Zprávy
Vláda posoudí, zda umožnit zveřejňování údajů o kvalitě léčby
Lidé se možná v budoucnu dozvědí, jak je která nemocnice úspěšná v léčbě různých chorob, a revizní lékaři pojišťoven budou možná víc kontrolovat, zda zdravotníci léčí efektivně. Počítá s tím novela několika zdravotních zákonů, kterou má ve středu projednat vláda. Ať ji podpoří, nebo ne, o osudu novely rozhodne až parlament. Předlohu vypracovala skupina poslanců všech stran s výjimkou KSČM. Jejich návrh počítá také s tím, že pojišťovny by měly častěji, třeba dotazníky, zjišťovat, co mají podle pacientů konkrétní nemocnice vylepšit. ČTK to řekl hlavní autor předlohy, lidovecký poslanec Josef Janeček. Uvedl, že změny by měly přispět k hospodárnějšímu vynakládání peněz ve zdravotnictví, které stále vytváří dluhy. Dodal, že návrh nezvyšuje spoluúčast pacientů na úhradě zdravotní péče. Pojišťovnám ale dává právo zveřejňovat statistické údaje o zdravotní péči, neboli údaje o tom, jak která nemocnice léčí. Pojišťovny by také podle něj mohly někdy pacientovi poslat z vlastní iniciativy výpis, ze kterého by člověk poznal, jaké zdravotní úkony na něj lékaři vyúčtovali.
Z cisterny vytekla nafta
Nedaleko Poděbrad havarovala v sobotu ráno cisterna, ze které vyteklo 17 tisíc litrů benzínu a 12 tisíc litrů nafty. Podle hasičů jde o jednu z největších ekologických nehod v Česku v posledních letech. Cisterna přepravující benzín havarovala na kruhovém objezdu u Poděbrad zhruba ve tři čtvrtě na jedenáct. Řidič skončil s blíže neupřesněnými zraněními v nemocnici. Podle první policejní verze vyšetřování nehody z neznámých důvodů nevybral zatáčku. Rozsah ekologických škod po havárii cisterny tak velký, aby se lidé z okolních obcí museli obávat o stav podzemních vod. Novinářům to řekl poděbradský starosta Jozef Ďurčanský. "Dají se předpokládat nulové následky, protože je zde jílovitá půda, ve které se ropné látky šíří pomalu," uvedl Jindřich Vondra z odboru životního prostředí poděbradské radnice. Zástupci radnice se na místě, kde dosud v nedozrálém obilí leží převrácená cisterna a hasiči odčerpávají ropné látky, domlouvají s pracovníky sanační firmy na postupu dalších prací. "Vše se ukáže po odtěžení kontaminované zeminy," řekl Vondra. Sanační práce organizují zástupci České inspekce životního prostředí. Stav místa ekologické havárie posoudí v neděli. "Pokud se ropné látky dostanou do podzemních vod, budeme to řešit vrtem a jejich odčerpáním," poznamenal Vondra. Podobná havárie se u Poděbrad stala před čtyřmi lety v místě zvaném Vrčení. Podzemní vody znečištěny nebyly. Přesto speciální přístroj v benzinem páchnoucím okolí 15 metrů od místa nehody naměřil ve 14:00 dolní mez koncentrace výbušnosti par do 60 procent. "Znamená to jisté nebezpečí výbuchu, proto nepoužíváme mobily a vysílačky," řekl velitel zásahu Jaroslav Stehlík
Zástupci Frýdlantů se v Beskydech radí o neziskových organizacích
Zástupci osmi měst, která mají v názvu Frýdlant, si ve Frýdlantu nad Ostravicí vyměňují zkušenosti s činností neziskových organizací. Na setkání přijely i výpravy z Polska, Ruska a Německa. České zástupce na setkání zajímají především zkušenosti z Německa, kde je činnost neziskových organizací na vyšší úrovni. ČTK to řekl starosta pořadatelského města Bohumil Dolanský. Mezi osmi Frýdlanty ze čtyř zemí, které se setkávají už deset let, zatím funguje spolupráce zejména mezi školami. "Velmi inspirativní je i každoroční setkání zástupců vedení měst i úředníků. Je poučné porovnávat přístupy k běžným problémům města v jednotlivých státech," vysvětlil Dolanský. Díky vzájemné spolupráci získal Frýdlant nad Ostravicí od německých partnerů významnou část vybavení pro svůj domov důchodců. Friedland znamená v překladu "pokojná země". Osm měst z různých koutů evropského kontinentu podle Dolanského dává svým setkáváním najevo, že Evropa je pokojnou zónou, která se snaží být jednotná, a předávat si zkušenosti ze všech oblastí života.
