Zprávy Radia Praha

Komunistickým kandidátem na prezidenta - někdejší vojenský prokurátor Miroslav Kříženecký

Komunistickým kandidátem na prezidenta republiky je advokát a někdejší vojenský prokurátor Miroslav Kříženecký. Novinářům to řekl místopředseda sněmovny za Komunistiockou stranu Čech a Moravy Vojtěch Filip. Novou hlavu státu zvolí poslanci a senátoři počátkem příštího roku. Nahradí Václava Havla, jemuž končí mandát. Kříženecký by se měl utkat mimo jiné s lidoveckým kandidátem - předsedou Senátu Petrem Pithartem, Jaroslavou Moserovou, kterou navrhne ODA, a s dalšími uchazeči.

Šestapadesátiletý Kříženecký nyní zastupuje někdejšího generálního sekretáře ministerstva zahraničí Karla Srbu, který je podezřelý z několika trestných činů. Kříženecký působil jako vojenský prokurátor v letech 1976 až 1993. Filip se domnívá, že jejich favorit je "širšího levicového zaměření" a pokud se v klubu ČSSD neshodnou na jednom kandidátovi, postoupí Kříženecký do druhého kola prezidentských voleb. To, že by někdo byl zvolen již v kole prvním, nepovažuje KSČM za pravděpodobné, řekl místopředseda strany Jiří Dolejš. Filip dodal, že v KSČM padala i další jména. Nemá je ale prý cenu zmiňovat, protože tito lidé kandidaturu stáhli a nakonec se hlasovalo jen o Kříženeckém.

Grebeníček varoval před přejímáním politiky sociální demokracie

Předseda KSČM Miroslav Grebeníčeksvé spolustraníky nabádal, aby nepřejímali sociálnědemokratické pojetí politiky, a vyzval je k jednotnému výkladu stranického programu a zásadních stanovisek. V projevu na jednání Ústředního výboru KSČM v Praze uvedl, že v komunistické straně se "tu a tam" lze setkat s "oživováním sociálnědemokratických praktik".

Soudí přitom, že sociální demokraté uplatňují "pravicové triky" a "snaží se dokázat kapitalistům, že jsou lepší správci kapitalismu než konzervativci. Pod taktovkou USA, v zájmu dosažení a upevnění moci, se neštítí ničeho," prohlásil.

Dodal, že nelze donekonečna trpět překračování jednou jasně stanovených hranic, které vymezil sjezd. Žádný konkrétní případ ale neuvedl. Jeho projev je přístupný na internetu. V pasáži, která těmto slovům předchází, Grebeníček konstatoval, že v KSČM je však nejsilnější směr, který prosazuje "adaptaci na nové podmínky při zachování komunistické identity".

Současnou vládu pak kritizoval za vnitřní i zahraniční politiku. Uvedl, že se svým stylem a kroky jen málo liší od pravicových kabinetů 90. let. S odvoláním na stranické analytiky prohlásil, že nynější koaliční vláda nemusí mít dlouhého trvání, předčasné volby ale odmítl. Komunisté v letošních sněmovních volbách zaznamenali výrazný úspěch. Získali 18,5 procenta hlasů, ve dvousetčlenné dolní komoře obsadili 41 křesel, a s přehledem se tak stali třetí nejsilnější parlamentní stranou.

KSČM nepatří ke stranám, které své případné vnitřní spory řeší na veřejnosti. V červnu se její ústřední výbor zabýval názorem městské organizace v Brně, která kritizovala vystupování místopředsedů KSČM Miloslava Ransdorfa a Jiřího Dolejše. Oba podpořili vstup do EU. ÚV KSČM se tehdy za místopředsedy strany postavil.

V Obecním domě se udělila cena Vize 97 a oslavily Havlovy narozeniny

V Obecním domě v Praze se v sobotu předávala cena nadace českého prezidentského páru Vize 97. Letos ji obdrží Joseph Weizenbaum, americký profesor německého původu, který je znám především jako spolutvůrce jednoho z vůbec prvních počítačů. Slavnostní předání ceny je už tradiční součástí oslav narozenin prezidenta Václava Havla, jemuž je právě66 let.

Devětasedmdesátiletý Weizenbaum se věnuje počítačové kultuře a vlivu výpočetní techniky na soužití lidí. Přestože sám patří k spolutvůrcům prvních počítačů, je znám jako kritik nejnovějších vývojových tendencí ve světě počítačů. Obává se totiž toho, aby se lidé nesnažili předávat počítačům stále více svých vlastností. Jsou to stroje, a tak nemají cit, necítí bolest ani lásku, tvrdí.

