Zprávy Radia Praha
Britové budou od pondělí znovu kontrolovat cestující na pražském letišti
Britští imigrační úředníci budou od pondělí znovu kontrolovat na pražském letišti v Ruzyni cestující před jejich odletem do Velké Británie. Britové znovu zavádějí předběžné kontroly, protože vzrostl počet žadatelů o azyl z České republiky. Znovuzavedení kontrol potvrdil mluvčí britského velvyslanectví Zbyněk Havránek. "První kolo předběžných kontrol bylo úspěšné a vedlo k podstatnému snížení počtu žádostí o azyl po tři týdny jejich trvání a krátce po jejich pozastavení. Nové žádosti o azyl v posledních dnech však ukázaly, že je nezbytné, aby Británie kontroly obnovila jako důkaz toho, že nebude tolerovat další zneužívání svého azylového systému," uvedl Havránek. O azyl ve Spojeném království žádají především Romové. Právě Romové prakticky nemohli z Prahy odletět na ostrovy poté, co Velká Británie 18. července zavedla kontroly poprvé. Se zavedením kontrol cestujících souhlasila i česká vláda. Po třech týdnech ale Britové kontroly zrušili a počet českých azylantů se znovu zvýšil.
Ombudsman nemá pravomoci pro řešení problému kontrol v Ruzyni
Úřad českého veřejného ochránce práv nemá pravomoci k tomu, aby se přímo angažoval v problematice kontrol cestujících na pražském ruzyňském letišti před jejich cestou do Velké Británie. Vyplynulo to z vyjádření ombudsmana Otakara Motejla v pořadu televize Prima Nedělní partie. Motejl uvedl, že budou-li kontroly obnoveny, bude pokračovat v dřívější písemné komunikaci s předsedou britské Komise pro rasovou rovnost Gurbuxem Singhem. Má dojem, že ani britská Komise pro rasovou rovnost nemá ze vzniklé situace radost. Motejl se koncem července písemně Singha dotázal, zda kontroly byly v souladu s normami zakazujícími rasovou diskriminaci. V odpovědi dostal soubor britských norem, které vylučují jakoukoli diskriminaci z důvodu náboženství, rasy, barvy pleti, národnosti, státní příslušnosti nebo etnika. Současně však připouštějí, aby britské ministerstvo vnitra specifikovalo určité skupiny, kterým je možno v jednotlivých odůvodněných případech vstup na území Spojeného království dočasně nebo dlouhodobě omezit, vysvětlil ve čtvrtek Motejl obsah odpovědi.
Rakouští odpůrci Temelína předali Annanovi výzvu proti Temelínu
Výzvy požadující, aby OSN podpořila obavy odpůrců atomu ohledně bezpečnosti postupně spouštěné české jaderné elektrárny Temelín a provedla reformu Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), předali generálnímu tajemníkovi OSN Kofi Annanovi představitelé Akčního výboru Stop Temelín a dalších rakouských organizací odmítajících využití jaderné energie. ČTK o tom informovali v tiskové zprávě činitelé těchto organizací. Podle odpůrců Temelína současný stav elektrárny vyžaduje okamžité zastavení jejího provozu. OSN a Evropská unie (EU) by mohly podpořit odstavení Temelínu poskytnutím dlouhodobých investicí České republice, soudí autoři dokumentu. Všechny organizace podepsané pod peticí také požadují změny v MAAE. Od doby, kdy byla tato organizace založena, se svět a jeho pohled na atomovou energii změnil. Z toho vplývá i nezbytnost reformovat tuto mezinárodní instituci. Na základě toho požadují organizátoři petice posílení kontrolních pravomocí MAAE. Organizace by se měla podle nich stát klíčem k zabránění šíření jaderné technologie a zároveň garantem bezpečnosti využití atomu pro mírové účely.
