Zprávy Radia Praha
Poslanecká sněmovna neschválila státní závěrečný účet za rok 2000
Poslanecká sněmovna dnes neschválila státní závěrečný účet České republiky za loňský rok. Rozhodnutí sněmovny nemá na existenci vlády premiéra Miloše Zemana žádný faktický dopad. Ústava ani jiné zákony totiž nepředepisují to, co má vláda dělat, když dolní komora parlamentu státní závěrečný účet neschválí. Zákony nepředpokládají, že by vláda měla v tomto případě podat třeba demisi. Pro neschválení státního závěrečného účtu dnes hlasovalo 79 ze 155 přítomných poslanců, proti jich bylo 60. Sněmovna předtím nepodpořila návrh, aby státní závěrečný účet schválila. Pro tento návrh hlasovalo jen 59 ze 155 přítomných poslanců, proti jich bylo 79. Podle prvních informací podpořila neschválení státního závěrečného účtu pravicová i levicová opozice.
Neschválení účtu předcházela čtvrteční a dnešní rozprava sněmovny, v níž zástupci ODS, KDU-ČSL, Unie svobody a KSČM kritizovali vládní finanční politiku. Nelibost opozice vzbudila hlavně okolnost, že vláda loni překročila schválený deficit rozpočtu o téměř 11 miliard korun.
Sněmovna schválila zákon, kterým se Pozemkový fond zbaví nelukrativních budov
Poslanecká sněmovna schválila vládní novelu zákona o Pozemkovém fondu. Zákon by měl umožnit fondu prodat neatraktivní majetek, o který neprojevily zájem oprávněné osoby. Novela by se měla vztahovat přibližně na 4000 hospodářských objektů, 1200 objektů bydlení a zhruba 500 hektarů pozemků jimi zastavěných. Normu ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Sněmovna však v rámci novely neschválila pozměňovací návrh předsedy zemědělského výboru Jaroslava Palase, aby z prostředků fondu bylo vyčleněno 180 miliónů korun na monitorování takzvané nemoci šílených krav v Česku. Finanční prostředky měly být použity na laboratorní vyšetření vzorků a náklady spojené s odstraněním rizikového materiálu živočišného původu.
Sněmovna žádá Fišera, aby z kauzy transplantací vyvodil důsledky
Poslanci požádali ministra zdravotnictví Bohumila Fišera, aby vyvodil věcné i personální důsledky z nedostatků, které zjistila sněmovní komise pro vyšetření činnosti ostravského transplantačního centra. Vyzvali ho, aby přehodnotil systém práce ústředních znaleckých komisí a z případných omylů vyvozoval personální změny. Má podle nich rovněž vyřešit smluvní vztahy, které se týkají spolupráce v transplantační medicíně mezi subjekty z ČR a zahraničí. Vládu sněmovna požádala, aby jí urychleně předložila návrh transplantačního zákona. Usnesení k závěrečné zprávě komise podpořilo 110 poslanců a 12 jich bylo proti. Komise, která začala pracovat v závěru roku 1999, měla potvrdit nebo vyvrátit spekulace, podle nichž byla v ostravském centru v minulých letech vážně porušována pravidla pro odběr lidských orgánů. "Všechny ty body... jsou pro mě přijatelné," řekl k žádosti sněmovny Fišer. Nový transplantační zákon se sněmovně chystá předložit v říjnu.
Sněmovna je pro zvýšení pojištění vkladů bank až do miliónu korun
Poslanecká sněmovna schválila zvýšení maximální hranice pro odškodnění zkrachovalých bank. Jejich klienti by napříště mohli získat až 90 procent z vkladu, maximálně však 25.000 eur (zhruba milión korun), přičemž nyní mohou dostat maximálně 400.000 korun. Autor novely bankovního zákona Vlastimil Tlustý řekl, že norma počítá i s vypořádáním dosud neodškodněných klientů tří zkrachovalých bank - Pragobanky, Moravia banky a Universal banky, a to až do čtyř miliónů korun. Předlohu nyní musí posoudit Senát a poté prezident republiky.
