Zprávy čtvrtek, 07. září 2000

Renata Prátová

A nyní podrobně:

Vláda zvýšila deficit státního rozpočtu na rok 2001 na 23 miliardy korun

Česká vláda vzala ve středu na vědomí druhou verzi návrhu zákona o státním rozpočtu. Odhad rozpočtových příjmů se v něm zvyšuje o 24,6 miliardy korun a výdaje byly zvýšeny o 27,6 miliardy korun. Českou stranou sociálně demokratickou a Občanskou demokratickou stranou dohodnutou dvacetimiliardovou výši rozpočtového deficitu návrh překračuje o tři miliardy korun. ČTK o tom informoval mluvčí vlády Libor Ruček. Třetí kolo jednání kabinetu o rozpočtu bude podle Roučka následovat 18. září po zveřejnění statistických výsledků pohybu hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí letošního roku.

Premiér Miloš Zeman: Dvacetimiliardový deficit rozpočtu na příští rok dodržíme

Dvacetimiliardový deficit státního rozpočtu v příštím roce, na kterém se dohodla ČSSD s ODS, vláda dodrží. Tři miliardy korun, o které je po středečním jednání vlády deficit rozpočtu vyšší, budou předmětem dalšího jednání a buď budou uspokojeny z dodatečných příjmů anebo budou provedeny další škrty. Na tiskové konferenci po zasedání vlády to uvedl premiér Miloš Zeman.

Česká vláda dala najevo, že o Temelínu hodlá rozhodovat sama

Premiér Miloš Zeman dal ve středu najevo, že úterní rezoluce rakouského parlamentu proti jaderné elektrárně Temelín neovlivní rozhodování české vlády o spuštění tohoto zařízení. "Česká republika je suverénní stát. Je-li suverénním státem, může rozhodnutí vlády ovlivnit pouze rozhodnutí českého parlamentu, nikoli parlamentu jakékoli jiné země," řekl premiér novinářům po jednání vlády. Premiér dodal, že Česká republika má zájem, aby byly dodrženy bezpečnostní standardy platné v Evropské unii, znovu ale řekl, že Unie nemá jednotné standardy pro atomovou energetiku. "Jestliže jak Státní úřad pro jadernou bezpečnost, tak Mezinárodní agentura pro atomovou energii sídlící shodou okolností právě ve Vídni, neshledají žádné námitky proti těmto bezpečnostním standardům, pak nevidím naprosto žádný důvod, proč Temelín nespustit," uvedl Miloš Zeman.

Česko-rakouské vztahy se kvůli brzkému spuštění Temelína stále vyostřují. Mluvčí rakouské ministryně zahraničí Johannes Peterlik ve středu v podvečer uvedl, že Vídeň čeká od Prahy ochotu o Temelínu jednat. Ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr ale nečeká, že by se podobné jednání uskutečnilo.

Mluvčí českého ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil ČTK řekl, že různá jednání s Rakouskem probíhají. Pro jednání na vládní úrovni však podle něj v tuto chvíli nejsou ideální předpoklady.

Usnesení rakouského parlamentu podle českého vyjednavače Pavla Teličky neohrozí vstup České republiky do Evropské unie

Hlavní vyjednavač pro vstup České republiky do Evropské unie Pavel Telička nepředpokládá, že by úterní usnesení rakouského parlamentu k jaderné elektrárně Temelín mělo vážněji ohrozit přijetí Česka do Unie. Rakouský parlament v úterý vyzval svou vládu, aby nedala souhlas s uzavřením kapitoly energetika při vyjednávání České republiky o vstupu do Evropské unie. Češi musí podle rakouských poslanců nejprve prokázat, že Temelín odpovídá bezpečnostním a ekologickým standardům Evropy. Nepředpokládám, že by to mělo vyústit v nějaké zásadní problémy, co se týká přistoupení Česka k Unii," řekl k rakouskému usnesení Telička. Potvrdil, že úterní krok rakouského parlamentu je "určitým novým momentem", který bude ministerstvo nyní vyhodnocovat. Pavel Telička zdůraznil, že v EU existuje jen velmi malá míra společné právní úpravy v oblasti jaderné energetiky. Ministerstvo z Bruselu podle něj nikdy nezaznamenalo žádnou výhradu, ať už k českému poskytování příslušných informací nebo k plnění bezpečnostních norem.

