Zprávy Radia Praha
Vláda schválila Vláda schválila tzv. velký třesk a přes 26 mld. na útlum dolů
Vláda na pondělním zasedání schválila tzv. velký třesk a vyslovila se pro vynaložení 26,709 miliardy korun na útlum a likvidaci dolů. Časový a finanční rámec strategie posílení národohospodářského růstu, tzv. velký třesk, počítá v letošním a příštím roce se 166 miliardami Kč do různých oblastí ekonomiky, které by měly letos zaručit čtyřprocentní růst HDP a pěti- až šestiprocentní růst v roce 2002. Půjde o prostředky ze státního rozpočtu, mimorozpočtových fondů, příjmy z privatizace, půjčky od bank a peníze z fondů Evropské unie. Strategie nevnáší podle ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra dodatečné nároky na veřejné prostředky. "Jsou to prostředky, které jdou do rozvoje a ani korunou nezatěžují příští generace," řekl Grégr.
V letech 2002 až 2005 bude ze státního rozpočtu a vlastních zdrojů organizací na útlum a likvidaci uhelných, rudných a uranových dolů vynaloženo 26,709 miliardy korun. Kabinet také vyhodnotil dosavadní postup útlumu a likvidace dolů v letech 2000 a 2001. Podle materiálu loni tyto aktivity stály 4,945 miliardy korun a letos se očekávají náklady 5,195 miliardy korun.
Kvůli Temelínu propuštění horníci dostanou příspěvek
Vláda rozhodla o nároku na poskytování finančního příspěvku ze státního rozpočtu pro horníky, kteří přijdou o práci v souvislosti s uvedením jaderné elektrárny Temelín do provozu. Horníci, kteří z uvedeného důvodu ukončí pracovní poměr v době od 1. ledna 2001 do 31. ledna 2004, budou mít nárok na příspěvek 5280 korun po dobu tří měsíců, pokud byli v zaměstnaneckém poměru méně než pět let. Šest měsíců bude příspěvek dostávat horník, který byl v pracovním poměru alespoň pět roků. Doba poskytování příspěvku se má prodlužovat o tři měsíce za každý další rok pracovního poměru, nejvíce však na dobu 36 měsíců. Horníci pracující v hornické společnosti 15 a více let by tak získali během tří let zhruba 190.000 korun. Vláda si podle předsedy hornických odborů Cyrila Zapletala uvědomila, že dopad restrukturalizace a útlumu těžby hnědého uhlí bude v severozápadních Čechách kvůli rozjezdu jaderné elektrárny v Temelíně a liberalizaci trhu s elektřinou velký. Dávky, které horníci budou dostávat, jejich situaci sice nevyřeší, ale pomohou jim alespoň částečně překlenout období, kdy budou hledat práci, řekl Zapletal. Nezaměstnanost v této oblasti se podle odborového předáka pohybuje nad 20 procenty a nabídka na trhu práce je naprosto mizivá. Příspěvek státu dá zejména starším lidem šanci, aby si během tří let něco našli, dodal. Vláda o vydání tohoto nařízení jednala již v lednu a definitivní rozhodnutí odložila na dobu po schválení novely zákona o rozpočtových pravidlech.
