Zprávy Radia Praha

Václav Havel mluvil s Dzurindou o politické situaci v Česku a na Slovensku

O předvolební politické situaci v České republice a na Slovensku hovořil prezident Václav Havel se slovenským premiérem Mikulášem Dzurindou, který je na návštěvě v Praze. Tématem společného jednání byl i podzimní listopadový summit Severoatlantické aliance, který se bude konat v Praze a na němž se očekává přizvání dalších zemí do NATO. Mezi kandidáty je i Slovensko. Dzurinda prezidentovi vysvětlil, jaké jsou vyhlídky jednotlivých stran před volbami na Slovensku. Slovenský premiér se Havla ptal rovněž na to, jak hodnotí vyhlídky kandidátů na přizvání do Severoatlantické aliance. Havel je přitom znám jako zastánce dalšího rozšíření NATO. Na pražském summitu by podle něj mělo být do aliance přizváno hned sedm zemí: kromě Slovenska také Slovinsko, Rumunsko, Bulharsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko.

Premiéři Zeman a Dzurinda jednali o společné strategii vůči EU a summitu NATO

Český a slovenský premiér Miloš Zeman a Mikuláš Dzurinda spolu nejen bilancovali výsledky téměř čtyřleté spolupráce svých vlád, ale hovořili i o společné strategii vůči Evropské unii. Dzurinda znovu nabídl spolupráci při přípravě pražského summitu NATO. Slovenská republika poskytne České republice pomoc, o kterou požádá, a ráda, řekl šéf slovenské vlády na tiskové konferenci po setkání se Zemanem. Společná strategie vůči unii se podle Zemana týká zejména zemědělství. Nelze podle něj žádat, aby Česká a Slovenská republika byly v nerovnoprávné pozici z hlediska zemědělských dotací, a současně chtít, aby od nich unie dostávala plné platby do rozpočtu. Dzurinda novinářům vypočítal dlouhý seznam česko-slovenských problémů, které se podařilo za volební období vyřešit. Uzavřeno bylo 55 mezistátních smluv, podařilo se vytvořit společnou česko- slovensko-polskou vojenskou jednotku pro mezinárodní akce a vyřešit dvojí občanství pro české a slovenské občany. Dzurinda prý před čtyřmi lety nevěřil, že se podaří vyřešit rozdělení zbývajícího společného majetku po rozdělení Československa. Zeman po Dzurindově výčtu řekl, že nemá co doplnit. Žertem dodal, že také navrhl, aby uzavřeli ještě 56. smlouvu, ve které by se obě země zavázaly, že se budou vzájemné podporovat při boji o titul mistra světa v ledním hokeji. Slovensko letos "převzalo" titul od českých hokejistů. Dzurinda se sešel také s předsedou sněmovny Václavem Klausem. I s ním se shodl na tom, že česko- slovenské vztahy jsou na vynikající úrovni. Dzurinda dodal, že s Klausem mluvil rovněž o "výzvách", které před oběma zeměmi stojí, tedy například o společné snaze vstoupit do EU. "Samozřejmě pro Slovensko je nesmírně velkou výzvou (pražský) summit Severoatlantické aliance v listopadu," řekl. Klaus dodal, že předpokládá přijetí Slovenska do NATO.

Premiér Zeman připustil odškodnění sudetoněmeckých antifašistů

Premiér Miloš Zeman připustil odškodnění antifašistů z řad sudetských Němců. Jejich počet odhadl na desítky, nanejvýš stovky. Ke konzervativnímu kandidátovi na funkci spolkového kancléře Edmundu Stoiberovi na tiskové konferenci po setkání se slovenským premiérem Mikulášem Dzurindou poznamenal, že jeho zvolení by "rozvoji česko-němecých vztahů příliš nepřispělo". Zeman si prý váží sudetoněmeckých antifašistů, kteří aktivně bojovali proti nacistickému režimu, a těch, kteří trpěli v koncentračních táborech. "Myslím si, že na ně by se mělo odškodnění vztahovat stejnou měrou jako na jiné antinacisty," uvedl prejmiér. Odškodnění podle něj není věcí národnosti, ale politického postoje. Zabývat by se jím podle něj měl česko- německý Fond budoucnosti. Výroky bavorského premiéra Stoibera na víkendovém sudetoněmeckém srazu v Norimberku, které pronesl o něm a o dalších českých politicích, Zeman odmítl komentovat. Řekl jen, že lituje těch politiků, "kteří se neustále vracejí do minulosti, protože to nepřímo dokazuje, že nemají co říci k budoucnosti". Dzurinda ke Stoiberovým výrokům a požadavkům sudetských Němců pouze poznamenal, že Slovensko nevidí důvod toto téma otvírat. Postoj Slovenska a jeho diplomacie je v této věci neměnný, zdůraznil.

