Zprávy Radia Praha

Odbojáři vzpomněli na padlé za nezájmu veřejnosti i politiků

Na hrdiny, kteří padli v boji proti nacismu, vzpomněli členové Zpravodajské brigády Toledo, skauti a pamětníci okupace u pomníku v Praze Na Jezerce bez valného zájmu veřejnosti i politiků. "Nestojí o nás, jsme jim lhostejní. Ještě že nás nebijí. Za chvíli se budeme muset omluvit Němcům za to, že jsme do nich za války stříleli," řekl člen brigády Vladimír Šmíd. V projevu ke shromáždění, které tvořili čestné vojenské jednotky, skauti a několik desítek pamětníků, Šmíd připomněl, že první cesta Václava Havla po zvolení československým prezidentem vedla do Německa. Omluvil se tam sudetským Němcům za odsun, ačkoliv k tomu neměl oprávnění, posteskl si. Odbojáři podle Šmída litují Němců, kteří při odsunu zahynuli, protože je škoda každého zmařeného života. Faktem však podle nich zůstává, že jich nejvíce zahynulo na frontách, kam je poslal Adolf Hitler. K pomníku padlých z let 1939 až 1945, obětí pražské květnové revoluce 1945 a 2. praporu Zpravodajské brigády Toledo položili kytice zástupci Generálního štábu české armády, čtvrtého pražského obvodu a organizací odbojářů, skautů a politických vězňů. Historický prapor brigády na závěr pietního aktu dekorovali pamětní medailí. Odbojáři dosud postrádají zákon o českém odboji. Předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková již dříve řekla, že jí v prosinci premiér Miloš Zemana slíbil, že ještě jeho vláda předloží návrh parlamentu. Slib však nesplnil. Svaz má rovněž finanční problémy s vydáváním časopisu Naše národní osvobození.

Kandidátští státníci poprvé na pracovní schůzi Evropské rady

Nejvyšší politikové 15 členských zemí Evropské unie se v Barceloně sešli se svými protějšky ze 13 kandidátských zemí, aby společně posoudili vyhlídky hospodářského a sociálního rozvoje EU v tomto desetiletí. Poprvé tak zástupci kandidátských zemí včetně Česka zasedli k jednomu evropskému stolu na pracovních jednáních; českou delegaci vede premiér Miloš Zeman. Při dřívějších summitech EU přijížděli politici kandidátských zemí s představiteli členských států patnáctky pouze poobědvat, společně se vyfotografovat a mezitím uskutečnit několik neformálních rozhovorů. Nynější přítomnost uchazečů přímo v nejvyšší "kuchyni" EU je krokem kupředu, dalším symbolickým gestem, stupínkem, z nichž se skládá přístupový proces. Smysl spočíval v samotném faktu, nikoli v obsahu a kvalitě debaty, nutně krátké a formální. "Poprvé v historii Evropské rady (summit EU) se kandidáti zapojili přímo do její práce," řekl hostitel - španělský ministr zahraničí Josep Piqué. "Mluvilo se o tom, co mají dělat, aby plně převzali lisabonskou strategii, její ekonomický, sociální i ekologický rozměr. Jsem naprosto spokojen." Jednání nebylo zaměřeno na vlastní proces rozšiřování EU, protože ten bude stěžejním tématem příštího summitu svolaného na červen do Sevilly. Zasedání bylo spíše určitou zkouškou, jak složitě se bude diskutovat v rozšířené unii s téměř dvojnásobným počtem členů. Kolem stolu se sesedlo 31 lidí - představitelé 28 států, z nichž Francii a Finsko zastupují prezident i premiér, a předseda Evropské komise Romano Prodi. Tak široké plénum je vodou na mlýn reformátorů, kteří požadují, aby naprostá většina věcí pro summity EU byla napříště předjednávána, aby se předem utvářela společná stanoviska skupin zemí a aby se při finálním rokování mluvilo už jenom o skutečných problémech a k věci, místo sondování postojů jednotlivých zemí. K samotnému smyslu summitu Piqué uvedl, že všechny delegace považují naplňování lisabonské strategie za nedostatečné; "jednoznačně a nadšeně" podporují oživení a prohloubení všech jejích aspektů. Přiznal ovšem, že se zatím nedospělo k podrobnostem, tedy například k harmonogramu a obsahu plné liberalizace trhu s energiemi. Přílet české delegace na summit byl poněkud komplikovanější. Premiér Zeman totiž před summitem navštívil ještě Londýn a se zbytkem delegace se měl setkat až v Barceloně. Zemanovo letadlo však nemohlo údajně kvůli technickým problémům z Londýna odstartovat a proto letoun se zbytkem delegace musel udělat okliku přes Británii, aby premiéra vzal do Barcelony. Na okraj summitu jsou hosty v Barceloně také prezidenti JSR a Černé Hory Vojislav Koštunica a Milo Djukanovič. Představitelé EU jim vyslovili uznání za dohodu o vytvoření dočasné volné federace Srbsko-Černá Hora, která je ve sjednocujících intencích unie. Oba jugoslávští politici se zúčastnili i společného oběda, na který všechny přítomné pozval král Juan Carlos I.

