákona o ochraně hospodářské soutěže. To ale podle senátorů neznamená, že by nepodléhali obecné kontrole antimonopolního úřadu. "Nijak to neomezuje působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a zároveň to dává jasné kompetence Českému telekomunikačnímu úřadu, aby ochránil soutěž před jejím začátkem a nastavil pravidla," uvedla již v Senátu místopředsedkyně evropského výboru Helena Rögnerová. Dodala, že zrušení by odporovalo také evropským předpisům. Ponechání úpravy podporovala také ministryně informatiky Dana Bérová. Zrušením by se podle ní znehodnotil význam podobných ustanovení zákona o elektronických komunikacích a opět se vytvořil kompetenční spor mezi oběma úřady.

Dětští násilníci možná budou umísťováni do zvláštních zařízení

Dětští násilníci by v budoucnu měli být umísťováni do zvláštních zařízení, z nichž by nemohli utíkat tak snadno jako dosud. Předpokládá to vládní novela zákona o ústavní výchově, kterou schválila Poslanecká sněmovna. Platit bude, až ji podepíše prezident Václav Klaus. Novelu již v minulosti kritizovala zástupkyně ombudsmana Anna Šabatová. ČTK řekla, že ji lze sice považovat za jistý pokrok, protože upravuje něco, co již dávno potřebovalo jasná pravidla daná zákonem, nicméně k novele má přesto vážné výhrady. Sněmovna při schvalování předlohy přehlasovala Senát, který chtěl zajistit, aby se do diagnostického ústavu nedostávaly spolu s agresivními dětmi také děti, které nemají tak vážné výchovné problémy. Tuto změnu dolní komora nepodpořila.

Zvláštní oddělení pro dětské vrahy a pachatele dalších závažných provinění už vzniklo ve výchovném ústavu v děčínské části Boletice. První dva chovance tam přijali počátkem července. V následujících 14 dnech by měli přijmout další dva delikventy. Naopak v pražských Bohnicích zvláštní oddělení pro dětské vrahy a pachatele závažných provinění možná nevznikne. Ve zvláštních zařízeních tohoto druhu budou děti v uzavřeném oddělení stále pod dohledem a pracovat s nimi budou odborníci z řad pedagogů a psychologů. Kromě výchovy bude mít nové zařízení také za úkol zajistit izolaci nezletilých delikventů, aby svými případnými dalšími činy neohrožovali společnost. Kritici zákona mimo jiné tvrdí, že zcela neřeší rozdělení dětí s různými problémy. Upozorňují, že v diagnostických ústavech, kde odborníci děti vyšetřují a určují jejich problémy, budou po nějakou dobu všechny děti stále společně. Do různých typů ústavů se dostanou až po rozhodnutí soudu, dodávají oponenti.

Kvůli chybě se zvýší přebytek zahraničního obchodu o šest mld. Kč

Přebytek zahraničního obchodu byl v prvním pololetí ještě o šest miliard korun vyšší, než se dosud uvádělo. Český statistický úřad společně s celní správou odhalily chybu v lednových údajích jedné firmy, řekl mluvčí ČSÚ Roman Prorok. Podle některých analytiků tak česká ekonomika mohla v prvním čtvrtletí růst až o pět procent místo dosud uváděných 4,4 procenta. "Chybu způsobil jeden z respondentů a Celní správa věc šetří jako porušení povinnosti," řekl Prorok. Podle mluvčího celníků Jiřího Bartáka byla špatně vykázána oprava letadel za 9,5 miliardy korun. "Šlo pouze o opravy a jejich odeslání a přijetí bylo vykázáno chybně," uvedl s tím, že chybující společnosti hrozí pokuta až milion korun. Chybu se podle něj podařilo odhalit společnou kontrolní činností Celní správy a ČSÚ. Podle hlavního analytika PPF Radomíra Jáče by samotné zlepšení zahraničního obchodu o šest miliard znamenalo, že ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla asi o pět procent. Připomněl však, že předběžné čtvrtletní údaje o HDP se často revidují a mohou se objevit další změny, které vykazovaná čísla opět změní. Ekonom HVB Bank Pavel Sobíšek uvedl, že revize HDP vůbec nemusí nastat. Pokud byl důvodem chyby nesprávně vykázaný dovoz letadel, mohlo to ve statistice zvýšit i tvorbu zásob. Případná revize dovozu směrem dolů by tak byla kompenzována rovněž poklesem tvorby zásob a růst ekonomiky by se nezměnil. Také ekonom Volksbank Vladimír Pikora připomněl, že růst ekonomiky v prvním čtvrtletí zatím zůstává otevřený. "Revize HDP jsou v poslední době tak podstatné, že bych se nedivil, kdyby byl tento efekt více než vykompenzován poklesem některé jiné položky," řekl.