Pro odškodnění sudetoněmeckých antifašistů je také Pithart

Pro odškodnění antifašistů z řad sudetských Němců, které připustil premiér Miloš Zeman, je i předseda Senátu Petr Pithart. Stejně jako český ministerský předseda to uvedl po setkání se slovenským premiérem Mikulášem Dzurindou. Otázka odškodnění sudetských Němců je spojována s jejich snahou o zrušení Benešových dekretů. Podobný požadavek vznesl i bývalý maďarský premiér Viktor Orbán. Mělo to za následek ochlazení vztahů v rámci visegrádské čtyřky, tedy Česka, Slovenska, Polska a Maďarska. Pithart s Dzurindou hovořil i o režimech na hranicích mezi zeměmi visegrádské skupiny. Slovensko si chce v rámci nadcházejícího předsednictví v tomto uskupení vzít na starost, aby se případná nedorozumění do budoucna neopakovala, uvedl Pithart. Rozladění na slovenské straně vyvolal nedávno nový český zákon o ochraně státních hranic. Podle kritiků ruší nadstandardní režim na česko-slovenské hranici. Obhájci zákona ale oponují poukazem na česko-slovenskou smlouvu, která má větší váhu než samotný zákon.

Člen rakouské SPÖ Swoboda pro otevřený rozhovor o dekretech

Podle vedoucího delegace rakouských sociálních demokratů (SPÖ) v Evropském parlamentu Hannese Swobody může nastat shoda v otázce Benešových dekretů teprve po volbách v České republice a Německu. Swoboda to řekl tiskové službě SPÖ. Rakouský sociálnědemokratický politik tak reagoval na nedělní výroky německého kancléřského kandidáta Edmunda Stoibera, který na sudetoněmeckém setkání v Norimberku zpochybnil v souvislosti s Benešovými dekrety vstup Česka do Evropské unie. Swoboda řekl, že při rozhovorech v Praze (mimo jiné s ministrem zahraničí Janem Kavanem) dospěl k závěru, že dohoda o Benešových dekretech, "které se dají vysvětlit z dějin", bude pravděpodobně možná až po volbách v Česku a Německu. O Benešových dekretech a jejich "bolestných humanitárních následcích" je třeba vést otevřený dialog. "Všem zúčastněným musí být jasné, že podle dnešních hledisek je globální pronásledování ve smyslu etnických čistek nepřípustné," řekl Swoboda. Není ale také možné "uvést dějiny do zpětného chodu" nebo bojkotovat vstup České republiky do EU.

