Zprávy Radia Praha

Vláda odmítla senátní návrh ústavního zákona o referendu k Evropské unii

Vláda odmítla senátní návrh ústavního zákona o referendu, v němž by se měli občané vyjádřit ke vstupu země do Evropské unie. Ministři nesouhlasí především s jeho monotematickým omezením. Jsou přesvědčeni, že ústavní zákon by měl mít obecnou platnost. Senátorům vláda rovněž vytýká, že nepředložili současně návrh prováděcího zákona, který by stanovil další podmínky uplatnění hlasovacího práva v referendu. Zákonem upravené navrhování, vyhlašování a provádění referenda včetně oznamování jeho výsledků je k uplatnění tohoto způsobu přímé demokracie nezbytné, dodal mluvčí. Senátnímu návrhu předcházelo již několik obecných návrhů zákona o referendu, které však v legislativním procesu neuspěly. Na znění ústavního zákona se musejí obě parlamentní komory shodnout. Pro jeho přijetí je nutný třípětinový souhlas všech poslanců a třípětinový souhlas všech přítomných senátorů. Vláda si sama stanovila, že chce ukončit přístupová jednání s Evropskou komisí nejpozději do konce roku 2002. Nevylučuje se, že by se mohlo podařit uzavřít všechny kapitoly dohody o přistoupení již v polovině příštího roku. Politici se shodují, že by se referendum mělo konat poté, co budou dohodnuty podmínky členství. Hovoří se o roce 2003, ale i 2002.

Smlouvy o prodeji IPB budou odtajněny možná již příští týden

Vláda schválila odtajnění smluv, týkajících se státních záruk za aktiva Investiční a Poštovní banky při loňském prodeji peněžního ústavu Československé obchodní bance. Konkrétní postup při odtajnění je v kompetenci ministerstva financí. Odtajnění by se mělo týkat jak loňských dohod o státní záruce, tak smluv, doprovázejících restrukturalizační plán. Jde celkem o šest dokumentů, z nichž čtyři podepisuje ministerstvo financí a dvě Konsolidační banka. Stát by podle tohoto plánu měl prostřednictvím Konsolidační banky převzít od ČSOB tzv. černá aktiva v hodnotě 46 miliard korun. Ve zvláštním režimu má dočasně zůstat ČSOB dalších 127 miliard korun tzv. šedých aktiv. Banka je bude spravovat a do června příštího roku je po dohodě se státem přeřadí do skupiny černých aktiv, nebo si je jako bezproblémová ponechá. Součástí smluv je i tzv. smlouva o refinancování, podle níž by měla Konsolidační banka na převzetí těchto aktiv získat úvěr od ČSOB. Úvěr by přitom měl být poskytnut na pět let. ČSOB získala IPB loni v červnu poté, co byla na peněžní ústav uvalena nucená správa.

Program oprav panelových domů bude financovat fond bydlení

Program oprav panelových domů bude od letošního roku financovat Státní fond rozvoje bydlení. Vláda schválila nařízení, které program převede do působnosti fondu z ministerstva pro místní rozvoj. Z fondu budou poskytnuty dotace fyzickým nebo právnickým osobám na úhradu části úroků z úvěru. Nárok na dotaci mají však pouze vlastníci staveb, pokud přitom opravy neprovádějí v rámci své podnikatelské činnosti. Finanční podpora bude poskytována ve výši odpovídající snížení úroku z úvěru o tři procentní body. Svaz podnikatelů ve stavebnictví a bytová družstva se však domnívají, že úroková bonifikace od tří do pěti procent, kterou program nabízí, není dostatečně motivující pro opravy panelových domů.