Jiří Dientsbier pochybuje o smyslu operace NATO v Makedonii
Bývalý zvláštní zpravodaj OSN pro lidská práva v Jugoslávii Jiří Dienstbier je skeptický k operaci Hlavní sklizeň, při níž chce NATO odzbrojit albánské povstalce v Makedonii. Situace je podle něj velmi nebezpečná. "Vyhlášený cíl posbírat zbraně dobrovolně odevzdávané teroristy je samozřejmě absurdní," řekl Dientsbier. Povstalci totiž podle něj odevzdají pouze to, co budou chtít. Zbytek zbraní už mají ukrytý v Kosovu, Albánii či ve skladištích v Makedonii, uvedl. Dohoda mezi NATO a rebely počítá s odevzdáním více než 3000 zbraní. Makedonští představitelé to považují za nedostačující. Povstalci podle nich mají 60.000 až 85.000 zbraní. Situace je však podle Dienstbiera nebezpečná i v tom, že albánští povstalci příchod NATO vlastně oslavují. Očekávají totiž, že se do jimi kontrolovaných oblastí nevrátí makedonští občané, které vyhnali. "Pokud by to mělo dopadnout jako v Kosovu, byla by to neuvěřitelná blamáž NATO a celého mezinárodního společenství," poznamenal. Je podle něj třeba především zajistit okamžitý návrat všech lidí, kteří byli donuceni opustit své domovy," míní Dienstbier. Jinak se podle něj bude opakovat dlouhodobý problém jako v Bosně a Hercegovině, Chorvatsku nebo v Kosovu, kdy jsou desetitisíce lidí i osm let mimo svůj domov a nemohou se vrátit.
Příslušníci průzkumné roty získali ocenění za účast v misi KFOR
Pamětním odznakem Za službu v misi KFOR byli dnes v Kroměříži vyznamenáni příslušníci 7. průzkumné roty. Jednotku, která působila v oblasti Kosova od ledna do července, tvořilo na 200 profesionálních vojáků, z toho dvě ženy. Nejdůležitějším úkolem bylo zabezpečit 120 čtverečních kilometrů území s vysokou hustotou kosovsko-albánské populace a připravit bezpečný návrat uprchlíků. Česká rota působila v hornaté, zalesněné a těžko přístupné oblasti ve výšce od 750 až do 1200 metrů nad mořem. Přestože šlo o mírovou misi, nebezpečí podle Rozumka stále existovalo: kosovští Albánci nastražovali miny jugoslávským vojskům a v oblasti se pohybovaly kriminální živly. Průzkumná rota KFOR byla sestavena z příslušníků průzkumného praporu kroměřížské 7. mechanizované brigády. Jejich věkový průměr byl 29 let a před odjezdem měly dvě pětiny lidí zkušenosti z působení v mírové misi.
Sociální demokracie nechce rozpočtové provizorium
Cílem sociálních demokratů je vážně jednat o státním rozpočtu na příští rok, prosadit ho a nedostat tak zemi do rozpočtového provizoria. V Havlíčkově Brodě to v neděli řekl předseda ČSSD a ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla "Jsem přesvědčen, že správa země je poměrně úspěšná a tak není v jejím ani našem zájmu, aby se to zadrhlo v nějaké rozpočtové krizi," uvedl Špidla. Rozpočtová krize ve volebním roce by podle něj navíc byla zvláště nepříjemná, protože se může protáhnout. Předseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Vlastimil Tlustý (ODS) se však vyjádřil, že z toho, jak snadno vláda schválila návrh rozpočtu a jak neuvěřitelné příjmy do něj zařadila, vyplývá, že o schválení tohoto rozpočtu vlastně ani neusiluje.
Vláda by měla první návrh státního rozpočtu projednat do 10. září. Rozpočtový rámec počítá s příjmy 691 miliard Kč, výdaji 744 miliard Kč a deficitem 53 miliard Kč, včetně letošní odhadované ztráty Konsolidační banky. Ministerstvo sociálních věcí a práce, jehož rozpočet tvoří více než třetinu celkových státních příjmů, však chce navíc dalších 17 miliard Kč, nejvíce na pokrytí valorizace důchodů.
Havířovský magistrát zaměstná absolventy z úřadu práce
Deset absolventů ze středních i vysokých škol, kteří zatím nedokázali najít uplatnění a jsou evidováni na úřadu práce, zaměstná havířovský magistrát. Poskytne jim tak možnost získání odborné praxe na některém z odborů či stavebním úřadu. I pro město je taková výpomoc výhodou, protože mzdu platí absolventům úřad práce. Havířov má s absolventy zkušenost z loňska, kdy jich na úřad nastoupilo devět a letos v září a říjnu dokončí svou roční praxi. Úřad je zaměstnal například na stavebním a živnostenském úřadu nebo na odborech právních služeb, sociálních věcí, místního hospodářství či školství, kultury a zdravotnictví.