Za poničení hraničního znaku by mohla hrozit pokuta až 500.000 Kč
Pokuta až půl miliónu korun by v budoucnosti mohla hrozit firmám a podnikatelům, kteří by při své činnosti poškodili nebo neoprávněně přemístili hraniční státní znak. Občanovi by za takový přestupek mohla být udělena pokuta maximálně 15.000 korun. Předpokládá to zákon o státních hranicích, který přijala Poslanecká sněmovna. Předlohu musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident Václav Havel. Pokutu až 500.000 korun by podle předlohy mohl dostat i podnikatel, který by změnil například koryto hraniční řeky nebo by poškodil hraniční cestu. Tyto pokuty by ukládaly krajské úřady, a to nejvýše do tří let po činu. Nový zákon má zpřesnit a zpřísnit postihy za poškození toho, jak jsou státní hranice vyznačeny. Například pokuta pro občany by nově byla třikrát vyšší než dosud, kdy může činit nejvýše 5000 korun. Předloha by měla nahradit zastaralé normy, jimiž jsou zákon o hranicích z roku 1921 a vládní nařízení z roku 1937, které zákon upřesňovalo. Nový zákon má proto stanovit nejen pokuty za poškození hranice, ale především také způsob jejího označení a povinnosti lidí a úřadů v oblastech u hranic.
Češi budou zřejmě znovu chodit k volbám ve dvou dnech
Čeští voliči v příštích parlamentních, krajských i obecních volbách zřejmě znovu budou hlasovat ve dvou dnech jako dřív. Dolní komora parlamentu totiž schválila poslanecký návrh novely volebních zákonů, která počítá s tím, že všechny typy voleb se budou konat v pátek od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Návrh zákona, který vypracovala skupina poslanců z KSČM, ještě musí projednat Senát a podepsat prezident republiky.
Průmyslová výroba v květnu meziročně vzrostla o 6,9 procenta
Tempo růstu tuzemské průmyslové výroby se v květnu zpomalilo, když produkce meziročně vzrostla o 6,9 procenta po dubnových 11,4 procenta. Po sezónním očištění byla úroveň průmyslové výroby v květnu o 1,4 procenta nižší než v letošním dubnu. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad. Růst produkce pokračoval především v gumárenském a plastikářském průmyslu, výrobě kovů a kovodělných výrobků a výrobě elektrických a optických přístrojů. Průměrná měsíční nominální mzda vzrostla meziročně o 7,4 procenta na 15.062 korun. Tržby z průmyslové činnosti ve stálých cenách vzrostly v květnu meziročně o 5,7 procenta.
Rakousko vydá pokyn k vyplácení odškodnění do tří týdnů
Rakousko vydá na přelomu července a srpna pokyn k vyplácení odškodného obětem otrockých a nucených prací z doby okupace. Po setkání se zástupcem rakouského ministerstva zahraničí to řekl český vyjednavač v otázkách odškodnění Jan Sechter. Na peníze z Rakouska čeká asi 10.000 českých občanů. Zatímco německá strana, která má odškodnit asi 70.000 lidí, už s odškodňováním začala, Rakousko stále čeká na stažení hromadných žalob ve Spojených státech. Odvolací soud prý zamítne dvě žaloby, které zahájení odškodňování v tuto chvíli brání. Kompromis má v obou komplikovaných případech umožnit oddělení nároků majetkových od nároků nuceně nasazených. Peníze jsou již od konce června vypláceny těm, kteří vznesli požadavky vůči Německu. Nuceně nasazení dostanou 5000 marek (asi 85.000 korun), vězni koncentračních táborů 15.000 marek (asi 255.000 korun). Lhůta pro podávání žádostí byla prodloužena do konce roku.
ČT: Vnitro dokončilo ověřování lustrací, chybně vydaných bylo 117
Pracovníci ministerstva vnitra dokončili kontrolu vydaných negativních lustračních osvědčení. Počátkem 90. let některé z nich neoprávněně získali i lidé, kteří spolupracovali s někdejší Státní bezpečností. Prověrka odhalila celkem 117 neoprávněných lustrací. Uvedla to Česká televize (ČT). Ministerstvo vnitra již podle televize vydalo všem 117 lidem, kteří dostali negativní lustraci neprávem, nové osvědčení. Státní úřady, které si chtějí zkontrolovat, zda u nich nepracují lidé s chybným osvědčením, mohou ministerstvu zaslat jejich seznam. Pracovníci vnitra jim poté bez uvedení konkrétního jména oznámí, zda některá z osob na seznamu má nesprávné lustrační osvědčení, dodala ČT s tím, že tuto službu zatím využila polovina ministerstev. Z členů bývalé vojenské kontrarozvědky, kteří mohou být v řadě resortů státní správy, pracuje například na ministerstvu obrany osm a na vnitru tři lidé, uvedla Česká televize. Někteří z nich však k výkonu své funkce negativní lustraci nepotřebují. Odpovědnost lidí, kteří umožnili neoprávněné vydávání lustrací, šetří policie.
