Zprávy Radia Praha

Ministr Kavan odmítl tvrzení, že konzul ČR v Korutanech je v FPÖ

Ministr zahraničí Jan Kavan odmítl slova předsedy korutanské zemské organizace sociální demokracie (SPÖ) Herberta Würschla zpochybňující činnost honorárního konzula České republiky v rakouských Korutanech Gerta Seebera. "České velvyslanectví ve Vídni nemá žádné doklady, že by pan Seeber poškodil zájmy našeho státu či se svými vyjádřeními postavil proti Temelínu," uvedl ministr Kavan. Reagoval tak na Würschlovy výroky citované týž den rakouskou agenturou APA, podle nichž musí Seeber - coby člen kontroverzní strany Svobodných (FPÖ) - prosazovat podpisové referendum proti Temelínu. Podle Würschlova tvrzení jde v případě Seebera o střet zájmů, neboť jako honorární konzul má povinnost prosazovat české zájmy. "Velvyslanectví ČR ve Vídni jednoznačně potvrdilo, že honorární konzul Seeber není členem FPÖ. Tvrzení citované agenturou APA se nezakládá na pravdě," uvedl ředitel tiskového odboru resortu zahraničí Karel Borůvka.

Místopředseda FPÖ Gorbach není proti vstupu ČR do unie

Místopředseda rakouské nacionalistické strany Svobodných (FPÖ) Hubert Gorbach se znovu vyjádřil k tématu jihočeské jaderné elektrárny Temelín. V prohlášení vorarlberské zemské organizace FPÖ uvedl, že není proti vstupu Česka do Evropské unie, ale že mu jde o budoucnost. S příchodem roku 2002 vyjádřil přání, aby se o otázce Temelína "diskutovalo věcně a bez emocí, a především, aby se přemýšlelo až do konce". Jihočeskou jadernou elektrárnu přitom považuje za podnět, který by mohl vést "v celé Evropské unii k odstoupení od rizikové jaderné energetiky". Gorbach se však v souvislosti s Temelínem už nezmiňuje o rakouské vládní koalici jeho strany a lidovců (ÖVP) kancléře Wolfganga Schüssela. Přitom ještě v posledním čísle časopisu News hrozil Schüsselovi odstavením z funkce, pokud by kancléř i v případě výrazného úspěchu protitemelínského podpisového referenda, jež si na leden vynutila FPÖ, trval na tom, že kvůli uvedení Temelína do provozu vstup ČR do unie nelze vetovat.

Odškodnění za nucené nasazení či věznění dostalo již 55 tisíc Čechů

Odškodnění za nucené nasazení nebo věznění za druhé světové války již dostalo 55 tisíc Čechů. Oběti nacismu, které o peníze zatím nepožádaly, tak musí učinit nejpozději 31. prosince. O vyplacení kompenzace již od léta zažádalo přes 110 tisíc lidí; z toho 100 tisíc nárokovalo peníze vůči Německu, zbytek vůči Rakousku. ČTK to řekl vyjednávač ministerstva zahraničí Jan Sechter. Peníze vyplácí Fond budoucnosti. Některé žádosti, řádově několik tisíc, byly podle Sechtera zamítnuty. Fond začal jednat i s dědici obětí nacismu, které zemřely po 15. únoru 1999.

Německo a Rakousko začaly vyplácet oběti nucených prací letos v létě. Pro české občany je vyčleněno 423 miliónů marek (kolem 7,3 miliardy korun) a 501 milionů šilinků (1,2 miliardy korun). Už jen do 31. prosince mají na podání žádosti o odškodnění též lidé, kterým nacisté zabavili majetek. O náhradu mohou žádat u české mise mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

Před 25 lety vzniklo hnutí na obranu lidských práv Charta 77

Charta 77 byla ojedinělým a významným fenoménem v moderních dějinách. Bylo to první a nejdéle pracující opoziční či disidentské hnutí v zemích sovětského bloku, které inspirovalo podobná hnutí později v jiných zemích - tak charakterizoval Chartu před pěti lety český prezident Václav Havel, jeden z nejznámějších signatářů, který stál u jejího zrodu. Od vydání prvního Prohlášení Charty 77 s datem 1. ledna uplyne právě čtvrt století.

Na obrovském významu Charty 77 v odboj proti totalitnímu komunistickému režimu se shodli bývalí disidenti Jiří Dienstbier a Stanislav Devátý. Oba chartisté ale současně upozorňují, že ne všechny záměry tehdejší opozice se po pádu komunistického režimu podařilo uvést do praxe. Přičítají to mimo jiné tomu, že charta sdružovala v opozici proti komunismu velmi různorodé osobnosti.