Stipendijní nadace podpoří úspěšné kolínské žáky a studenty
Žáci a studenti kolínských škol budou moci získat na základě dobrých studijních výsledků finanční nebo věcnou odměnu. O jejím přidělení rozhodne správní rada Stipendijní nadace, jejíž založení připravuje radnice. Chce tak děti a mládež nejen motivovat k většímu zájmu o vzdělání, ale také využít část peněz z prodeje akcií energetických společností. Radnice osloví ředitele základních a středních škol a požádá je o spolupráci. Na konci školního roku 2001/2002 pak na základě doporučení škol správní rada nadace vybere nejúspěšnější studenty. Nejlepší středoškoláci zřejmě obdrží finanční odměnu, žáci základních škol věcný dar. Kolín získal prodejem akcií téměř 111 miliónů korun. Pět miliónů korun bylo vyčleněno na takzvané malé investice. K nim patří i založení Stipendijní nadace.
Na místě mladoboleslavských kasáren vzniknou byty
Tři firmy se přihlásily do soutěže o výstavbu bytového komplexu v bývalých kasárnách v Mladé Boleslavi. Definitivní výběr zhotovitele díla za víc než 300 miliónů korun by mohla příslušná komise provést v září. Stavba zhruba 300 bytů a rozsáhlé komerční plochy v areálu bývalých kasáren 9. května v Mladé Boleslavi začne nejdříve koncem letošního roku, ale zřejmě až na jaře 2002. V září se má také rozhodovat o žádosti města na přidělení dotace na tuto stavbu. Vedení radnice již dříve vyjádřilo snahu podpořit tento záměr, ale finančně se hodlá podílet pouze jako zprostředkovatel státní dotace. Podle původní představy tvůrců projektu i vedení města měla stavba začít již letos na jaře, ale zdržení nastalo v důsledku dlouhého procesu schvalování projektu.
Dělníci našli ve střeše školy historické dokumenty
Dvě schránky s dokumenty z 19. a počátku 20. století nelezli v minulých dnech dělníci při opravě střechy Střední zdravotnické školy v Hradci Králové. První byla z roku 1873, druhá z roku 1932. Starší schránka pocházela z doby, kdy byla střecha na škole postavena, a obsahovala pamětní list s popisem stavby školy, dobové noviny a další drobné předměty. Mladší schránka ukrývala podobné věci a uložena byla při opravě střechy. V příštím týdnu by měla být do věžičky vložena třetí schránka s informacemi o současném Hradci Králové.
Policie předvedla tři účastníky technoparty na Zlínsku
Tři opilé účastníky nepovolené technoparty, která se uskutečnila v noci na neděli v uzavřeném lomu v Lešné u Zlína, předvedli zlínští policisté. Technoparty se měla uskutečnit původně v obci Lukoveček na Zlínsku. Akci však překazila policie v sobotu odpoledne, když zadržela několik účastníků při převozu aparatury. Pořadatelé se po intervenci místostarosty rozhodli akci ukončit a odjeli. Nakonec akci přesunuli do lomu v Lešné. Sjelo se jich na 200. Kolem 22:00 se dohodli se zástupci obce na konání technoparty za podmínky, že nebudou rušit noční klid a veřejný pořádek. Celou noc byli policisté na místě a nezaznamenali žádný větší problém. Až ráno si několik občanů stěžovalo na velký hluk a žádalo policii o zakročení. Na místo přijel primátor Zlína a vyzval účastníky k ukončení akce. V té době bylo v lomu asi 40 lidí, kteří do hodiny vše sbalili a řádně uklidili.
Brněnské loutkové divadlo Radost se představí ve Slovinsku
Přípravy na cestu do Slovinska dokončuje v těchto dnech soubor brněnského Loutkového divadla Radost. Na Letní festival, který se odehrává po celém Slovinsku, odjede soubor 29. srpna. Festival o prázdninách dětem nabízí představení z celé evropy. Hraje se na hradech, v muzeích i na dalších zvláštních místech. Soubor Radosti odehraje šest představení pohádky Hrnečku, vař! pro děti v Lublani, Mariboru, Nove Gorici, Lendavě a Medvodech, doplnil Jančařík. Brněnské Loutkové divadlo Radost bylo založeno před 52 lety. Průběžně pracovalo prakticky se všemi druhy a typy loutek. Jeho představení jsou určena dětem i dospělým. V roce 2000 získalo divadlo cenu Thálie za inscenaci Převýborná historie o benátské kupci aneb kabaret věkem zaprášený, leč navýsost aktuální.
