Zprávy Radia Praha

Ruský premiér přirovnal čečenské povstalce k teroristům

Při své návštěvě České republiky v úterý jednal ruský premiér Michail Kasjanov také se zástupci Senátu ČR. Ruský premiér přirovnal situaci v ruské provincii Čečensko s Afghánistánem, místopředseda horní komory parlamentu Jan Ruml toto srovnání však odmítl. Ruský premiér však trval na tom, že bez mezinárodních spojení teroristů by situace v Čečensku vypadala úplně jinak. Ruská vláda označuje čečenské povstalce za součást celosvětového islámského teroru. Srovnává je s teroristy Usámy bin Ládina, který je podezřelý ze přípravy zářijového zničení budov v New Yorku a Washingtonu. Čečenští povstalci odmítají tvrzení Moskvy, že spolupracují s bin Ládinem, který jim poskytuje mohutnou podporu.

Kasjanova na Pražském hradě přijal také prezident Václav Havel. Podle prezidentova mluvčího Ladislava Špačka Havel konstatoval, že se partnerské vztahy mezi zeměmi opět oživují. Český prezident rovněž ocenil roli Ruska v boji proti terorismu. Nevyrovnaná obchodní bilance mezi Českou republikou a Ruskem byla hlavním tématem schůzky předsedy Poslanecké sněmovny Václava Klause s předsedou ruské vlády Michailem Kasjanovem. Klaus po setkání řekl, že tato nerovnováha by se dala zmenšit formou exportních a finančních garancí pro české vývozy do Ruska za současného využití části českých pohledávek v Rusku.

Rusko nevidí důvod pro rozšiřování Severoatlantické aliance. Ruský premiér Michail Kasjanov to uvedl v souvislosti s prohlášením předsedy české vlády Miloše Zemana, podle něhož členství Ruska v NATO ve světě změněném po teroristických útocích na USA nelze a priori odmítat, pokud o něj Rusové projeví zájem. Podle Kasjanova Rusko nevidí nepřátele ani ve Spojených státech, ani v Evropě. Celosvětové nebezpečí podle něj vyplývá z mezinárodního terorismu.

Čeští vojáci jsou připraveni bojovat s teroristy

Čeští vojáci jsou připraveni pomoci spojencům v boji proti terorismu. Skupina armádních lékařů a zdravotníků se do úterka připravovala na možné nasazení v Hradci Králové. Kromě polní nemocnice nabídla vláda NATO také rotu chemiků, zvláštní jednotku průzkumníků a dopravní letadla. Čeští vojáci by mohli posílit i mírové mise na Balkáně, kde by nahradili spojenecké jednotky odvolané případně do boje proti terorismu. O využití jednoho či dvou českých letounů Tu-154, které nabídla Severoatlantické alianci česká vláda, rozhodne bruselské ústředí NATO nejdlříve ve čtvrtek. Letadla by neměla být nasazena přímo do rizikových oblastí, ale měla by sloužit jako logistická podpora letounům NATO při kontrole vzdušného prostoru nad Spojenými státy. Americké letouny jsou totiž nasazeny poblíž Afghánistánu, a vzdušný prostor USA by tak nemusel být dostatečně chráněn. Spojené státy zatím Česko o žádnou konkrétní pomoc nepožádaly.

Bezpečnost jaderné elektrárny Dukovany posílila pozemní vojska

Bezpečnost Jaderné elektrárny Dukovany na Třebíčsku střeží kromě vzdušných sil z letiště v Náměšti nad Oslavou i jednotky pozemního vojska. Vojáci jsou rozmístěni na několika polních stanovištích v bezprostřední blízkosti areálu elektrárny. Akce je řízena z velitelství 1. obrněné divize se sídlem v Brně. Jedno ze stanovišť vojáci vybudovali asi kilometr jihozápadním směrem od areálu elektrárny a zhruba osm kilometrů vzdušnou čarou od přistávací plochy vojenského letiště v Náměšti nad Oslavou. V bojové poloze je raketová technika a tank, připraveny jsou i spojovací jednotky.

