Zprávy Radia Praha

Prezident Havel zopakoval podporu začlenění pobalstkých zemí do NATO

Tři pobaltské země, Litva, Lotyšsko a Estonsko, by měly být přizvány do Severoatlantické aliance již na podzimním pražském summitu NATO. Novinářům to po schůzce s hlavami pobaltských republik řekl prezident Václav Havel. "Já se domnívám, a mnohokrát jsem to už řekl v různých veřejných projevech, že je mnoho dobrých důvodů pro to, aby mezi těmi státy, jimž bude nabídnuto členství, byly tyto tři baltské republiky," dodal Havel. Litva, Lotyšsko a Estonsko podle něj totiž sdílejí stejné hodnoty jako členské státy aliance a také geograficky patří k tomuto uskupení. "Zdá se mi, že mír na světě bude tehdy, bude-li každému přiznána příslušnost k tomu regionu nebo okruhu, k němuž historicky patří. Každé znásilňování vůle národů se vždy obrátí ve válečný konflikt. Nejde tedy pouze o nějaké privátní sympatie k těmto národům, ty samozřejmě též chovám, ale jde o reálný pohled na situaci a na budoucí vývoj," poznamenal Havel.

Premiér Zeman a prezident Adamkus hovořili o NATO, EU a přístavu pro české loďstvo v Litvě

Premiér Miloš Zeman při setkání s litevským prezidentem Valdasem Adamkusem vyjádřil plnou podporu úsilí jeho země o členství v Severoatlantické alianci a Evropské unii. Zeman řekl, že s Adamkusem hovořil také o rodící se české flotile, která by mohla nalézt přátelský přístav v Litvě. Při nedávné Zemanově návštěvě Ruska bylo v Moskvě podepsáno deset smluvních dokumentů, z nichž část je věnována umoření dluhu. Kromě dodávek vojenské techniky a jaderného paliva pro elektrárnu Dukovany, se podle Zemana počítá i s dodávkou asi dvacítky lodí řeka-moře, které by měly operovat v Baltském moři. Možnosti vstupu Litvy do NATO a EU byly rovněž hlavním bodem jednání Adamkuse s předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem. Litevský prezident se zajímal také o předvolební situaci v Česku.

NATO ocenilo podíl českých vojáků na odzbrojení v Makedonii

Medailí za službu pro mír a svobodu ocenila Severoatlantická aliance podíl 120 chrudimských výsadkářů na loňské úspěšné operaci Essential Harvest (Hlavní sklizeň) v Makedonii. Ocenění předal profesionálům ze 43. výsadkového mechanizovaného praporu 4. brigády rychlého nasazení první zástupce náčelníka generálního štábu Jiří Martinek. Ministr obrany Jaroslav Tvrdík se kvůli pracovnímu zaneprázdnění omluvil. Operace, na níž se podílelo 3500 vojáků NATO, měla odzbrojením albánských povstalců předejít válečnému konfliktu v Makedonii. "Když jste na misi odjížděli, začínal v Makedonii školní rok. Skutečnost, že makedonské děti nemusely prožít hrůzy války, a to že si zanedlouho půjdou pro vysvědčení, je důkazem, že měla smysl," řekl vojákům Martinek. "V nejbližší době nás čeká vyslání 43. praporu do Kosova v rámci sil KFOR. Měli by odjet na přelomu měsíce září a října," řekl ČTK velitel 4. brigády rychlého nasazení Josef Sedlák. Hlavním letošním úkolem brigády je podle něj profesionalizace dalších pěti útvarů. Rota chrudimských výsadkářů byla v Makedonii jako první. Měla prestižní úkol, ochranu velitelství mírové operace. Z mise se výsadkáři vrátili 10. října. Ministr obrany po jejich příletu označil Essential Harvest za nejúspěšnější alianční operaci.

