Zprávy pondělí, 23. června 1997

r_2100x1400_radio_praha.png

Vazeni posluchaci, u vysilani Radia Praha vas vita Josef Kubeczka. Na uvod prinasim zpravy.

A nyni podrobneji:

Setkani Havel-Kwasniewski

Severoatlanticka aliance by mela podle prezidenta Vaclava Havla jasne deklarovat svou otevrenost vuci novym demokraciim v euroatlantickem okruhu. Aliance musi dat temto zemim jasne najevo, ze je jim v budoucnu otevrena a to bez ohledu na to, ktere zeme dostanou kdy nabidku na plne clenstvi. Termin nabidky clenstvi bude pak jiz zaviset na mire pripravenosti techto zemi ci na obecnych podminkach a okolnostech. Prezident Vaclav Havel to rekl v nedeli na Prazskem hrade po setkani s polskym prezidentem Aleksanderem Kwasniewskym, ktery se v Praze zucastnil seminare NATO o vojenskopolitickem rozhodovani.

General Joulwan o rozsirovani NATO

Prijeti dalsich zemi neohrozi podle vrchniho velitele spojeneckych vojsk v Evrope generala George Joulwana celkovou vojenskou uroven Severoatlanticke aliance. "Jsem presvedcen, ze udrzime standardy i s narody, ktere vstoupi do NATO, " rekl Joulwan na mezinarodni konferenci NATO o politickem a vojenskem rozhodovani. Jde o posledni velkou akci NATO pred jeho cervencovym summitem v Madridu, kde bude nabidnuto jednani o vstupu nekterym stredoevropskym zemim.

Ministr Vyborny se svymi partnery

Ministri obrany Belgie, Nizozemska a Norska v Praze ceskemu ministru Miloslavu Vybornemu potvrdili, ze v jejich zemi existuje jasna politicka vule nejen politickych predstavitelu, ale i obcanu k tomu, aby NATO bylo rozsireno. Ministr Vyborny to rekl po serii tri sobotnich rozhovoru na ceskem ministerstvu obrany. Ministri take zduraznili, ze jsou presvedcenymi stoupenci rychlych ratifikacnich procesu v jejich zemich s tim, ze neciti jakykoliv problem, ktery by v jejich statech mohl vyvstat v souvislosti s timto procesem.

Koalice se na pondelni pracovni snidani dohodla na tematech koalicni diskuse

Koalicni strany budou v nejblizsi dobe podrobne projednavat otazky casoveho omezeni novel socialnich zakonu a pripadne zmeny socialniho systemu, problematiku reformy penzijniho systemu, privatizaci Fondu narodniho majetku a posileni pravniho systemu zeme a cinnosti soudu. Dohodli se na tom sefove vladnich stran Vaclav Klaus (ODS), Michael Zantovsky (ODA) a Josef Lux (KDU-CSL) na pondelni pravidelne koalicni snidani predsedu v prazske Kramarove vile. Podle predsedy ODS Vaclava Klause nebyla na programu setkani bezprostredni politicka problematika. Sef aliance Zantovsky rekl, ze schvalena temata koalicni diskuse patri mezi strednedobe a dlouhodobe priority politiky vladnich stran. Predseda lidovcu Lux oznamil, ze pri cervencovem prvnim cteni novel socialnich zakonu v Poslanecke snemovne koalice tyto navrhy spolecne podpori.

Hovory v Lanech

Prezident Vaclav Havel by se podle vlastnich slov neodvazil nazvat neuspesnym summit Evropske unie, ktery se konal minuly tyden v Amsterodamu. Summit dospel k mnoha veledulezitym zaverum vcetne toho, ze poprve jasne a oficialne vyhlasil harmonogram rozsirovani unie. Jine ukoly summit proste nesplnil. Vaclav Havel to uvedl v nedelnim poradu Ceskeho rozhlasu Hovory v Lanech. Pro Ceskou republiku jako asociovanou zemi je vyznamne to, ze ma jiz jistotu, ze po vyhodnoceni analyz, ktere chysta Evropska komise, by melo zacit realne jednani o clenstvi, respektive o mechanismu jednani o clenstvi v unii, uvedl prezident.

Kazdy cesky politik by se mel podle prezidenta Vaclava Havla zamyslet nad tim, cim sam otravuje politicke ovzdusi v zemi. Politici by se meli zamyslet nad tim, cim prispivaji k tomu, ze obcane kvuli jejich vzajemnym hadkam zacinaji chovat odpor k celemu systemu. Havel to rekl v souvislosti se zverejnenymi vysledky pruzkumu verejneho mineni, podle nichz hodnoti stale vetsi cast verejnosti nynejsi rezim hure nez rezim predchozi. Podle prezidenta je mozne, ze jsou lide z tech ci onech duvodu otraveni. Je to podle nej zkratkovita reakce, nebot si vzdy rychleji zvykaji na pozitivni zmeny, a zapominaji na to spatne.