První návštěvníci se vydali na procházku po astrostezce
První návštěvníci se vydali na procházku po astrostezce, která je obřím modelem sluneční soustavy. Planetární stezku, dlouhou zhruba 6,5 kilometru, vybudovali astronomové v Hradci Králové. Je podle nich první tohoto druhu v České republice. Křest nové výletní trasy obstarala sama příroda, která první návštěvníky neušetřila letní spršky. "Zájem veřejnosti byl poměrně velký. Na první procházku přišlo zhruba sto lidí," řekl ČTK předseda Astronomické společnosti v Hradci Králové Martin Cholasta. Stezka je podle něj obřím modelem sluneční soustavy, postaveným v poměru jedna ku miliardě. Začíná u hvězdárny a planetária, kde je umístěn model Slunce o průměru 1,4 metru. O 150 metrů dál je třináctimilimetrová maketa Země, nejvzdálenějším objektem na stezce je Pluto, které je možné najít u lesního hřbitova v Malšovicích. "Návštěvníky nejvíce překvapila prázdnota ve sluneční soustavě, tedy vzdálenost mezi jednotlivými planetami," řekl Cholasta. Astrostezka vede od hvězdárny kolem rybníků Cikán a Biřička, závěrečný úsek jde městskými lesy. Modely planet jsou umístěny na stojanech, u každého je panel s informacemi o planetě. Zájemci o netradiční výlet mohou získat v budově hvězdárny mapku s vyznačením celé stezky, do budoucna by měl být celý okruh označen jako turistická trasa. Na vybudování stezky pracovali členové astronomické společnosti a hradecké hvězdárny, náklady na materiál dosáhly zhruba 20.000 korun.
Pražské jaro: festival bude mít asi v budoucnu o něco méně koncertů
Hudební festival Pražské jaro v příštích letech možná trochu zeštíhlí. Třítýdenní přehlídka by se mohla v budoucnu dostat ze šesti desítek programů na počet koncertů kolem padesáti. Více by to podle vedení obecně prospěšné společnosti zřejmě odpovídalo reálné poptávce a také finančním možnostem pořadatelů. "Dostali jsme se v některých dnech na hranice konkurování sami sobě," řekl ČTK ředitel festivalu Roman Bělor k počtu nabízených koncertů. "Budeme také příště opatrněji zacházet se sobotami, protože Češi jsou víkendový národ," dodal v souvislosti s nižší návštěvností některých koncertů ve volných dnech. Obrat festivalu přesáhl už sedmdesát milionů korun. Příjmy ze vstupného pokrývají asi pětinu, příspěvky z veřejných zdrojů přibližně třetinu a sponzorské dary zhruba polovinu rozpočtu. "Pro letošek jsme si vytvářeli finanční rezervu - šetřili jsme na oslavy 'narozenin'," uvedl ředitel k plánovanému schodku. Náklady v 60. jubilejním ročníku totiž radikálně zvedlo zejména hostování dvou světoznámých těles - Londýnských symfoniků a Symfonického orchestru Bavorského rozhlasu a jejich neméně známých dirigentů Colina Davise a Marisse Jansonse.
