Zprávy Radia Praha

Do Prahy přicestovala Laura Bushová

Krátce před 15.00 hodinou místního času přiletěla v sobotu odpoledne do Prahy první dáma Spojených států amerických Laura Bushová. Stráví zde celkem pět dní, během nichž se setká s prezidentem Václavem Havlem a jeho chotí Dagmar a navštíví sídlo Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda, kde se zúčastní vysílání do Afghánistánu. Přílet Bushové doprovázela přísná bezpečnostní opatření. Kolona aut, včetně černé limuzíny s kouřovými skly, se ze starého letiště v Praze-Ruzyni vydala ihned po příletu do americké rezidence v Praze 6 - Bubenči. Doprovod manželky amerického prezidenta je ubytován v pražském hotelu Intercontinental. V sobotu navečer se Laura Bushová se svým doprovodem prošla parkem v pražské Stromovce.

Rádio Svobodná Evropa nechce opustit Českou republiku

Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda si velmi cení lotyšské nabídky na přestěhování do této země, ale opustit Českou republiku se podle své mluvčí Sonii Winterové nechystá. Lotyšský premiér Andris Bérziňš v pátek rádiu nabídl, aby přestěhovalo svá pracoviště do Rigy. Podle Bérziňše by tak mohlo vyřešit problémy spojené se současnou pražskou lokalitou a hledáním náhradního sídla. V dopise adresovaném vedení rozhlasové stanice Bérziňš nabídl, že RFE/RL může obsadit objekt místní veřejnoprávní televize, který je z části prázdný. Lotyšsko předložilo návrh pouhý týden potom, co do čela místní televize byl jmenován Uldis Grava, někdejší marketingový ředitel RFE/RL. Obdobnou nabídku adresovalo RFE/RL již začátkem tohoto roku Maďarsko. Budapešťský primátor Gábor Demszky pozval v březnu RFE/RL do maďarské metropole. Do Prahy bylo sídlo RFE/RL přemístěno v roce 1995 z bavorského Mnichova, a to především kvůli potřebě snížit náklady. Rozhlasová stanice nyní sídlí v budově bývalého federálního shromáždění v centru Prahy a kvůli možnému teroristickému útoku ji hlídají policisté s obrněnými transportéry. Právě kvůli případné hrozbě začala česká vláda vyjednávat s vedením stanice o stěhování. Jednání vede ministr zahraničí Jan Kavan a prezident Svobodné Evropy Thomas Dine. O průběžných výsledcích ale nechtějí informovat.

Odsun Němců byl podle Špidly správným rozhodnutím

Předseda sociálních demokratů Vladimír Špidla prohlásil, že vysídlení sudetských Němců bylo správným, politicky velmi prozíravým rozhodnutím vítězných mocností. Jeho cílem bylo podle vicepremiéra zajistit stabilitu střední Evropy; v žádném případě to nebyla msta. Uvádí se to v rozhovoru, který Vladimír Špidla poskytl německému deníku Süddeutsche Zeitung. Na námitku listu, že i česko-německá deklarace z roku 1997 připouští, že některým Němcům se v době kolem odsunu stala křivda, Špidla uvedl, že "nepochybuje o tom, že vůči některým z těchto lidí došlo k bezpráví". Vůči nim existuje možnost humanitárního gesta odškodnění. Špidla odmítl možnost, že by Evropský parlament mohl nakonec podmínit přijetí Česka do EU zrušením tzv. Benešových dekretů. Debata v EP je podle jeho názoru iracionální, protože podobné zákony měla po válce řada zemí, čili stejně by se dalo debatovat o Dánsku, Polsku a dalších.

Výroky Špidly o odsunu byly odsouzeny při Sudetoněmeckých dnech v Norimberku

Výroky Vladimíra Špidly o tom, že vysídlení Němců bylo správným rozhodnutím, ostře odsoudil na úvod sudetoněmeckého srazu v Norimberku předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SL) Bernd Posselt. "Odmítáme oslavování genocidy," reagoval na Špidlova slova Posselt a označil je jako "neúnosná". Funkcionáři sudetoněmeckých organizací reagovali na rozhovor českého politika pro německý list Süddeutsche Zeitung hlasitými protesty. V neděli sraz vyvrcholí masovou účastí a projevem patrona sudetských Němců, bavorského premiéra Edmunda Stoibera.

Benešovy dekrety by neměly podmiňovat vstup České republiky do EU

Německý ministr vnitra Otto Schily potvrdil stanovisko spolkové vlády, které se opírá o česko-německou deklaraci z roku 1997, že vstup České republiky do Evropské unie nebude zatěžován historickými otázkami minulosti. Na úvod sudetoněmeckého srazu v Norimberku ale zároveň vyzval, aby se česká strana v budoucnu odhodlala ke zrušení takzvaných Benešových dekretů, na jejichž základě došlo k vyvlastnění a vysídlení Němců. Účastníci sudetoněmeckých dnů s pískotem reagovali na jeho prohlášení, že případné prohlášení dekretů za neplatné nemůže vést k odškodňování majetkových nároků a k dalším právním satisfakcím. Schily dále upozornil, že "státem odůvodňované vyhnání je nespravedlivé", ale že jako první byli v roce 1938 vyháněni Češi. "Tuto pravdu musíte unést," řekl Schily protestujícím stovkám funkcionářů sudetoněmeckých organizací.