Dekrety neohrozí náš vstup do EU

Vstup Česka do Evropské unie nebude v žádném případě souviset s takzvanými Benešovými dekrety. Po schůzce s komisařem EU Günterem Verheugenem to v Barceloně novinářům řekl premiér Miloš Zeman. Verheugen chce podle něj přijet v nejbližší době do Prahy, aby tato svá slova zopakoval. Pan Verheugen požádal o toto setkání, aby mě ujistil, že jeho slova byla dezinterpretována a že Evropská komise nezahrnuje Benešovy dekrety do přístupových jednání, uvedl Zeman.

Britský premiér Tony Blair do České republiky v březnu nepřijede

Britský premiér Tony Blair nepřijede v březnu na avizovanou návštěvu České republiky. Řekl to mluvčí českého kabinetu Libor Rouček s tím, že Úřad vlády nikdy o přesném termínu Blairovy návštěvy nehovořil. V Londýně mluvčí kanceláře britského premiéra pouze opakovala, že Downing Street žádnou cestu neoznámila. Řekla, že nemůže odpovědět na otázku, zda to znamená, že Blair do Prahy jede, nebo nejede. "Termín návštěvy britského premiéra nebyl konkrétně stanoven, ale pozvání stále platí," řekl Rouček. O tom, že by britský ministerský předseda měl 25. března zavítat do České republiky, hovořil během své nedávné návštěvy Londýna ministr obrany Jaroslav Tvrdík. Proč se Blairova návštěva v avizovaném termínu neuskuteční, nedokázal Rouček říci.

Do Prahy přijede příští týden předseda Evropského parlamentu

Předseda Evropského parlamentu Pat Cox přijede příští týden do Prahy, kde má jednat s ústavními činiteli. Na základě vývoje z posledních týdnů lze předpokládat, že mezi témata bude patřit vedle evropské problematiky i otázka poválečných Benešových dekretů. I když návštěva byla plánována spíš krátkodobě, není náhlá či něčím vyprovokovaná. Cox se má setkat s prezidentem Václavem Havlem, premiérem Milošem Zemanem i předsedy obou komor parlamentu Václavem Klausem a Petrem Pithartem, na jehož pozvání přijede. S Coxem se v Bruselu před dvěma týdny setkal ministr zahraničí Jan Kavan. Neshodli se tehdy v názoru na časový rozvrh reformy Evropské unie a procesu jejího rozšíření. Cox trvá na rychlé reformě okamžitě navazující na Konvent, který má zhruba rok jednat o budoucí podobě unie. Kavanovi jde o to, aby se o reformě rozhodovalo až po přistoupení České republiky k EU, tedy zřejmě až v roce 2004.