Česká polní nemocnice oficiálně zapojena do práce jednotek ISAF

Česká 6. polní nemocnice je ode dneška součástí mezinárodních mírových sil ISAF působících v hlavním městě Afghánistánu a jeho okolí. Řekl to mluvčí generálního štábu Vladimír Palán. Nemocnice byla oficiálně zařazena do operační podřízenosti velitele mírových sil. Náčelník generálního štábu české armády Jiří Šedivý řekl, že armáda ví, co je původcem epidemie, která postihla několik desítek britských vojáků v Afghánistánu. Podle velitele 6. polní nemocnice Jindřicha Sitty je epidemie střevním katarem způsobeným bakterií shigella. V diagnostice nadále pokračují odborníci z Česka, Velké Británie a Německa. "Naši v rámci možností převzali práci britské nemocnice, ale je potřeba říct, že mezi naší a britskou nemocnicí je vzdálenost 70 kilometrů," poznamenal Šedivý. Dodal, že až Britové vyřeší své epidemiologické problémy, budou normálně pracovat dál. Palán doplnil, že Češi mohou v případě potřeby vyslat do Bagrámu, kde je britská nemocnice umístěna, například pohyblivou část svého zdravotnického zařízení. Britské vojenské úřady v neděli oznámily, že v bagrámské polní nemocnici zrušily karanténu, v níž bylo 333 osob, převážně zdravotníků, protože v předešlých dvou dnech se neobjevily žádné nové případy. Nemocí se nakazilo asi 40 britských vojáků a někteří byli letecky přepraveni do Evropy na ošetření.

Prezidentský pár ukázal první dámě Spojených států Pražský hrad

Manželka amerického prezidenta Laura Bushová se v pondělí odpoledne setkala s prezidentem Václavem Havlem a jeho chotí Dagmar. Prezidentský pár ukázal první dámě Ameriky Pražský hrad a Bushová měla možnost podívat se na hlavní město z oken prezidentovy kanceláře. Bushová vyřídila Havlovi pozdrav od svého manžela George Bushe, s nímž se český prezident uvidí 28. května během summitu NATO-Rusko v Římě. Havel se během setkání ptal také na to, co již Bushová v Praze viděla. Zavítala například na Židovský hřbitov a prohlédla si i Strahovský klášter. Na setkání s prezidentským párem Lauru Bushovou doprovodili její dvacetiletá dcera Jenny a americký velvyslanec v Praze Craig Stapleton s manželkou. Po schůzce v Havlově kanceláři ukázala Dagmar Havlová americké první dámě některé sály Pražského hradu. Kvůli návštěvě Laury Bushové byla pro návštěvníky uzavřena katedrála sv. Víta a také Starý královský palác. Po prohlídce sídla českých panovníků zavítala Bushová také do nadace manželů Havlových Vize 97. Manželka amerického prezidenta přiletěla na návštěvu České republiky v sobotu odpoledne. V Praze by měla pobývat do středy. Do Česka zavítala během své první samostatné zahraniční cesty.

Nová česká vláda musí začít snižovat rozpočtový deficit

Příští česká vláda bude muset vypracovat střednědobý program fiskální konsolidace a reforem a začít s rychlým snižováním rozpočtového deficitu, který za působení nynější vlády prudce vzrostl. V rozhovoru pro agenturu Reuters to v Bukurešti na zasedání Evropské banky pro obnovu a rozvoj řekl ministr financí Jiří Rusnok. Vláda si zároveň musí udržet jako prioritu číslo jedna vstup do Evropské unie a v rozpočtovém programu by měla stanovit jasný cíl snížit do roku 2006 deficit rozpočtu pod tři procenta hrubého domácího produktu. Rusnok se pro urychlené směřování ke splnění maastrichtského kritéria vyslovil necelý týden poté, co před snahami o vytyčování podobných restriktivních rozpočtových cílů ve své první studii o veřejných financích zemí kandidujících na vstup do Evropské unie varovala Evropská komise.

Ministr Rusnok chce usilovat o nové projednání prodeje Telecomu ve vládě

Ministr financí Jiří Rusnok se bude snažit vzkřísit v kabinetu otázku plánovaného prodeje Českého Telecomu, nejziskovější telekomunikační skupiny ve východní Evropě. Ministr dopravy a spojů Jaromír Schling v polovině května řekl, že současná vláda se již nebude zabývat prodejem majoritního státního podílu v Českém Telecomu. Kabinet koncem dubna rozhodl, že majoritní podíl neprodá, když nabídka žádného ze dvou zájemců nedosáhla minimálního cenového cíle 60 miliard korun. Konsorcium Deutsche Bank, Blackstone Group a TDC nabídlo za akcii 11,06 EUR, což za 51procentní podíl státu představovalo přes 55 miliard Kč. Tuto cenu vláda neakceptovala. Rovněž se jí nelíbilo, že telekomunikační firma TDC hraje v konsorciu pouze okrajovou roli. Druhé konsorcium Swisscomu, CVC Capital Partners a Spectrum Equity Partners nevyhovělo požadavkům vlády, když nezvýšilo svou nabídku.