Pro summit NATO přijde pronájem Kongresového centra na 37 miliónů

Pronájem Kongresového centra v Praze pro listopadový summit Severoatlantické aliance bude stát 37 miliónů korun. Příslušnou smlouvu přímo před novináři podepsali vládní zmocněnec pro přípravu summitu Alexandr Vondra a předseda představenstva Kongresového centra Praha Vladimír Göringer. Rozpočet akce je 340 miliónů korun. Vládní zmocněnec upozornil, že centrum není pronajímáno od počátku celé. Organizátoři summitu začnou postupně využívat některé jeho části už před zahájením jednání, v jiných částech se ale dál budou konat akce pro veřejnost. Poslední kulturní události v centru před schůzkou představitelů aliance tak bude týden japonské kultury. Plně bude centrum k dispozici pro summit pouhých deset dní před jeho zahájením.

USA nemají žádné důkazy, že by se Atta v Praze setkal s Iráčanem

Americké úřady nemají žádné důkazy, že by se Muhammad Atta, který se podílel na loňských teroristických útocích na cíle v New Yorku a Washingtonu, sešel v dubnu 2001 v Praze s iráckým diplomatem. Ve Washingtonu to agentuře Reuters sdělil nejmenovaný dobře informovaný americký představitel. Jeho konstatování je v rozporu s dřívějšími tvrzeními českého premiéra Miloše Zemana a ministra vnitra Stanislava Grosse, kteří o zmíněném setkání veřejně informovali. Ministr Gross ovšem nadále věří informaci českých zpravodajských služeb, že k pražské schůzce Atty s iráckým diplomatem došlo. Zdůraznil, že ho ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Růžek znovu ubezpečil, že na svých stanoviscích nemá co měnit. Podle zdroje, na který se odvolává Reuters, vyšetřování ukázalo, že neexistují důkazy naznačující, že ke schůzce Atty s iráckým diplomatem Ahmadem Chalílem Ibráhímem Sámirem Aním v Praze došlo. O tomto údajném setkání už loni veřejně hovořili premiér Zeman a ministr vnitra Gross, který Aního označil za důstojníka irácké rozvědky. Informace o zmíněné schůzce vedly k úvahám, že Bagdád mohl stát v pozadí teroristických útoků na Spojené státy z 11. září.

Premiér Zeman jednal s předsedou KSČM o nákupu stíhaček pro české letectvo

O nákupu stíhaček JAS Gripen pro vojenské letectvo jednal premiér Miloš Zeman s předsedou KSČM Miroslavem Grebeníčkem, místopředsedou Miloslavem Ransdorfem a šéfem klubu komunistických poslanců Vojtěchem Filipem. Poslanci KSČM minulý týden hlasovali spolu s ODS a Unií svobody proti zákonu o nákupu stíhaček. Randsdorf po setkání řekl, že komunisté nákup gripenů "ve světle nových skutečností znovu projednají". "My jsme diskutovali a vzájemně si vyjasňovali stanoviska, argumenty. Žádný závazek podpory samozřejmě nepadl," odpověděl premiér Zeman na otázku ČTK, zda mu komunističtí představitelé slíbili podporu nákupu gripenů. Sněmovna bude o osudu zákona, který poslanci i kvůli nepřítomnosti premiéra Zemana při hlasování vrátili výborům, opět rozhodovat 7. května. Součástí kontraktu na 24 stíhaček JAS Gripen jsou i zpětné investice výrobce, britsko-švédského konsorcia BAE-Systems/SAAB, do české ekonomiky ve výši 150 procent ceny zakázky. Letadla chce vláda zaplatit penězi z privatizace. Hovoří se prodeji státního podílu v Českém Telecomu.

Sněmovna podpořila přijetí úvěru 210 miliónů eur na obchvat Plzně

Přijetí úvěru 210 miliónů eur, to je zhruba 6,4 miliardy korun, na výstavbu dálničního obchvatu Plzně, silničních přivaděčů a dalších souvisejících staveb podpořila Poslanecká sněmovna. Podle zákona, který přijala, si Česko bude moci vzít úvěr od Evropské investiční banky. Stát by úvěr splácel 25 let. Zákon, který sněmovna přijala, musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident Václav Havel. Vláda tvrdí, že půjčka je výhodná. Úvěrové financování umožní využít prostředky fondu dopravy na jiné akce, zejména na údržbu a opravy komunikací druhé a třetí třídy. Stavba celého dvacetikilometrového plzeňského obchvatu by měla skončit nejpozději v roce 2006. Proti stavbě již několik let protestují ekologické iniciativy a občanská sdružení.