Impulsem ke vzniku Charty bylo zveřejnění Mezinárodního paktu o občanských a politických právech a Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Tyto dokumenty zakotvené v helsinských dohodách z roku 1975, přijaté i československou reprezentací, vstoupily v platnost v březnu 1976, ale do skutečné praxe je tehdejší komunistický režim neuvedl. Právě na tuto skutečnost poukázali autoři prohlášení, kteří zároveň oznámili, že skupina občanů vytváří volnou občanskou iniciativu zvanou Charta 77, která se bude zasazovat o respektování a dodržování lidských a občanských práv.

Prvními mluvčími Charty se kromě Václava Havla stali filozof Jan Patočka a Jiří Hájek a prohlášení podepsalo k 1. lednu 1977 242 občanů. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo už přes 1800 signatářů a jen dvacet pět z nich svůj podpis veřejně odvolalo. Plánovanému zveřejnění Charty na Tři krále a předání vrcholným československým institucím policie zabránila. Text však vzápětí vyšel v předních světových denících a pozornost mu věnovaly západní tiskové agentury a rozhlasové stanice. V československých oficiálních médiích nikdy publikován nebyl.

Na moravsko-slovenském pomezí začalo setkání Čechů a Slováků

Desáté setkání Čechů a Slováků na moravsko-slovenském pomezí začalo v sobotu v chatě Kordárna ve Starém Hrozenkově na Uherskohradišťsku. Účastníky čeká nedělní přechod hraničního hřebene Bílých Karpat do obce Strání a na Silvestra vystoupí na nejvyšší vrchol Bílých Karpat Velkou Javořinu. "Zatím se nás sešlo asi dvacet a v neděli dorazí parta Slováků z Trenčína," řekl ČTK Radovan Kunc ze Společnosti pro trvale udržitelný život. Nadšenci vyrazí v neděli od hostince U Kubáníka ve Starém Hrozenkově na třináctikilometrový pochod trvající až pět hodin. "Cestou se mohou připojit další, ale upozorňuji, že přechod je pro zdatné turisty," doplnil Kunc. V pondělí se Češi a Slováci vydají od restaurace Zámeček ve Strání na Velkou Javořinu. Po poledni se sejdou u hraničního kamene bratrství Čechů a Slováků, kde podpoří myšlenku česko-slovenské vzájemnosti. "Vzpomeneme také zakladatele akce Josefa Vavrouška, který s dcerou Petrou zahynul v roce 1995 ve Vysokých Tatrách," řekl Kunc. Po sestupu čeká účastníky v Zámečku silvestrovský večer u cimbálové muziky, dobrého vína a slivovice.

První ročník setkání se uskutečnil na přelomu let 1992 a 1993 a byl ještě federální, československý, připomněl Kunc. Tradice vznikla v roce 1992 při dělení státu. "S Vavrouškem jsme přemýšleli, jak to budeme vnímat. Řekl, že bude dobré být na společné hranici a rozdělení prožít na vlastní kůži," uzavřel Kunc.

Politici slaví příchod nového roku různě

Silvestr je den jako každý jiný - tedy až na půlnoční rámus petard a rachejtlí. Tak vnímá poslední den roku místopředseda Občanské demokratické strany Petr Nečas. Jeho stranický šéf Václav Klaus se na konci roku chystá na hory, zřejmě do rakouských Alp. Kvůli novoroční televizní debatě se ale bude muset vrátit dříve, než původně plánoval. Předseda křesťanských demokratů Cyril Svoboda sice příchod nového roku slaví, ale na bouřlivé oslavy si jeho početná rodina nepotrpí. "Já nepatřím ani k alkoholikům, ani k velkým slavičům," poznamenal. Svoboda neuznává novoroční předsevzetí. "Je to divný zvyk, většinou vydrží tak do 3. ledna." Předsedkyně Unie svobody Hana Marvanová doufá, že o volných dnech vyrazí do Jeseníků. Těší se na to, že vánoční i silvestrovské oslavy stráví se svými dvěma syny. Jako většina domácích mazlíčků i pes místopředsedy vlády Vladimíra Špidly těžce snáší ohlušující zvuk silvestrovských petard a rachejtlí, které každoročně provázejí půlnoční přelom roku. Na Silvestra proto šéf vládní sociální demokracie odjede daleko od civilizace, kde pes i jeho pán prožijí přece jen klidnější chvíle. Do hor se na konci roku chystá Špidlův stranický kolega, dvaatřicetiletý ministr vnitra Stanislav Gross. Zimní radovánky si bude užívat ve společnosti manželky a čtyřleté dcery Denisy. "Splnil jsem si jeden dlouhodobý sen," těší se po hektických dnech konečně na chvíle odpočinku.