Průzkumy necelý měsíc před volbami stále favorizují ODS a ČSSD

Průzkumy volebních preferencí v uplynulém týdnu nenaznačily zásadní posuny v rozložení voličské přízně. Nadále favorizovaly jako vítěze letošních parlamentních voleb ODS a ČSSD. Jejich postavení zůstává vyrovnané a volila by je zhruba polovina respondentů. Do parlamentu by se opět dostaly ještě Koalice a KSČM, jejichž zisk se podle agentur stále pohybuje kolem 15 procent. Výraznější rozdíl mezi těmito stranami přinesl pouze průzkum agentury TNS Factum pro server www.iHNed.cz; podle něj ČSSD během první poloviny května zvýšila svůj náskok z 26 na 33,4 procenta. ODS se po šestiprocentním propadu ke konci první dekády znovu vyšplhala nad hranici 30 procent. Pokles voličské přízně se zmírnil u Koalice, která by v polovině května dostala těsně pod 15 procent. Nejvýrazněji (o 1,7 procenta) si pohoršili komunisté, kterým respondenti TNS Factum dali 13,8 procenta hlasů. ODS by podle průzkumu agentury STEM pro Lidové noviny získala koncem minulého týdne 24,1 procenta a oproti začátku měsíce si velmi nepatrně (o čtyři desetiny procenta) polepšila. ČSSD má podle STEM šanci dostat 22,2 procenta hlasů, což odpovídá jejímu výsledku v předcházejících průzkumech STEM. Výraznější nárůst hlasů tato agentura zaznamenala u Koalice, a to o 1,6 procenta na 17,7 procenta oproti první květnové dekádě. Pohoršili si mírně komunisté, které by volilo 13,5 procenta lidí (o osm desetin procenta méně než počátkem měsíce). Průzkum agentury Median pro televizi Nova přisoudil ODS téměř 26 procent hlasů, ČSSD by získala necelých 25 procent. Přibližně s desetiprocentním odstupem by se umístila Koalice a komunisté. Jejich květnové výsledky se oproti dubnovému zjištění Medianu příliš neliší, zhruba o procento si polepšili občanští i sociální demokraté. Tyto strany favorizuje jako volební vítěze také průzkum CVVM. Vítězství ODS ve volbách tipuje 49,3 procenta respondentů a její umístění na druhém místě 31,9 procenta. ČSSD zvítězí podle 38,2 procenta lidí, podle 40 procent skončí druhá. Koalici přisuzují první místo tři procenta a druhé místo 7,2 procenta dotázaných. Ve vítězství KSČM věří 2,5 procenta občanů, podle 6,5 procenta se umístí na druhém místě.

ODS je připravena převzít vládu a dát zemi nový směr

ODS je podle svého předsedy Václava Klause po více než čtyřletém působení v opozici připravena převzít vládu a zajistit zemi svobodu, bezpečí a prosperitu. Jeden z favoritů letošních voleb tento svůj cíl představil na pondělní volební konferenci v nabitém sále pražského Žofína. S heslem Vstříc novému osudu tím ODS zahájila vrcholnou část své předvolební kampaně. Klaus prohlásil, že ODS chce po červnových volbách sestavit silnou a zásadovou vládu, která zaručí naplnění jejího programu a bude hájit zájmy všech občanů. Zapomenout přitom chce na "šrámy z volební kampaně i spory z minulosti". Klaus ve svém úvodním projevu bilancoval čtyřleté funkční období menšinové vlády ČSSD, fungování opoziční smlouvy i chování ostatních stran. Vláda sociální demokracie podle něj nevyvedla zemi z krize, zhoršila mezinárodní postavení republiky a zanechala po sobě dědictví v podobě atmosféry závisti, nedůvěry, kriminalizace podnikání a všeobecné občanské skleslosti. Ostatní strany se zase více než o zemi zajímaly samy o sebe, řekl Klaus. Opoziční smlouvu označil za menší zlo, které ODS musela zvolit. Konference se konala v emotivní a bouřlivé atmosféře. Zaplněný sál ocenil projevy Klause i dalších lídrů bouřlivým potleskem, často ve stoje.