Ministr zemědělství Jan Fencl považuje úterní usnesení rakouského parlamentu proti spuštění jaderné elektrárny Temelín za nesolidní. Také ministr zdravotnictví Bohumil Fišer soudí, že rakouské obavy o bezpečnost elektrárny jsou neopodstatněné. Fencl zároveň nevěří, že by se požadavek rakouského parlamentu naplnil. "Jakmile se Rakušané dozvědí, že naše elektrárna odpovídá mezinárodním standardům, tak nebudou mít důvody k tomu, aby požadavek na vládu neuzavírat kapitolu energetika dále udržovali," uvedl Fišer. Dodal, že podle jeho informací je elektrárna bezpečná.

Diplomatická ofenzíva České republiky v Evropském parlamentu před hlasováním o Temelínu

Evropský parlament se zpronevěřil dohodnutým postupům, když neinformoval českou stranu o přípravě rezoluce k jaderné elektrárně Temelín a neumožnil českým poslancům, členům Parlamentního výboru přidružení, aby se k této věci vyjádřili. Poslance Evropského parlamentu na to ve středu upozornil český velvyslanec při Evropské unii Libor Sečka. V dopise, který byl ve středu zaslán všem členům Evropského parlamentu, se připomíná, že nezbytnost takových konzultací, výměny informací a těsné spolupráce byla několikanásobně potvrzena v usneseních výboru přidružení a na jiných fórech. Rezoluce bude předložena plénu Evropského parlamentu ve čtvrtek v tzv. naléhavé proceduře, která umožňuje jen velmi omezenou debatu.

Poslanci Jan Zahradil a Vladimír Laštůvka objasní Evropskému parlamentu české stanovisko k jaderné elektrárně Temelín

České stanovisko k dostavbě jaderné elektrárny Temelín a k obsahu rezoluce, kterou má v této souvislosti ve čtvrtek projednat Evropský parlament, ve středu zaslali orgánům tohoto parlamentu poslanci Jan Zahradil z Občanské demokratické strany a Vladimír Laštůvka z České strany sociálně demokratické. Laštůvka na tiskové konferenci v Praze vysvětlil, že dopis poukáže na to, že některé body obsažené v rezoluci Evropského parlamentu jsou nepřesné a zavádějící a požadují to, co česká strana bezezbytku průběžně plní.

Jan Zahradil se vyslovil proti tomu, aby různá jaderná zařízení byla posuzována "podle dvojího metru". Upozornil přitom, že jaderné elektrárny existují i v jiných zemích Evropské unie . Opakovaně odmítl kritiku, která vůči dostavbě Temelína vychází z Rakouska. Zahradil je jedním ze dvou předsedů společného výboru českých zákonodárců a poslanců Evropského parlamentu, Laštůvka je jeho místopředsedou.

Páteční rakouská blokáda jihočeské hranice nemusí být poslední

Rozšířená blokáda hraničních přechodů mezi Rakouskem a jižními Čechami, kterou na pátek 8. září ohlásily hornorakouské iniciativy proti jihočeské jaderné elektrárně Temelín, nemusí být poslední. Vše záleží na reakci české strany, řekla ve středu ve Vídni představitelka Hornorakouské nadstranické platformy proti jadernému nebezpečí Ulrike Pühringerová. Aktivisté podle ní nechtějí žádnou eskalaci napětí mezi oběma zeměmi. Zároveň ale nemohou akceptovat přezíravý postoj české vlády a především premiéra Miloše Zemana, který odmítá přiměřeným způsobem reagovat na rakouské obavy z bezpečnostních rizik Temelína. Pühringerová zároveň prohlásila, že blokádou hranic nechtějí postihovat českou veřejnost, ale pouze upozornit kabinet v Praze na hrozící nebezpečí. Z toho důvodu bude páteční protest na hraničních přechodech trvat jen hodinu.