Vláda chce prodloužit záruční dobu spotřebního zboží na dva roky

Prodloužení zákonné záruční doby spotřebního zboží z šesti měsíců na dva roky je jednou ze změn legislativy na ochranu zákazníků, které přijala vláda. Cílem právních úprav směřujících k vyšší ochraně spotřebitele je dosažení plné harmonie s legislativou Evropské unie. Prodej zboží v obchodní síti včetně odpovědnosti za jeho vady přizpůsobuje poměrům v zemích unie návrh novely občanského zákoníku. Ministři schválili i změny občanského soudního řádu, obchodního zákoníku, zákonů o přestupcích, o ochraně hospodářské soutěže a o ochraně spotřebitele. Tyto úpravy se týkají žalob na ochranu zájmů spotřebitelů. Vláda chce zajistit zejména zásadu rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu a etnický původ. Novely by měly postihovat také klamavou reklamu.

Vláda zavádí elektronický podpis, který má usnadnit styk s úřady

Jednání s úřady má lidem usnadnit elektronická podoba komunikace, kterou vláda uvádí do praxe na základě přijatého nařízení. Jde o prováděcí předpis k zákonu o elektronickém podpisu, který vstoupil v platnost zhruba před rokem. Předpis počítá se zřízením elektronické podatelny, s pověřením zaměstnanců tvorbou a ověřováním elektronických podpisů a se zajištěním kontroly přijatých podání v elektronické podobě. Elektronické podatelny budou přijímat dokumenty v podobě e- mailových zpráv. Podatelna finančního úřadu tak například umožní občanům podávat daňová přiznání v elektronické podobě. Ministr Karel Březina, který kabinetu návrh vládního nařízení předložil, začátkem roku považoval za reálné, že už v roce 2002 budou moci podnikatelé odesílat daňová přiznání elektronickou poštou. Všechny normy potřebné k používání elektronického podpisu by podle něj měly nabýt účinnosti do konce roku.

Vláda chce převést peníze na krytí následků povodní minulých let

Dalších celkem padesát miliónů korun chce vláda v rámci letošního rozpočtu Pozemkového fondu uvolnit pro krytí následků povodní let 1997 a 1998. Vládní návrh zákona o Pozemkovém fondu, který s převodem financí počítá, obdržela v těchto dnech Poslanecká sněmovna. Vládní novela zákona počítá s tím, že vedle nynějších 300 miliónů korun na obnovu vodních toků a souvisejících vodohospodářských zařízení po povodních z předchozích let bude uvolněno v letošním roce dalších padesát miliónů korun. Odstraňování škod na vodních tocích a vodohospodářských zařízeních započalo prakticky bezprostředně po katastrofální povodni v roce 1997. Na finanční zabezpečení potřebných činností a prací byly využívány různé finanční zdroje. Zpočátku byly práce hrazeny především z vlastních zdrojů a bankovních úvěrů správců toků. Katastrofální záplavy v roce 1997 a 1998 postihly především východní Čechy a severní Moravu. Povodně si vyžádaly řadu lidských životů a způsobily škody za desítky miliard korun.

Mezi kandidáty by mohlo rozhodovat, jak plní právo Evropské unie

Výraznější rozlišení mezi kandidátskými zeměmi usilujícími o vstup do Evropské unie by mohl přinést rozvrh kontroly, jak naplňují evropské právo, jež přejaly. Řekl to státní tajemník pro evropskou integraci Pavel Telička. Zatím existují jen úvahy o vzniku takového rozvrhu. Pokud jej ale Evropská komise opravdu vypracuje a schválí, mohla by ho EU přijmout už na prosincovém summitu v bruselském Laekenu, míní Telička. Podle něj by takový nástroj mohl nastolit výraznější rozlišení úrovně připravenosti na vstup do unie mezi kandidátskou dvanáctkou. EU prosazuje princip diferenciace kandidátů, nejviditelnějším měřítkem integrace je ale stále počet předběžně uzavřených kapitol evropského práva. Takzvaná cestovní mapa implementace by se měla zaměřit na kontrolu, zda jsou kandidáti skutečně schopni přejaté právo naplňovat a dodržovat. Nynější belgické předsednictví EU prohlašuje, že bude s nezměněným úsilím pokračovat v přípravě společných pozic a naváže na práci švédského předsednictví. To v této oblasti vyvinulo značené diplomatické úsilí především ve snaze dosáhnout kompromisu nad společným stanoviskem v politicky citlivé kapitole "volný pohyb osob".