Nadace Dagmar a Václava Havlových Vize 97 uděluje cenu od roku 1999 osobnosti, která svým dílem přispívá k chápání vědy jako neodmyslitelné součásti obecné kultury a nekonvenčním způsobem se zabývá otázkami poznávání, bytí a lidské existence.

Prvním laureátem se stal rakouský neurochirurg žijící ve Spojených státech Karl Pribram, který zpracoval holografickou teorii mozku. Po něm získal cenu světoznámý italský spisovatel a literární kritik Umberto Eco. Loni obdržel ocenění český filozof a biolog Zdeněk Neubauer.

Tvrdík: Spolupráce se SR po přijetí do NATO bude téměř neomezená

Vzájemná spolupráce na poli obrany, ale také příprava Slovenska na listopadový summit Severoatlantické aliance v Praze byly obsahem krátkého jednání ministrů obrany Slovenska a České republiky Jozefa Stanka a Jaroslava Tvrdíka, kteří se sešliráno na letišti v Košicích.

"S pravděpodobností hraničící téměř s jistotou dostane Slovensko v Praze pozvánku, aby se stalo členem Severoatlantické aliance, a tento krok umožní rozvinout naši vzájemnou spolupráci do zcela jiné podoby. Zdá se, že možnosti rozvoje další spolupráce jsou téměř neomezené," řekl Jaroslav Tvrdík novinářům v odpovědi na dotaz ohledně obsahu jednání se slovenským protějškem. Uvedl také, že Česká republika má zájem se Slovenskem hned od jeho vstupu do NATO spolupracovat například i při společné ochraně vzdušného prostoru.

Jak dále řekl český ministr, Slovensko má ve srovnání s ČR výhodu, že začalo s reformou ozbrojených sil ještě před vstupem do NATO, zatímco "Česká republika to dělá až po třech letech členství v alianci, což přináší řadu komplikací a problémů, kterým se mohla vyhnout".

Od této spolupráce si oba ministři slibují, že přechod na kvalitativně jinak uzpůsobené ozbrojené síly a plně profesionální armádu bude při vzájemné spolupráci pro obě země jednodušší a mnohem efektivnější. Ministr Tvrdík přijel na východní Slovensko, aby se spolu se svým protějškem zúčastnil vzpomínky na oběti bojů druhé světové války na Dukle na slovensko-polském pomezí. Akce se zúčastní také slovenský prezident Rudolf Schuster, ministr vnitra Ivan Šimko a velvyslanec ČR na Slovensku Rudolf Slánský.

Kvalita životního prostředí Česka je už srovnatelná s EU

České životní prostředí je už co do kvality srovnatelné s prostředím v zemích Evropské unie a Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD). Vládu o tom bude informovat v pondělí ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Pravidelná zpráva jeho resortu uvádí, že při porovnání České republiky se zeměmi EU a OECD se již nevyskytují řádové rozdíly mezi hodnotami sledovaných indikátorů.

Pozitivní změny lze podle ministerstva očekávat i v dalším desetiletí, nebudou ale tak dynamické, jako tomu bylo v 90 letech. "Vysoké finanční prostředky bude třeba vynaložit zejména v oblasti ochrany vod v souvislosti se zavedením evropské legislativy," upozorňuje na peníze, které bude muset stát vložit do výstavby čistíren odpadních vod zejména v malých obcích, Ambrozek ve zprávě, jejíž shrnutí má Český rozhlas k dispozici.

Skutečnost, že se kvalita prostředí zlepšila, dokládá například to, že v roce 2000 voda do řek vtékala o 87 procent čistší než v roce 1990, co se týká organického znečištění, a o 80 procent ubylo i znečištění anorganického. Problémy však zůstávají například s hodnotami dusíku a fosforu ve vodách, kvůli tomu jsou v současnosti v mnoha městech velké čistírny doplňovány za mnohamiliónových investic o zvláštní technologie. Ekologové též často poukazují na vysoké procento orné půdy v České republice a její erozi.

