Zprávy Radia Praha

Zeman vytkl rakouskému prezidentu Klestilovi unáhlené soudy

Premiér Miloš Zeman nepřímo vytkl rakouskému prezidentovi Thomasi Klestilovi, že podle něj vynesl soudy nad jeho výroky v rakouském tisku dříve, než si rozhovor s premiérem důkladně pročetl. Zeman tak reagoval na nedělní telefonát rakouského prezidenta s jeho českým protějškem Václavem Havlem. "Já opravdu obdivuji lidi, kteří se vyjadřují k rozhovoru, který si celý nepřečetli. Mají zřejmě vyšší prognostickou schopnost než mám já. Týdeník Profil tento rozhovor uveřejňuje právě dnes a zmíněný telefonát se uskutečnil v neděli," řekl premiér Zeman. Týdeník Profil ale rozhovor se Zemanem zveřejnil již o víkendu na svých internetových stránkách. Zeman v Profilu krizoval bývalého předsedu rakouské strany Svobodných Jörga Haidera a protitemelínskou petici. Haidera označil za populistického pronacistického politika, který ničemu nerozumí, ale o všem mluví. O petici, která se v Rakousku koná z podnětu Svobodných, Zeman soudí, že nemíří na Temelín, ale na členství Česka v EU.

Rakouské protitemelínské referendum mělo silnou účast

V Rakousku končí týdenní podpisové referendum, které iniciovala krajně pravicová strana Svobodných kvůli Jihočeské jaderné elektrárně Temelín. Podle prvních předběžných odhadů se jej zúčastnila asi desetina oprávněných voličů. Silný počet podpisujících v celém Rakousku zaznamenali organizátoři referenda především o víkendu. V samotné Vídní je účast hodnocena jako velmi vysoká a toto podpisové referendum bude zřejmě patřit k nejpočetněji podpořeným. Podle odborníků zájem o referendum zvýšily slovní výpady českého premiéra Miloše Zemana vůči bývalému šéfovi strany Svobodných Jörgu Haiderovi. Zatím právně nezávazná petiční akce musí být podle zákona projednána v parlamentu, pokud získá více jak 100.000 podpisů. V případě protitemelínského referenda se to považuje za jisté. Není ovšem jasné, zda toto téma bude rakouský parlament projednávat ještě před letními prázdninami, v úvahu připadá spíše říjen. O dalším postupu parlamentu se zatím jen spekuluje.

Rakousko nebude blokovat vstup ČR do EU

Podle hlavního vyjednavače našeho přístupu do Evropské unie Pavla Teličky nebude Rakousko kvůli jaderné elektrárně Temelín blokovat vstup České republiky do unie. Jednání o přistoupení bezprostředně neovlivní ani vyostřená slovní přestřelka mezi českým premiérem Milošem Zemanem a rakouskými představiteli. "Jakkoli situace není jednoduchá, nemá bezprostřední vliv na jednání o přistoupení," uvedl Telička. Bude záležet na tom, jak rakouská vláda a parlament naloží s výsledky protitemelínské petiční akce. Telička současně připomněl, že Rakousko je pouze jedním z 15 členských států unie a že ostatní země "zcela jistě nejsou referendem nikterak nadšeny". Náš vyjednavač soudí, že případné zablokování vstupu ČR do unie by ovlivnilo postavení Rakouska v rámci EU. Ministerstvo zahraničí stejně jako prezident Václav Havel míní, že se česko-rakouský dialog musí na obou stranách zbavit emocí.

Ve Čtyřkoalici je kvůli dluhu ODA patová situace

Šéfové lidovců a Unie svobody Cyril Svoboda a Hana Marvanová ani během pondělí nedospěli k dohodě ohledně Občanské demokratického aliance a jejího dluhu. Lidovci splnili své páteční ultimátum a navrhli unii, aby s nimi jednala o čtyřkoaličních kandidátkách bez zástupců ODA. Unie svobody-DEU ale trvá na tom, že se změnou čtyřkoaličních dohod musí souhlasit všichni partneři. Marvanová nesouhlasí s nátlakem, jaký lidovci na ODA vyvinuli, když se je snažili přimět ke sloučení s Unií svobody. Zopakovala, že čtyřkoaliční smlouvy nelze svévolně měnit či porušovat. O situaci bude užší vedení unie jednat v úterý, tentýž den se sejde i předsednictvo KDU-ČSL. Republikový výbor Unie svobody-DEU zasedá v sobotu, následující den se sejde Ústřední sněm ODA. ODA i unie ale časový nátlak lidovců považují za nepřijatelné ultimátum. "Vyhrocení tohoto konfliktu je zbytečné a čtyřkoalici jednoznačně poškozuje. Unie svobody tento konflikt nevyvolává. Proto jsem vyzvala pana předsedu Svobodu, aby v tomto konfliktu KDU-ČSL nepokračovala," řekla Marvanová.