Ministerstvo zahraničí má koordinátora pro romskou problematiku

Na ministerstvu zahraničí začal pracovat koordinátor romské problematiky. Nově zřízenou funkci vykonává absolventka diplomatické akademie Olga Čechurová. Má zkušenosti například s prací v ministerském odboru lidských práv. Podle květnového vyjádření ministrova náměstka Martina Palouše chtělo mít ministerstvo nyní už také romského poradce. To se mu zatím ale nepodařilo. Poradce by měl pocházet z romské komunity, měl by být schopen přenášet informace mezi ní a ministerstvem a spolupracovat s romským koordinátorem. Zatímco romského poradce ministerstvo v minulosti již mělo, funkce koordinátora je zcela nová. Problematika Romů a jejich odchodů do ciziny je opakovaně tématem různých jednání pracovníků ministerstva. Resort zahraničí britským imigračním úředníkům umožnil, aby Romům od minulého týdne bránili v odletu z Prahy. V minulosti se ministerstvo muselo problematikou Romů zabývat v souvislosti s jejich exodem do Kanady, na který její vláda zareagovala zavedením vízové povinnosti pro české občany. Poté Romové zamířili do Velké Británie, která se jejich přílivu brání zavedením kontrol na ruzyňském letišti. Na mezinárodní úrovni se o situaci Romů v Česku hovořilo i v souvislosti se stavbou plotu v ústecké Matiční ulici.

Amnesty International kritizuje rasismus v Česku

Mezinárodní organizace na obranu lidských práv Amnesty International podobně jako v uplynulých letech upozornila na projevy rasismu v České republice. Ve své zprávě o rasismu a prosazování spravedlnosti ve světě mimo jiné uvedla, že české úřady neposkytují Romům dostatečnou ochranu a policie nebere obvinění z rasistických útoků dostatečně vážně. Kolují dokonce pověsti, že policie uzavírá tajné dohody se skinheady a s rasistickými organizacemi. Soudy mají sklon dávat pachatelům rasistických útoků s následky vážného zranění nebo smrti tresty, které se vyměřují za méně závažnou trestnou činnost, uvádí Amnesty International. Zpráva byla vydána jako příspěvek ke konferenci OSN o rasismu a xenofobii, která se bude konat od 30.srpna do 7.září v jihoafrickém Durbanu.

Ostravští Romové nevylučují otevřené střety s mladými republikány

Představitelé ostravských Romů nevylučují otevřené střety s mladými republikány, kteří chtějí monitorovat činnost romské domobrany a kontrolovat, zda její příslušníci nenapadají obyvatele města. Romové domobranu zakládají po červnovém útoku čtyř skinů na skupinu Romů. Ostravská policie je podle svého mluvčího Milana Klézla připravena případné konflikty nestranně řešit. Martin Kleinedler z Republikánské mládeže Karviná v úterý řekl že vytvoří skupiny, které budou monitorovat dění ve městě. Asi čtyřčlenné romské hlídky, vybavené mobilními telefony, se budou už od příštího týdne pohybovat především v Ostravě- Vítkovicích, v Zábřehu a v okolí bývalého Dolu Zárubek nedaleko centra města.

