Zprávy čtvrtek, 23. listopadu 2000

Evelina Himalová

Ze středečního jednání vlády - souhrn

Vláda ve středu schválila zvýšení minimální mzdy ze 4500 na 5000 korun s účinností od 1. ledna příštího roku. Nejnižší hodinová mzda se vládním nařízením zvyšuje z dosavadních 25 na 30 korun. Vláda tím podle svého mluvčího Libora Roučka naplňuje programové prohlášení, v němž si stanovila cíl postupně zvýšit minimální mzdu nad úroveň životního minima samostatně žijící dospělé osoby. Od počátku roku zvýšila vláda minimální mzdu čtyřikrát celkem o 73 procent.

Kabinet rovněž vzal na vědomí návrh provozního rozpočtu Fondu národního majetku (FNM) na příští rok počítajícího s náklady 165,8 miliónu korun s tím, že návrh rozpočtu musí ještě schválit sněmovna. Navrhované provozní náklady jsou nižší, než budou podle očekávání v letošním roce. Provozní rozpočet zahrnuje hlavně mzdové prostředky a investiční náklady. Provozní náklady FNM na letošní rok byly stanoveny na 208,8 miliónu korun, ve skutečnosti ale budou nižší, zhruba 169,9 miliónu korun.

Ministru zemědělství Janu Fenclovi schválila vláda návrh systému produkčních kvót mléka. Cílem systému mléčných kvót je snížení nadprodukce mléka a mléčných výrobků a stabilizace trhu mlékem. Ministerstvo navrhlo stanovit roční kvótu na 2,55 miliardy litrů mléka, což přibližně odpovídá rozsahu tržní produkce ČR v loňském a letošním roce. Systém kvót by měl začít fungovat od 1. dubna příštího roku. Schválen byl i návrh změn v dlouhodobém systému poskytování podpor do mimoprodukčních funkcí zemědělství. Návrh je klíčový v dotační politice ministerstva zemědělství a v účinnost vstoupí 1. ledna příštího roku. Změny v systému poskytování podpor se podle Fencla týkají především podpor do méně příznivých oblastí.

Vláda schválila také materiál ministra Fencla zahrnující všechny změny zemědělských požadavků České republiky, které nastaly ve srovnání s požadavky uvedenými v Pozičním dokumentu ČR. Požadavek o uvolnění 179,7 miliónu korun z rezerv letošního státního rozpočtu k zajištění činnosti pozemkových úřadů vzala vláda na vědomí. Kabinet schválil i návrh kandidátů do prezidia Státního zemědělského intervenčního fondu.

Dále kabinet rozhodl i o složení bezpečnostních rad krajů, okresů a obcí. Nařízení vlády, které navazuje na reformu veřejné správy, obsahuje rovněž podrobná ustanovení, týkající se připravenosti regionů a obcí na krizové situace. Vláda odsouhlasila také prováděcí nařízení k zákoníku práce. Toto nařízení předkládal místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla, který je na tiskové konferenci charakterizoval jako technické, neboť pouze uvádí do souladu prováděcí nařízení vlády k zákoníku práce s novelizovaným zákoníkem.

Z jednání Senátu

Senát ve středu vybral svého druhého kandidáta na zástupce ombudsmana - stal se jím bývalý šéf senátního ústavního výboru Jiří Vyvadil (ČSSD). Ten byl zároveň v úterý jmenován soudcem, čímž mu zanikl senátorský mandát. Pro Vyvadila hlasovalo v tajné volbě 38 z přítomných 73 senátorů. Vyvadil byl zvolen ve druhém kole, do něhož ještě postoupila bývalá mluvčí Charty 77 Anna Šabatová, která obdržela jen 28 hlasů. Mezi třemi senátními kandidáty byl ještě historik a publicista František Schildberger, který ovšem vypadl v prvním kole tajných voleb.

