Zprávy Radia Praha
Prezident Havel jmenoval novým ministrem financí Jiřího Rusnoka
Prezident Václav Havel jmenoval na Pražském hradě novým ministrem financí Jiřího Rusnoka. Do křesla po Pavlu Mertlíkovi usedne Rusnok příští úterý, kdy bude uveden do úřadu. Rusnok byl dosud náměstkem ministra práce a sociálních věcí Vladimíra Špidly. Řídil odbor příjmové politiky, odbor sociálního pojištění a Českou správu sociálního zabezpečení. Mertlík rezignoval na funkci ministra financí i místopředsedy vlády v úterý ráno. Za důvod označil nedostatečnou podporu premiéra Miloše Zemana, která mu neumožňovala prosadit na vládě některé návrhy týkající se zejména privatizace.
Ministr Rusnok chce znovu prozkoumat přednostní privatizaci energetik
Nový ministr financí Jiří Rusnok zamýšlí znovu se podívat na návrh svého předchůdce Pavla Mertlíka týkající se přednostní privatizace některých energetik. Právě zamítnutí návrhu prodat přednostně menšinové podíly státu ve čtyřech distribučních firmách pondělní vládou přispělo velkou měrou k rezignaci předchozího ministra financí Mertlíka. Urychlení privatizace považuje Rusnok za jednu ze svých priorit. Zatím však není schopen říci, jak by k němu mělo dojít. Proto zamýšlí udělat podrobnou analýzu, kde se privatizace zadrhla.
Prezident Havel podepsal 12 zákonů, dva vrátil sněmovně
Prezident Václav Havel podepsal ve čtvrtek večer 12 nových zákonů, které na přelomu března a dubna schválil Senát či Poslanecká sněmovna. Zároveň vetoval dva zákony, a to o státním dluhopisovém programu, který zvyšuje státní příspěvek na mandát politických stran na 900.000 korun, a zákon o dálničním obchvatu Plzně. Prezident souhlasil se zákonem o zvláštní ochraně svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením. Tato norma umožňuje změnu identity lidem, kterým za jejich svědectví proti zločincům hrozí nebezpečí. Havel podepsal také novelu zákona o pojistném na všeobecném zdravotním pojištění, která zvýší příliv peněz do zdravotnictví o 3,25 miliardy korun ročně. Prezident se vyslovil i pro dvě novely trestního zákona. První z nich tvrději postihuje sprejery; na základě druhé, která mění i trestní řád, bude možné trestat za znásilnění muže i ženy bez ohledu na pohlaví oběti. Novela navíc umožní trestat nejen vynucování soulože, ale i ostatních sexuálních praktik. Hlava státu podpořila také novelu zákona o pobytu cizinců na území České republiky, kterou před deseti dny schválila Poslanecká sněmovna. Zákon, který poslanci přijali i s pozměňovacími návrhy Senátu, má zmírnit některé administrativní překážky, s nimiž se cizinci potýkají. Havel podepsal rovněž vládní novelu zákona o spotřební dani. Poslanci v zákoně na návrh Senátu rozhodli především o tom, že existence bezcelních obchodů (duty/tax free) bude ukončena do konce letošního roku. Svůj podpis připojil prezident i pod sněmovní verzi novely zákona o zadávání veřejných zakázek, která z působnosti zadávání veřejných zakázek vyjímá provozovatele veřejných telekomunikačních sítí a provozovatele telekomunikačních služeb. Prezident souhlasil i se zrušením sankcí vůči Jugoslávii. Podepsal také zákon o hospodářské soutěži, který zavádí mimo jiné kartelový rejstřík pro zajištění transparentnosti soutěžních vztahů, a novelu vysokoškolského zákona. Novela má absolventům placeného programu celoživotního vzdělávání umožnit získání vysokoškolského diplomu. Havel se vyslovil i pro novelu, která odstraňuje organizační a legislativně-technické nedostatky v zákoně o hlavním městě Praze, například ve svěřování pravomocí městským částem. Podpořil i drobnou novelu, která opravuje některé technické chyby v zákoně o státní památkové péči.
