Zprávy Radia Praha

V ČR první podezření na výskyt BSE, v pátek bude výsledek

V České republice se objevilo první podezření na výskyt tzv. nemoci šílených krav (BSE). Ministr zemědělství Jan Fencl oznámil, že Státní veterinární ústav (SVS) v Jihlavě vyslovil na základě vyšetření metodou Western Blot podezření, že jeden z testovaných vzorků mozku krávy obsahuje prion, původce onemocnění BSE. Pracovníci ústavu proto zahájili kontrolní vyšetření, které první závěr potvrdí nebo vyvrátí. Výsledek bude znám v pátek ve 14:00. V případě pozitivního výsledku ministerstvo pravděpodobně požádá Německo, aby verdikt české laboratoře potvrdila německá referenční laboratoř. Podezřelý vzorek je z krávy z domácího chovu staré pět let a osm měsíců ze stáda v Dušejově na Jihlavsku. Ve stáji pro 400 kusů skotu SVS zatím zakázala přesun zvířat z tohoto chovu a připravuje další ochranná opatření. Jestliže se výskyt nemoci potvrdí, přistoupí k likvidaci stáda nebo minimálně těch kusů, které s postiženým zvířetem byly po dobu, kdy se mohlo infikovat.

Spotřebitele před nebezpečím nákazy doposud chrání vyšetření všech teoreticky rizikových kategorií skotu, což jsou zvířata starší 30 měsíců. V případě pozitivního výsledku však veterináři hodlají testovat všechna poražená zvířata starší třiceti měsíců. Toto vyšetření by ročně stálo zhruba 280 miliónů korun. ČTK to sdělil mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Josef Duben.

Evropská komise zatím podezření na BSE v ČR nebude komentovat. Její mluvčí řekla, že komise vyčká na definitivní výsledky testů, které výskyt BSE v ČR buď potvrdí nebo vyvrátí. Podobně reagovalo i Maďarsko a Slovensko.

Členové zemědělského výboru sněmovny doufají, že podezření na výskyt tzv. nemoci šílených krav (BSE) se v ČR nepotvrdí. Pokud by se tak stalo, bylo by podle nich nutné zintenzívnit kontrolu zvířat i komponentů, kterými se BSE přenáší. Upozornili, že výskyt BSE by znamenal zvýšení finančních nákladů a měl by dopad na export českého hovězího. Předseda výboru Jaroslav Palas (ČSSD) věří, že pokud se výskyt BSE potvrdí, půjde o výjimečný případ. "Věřím v to, že opatření, která u nás jsou ve zpracování masokostní moučky v kafilériích od roku 1963 uplatňována, jsou dostatečná," řekl ČTK. Pokud by se ale nalezl další výskyt, znamenalo by to mimořádný dopad na finance, ať už kvůli likvidacím škod, testování či kompenzaci ztrát zemědělců, uvedl Palas.

Vláda schválila návrh zákona o majetkových přiznáních osob s majetkem nad deset mil.Kč

Vláda schválila návrh zákona o majetkových přiznáních, který se týká fyzických osob s majetkem nad deset miliónů korun. Potvrdil to ředitel odboru přímých daní ministerstva financí Petr Pelech. Povinnost odevzdat majetkové přiznání by se podle něj měla týkat řádově desítek tisíc osob. Úkol zpracovat návrh zákona o přiznání k majetku vyplývá z programového prohlášení vlády, a proto MF návrh znova předložilo přesto, že ho sněmovna již jednou v prvním čtení zamítla. Navrhovaná právní úprava má přispět k omezení praní špinavých peněz a daňových úniků. Majetek, určený k přiznání, zahrnuje nemovistosti, auta, šperky či sbírky obrazů, naopak se do něj nepočítají například vlastnoručně namalované obrazy, hotovost do 200 tisíc korun, či obvyklé vybavení domácnosti. Pokud návrh projde parlamentem, tak se přiznání bude poprvé podávat 30. června 2002. Negativní dopad na státní rozpočet MF odhaduje na 121 miliónů korun v roce zavedení zákona a na 97 miliónů korun v každém z následujících let. MF předpokládá zejména růst mzdových nákladů na dodatečné pracovníky finančních úřadů.