Členství v komorách zatím zůstane povinné

Lékaři, lékárníci a zubaři budou zatím muset dál být členy profesních komor. Sněmovna neschválila návrh poslance ODS Marka Bendy zrušit povinné členství v lékařské, lékárnické a stomatologické komoře. Tuto změnu sice dolní komora nepřijala, rozprava ale naznačila, že mezi poslanci má řadu příznivců. Pro zrušení povinného členství hlasovalo 73 ze 161 přítomných poslanců. Bendu přitom podle záznamu hlasování podpořili nejen jeho kolegové z ODS, ale i několik lidovců, unionistů, tři sociální demokraté a komunista Dalibor Matulka. Čelní představitelé ČSSD, KDU-ČSL a Unie svobody-DEU v minulých dnech zachování povinného členství v komorách podpořili. Bendův návrh vyvolal kritiku všech dotčených komor. Nejrazantněji se ovšem ohradil prezident České lékařské komory David Rath, který šéfa občanských demokratů Václava Klause přirovnal ke Klementu Gottwaldovi a pohrozil kampaní komory proti ODS.

Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje přispět Výboru pro lidská sídla

Ministerstvo pro místní rozvoj navrhuje poskytnout Výboru pro lidská sídla Evropské hospodářské komise OSN příspěvek 200.000 korun, což je při současném kursu zhruba 5900 dolarů. Minimální příspěvek je 5000 dolarů. Návrh na úhradu příspěvku předloží v pondělí vládě ministr pro místní rozvoj Petr Lachnit. Úhradu příspěvku zajistí ministerstvo z vlastního rozpočtu.

ODS by nyní vyhrála volby před ČSSD, Koalicí a KSČM

ODS a ČSSD jsou stále favority červnových voleb do Poslanecké sněmovny. Aktuální průzkum agentury TNS Factum pro internetový server www.ihned.cz ukázal, že občanské demokraty by nyní volilo 31,4 procenta dotázaných. Sociální demokraté se těší přízni 26 procent respondentů. Koalici KDU-ČSL a Unie svobody-DEU patří se ziskem 19,6 procenta hlasů již stabilní třetí místo. Komunisté by v současné době dostali 14 procent hlasů. ODS by podle výsledků průzkumu získala ve sněmovně 69 křesel a ČSSD 57 mandátů, což by těmto stranám zaručilo většinu hlasů pro prosazení ústavních zákonů. Ostatní zákony by ODS mohla prosadit s Koalicí, která by získala 43 mandátů. K vytvoření společné vlády ČSSD a Koalice by těmto stranám ve sněmovně chyběl jeden mandát. Komunisté by mohli počítat s 31 křesly. Žádná z dalších stran se ani tentokrát nepřiblížila pětiprocentní hranici nutné pro vstup do sněmovny. Některé z nich ale dosáhly hranice 1,5 procenta hlasů, což by jim zajišťovalo zisk státního příspěvku za volby. Strana zelených by dostala 1,8 procenta a ODA a Strana za životní jistoty shodně 1,6 procenta hlasů. Strana Naděje, založená bývalou studentskou aktivistkou a diplomatkou Monikou Pajerovou, má šanci na zisk 1,1 procenta hlasů. Republikáni Miroslava Sládka by dostali 0,6 procenta extremistická Pravá alternativa 0,5 procenta a Česká strana národně sociální 0,3 procenta hlasů. Cesta změny, vedená podnikatelem Jiřím Lobkowiczem, by obdržela 0,2 procenta hlasů.