Arcibiskup Graubner v Olomouci požehnal tříkrálovým koledníkům

Desítkám koledníků, kteří v převlecích vyrazí na svátek Tří králů s pokladničkami do domácností olomoucké arcidiecéze, aby vybrali peníze pro lidi v nouzi, požehnal v sobotu olomoucký katolický arcibiskup Jan Graubner. Jeho slova si do Olomouce přijela poslechnout jen část koledníků, protože zbylé zastavila kalamita na zasněžených a zledovatělých silnicích. Odpoledne požehnal arcibiskup koledníkům také v Uherském Hradišti. Graubner dětem řekl, aby požádaly o dar pro potřebné a zároveň lidem zvěstovaly narození Ježíše Krista. Podotkl, že mnoho lidí v sobě nosí smutek a obdarování potřebných jim může přinést radost. Pokladničky, se kterými půjdou koledníci, budou úředně zapečetěny, každý ze tří králů bude mít speciální odznak a průkaz koledníka. Tříčlenné skupiny, kterých letos vyrazí koledovat přes 2000, bude doprovázet i jeden dospělý. Organizátoři tak chtějí předejít zneužití sbírky či zcizení peněz.

Tradici tříkrálových sbírek založilo olomoucké arcibiskupství před dvěma roky na základě zkušeností charity v Rakousku. Jen koledníkům přispělo skoro první rok 12.000 lidí, další tisíce poslaly peníze poštou či na účet charity. Loni, kdy se do akce zapojily všechny diecéze v Česku, vybrala charita 30 miliónů korun. V olomoucké diecézi v obou letech přesáhl výtěžek sbírky osm miliónů. Z peněz se financují zařízení pro důchodce, bezdomovce, matky s dětmi, Romy či zdravotně postižené.

Dělostřeleckou tvrz Bouda lze mimořádně navštívit i v zimě

Dělostřeleckou tvrz Boudu v králickém pásmu předválečného československého opevnění mohou milovníci historie mimořádně navštívit i v zimě. Rozsáhlý podzemní systém s pěti povrchovými bojovými objekty se v rámci pravidelných zimních kontrol a udržovacích prací lidem otevře od ledna do dubna každý poslední víkend v měsíci a to v 11:00 a 13:00. Podle Martina Ráboně ze Spolku přátel Československého opevnění však lze se správcem tvrze na telefonním čísle 0601/547 114 domluvit i jiný termín návštěvy. V dubnu bude navíc Bouda přístupná i poslední dva dny v měsíci, v květnu zde začnou pravidelné prohlídky. "Přímo ke vchodovému objektu tvrze Bouda byla zavedena značená běžecká trať. Lesy České republiky zde také vybudovaly odpočívadlo a informační tabuli," uvedl Ráboň. Nejkratší trasa podle něj vede od Suchého vrchu a Červenovodského sedla, dále se nabízí i cesta z Těchonína, Mladkova, Lichkova, nebo Jablonného nad Orlicí.

Na rozdíl od Boudy je celoročně otevřeno nedaleké Vojenské muzeum v Králíkách. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout tanky, děla i vojenské automobily, výstavu zbraní, munice a dokumentů. Získají i informace o tom, který z objektů pevnostních muzeí v Králické pevnostní oblasti lze aktuálně navštívit.

Ze sportu:

Výsledky 34. kola extraligy ledního hokeje: Havířov - Vsetín 5:2, Plzeň - Kladno 5:1, Zlín - Vítkovice 4:5, Třinec - České Budějovice 3:1, Karlovy Vary - Litvínov 0:5 a Znojmo - Slavia Praha 5:3. Utkání Sparta Praha - Pardubice 1:2 bylo už dříve předehráno kvůli účasti Pražanů na Spenglerově poháru. Sparta vede v tabulce před Zlínem a Pardubicemi, beznadějně poslední je Kladno.

Hokejisté pražské Sparty neuspěli na Spenglerově poháru v Davosu ani ve svém třetím vystoupení. V souboji s německým šampiónem z Mannheimu Pražané prohráli 2:5, přestože již v polovině páté minuty zápasu vedli o dvě branky. Lídr české extraligy klesl na poslední, páté místo tabulky, na kterém vystřídal právě svého přemožitele.

Dva ze čtyř českých skokanů na lyžích postoupili z kvalifikace do nedělního závodu Světového poháru v Oberstdorfu. Účast v úvodním dílu Turné čtyř můstků si v drobném dešti vybojovali Jakub Janda s Michalem Doležalem, naopak Jaroslav Sakala a Jakub Jiroutek neuspěli.

Ani ve svém třetím zápasu na mezinárodním turnaji házenkářů v Paříži čeští reprezentanti neuspěli. Po prohrách s Egyptem a domácí Francií podlehli i Bosně a Hercegovině 19:20. Ve skupině tak obsadili poslední místo a v neděli budou hrát o konečnou sedmou pozici s nejméně úspěšným družstvem z druhé skupiny.

Krátce o nedělním počasí v České republice:

Polojasno až oblačno, místy sněhové přeháňky. Teploty minus 3 až plus 1 stupeň Celsia.