Britové v květnu znemožnili cestu 47 lidem, tedy méně než v dubnu

Britové úřadující na pražském letišti Ruzyně v květnu znemožnili cestu do Británie 47 lidem. Je to o 22 cestujících méně než v dubnu. Mluvčí britského velvyslanectví Karolína Rezková řekla, že jedenácté kolo kontrol trvalo od 7. května do neděle, tedy 13 dní. Britové se na letišti objevili poprvé loni v létě. Kontroly od té doby zavádějí nepravidelně po dohodě s českou vládou a na základě dodatku k česko-britské konzulární dohodě z roku 1975. Opatřením, které kritizují ochránci lidských práv, se snaží zabránit zneužívání svého azylového systému. O azyl v Británii žádali především Romové, počet žadatelů o politický azyl z Česka se ale vytrvale snižuje. Česká vláda nedávno schválila zprávu o stavu lidských práv v Česku v roce 2001, podle níž nelze vyloučit, že Britové třídí cestující na ostrovy podle barvy pleti.

Pojišťovny uhradí ženám nad 45 let od července mamografii prsů

Ženám nad 45 let uhradí od 1. července zdravotní pojišťovny preventivní vyšetření prsů na mamografu. Novinářům to řekl ředitel odboru zdravotní péče ministerstva zdravotnictví Pavel Březovský. Upozornil, že ženy musejí mít doporučení gynekologa či praktického lékaře. Pokud přijdou do centra přímo, vyšetření si zaplatí. Bezplatné vyšetření prsů platí pojišťovna ženě jednou za dva roky. Podle Miroslavy Skovajsové z Mamma centra DTC v Praze 4 se nabídka týká 1,6 miliónu žen od 45 do 70 let, při dvouletém intervalu je to 800.000 žen ročně. Podle zkušeností severských zemí přijde na vyšetření polovina, tedy 400.000 žen. Přednosta radiodiagnostické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice Jan Daneš uvedl, že ze 100 mamografických pracovišť po republice má zájem provádět skrínink polovina, z nich zatím dvě desítky splnily přísné požadavky na přístrojové a personální vybavení. Centra musejí ženu nejen vyšetřit, ale také návazně zajistit péči, pokud se u ní najde zhoubný nádor. Ženy mladší 45 let si vyšetření za 500 korun nadále platí samy. Pojišťovna jim je uhradí jen v případě, že jejich blízká příbuzná měla rakovinu prsu, užívají antikoncepci či hormonální léčbu.

Cvičení záložní roty v Liberci se účastní podnikatelé a farář

Týdenní vojenské cvičení záložní roty u Výcvikové základny chemického vojska v Liberci přilákalo 40 dobrovolníků nejrůznějších profesí. Zařadili se do něj soudci, advokáti, podnikatelé, ale i učitel a farář. Řekl to zástupce jednotky Robert Šťastný. Část roty se podle něj účastní cvičení pravidelně, její příslušníky chce armáda začlenit do nově vznikající pěší a záchranné záložní roty. Vycvičená bude k záchraně obyvatelstva při katastrofách a teroristických útocích. V minulých letech podle něj 'záložáci' absolvovali zdravotnický, hasičský a vyprošťovací výcvik. Záložní služba je v Česku dobrovolná. Armáda se ale snaží v souvislosti s přípravou na zrušení základní vojenské služby o vytvoření aktivních záloh. Ročně se účastní záložních cvičení 700 až 900 mužů. Za službu jim náleží týdenní žold zhruba 200 korun.

A ještě krátce o počasí v České republice:

Bude polojasno až oblačno a místy přeháňky. Nejvyšší teploty 19 až 23 stupňů. Teplota vzduchu v nadmořské výšce 1000 metrů 14 stupňů Celsia.