Britové v dubnu znemožnili cestu do Londýna sedmi desítkám lidí

U pohovorů s britskými úředníky na pražském letišti Ruzyně neuspělo v dubnu 69 cestujících, což je skoro dvakrát tolik co v březnu. Zatím poslední, desáté kolo britských konzulárních kontrol trvalo od 9. do 21. dubna. Úředníci v nepravidelných intervalech od loňského léta na letišti zjišťují účel cesty lidí, kteří míří do Británie. Pokud je pohovor neuspokojí, mohou cestu člověku znemožnit. V březnu, kdy byli na letišti sedm dní, do Anglie nepustili 38 lidí. Londýn se kontrolami snaží zabránit zneužívání svého azylového systému. Kontroly Britové zavádějí po dohodě s českou vládou a na základě dodatku k česko-britské konzulární dohodě z roku 1975. Opatření však kritizují organizace, které se zabývají ochranou lidských práv. O azyl v Británii žádají především Romové, počet žadatelů o politický azyl z Česka se ale snižuje. Česká vláda nedávno schválila zprávu o stavu lidských práv v Česku v roce 2001, podle níž nelze vyloučit, že Britové třídí cestující na ostrovy podle barvy jejich pleti. Podobný problém s romskými žadateli o azyl má například i Norsko, v minulosti to byla Kanada. Z romských kruhů nyní vyšly signály, že se chystají i do Japonska.

Exprezident České lékařské komory nevylučuje odvolání Ratha na sjezdu

Předchůdce současného prezidenta České lékařské komory Davida Ratha docent Bohuslav Svoboda nevylučuje, že na mimořádném sjezdu této stavovské organizace, o němž rozhodne představenstvo komory, může padnout návrh na odvolání Ratha. Podotkl, že však delegáti sjezdu jsou díky úpravě stavovských předpisů voleni v okresních shromážděních, jichž se účastní jen deset až patnáct procent členů, takže jejich skladba není reprezentativní. Přesto podle Svobody "takový návrh tam může padnout a velice pravděpodobně padne". Případnou stávku lékařů, o níž by měl tento sjezd rozhodnout, považuje Svoboda ze pouhé gesto, podle něj nezíská návrh podporu. Stávka lékařů je podle něj věc velmi výjimečná, není možné jí zneužívat ve věcech, jejichž podstatou je jednání a přesvědčování, nikoli nátlak. Komora se dostala do sporu s ODS, když její poslanec Marek Benda navrhl zrušit povinné členství v organizaci, která má dbát na etiku a odbornost lékařského povolání. Při nepovinném členství by komora ztratila většinu pravomocí, část lékařů by z ní odešla a ona by fakticky zanikla. Rath v dopise vyzval předsedu Poslanecké sněmovny a ODS Václava Klause, aby jeho strana návrh stáhla. Klause přirovnal ke komunistickému prezidentu Klementu Gottwaldovi, který v 50. letech profesní komory zrušil.

Společnost Člověk v tísni posílá do Srbska hygienické potřeby

Nákladní automobil se třemi tunami hygienických potřeb a čisticích prostředků vypraví v pátek do Srbska společnost Člověk v tísni při České televizi. Humanitární pomoc dostane ústav pro mentálně postižené v obci Stamnica. Ústavy pro mentálně postižené v Srbsku jsou kvůli současné kritické sociální situaci země do značné míry odkázány na zahraniční pomoc. Zařízení ve Stamnici z ní pokryje polovinu celkových nákladů na svůj provoz. Společnost Člověk v tísni spolupracuje z ústavem ve Stamnici a také s ústavy v obcích Sremčica a Veliki Popovac od loňského podzimu. Ústav ve Stamnici je jedním z největších ústavů podobného druhu v Srbsku.

A ještě krátce o počasí v České republice:

Bude skoro jasno až polojasno, ojediněle možnost bouřky. Nejvyšší teploty 22 až 26 stupňů. Teplota vzduchu v nadmořské výšce 1000 metrů 19 stupňů Celsia.