S vojáky, kteří v pondělí odjedou do Kuvajtu, se rozloučí prezident Havel

Prezident Václav Havel se v pondělí rozloučí na letišti v Praze - Ruzyni s 220 vojáky liberecké protichemické roty, kteří poletí do Kuvajtu. Na základně Daha se připojí k předsunuté skupině, která už v Kuvajtu působí. Čeští vojáci se v Kuvajtu společně s americkými a německými vojáky zapojí do protiteroristické operace Trvalá svoboda. Zatím se podle ministra obrany Jaroslava Tvrdíka neuvažuje o jejich nasazení při případném útoku na Irák. Také náčelník kuvajtského štábu Alí Muhammad Muamín před několika dny prohlásil, že cílem operací v oblasti je především obrana Kuvajtu. Při případném nasazení mimo území Kuvajtu, například při likvidaci nějaké ekologické havárie, musí velitel jednotky Josef Prokš přes satelitní telefon informovat ministra obrany. Ministr v případě potřeby svolá mimořádné zasedání vlády. Prokš se ještě nedávno účastnil plánování operace Trvalá Svoboda na velitelství v Tampě na Floridě. Rozloučení s jednotkou v Ruzyni se zúčastní i ministr Tvrdík a náčelník generálního štábu Šedivý.

Evropští federalisté budou debatovat o budoucnosti Evropy

Podoba evropské ústavy bude hlavním tématem mezinárodní konference o budoucnosti Evropy, která se v sobotu koná v Senátu. Její účastníci chtějí debatovat například o postavení evropských institucí, o jejich pravomocech a kompetencích států v budoucí Evropské unii, řekl senátor Daniel Kroupa. "Konference je příležitostí zahájit konečně debatu o tom, jakou konkrétní podobu Evropské unie si můžeme představit a jaká je v našem českém zájmu," uvedl Kroupa, který je také místopředsedou Evropského hnutí v Česku. Účastníci konference mají hovořit například o struktuře a způsobu schvalování evropské ústavy. K tématům jednání bude podle Kroupy patřit i postavení Evropského parlamentu a institut prezidenta. Tyto otázky má řešit také Konvent EU, který jednání o budoucím uspořádání unie zahájil koncem února. Jedním z českých vyjednavačů v Konventu je i senátor Josef Zieleniec, který se sobotní konference zúčastní.

Senát schválil omezení reklamy na cigarety i nové tresty

Senát jen částečně zpřísnil reklamu na tabákové výrobky, ačkoli lidovečtí senátoři prosazovali téměř úplný zákaz s ohledem na doporučení Světové zdravotnické organizace. Souhlas Senátu získala i novela trestního zákona, podle níž bude nově trestné například poškozování životního prostředí těžbou dřeva, křivé tlumočení a padělání lékařských posudků. Senátoři schválili také smlouvu s Thajskem, která umožní vzájemné vydávání občanů vězněných v druhém státě. Smlouva umožní návrat dvou českých mladíků, kteří si v Thajsku odpykávají trest za pašování drog. Poslanecké sněmovně vrátil Senát novelu zákona o silniční dopravě, která má umožnit dovážet ze zahraničí až osm let stará ojetá auta místo nejvýše pětiletých. Senátoři chtějí proti sněmovní verzi dovoz zpřísnit. Kvůli odložení účinnosti senátoři vrátili poslancům také nový zákon o poplatcích za patenty. Senát naopak schválil státní záruky pro zajištění úvěru ve výši 1,57 miliardy korun na modernizaci železničního koridoru Děčín - Praha - Břeclav i za úvěr 930 miliónů korun na nákup elektrických příměstských vlaků, takzvaných pantografů, pro České dráhy. Horní komora podpořila také zákon zaručující větší právní ochranu lidem, kteří si koupí právo užívat budovu nebo její část na určitou dobu, a to nejčastěji k rekreaci. Souhlasila i s prodloužením záruční lhůty na spotřební zboží ze současných šesti měsíců na dva roky. Senát schválil rovněž zákony o metrologii a o rozhodování kompetenčních sporů, který souvisí s předpokládaným vznikem Nejvyššího správního soudu. Senátoři souhlasili i s česko-ukrajinskou dohodou o právní pomoci v občanských věcech. Březnová schůze Senátu byla v pátek odpoledne přerušena do příštího týdne. Senátoři se znovu sejdou ve středu 20. března ve 13:00.