Senát ve středu neschválil ani neodmítl kontroverzní novelu zákona o volbách do obecních zastupitelstev v podobě, v jaké ji schválila Poslanecká sněmovna. Senátoři se poté rozhodli upravit novelu vlastními pozměňovacími návrhy. Novela, jejíž projednávání dopoledne neúspěšně navrhovali odložit představitelé čtyřkoalice, mimo jiné zavádí pětiprocentní hranici pro vstup volební strany do obecního zastupitelstva a nový způsob přidělování mandátů zvýhodňující volební strany s nejvyšším počtem získaných hlasů. Podle ministra vnitra Stanislava Grosse má harmonizovat zákon o obecních volbách s ostatními volebními zákony, podle nichž má zajištění organizace voleb na starosti státní správa, zpracování sečtených hlasů Český statistický úřad a volební strany mají zastoupení pouze v okrskových volebních komisích. Ministr podotkl, že novela nově přiznává právo volit i být volen cizincům s trvalým bydlištěm na území České republiky.

Odstupné senátorů přijde daňové poplatníky na zhruba pět miliónů

Zhruba pět miliónů korun dostanou senátoři, kterým letos skončí mandát. Podobně jako poslanci a další představitelé mají senátoři nárok na odstupné ve výši pěti měsíčních platů. Řadový senátor pobírá měsíčně 39.400 korun. Jeho plat se však zvyšuje, pokud má v horní komoře nějakou funkci. Ze středečních informací tiskového střediska Senátu vyplynulo, že odchodné dostane 20 senátorů. Například předsedkyně Senátu Libuše Benešová (ODS), která ve volbách mandát neobhájila, měsíčně pobírá 114.300 korun, jako odchodné tedy dostane 571.500 korun. Místopředseda Senátu Jaroslav Musial (ČSSD), jenž již nekandidoval, dostane na rozloučenou 374.500 korun, protože měsíčně bere 74.900 korun. Předsedové výborů Jiří Vyvadil (ČSSD), Jarmila Filipová (bezpartijní) a Karel Burda (ODS) měsíčně pobírají 55.200 korun, každý jako odstupné dostane 276.000 korun. Místopředsedové výborů, jimiž jsou například Jan Krámek, Vladimír Oplt, Richard Salzmann (všichni ODS), Václav Reitinger a Jan Voráček (ČSSD), obdrží za ztrátu mandátu po 236.500 korunách. Řadoví senátoři jako Zdeněk Klausner (ODS) a Vladimír Zeman (US), kteří byli ve volbách neúspěšní, obdrží po 197.000 korunách. Na odstupné si bude muset počkat jednadvacátý odcházející senátor Jan Kavan (ČSSD), který jej dostane, až skončí svoji funkci ve vládě.

Českému velvyslanci v Bulharsku Havlínovi hrozí odvolání

Český velvyslanec v Bulharsku Ondřej Havlín se v posledním měsíci dopustil prohřešků, které jej budou s největší pravděpodobností stát místo. O Havlínově dalším osudu ve středu jednal ministr zahraničí Jan Kavan s prezidentem Václavem Havlem; výsledkem jejich schůzky je Kavanovo prohlášení, že pro jednání vlády připraví návrh na velvyslancovo odvolání. Pomyslnou "poslední kapkou" se stalo úterní Havlínovo prohlášení, ve kterém varoval české turisty před cestou do této balkánské země kvůli údajně vysoké kriminalitě, čímž porušil platné směrnice. Podle nich má podobné případy ambasáda vždy nejprve konzultovat s ministerstvem zahraničních věcí (MZV). Hlavním důvodem připravovaného kroku je však jiný velvyslancův prohřešek. Tím, co vzbudilo nevoli jak v Černínském paláci, tak v prezidentské kanceláři i na Úřadu vlády, bylo velvyslancovo vystoupení na slavnostním shromáždění, které se konalo u příležitosti státního svátku 28. října v prostorách Českého klubu v Sofii. Havlínův projev před shromážděnými Čechy a přáteli České republiky, v němž podle bulharského listu Standart pronášel urážlivé výroky na adresu Bulharska a jeho vládních činitelů, vyvolal v Bulharsku silnou negativní odezvu. Odvolání Havlína ve středu nevyloučil ani premiér Miloš Zeman.