Kvalita životního prostředí se zlepšila i podle většiny obyvatel státu. Z výsledků jarního výzkumu veřejného mínění společnosti RCA Research vyplynulo, že o zlepšení je přesvědčeno 68 procent dotázaných. O tom, že se životní prostředí zhoršilo, jsou přesvědčena jen tři procenta obyvatel. Necelých šest procent změnu nepociťuje a 1,5 procenta uvedla, že neví. Nejvíc nespokojených je mezi mladšími lidmi.

Za ekologické priority označili obyvatelé ČR snížení množství chemického odpadu a stupně zamoření ovzduší a vody produkcí továren. Důležitý je podle nich i vývoj nových materiálů a technologií. Snížena by měla být rizika chemické výroby pro zdraví obyvatel a životní prostředí. Podle požadavků Evropské unie má Česká republika také rezervy v míře recyklace odpadů.

Sněmovní schůze zřejmě znovu prověří pevnost vládní koalice

Nová zkouška pevnosti čeká příští týden vládní koalici sociálních demokratů, lidovců a unionistů. V úterý začne schůze Poslanecké sněmovny, jejíž součástí má být několik bodů, jejichž projednání opět prověří jednotu vládních řad. Při všech předchozích schůzích dolní komory, jež se konaly po červnových volbách, měla tato jednota značné trhliny. Při posledním jednání v polovině září dokonce hrozilo, že se vládní koalice čtvrt roku po volbách rozpadne, a to kvůli odlišným názorům na zvyšování daní.

V centru pozornosti se teď patrně ocitne debata o odvolání členů prezídia Fondu národního majetku (FNM), jeho dozorčích rad a České konsolidační agentury a volba jejich nástupců. Kuloárové informace naznačují, že volby budou bojem politiků o vlivná a často i finančně lukrativní křesla v těchto institucích. Do tisku navíc prosákly informace, že vládní koalice se do těchto funkcí pokusí dosadit své lidi, kteří by nahradili jak dosavadní zástupce ODS, tak i vlastní, ale neloajální reprezentanty.

Zhruba polovinu programu schůze by mělo tvořit první čtení návrhů zákonů. Pozornost veřejnosti by se mohla soustředit na projednání senátního návrhu ústavního zákona o referendu o vstupu Česka do EU a vládního návrhu zákona o volbách do Evropského parlamentu. Sněmovna obě předlohy ještě nebude schvalovat, ale teprve rozhodne o tom, zda je v dalších týdnech podrobně projednají její výbory.

Nelze vyloučit, že předmětem schůze budou i úvahy o tom, zda by se Česko mělo zapojit do amerického systému protiraketové obrany. Někteří komunisté již oznámili, že podrobnosti o této problematice budou požadovat od premiéra Vladimíra Špidly (ČSSD) při parlamentních interpelacích.

Opozice ale bude chtít zabodovat i svými návrhy zákonů. ODS chce prosadit návrh, aby bylo na obnovu a odstraňování následků letních záplav vyčleněno nejméně 50 miliard korun z prodeje Českého Telecomu. Komunisté zase chtějí prosadit novelizaci Ústavy, která by omezila pravomoci prezidenta státu při udělování milostí. Aktivní ale budou i zástupci vládních stran. Například lidovci Josef Janeček a Vilém Holáň navrhli předlohu, která by dále zpřísnila podmínky pro reklamu a prodej tabákových výrobků.

Sněmovna by dále měla projednat vládní návrh na další působení českých vojáků v zahraničních misích. Rozhodne mimo jiné o dalším působení polní nemocnice v mezinárodních silách v Afghánistánu. Poslanci posoudí i vládní návrh státního závěrečného účtu za loňský rok a zvolí předsedu své mediální komise. Místo unionistky Hany Marvanové, která se o tuto funkci ucházela bez valné podpory v létě, bude nyní patrně kandidovat předseda lidoveckých poslanců Jaromír Talíř.

Novým poslancem sněmovny by se měl v úvodu její schůze stát komunista Zdeněk Maršíček, který nahradí svého zesnulého stranického kolegu Josefa Houzáka. Od schůze se neočekává, že bude volit místopředsedu sněmovny místo Marvanové, která v září rezignovala, či nové kandidáty na prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu.

Homosexuálové si mohou trest odpykat ve speciálním oddělení

Ve speciálním oddělení věznice v Ostravě-Heřmanicích si mohou svůj trest odpykat homosexuálové, psychotici a lidé, kteří trpí duševní poruchou a jež soud přitom nezbavil svéprávnosti. "Toto oddělení jsme zřídili jako jediní v republice. Po roce fungování se nám osvědčilo," řekl jeho vedoucí Petr Kadlec. Podle něj se tak výrazně snížil počet šikanovaných odsouzených.