Pozůstalí po zavražděném Romovi si nepřejí na pohřbu politiky

Pozůstalí po třicetiletém Romovi, jehož v noci na sobotu ve Svitavách podle policie zavraždil místní skinhead, si nepřejí na pohřbu politiky ani jinou veřejnost. Rodina proto nechce vůbec zveřejnit, kdy pohřeb bude, "aby se tam politici nejezdili předvádět". Rozloučení se zavražděným Romem se zřejmě zúčastní někdo z místní radnice. Dvaadvacetiletý skinhead Roma na jedné svitavské diskotéce nejprve slovně napadl rasistickými výroky a poté jej podle policie opakovaně bodl do břicha. Těžkým zraněním napadený podlehl. Po zavražděném Romovi zůstala vážně nemocná manželka a dvě malé děti. Vedení města je připraveno rodině vyjít maximálně vstříc. Radnice je například ochotna poskytnout rodině nové bydlení poblíž jejích příbuzných. Město hodlá manželce zavražděného pomoci i finančně prostřednictvím sociálních dávek. Vyšetřovatel skina obvinil z vraždy s rasovým podtextem a soud ho vzal do vazby. Pokud mu bude prokázána vina, může ho soud poslat do vězení až na 15 let, případně mu udělit výjimečný trest.

Vláda musí dát najevo, že bere rasistické zločiny vážně

Vláda by podle vládního zmocněnce pro lidská práva Jana Jařaba měla dát jasně najevo, že násilné trestné činy s rasistickým podtextem považuje za závažnou společenskou hrozbu. Jařab v reakci na páteční vraždu Roma Ota Absolona ve Svitavách přerušil dovolenou a vrátil se do úřadu. Nyní zjišťuje okolnosti tohoto případu i detaily z minulosti mladíka obviněného z vraždy. Podezřelý skin Vlastimil Pechanec byl už několikrát odsouzen za rasistické trestné činy. Jařabovi se nelíbí, že Pechanec byl dosud stíhán na svobodě. Podle soudce totiž nepanovala obava, že by pokračoval v trestné činnosti - což je jeden z vazebních důvodů. Změnit přetrvávající protiromskou atmosféru české společnosti lze podle Jařaba jen působením na profesionály.

Rakouská strana Svobodných začala kampaň za vetování vstupu Česka do Evropské unie

Rakouská vládní strana Svobodných zahájila ve Vídni kampaň za vetování vstupu Česka do Evropské unie, pokud Praha nezruší jadernou elektrárnu Temelín. Ve čtvrtek začne agitační kampaň a občané mohou od stejného dne také podepsat petici, v níž požadují, aby rakouské orgány vetovaly státní smlouvu o vstupu Česka do Evropské unie do doby, než se Česká republika mezinárodněprávním prohlášením zaváže, že natrvalo odstaví Temelín. Podle rakouských zákonů je potřeba shromáždit podpisy nejméně jednoho promile registrovaných voličů pod jakoukoli "legislativní petici", aby o ní příslušné orgány musely začít jednat. Veto je podle prohlášení Svobodných stejným prostředkem, jako neuzavření kapitoly energetika ve vstupních jednáních Česka do Evropské unie, a zdůvodňovali, že stejný požadavek mají i opoziční strany a nevládní organizace. Rakouská vládní strana Svobodných zahájila také plakátovou kampaň pod názvem "Vůle lidu - veto proti Temelínu", v níž naléhá na občany "jednat, aby se jejich země nestala Černobylem". Rakouská vláda však petici iniciovanou některými zemskými organizacemi Svobodných odmítá a konstatuje, že tento dokument nemá žádný bezprostřední účinek. Jak sdělil tiskový atašé rakouského velvyslanectví v Praze Gregor Schusterschitz, rakouská vláda se cítí zavázána procesem z Melku a zasazuje se o jeho konstruktivní pokračování a brzké ukončení. "Koneckonců premiér Zeman přislíbil, že kdyby se ukázaly bezpečnostní nedostatky Temelína, elektrárna nebude zprovozněna," citoval tiskový atašé slova rakouské vlády. Proti vetovací kampani Svobodných se vyslovil i jejich koaliční partner ve vládě - lidovci (ÖVP).