Jednání sněmovny začalo humorně, ale nakonec skončilo spory
Spory poslanců o to, zda by dolní komora parlamentu měla hlasovat o protokolu, který souvisí s asociační dohodou mezi Evropskou unií a Českem a týká se posuzování průmyslových výrobků, skončila dubnová schůze Poslanecké sněmovny. Ještě při zahájení jejího jednání se přitom zdálo, že poslanci zažijí idylický den. Úvod schůze nenasvědčoval tomu, že by mělo ve sněmovně zavládnout napětí. Její místopředseda Ivan Langer žertovně vyzýval kolegy k rychlejší práci: "S chutí do toho, půl je hotovo a pak rychle od toho". Legrace ho neopustila ani tehdy, když omlouval nepřítomnost předsedy sněmovny Václava Klause a poslankyně Moniky Horákové: "Sděluji, že o omluvení své neúčasti na jednání požádali poslanci Václav Klaus, Monika Horáková - oba zahraniční cesta, nicméně každý zvlášť..." Atmosféra "zhoustla" až když poslanci měli jednat o protokolu, který se týkal průmyslových výrobků. Spory kolem něj odstartoval poslanec Jiří Payne, jemuž se nelíbila mimo jiné krátká doba, kterou měl na projednání protokolu sněmovní zahraniční výbor. Sněmovna před ukončením schůze vzala na vědomí koncepci vládní politiky vůči příslušníkům romské komunity, která má napomoci jejich integraci do společnosti. Dolní komora dále poměrně hladce schválila vládní návrh zákona na vydání dluhopisů za 36 miliard korun na pokrytí ztráty Konsolidační banky za rok 1999. Sněmovna dále schválila návrh lázeňského zákona, který upravuje podmínky pro hospodaření s minerálními vodami. Poslanci přitom nepodpořili pozměňovací návrhy, se kterými jim předlohu vrátil Senát.
Bělorusko vyhostilo šéfa kanceláře společnosti Člověk v tísni
Bělorusko vyhostilo šéfa kanceláře Běloruského centra při nadaci Člověk v tísni Michala Plavce. Příslušníci Výboru státní bezpečnosti Plavce vyslechli a zapečetili kancelář společnosti v Minsku. Podle zpráv společnosti bude Plavec pravděpodobně eskortován na polské hranice nebo posazen do nejbližšího letadla do Varšavy. Společnost Člověk v tísni založila Běloruské centrum v Praze na jaře roku 1998. Od dubna minulého roku otevřela i kancelář v Minsku. Centrum se zaměřilo na podporu běloruské demokratické opozice, nevládních organizací a nezávislých novinářů. Šéf KGB Leonid Jerin ve čtvrtek obvinil Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která hodlá v září monitorovat běloruské prezidentské volby, z "verbování agentů". Zároveň varoval, že cizinci odpovědní za verbování by prý mohli být z Běloruska vypovězeni během dvou nebo tří měsíců. Západ kritizuje běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka za jeho autoritářský způsob vlády. Vytýká mu též tvrdý postup vůči opozici a nerespektování lidských práv.
V Temelíně upravili rozvod oleje, po Velikonocích začnou zkoušky
Pracovníci Jaderné elektrárny Temelín a dodavatelských firem již upravili rozvod regulačního oleje v sekundárním okruhu prvního bloku. Po Velikonocích začnou zvyšovat výkon reaktoru, aby mohli pokračovat v testech při výkonu reaktoru do 55 procent. Na úpravě rozvodu regulačního oleje, která je spojena s odstávkou bloku, se v polovině minulého týdne dohodla a.s. ČEZ s dodavateli. Úprava, která spočívá v rozdělení rozvodů oleje pro regulační ventily vysokotlakého dílu turbíny a pro záchytné klapky nízkotlaké části turbíny, by měla zlepšit chod celého turbosoustrojí. Regulační olej slouží k regulaci páry, která roztáčí turbínu. Rakouští odpůrci Temelína kvůli nespokojenosti se zprávou mezinárodní komise o vlivech jihočeské elektrárny na životní prostředí nevylučují další blokády hraničních přechodů. Mluvčí Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Josef Pühringer uvedl, že příští blokáda by se mohla konat 26. dubna, který bude 15. výročím havárie jaderné elektrárny v Černobylu.