Přebytek obchodní bilance za první pololetí tak po korekci dosahuje asi 44 miliard korun místo dosud uváděných 38 miliard Kč. Loni v prvním pololetí vykazovala obchodní bilance schodek 7,8 miliardy Kč. Za celý rok očekává Pikora přebytek přes 55 miliard Kč po loňském více než dvacetimiliardovém deficitu. Zpráva je podle Pikory příznivá i pro českou korunu, přestože měna bezprostředně nijak výrazně nereagovala. Statistická čísla ukazují, že silná koruna není pro českou ekonomiku problém. Zahraniční obchod ovlivňuje spíše krize v sousedním Německu. "Naštěstí poslední statistiky zvyšují naděje, že Německo má to nejhorší už za sebou a nyní ho čeká zotavení," řekl. Zatímco za revizi ČSÚ nemůže, na počátku roku 2003 způsobila 40miliardová chyba ve statistice zahraničního obchodu rezignaci tehdejší předsedkyně statistického úřadu Marie Bohaté. Chybu tehdy způsobila špatná komunikace celníků a statistiků při předávání obchodních dat. Bohatou ve funkci vystřídal nynější předseda Jan Fischer.

Ředitel NBÚ slébil premiérovi, že prověří minulost kandidáta na šéfa úřadu vlády Ivana Přikryla

Ředitel Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Jan Mareš již premiérovi Jiřímu Paroubkovi slíbil, že prověří minulost kandidáta na šéfa úřadu vlády Ivana Přikryla. Výsledek očekává do dvou týdnů. Dosavadní náměstek ministerstva pro místní rozvoj zatím nebyl jmenován do funkce kvůli pochybnostem kolem údajné spolupráce s komunistickou Státní bezpečností (StB). Kabinet Přikryla ve středu vedením úřadu pouze pověřil, na definitivní jmenování si bude muset počkat do ukončení prověřování NBÚ. Ministr vnitra František Bublan má za to, že Přikryl se aktivně do spolupráce s StB nezapojil. Již dříve uvedl, že posouzení, jež si vláda vyžádá, nebude řádnou prověrkou NBÚ. Bublan řekl, že v Přikrylově spisu není nic, co by potvrzovalo jeho aktivní spolupráci s komunistickou tajnou bezpečností. Podle něj má pouze osm stran a neobsahuje takzvanou finanční část. Jde o dokumenty, ve kterých příslušník StB, který spolupracovníka řídil, uváděl například výdaje na občerstvení při schůzce. Podle Bublana to znamená, že Přikryl se neúčastnil žádných konspirativních schůzek s StB.

Přikryla StB vedla jako důvěrníka, a jeho jméno proto nelze nalézt v oficiálním seznamu spolupracovníků StB ministerstva vnitra. Vnitro zveřejnilo pouze osoby vedené jako agent, rezident nebo držitel konspiračního bytu. Ze stejného důvodu se může Přikryl prokázat čistým lustračním osvědčením. Kategorii důvěrník v roce 1992 Ústavní soud z lustračního zákona vyřadil. Je ale v neoficiálních, takzvaných Cibulkových seznamech. Podle některých právníků jde v Přikrylově případě o nestandardní postup. NBÚ totiž ze zákona provádí pouze bezpečnostní prověrky, osob, které přicházejí do kontaktu s utajovanými písemnostmi. Takovou prověrku podle Paroubka Přikryl absolvuje také. O stanovisko NBÚ se chtěl opřít také bývalý premiér Stanislav Gross. V době vládní krize požádal úřad o prověrku na nejvyšší stupeň přísně tajné. Podle vyjádření NBÚ nebyla Grossova bezpečnostní prověrka dosud skončena.