Policejní šéf Kolář půjde v úterý před poslance na kobereček

Skandálem, který ve středu způsobila přítomnost asi 30 uniformovaných policistů, když se do Poslanecké sněmovny přišli podívat na projednávání vládního návrhu zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, se bude v úterý večer zabývat branný výbor dolní komory. Jeho členové na toto zasedání povolali policejního prezidenta Jiřího Koláře. Poslanci od něj budou požadovat informaci k porušení jednacího řádu sněmovny, jehož se podle nich dopustili policisté při vstupu do parlamentní budovy. Někteří poslanci totiž tvrdí, že policisté se nezapsali do knihy návštěvníků, jak to musejí všichni zájemci o jednání sněmovny učinit. Navíc má část zákonodárců pochybnosti o pravdivosti tvrzení, že policisté nebyli při příchodu na jednání ozbrojeni. Incident provázela prudká hádka mezi poslanci ODS a ČSSD. Poslanec ODS Jiří Payne označil přítomnost policistů za bezpečnostní riziko. Velitel sněmovní ostrahy mu řekl, že rozkaz ke vpuštění policistů do budovy dostal právě od Koláře. Ten ale ve čtvrtek prohlásil, že návštěvu policistů neorganizoval. Policisté se účastnili projednávání předlohy, která měla definovat podmínky pro jejich práci, například zvyšování jejich odbornosti, čerpání dovolené a odměny. Ministr vnitra Stanislav Gross jejich přítomnost v jednacím sále odůvodnil tím, že přišli jako jiní občané, kteří navštěvují sněmovnu, když poslanci projednávají zákony, které se jich týkají. Gross popřel, že by si policisty přivedl, aby podpořil projednávaný zákon.

Naděje lidí, že se budou moci odvolat kvůli prověrce, je větší

Naděje lidí, že se budou moci odvolat proti bezpečnostní prověrce, při níž neuspějí, se opět posílila. Sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost předložil Poslanecké sněmovně k hlasování návrh, podle něhož by se lidé mohli odvolat k pětičlennému kolegiu státních zástupců. Dolní komora by o tomto návrhu měla rozhodnout příští nebo následující týden. Prověrka je podmínkou pro to, aby se člověk mohl seznamovat s tajnými informacemi. Nyní se lidé, kteří při ní neuspějí, mohou odvolat jen k řediteli Národního bezpečnostního úřadu. Nikdo jim ale není povinen sdělit, proč neuspěli. Ústavní soud však už loni tento stav odmítl a navíc rozhodl, že lidé mají mít právo požádat o soudní přezkoumání výsledku prověrky. Tato rozhodnutí soudu budou platit od konce letošního června. Sněmovna bude na základě pátečního jednání výboru pro obranu a bezpečnost rozhodovat také o návrhu, aby členové jejích komisí pro kontrolu civilní a vojenské kontrarozvědky a používání policejních odposlechů nemuseli bezpečnostní prověrky absolvovat. Rozhořčení některých poslanců totiž vyvolalo to, že prověrkám se nepodrobili ani ministři, do jejichž kompetence patří tajné služby a kteří se také seznamují s tajnými informacemi.

Volby by nyní vyhrála ODS, druhá by byla ČSSD

Volby do Poslanecké sněmovny by nyní vyhrála ODS, kterou by volilo 21,1 procenta lidí. ČSSD by dalo hlas 19,5 procenta občanů. Boj o třetí místo svádí Koalice s KSČM. Koalici lidovců a Unie svobody-DEU by odevzdalo hlas 14,6 procenta a komunistům 13,9 procenta obyvatel. Vyplynulo to z březnového průzkumu Střediska pro výzkum veřejného mínění. Zveřejněné výsledky potvrzují i nedávný průzkum společnosti TNS Factum, podle níž jsou favority pro parlamentní volby jen ODS a ČSSD. Podle TNS Factum by ODS volilo 28,5 procenta a sociální demokracii 26,7 procenta lidí. Koalici by dalo hlas 18 procent voličů a KSČM 13,8 procenta lidí.