Temelín odpovídá podle německého experta minimálnímu světovému standardu
Za elektrárnu podle mezinárodně uznávaných kritérií a pravidel považuje Jadernou elektrárnu Temelín expert německého Technického sdružení provozovatelů velkých elektráren v Essenu Ludger Mohrbach, i když z hlediska velmi přísných německých předpisů jsou vůči českému zařízení námitky. Komplikace s turbínou jsou podle něj "běžné" problémy elektrárenských zařízení a nemají nic společného s jadernou technikou. Mohrbach považuje za obvyklé uvádět jadernou elektrárnu do provozu v rozmezí čtyř až šesti měsíců, ale i déle. Před uvedením i během zkušebního provozu je třeba provést celou řadu zkoušek od testů montážní kvality během celé stavby až po takzvanou "studenou zkoušku", která se koná asi rok před uvedením do provozu. Pak se testují varovná zařízení, už se založeným palivem zkoušky při vypnutém reaktoru, provozní testy s nulovým výkonem, zkoušky během první výroby proudu a během zvyšování výkonu. Podle Mohrbacha má berlínská vláda pravdu, že Temelín by v Německu nedostal souhlas k provozu. To ale souvisí s tím, že německé předpisy jsou podstatně přísnější a jejich bezpečnostní nároky převyšují obvyklé světové standardy.
Nad televizí Nova visí hrozba, že bude platit daně za Železného
Držiteli licence na vysílání televize Nova, společnosti CET 21, hrozí, že bude muset zaplatit téměř 55 miliónů korun za daně svého jednatele Vladimíra Železného. Vyplývá to ze soudního rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1. Železný se ale odvolá. Místopředseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Jaromír Jirsa řekl, že Železného podíl ve společnosti je obstaven, tedy že s ním ředitel Novy nesmí nakládat. O podíl v CET 21, nebo o jeho část, by Železný přišel až poté, když by rozhodnutí obvodního soudu nabylo pravomocnosti, tedy kdyby Železný se slibovaným odvoláním neuspěl. Hodnota jeho podílu by se musela ocenit a společnost by pak za něj měla zaplatit, doplnil Jirsa. V případě, že by tak CET 21 neučinila, hrozila by i jí podle některých právníků exekuce. Určitou nejistotu o konkrétním způsobu naplnění verdiktu Obvodního soudu pro Prahu 1 způsobuje u odborné veřejnosti to, že zákon umožňuje podobnou exekuci podílů ve společnostech teprve od ledna. Obvodní soud pro Prahu 1 vyhověl v minulých dnech návrhu Finančního úřadu pro Prahu 6 na zaniknutí Železného účasti v CET 21. Soud podle Jirsy nařídil výkon rozhodnutí, které má vést ke splacení téměř 55 miliónů korun, na základě výkazů daňových nedoplatků a daňových rozhodnutí.
Ředitel televize Nova Vladimír Železný se podle policie dopouštěl daňových a celních úniků při dovozu cenných obrazů spolu s dalším podezřelým. Vyšetřovatel bude zatím Železného stíhat na svobodě. To, že návrh na jeho vzetí do vazby nepodal, potvrdila mluvčí republikového úřadu vyšetřování Soňa Jindráková i mluvčí městského státního zastupitelství Martin Omelka.