Na Helfštýně proběhl již podvacáté kovářský Hefaiston
Více než 10.000 lidí se o víkednu přijelo podívat na hrad Helfštýn na Přerovsku, kde se koncem srpna pravidelně setkávají kováři z celého světa. Mezinárodního soutěžního setkání uměleckých kovářů Hefaiston se zúčastnilo rekordních 600 řemeslníků z 23 zemí, mimo jiné také ze Spojených států, Izraele, Argentiny a Japonska. Kováři vystavovali nejlepší kousky ze svých dílen, které vykovali za poslední rok. Zlatým hřebem je však práce u výhní hradních kováren, na niž se nejvíce těší diváci. Mohou vidět, jak umělci pracují s rozžhaveným kovem. Účastníci poměřují um a dovednost i v soutěži o nejhezčí zbraň, šperk, volnou plastiku a restauraci staré práce. Absolutním vítězem v těchto kategoriích jsou Francouzi Dominique Chambriard a Henri Viallon, kteří vykovali krásný damascénský meč. Díla, která vznikla na Hefaistonu, rozšíří hradní expozici muzea uměleckého kovářství. Hefaiston, který je zřejmě jediným každoročním setkáním ctitelů černého řemesla na světě, začal v pátek pro veřejnost uzavřeným kovářským dnem, kde řemeslníci, teoretici, historici, architekti a další odborníci přednášeli a diskutovali o současných trendech a vývoji kovářství.
Snímek Skoč! se stal vítězem festivalu horolezeckých filmů
Americký snímek Skoč! režisérů Johna Cattoa a Allena Hilla získal hlavní i diváckou cenu 18. mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují u Náchoda. Film vypráví o třech generacích českých skokanů z jednoho skalního vrcholu na druhý. Mezi další oceněné filmy patřil v kategorii sporty snímek Novozélanďana Chucka Berryho o skocích z mořských útesů s názvem Jeden. Letošní ročník nabídl 26 filmů ze 13 zemí. Navštívilo jej kolem čtyř tisíc lidí, což bylo nejvíce za poslední roky. Součástí festivalu byla i výstava fotografií slavných horolezců od kanadského fotografa Craiga Richardse. Mezinárodní horolezecký festival založil v roce 1981 horolezec a fotograf Miroslav Šmíd, který před osmi lety tragicky zahynul při výstupu na Lost Arrow v Yosemitském národním parku v Kalifornii.
Ve Vizovicích padl rekord v pojídání švestkových knedlíků
Rekordních 161 švestkových knedlíků v neděli snědl ve Vizovicích na Zlínsku šestatřicetiletý Rostislav Širmer z Holešova na Kroměřížsku. V soutěži pořádané tradičně v rámci Vizovického trnkobraní tak o šest knedlíků pokořil dosavadní rekord Františka Pohorského z Tečovic na Zlínsku z roku 1992. Stopadesátikilový rekordman musel několikrát pojídání přerušit. Když se dostal na hranici bývalého rekordu, měl v úmyslu pozřít už jen jeden. Tisíce diváků ho však mohutným povzbuzováním dostaly až k překonání 160 knedlíků. Klání, pro které připravily vizovické kuchařky 1200 knedlíků, se zúčastnilo deset mužů, mezi nimi také loňský vítěz Josef Jašík z Blanska. Přivezl si 20 přátel a známých a jejich podpora mu zajistila druhé místo za 138 snědených knedlíků.
Trnkobraní, kterým tradičně vrcholí srpnový sběr švestek nazývaných na Valašsku nazývaných trnky, navštívilo letos zhruba 20.000 lidí. Nejznámějšími švestkovými produkty jsou slivovice a povidla a právě jejich milovníci se ve Vizovicích scházejí. Podle hlavního organizátora Zdeňka Juráska se během slavnosti nevyskytly žádné problémy.
A na závěr ještě krátce o počasí:
Bude skoro jasno až polojasno, postupně od severozápadu přibývání oblačnosti. Nejvyšší teploty 28 až 32 stupňů Celsia.