Odpůrci Temelína chtějí protiatomové referendum

Rakouští odpůrci atomové energetiky usilují o vypsání celostátního plebiscitu, kterým by si vynutili přijetí "obsáhlého antiatomového zákona". Ten by konkrétně řešil nejen aktuální problematiku související s jihočeskou jadernou elektrárnou Temelín, ale rámcově i řadu dalších otázek spojených s touto tématikou. Organizátoři akce z řad organizace Global 2000 a dalších protitemelínských organizací hodlají během prázdnin nasbírat dostatečný počet podpisů, aby rakouský parlament byl již při zářijovém znovuzahájení své činnosti oprávněn vypsat referendum na toto téma. Spolu s Globalem usilují o vypsání "antiatomového" referenda také některé protitemelínské organizace z Horních a Dolních Rakous a ze Salcburska. Spříznění právníci nyní vybrušují návrh protiatomového zákona, který chtějí ekologisté v referendu předložit. Zákon by měl zavazovat rakouskou vládu nedat souhlas s uzavřením kapitoly energetika ve vstupním jednání Česka do unie, "dokud nebudou splněny určité předpoklady". K těmto předpokladům má patřit požadavek, aby Temelín a všechny budované jaderné elektrárny v sousedních zemích odpovídaly "nejmodernějšímu stavu techniky". Tento termín pak je upřesněn tak, že "nejmodernějšímu stavu techniky odpovídá ta jaderná elektrárna, která by získala povolení k provozu i v Německu". V dalších "předpokladech" se rakouští ekologisté snaží stanovit, že všechny kandidátské země musí odstavit své "vysokorizikové reaktory" ještě před přijetím do unie a ostatní musí být upraveny podle "nejmodernějšího stavu techniky", tedy na úroveň akceptovatelnou v Německu. Podle návrhu zákona by rakouská vláda nebyla oprávněna poskytovat žádné prostředky na ty unijní vývojové a podpůrné programy, které se jakkoli týkají jaderné energetiky, rakouské elektrárenské podniky by nesměly dovážet elektřinu ze zemí produkujících ji "nečistým způsobem" a nesměly by být privatizovány do rukou koncernů, jež produkují také energii z jádra.

Ředitel Temelína zaslal otevřený dopis ministru Trittinovi

Závěry německého ministra životního prostředí Jürgena Trittina ohledně jaderné elektrárny Temelín nejsou podle jejího ředitele Františka Hezoučkého v souladu s dokumenty, které měly obě strany (česká i německá) k dispozici. Hezoučký do uvádí v otevřeném dopise, který odeslal Trittinovi. Reaguje jím na zájem německé vlády na odstavení Temelína. "Nesprávnou interpretací dokumentů došlo ve vašich vyjádřeních ke značnému zkreslení faktů, které uvedlo v omyl vládu SRN a následně i značnou část veřejnosti. Chtěl bych opravdu věřit, že se tak stalo pouze nedopatřením, a doufám, že budeme společně schopni škody, které tím vznikly, napravit," píše ředitel Temelína. Ministr Trittin opakovaně argumentoval proti Temelínu jeho údajnou nehospodárností a zbytečností. Česko podle něj vyrábí již teď víc elektřiny, než spotřebuje, a musí proto přebytky vyvážet za dumpingové ceny; vybudování dvou plynových elektráren by prý bylo lacinější než postavení jednoho Temelína. Trittin opakoval svůj závěr, že provoz elektrárny by v Německu nebyl povolen, neboť "Temelín nesplňuje požadavky na zajištění průměrné západní bezpečnostní úrovně". Hezoučký v dopise píše, že považuje za svou profesionální povinnost reagovat na Trittinovo stanovisko, uváděné jako stanovisko spolkové vlády k procesu prověrky Temelína. "Vaše vyjádření vyvolalo bouřlivou odezvu nejen v Česku. Toto stanovisko poškozuje nejen elektrárnu Temelín a nejen elektrárenskou společnost ČEZ. Naším cílem a naším zájmem je zajistit bezpečnou výrobu elektrické energie a mimo jiné přispět i k podstatnému snížení emisí oxidu uhličitého, tedy k úkolu, který vám jistě leží blízko u srdce," uvádí Hezoučký. V závěru dopisu, který také obsahuje vyjádření k jednotlivým technickým argumentům Trittinova stanoviska, zve Hezoučký německého ministra k návštěvě Temelína.