Aféra s neoprávněně vydanými negativními lustračními osvědčeními vypukla počátkem června, když ministr vnitra Stanislav Gross oznámil neoprávněné vydání stovky negativních lustračních osvědčení.
Novým velvyslancem v USA bude náměstek ministra zahraničí Palouš
Novým velvyslancem ve Spojených státech bude dosavadní náměstek ministra zahraničí a bývalý mluvčí Charty 77 Martin Palouš. Návrh na jeho jmenování do klíčové diplomatické pozice schválila vláda 2. července na uzavřeném jednání. Návrh ministra zahraničí Jana Kavana se ve vládě nesetkal s jednoznačnou podporou. S potřebným souhlasem americké strany i Paloušovým jmenováním do funkce by podle obecného mínění neměly být problémy. Velvyslance jmenuje prezident Václav Havel.
Rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu budou přezkoumatelná soudem
Lidé, kterým Národní bezpečnostní úřad nevydá osvědčení, že mohou přijít do styku s utajovanými skutečnostmi, budou moci požádat i o soudní přezkum tohoto rozhodnutí. Přezkum zatím neumožňuje část zákona o ochraně utajovaných skutečností, kterou zrušil Ústavní soud. Dále ze zákona vypustil pasáž o tom, že nevydání osvědčení nemusí úřad zdůvodnit. Rozhodnutí soudu bude platit až od 30. června 2002. Ústavní soud dále zrušil část zákona o ochraně utajovaných skutečností, podle níž lze za bezpečnostní riziko u prověřovaných lidí považovat "zejména" některé skutečnosti. Soud vypustil ze zákona slovo zejména, protože zákon musí být v těchto bodech konkrétní. Národní bezpečnostní úřad respektuje dnešní rozhodnutí Ústavního soudu o tom, že rozhodnutí může přezkoumat soud.
Horní Rakousy podají kvůli temelínské elektrárně žalobu na ČEZ
Rakouská spolková země Horní Rakousy hodlá podat na provozovatele jihočeské jaderné elektrárny Temelín, elektrárenskou společnost ČEZ, žalobu, kterou se chce domoci, aby se tato společnost zdržela provozování elektrárny. Oznámil to hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer. Tato žaloba pode něho bude součástí koordinované akce, na které se vedle Horních Rakous budou podílet další rakouské spolkové země, zejména Salcbursko. Podáním žaloby a zastupováním Horních Rakous před soudem byl pověřen linecký právník Johannes Hintermayr, který se nyní zabývá podrobnostmi, uvedl podle agentury APA Pühringer. Horní Rakousy podají žalobu jako vlastník jednoho pozemku v okresu Freistadt, poblíž hranice (s ČR)," sdělil hejtman s tím, že cílem žaloby je zabránit účinkům, které by mohla způsobit havárie elektrárny.
Ruský konzul v Brně odmítl převzít lahev vodky Maschadov
Lahev vodky pojmenovanou po čečenském prezidentovi Aslanu Maschadovovi chtěli věnovat aktivisté z ekologicko-sociálního hnutí Nesehnutí ruskému konzulovi v Brně Germanu Korolevovi, který k 31. červenci odchází z funkce. Čekali na něj na brněnské Nové radnici, ale diplomat se s nimi odmítl bavit a dar nepřevzal. Krátce poté odešel z radnice v doprovodu policie, aby tak zamezil dalšímu kontaktu s aktivisty. Korolev se na radnici oficiálně rozloučil s brněnským primátorem Petrem Duchoněm. Od srpna bude působit na ruském ministerstvu zahraničí v Moskvě. Vodkou Maschadov chtěli aktivisté konzulovi připomenout své protesty před ruským konzulátem v Brně proti válce v Čečensku, za kterou nesou podle nich odpovědnost představitelé Ruska. Maschadov je prezidentem od ledna 1997. V době čečenského konfliktu v říjnu 1999 se ujal přímého velení ozbrojených sil Čečenců.