Většině poslanců by se jako guvernér ČNB zamlouval Zdeněk Tůma

Obsazení funkce guvernéra České národní banky (ČNB) Zdeňkem Tůmou by většina poslanců považovala za správnou volbu. Vyplývá to ze středečních vyjádření zákonodárců pro ČTK. Zástupci ČSSD, Unie svobody, KDU-ČSL i KSČM řekli, že Tůmu považují za zdatného odborníka. Předseda rozpočtového výboru a stínový ministr financí za ODS Vlastimil Tlustý nechtěl informace tisku, že novým guvernérem bude právě dosavadní viceguvernér Tůma, komentovat. Právo ve středu uvedlo, že prezident republiky Václav Havel se již pro Tůmu rozhodl. Tůma si přitom v minulých dnech proti sobě popudil šéfy ČSSD a ODS Miloše Zemana a Václava Klause kvůli svým výrokům o možných změnách úrokových sazeb.

Místopředseda poslaneckého klubu ČSSD a člen rozpočtového výboru sněmovny Bohuslav Sobotka považuje Tůmu za vhodného kandidáta. Za dobrého guvernéra by pokládal i dalšího kandidáta na tuto funkci, Oldřicha Dědka. "Já se domnívám, že jak pan Tůma, tak pan Dědek by byli vhodnými kandidáty na šéfa centrální banky. Myslím si, že mají dostatek zkušeností a schopností, aby byli schopni tuto funkci zastávat," řekl Sobotka a dodal, že by však považoval za šťastnější, kdyby prezident konzultoval svou volbu s předsedy sněmovny a vlády. "Pro nového guvernéra České národní banky to nebude nejlepší výchozí pozice v případě, že se takováto konzultace neuskuteční," domnívá se Sobotka.

Vyjednavač EU vyjádřil znepokojení nad změnami kolem ČNB

Hlavní vyjednavač Evropské unie pro Českou republiku Rutger Wissels ve středu v Praze vyjádřil znepokojení nad vládním návrhem zákona o České národní bance (ČNB). Po setkání s ním to na dotaz novinářů připustil státní tajemník pro evropské záležitosti Pavel Telička. Evropská komise (EK) očekává změnu, řekl. Komise se k návrhu zákona, který nyní leží po odmítnutí prezidentem Václavem Havlem opět ve sněmovně, vyjádřila záporně i v listopadové výroční hodnotící zprávě. "Budeme o tom dál jednat," řekl Telička, který požádal Wisselse o analýzu a srovnávající komentář české legislativy se zákony o centrálních bankách ve státech unie. Komise v minulosti vyslovila obavy, zda návrh zákona neoslabí nezávislost ČNB, a ve zprávě uvedla, že je v rozporu se Smlouvou o EU.

Ministři spravedlnosti visegrádské skupiny se sejdou ve čtvrtek a v pátek v Polsku

Ministři spravedlnosti zemí visegrádské skupiny (V4) - České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska - se ve čtvrtek a v pátek sejdou k pracovnímu jednání v jihopolském městě Szczyrk. Předmětem rozhovorů má být právní spolupráce v občanských a trestních případech a otázky liberalizace právních služeb ve vztahu k Evropské unii. ČTK o tom informoval Vladimír Voráček z tiskového oddělení českého ministerstva spravedlnosti. Podle něj si ministři během setkání chtějí vyměnit zkušenosti se zdokonalováním soudnictví. Zhodnotí perspektivy ratifikace stanov Mezinárodního soudu a problémy s jejich implementací ve vnitřním zákonodárství zemí V4. Jak informovalo polské ministerstvo spravedlnosti, předmětem jednání budou rovněž otázky ochrany lidských práv v Evropské unii a zemích visegrádské čtyřky. Ministři se ve Szczyrku sejdou na pozvání polského ministra spravedlnosti a generálního prokurátora Lecha Kaczyrzského.