Komunikace s Německem o Temelínu by podle poslance Jiřího Vlacha měla být o faktech

Prezident Unie pro dobré sousedství česky a německy hovořících zemí poslanec Jiří Vlach (Unie svobody) doufá, že při jednání s Německem o jaderné elektrárně Temelín nepůjde o emoce, ale spíš o fakta. Řekl to v reakci na to, že v pondělí německý ministr zahraničí Joschka Fischer zopakoval přání Berlína odstavit jihočeskou jadernou elektrárnu. Vlach připustil, že temelínská elektrárna je velkým problémem ve vztazích se sousedními zeměmi. Poslanec si jako člověk, který je v těchto jednáních aktivní, přeje, aby drobných technických problémů s Temelínem bylo co nejméně. Joschka Fischer sice v pondělí hned dvakrát řekl, že by temelínská jaderná elektrárna měla být odpojena, podle jeho názoru ale Temelín vzájemné vztahy obou zemí nekalí. Zrovna tak zopakoval, že Berlín nesvazuje záležitost jaderné elektrárny se vstupem České republiky do Evropské unie.

Na vznik výboru k LOH v Číně už jsou první kladné reakce

První vesměs kladné reakce na výzvu k založení mezinárodního výboru, který by měl monitorovat stav dodržování lidských práv v Číně před letní olympiádou v roce 2008, už obdrželi iniciátoři celé akce - čtyřkoaliční senátoři Jan Ruml a Michael Žantovský a bývalý prezidentův kancléř Karel Schwarzenberg. Žantovský uvedl, že reakce zveřejní za několik týdnů, až jich bude více. O členství ve výboru se jeho iniciátoři rozhodli písemně požádat čtyři desítky osobností z oblasti politiky, kultury či sportu, jejich jména však zatím sdělit nechtěli. Rozhodnutí pořádat olympiádu v Pekingu kritizuje Konfederace politických vězňů. V prohlášení ho odmítla jako "neuvážené a egoistické" a označila jej za výsměch a urážku olympijských myšlenek. Konfederace uvedla, že komunistická Čína v zárodku ničí jakýkoli politický odpor "mučením, žalářováním a veřejnými popravami na ulicích, náměstích, ba i na sportovních stadionech".

Ministr zdravotnictví odvolal ředitele kosmonoské léčebny

Ministr zdravotnictví Bohumil Fišer odvolal k 31. červenci z funkce ředitele Psychiatrické léčebny v Kosmonosech na Mladoboleslavsku Pavla Štycha. Reagoval tak na výsledky kontroly, kterou v léčebně provedl Nejvyšší kontrolní úřad. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu vedení léčebny bez vědomí pacientů v posledních třech letech využívalo peněz z jejich účtů a používalo je pro financování léčebny. Suma vypůjčených peněz se neustále zvyšovala a loni dosáhla 55 miliónů korun. Po zveřejnění výsledků kontroly v minulém týdnu ředitel připustil, že se pacientů skutečně nikdo nezeptal. Podle něj však neexistují předpisy, jak se má postupovat. Případ léčebny převzala policie. Nejvyšší kontrolní úřad prověřil hospodaření v sedmi psychiatrických léčebnách, nejhůře dopadla právě Psychiatrická léčebna Kosmonosy.