Vláda chce ještě letos věnovat větší pozornost kriminalitě
Vláda chce ještě letos na návrh ministerstva vnitra ve své bezpečnostní politice věnovat větší pozornost kriminalitě. Týká se to zejména kriminality mládeže, závažné hospodářské kriminality, korupce, ale i nelegální migraci, extremistů a zločineckých organizací. Vzala na vědomí zprávu o veřejném pořádku a vnitřní bezpečnosti státu v loňském roce, která návrhy obsahuje, na vědomí. Zvyšovat je třeba podle dokumentu ministerstva vnitra počet odhalených případů a škod. Výrazný růst zjištěných škod nastal u hospodářské kriminality, která se na celkové výši nyní podílí 80 procenty. Resortní materiál obsahuje podle mluvčího vlády Libora Roučka přehled o trendech a dynamice kriminality, vývoji jejich druhů, struktuře a o pachatelích trestné činnosti. Vývoj kriminality i nadále ovlivňují především delikty spáchané na území hlavního města, které se podílí na celkovém počtu zjištěných kriminálních činů 27 procenty. I v Praze však kriminalita poklesla, a to ze všech regionů nejvíce, podotkl Rouček. Celkový počet všech zjištěných trestných činů loni dosáhl 391.469 případů. Proti předchozímu roku byl nižší o 8,2 procenta. Znamená to vůbec první pokles celkové kriminality od roku 1994, zdůraznil mluvčí. Pokles zjištěných trestných činů podle něj ministerstvo zaznamenalo u všech sledovaných kategorií kriminality: u hospodářské o 12,3 procenta, u majetkové o 7,2 procenta, u mravnostní o 17,1 a u násilné o 5,3 procenta.
KoB převezme od České spořitelny nekvalitní úvěry za 7,9 miliardy
Česká spořitelna převedla na stát úvěry za téměř osm miliard korun. Toto převedení úvěrů bylo součástí dohody mezi státem, spořitelnou a jejím novým vlastníkem rakouskou Erste Bank. Stát se v prodejních smlouvách zaručil za rizikové úvěry České spořitelny, které jsou zařazeny ve třech nejhorších kategoriích vymahatelnosti, jak je klasifikuje centrální banka. V souvislosti s prodejem České spořitelnosti mohou být na státní Konsolidační banku převedeny rizikové úvěry v maximálni výši necelých 15ti miliard korun.
OSN: ČR a Slovensko postoupily v lidském rozvoji
Česká republika je podle indexu lidského rozvoje (HDI), který každoročně sestavuje Organizace spojených národů, na 34. místě na světě, čímž postoupila o jednu příčku. Ještě větší pokrok ale udělalo Slovensko, které z loňského 40. místa postoupilo na 35. příčku. Uvádí se to ve zprávě, kterou dnes ve Vídni zveřejnil Program Organizace spojených národů pro rozvoj (UNDP). HDI je ukazatelem, který hodnotí délku života, úroveň vzdělávání, zdravotní péči a reálné příjmy obyvatel ve 162 zemích. ČR se tak stala druhou a Slovensko třetí nejlépe postavenou zemí bývalého komunistického bloku po Slovinsku, které stejně jako vloni obsadilo 29. místo.
OSN: ČR je technologicky nejrozvinutější postkomunistickou zemí
Česká republika je na 21. místě ze 72 hodnocených zemí světa v technologickém rozvoji a je tak nejrozvinutější zemí bývalého komunistického bloku. Vyplývá to z výroční zprávy o lidském rozvoji, kterou dnes ve Vídni zveřejnila Organizace spojených národů. Za ČR následuje Maďarsko, Slovinsko, Hongkong na 24. místě a na 25. příčce je Slovensko.
Česká republika dodala Radě Evropy ratifikační listiny úmluvy o ochraně dat
Český velvyslanec při Radě Evropy Jiří Mucha uložil ve Štrasburku u generálního tajemníka organizace Waltera Schwimmera ratifikační listiny Úmluvy o ochraně osob v souvislosti s počítačovým zpracováním osobních údajů. Český Senát o připojení Česka ke zmíněné konvenci rozhodl v březnu, v platnost vstoupí letos v listopadu. Česká republika se k úmluvě mohla připojit až po přijetí zákona o ochraně dat a vytvoření Úřadu pro ochranu osobních údajů. Úmluva již platí či v nejbližší době vstoupí v platnost v 23 evropských zemích, podepsalo ji i dalších sedm států.