Banky by měly zlepšit služby na úkor svého zisku

Tuzemské banky by měly zlepšit služby na úkor svého zisku, řekl na tiskové konferenci ministr financí Bohuslav Sobotka. Není podle něj možné, aby finanční ústavy přenesly náklady možné regulace na své klienty. Ministerstvo se nenechá odradit odporem některých bank, dodal. "Některé banky se chovají, jako by existovaly jen jejich zájmy, zájem zisku a ne zájmy spotřebitelů," řekl Sobotka. Jako zcela nepřijatelné označil chování ČSOB a člena představenstva této banky Jana Lamsera. Ten uvedl, že regulace plánovaná resortem by znamenala miliardové náklady a v důsledku toho zdražení služeb pro klienty. "Tento výrok ukazuje, jaká je filozofie některých bank," řekl ministr. Sobotka připomněl, že vláda v posledních letech snižuje sazbu daně z příjmu z 31 na 24 procent. Banky by prý podle něj díky tomu měly do roku 2007 ušetřit asi 4,5 miliardy korun. "Banky snížením daní ušetří a já bych byl velmi rád, kdyby tyto prostředky investovaly do zlepšení svých služeb," řekl. Ministr rovněž připomněl miliardové zisky bank. Podle něj není možné, aby banky neustále zvyšovaly své zisky na úkor stále rostoucích poplatků. Ministerstvo ve středu rozeslalo bankám 88 otázek ohledně možné regulace poplatků a dalších změn, které by podle Sobotky měly zlepšit postavení klientů. Banky dostaly týden na odpověď. Podle náměstka Tomáše Prouzy je tato lhůta pouze technická na sepsání odpovědí, protože diskuse se již vede několik měsíců a banky již názor mají.

Rumunsko požádalo Česko o vydání podnikatele Příplaty

Bukurešť oficiálně požádala Českou republiku o vydání podnikatele Františka Příplaty, který byl v Rumunsku za podněcování k vraždě odsouzen k osmiletému vězení, ale před výkonem trestu utekl do vlasti. Oznámil to na své webové stránce rumunský list Adevarul. České úřady již dříve upozornily, že Příplatovo vydání české zákony neumožňují. Žádost zaslalo rumunské ministerstvo spravedlnosti českým úřadům poté, co rumunská strana získala potvrzení o tom, že se Příplata po útěku z Rumunska zdržuje v Česku. Bukurešť připomíná, že Rumunsko i Česko podepsaly evropskou konvenci o vydávání stíhaných osob. Česká legislativa vydání českého občana do zahraničí nepřipouští, ale Rumuni českou stranu upozornili, že Praha při podpisu či ratifikaci evropské konvence žádné podobné prohlášení neučinila a k dokumentu nepřiložila. České ministerstvo spravedlnosti podle listu Adevarul rumunské straně už sdělilo, že žádost o vydání Příplaty posoudí kompetentní úřady. Podle rumunských médií by to měl být krajský soud v Brně. "Mohu potvrdit, že jsme žádost Rumunska obdrželi. Postoupíme ji brněnskému krajskému zastupitelství, které tu věc v současné době řeší. Jakmile dojde zastupitelství k nějakému závěru, tak o něm budeme informovat rumunskou stranu," řekl mluvčí českého ministerstva spravedlnosti Petr Dimun. Zopakoval také stanovisko ministerstva z počátku srpna, podle něhož je Příplata ve vlasti legálně a do Rumunska vydán nebude. "Podle našeho právního řádu není možné pana Příplatu do Rumunska vydat," dodal Dimun. Vydání českého občana do cizího státu výslovně zapovídá český trestní řád.

Příplata, který byl v Rumunsku odsouzen k osmi letům odnětí svobody za podněcování k vraždě odborového předáka Virgila Sahleana v roce 2000, uprchl letos koncem července z Rumunska do Maďarska a poté na svůj občanský průkaz přijel do České republiky. Podnikatel, který měl do vězení nastoupit ze zdravotních důvodů až v září, tvrdí, že je nevinný. Rumunské úřady prý hodlá žalovat u evropského soudu ve Štrasburku za porušování lidských práv, k němuž údajně došlo během pětiletého procesu.