Riziko povodní se zmenšuje, pršelo hlavně nad Polskem

Přestože se ojediněle zejména na severní Moravě mohou ještě ve čtvrtek dopoledne vzedmout hladiny řek, meteorologové soudí, že hrozba větších povodní už Českou republiku minula. Na většině území už neočekávají intenzívní srážky a přeháňky by měly ustat do čtvrtka. Pršelo hlavně nad územím jižního Polska, kde voda zaplavila tisíce hektarů půdy a stovky budov a vybrala si devět lidských obětí. Do čtvrtečního poledne podle předpokladů meteorologů naprší v Jeseníkách a v Beskydech 15 až 30 milimetrů vody na metr čtvereční, v oblasti Krkonoš a Orlických hor 15 milimetrů. Na Vysočině počítají meteorologové s úhrnem srážek do deseti milimetrů a na zbytku území do pěti milimetrů na metr čtvereční. Od pátku budou srážky z hlediska nebezpečí povodní bezvýznamné, tvrdí meteorologové. Vzhledem k nasycenosti půdy nebudou hladiny řek v severních a severovýchodních oblastech státu klesat. V Beskydech a Jeseníkách mohou ještě stoupnout, na většině postižených míst však maximálně na druhý stupeň povodňové aktivity, který znamená pohotovost. Stupně ohrožení by mohla dosáhnout ještě Olše.

V Kladně se konalo poslední rozloučení s Terezkou Čermákovou

Poslední rozloučení s Terezkou Čermákovou, po které téměř tři týdny pátraly stovky policistů, se konalo na kladenském hřbitově. Obřadu se však nezúčastnila matka pětileté holčičky ani nikdo jiný z jejího příbuzenstva. Obřadu na rozptylové loučce kladenského hřbitova přihlíželi pouze dva novináři; rodina totiž datum posledního rozloučení s malou Terezkou dopředu nezveřejnila. Pětiletou Terezku 20. června v opilosti zalehla a svou vahou udusila její matka Helena Čermáková. Bezvládné tělo dítěte poté ukryla v nedalekém lesoparku. Policistům pak po tři týdny tvrdila, že se osudnou středu dívka ztratila. Během pátrání se žena pokusila ukončit svůj život sebevražedným skokem z okna svého kladenského bytu. Při pádu z třetího patra si zlomila dva krční obratle, poranila pánev a nalomila krček kyčelního kloubu. K usmrcení dcery se Čermáková vyšetřovatli přiznala 11. července. Vyšetřovatel ji obvinil z ublížení na zdraví s následkem smrti, za což jí hrozí až pětileté vězení.

Žižkov je na vstup do Evropské unie připraven, tvrdí starosta Prahy 3

Recesistická Svobodná republika Žižkov by se mohla podle starosty Prahy 3 Milana Českého zapojit do evropských struktur už nyní. "Městská část se rychle a dynamicky rozvíjí. Rozhodně jsme na vstup do Evropské unie připraveni," řekl s úsměvem starosta Český při zahájení návštěvy vedoucího Delegace Evropské komise v České republice Ramira Cibriana na Žižkově. Praha 3 se stala první městskou částí, kterou vedoucí Delegace Evropské komise oficiálně navštívil. Uvedl, že vstup Česka do unie není úkolem pouze pro vedoucí představitele státu, ale pro celou společnost. Oficiálním partnerem Evropské komise je samozřejmě česká vláda, což ale podle něj nevylučuje dobrou spolupráci komise i s dalšími představiteli správy. Na Žižkově, vedle prohlídky městské části, chtěl Cibrian mimo jiné zjistit, jaké má problémy. Představitelé žižkovské radnice by spolupráci s evropskými strukturami přivítali. Na radnici se Cibrian podepsal do pamětní knihy Prahy 3. V městské části dále navštívil Národní památník na Vítkově, kde se setkal s legionáři, židovský hřbitov na Olšanech a žižkovskou televizní věž.

A ještě krátce o počasí v České republice:

Mělo by být polojasno až oblačno, ojedinělě přeháňky. Nejvyšší denní teploty 23 až 27 stupňů, v 1000 m na horách kolem 19 stupňů Celsia.