Poslanci budou znovu diskutovat o transplantační kauze
Poslanci se na úterní schůzi sněmovny zřejmě budou opět zabývat činnosti regionálního transplantačního centra Fakultní nemocnice Ostrava. V připravovaném usnesení je i doporučení k vyvození personálních důsledků souvisejících se zjištěnými nedostatky. Součástí navrhovaného usnesení je mimo jiné i urychlené předložení návrhu transplantačního zákona, zpracování systému průběžné kontroly kvality a dostupnosti poskytované zdravotní péče či zkvalitnění výběru soudních znalců a jimi podávaných posudků. Ostravská nemocnice se k závěrečné zprávě sněmovní vyšetřovací komise zatím stále odmítá vyjadřovat. Sněmovní vyšetřovací komise zveřejnila závěrečnou zprávu týkající se transplantační kauzy v Ostravě na konci června. Rozhodla o podání dvou trestních oznámení na neznámého pachatele, a to pro důvodné podezření, že při léčbě dvou pacientů v ostravské nemocnici byl spáchán trestný čin ublížení na zdraví. Komise neprokázala žádný případ, kdy by lékaři odebrali orgány od živého člověka. Avšak u 24 odebraných orgánů nebyla schopna doložit, co se s nimi stalo.
Předseda Senátu Pithart se vrátil do práce a přijmul zástupce unie exekutorů
Předseda Senátu Petr Pithart se po nemoci vrátil do svého úřadu ve Valdštejnském paláci. Pracovat bude až do půli srpna, kdy senátorům začnou prázdniny. Jedním z prvních úkolů, které ho po dvou a půl týdenní absenci čekaly, bylo setkání s místopředsedou Evropské unie soudních vykonavatelů Leonardem Nettenem. V České republice začal v květnu platit zákon, podle něhož mohou dluhy vymáhat i soukromí exekutoři. Pithart, který se v minulých dnech zotavoval z těžší infekce močových cest, v pondělí řekl, že je ještě nutné připravit několik vyhlášek, aby celý systém mohl v září začít fungovat. Do té doby má rovněž vzniknout komora soukromých exekutorů, kterým Evropská unie soudních vykonavatelů přislíbila pomoc, dodal. Zatím byli v České republice jen státní exekutoři, kteří jsou podle Pitharta nevybaveni, mnohdy bezmocní a navíc je jich málo. Systémy se soukromými exekutory jsou mnohem výkonnější. Jen čtyři evropské země - Německo, Švédsko, Finsko a Dánsko - mají podle Pitharta systém jen se státními vykonavateli.
Odpůrci Temelína protestovali na hraničním přechodu v Gmündu
Pouhá desítka dolnorakouských a hornorakouských odpůrců jaderné elektrárny Temelín přišla v pondělí v 15:15 na rakousko-český hraniční přechod v Gmündu demonstrovat svůj nesouhlas s dostavbou a spuštěním jihočeské elektrárny. Aktivisté rozvinuli v prostoru hraničního přechodu transparenty a nijak neomezovali dopravu. Jejich protest trval pouze půl hodiny, poté se přesunuli do sálu jedné z bank v Gmündu, kde v 16:00 začala diskuse s rakouskou ministryní zahraničí Benitou Ferrerovou-Waldnerovou a dalšími politiky o rozšíření Evropské unie. Spolková vláda tak zahajuje informační a komunikační kampaň Rakouská platforma, která by měla obyvatelům všech částí Rakouska postupně přiblížit problematiku rozšíření Evropské unie. Zároveň by se měla stát diskusním fórem k tomuto tématu. Odpůrci Temelína chtějí v diskusi s ministryní zahraničí požádat politiky o jasné stanovisko k jihočeské elektrárně.
STEM: Více než polovina občanů považuje současný režim za lepší
Více než polovina českých občanů nyní považuje současný režim za lepší než ten, který byl v ČR před listopadem 1989. Názor, že se máme hůře než před rokem 1989, zastává 24 procent lidí. Zhruba pětina lidí si myslí, že se máme zhruba stejně. Vyplývá to z červnového šetření Střediska empirických výzkumů (STEM). Počet lidí, kteří pociťují, že se mají za současného režimu lépe, v porovnání s výsledky stejného průzkumu z prosince minulého roku mírně vzrostl. V porovnání s rokem 1992 však podíl "spokojených" klesl zhruba o 15 procent. Současný režim považují za lepší především mladší lidé a ti, kteří získali středoškolské nebo vysokoškolské vzdělání. O jeho prospěšnosti pro další vývoj v ČR jsou přesvědčeni zejména voliči pravicových stran. Například u voličů ODS a Unie svobody výrazně převažuje kladné hodnocení současného režimu. Mnohem vyrovnanější je poměr zastánců současného a minulého režimu mezi voliči KDU- ČSL a ČSSD.