Bezpečnostní opatření u temelínské elektrárny beze změny

Zatímco kolem dukovanské jaderné elektrárny jsou protiletadlové rakety a prostředky protivzdušné obrany, mluvčí jaderné elektrárny v Temelíně Milan Nebesář o žádných nových bezpečnostních opatřeních neví. O případných nových nařízeních přijatých v souvislosti s odvetou USA v Afghánistánu by měla informovat armáda. Podle velitele strakonické protiletadlové raketové brigády Juraje Pavlíka strakonická jednotka střeží Temelín již delší dobu. Jaderné elektrárny Temelín a Dukovany patří mezi strategické cíle, které by se mohly stát terčem teroristických útoků po odvetných náletech na Afghánistán.

Pražské vodárny kontrolovaly bezpečnostní opatření na všech provozech

Pražské vodovody a kanalizace zkontrolovaly v souvislosti se zahájením odvety USA v Afganistánu bezpečnostní opatření na všech provozech. Zároveň požádaly městskou policii o dodržování dohodnuté spolupráce při ochraně vodárenských objektů. Na všech důležitých objektech, jako jsou například úpravny vody, čerpací stanice a vodojemy, se přitom provádí zvýšená ostraha. Společnost je současně v kontaktu s krizovým štábem Prahy. Zpřísněná bezpečnostní opatření společnost přijala v reakci na teroristické útoky proti USA z 11. září. PVK, které provozují pražskou vodohospodářskou síť, za prvních šest měsíců letošního roku upravily 79,5 miliónu metrů krychlových vody. Firma vodou zásobuje asi 1,4 miliónu obyvatel Prahy a okolí.

Země střední a východní Evropy jsou podle jejich občanů zkorumpované

Na konferenci o korupci v zemích střední a východní Evropy, která probíhá v Praze, zveřejnila společnost GfK výsledky prvního mezinárodního výzkumu o korupci v jedenácti zemích střední a východní Evropy. Rozsah korupce v těchto zemích je podle mínění dotazovaných vysoký, svůj stát jako zkorumpovaný označuje přes 80 procent Ukrajinců, Rusů, Slováků a Chorvatů. V Česku ho tak vidí více než polovina obyvatel. Více než polovina občanů by ale nikdy neuplácela. Více než třetina lidí by případ korupce neoznámila policii. Do výzkumu se letos zapojilo přes 12.000 občanů Česka, Slovenska, Polska, Maďarska, Slovinska, Chorvatska, Bulharska, Rumunska, Ukrajiny, Ruska a Rakouska. Téměř čtvrtina obyvatel regionu si myslí, že nejvíce úplatků plyne do zdravotnictví. Zhruba každý osmý dotázaný je přesvědčen, že korupce bují hlavně mezi úředníky. Jedenáct procent oslovených za nejzkorumpovanější považuje oblast práva a osm policii. Podle pětiny Čechů nejhorší situace panuje na úřadech.

Soud vynese rozsudek v kauze bývalých vysokých funkcionářů

Obvodní soud pro Prahu 7 vynese verdikt nad dvěma vysokými funkcionáři předlistopadového režimu, kteří podle obžaloby zabránili trestnímu stíhání nacistického válečného zločince Wernera Tuttera. Obžalobě ze zneužití pravomoci veřejného činitele čelí osmdesátiletý Jaroslav Klíma a sedmasedmdesátiletý Jaroslav David. Klíma v 60. letech působil jako náměstek ministra vnitra, David v té době pracoval jako náměstek generálního prokurátora. Podle žalobce Československá generální prokuratura chtěla Tuttra v roce 1966 obžalovat za válečné zločiny. Údajně se tak ale na příkaz Klímy a Davida nestalo. Tutter byl za druhé světové války příslušníkem jednotek SS. Na konci roku 1944 se stal zástupcem velitele oddílu, který se na Slovensku a Moravě podílel na vyhlazovacích akcích. Zahynuly při nich desítky civilistů. Podle Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu se Tutter osobně účastnil brutálních výslechů zadržených lidí, které pak nechal usmrtit. V roce 1948 ho lidový soud v Bratislavě odsoudil k šesti letům vězení. V roce 1953 ho ve věznici získala pro spolupráci StB. Od roku 1954 proto pracoval jako československý agent ve Spolkové republice Německo, kde v roce 1983 zemřel.