Pochybnosti německého ministerstva životního prostředí o Temelínu nadále trvají

Pochybnosti německého ministerstva životního prostředí o bezpečnosti české jaderné elektrárny Temelín nebyly ani úterním jednáním expertů obou stran v Praze rozptýleny. ČTK to ve středu rekl mluvčí ministerstva Michael Schroeren. "Konečné stanovisko zaujmeme až po prostudování všech dokumentů, které jsme v Praze dostali, ale už teď mohu říci, že pochybnosti naší strany nadále trvají," řekl mluvčí. Připomněl, že oba státy uzavřely v roce 1996 dohodu o ochraně životního prostředí, která vstoupila v roce 1998 v platnost. Na tuto dohodu se německá strana odvolává a požaduje, aby před uvedením temelínské elektrárny do provozu byla přezkoušena způsobilost reaktorů pro životní prostředí podle mezinárodně platných vědeckých norem a standardů. Tyto zkoušky podle mluvčího trvají týdny i měsíce.

Mluvčí bavorského Spolku pro ochranu přírody ve středu ČTK potvrdil, že bavorští ochranáři se hodlají připojit k protestům svých rakouských kolegů proti spuštění Temelína. Vzhledem ke krátkosti termínu, který by zřejmě neumožnil získat včas potřebné povolení, se však plánovaný protest neuskuteční už tuto sobotu, jak bylo původně ohlášeno, ale až v neděli 17. září.

Prezident Havel: S Thomasem Klestilem jsme si o Temelínu mnoho nového říci nemohli

Rozhovor o Temelínu prezidentů Česka a Rakouska Václava Havla a Thomase Klestila na miléniovém summitu v New Yorku nepřinesl nic nového. Prezidentův mluvčí Ladislav Špaček řekl, že jeho obsah zhruba odpovídal obsahu telefonátu, který o jihočeské elektrárně oba státníci vedli minulý týden. Havel tehdy Klestilovi řekl, že nevidí důvod ke spojování otázky bezpečnosti Temelína s členstvím České republiky v Evropské unii. Prezidenti se před týdnem také shodli, že k analýzám bezpečnostních parametrů atomové elektrárny by měli být přizváni experti, kteří spolu s příslušnými úřady zaručí, že její provoz bude odpovídat mezinárodním standardům

Český prezident Václav Havel se během summitu OSN setkal se svým maďarským protějškem Ferencem Mádlem

Český prezident Václav Havel se ve středu v New Yorku v rámci Summitu tisíciletí OSN setkal s novým maďarským prezidentem Ferencem Mádlem. Prezidentův mluvčí Ladislav Špaček ČTK řekl, že Havel při setkání s Mádlem ocenil vývoj jeho země v posledních letech. Česká republika a Maďarsko jsou podle prezidenta Havla strategickými partnery nejen na politickém poli. Prezidenti se podle mluvčího Špačka také shodli na tom, že je potřeba posílit spolupráci ve vzájemném obchodu při vstupu na západní trhy, stejně jako zvýšit vzájemné investice. Setkání s Ferencem Mádlem bylo prvním z řady bilaterálních jednání, které Václav Havel během třídenního summitu absolvuje.

Prezident Havel podle svého mluvčího Ladislava Špačka pozorně vyslechl úvodní projevy summitu. Na posílení mírových sil OSN má Havel podobný názor jako americký prezident Bill Clinton. "To jsou všechno věci, které prezident sám prosazuje," řekl novinářům mluvčí. Český prezident bude rovněž sledovat návrh ruského prezidenta Vladimira Putina uspořádat v Moskvě konferenci o nešíření zbraní ve vesmíru, zatím jej však explicitně nekomentoval. "Když jsme vycházeli ze sálu, tak prezident Havel poznamenal, že spíše než v kosmu ho zneklidňuje zbrojení na zemi," uvedl mluvčí Špaček. Před zahájením summitu Václav Havel podle něj krátce hovořil s několika státníky. Mluvil například s izraelským prezidentem Ehudem Barakem o nové etapě urychlení blízkovýchodního mírového procesu. Separátně se Havel setkal i s lotyšskou prezidentkou Vairou Vikeovou- Fribergaovou, s níž hovořil převážně o ruské politice.

Prezident Havel mluvil o Blízkém Východě s Barakem i Arafatem

Český prezident Václav Havel se ve středu během prvního dne summitu tisíciletí OSN setkal jak s izraelským premiérem Ehudem Barakem, tak s palestinským prezidentem Jásirem Arafatem. Václav Havel českým novinářům řekl, že při rozhovoru s Barakem vyslovil naději, aby izraelsko- palestinské rozhovory "dobře dopadly" a byly brzy uzavřeny. Barak podle českého prezidenta vyslovil podobnou naději a požádal o pomoc mezinárodní společenství.