Svaz vyhnanců viní českou vládu z diskriminace německé menšiny

Německý Svaz vyhnanců, který zastřešuje organizace poválečných vysídlenců ze zemí střední a východní Evropy, ve středu obvinil českou vládu z "diskriminace" německé menšiny v České republice. Předsedkyně svazu Erika Steinbachová vyzvala vlády v Berlíně a Praze, aby se urychleně o ukončení údajně nerovnoprávného postavení zasadily. Steinbachová tvrdí, že čeští občané německé národnosti nemají jako menšina dostatečnou zákonnou ochranu a není jim vracen majetek konfiskovaný po válce. Ti, kdo po roce 1945 strávili roky v pracovních táborech, nemohou tuto dobu zahrnout do výpočtu důchodů. V českém parlamentu dosud nemá německé menšina vlastní zastoupení, uvádí Steinbachová.

Nynější německá vláda sociálních demokratů a Zelených, jakož i dřívější konzervativní kabinety vůči postavení německé menšiny v ČR dosud nevyjadřovaly vážnější námitky. Také přední vyhnanecký politik a mluvčí vysídlenců v konzervativním parlamentním bloku CDU/CSU Hartmut Koschyk v minulosti několikrát označil postavení německé menšiny v České republice za uspokojivé i přes chybějící zastoupení v pražském parlamentu. Podle údajů Svazu vyhnanců žije v ČR kolem 100.000 Němců, zatímco české zdroje vycházejí na základě sčítání lidu ze zhruba polovičního počtu. Steinbachová ve středu prohlásila, že se mnozí Němci v ČR neodvažují kvůli postoji českého státu ke své národnosti přiznat.

Dánský ministr: Havel do týdne zváží milost pro mladého Dána

Dánské ministerstvo zahraničí očekává, že český prezident Václav Havel do týdne zváží milost pro osmnáctiletého dánského studenta Madse Traerupa, který je již dva měsíce v Praze ve vazbě na základě obvinění z útoku na veřejného činitele během zářijových demonstrací proti Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF). V dánském parlamentu to ve středu prohlásil dánský ministr zahraničí Niels Helveg Petersen. Jak ČTK sdělila dánská tisková agentura Ritzau, podle Petersena se dánský velvyslanec v Praze setkal s prezidentem Havlem, aby zajistil návrat Traerupa domů. Petersen uvedl, že jeho ministerstvo o případu jednalo také s náměstkem českého ministra zahraničí, který byl v dánské metropoli Kodani v úterý. Podle dánského ministra vládne dojem, že české úřady chtějí rychlé řešení případu.

Mads Traerup ve středu ve vazební věznici Praha-Pankrác v rozhovoru pro ČTK a Lidové noviny trval na své nevině a obvinil české úřady, že si jej vybraly za obětního beránka. Podle usnesení soudu o vazbě je podezřelý, že 26. září na Václavském náměstí udeřil jednoho policistu tyčí do hlavy a dalšího se nedaleko od náměstí pokusil uhodit dlažební kostkou. Za to mu hrozí tři roky až deset let vězení. Traerupova advokátka Šárka Podlenová 26. října požádala Havla o milost pro svého klienta. Žádost podpořil Spolek na podporu nezávislé justice Šalamoun a Český helsinský výbor (ČHV).