Přes dvě stovky dobrovolníků se zúčastní vojenských cvičení

Přes dvě stě mužů se letos zúčastní dobrovolného cvičení, které pro vojáky v záloze zorganizovalo velitelství pozemních sil české armády. Pětidenní cvičení bude zahájeno v pondělí v pěti vojenských útvarech v Mikulově, Jincích, Liberci, Kroměříži a Havlíčkově Brodě. Vojáci v záloze si během manévrů ověří své vojenské dovednosti a tělesnou zdatnost. Procvičí si ostré střelby z ručních zbraní a výcvik podle jednotlivých odborností. Na vojáky v záloze čeká i noční výcvik zaměřený na přežití v poli. Na poslední květnový týden je v Havlíčkově Brodě naplánováno dobrovolné cvičení duchovních v záloze. Loni se dobrovolných cvičení u útvarů pozemních vojsk zúčastnilo 150 vojáků v záloze.

Vězni by podle ministra Bureše měli pracovat pro ministerstvo

Ministr spravedlnosti Jiří Bureš považuje za svůj neúspěch, že pro odsouzené ve výkonu trestu se stále nedaří sehnat dostatek práce. Vězni by podle něj měli být více využíváni na práci pro ministerstvo. S tím souhlasí i představitelka opozice a bývalá ministryně spravedlnosti Vlasta Parkanová a ředitelka vězeňské služby Kamila Meclová. Podle Meclové bylo v roce 2001 průměrně zaměstnáno 42,75 procenta práceschopných odsouzených. Ve srovnání s Evropou jsou vězni v českých věznicích zaměstnáni jen zpoloviny. Za pozitivní trend naopak Bureš označil skutečnost, že se daří vytvářet pracovní příležitosti přímo v resortu. "Vězeňská služba bude do budoucna vyrábět veškerý nábytek pro soudy, státní zastupitelství a ministerstvo spravedlnosti. Čili zároveň ušetříme," uvedl Bureš. Loni byl nábytkem vyrobeným ve věznici na Mírově vybaven například úřad ombudsmana v Brně, objekt ministerstva spravedlnosti v Praze Na Děkance, justiční škola v Kroměříži a finanční úřad v Brně.

Kardinál Vlk sloužil mši ke svým 70. narozeninám

Děkovnou mši při příležitosti svých sedmdesátin sloužil v sobotu v chrámu svatého Víta na Pražském hradě kardinál Miloslav Vlk. V téměř zaplněném chrámu nechyběli všichni církevní hodnostáři včetně papežského nuncia, přišli také vysocí funkcionáři lidové strany Cyril Svoboda a Jan Kasal. Po jejím skončení se církevní hodnostáři vydali v liturgickém průvodu z chrámu svatého Víta do Arcibiskupského paláce na Hradčanském náměstí. Kardinál Miloslav Vlk, arcibiskup pražský, metropolita a primas český se narodil 17. května 1932 v Líšnici na Písecku. Na kněze byl vysvěcen 23. června 1968 v Českých Budějovicích. V roce 1991 byl jmenován arcibiskupem pražským a českým primasem, o tři roky později kardinálem.

V Rumburku demonstrovali anarchisté

V Rumburku na Děčínsku demonstrovali anarchisté proti státnímu militarismu a Severoatlantické alianci. Za asistence policie se vydali směrem k soše Nepokořený, která je pomníkem Rumburské vzpoury. Policie zabránila střetnutí anarchistů se skupinou skinů. Obě skupiny na sebe po celou cestu pokřikovaly. Rumburská vzpoura proběhla 21. května 1918. Tehdy se vzbouřili vojáci plzeňského střeleckého pluku rakousko-uherské armády. Chtěli se spojit s československými vojenskými posádkami, táhnout na Prahu a ukončit válku revolučním převratem. Pro svou živelnost byla vzpoura ještě téhož dne potlačena. 30 vojáků bylo postaveno před soud a deset z nich popraveno.

Do muzeí a galerií po celé republice zamířily tisíce návštěvníků

Návštěvníci měli v sobotu většinou zdarma vstup do českých muzeí a galerií. Tyto instituce si tak připomněly Mezinárodní den muzeí, který se slaví od roku 1977. Je obvykle spojován se dnem otevřených dveří. Muzea umožňují návštěvníkům nahlédnout i do depozitářů, odborných pracoven a dílen. Hlavní budova Národního muzea v Praze přivítala asi čtyři tisíce návštěvníků, Uměleckoprůmyslové muzeum navštívilo kolem pěti set lidí. Na Pražském hradě byl vstup zdarma jen do Jiřského kláštera a Lobkovického paláce, které spravují Národní galerie a Národní muzeum. Za ostatní památky se muselo platit. Mimořádně byl otevřen Národní památník na Vítkově, kde se uskutečnily tři hromadné prohlídky. Zdarma byly přístupny také stálé expozice a výstavy Národní galerie v Praze. Středočeské muzeum v Roztokách u Prahy dnes oslavilo svátek muzejníků představením o Zdence Braunerové nazvaným Ještě se nebe hýbe? a zahájilo tak cyklus Hrajeme na zámku. Rekordních 5000 návštěvníků přišlo do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku. V rožnovském skanzenu vystoupil také ženský sbor z Velkých Karlovic na Vsetínsku a děti z Ostravičky z Frýdku-Místku představily hry z Lašska a moravsko-slovenského pomezí.