"S týráním a šikanováním se tady setkáváme často. Terčem jsou nejčastěji lidé, kteří se od ostatních vězňů odlišují sexuální orientací či provokují svým chováním. Zaznamenali jsme klasické úsluhy, ale také fyzické týrání a sexuální zneužívání. Nyní jedince, kteří okolí provokují, můžeme izolovat," vysvětlil Kadlec.

Psycholožka věznice Zorka Přibylová doplnila, že obětí šikany se nejčastěji stávají odsouzení pedofilové. "Když se rozkřikne, co spáchali, začíná opravdový teror, který mnohdy trvá i několik let," řekla. Podle ní se také stalo, že v cele pro šest vězňů žil i psychotik, který nemohl v noci spát. "Seděl na posteli a sledoval, jak ostatní spí. Ti se ho ale báli," řekla.

Ve věznicích se podle Kadlece často objevují i lidé se závažnými psychickými poruchami. "V některých případech nechápeme, proč odsouzený nebyl zbaven svéprávnosti. Mnohdy je to až za únosnou hranicí. Víme, že patří spíše do ústavu. Několikrát jsme proto žádali o přehodnocení znaleckých posudků. Nikdy jsme však neuspěli," řekl.

Oddělení může pojmout 31 lidí. Během prvního roku fungování jím prošlo pět desítek odsouzených. Míří sem z území celé republiky. "S vězni, které nám pošlou jiné věznice, míváme problémy. Někteří počítají s tím, že tady budou mít mírnější režim. Jiní chtějí trest vykonávat blíž domova. Po několika dnech však zjistí, v jaké společnosti žijí, začínají se chovat dominantně a porušují řád. Kromě jediného vězně jsme museli všechny vrátit zpátky," uvedl Kadlec.

Senátoři protestují

Dvacet senátorů z různých politických stran podalo stížnost k Ústavnímu soudu. Nelíbí se jim, že poslední slovo ohledně úředníků přijímaných z rušených okresních úřadů nebudou mít města a obce, ale ministerstvo vnitra. Řekl to senátor a primátor Teplic Jaroslav Kubera (ODS).

Principiálně jde o to, jestli je možné vyřešit nezaměstnanost zákonem tak, že uložíme každému zaměstnavateli, aby zaměstnal určitý počet lidí, uvedl. To je podle něj právě případ převodu zaměstnanců z okresních úřadů na obce. Z okresního úřadu v Teplicích má podle ministerstva vnitra k 1. lednu přejít 145 úředníků na zdejší radnici, která převezme část státní správy. Tepličtí se tomu však brání a tvrdí, že tyto pracovníky nepotřebují. "Stačilo by nám 89 lidí," uvedl Kubera. Pokud se stát a samospráva nedohodnou, poslední slovo bude mít ministerstvo vnitra. Podle Kubery ale nemohou státní úředníci radnicím předepisovat, kolik mají přijmout lidí.

Teplice, které dosud měly 130 městských úředníků, musely kvůli reformě veřejné správy koupit další budovu za zhruba 20 miliónů korun. Od státu pak podle Kubery získá město na každého nového úředníka 312.000 korun ročně. "Státem uznané náklady, které on sám vykazuje, jsou ale 600.000 ročně. Rozdíl platíme my," dodal. Ústavní stížnost kvůli zákonům souvisejícím s druhou fází reformy veřejné správy podalo také město Chlumec nad Cidlinou na Královéhradecku. Podpořilo ji i dalších asi 15 měst.

Olomoucké zoo letos sponzoři darovali 900.000 korun

Zoologická zahrada na Svatém Kopečku u Olomouce se v letošním roce těší většímu zájmu sponzorů. Na její provoz dohromady darovali zhruba 900.000 korun. Získané peníze zoo používá zejména na nákup krmiva pro zvířata.

"V letošním roce nám pomohlo 97 sponzorů, což je o 30 více než loni. Nejvíce nás těší podpora dětí ze 17 škol, které i tímto způsobem vyjadřují svůj kladný vztah ke zvířatům," řekla mluvčí zoologické zahrady Hana Labská. Svatokopecké zoo pomáhají i velkoprodejny z Olomouce a okolí, které zahradě dodávají čerstvě prošlé potraviny. "Finanční hodnota těchto darů se však dá jen těžko vyjádřit," uvedla Labská.