Ševčík: Majetkové přiznání je další snahou státu špehovat občany

Uzákonit povinnost osob přiznávat výši majetku státním úřadům je dalším snahou státu špehovat bohatší občany. Řekl to ředitel Liberálního institutu (LI) Miroslav Ševčík s tím, že jde o administrativně náročné opatření, které bude navíc zdrojem řady nedorozumění a soudních sporů. "Majetková přiznání nikde nepomohla k růstu ekonomiky ani ke snížení kriminality. Naopak může být dalším zdrojem korupce státních úředníků," uvedl Ševčík. "Je to forma trestání těch, kdo se dostanou k nějakému majetku. Snaha, aby měli všichni stejně, tu už jednou byla," dodal. Zkušenosti s majetkovými přiznáními jsou ve světě různé. Zatímco v Německu a Francii jsou majetková přiznání běžnou součástí systému výběru daní i boje proti majetkové kriminalitě, v Británii zákon o přiznání se k majetku nad určitou hranici neexistuje. Také Rakousko původně mělo institut majetkových přiznání za účelem dodatečného zdanění milionářského majetku, zrušilo ho však už v polovině 80. let. V některých zemí mají povinnost předkládat daňová přiznání pouze určité profese, jako například soudci na Slovensku.

"Pochod velkoprůmyslníků" připomene den daňové svobody

Pochodem velkoprůmyslníků, recesistickou procházkou centrem Brna v oblecích z přelomu 19. a 20. století, si dnes brněnští Mladí konzervativci připomenou takzvaný den daňové svobody, který připadá právě na dnešek. Den daňové svobody je pomyslná hranice, od které občané přestávají pracovat pro stát a začínají vydělávat na sebe.

V letošním roce lidé podle výpočtů Liberálního institutu na stát vydělávají ještě o den déle než loni. Každý občan ČR včetně dětí a důchodců letos odvede do státní pokladny zhruba 85.000 korun na daních, sociálním pojištění a dalších poplatcích, dohromady 43 procent hrubého domácího produktu.

Vláda je pro posílení práv odsouzených

Vláda souhlasila s iniciativou své Rady pro lidská práva, podle níž by se měla posílit práva odsouzených osob. Ministrům proto předložila novelu zákona o výkonu trestu odnětí svobody. Kabinet ale současně pověřil ministra spravedlnosti Jaroslava Bureše, aby jeho úřad do konce srpna vypracoval analýzu, která posoudí dopady této normy. Novela mimo jiné předpokládá, že odsouzeným by se rozšířily možnosti přijímat návštěvy či nakládat se svým kapesným. Zákonem by měla být podle rady také zvýšena minimální ubytovací plocha pro odsouzence a prominuta povinnost podílet se na úhradě za pobyt ve věznici, pokud se odsouzený vzdělává formou denního studia, nebo pokud nelze zajistit práci. Změnit by se mělo rovněž pojetí výkonu doživotního trestu odnětí svobody. Nynější izolující trest doporučuje rada ministrům změnit na napravující.

Rusnok doufá, že vláda rychle dostane výsledky šetření lustrací

Ministr financí Jiří Rusnok doufá, že vláda dostane v krátké době k dispozici výsledky šetření případů neoprávněně vydaných negativních lustračních osvědčení. Rusnok to řekl na tiskové konferenci po jednání vlády. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart však považuje například problém podnikatelské sféry, na kterou se nevztahuje lustrační zákon, za hrozivější než skupinu neoprávněně negativně lustrovaných bývalých komunistických agentů ve státní správě. Kužvart připustil, že na počátku 90. let 114 neoprávněně vydaných negativních lustračních osvědčení bývalým agentům vojenské kontrarozvědky může snižovat důvěryhodnost země například v očích Severoatlantické aliance. "Na druhou stranu ale bych tuto věc nějak výrazně nepřeceňoval z toho důvodu, že na spoustu míst, která jsou velmi důležitá a citlivá, se naopak ty lustrační předpisy nevztahují," poznamenal Kužvart. V hospodářské sféře, kde se nakládá s velkými finančními objemy, podle něj mohou vznikat "nejrůznější vlivové skupiny, které mohou ovlivňovat reálnou politiku".

Ministerstvo vnitra znovu prověřuje na 150.000 lustračních osvědčení, které souvisí s vojenskou kontrarozvědkou. Vnitro také ve věci neoprávněně vydaných osvědčení podalo trestní oznámení na neznámého pachatele.

Prezident Václav Havel vrátil sněmovně mediální zákon

Prezident Václav Havel vetoval zákon o rozhlasovém a televizním vysílání, který nedávno přijal parlament. Zákon podle něj znemožňuje vstup nových zájemců o provozování celoplošného rozhlasového a televizního vysílání na trh. Nelíbí se mu také dvousetmiliónový správní poplatek za prodloužení vysílací licence. ČTK o vrácení zákona informoval Havlův mluvčí Ladislav Špaček. "K vrácení zákona mě vedou zásadní věcné výhrady. Zákon zavádí nový institut prodloužení licence, v případě celoplošného televizního vysílání, až o dalších 12 let. Podle mého názoru toto opatření výrazně omezuje možnost vstupu nových zájemců o provozování celoplošného rozhlasového a televizního vysílání," uvádí Havel ve zdůvodnění svého veta. Tím se podle něj brání svobodné soutěži a bezdůvodně se tak omezuje právo na podnikání. "Rovněž mám výhrady vůči způsobu přidělování licencí," uvádí dále prezident. Počet frekvencí k celoplošnému vysílání, od nichž se odvozuje i počet licencí, je omezený. "Představuje proto veřejný statek velké hodnoty. Ani nový zákon však nezohledňuje tuto skutečnost a nadále umožňuje přidělit licenci bezúplatně a přitom dovoluje s tímto veřejným statkem komerčně nakládat," poznamenává Havel.