Předseda Svazu pacientů Olejár se kvůli devitalizaci obrátil na místopředsedy vlády Špidlu a Rychetského

Předseda Svazu pacientů Luboš Olejár se obrátil dopisem na místopředsedy vlády Vladimíra Špidlu a Pavla Rychetského. Žádá je, aby mu pomohli prosadit řádné ověření devitalizace k léčení rakoviny. Olejár to řekl novinářům s tím, že dopis odeslal ve čtvrtek večer. Podle Olejára ministr zdravotnictví Bohumil Fišer bez zdůvodnění zamítl v těchto dnech nemocnicím ve Vrchlabí, Semilech a Brně žádosti o ověřování devitalizace. Do dubnového zhodnocení výsledků zastavil už dříve ověřování devitalizace i ve čtyřech nemocnicích, kde je povolil. "Podle statistik nedostává v Česku až třetina rakovinou napadených lidí chemoterapii ani ozařování a jsou ponecháni osudu s utišujícími léky. Považujeme to za hrubou diskriminaci na smrt nemocných lidí, kterým je upíráno právo na postup představující poslední naději," řekl Olejár. S místopředsedy vlády chce sjednat právní kroky, aby bylo možno pomoci i těmto pacientům. Provedení studie je podle Olejára v souladu se zákonem o zdraví lidu z roku 1966, rovněž článek 32 Helsinské deklarace Světové lékařské asociace potvrzuje, že použití neověřené metody se nesmí bránit, když se jeví jako jediný postup dávající naději na záchranu pacienta a ten s jejím použitím souhlasí.

Rakouští lidovci kritizují návrh vyznamenat Edvarda Beneše

"Doufám, že Česko přijde konečně k rozumu a nebude dál přilévat oleje do ohně." Těmito slovy reagoval zahraničněpolitický mluvčí rakouské vládní lidové strany (ÖVP) Michael Spindelegger na informaci, podle níž místopředseda ODS Jan Zahradil navrhl, aby byl bývalý československý prezident Edvard Beneš vyznamenán Řádem T. G. Masaryka. Rakouského politika rozhořčilo zejména to, že jako jeden z důvodů návrhu uvedl Zahradil narůstající zahraniční kritiku takzvaných Benešových dekretů. "Není přece možné, aby někdo dostal řád jen proto, že jeho jednání, které bylo v rozporu s lidskými právy, je oprávněně kritizováno. Ke všemu jde ještě o řád, který má být udělován za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv," prohlásil Spindelegger.

Rakouská opozice proti spojování dekretů s českým vstupem do EU

Rakouské opoziční strany trvají na tom, že český vstup do Evropské unie by v žádném případě neměl být spojován s otázkou takzvaných Benešových dekretů. Činí tak navzdory stále se zostřující kritice ze strany kontroverzních vládních Svobodných vůči Česku a dekretům. V rozhovoru pro ČTK to shodně řekli předseda strany Zelených Alexander Van der Bellen a šéf poslaneckého klubu sociálních demokratů Josef Cap.

