Zprávy čtvrtek, 16. dubna 1998

Zprávy 16.4.98

Vážení posluchači, vítejte u zpráv Radia Praha, které pro vás dnes připravila Renata Prátová.

A nyní podrobněji:

Prezident Havel převezen na pooperační anesteziologické oddělení

Vzhledem ke svému uspokojivému stavu byl ve středu prezident Václav Havel přemístěn z jednotky intenzívní péče na pooperační anesteziologické oddělení. Oznámil to tiskový odbor innsbrucké Univerzitní nemocnice, kde Václav Havel podstoupil v úterý operaci tlustého střeva. Jak uvedla středeční lékařská zpráva, je Havlův zdravotní stav "nadále stabilní".

Jak dnes ráno sdělil agentuře APA ředitel Univerzitní kliniky v Innsbrucku profesor Helmut Madersbacher, prominentní pacient strávil druhou noc v nemocnici "bez komplikací". Podle lékaře Havel velmi dobře spal.

V innsbrucké nemocnici je také osobní Havlův lékař Ilja Kotík, který ve středu ocenil práci rakouských lékařů a včasnou diagnózu prezidentových potíží. Podle Iljy Kotíka bude možné uvažovat o převozu Václava Havla do Prahy až asi po deseti dnech hospitalizace v Rakousku. Za prezidentem odjel ve středu do Innsbrucku také koordinátor lékařského konzilia Miroslav Čerbák.

Prezident Havel se zajímá o dění v České republice a vysoce ocenil rozhodnutí Poslanecké sněmovny, která ve středu schválila náš vstup do Severoatlantické aliance. "Tato Poslanecká sněmovna, jak známo, má zkrácený mandát na polovinu. Přesto se tímto a právě tímto, i kdyby nic jiného neudělala, zapsala velmi významně do dějin naší země," řekl Václav Havel v magnetofonové nahrávce, kterou novinářům v Innsbrucku předal pracovník prezidentské kanceláře Martin Krafl.

Onemocnění Václava Havla široce zaznamenávají světové sdělovací prostředky a zotavení už mu přáli mnozí významní politikové z České republiky i ze zahraničí. Prezident Havel ve středu telefonicky hovořil se svým rakouským protějškem Thomasem Klestilem. Václav Havel vyjádřil s péčí v innsbrucké nemocnici spokojenost. Rakouskému prezidentovi mimo jiné popřál mnoho úspěchů v prezidentských volbách, které se v Rakousku uskuteční příští neděli. Václav Havel konstatoval, že nyní bude mít paradoxně možnost tyto volby sledovat přímo na rakouském území.

Sněmovna soudí, že rozšířením NATO se posílí bezpečnost Evropy

Poslanecká sněmovna, která ve středu vyslovila souhlas se vstupem České republiky do NATO, je přesvědčena, že rozšířením aliance bude posílena bezpečnost a stabilita Evropy a že tím budou překonány důsledky dlouholetého rozdělení tohoto kontinentu. Poslanci v usnesení ocenili a přivítali skutečnost, že naše země byla přizvána ke členství v NATO spolu s Polskem a Maďarskem. Jsou přesvědčeni, že ratifikační proces bude úspěšně zakončen.

Ministerstvo zahraničí vítá rozhodnutí sněmovny o vstupu do NATO

Ministerstvo zahraničních věcí přivítalo středeční kladné rozhodnutí Poslanecké sněmovny o vstupu České republiky do Severoatlantické aliance a vyslovilo naději, že obdobně se zachová i Senát. Ministerstvo rozhodnutí sněmovny považuje za výraz odpovědnosti poslanců za bezpečnost a mezinárodní postavení České republiky. Podle prohlášení tak poslanci projevili odhodlání k převzetí závazků Severoatlantické smlouvy, která je zakládajícím dokumentem aliance. Ministerstvo zahraničních věcí připomnělo a ocenilo, že některé parlamenty členských zemí NATO už vyjádřily rozšíření aliance o tři středoevropské země podporu. Podle ministerstva středeční rozhodnutí sněmovny může příznivě ovlivnit i další státy.

NATO uvítalo hlasování české Poslanecké sněmovny

Severoatlantická aliance uvítala rozhodnutí naší sněmovny o vstupu do NATO. Zvlášť ocenila skutečnost, že přistoupení podpořila výrazná většina poslanců. Podle nejmenovaného zdroje v Bruselu vedení NATO počítá s tím, že rozšíření budou ratifikovat všechny členské země aliance v příštích měsících, nejpozději do léta. Předpokládanému přijetí České republiky do NATO v dubnu 1999 tak podle všeho už vůbec nic nebrání.