Hradecké letiště zaplnilo kolem 10.000 vyznavačů rapu

Kolem 10.000 příznivců rapové muziky se sjelo v pátek na letiště v Hradci Králové, kde úderem poledne začal třídenní festival Hip Hop Kemp. Podle pořadatelů jde o největší přehlídku rapu a hiphopové kultury ve střední a východní Evropě. "Celkem čekáme účast více než 15.000 lidí, řekla mluvčí akce Tereza Reindlová. Festivalu zatím přeje počasí. První dešťové přeháňky meteorologové předpovídají až na sobotu navečer. Policie žádné narušení veřejného pořádku ani jiné větší komplikace nezaznamenala. Na osmi podiích rozesetých ve východní části letiště se do neděle představí asi 500 účinkujících z Evropy i USA. Rozptýlení účastníkům festivalu nabízí například kino, streetball, vodní fotbal, jízda na motokárách a další atrakce.

Výstava připomíná osudy Čechů nuceně nasazených za války v Sársku

Příběhy a osudy Čechů nuceně nasazených za druhé světové války v německém Sársku připomíná nově otevřená výstava v pražském paláci YMCA. Expozice nazvaná Místo určení: Sársko, je zdarma přístupná veřejnosti až do 16. září. Návštěvníci zde uvidí dobové fotografie doplněné texty, historické dokumenty a především přepsané vzpomínky lidí, kteří zažili nucené nasazení na vlastní kůži. Zahájení výstavy se osobně zúčastnili někteří z nich. Expozice byla původně určena německým občanům v Sársku, kde ji autoři představili letos v dubnu a vidělo ji několik tisíc zájemců. O dva měsíce později se objevila i v Berlíně a nyní poprvé v ČR.

V Sársku byli nuceně nasazeni hlavně mladí muži narozeni v letech 1921 a 1922, kteří byli povoláni do polovojenské organizace. Ta měla na starosti odstraňování škod po náletech spojenců na Německo. Kromě nich tam pracovali také Češi narozeni v roce 1924, kteří přišli na přeškolení do leteckého průmyslu. Navíc se do sárského Ensheimu dostala i skupinka českých dívek. Část z nich ale zahynula při náletu na Ensheim.

Ze sportu:

Jaromír Jágr s největší pravděpodobností v sobotu korunuje svou skvělou sezonu rekordním šestým triumfem v anketě Zlatá hokejka. Útočník, který dlouho táhl Kladno, s Omskem vyhrál premiérový ročník turnaje Super Six a v květnu dobyl i se zlomeným malíčkem v národním týmu chybějící zlato na mistrovství světa, vyhrál s poměrně velkým náskokem první polovinu ankety. Pokud Jágr skutečně vyhraje, získá ocenění už pošesté a překoná Dominika Haška, s nímž sdílí dosavadní maximum pěti prvenství.

Vedení Českomoravského fotbalového svazu zvažuje, zda nepřeloží kvalifikační zápas české jednadvacítky proti Arménii z Uherského Hradiště jinam. Důvodem je epidemie příušnic, která se rozšířila v prvoligovém klubu 1. FC Slovácko. Svazoví činovníci se obávají o zdraví obou mužstev. Po jednání výkonného výboru to oznámil generální sekretář svazu Petr Fousek. S Arménií bude jednadvacítka hrát 7. září.

Naposledy před odletem do zámoří se hokejový útočník Jaromír Jágr představí českým příznivcům. V pondělí nastoupí v dresu prvoligového Prostějova, který sehraje v rámci slavnostního otevření zrekonstruovaného zimního stadionu přípravné utkání s Třincem. Společně s Jágrem obleče prostějovský dres i jeho nový spoluhráč v týmu New York Rangers Martin Straka. Tuto dvojici doplní ještě další dva mistři světa z Vídně Jaroslav Špaček, Marek Židlický a také útočník Petr Nedvěd.

Počasí v sobotu v České republice

Bude polojasno, až skoro zataženo s přeháňkami a bouřkami. Teploty vystoupí na 24 až 28 stupňů, v tisíci metrech na horách kolem 21 stupňů Celsia.