Zoologická zahrada na Svatém Kopečku chová přes 1100 zvířat 253 druhů. Jejich hodnota se pohybuje kolem devíti miliónů korun.

V Mostě poletovaly dokumenty se jmény a diagnózami pacientů

Mosteckou ulicí Zdeňka Fibichavolně poletovaly listy se stovkami jmen, rodnými čísly, čísly zdravotních pojišťoven a diagnóz pacientů. Další dokumenty byly naskládané v krabicích poblíž kontejneru. Policisté případ vyšetřují jako podezření z neoprávněného nakládání s osobními údaji, řekl zástupce mostecké policie Čestmír Pastyřík.

Kriminalisté budou teprve zjišťovat, kdo měl oprávnění s dokumenty nakládat a je zodpovědný za to, že se dostaly na veřejnost a někdo je mohl zneužít. Zatím proto nikoho neobvinili, dodal. Místní občané uvedli, že dokumenty mají razítko mostecké praktické lékařky Blanky Stančekové. Novinářům se nepodařilo jí zastihnout; její soukromé telefonní číslo bylo několik hodin nepřetržitě obsazené.

Na poletující dokumenty upozornil městskou policii obyvatel ulice. Strážníci pak případ předali republikové policii, která veškeré dokumenty zajistila.

Výstava ve Velkých Karlovicích ukazuje zajímavosti zdejší krajiny

Vycpaní ptáci, vydry a další zvířata, fotografie a pohlednice, krajové odrůdy ovoce nebo zajímavé příběhy o kapličkách a křížích - to vše a ještě více je ode ška k vidění na výstavě "Velké Karlovice - lidé a krajina" v muzeu ve Velkých Karlovicích na Vsetínsku. Expozice ukazuje proměny krajiny, upozorňuje na zajímavosti regionu a představuje historii a práci zdejších spolků, řekl jeden z pořadatelů Roman Barták.

Jednotlivé části výstavy lákají vždy nějakou zajímavostí. K vidění jsou například staré mapy, pohlednice a fotografie, včetně leteckých snímků. Návštěvníci si mohou prohlédnout i rostliny zalité v pryskyřici a fotografie významných stromů. "Jedním z nich je buk Na Bařince, v jehož dutině byl podle pověsti nalezen zbojnický poklad," upozornil Barták. Strom měří v obvodu více než šest metrů a je vůbec největším bukem na Vsetínsku.

Muzeum ve Velkých Karlovicích provonělo i právě sklízené ovoce. Část výstavy o krajových odrůdách ovocných stromů tak připomíná, že nejběžnějším jablkem je jadrnička moravská, malé žluté jablko protáhlého tvaru. Oblíbená jsou na Valašsku také malá červená panenská jablíčka. Podle Bartáka je lidé už dříve používali hlavně k vánoční výzdobě.

Návštěvníky výstavy zaujmou i fotografie křížů a kapliček, které jsou doplněny nejroztodivnějšími příběhy. Například kříž pod Bukoryškou poblíž Velkých Karlovic je spjat se smutnou událostí. Při cestě do školy zde zemřel mladý, právě vysvěcený kněz Jan Vindiš. O příčině jeho smrti však příběh nehovoří.

K výstavě vydali pořadatelé katalog, který slouží jako průvodce a ukazuje, kde se vystavené objekty nacházejí v krajině. "Lidé si tak mohou podle návodu udělat kratší nebo delší výlety do okolí," dodal Barták. Výstava bude přístupná do 10. listopadu.

Procházky za ptactvem

Evropský festival ptactva nabídne během víkendu zhruba na třech desítkách míst celé republiky vycházky podzimní přírodou věnované pozorování ptáků. Účastníky budou doprovázet zkušení ornitologové, kteří zájemcům vysvětlí, jak správně pozorovat a určovat ptačí druhy a jak ptactvo chránit.

V Praze se mají uskutečnit přinejmenším dvě podobné vycházky - k první, plánované na celé dopoledne, je sraz už v 08:00 na zastávce autobusu u Satalické obory. Připravena je exkurze do chráněného území Bažantnice a Vinořského parku. O hodinu později chtějí vyjít organizátoři podobného výletu od Základní školy Nad Parkem na Zbraslavi. Je tam připravena ukázka dravců a sov a odchytu a kroužkování ptáků.