Senát by měl o vstupu do NATO jednat přibližně za dva týdny

Zhruba za dva týdny by měl Senát projednat přistoupení České republiky k Severoatlantické smlouvě, které ve středu schválila Poslanecká sněmovna. Předseda horní komory Petr Pithart předpokládá, že i Senát svolá k tomuto bodu mimořádnou schůzi. Senátoři čekají, že už v nejbližších dnech jim sněmovna smlouvu postoupí. Poté se do tří dnů sejde organizační výbor, který ji přikáže k projednání jednotlivým senátním výborům. Očekává se, že Senát vzhledem k absenci republikánů v horní palramentní komoře a přítomnosti pouze dvou komunistů, schválí vstup naší země do NATO drtivou většinou hlasů.

Miloš Zeman nepředpokládá, že dodatečné referendum o NATO lze stihnout

Předseda ČSSD Miloš Zeman nepředpokládá, že by se ještě do ukončení procesu ratifikace vstupu České republiky do NATO podařilo sociální demokracii prosadit dodatečné referendum o této věci. Vyplynulo to z jeho středečních slov po hlasování sněmovny, která začlenění země do aliance velkou většinou hlasů schválila. "Já se domnívám, že stojí za to technická úvaha o tom, zda referendum je možné před touto ratifikací, ale pokud si spočítáme termíny, pokud uvážíme, že ústavní zákon o referendu musí projít oběma sněmovnami a potom ještě potřebujete prováděcí zákon o referendu, není příliš pravděpodobné, že by se ten termín dal stihnout," řekl novinářům Miloš Zeman. Podle něj by v otázce případného referenda o NATO záleželo i na tom, zda by se k takovému kroku našla po volbách politická vůle v obou parlamentních komorách. Šéf sociální demokracie znovu vyjádřil politování nad tím, že jeho straně se referendum nepodařilo prosadit, a zopakoval, že ČSSD příslušný návrh zákona předloží ihned po volbách.

Premiér Tošovský v USA

Se značným uspokojením konstatoval premiér ČR Josef Tošovský po středečním pracovním obědě s ministryni zahraničí USA Madeleine Albrightovou, že velmi pozitivně hodnotila hlasování o vstupu ČR do NATO v Poslanecké sněmovně. Na dotaz, zda Albrightová naznačila, kdy by se mohl Senát USA vrátit k jednání o rozšíření NATO a kdy by mohl o příslušné ratifikaci hlasovat, ministryně jen napověděla, že bude zrovna na návštěvě v "jedné velké zemi".

Mluvčí ministerstva zahraničí USA James Rubin téhož dne na briefingu prohlásil, že hlasování bylo historické a velmi přesvědčivé, a dodal, že Albrightová v této souvislosti Tošovskému blahopřála. "Nový český premiér si zaslouží ocenění za své nestranické vedení, které zajistilo, že se celý proces uskutečnil tak hladce," řekl Rubin.

Předseda české vlády Josef Tošovský ve středu potvrdil v interview pro zpravodajskou televizní stanici CNN, že nemá v úmyslu setrvat po volbách v politice. Vyjádřil zároveň naději, že bude sestavena dobrá a pevná koalice. Na dotaz moderátorky, zda si ČR může dovolit vůbec platit náklady na členství v NATO, Tošovský zdůraznil, že členství v alianci je pro zemi velmi důležité. Jde vůbec o nejdůležitější zahraničněpolitický úkol ČR kromě přistoupení k Evropské unii. Otázka financí v tomto případě není prioritní. Tošovský prohlásil, že ekonomická situace se od loňského roku stabilizovala a že jeho vláda, byť dočasná, podnikla určité kroky, aby pokračovala transformace ekonomiky. Situace se podle něj bude zlepšovat.

Vláda požádala předsedu sněmovny o stažení návrhu zákona o půdě

Vláda ve středu písemně požádala předsedu Poslanecké sněmovny Miloše Zemana, aby byl stažen její návrh zákona o prodeji státní půdy. S jeho projednáním před třemi měsíci spojil kabinet otázku své důvěry. Vláda tak reagovala na to, že sněmovna vyškrtla z programu své schůze všechna první čtení návrhů zákonů, mezi kterými byla i předloha zákona o prodeji státní půdy. Ve středu o půlnoci přitom skončila devadesátidenní lhůta, ve které měla sněmovna žádosti kabinetu vyhovět a jeho návrh začít projednávat.