Stovky lidí, kteří trpěli za nacismu, se hlásí denně o odškodné

Neočekávaný příliv žádostí o odškodné vyvolal dlouho připravovaný krok německého parlamentu, který dal minulý týden souhlas k vyplácení peněz obětem nacismu ve východní Evropě. Pražské informační centrum Česko-německého fondu budoucnosti i okresní úřady, kde si mohou lidé vyzvednout formuláře, odpovídají denně na stovky dotazů kolem odškodnění. "Denně přijmeme kolem 300 žádostí a telefony ani nestačíme zvedat," řekla Eva Kinštová z Česko-německého fondu budoucnosti. Podle ní se na oživení zájmu podepsala skutečnost, že němečtí zákonodárci po dlouhých průtazích peníze uvolnili, i to, že šanci dostaly kromě vězňů koncentračních táborů a nuceně nasazených i další skupiny postižených. K dnešku eviduje fond přes 82.000 žádostí. Experti se domnívají, že první postižení by mohli být odškodněni už během letošního léta. Na odškodnění českých občanů je vyčleněno 423 miliónů marek (přibližně 7,7 miliardy korun). "Fond rozhodl, že z peněz, které zbudou po vyplacení první skupiny, odškodní například i lidi, kteří se delší dobu skrývali na útěku před nacisty, rodiny, které trpěly perzekucí svého člena, nebo německé antifašisty a těšínské Poláky, kteří se nepřihlásili k německé národnosti," vypočítala Kinštová. O jejich žádostech bude rozhodovat komise.

Svoboda: Změna Ústavy by neměla umožnit Havlovi obhájit funkci

Ani změna Ústavy a přímá volba hlavy státu by neměla prezidentovi Václavu Havlovi umožnit, aby znovu obhájil svou funkci. Podle platné Ústavy totiž nemůže být nikdo zvolen prezidentem více než dvakrát za sebou a tento princip by měl být zachován i po její změně. ČTK to řekl předseda KDU- ČSL a bývalý lídr čtyřkoalice Cyril Svoboda, který prosazuje přímou volbu hlavy státu. Někteří politici čtyřkoalici osočovali kvůli tomu, že změnou prezidentských voleb chce zajistit prodloužení Havlova mandátu, který skončí za necelé dva roky. "V žádném případě není naším motivem prodlužovat období Václava Havla jakožto prezidenta republiky. Naším motivem je, aby prezident byl volen přímo, aby byl přímo identifikován se svými občany," dodal Svoboda. "V současné době je návrh (změn Ústavy) hotov, dolaďují se ještě nějaké technické záležitosti, a bude předložen k diskusi poslancům. Chceme totiž, aby ho předložila co nejširší skupina poslanců," poznamenal Svoboda. V parlamentu by se podle něj měl návrh objevit za několik dnů.

Senátoři čtyřky navrhli pro volby poměrný systém a 14 obvodů

Čtyřkoaliční senátoři předložili vlastní návrh zákona o volbách do parlamentu. Novela počítá mimo jiné s poměrným systémem voleb do Poslanecké sněmovny, podle něhož se již konaly předchozí volby, 14 volebními kraji a pětiprocentní hranicí pro vstup do Poslanecké sněmovny pro strany, hnutí i koalice. Novinářům to oznámil místopředseda lidovců a senátor Milan Šimonovský. Podle návrhu by strany, které ve volbách dosáhly zisku alespoň jednoho procenta, dostaly státní příspěvek 110 korun. Tento princip by ale platil pouze do konce roku 2002, protože čtyřkoalice chce vyvolat diskusi o změnách financování stran. Volební novelu připravuje rovněž ministerstvo vnitra. Podle jeho šéfa Stanislava Grosse (ČSSD) musí být hotova nejpozději v únoru 2002, tedy sto dní před sněmovními volbami, jinak to konání voleb ohrozí. Senátoři návrhem reagují na rozhodnutí Ústavního soudu, který na začátku roku zrušil kontroverzní části volebního zákona, jenž je proto pro volby nepoužitelný. "Torzo zákona, které zůstalo, tak neumožňuje, aby volby do Poslanecké sněmovny proběhly," připomněl Šimonovský.