Z celkového počtu 54.476 vstupenek určených k prodeji bylo podle mluvčí festivalu distribuováno 42.200, což považují organizátoři za "povzbuzující výsledek". Zájem o vstupenky byl vysoký hned po zahájení předprodeje loni v prosinci, ale výjimečně úspěšný byl podle ní rovněž doprodej těsně před zahájením Pražského jara i během něj.
Hrnčířská sobota na Veselém kopci
Práci na hrnčířském kruhu, malování keramiky a další činnosti, které jsou spojeny s jedním z nejstarších řemesel, si mohli vyzkoušet návštěvníci skanzenu Veselý Kopec u Hlinska. Hrnčířská sobota byla jednou z víkendových akcí, které mezi roubené chalupy každoročně lákají tisíce návštěvníků. Dnes i přes nepříznivé počasí přilákala stovky návštěvníků. Keramici návštěvníkům představili jedno z nejstarších řemesel, kterým se lidstvo věnuje. Lidé mohli přímo v prostřední roubených staveb obdivovat jejich zručnost při točení nádob na hrnčířském kruhu nebo při malování. Ti odvážnější si na místě vyzkoušeli, jak by se při této činnosti osvědčili. Ochutnat mohli také pečivo upečené ve starých pecích v hliněných formách. Zatímco výrobě nádob z hlíny se lidé věnovali již v dobách před Kristem, drátenictví má své počátky v 16. století. Přesto "opravdový dráteník" Mirek Hejduk z Hlinska, který před zraky návštěvníků drátoval staré i nové nádoby, budil zasloužený zájem. Kromě hbitých prstů má tento muž, který se drátování věnuje desátým rokem, nepřeberné vědomosti o historii drátenictví. Veselý Kopec každoročně chystá řadu víkendových akcí, které lákají návštěvníky od jara do podzimu. Navíc po celou sezonu až do 31. října si zájemci mohou prohlédnout výstavu "Dle kuchyně se soudí hospodyně" ve vstupním objektu a expozici "Domácká dřevovýroba na Hlinecku" ve statku z Mokré Lhoty. Skanzen loni přivítal 85.000 lidí, což bylo asi o 10.000 méně než rok předtím.
V Rakvicích vařili guláš
Obyvatelé Rakvic na Břeclavsku se pokoušejí založit novou tradici. Podruhé na návsi vařili specialisté z Česka a Slovenska guláše. Přímo pod stromy stálo 15 velkých kotlů, které organizátoři přes zimu skladovali v garáži. "Po úspěchu loňského zkušebního nultého ročníku jsme letošní akci nazvali jako První ročník soutěže o nejlépe uvařený guláš," řekl novinářům organizátor Aleš Cacka. Klání původně loni vzniklo jako náhrada za košt vín, protože hrozila neúroda. Košt se nakonec uskutečnil, ale vůně guláše se Rakvicemi vinula též. "Má to být hlavně setkáním místních lidí s tím, aby byla i možnost okoštovat vína a pobavit se," míní Cacka. Tomu, že se účastníci opravdu bavili, nasvědčuje i vítězství v soutěži - získal je tým hajných Kůrovci z Černé hory na Blanensku. Porota ocenila na jejich guláši podle Cacky to, "jak byl chutně mírně přesolen". Vaření masové pochoutky pod stromy na návsi přihlíželo a následně ochutnávalo přes 400 lidí.
Sport
Rekordní výhru 8:1 zaznamenali čeští fotbalisté v dalším utkání kvalifikace pro mistrovství světa, které sehráli s Andorrou. Zaplněný liberecký stadion aplaudoval také Janu Kollerovi, který se svou 35. trefou stal nejlepším střelcem české fotbalové historie. Trenér Brückner poslal na prudkým deštěm promáčený trávník podle očekávání vůbec poprvé v kvalifikaci současně Kollera s Lokvencem a na trávníku přítomnost dvou vysokých útočníků byla hodně cítit.
Počasí
Noc bude oblačná s přeháňkami, teploty 13 až 9 stupňů. V neděli čekáme přeháňky. Teploty 17 až 21 stupňů.