Sněmovna je pro právo na informace o životním prostředí

Informace o životním prostředí, kterými disponují úřady veřejné správy, by v dohledné době mohly být přístupny všem, kteří o to budou mít zájem. Sněmovna ve středu totiž propustila poslanecký návrh zákona o právu na informace o životním prostředí do závěrečné fáze projednávání a měla by o něm rozhodnout ještě na této schůzi.

Do závěrečného čtení poslanci postoupili i novelu, která má mimo jiné doplnit státní finanční aktiva z prostředků Fondu národního majetku o částku, která byla z těchto aktiv vyplacena obětem nacistické perzekuce.

Pavel Telička nastínil prvních dvanáct okruhů jednání s Evropskou unií

Průmyslová politika, společná zahraniční a bezpečnostní politika, věda a výzkum patří mezi dvanáct oblastí, o nichž bude Česká republika jednat v první fázi vyjednávacího procesu s Evropskou unií. Šéf českého vyjednávacího týmu Pavel Telička ve středu s plánem tzv. screeningu, který bude uzavřen přesným označením problémů, o nichž bude třeba dále s Unií jednat, seznámil senátní zahraniční výbor. Zmíněných dvanáct okruhů, mezi než dále patří problematika vnitřního trhu, vzdělávání či komunikace a informační technologie, chtějí čeští vyjednavači uzavřít letos v červenci. Celý screening, tedy prověrka sladěnosti legislativy s právem EU, má pak skončit závěrem letošního roku. Samotný screening by měl začít 27. dubna.

Z Fondu budoucnosti uvolněna první výplata pro oběti nacismu

První část finanční sociální pomoci určené pro oběti nacistické perzekuce byla ve středu poukázána z účtu Fondu budoucnosti na účet Všeobecné zdravotní pojišťovny. Převod podepsala členka správní rady Dagmar Burešová společně s ředitelem německého sekretariátu rady Herbertem Wernerem. Na základě projektu humanitární pomoci, který projednala správní rada fondu na počátku letošního března, bylo pro pokrytí zálohových částek určených pro oběti nacismu vyčleněno z fondu 11,6 miliónu marek (asi 217 miliónů korun). Celkově byla přitom pro odškodnění českých obětí nacistického násilí odsouhlasena paušální částka ve výši 90 milionů marek (asi 1,8 miliardy korun). Finanční pomoci se v nejbližších dnech dočká asi 6200 z 6400 dosud registrovaných obětí nacistické perzekuce podle délky věznění. Lidé věznění tři až 12 měsíců dostanou 29.600 korun. Ti, kteří strávili ve vězení 13 až 30 měsíců, obdrží 37.400 korun a lidé věznění více než 30 měsíců 47.400 korun.

Sociální pomoc obětem nacismu přichází podle ministra Šedivého příliš pozdě

Sociální pomoc obětem nacismu přichází podle ministra zahraničí Jaroslava Šedivého příliš pozdě. Jak ve středu na celostátním shromáždění bývalých politických vězňů uvedl, odškodnění českých obětí nacismu měli čeští politici řešit ještě před rokem 1969, kdy podle německého právního výkladu skončilo odškodňování obětí nacismu. Ministr Šedivý se domnívá, že je také škoda, že za odškodnění nebojovala česká vláda po roce 1989.

Působení prvního balíčku zpochybnila podle Václava Klause politika

První vládní balíček ekonomických opatření nemohl kvůli politice v krátkém období přinést očekávané výsledky, zhodnotil situaci po roce působení tzv. prvního balíčku předseda Občanské demokratické strany a bývalý premiér Václav Klaus. "Dlouhodobé působení prvního balíčku se začíná prosazovat až nyní a naštěstí je to správným směrem," uvedl Václav Klaus. Dále řekl, že jakmile byl balíček vyhlášen, přidal k němu Josef Lux myšlenku, že se ještě musí vyměnit řada členů vlády. "Vlastní ekonomický obsah tak zůstal stranou," poznamenal Václav Klaus.

Policie vyslechla Jaroslava Vlčka, dalšího z bamberské aféry

Policie ve středu vyslechla dalšího z aktérů takzvané bamberské aféry, bezpečnostního experta sociálních demokratů Jaroslava Vlčka. Tento bývalý předseda Strany zelených byl jedním z účastníků schůzky vedoucích představitelů ČSSD s čechošvýcarskými podnikateli v německém Bamberku v září 1995. Podle vedoucího zvláštního odboru republikového úřadu vyšetřování Martina Hádka Jaroslav Vlček popsal genezi jednání. To napomohlo policii další orientaci v tomto případu. Koncem tohoto a začátkem příštího týdne mají být vyslechnuti také hlavní aktéři případu - předseda sociální demokracie Miloš Zeman a její někdejší místopředseda Karel Machovec.