Český publicista dostane německý Řád za zásluhy

Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo předá českému publicistovi Adolfu Burgerovi německý velvyslanec v ČR Michael Libal. Nejvýznamnější německé vyznamenání Bruger získá za knihu "Ďáblova dílna" z roku 1992, která obsahuje svědectví z koncentračních táborů Osvětim a Sachsenhausen. Burger byl sám vězněn v různých koncentračních táborech a část jeho rodiny tam zahynula. V roce 1944 byl coby vyučený knihtiskař přidělen do dílny v táboře Sachsenhausen, kterou nacisté založili k padělání britských liber a jiných cenin. Právě z těchto zkušeností čerpal při psaní své knihy. Od skončení druhé světové války žil Burger v Praze a po roce 1989 se opět ujal své původní činnosti nakladatele. V současnosti vydává mimo jiné měsíčník Svazu bojovníků za svobodu. Zkušenosti se zločiny nacistického režimu předává i mladým lidem v Německu. Řád za zásluhy Spolkové republiky Německo uděluje prezident. V minulosti ho převzal například kardinál Miloslav Vlk, americký filmový režisér Steven Spielberg, bývalý ministr kultury Pavel Tigrid či někdejší sovětský prezident Michail Gorbačov.

Na veletrhu ve Frankfurthu vystavují desítky českých nakladatelů

Na Mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurthu nad Mohanem, který byl v úterý zahájen, se v rámci společné české expozice účastí také 45 vystavovatelů z České republiky. Českou prezentaci na této nejvýznamnější světové přehlídce knih a elektronických publikací doplňují autorská čtení a setkání se spisovateli Jiřím Grušou, Michalem Ajvazem a dalšími. Uskuteční se také výstavy Detektivní žánr v české literatuře, Nejkrásnější české knihy v roce 2000, Překlady české literatury, Zahraniční literatura v českých překladech a České literární ceny a jejich laureáti 2000 a 2001.

Pražský komorní orchestr vystoupil v Singapuru

Pražský komorní orchestr bez dirigenta, který letos slaví 50 let umělecké činnosti, vystoupil s mimořádným úspěchem ve vyprodaném singapurském sále Victoria Concert Hall. Na programu byla hudba Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta, Edvarda Griega a Samuela Barbera. Koncertu, který organizovalo české velvyslanectví v Singapuru a agentura Pragokoncert, se zúčastnili členové singapurské vlády, zástupci podnikatelského sektoru a diplomaté. Koncert se uskutečnil přes organizační a finanční těžkosti způsobené současnou situací na Blízkém východě, kde mělo přední české těleso též účinkovat. Orchestr v rámci turné zahraje ještě na Tchaj-wanu.

Nový film o řeckých uprchlících v Čechách

V kinech má nyní premiéru nový český film Podzimní návrat, který natočil podle vlastního scénáře řecký režisér George Agathonikiadis. Autobiografický snímek líčí dětství, mládí i první lásky řeckého chlapce na Moravě v 50. letech. Hlavní hrdina filmu přijel stejně jako režisér jako dvouletý do Československa v roce 1949. Přijel sám a bez rodičů jako další téměř čtyři tisíce řeckých dětí. Exodus dětí a poté i dospělých byl důsledkem občanské války v Řecku, v níž partyzánské skupiny spjaté s řeckou levicí podlehly vládním vojskům. Řekové chtěli původně v cizině přečkat občanskou válku, ale od své rodné země byli izolováni až do pádu vojenské diktatury v roce 1974. Film vznikl v koprodukci brněnského studia České televize a řecké společnosti ERT - Hellenic Broadcasting Corporation. K Brnu má režisér těsné vazby i proto, že po absolvování Filmové fakulty Akademie múzických umění v brněnské televizi deset let, před svým odchodem do Řecka, pracoval jako režisér. Ve vedlejších rolích diváci uvidí vedle řeckých herců Vilmu Cibulkovou, Vlastimila Brodského, Jana Kačera, Miroslava Vladyku či Arnošta Goldflama.