Anarchisté předali španělskému velvyslanci protestní dopis
Čeští anarchisté požadují propuštění španělského anarchistického aktivisty, který je ve Španělsku vězněn kvůli údajnému rozesílání dopisových bomb. Zhruba desetičlenná skupina se sešla před španělskou ambasádou v Praze. Petr Záras z Československé anarchistické federace předal velvyslanci protestní dopis, v němž anarchisté označili vězněného Eduarda Garcíu za politického vězně. Podle Zárase jsou veškerá obvinění proti dvaadvacetiletému Garcíovi vykonstruovaná. Byl prý nepohodlný, protože se angažoval v hnutí proti nelidskému zacházení ve španělských věznicích. Policii údajně chybí jakékoli důkazy o trestné činnosti, z níž byl loni v listopadu obviněn. Velvyslanec Santiago Cabanas Ansorena přislíbil, že se s názorem anarchistů seznámí a bude se případem zabývat, tvrdí Záras. Protestní akci zorganizoval Anarchistický černý kříž při Československé anarchistické federaci. Černý kříž zahájil kampaň za propuštění aktivisty v noci z pondělí na úterý, kdy jeho členové polepili budovu ambasády protestními samolepkami.
Pátrání po Tereze Čermákové stálo policii 800.000 korun
Pátrací akce po pětileté Tereze Čermákové stála policii 800.000 korun. Zhruba 300.000 korun činily náklady na pátrací lety vrtulníku, přibližně 430.000 bylo vyplaceno policistům za přesčasové hodiny a 70.000 stál benzín pro policejní vozidla. Do hledání bylo nasazeno 850 policistů. Vedení policie neuvažuje o tom, že by uvedené výdaje vymáhala po Terezině matce, která místo s mrtvým dítětem policistům označila až po mnoha dnech pátrání. Matka sama určila místo, kde policisté dívku našli. Tělo bylo ukryto ve sklepních prostorách bývalé hájenky v lese poblíž jejího bydliště na sídlišti Kladno - Kročehlavy. Bylo na něm navršeno dřevo, plech a kamení. Čermáková se ve středu doznala, že 20. června po návratu z restaurace domů v opilosti svou dceru zalehla a vahou svého těla ji udusila. Vyšetřovatel ženu obvinil z ublížení na zdraví z nedbalosti s následkem smrti.
V Praze diskutují studenti z 55 zemí o lidských právech
O nutnosti rozvíjení lidských práv v éře globalizace, jejich monitorování na celém světě a hlavně o úloze vzdělávání v této oblasti hovoří na Pražském hradě účastníci Studentského Fóra 2000. Mladé lidi z 55 zemí světa pozval do Prahy prezident Václav Havel, někteří z nich se zúčastní i říjnové konference Fórum 2000. Roli studentů při zápase o dodržování lidských práv prezident vyzdvihl v dopise, který při slavnostním zahájení třídenní konference přečetl ředitel Nadace Fórum 2000 Oldřich Černý. Také říjnové Fórum bude věnováno otázce lidských práv. Šest seminářů věnovaných podmínkám, v nichž lidé v té či oné zemi žijí a od nichž se odvíjí i to, zda a nakolik jsou jejich práva dodržována, doprovází takzvaný trh neziskových organizací. Ti, kteří přijedou i v říjnu, zasednou na Hradě spolu s s dalšími hosty konference, mezi nimiž by měli být i tibetský dalajláma, indická politička Sonia Gándhíová či politolog Zbigniew Brzezinski.