Ve čtvrtek Václav Havel předá ministryni Albrightové cenu amerického sdružení přátel ČR

Český prezident Václav Havel v New Yorku předá americké ministryni zahraničí Madeleine Albrightové Cenu za mezinárodní spravedlnost a lidská práva. Toto ocenění jí udělilo sdružení Američtí přátelé České republiky.

Česká rodačka Albrightová převezme cenu v newyorském Plaza Hotelu na galavečeři, které se zúčastní například americký spisovatel Arthur Miller a bývalý vrchní velitel sil NATO v Evropě Wesley Clark. Americký prezident Bill Clinton by měl přednést svůj pozdrav prostřednictvím videozáznamu.

Rozpočtový výbor vypracuje velkou novelu zákona o dani z příjmů

Sněmovní rozpočtový výbor ve středu přerušil projednávání celkem čtyř novel zákonů o dani z příjmů, které Poslanecká sněmovna do druhého čtení propustila koncem června. Poslanci se kvůli větší přehlednosti a množství pozměňovacích návrhů rozhodli, že z předloh zkompletují pouze jednu obsáhlou novelu, o které by pak nadále měla sněmovna jednat. Novela bude zajímavá především tím, že valorizuje nezdanitelné části základu daně.

S českou účastí na Expo 2000 můžeme být podle komisaře Václava Bartušky spokojeni

Nejistota, zda se podaří prodat český pavilón ze světové výstavy Expo 2000 v německém Hannoveru, a malý zájem českých okresů a měst představit se na světové výstavě trápí generálního komisaře české účasti na Expo 2000 Václava Bartušku. Českou expozici a návštěvnost pavilónu ale hodnotí pozitivně, a to i přes potíže, které přípravy na Expo poznamenaly. Českou účast ohrozily především výměny komisařů, které značně zpomalily přípravy na světovou výstavu. Rozložitelný dřevěný pavilón se Česká republika snaží prodat a ušetřit 27 miliónů určených na jeho likvidaci. Němečtí zájemci ale vesměs nabízejí symbolickou jednu německou marku. Museli by koupit pozemek, na němž stojí, a přebudovat pavilón na trvalou stavbu. Zpeněžit svůj stánek se zatím nepodařilo žádnému vystavovateli. Bartuška dodal, že český pavilón přivítá 5000 až 11.000 návštěvníků denně. Úspěch České republiky závisí na úspěchu světové výstavy jako celku. Český pavilón řadí Bartuška mezi nadprůměrné, ač se expozice, čerpající z české gotiky, dočkala v médiích nařčení, že je nenápaditá, plná klišé a nesouvisí s tématem výstavy - Lidé, příroda, technika.

Nová cyklostezka na trase Hamburk-Praha byla otevřena na Ústecku

Novou dvanáctikilometrovou cyklistickou stezku z Ústí nad Labem do Libochovan, která je součástí mezinárodní trasy Hamburk - Praha, ve středu slavnostně otevřeli představitelé ústeckého magistrátu, Evropské komise a Euroregionu Labe-Elbe. Podle ústeckého primátora Miroslava Pátka může stezka významně zlepšit pohraniční kontakty. Trasa začíná pod ústeckým Mariánským mostem, vede například kolem termálního koupaliště v Brné a na devátém kilometru má odpočívadlo. Náklady na stavbu činily 27 miliónů korun, z toho dvě třetiny byly uhrazeny z prostředků fondu Evropské unie CBC Phare a třetina z rozpočtu města Ústí nad Labem. Při stavbě cyklostezky bylo vysázeno 152 stromů a přes 4000 křovin.

Čeští a němečtí policisté si vyzkoušeli spolupráci na hranicích

Tisícovka českých a německých policistů ve středu dopoledne ukončila společnou dvoudenní bezpečnostní akci Boris na 317 kilometrů dlouhém úseku státních hranic mezi severními Čechy a Saskem. Nasazeno bylo současně 350 českých a 650 německých policistů, kteří byli řízeni z jednoho štábu v Rumburku na Děčínsku. Ředitel severočeské policejní správy Jiří Vorálek a ředitel Policejního prezídia Drážďany Eberhard Pilz novinářům řekli, že policisté působili na území sousedních států výlučně jako pozorovatelé, neměli zbraně a nesměli použít ani jiných donucovacích prostředků.