Národní muzeum vystavuje fotografie z Podkarpatské Rusi

Přírodu i život lidí na Podkarpatské Rusi přibližuje výstava fotografií Rudolfa Štursy "Podkarpatská Rus - Tomečkova země zaslíbená", která začala v úterý v Národním muzeu v Praze. Název expozice odkazuje na Štursova přítele, spisovatele Jaromíra Tomečka, který byl v letech 1929 až 1934 na Podkarpatské Rusi notářem. Přehlídku připravila Společnost přátel Podkarpatské Rusi. Podle jejího předsedy Jaromíra Hořce by měla být i připomínkou historického přínosu desetitisíců Čechů, Moravanů a Slezanů při budování demokratické společnosti v této zemi. Štursa vystavil 80 barevných i černobílých snímků, které pořídil v letech 1992 až 2000. Jsou na nich obyčejní lidé, starci i děti, pravoslavní duchovní, kostelíky, venkovská stavení i horská krajina s pastvinami a stády ovcí. Putovní výstavu již mohli vidět návštěvníci galerií v Brně a Moravských Budějovicích.

Kniha Záhady českých dějin má již třetí pokračování

Spisovatel Václav Erben v úterý pokřtil v brněnském nakladatelství Moba novou knihu publicisty a autora faktů Jana Bauera Záhady českých dějin III. Tato novinka je už třetím pokračováním knižní řady, ve které autor seznamuje čtenáře s různými zajímavostmi českých dějin. Bauer se ve svých knihách věnuje tajemství podivných českých kamenných památek, pátrá po sedmi bájných přemyslovských knížatech i po původu husitských vojevůdců Jana Žižky a Prokopa Holého. Přináší také zajímavé souvislosti mezi řádem rosikruciánů a bitvou na Bílé hoře a informace o podivných okolnostech zavraždění Albrechta z Valdštejna. Nakladatelství Moba si letos připomíná desáté výročí svého vzniku. O roku 1991 vydalo mimo jiné 250 knih v nákladu přes milión svazků, 410 románových sešitů nákladem 23 miliónů výtisků a 34 knížek Bráškové pro děti v nákladů 414.000 kusů.

Třetina středoškoláků na Českobudějovicku opakovaně okusila drogu

Asi třetina středoškoláků v českobudějovickém okrese opakovaně okusila nebo užívá drogu. S drogami má podle Pavla Váchy z českobudějovické policejní správy zkušenosti také 11 procent žáků základních škol, někteří z nich je vyzkoušeli opakovaně. Děti a mladí lidé na Českobudějovicku se s drogou poprvé setkávají kolem 13. roku. Vedle marihuany a hašiše v minulosti převládal pervitin, dnes se ve stejném množství objevuje i heroin. Policisté se podle Váchy pravidelně ve školách pohybují a situaci sledují. V rámci týdne protidrogové prevence, který se právě koná, přichystali pro vybrané základní školy program zaměřený na prevenci drog. Drogovou situaci ve středních a základních školách začali policisté v okrese monitorovat v roce 1996. V roce 1998 vzniklo v jihočeské metropoli kontaktní centrum a týž rok začal program prevence drog.

Bezdomovci začali v ulicích Olomouce prodávat časopis

Týdeník Nový prostor, jehož vydavatelem je stejnojmenné občanské sdružení, začali v Olomouci distribuvoat lidé bez přístřeší. Časopis, který ve městě prodává zatím šest bezdomovců, má pomoci lidem v krizových situacích a informovat veřejnost o jejich problémech. Bezdomovci do svého časopisu i přispívají články. Do projektu by se podle organizátorů měli zapojit lidé z azylových domů i bezdomovci, kteří žijí přímo na ulicích Olomouce. Týdeník Nový prostor, který vycházel dříve pod názvem Patron, se snaží oslovit především mladší čtenáře. Zabývá se společensky závažnými tématy, představuje netradiční projekty nebo informace z kultury. Lidé si jej mohli dosud koupit v Praze, Brně, Ostravě a Plzni. Organizátoři projektu chtějí jeho distribuci rozšířit postupně i do ostatních krajských měst. Časopis stojí 25 korun; prodejce má z každého prodaného výtisku polovinu této částky.

A na závěr ještě krátce o počasí:

Bude oblačno, zpočátku místy s mlhami nebo nízkou oblačností. Ojediněle se objeví slabý déšť. Nejvyšší teploty 15 až 19 stpňů, v tisíci metrech na horách kolem 13 stupňů Celsia.