Ministr Bureš podal v kauze Marty Chadimové stížnost pro porušení zákona
Ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš podal k Nejvyššímu soudu stížnost pro porušení zákona v kauze Marty Chadimové obžalované z podvodu. Stížnost směřuje proti rozhodnutí pražského městského soudu o vyloučení předsedkyně příslušného senátu z projednávání věci kvůli její podjatosti. Rozhodnutí soudu z 31. května o vyloučení soudkyně Jaroslavy Liškové pokládá ministr za nezákonné. Podle Bureše je pro soudkyni zpochybnění její nestrannosti v této kauze prostředkem, jak se vyhnout řešení komplikovanější trestní věci. Soud se vyslovil pro vyloučení Liškové kvůli podjatosti proto, že je v přátelském poměru se soudcem, který věc rozhodoval před ní. Lišková je prý také spolužačkou a známou dvou svědků a je rovněž v blízkém vztahu s dalšími lidmi, kteří se angažovali v přípravném řízení. Bureš ve své stížnosti upozornil, že předsedkyně senátu neuvedla svůj poměr k projednávané věci. Tři z uvedených osob podle něj nyní již nepůsobí v této kauze a rozhodování o ní se jich přímo netýká. Pokud jde o svědky, které předsedkyně senátu osobně zná, podle ministra nemají zájem na výsledku kauzy. Podvodu se Chadimová podle žalobce měla dopustit falšováním listin týkajících se majetku premonstrátů z pražského strahovského kláštera. Případ se táhne již desátým rokem a stal se jednou z nejznámějších restitučních afér, v níž jde o majetek v hodnotě zhruba 40 miliónů korun. V nynějším procesu chce Chadimová prokázat svou nevinu. Odmítla totiž milost prezidenta Václava Havla a požádala soud, aby v přelíčení pokračoval až do vydání konečného rozsudku.
Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve věci Jana Malhouse
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku rozhodl, že Česká republika porušila Evropskou úmluvu o lidských právech ve sporu s Janem Malhousem, který si stěžoval na porušení svých majetkových práv. Malhouse, který během projednávání případu zemřel, zastupoval v posledních dvou letech jeho dědic, synovec Jan Bouček. Za dostatečnou satisfakci za morální újmu, která mohla být způsobena žadateli, označil soud samo konstatování, že bylo porušeno právo. Stát musí do tří měsíců uhradit synovci žadatele 85.000 českých korun za výdaje, ovšem bez 4100 francouzských franků, které již Rada Evropy poskytla jako právní pomoc. Soud odmítl žádost synovce žadatele o vyrovnání. Bouček žádal jako náhradu za pozemky, které nebyly vráceny v restituci jeho strýci, zhruba 1,5 miliónu korun a dalších 600.000 korun jako ušlý zisk. Jan Malhous v ČR žádal restituci pozemků, které byly jeho otci zabaveny po únoru 1948. Stát mu vrátil jen jejich část, protože větší část půdy byla do té doby postoupena soukromým osobám. Malhousovi byly nabídnuty jiné pozemky nebo finanční odškodné. Proti tomuto postupu se odvolával až k Nejvyššímu soudu, který však v listopadu 1995 rozhodl v jeho neprospěch. Malhous se pak v roce 1996 odvolal ke štrasburskému soudu.
Začal festival Boskovice 2001, který prezentuje židovské dědictví
Výstavou fotografií nazvanou Úlomky, věnovanou židovskému dědictví v České republice, začal v boskovickém muzeu čtyřdenní festival Boskovice 2001. Koná se již podeváté a jeho cílem je propagace a záchrana židovské čtvrti ve městě. Na programu festivalu jsou koncerty, výstavy, divadelní představení a promítání filmů. Účastníci festivalu se mohou seznámit s památkami a historií Boskovic, protože akce se koná v celém městě. Po celou dobu festivalu je otevřena synagoga a židovský hřbitov. Převážnou část programu budou tradičně tvořit koncerty. Mezi promítanými snímky bude například jedno z klasických děl české kinematografie 60. let, film Démanty noci režiséra Jana Němce, snímek Jany Chytilové o skupině Plastic People of the Universe či filmy studentů českých filmových škol. Festival se konal loni pod záštitou prezidenta Václava Havla a byl také začleněn do katalogů Dnů evropského dědictví v rámci kampaně Rady Evropy "Evropa - společné dědictví".
Ze sportu
V úvodní disciplíně mistrovství Evropy v dráhové cyklistice v Brně zvítězili čeští reprezentanti. Ve stíhacím závodu družstev do 23 let dnes vybojovali zlaté medaile Libor Hlaváč, Josef Kaňkovský, Michal Kesl a Stanislav Kozubek. Češi ve finále porazili Litvu o dvě vteřiny, na třetím místě skončilo Rusko.
A ještě krátce o pátečním počasí v České republice:
Oblačno až zataženo, místy s deštěm nebo přeháňkami, ojediněle s bouřkami. Nejvyšší denní teploty 20 až 24, v 1000 m na horách kolem 15 stupňů Celsia.