Kovaci uvazuji o generalni stavce

O moznosti natlakovych akci a v krajnim pripade i generalni stavce uvazuje v horizontu mesicu vedeni Odboroveho svazu KOVO v pripade, ze se nezmeni dosavadni zamer vlady usetrit restrikcemi v socialni sfere. Odborari rovnez odmitaji zpusob uplatnovani hospodarske a prumyslove politiky a redukci obcanskych a odborovych prav, vcetne prava na stavku. Kovaci vyzyvaji po tridennim sjezdu, ktery probihal v Ostrave, vsechny odborove svazy, ale i demokraticky smyslejici obcanska sdruzeni ke spolupraci v pripade nutnosti protestnich akci.

Socialni smir by se v CR mohl udrzet

Socialni smir by se v Ceske republice mohl udrzet do doby, nez odbory prestanou citit, ze vlada ma vuli a schopnost resit problemy. V nedelnim diskusnim poradu televize Nova 7 cili sedm dni se na tom shodli predseda rozpoctoveho vyboru Poslanecke snemovny Jozef Wagner a mistopredseda snemovny a KDU-CSL Jan Kasal. Podle Wagnera se vlada premiera Vaclava Klause chovala v minulosti k odborum jako k necemu, co nechce, a nepochopila, ze mohou byt v zivote zeme situace, kdy jsou odbory stejne dulezite a mozna vyznamnejsi nez vlada. Odbory se chovaly v mnohem kompetentneji, nez se chova vlada, dodal poslanec Wagner.

Jozef Wagner rovnez uvedl, ze v soucasne dobe by nebylo rozumne v ramci privatizace bank prodavat statni podily, ale radeji by se mel v techto bankach navysit kapital, a to nejen penezi, ale napriklad i dluhopisy. V soucasnosti by vlada totiz svuj podil v bankach mohla prodat velmi levne. Jan Kasal k teto otazce uvedl, ze jeho strana, tedy lidovci, vazi podporu privatizace na oddeleni bank od fondu a od podniku.

Rozpocet na pristi rok rozhodne o pritomnosti ODS ve vlade.

Podle predsedy klubu senatoru a clena gremia ODS Milana Kondra rozhodne rozpocet na pristi rok o pritomnosti Obcanske demokraticke strany ve vlade. Pokud by Poslanecka snemovna letos neschvalila vladni navrh statniho rozpoctu na rok 1998, byl by to podle nej signal pro ODS, aby opustila vladu. Jak Kondr v Ceske televizi dale uvedl, ze je velmi pravdepodobne, ze s nekterymi dalsimi predlohami v socialni oblasti spoji vlada otazku sve duvery.

Ministr Skalicky na konferenci OSN

Na jednani mimoradneho zasedani Valneho shromazdeni OSN venovane celosvetovym ekologickym problemum, ktere zacne v pondeli v New Yorku, odletel mistopredseda vlady a ministr zivotniho prostredi Jiri Skalicky. Zastupci Ceske republiky na zasedani Valneho shromazdeni doporuci, aby svet venoval vetsi pozornost skodlivemu vlivu chemikalii na zivotni prostredi. Ceska delegace take navrhne, aby se zeme dohodly na jasnych kriteriich, podle nichz by se jednoznacne definovalo, co lze povazovat za trvale udrzitelny rozvoj. Tento termin totiz ekologove na celem svete casto pouzivaji, pricemz kazdy si jej vysvetluje po svem.

Zeman proti Temelinu

Prezkoumat podminky stavby jaderne elektrarny Temelin a vratit se k myslence mistniho referenda o jinych zpusobech vyroby energie, napriklad o paroplynovem cyklu, by bylo podle predsedy socialnich demokratu Milose Zemana prinejmensim dobre. Rekl to pri sobotni jihoceske konferenci strany, pricemz Temelin oznacil za velmi spatnou investici. Uvahy o zastaveni dostavby elektrarny by si podle nej vyzadaly odborne posouzeni, ktere bude muset zrejme udelat az budouci socialnedemokraticka vlada, protoze vlada premiera Vaclava Klause na to zrejme nemela dostatek odborniku.

Hodnoceni soucasnych a minulych pomeru je v rovnovaze

Pri hodnoceni celkove situace pred listopadem 1989 a nyni se ctvrtina obcanu (25 procent) domniva, ze drivejsi pomery byly lepsi, a temer stejny pocet (26 procent) je presvedcen o opaku. Ve srovnani s minulym rokem vsak pocet hodnoticich priznive soucasnou situaci klesl o osm procent a predlistopadove pomery povazuje za lepsi o sedm procent vice lidi nez loni. Vyplyva to z vysledku cervnoveho setreni Institutu pro vyzkum verejneho mineni (IVVM).