V Praze se bude konat Studentské Fórum zaměřené na lidská práva
Role vzdělávání v rozvíjení kultury lidských práv bude tématem čtvrtého ročníku Studentského Fóra 2000. Konference se bude konat v prostorách Pražského hradu od 12. do 14. července a volně naváže na projekt konferencí Fórum 2000 pořádaných každoročně pod záštitou prezidenta Václava Havla. Konference umožní mladým lidem z více než 55 zemí účast na celosvětové diskusi o aktuálních otázkách, které se týkají globalizace. Účastníci setkání se budou zabývat různými aspekty vzdělávání a lidských práv z hlediska ekonomické globalizace, mezinárodní politiky, řešení konfliktů a ekologie. Na Studentském fóru se budou prezentovat také domácí i zahraniční neziskové organizace a konferenci obohatí i různá hudební vystoupení. Pražské setkání bude pomocí digitálních kamer přenášeno na internet. Na adrese http//:www.sforum.net se do diskuse budou moci zapojit zájemci z celého světa. Pomocí videokonference se fórum spojí s tchajwanskou Tchaj-pejí, New Yorkem a Tokiem. Významnou součástí Studentského Fóra jsou i samostatné lokální projekty přenášející debaty z Pražského hradu do konkrétní praxe. V současnosti se jich koná 20 v domovských zemích jednotlivých účastníků konference, například v Brazílii, Číně, Keni, Vietnamu a Zimbabwe.
Požár azylového domu na Černém mostě založily děti
Příčinou vzniku nedělního požáru azylového domu pro matky s dětmi na pražském Černém mostě byla hra dětí. Potvrdil to Martin Kavka z odboru vyšetřování pražského hasičského sboru s tím, že ohnisko požáru bylo v dětském pokoji, kde si děti samy hrály. Při požáru byla těžce popálená tříletá holčička. Její stav je nyní stabilizovaný, ale zůstává vzhledem k rozsáhlým popáleninám a poškození dýchacích cest nadále velmi vážný. Zástupkyně primáře oddělení popálenin nemocnice na Vinohradech Zuzana Kapounková uvedla, že děvčátko čeká v následujících dnech několik operací. Léčení potrvá ještě řadu týdnů. V dětském pokoji, kde požár vypukl, byly kromě popálené holčičky ještě další dvě děti ve věku jeden až tři roky. Vzhledem k šoku a nízkému věku nebyly schopny vznik požáru vysvětlil. Dospělí obyvatelé domu se o požáru dozvěděli až ve chvíli, kdy se rozšířil do dalších místností. Požár, který v neděli ráno vznikl v dětském pokoji v půdní nástavbě, zničil 12 bytů a dalších 40 bytů poničila voda, kterou hasiči požár likvidovali. Do vytopených bytů se budou moci lidé vrátit za několik dní. V posledním patře, kde požár vypukl, je podle starosty Prahy 14 Miroslava Froňka rekonstrukce otázkou dvou či tří měsíců. Městský úřad zajišťuje náhradní ubytování přibližně 100 lidem. Hasiči odhadují, že škoda na domě přesáhne tři milióny korun.