ČRo: Miroslav Zikmund v čele expedice po stopách Eduarda Ingriše

Na expedici po stopách cestovatele, filmaře a hudebníka Eduarda Ingriše v Severní Americe se ve středu vydal cestovatel Miroslav Zikmund spolu se členy Sdružení pro cestopisnou dokumentaci Camera Incognita. ČTK to sdělila Petra Sklenářová z Českého rozhlasu (ČRo), který na stanici Radiožurnál bude pravidelně o výpravě informovat. Přímé vstupy a reportáže z expedice nazvané Po stopách Eduarda Ingriše, připravil rozhlas pro posluchače od 27. listopadu do 8. prosince vždy od pondělí do pátku v 15:20 v rámci odpoledního Radiožurnálu, uvedla Sklenářová. Ve výpravě jsou podle ní kromě Zikmunda ještě režisér Petr Horký, publicista Miroslav Náplava a moderátor ČRo Vladimír Kroc.

Připomeňme, že Eduard Ingriš, rodák ze Zlonic u Slaného (1905), byl vynikající skladatel, muzikant, dirigent a kameraman. Po druhé světové válce, kdy přesídlil do Ameriky, se stal nadšeným cestovatelem. Vydal se na voru Kantuta II. napříč Pacifikem, aby zopakoval výkon svého přítele Thora Heyerdahla na legendárním voru Kon-Tiki a podpořil tím proti hlasům skeptiků jeho teorii o migraci dávných Inků z Jižní Ameriky do Polynésie pomocí takovýchto plavidel. První pokus o přeplutí nevyšel, druhý se však zdařil a cestovatel o obou plavbách natočil dokument. Ingriš zemřel v Renu ve státě Nevada roku 1991.

Zemřel čtyřnásobný olympijský vítěz Emil Zátopek

Ve střešovické nemocnici v Praze zemřel v noci na středu v 78 letech legendární běžec Emil Zátopek, čtyřnásobný olympijský vítěz, který se zde léčil po mozkové příhodě. Informaci ČTK potvrdil sekretariát střešovické nemocnice. Zátopek byl hospitalizován v pondělí 30. října pro náhlé prudké zhoršení zdravotního stavu, způsobené mozkovou příhodou. "I přes intenzívní léčbu se nepodařilo jeho zdravotní stav stabilizovat a ten musí být hodnocen jako velmi vážný až kritický," sdělil ČTK v oficiálním prohlášení 7. listopadu primář střešovické neurologie Jaroslav Elis. Zdraví tehdy vypovědělo čtyřnásobnému olympijskému vítězi vážným způsobem službu už potřetí. V září Zátopek strávil tři týdny ve střešovické nemocnici, kde byl hospitalizován s horečkami, způsobenými virózou. Jeho stav později zkomplikoval zápal plic spojený s oslabením srdeční činnosti a slavný atlet byl nucen v nemocnici oslavit 78. narozeniny. Na sklonku loňského roku byl upoután na nemocniční lůžko dokonce celé dva měsíce kvůli zlomenině krčku stehenní kosti. Zátopek vybojoval na olympijských hrách v Helsinkách 1952 tři zlaté medaile v bězích na pět a deset kilometrů a v maratónu. O čtyři roky dříve si pro svoje první olympijské zlato doběhl na desetikilometrové trati v Londýně.

Ze sportu:

V dohrávaném utkání osmého kola první fotbalové ligy dnes zvítězil FC Synot Staré Město nad Spartou Praha 2:1 a posunul se na třetí místo v tabulce. Sparta zůstala i přes porážku jasně v čele před Teplicemi.

Basketbalisté České republiky prohráli na úvod odvetné části evropské kvalifikace v Bělorusku 60:78 a zkomplikovali si tak šance na postup do finálového turnaje v příštím roce v Turecku. Bělorusové oplatili českému týmu rok starou porážku z Opavy. Domácí vyhráli první poločas 37:28 a po změně stran ještě své premiérové vítězství ve skupině B umocnili.

Předpověď počasí:

Ve čtvrtek bude v České republice oblačno až polojasno. Očekávané teploty 7 až 11 stupňů, na horách kolem 6 stupňů Celsia.