Podle britského experta se mohou závady Temelína trvale opakovat
Jaderná elektrárna Temelín je vystavena přísné mezinárodní kontrole a pravděpodobně nepředstavuje pro obyvatele zvýšené zdravotní riziko. Nelze však vyloučit, že kvůli zastaralé konstrukci bude dlouhodobě podávat špatný výkon. Uvedl to britský expert Gordon Hughes, který je ředitelem Výzkumného centra pro bezpečnost systémů. Problémy, které se dosud při spuštění Temelína projevily, například potíže s turbínou nebo únikem oleje, nejsou podle jeho názoru neobvyklé a neměly by vzbuzovat větší znepokojení. Jejich frekvence však naznačuje, že se mohou vyskytovat i v budoucnu. Mechanické problémy, které jsou pro elektrárny sovětského typu příznačné, neodstraní ani vyspělá západní technologie. Ta sice může zkvalitnit kontrolní systémy, pozvednout je na úroveň západních standardů, avšak nikoli zlepšit mechanické fungování elektrárny, míní Hughes. Podle jeho slov při spouštění britské jaderné elektrárny Sizewell B bylo mnohem méně problémů než při spouštění Temelína. V této elektrárně byl přitom stejně jako v Temelíně na poslední chvíli změněn řídící a kontrolní systém.
Prezident Václav Havel s chotí si prohlédli kostel sv. Anny
Prezident Václav Havel s manželkou Dagmar byli mezi dvěma a půl tisíci lidí, kteří si v rámci Dne otevřených dveří přišli prohlédnout gotický chrám svaté Anny na pražském Starém Městě. Bývalý kostel by měl být do tří let zrekonstruován právě na základě iniciativy Nadace Vize 97 manželů Václava a Dagmar Havlových a v budoucnu by měl sloužit jako kulturní a ekumenické centrum. Prezidentský pár při prohlídce kostela hovořil s architektkou Evou Jiřičnou, podle jejíhož projektu se bude objekt rekonstruovat, a s restaurátorem Martinem Pavalou ze společnosti Tradice, která již nyní provádí nezbytný restaurátorský průzkum. Pavala ukazoval prezidentovi zachované fragmenty fresek, z nichž jedna podle něj představuje známou a ve středověku často ztvárňovanou legendu o svaté Kateřině.
Bojovník od Zborova oslavil 105. narozeniny
Legionář z první světové války Alois Vocásek, který byl raněn ve slavné bitvě u Zborova, se ve zdraví dožil 105 let. Narozeniny oslavil společně s o 29 let mladší manželkou Vlastou a dalšími členy rodiny ve svém bytě v Praze 4. Pogratulovat mu přišli i zástupci nuselské radnice. Vocásek prožil poměrně dobrodružný život. Za první světové války byl rozvědčíkem na východní frontě. Vedení Československé legionářské obce se však k němu nehlásí: Vyčítá mu, že za druhé světové války spolupracoval s fašisty. Sám Vocásek nikdy nepopíral, že byl určitou dobu v nacistické organizaci Vlajka. Po válce ho odsoudil mimořádný soud za propagaci nacismu a udavačství k doživotí. Z vězení vyšel po devíti letech.
Vsetín porazil Spartu 4:1 a sesadil ji z hokejového trůnu
Po roční přestávce se hokejisté Vsetína vrátili na extraligový trůn. Ve čtvrtém finálovém utkání na ledě pražské Sparty zvítězili 4:1 a oplatili jí loňskou porážku v sérii o titul. O výhře Vsetína, který vyhrál extraligu pošesté během sedmiletého působení v nejvyšší soutěži, rozhodli v poslední třetině svými góly Burger a Veselý. V závěru při power play Sparty pečetil výhru Valachů Stantien.
A ještě krátce o počasí v České republice:
Čeká nás proměnlivá oblačnost, občas sněhové přeháňky, v severních horských oblastech i trvalejší sněžení. Teploty 2 až 6 stupňů, v 1000 m na horách kolem -4 stupně Celsia.