Arcibiskup Graubner otevře sociální centrum v kosovském Gnjilane
Do Kosova přiletěl na tři dny předseda České biskupské konference, olomoucký katolický arcibiskup Jan Graubner. V úterý se má podílet na otevření charitativně sociálního centra ve městě Gnjilane. V Podujevu se setká s českou vojenskou jednotkou, která v tomto regionu působí v rámci mezinárodních sil KFOR. Rekonstrukce objektu bývalé školy v Gnjilane si podle Hany Fišerové z České katolické charity vyžádala dva milióny korun - polovinu nákladů uhradila z vlastních zdrojů charita, polovinou se podílela česká vláda. V centru budou sídlit tři místní neziskové organizace - Asociace nevidomých a zrakově postižených, Asociace sluchově postižených a gnjilanská charita. Graubner v Prizrenu navštívil kosovského katolického biskupa Mrko Sopiho.
Karlovarský festival vstoupil do druhé poloviny, v pondělí přivítal prezidenta Václava Havla
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary vstoupil do druhé poloviny. V projekcích zaplněných především mladým publikem se už uskutečnilo přes 170 filmových představení. Dnes jich je připraveno dalších téměř šest desítek. V pondělí se mezi filmové diváky zařadil i prezident Václav Havel. Krátce po 10:30 Havla přivítali před karlovarským Grandhotelem Pupp prezident festivalu Jiří Bartoška a umělecká ředitelka Eva Zaoralová. Havel se do Karlových Varů vypravil z nedalekých Františkových Lázní, kde se na doporučení osobního lékaře Ilji Kotíka rekreoval. Mladé publikum prezidenta uvítalo potleskem. Beze zbytku se tak naplnila slova moderátora zahajovacího večera Marka Ebena. Řekl tehdy, že ať diváci na karlovarský festival přijedou limuzínou či přijdou pěšky, nakonec se sejdou v jednom sále. Prezident Václav Havel zavítal odpoledne do centra karlovarského filmového festivalu, jímž je hotel Thermal. Prezident festivalu Jiří Bartoška ho provedl přijímacím střediskem, kde si během pěti dnů vyzvedlo své akreditační legitimace přes 6000 návštěvníků.
Na Karlovarsku začala obnova unikátního historického mostu
Obnova unikátního historicky cenného mostu začala v Radošově na Karlovarsku. Celodřevěný zakrytý most, jehož stavbu v roce 1344 povolil císař Karel IV., shořel v roce 1986, kdy jej zapálil neznámý žhář. Základní kámen k replice historického skvostu v Radošově poklepal ministr dopravy Jaromír Schling. Oprava mostu bude stát celkem 18,8 miliónu korun a potrvá nejméně tři roky. První etapa rekonstrukce, v níž by kromě zabezpečovacích prací měly být obnoveny původní zachované pilíře, skončí příští rok na jaře a vyžádá si čtyři milióny korun. Most spojoval oba břehy Ohře a tvořil důležitou spojnici na takzvané Solné stezce. Poprvé vyhořel v roce 1576, tehdy však na svou obnovu čekal pouhé dva roky. Podruhé jej podpálila francouzská vojska v roce 1742. Nový most si zachová stejný vzhled jako původní s jedinou výjimkou - nová mostovka nebude dřevěná, jako původní, ale železobetonová.
V Argentině zemřela česká pěvkyně Růžena Hořáková-Firkušná
Ve věku 96 let zemřela 5. července v Buenos Aires pěvkyně Růžena Hořáková-Firkušná, bývalá sólistka pražského Národního divadla. Umělkyně jako jediná Češka v historii získala v argentinské metropoli v roce 1948 trvalé angažmá v tamním světově proslulém divadle Teatro Colón. Hořáková byla manželkou muzikologa Leoše Firkušného, již nežijícího bratra rovněž zesnulého klavíristy Rudolfa Firkušného. Během své umělecké dráhy nastudovala 128 operních rolí a nespočet koncertních písní. Pobyt v cizině zasvětila, společně s Firkušným, svým druhým manželem, především propagaci díla českých skladatelů. V Argentině se například v roce 1950 zasloužila o uvedení Janáčkovy Její pastorkyně.
A na závěr zpráv informace o úterním počasí.
Polojasno až oblačno, na severu a severovýchodě místy, jinde jen ojediněle přeháňky. Nejvyšší teploty 23 až 27, v 1000 m na horách kolem 18 stupňů.