Ještě před zahájením dnešního jednání Poslanecké sněmovny se její předseda Miloš Zeman podrobil výslechu v souvislosti s tzv.bamberskou aférou. Přímo v budově sněmovny ho vyslechl vedoucí zvláštního odboru republikového úřadu vyšetřování Martin Hádek. K obsahu své výpovědi se Miloš Zeman odmítl vyjádřit. Řekl pouze, že je s průběhem vyšetřování spokojen a výsledky očekává ještě před mimořádnými volbami do Poslanecké sněmovny.

Volební preference

Česká strana sociálně demokratická by mohla podle posledních průzkumů předvolebních preferencí získat ve volbách až 30 procent hlasů, přičemž 25 procent voličů by tuto stranu volilo určitě. Do Poslanecké sněmovny by se nedostala Občanská demokratická aliance, jejíž preference se v dubnu pohybovaly kolem 0,5 procenta. Parlamentní křesla by naopak získala strana Důchodci za životní jistoty, jejíž preference těsně překročily pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do sněmovny. Vyplývá to z dubnového průzkumu Institutu pro výzkum veřejného mínění.

Lidé se obávají, že průměrný občan se má stále hůře

78 procent českých občanů se domnívá, že průměrný člověk se má stále hůře. Z průzkumu Institutu pro výzkum veřejného mínění dále vyplývá, že podíl respondentů, podle kterých standard průměrného občana klesá, vzrostl oproti roku 1995 o devět procent. Jednaosmdesát procent dotázaných se obává, že dnes není jisté, na koho se lidé mohou spolehnout. Sedmdesát procent respondentů přitom už předem tvrdí, že nemá cenu hledat pomoc u úřadů.

Na povodňové škody na tocích šlo loni 430 miliónů korun

V loňském roce bylo na odstraňování povodňových škod na vodních tocích a souvisejících vodních dílech uvolněno celkem 430 miliónů korun. Z toho 330 miliónů pocházelo z prostředků Pozemkového fondu České republiky a 100 miliónů korun ze státního rozpočtu. Vyplývá to z informací, které ČTK poskytlo tiskové oddělení Ministerstva zemědělství.

Romská výstava ve Vídni

V budově českého velvyslanectví ve Vídni byla ve středu otevřena výstava prací třinácti romských amatérských výtvarníků, kteří pocházejí z různých míst bývalého Československa. Expozice zahrnuje plastiky, malby, kresby, koláže i obrazy ze skleněné drtě. Výstavu, která již putovala po několika místech v ČR, ale za hranicemi je poprvé, připravilo brněnské Muzeum romské kultury, které v roce 1991 založila skupina romské inteligence, aby na základě originálních dokladů dokumentovalo kulturu Romů.

Juraj Puci se vydal na pochod dlouhý 12.000 kilometrů

Chodec Juraj Puci se ve středu, v den svých 69. narozenin vydal ze Staroměstského náměstí v Praze na 12.000 kilometrů dlouhý pochod, který chce ukončit přesně za rok při svých 70. narozeninách v Bratislavě. Výpravu nazvanou "K sedmi křížkům přes šest zemí" chce Juraj Puci zapsat do českých dodatků Guinnessovy knihy rekordů. Bude chodit po České republice a po Slovensku. V příhraničních oblastech navštíví také sousední státy. Denně chce ujít zhruba 30 kilometrů. Každé odpoledne navštíví v cíli denní etapy starostu, nechá si potvrdit stav krokoměru a zeptá se, zda je v městě "dobrý člověk, který by mu poskytl nocleh". Věří, že dobrý člověk se vždy najde, a pokud ne, půjde do jiného města, protože nechce spát pod širákem.

První stokilometrový pochod podnikl Juraj Puci v roce 1945. Do povědomí veřejnosti poprvé vstoupil v roce 1965, kdy přešel za 16 dní celé Československo. Od Čierné nad Tisou do Aše to bylo 1018 kilometrů.

A ještě krátce o počasí:

Na území České republiky je dnes oblačno až zataženo, ojediněle déšť. Nejvyšší denní teploty 10 až 14 stupňů Celsia.

Tolik zprávy Radia Praha.