Soud se Štrougalem byl odročen na únor

Výslechem tří svědků, kteří vesměs vypovídali pro obžalovaného příznivě, pokračoval v pondělí u Obvodního soudu pro Prahu 7 proces s bývalým premiérem a ministrem vnitra komunistického Československa Lubomírem Štrougalem. Jeden z klíčových svědků, bývalý hlavní vojenský prokurátor z 60. let, se ale k jednání nedostavil, a proto byl soud odročen na 18. února. Obžaloba sedmasedmdesátiletého Štrougala viní z toho, že v březnu 1965 jako ministr vnitra překazil trestní stíhání skupiny příslušníků Státní bezpečnosti (StB) podezřelých z vraždy tří lidí. Štrougal podle státní zástupkyně tehdy uložil svým podřízeným, aby nepokračovali ve vyšetřování případu a dokumentaci o něm neodeslali československé generální prokuratuře. Štrougal podle žalobce zmařil vyšetření vraždy ústředního tajemníka národněsociální mládeže Petra Konečného, pracovníka ministerstva vnitra Františka Novotného a bývalého zpravodajského důstojníka u exilové vlády v Londýně Bedřicha Weisnera. StB je v roce 1948 zatkla a po brutálních výsleších zabila.

Čeští vojáci dostali ocenění za účast v SFOR

Dvě desítky vojenských letců z přerovské armádní vrtulníkové základny převzaly čestné pamětní odznaky Za službu v misi SFOR. Celkem bylo za službu v Bosně a Hercegovině oceněno zhruba 600 českých vojáků. V Bosně a Hercegovině čeští vojáci působili od začátku roku 1996 zprvu jako součást sil IFOR, dohlížejících na plnění mírových dohod.. Po vypršení mandátu IFOR byly roku 1996 nahrazeny vojsky SFOR. Jejich cílem bylo stabilizovat mírový vývoj na území bývalé Jugoslávie.

Odboráři Nové huti jsou ve stávkové pohotovosti

Odboráři a.s. Nová huť, která je největším tuzemským producentem oceli, vyhlásili v pondělí stávkovou pohotovost. Důvodem je nový plán restrukturalizace českého ocelářství, který má ve středu projednávat vláda. Odboráři požadují, aby vláda urychleně umožnila již schválenému poradci pro privatizaci Nové huti jednat s investory. Stávková pohotovost bude podle nich ukončena po podpisu smlouvy mezi FNM a vybraným poradcem, firmou Roland Berger. Nový plán, o kterém má jednat vláda tento týden, počítá se vznikem Českého ocelářského podniku (ČOP) transformací společnosti Osinek. Poté by během dvou až tří let ČOP postupně integroval firmy Nová huť, Vítkovice Steel a Vysoké pece Ostrava. Podle dokumentu by měla integrace hutí přijít na 15 miliard korun a na další 2,5 miliardy se odhadují garance za poskytnuté úvěry.

Program EU na podporu našeho zemědělství bude zahájen v dubnu

Spuštění programu Sapard, v jehož rámci Evropská unie spolufinancuje zejména investice do zemědělství a rozvoje venkova v kandidátských zemích, lze v ČR podle ministerstva zemědělství předpokládat v dubnu. Minulý týden byla v České republice ukončena týdenní mise Evropské komise, která prověřovala připravenost české agentury Sapard. Podle ministerstva zemědělství se očekává, že vyhodnocení mise a návrh rozhodnutí o akreditaci agentury by mohly být schváleny EK během března. Poté, co návrh podepíše komisař pro zemědělství Franz Fischler, bude možné program zahájit. V rámci programu Sapard připadá na ČR z evropských zdrojů 22 miliónů eur ročně. Celková výše podpory činí 154 miliónů eur, tedy zhruba 5,7 miliardy korun. Na podpoře jednotlivých projektů se bude unie podílet maximálně ze 75 procent, zbývající část musí tvořit národní zdroje. Podnikatelské subjekty přitom musejí 50 procent investice hradit z vlastních prostředků.

Ekologové protestují proti stavbě závodu Nemac na Mostecku

Sdružení Ekologický právní servis se odvolalo proti vydání stavebního povolení k výstavbě závodu Nemak na Mostecku. Nemac hodlá v novém závédě vyrábět hliníkové hlavy do automobilových motorů. Ekologický právní servis považuje umístění provozu těžkého strojírenství doprostřed zemědělsky využívané krajiny za nevhodné. Ekologové kritizují i způsob nakládání s nebezpečnými chemickými látkami, které budou v závodě používány. Sdružení zpochybňuje také stanovisko, které Nemak dostal od ministerstva životního prostředí. Ministerstvo vydalo souhlas s výstavbou závodu na Mostecku koncem loňského července, podmínilo jej ale 54 omezujícími podmínkami. Vláda již dříve podpořila projekt šedesátimiliónovou investiční pobídkou pro město Most. Nemak plánuje v první fázi postavit závod za 70 miliónů eur (asi 2,5 miliardy korun), kde by našlo práci 530 lidí. Do deseti let by měla firma investovat dalších devět miliard korun a zaměstnat téměř 1400 pracovníků.