Historikové Česka a SRN kritičtí k sudetoněmecké historiografii

Česko-německá komise historiků, která pracuje už 12 let z pověření vlád obou zemí a v pátek měla výroční zasedání v Berlíně, se staví kriticky k historiografickým pracím vznikajícím v okruhu Sudetoněmeckého krajanského sdružení. Považuje je převážně za počiny sloužící k účelové argumentaci a podepření některých zájmů vysídlenců. "Odborná kompetence je jednoznačně na straně komise, zatímco na straně landsmanšaftu zčásti pracují i laičtí historikové, kteří podezdívají politické názory zdánlivě historickými argumenty," řekl předseda německé části komise Hans Lemberg z univerzity v Marburgu. Vedoucí české skupiny Jiří Pešek z pražské Karlovy univerzity doplňuje, že jde o střet akademické historiografie ze strany komise, která se snaží být nepředpojatá, a "stranické" historiografie, která na straně landsmanšaftu vychází z předem daných premis, které je třeba potvrdit. Pešek poukazuje konkrétně na příklad dějin Čech a Moravy z pera profesora Friedricha Prinze, na které se sudetští Němci odvolávají a v nichž historie fakticky končí mnichovskou dohodou z roku 1938 o připojení československého pohraničí k Německu. Profesor Lemberg navazuje kontakty i s vedoucími činiteli sudetoněmeckého hnutí a věří, že i landsmanšaft bude práci komise historiků více akceptovat. Jeho český partner dodává, že komisi nejde o národní výklady, ale snaží se koordinovat archivní výzkumy, znalosti literatury a společně je formulovat. Čeští a němečtí vědci už v minulosti dospěli k názoru, že vyhnání a násilná vysídlení byla porušením základního pojetí lidský práv. Odsun německého obyvatelstva z Československa ale v žádném případě nelze posoudit bez zohlednění válečných zločinů a rostoucí "barbarizace" v zemích okupovaných Německem.

ODS se distancovala od výroků svého člena Bednáře o dekretech

Vedení ODS se oficiálně distancovalo od výroků svého člena filozofa Miloslava Bednáře o Benešových dekretech na zasedání česko-německého diskusního fóra v Berlíně. Bednář se minulý týden zmínil o takzvané ose zla, kterou americký prezident George Bush spojuje s Irákem, Íránem a Severní Koreou. Ve střední Evropě podle Bednáře existuje její obdoba Vídeň-Mnichov-Budapešť, a to ve vztahu k dekretům. Místopředseda ODS Jan Zahradil novinářům řekl, že toto prohlášení nebylo oficiálním stanoviskem ODS, ale Bednářovým soukromým názorem. Zahradil ale současně zdůraznil, že jeho stranu znepokojují opakované výroky některých bavorských, rakouských i maďarských politiků, kteří spojují otázku dekretů se členstvím země v EU, či dokonce požadují majetkové restituce sudetských Němců. Slova o jakési středoevropské obdobě ose zla vzbudila přímo na konferenci a poté i v zahraničním tisku značný rozruch. Bednář se za svá slova již v Berlíně omluvil. Chtěl prý jen poukázat na ohrožení poválečného uspořádání a německo-českých vztahů.

Plzeň přispěje na stavbu Masarykovy sochy v centru Washingtonu

Příspěvek 150.000 korun chtějí uvolnit radní Plzně na sochu prvního československého prezidenta Tomáše Garriqua Masaryka v centru americké metropole Washingtonu. Radní se na tom shodli ve čtvrtek. "Zviditelnění České republiky na tak exponovaném místě a to sochou Tomáše Garriqua Masaryka, prvního prezidenta, je velmi žádoucí. Považujeme tak trochu za povinnost, aby se na tom Plzeň podílela už kvůli své dlouhé tradici dobrých vztahů se Spojenými státy díky osvobození města," řekl primátor města Jiří Šneberger. Socha má stát v parčíku před hlavní budovou Světové banky, asi pět minut chůze od Bílého domu. Její postavení by měly zajistit sbírky mezi českými krajany, dary a příspěvky českých měst a krajů. Náklady na pořízení, přepravu a postavení sochy dosahují asi deseti miliónů korun. Její postavení musel povolit speciální zákon, který již podepsal americký prezident George Bush. Dary na stavbu sochy uvolnilo už například Brno, Praha i několik českých krajů.

A ještě krátce o počasí v České republice:

Bude oblačno až polojasno a ojediněle s možností slabých srážek. Denní teploty 6 až 13 stupňů. Teplota vzduchu v nadmořské výšce 1000 metrů 3 až 6 stupňů Celsia.