Snížení hranice pro vstup koalic do parlamentu na pět procent, které navrhli čtyřkoaliční senátoři ve své novele volebního zákona, dnes u zástupců ODS a ČSSD vzbudilo úsměv. Z jejich reakcí pro ČTK bylo zřejmé, že návrh sjednotit vstupní hranici do parlamentu na pět procent pro koalice, strany i hnutí, nemá v parlamentu šanci na úspěch. Sněmovna a Senát se podle Ústavy musí dohodnout na shodném znění volebního zákona. V Senátu je ale nejsilnější čtyřkoalice a ve sněmovně mají většinu ODS a ČSSD.

Den daňové svobody letos připadá na 7. června

Daně by měly v České republice poklesnout tak, aby jejich podíl na HDP směřoval ke 30 procentům ze současných 43 procent. Takzvaný den daňové svobody, neboli datum, od kterého občané přestávají pracovat pro stát a začínají vydělávat na sebe, by se tak posunul z letošního 7. června na konec dubna. "Tak abychom ho mohli slavit v předvečer svátku práce," řekl ředitel Liberálního institutu (LI) Miroslav Ševčík. Realita je však opačná a v letošním roce lidé podle výpočtů LI na stát vydělávají ještě o den déle než loni. Každý občan ČR včetně dětí a důchodců letos odvede do státní pokladny zhruba 85.000 korun na daních, sociálním pojištění a dalších poplatcích, dohromady 43 procent HDP. "Výše daní je neadekvátní poskytovaným službám ze strany státu," zdůraznil Ševčík. Den daňové svobody se neustále posouvá, ještě ve 30. letech podle Ševčíka připadl na konec ledna či začátek února. Ve Spojených státech přestali lidé loni pracovat pro stát více než o měsíc dřív než v ČR, v Británii o týden dřív. V Německu před dvěma lety slavili den daňové svobody koncem dubna, v Rakousku 20. května. Naopak na Slovensku budou letos občané vydělávat na stát ještě o týden déle než v ČR.

Vídeňský Atominstitut: Po spuštění Temelína protesty přestanou

Protesty Rakouska proti spuštění jaderné elektrárny Temelín přestanou, až se Temelín rozjede. Uvedl to ve středu předseda představenstva vídeňského Atominstitutu Helmut Rauch. Temelín přitom podle něj patří ke třetině nejlepších elektráren ve světě. "Jsem přesvědčen, že až se Temelín rozjede, situace se uklidní," uvedl. Jako příklad uvedl spouštění druhého bloku slovenských Mochovců. "Když se spouštěl druhý blok, žádné reakce tu nebyly." Všechny protijaderné aktivity se v Rakousku objevily vždy při spouštění nové jaderné elektrárny. "Situace, která vznikla je záležitost médií. Nemyslím si, že to jsou ekonomické zájmy," sdělil. "Byl bych rád, kdyby naše obyvatelstvo pochopilo, že se nemůžeme vměšovat do cizích záležitostí," dodal. Rakouští politici si podle Raucha uvědomují, že se svým protijaderným postojem stávají v rámci Evropské unie outsidery.

Atominstitut je ústav vídeňské technické univerzity. Jadernou technikou se zde zabývá deset až patnáct procent expertů, zbytek zkoumá jiné oblasti jaderné fyziky, zejména nové systémy. Jde například o jadernou fúzi či nukleární transmutaci.

Ze sportu

Čeští fotbalisté porazili v kvalifikaci pro mistrovství světa v Teplicích Severní Irsko 3:1. Roli favorita však splnili až v závěrečných třech minutách, do té doby drželi hosté Na Stínadlech remízu. Dva góly vstřelil Kuka, třetí přidal Baroš. V tabulce třetí skupiny jsou nyní čeští fotbalisté na druhém místě a na první Dánsko ztrácejí jeden bod.

Fotbalový reprezentant Jan Koller se omluvil po kvalifikačním utkání se Severním Irskem za gesto, kterým reagoval při odchodu ze hřiště na své střídání. Přímo před koučem Jozefem Chovancem zahodil svůj dres a před dopadem na zem ho vzteky nakopl. Kollerovi podle jeho slov ujely nervy z toho, že za sebou má další nevydařený výkon v národním týmu.

Čeští basketbalisté vyhráli v úvodní fázi kvalifikace mistrovství Evropy 2003 v Opavě nad Portugalskem 68:55 po poločase 41:24. V sobotu čeká svěřence trenéra Michala Ježdíka třetí zápas skupiny v Lucembursku.

Krátce o čtvrtečním počasí v České republice:

Oblačno, místy přeháňky, ojediněle bouřky. Teploty do dva a dvaceti stupňů Celsia.