Klaus udělil dalším krajům právo užívat prapory a znaky

Hejtmanům dalších čtyř krajů udělil předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus dekrety, podle nichž mohou krajské úřady používat znak a prapor. Nové krajské insignie převzali hejtmani krajů Jihočeského, Středočeského, Královéhradeckého a Zlínského. Prapory a znaky mohou již užívat kraje Karlovarský, Olomoucký, Pardubický a hlavní město Praha. Vlastní znak a prapor získala rovněž pražská městská část Řeporyje a právo užívat znak nebo prapor pak dalších 60 obcí. Prapor mohou užívat například obce Budišov na Třebíčsku a Halenkovice na Zlínsku, znak pak Bžany na Teplicku a znak i prapor současně například Gruna na Svitavsku, Malinová na Rakovnicku a Sepekov u Písku.

Salm již nemá nárok na české občanství

Ministerstvo vnitra zřejmě definitivně ukončilo nároky potomků Huga Salma-Reifferscheidta na restituci zámků a pozemků v Blansku a Rájci nad Svitavou. Ministerstvo rozhodlo, že knížeti Salmovi, který zemřel v roce 1946, nebude přiznáno české občanství. Ministerstvo konstatovalo, že Salm pozbyl československé občanství v roce 1940, kdy nabyl německého říšského občanství. Salm nebyl ani v koncentračním táboře, ani vojákem československé armády v zahraničí, ani nedezertoval z německé armády, což by bylo možným důvodem přiznání českého občanství. Rozhodnutí je zásadní pro restituci rozsáhlého majetku Salmů, odhadovaného na několik miliard korun. Blanenský pozemkový úřad sice před lety rozhodl o vydání zámku v Blansku a asi 270 hektarů lesa v okrese Salmům. Proti tomu se ale odvolala blanenská radnice a muzeum, které v zámku sídlí, a soud v roce 2000 rozhodnutí zrušil. Potomci knížete Salma si činí nárok také na vrácení dalších 7000 hektarů půdy, zámku v Rájci a jeskyní v Moravském krasu, včetně propasti Macocha. Salmova dcera žádá i restituci rozsáhlých pozemků na Třebíčsku.

Další ročník Febiofestu se blíží

24. ledna bude zahájen již 9. ročník mezinárodní přehlídky filmu, televize a videa Febiofest. Festival proběhne v 11 českých a 8 slovenských městech a do 8. března nabídne téměř 900 projekcí. Proti loňskému roku je to zhruba třetinový nárůst. Program Febiofestu bude rozdělen do téměř čtyřiceti programových sekcí a je v něm zařazeno více než 500 filmů z 55 zemí. Programový ředitel festivalu Fero Fenič předpokládá, že letos představení navštíví kolem 150 tisíc diváků. V Praze se bude hrát v deseti sálech Slovanského domu, dvou projekcích Městské knihovny, kinech Konvikt, Evald a v Muzeu policie. Mimopražská představení se uskuteční v Ostravě, Zlíně, Olomouci, Jihlavě, Liberci, Teplicích, Plzni, Českých Budějovicích a Příbrami. Také letos budou v rámci Febiofestu uděleny ceny české kritiky Kristián 2001 za nejlepší hraný, dokumentární a animovaný snímek. Navrženou zahraniční osobností je slavný německý režisér Volker Schlöndorff, který přijede osobně. Letošní ročník podle Feniče provázejí finanční potíže, protože se nepodařilo sehnat hlavního sponzora. Festival nezískal ani grant u fondu na podporu kinematografie.

S Pražskými symfoniky vystoupí dirigent Baudo

Pražští symfonikové vystoupí v úterý a ve středu ve Smetanově síni Obecního domu s francouzským šéfdirigentem Sergem Baudem, příznivcem české hudby. Program koncertu je sestaven pouze z tvorby Antonína Dvořáka. Jako sólista se při něm představí mladý pianista Adam Skoumal, laureát mezinárodní interpretační soutěže Pražského jara v roce 1998. Serge Baudo podle pořadatelů uvede kromě Dvořákova Klavírního koncertu také jeho zřídka uváděnou 1. symfonii nazvanou Zlonické zvony - první větší dílo tehdy ještě neznámého čtyřiadvacetiletého mladíka, violisty orchestru Prozatímního divadla. Její ztracený rukopis byl nalezen až v roce 1923.

Kvůli oblevě hrozí nebezpečí lavin

Meteorologové již od neděle varují, že díky oblevě a dešťům hrozí záplavy, proti jejich očekávaní se ale zatím hladiny řek na území republiky téměř nezvedly. Na některých tocích jsou sice vyhlášeny první - nejnižší -stupně povodňové aktivity, ale této normy dosahují pouze hladiny, průtoky jsou klidné. Nynější oteplení také zvýšilo lavinové nebezpečí. Správa Krkonošského národního parku proto požádala semilský okresní úřad o dočasný zákaz vstupu do lesů na některých horských cestách. Podle mluvčího úřadu Radima Pochopa může toto omezení platit až tři měsíce.

A na závěr ještě krátce o počasí:

Bude zataženo, místy mlhy, teploty vystoupí na 7 až 11 stupňů, na horách bude kolem 7.