Při akci Boris bylo na českém území zkontrolováno 3731 lidí. Jednašedesát jich policisté zadrželi, 27 z nich umístili do policejních cel a zbývajících 34 osob eskortovali do zařízení pro zadržené cizí státní příslušníky. Tři lidé byli obviněni z krádeže nebo z falšování dokladů. Počet obviněných zřejmě vzroste, protože policie podezřívá pět lidí z organizování ilegálních přechodů přes hranici.

Představitelé policie obou sousedních zemí zdůraznili, že hlavním cílem akce nebylo zvýšit statistiku kontrolovaných nebo zadržených osob, ale ověřit efektivnost společného nasazení. Akce Boris podle nich ukázala, že problémem není ani jazyková bariéra, ani předávání osobních dat a poznatků o občanech třetích zemí. Potíž nastává v případě výměny informací o občanech vlastní země, kterou komplikuje současná legislativa. Podobné akce se mají opakovat i při ochraně česko-polských státních hranic.

V Praze přibylo dalších 11 kamer a čtyři monitorovací střediska

Dalších 11 kamer a čtyři monitorovací střediska na obvodních policejních ředitelstvích přibyly v české metropoli. Nyní je tak v Praze 41 kamer. Policisté mohou jejich prostřednictvím sledovat dění v některých částech města. Novinářům to ve středu oznámil radní Rudolf Blažek. Do systému bylo navíc zapojeno 82 kamer Technické správy komunikací a 132 kamer dopravního podniku, dodal. "Kamerami se daří výrazně snížit kriminalitu. Je to nejefektivnější forma, jak zajistit bezpečnost Pražanů a návštěvníků města," řekl při úterním předávání nových kamer pražským policistům primátor Jan Kasl. Nové kamery, monitorovací střediska a zlepšení vybavení centrálního pracoviště v Kongresové ulici stálo 20 miliónů korun, které zaplatil magistrát a městské části. Celý systém přišel doposud na 50 miliónů korun a bude se dále rozšiřovat.

Litoměřický soud osvobodil odpírače vojny z roku 1951

Litoměřický okresní soud ve středu zprostil jednasedmdesátiletého Júlia Pásztora obžaloby, na jejímž základě byl v roce 1951 odsouzen k nepodmíněnému trestu 14 měsíců vězení. Nižší vojenský soud v Lounech jej tehdy uznal vinným z "nenastoupení služby v branné moci a vyhýbání se služební povinnosti". Díky osvobozujícímu rozsudku se může Pásztor domáhat odškodnění. Rozsudek odůvodnil předseda senátu tím, že uvedené skutky už nejsou trestnými činy. Zároveň se odvolal na řadu rozhodnutí soudů různých stupňů v podobných případech. Osvobozující rozsudek požadoval ve své závěrečné řeči i státní zástupce, který uvedl, že v době odsouzení Pásztora nebyla dodržována lidská práva. Protože se státní zástupce i obžalovaný vzdali odvolání, je osvobozující rozsudek pravomocný. Pásztor, který se hlásí podle své výpovědi u soudu k Svědkům Jehovovým, odmítl právě z náboženských důvodů nastoupit v roce 1951 základní vojenskou službu.

Litoměřický okresní soud ve středu dále při hlavním líčení rozhodl, že vyhoví návrhu odsouzeného odpírače vojny Filipa Fialy. Okresní soud proto požádá Ústavní soud o zrušení zákonem stanovené dvouleté lhůty pro podání žádosti o soudní rehabilitaci. K tomuto návrhu Fialy, podle něhož je tato lhůta v rozporu s Listinou základních práv a svobod, se při závěrečné řeči připojil i státní zástupce. Do rozhodnutí Ústavního soudu litoměřický okresní soud projednávání Fialovy rehabilitace zastavil. Ze soudního jednání vyplynulo, že Fiala, který byl v roce 1989 odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na jeden rok za odmítnutí nastoupit základní vojenskou službu, mohl podle zákona požádat o soudní rehabilitaci do června 1992. Vzhledem k osobním zážitkům z vězení se však k žádosti o soudní rehabilitaci odhodlal Fiala až koncem roku 1998. Tyto důvody pak také popsal litoměřickému okresnímu soudu.