Pietni akt v Lezacich

U prilezitosti 55. vyroci vypaleni Lezaku na Chrudimsku nemeckymi fasisty se v nedeli konalo v mistech byvale kamenicke osady pietni shromazdeni. Po ekumenicke msi slouzene pod sirym nebem a polozeni vencu promluvili predseda Poslanecke snemovny Milos Zeman, predseda Senatu Petr Pithart a ministr zdravotnictvi Jan Strasky. Petr Pithart ostre kritizoval komunisticky rezim, ktery podle neho zamlcoval a opomijel vyznam obeti vyhlazeni Lezaku. Behem jeho projevu na shromazdeni temer 5000 lidi se ozyvaly nesouhlasne vykriky a piskani predevsim priznivcu KSCM. Mnozi z nich dokonce predcasne opustili areal pamatniku, nad nimz vlaly vlajky Ceske republiky, USA, Kanady, Francie a Velke Britanie, nikoliv vsak Ruska nebo Slovenska.

Pametni deska Bohumilu Hrabalovi

Pametni desku spisovateli Bohumilu Hrabalovi odhalili v sobotu v nymburskem pivovaru reditel Pavel Benak a predstavitel spravce Francina z filmu Postriziny Jiri Schmitzer. V duchu Hrabalova motta: "Ja zadnou desku nechci, ale kdyz, tak jen ve vysce, kde curaji psi", umistili nymbursti pomnik v urovni chodniku. Bohumil Hrabal zil v pivovaru od roku 1919 do roku 1947. Prisel sem se svym otcem Francinem, ktery byl v pivovaru ucetnim, spravcem a pozdeji reditelem.

Jarre v Praze

Poprve do Prahy prijel francouzsky multimedialni mag Jean Michel Jarre, znamy svymi monstroznimi koncerty, plnymi pocitacovych animaci, videoprojekci a laserovych efektu. Jeho nedelni prazske vystoupeni ve Sportovni hale, u prilezitosti turne k novemu albu Oxygene 7-13, vsak bylo mnohem intimnejsi.

Prahu navstivi demon Alice Cooper

Legendarni americky rock'n'rollovy zpevak Alice Cooper prijede do Prahy v ramci turne ke sve nove desce Fistful of Alice. Koncert se uskutecni dnes v prazske Sportovni hale. Cooper, jenz mel dlouha leta problemy s alkoholem, ale nyni prestal pit, patri k prukopnikum hororovych show, ve kterych nesetri umelou krvi a vystupuje s hroznysem kolem krku. Cooper se narodil v roce 1948 jako Vincent Furnier v rodine kneze, svuj umelecky pseudonym si vypujcil od carodejnice zijici v sedmnactem stoleti a pry sam veri, ze ona Alice Cooperova se reinkarnovala prave v nej.

Setkani dvojcat

Na 240 sourozeneckych paru a sest trojcat z cele Ceske republiky se v sobotu setkalo na zamku Cerveny Hradek na Chomutovsku. Ctyrcata, ktera rovnez prislibila ucast na celostatnim setkani dvojcat a vicercat, se na posledni chvili omluvila. Mezi ucastniky letosniho setkani prevladaly zhruba o dvacet procent zeny. Nejstarsi sourozenecky par tvorili bratri Hnidovi, narozeni v roce 1913 a oba stale remeslne cinni. Zrejme nejmladsimi ucastniky byly trojcata z Jablonecka narozena loni v kvetnu.

Cesti zlatokopove byli nejuspesnejsi

Cesti zlatokopove byli nejuspesnejsimi ucastniky vikendoveho mezinarodniho mistrovstvi Ceske a Slovenske republiky v ryzovani zlata Kocaba 97. Tridenniho setkani v udoli reky Kocaby na Pribramsku se zucastnilo na 400 novodobych zlatokopu z cele Evropy. Domaci tym ziskal pet zlatych medaili, z toho dve v hlavnich kategoriich profesionalu a profesionalek. Vitezstvi v soutezi druzstev ziskal tym ze Slovenska. Medailiste se v srpnu zucastni mistrovstvi sveta v ryzovani zlata v Italii. Cesti zlatokopove ziskali v roce 1995 na mistrovstvi sveta druhe misto v soutezi narodnich tymu, loni si privezli z mistrovstvi Evropy prvni misto v soutezi druzstev a pravo usporadat v roce 1999 mistrovstvi v ryzovani zlata v Ceske republice.

Kratce o pocasi:

V Ceske republice je dnes oblacno az zatazeno, misty prehanky nebo bourky. Teploty se pohybuji mezi 20 az 24 stupni Celsia.

Tolik zpravy Radia Praha.