Colloredo-Mansfeldský palác nemá dosud nového nájemce

Praha zrušila veřejnou soutěž na pronájem chátrajícího Colloredo-Mansfeldského paláce na Starém Městě. Ze dvou přihlášených zájemců totiž ani jeden nesplnil stanovené podmínky. Nový nájemce, který by investoval do oprav palácového komplexu, se tak dosud nenašel. Podle radního Filipa Dvořáka bude však do jednoho měsíce vyhlášena nová soutěž. Dvořák doufá, že se do ní přihlásí další účastníci. Městská rada vypsala veřejnou soutěž na výběr nájemce, který zajistí rekonstrukci barokní památky a postará se o její správu, letos v únoru. Podle sedm let starých odhadů měly náklady na rekonstrukci činit zhruba 250 milionů korun. Barokní palác měl od roku 1994 v pronájmu nadační fond Polyhymnia. Zavázal se, že památku do deseti let opraví. Magistrát však před třemi lety uvedl, že budova není udržována a chráněna před znehodnocením. Město proto loni smlouvy rozvázalo.

V Kersku se sešli ctitelé díla Bohumila Hrabala

V Kersku na Nymbursku proběhl čtvrtý ročník Hrabalova Kerska. Letos se v Lesním ateliéru Kuba sešlo kolem tří set lidí, kteří si připomněli osobnost slavného spisovatele. Účastníci akce již tradičně navštívili místa, která měl Hrabal rád. Hlavní program je pak čekal v ateliéru, kde se uskutečnila i vernisáž výstavy fotografií a rekvizit z filmu Slavnosti sněženek. Setkali se zde jeho tvůrci, včetně režiséra Jiřího Menzela, s herci, zpěváky i obyvateli Kerska, kteří si v něm zahráli. Výňatky z Hrabalova díla zazněly v podání umělců Vladimíra Javorského, Moniky Baďurové a Lubomíra Šonky. Tvůrci pokřtili i knihu Vladimíra Seinera Pohledy pro Bohumila Hrabala, věnovanou jeho korespondenci se spisovatelem. Podle spolumajitelky ateliéru Jany Kubové byla účast lidí na akci minimálně o třetinu vyšší než loni. Úspěch přičítá hlavně zájmu místních o vše, co je spojeno se Slavnostmi sněženek. Již nyní organizátoři připravují příští ročník, který bude věnován dalšímu filmu natočenému podle Hrabalova díla Postřižiny.

Nový tunel metra pod Vltavou si prohlédlo přes 18.000 lidí

Nový tunel metra vedoucí pod Vltavou z Holešovic do Troje si při sobotním Dni otevřených dveří přišlo prohlédnout přes 18.000 lidí. Zájem Pražanů předčil podle pracovníků Metrostavu všechna očekávání. Tunel bude součástí úseku metra vedoucího na sever Prahy. Cesta tubusem, dlouhým 170 metrů, z holešovického na trojský břeh trvá několik minut. Návštěvníci v suchém doku viděli druhý dokončený tubus, který dělníci do Vltavy umístí v létě. Mohli si také prohlédnout expozici věnovanou výstavbě metra. Nový úsek metra z Nádraží Holešovice do Ládví bude dlouhý téměř čtyři kilometry. Má být otevřen v polovině roku 2004. Po dokončení začne stavba další etapy do Letňan, kde by měl provoz začít v roce 2006.

Český horolezec vystoupil bez kyslíku na Mount Everest

Český horolezec Miroslav Caban stanul v sobotu ráno nepálského času na nejvyšší hoře světa Mount Everestu. Během pětidenního výstupu na vrchol ve výšce 8848 metrů nepoužil kyslíkový přístroj. Spolu s ním se na stejnou cestu vydal i další Čech Miloslav Palacký, ten však pro potíže s dýcháním zůstal těsně před cílem. Oba horolezci se již před třemi týdny pokusili bez dýchacích masek vystoupit na další osmitisícovku Čo Oju, nepřálo jim ale počasí a těsně pod vrcholem se rozhodli pro návrat. Za sněhové bouře Palacký při sestupu uklouzl a málem došlo k tragédii. Caban s Kopeckým se do České republiky vrátí v polovině června.

A na závěr ještě krátce o počasí:

V noci i zítra bude polojasno až oblačno, v západní polovině Čech až zataženo s deštěm nebo přeháňkami, místy s bouřkami. Noční teploty 14 až 10 stupňů, denní maxima 22 až 26, na horách kolem 17 stupňů Celsia.