Obyvatelé Prahy 8 si připomněli výročí korunovace Leopolda II.

Ovace, provolávání slávy a dělové salvy ve středu stejně jako před 209 lety provázely korunovaci císaře Leopolda II. českým králem. Pravý císař byl korunován v chrámu svatého Víta na Pražském hradě, jeho novodobý představitel před Libeňským zámečkem v Praze 8, kde nyní sídlí obvodní úřad. Oslavy ukončí úterní korunovační ples pro zvané.

Ve věku nedožitých osmdesáti let zemřel český herec Jiří Sovák

Ve věku nedožitých osmdesáti let zemřel ve středu ráno populární filmový herec a dlouholetý člen činohry Národního divadla Jiří Sovák. Letos v březnu dostal Sovák divadelní cenu Thálie za celoživotní mistrovství. V loňské anketě o nejpopulárnějšího českého komika 20. století skončil na šestém místě. Představitel více než stovky filmových rolí, divadelní, televizní a rozhlasový herec odešel v roce 1983 ze zdravotních důvodů do důchodu. Od té doby se objevoval na veřejnosti pouze příležitostně. Do srdcí diváků se Jiří Sovák nejvýrazněji zapsal ve filmech Světáci, Marečku, podejte mi pero, Až přijde kocour, v seriálech Chalupáři, Arabela či Dva písaři nebo v televizních inscenacích Bohouš a Uspořená libra.

Soustrastný telegram v souvislosti s úmrtím Jiřího Sováka zaslal z Ameriky prezident Václav Havel. "V kondolenci mimo jiné lituje, že Česká republika ztratila jednoho z nejvýznamnějších umělců," řekl ve středu ČTK mluvčí prezidentské kanceláře Martin Krafl.

Asi první na světě zvládl muž s transplantovaným srdcem triatlon

Zřejmě jako první na světě zvládl s úspěchem čtyřicetiletý Aleš Tvrdý z Kladna, jemuž bylo před šesti lety transplantováno srdce, s úspěchem triatlon. Soutěž, která se skládá z plavání na 1000 metrů, jízdy na kole na 40 kilometrů a desetikilometrového běhu, absolvoval v sobotu v Chomutově za tři hodiny a 13 minut. ČTK to ve středu řekl přednosta kardiocentra a kliniky kardiovaskulární a transplantační chirurgie Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) Jan Pirk, který muže před šesti lety operoval a spolu s ním se nyní triatlonu lékařů a farmaceutů účastnil. Aleš Tvrdý zvládl triatlon za dvě hodiny a 23 minut. Podle Jana Pirka všechny výsledky pacientova vyšetření sice ukazují na to, že je ve velmi dobrém fyzickém stavu, ale protože při transplantaci dostal ženské srdce, doporučoval mu, aby raději absolvoval pouze ženskou kategorii. Aleš Tvrdý se však jednoznačně rozhodl pro mužskou.

Chomutovský triatlon byl úspěšný i v jiném ohledu - závodu se aktivně zúčastnil i prezident Světové lékařské triatlonové asociace Joachim Fischer z Německa, který byl úrovní organizace soutěže nadšen do té míry, že pověřil místní organizátory, aby v příštím roce uspořádali v této disciplíně mistrovství Evropy.

Čeští fotbalisté jsou v žebříčku FIFA čtvrtí

Čeští fotbalisté jsou stále čtvrtí v žebříčku reprezentačních týmů, jehož nové vydání ve středu zveřejnila Mezinárodní fotbalová federace (FIFA). V čele je nadále Brazílie s jedenáctibodovým náskokem před mistry světa a Evropy z Francie. Třetí je Argentina, na niž Česká republika ztrácí šest bodů.

A ještě informace o čtvrtečním počasí v České republice:

Zataženo až oblačno, na většině území občas déšť nebo přeháňky. Nejvyšší denní teploty 14 až 18 stupňů Celsia.

Tolik zprávy Radia Praha.