Festival se současně koná ve 30 evropských zemích. Loni, kdy se pořádal Světový festival ptactva, se v České republice vycházek zúčastnilo přes 1000 lidí na zhruba 50 místech.

Z kultury:

Od Vltavy bude v sobotu večer Česká televize a Český rozhlas vysílat přímý přenos charitativního koncertu Hvězdy na Vltavě. Uskuteční se pod Jiráskovým mostem ve prospěch veřejné sbírky na konto SOS Povodně.

V kině Aero zahájív 15:30 animované snímky pro děti závěrečný den přehlídky finských filmů, která se koná v rámci kulturní akce "Jiné Finsko". Pro dospělé diváky se v 18:00 promítá film Arta Halonena Star's Caravan a ve 20:30 snímek Markku Pölönena Země štěstí. Od 20:00 zahraje skupina Otra Vez Quintet, jejíž koncert se opakuje v neděli v Paláci Akropolis. Po ní v Akropoli zahraje soubor World Mänkeri Orchestra.

Ve Velkém sále Lucerny se v sobotu uskuteční tříhodinový koncert populárního slovenského hudebníka Vašo Patejdla. Je součástí jeho podzimního turné po českých zemích. Hosty budou zpěváci Peter Nagy, Katarína Hasprová a Jožo Ráž.

Žižkovské divadlo Járy Cimrmana má na programu druhou premiéru hry Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka nazvané Afrika.

Od šních 20:00 do 06:00 nedělního rána se ve Veletržním paláci koná party s názvem Reason Special, která má být podle pořadatelů klubovou událostí sezóny. Z důvodu devastace prostoru tam byla přesunuta z klubu Roxy. O zábavu se mají starat čeští i zahraniční hudebníci, včetně nejrespektovanějších dýdžejů světa. Doprovodí je mimo jiné Michael Burian, Joel Einhorn a Rai, Josef Sedloň, CARL-L, Javas a dýdžejové Airto a Dan Cooley.

Od 10:00 je v sobotu i v neděli v Konzervatoři Duncan centre v Braníku otevřena Taneční dílna s tématy Duncan technika a improvizace. Jde o doprovodný program Festivalu současného tance a tanečního divadla.

V neděli od 15:00 uvede divadlo Minaret, které hraje po záplavách v Redutě na Národní třídě, pohádkový muzikál Tři veselá prasátka s písničkami Jaromíra Nohavici. V Redutě bude divadlo vystupovat v říjnu každý víkend se všemi svými pohádkovými inscenacemi - O Rusalce, Skřítci v údolí a O chaloupce z perníku.

V Kongresovém centru ve Společenském sále v neděli večer Hudební divadlo Karlín, zničené srpnovými záplavami, zahájí novou sezónu benefičním koncertem ve prospěch obnovy divadla. Program nese název To nejlepší ze světových muzikálů a bude jedinou reprízou úspěšného koncertu z letního turné divadla po Japonsku.

V Ateliéru Josefa Sudka na Újezdě začala výstava fotografií jednoho z představitelé slovenské nové vlny 80. let Miro Švolíka.

S vývojem českých státních symbolů od středověku do současnosti se mohou seznámit návštěvníci výstavy, která se koná v budově Státního ústředního archivu v Praze na Chodovci. Zájemci budou moci vidět pečetě, znaky, štíty, prapory, obrazy panovníků či různé zápisy písně Kde domov můj, jež se stala státní hymnou.

Na Pražském hradě se konají výstavy dvou klasiků moderního českého výtvarného umění. Díla Jiřího Sopka z let 1990 až 2002 mohou lidé vidět v Jízdárně a sochy Karla Nepraše jsou vystaveny v Letohrádku královny Anny.

Obrazy z poslední doby vystavuje ve Veletržním paláci malíř Michael Rittstein. Další prostor Národní galerie v Praze, palác Kinských na Staroměstském náměstí, hostí dvě výstavy japonského umění. Výstava mistrovských děl z Národního muzea v Kjótu představuje japonské umění od prehistorické doby do poloviny 19. století. Druhá expozice, nazvaná Plocha zrozená k dekoru, je složená z japonského umění ze sbírek českých muzeí a galerií.

Jen do neděle mají lidé možnost vidět výstavu grafik a textů Bohuslava Reynka v Letohrádku Hvězda. O víkendu končí i dvě fotografické výstavy - snímky Josefa Mouchy jsou ještě k vidění v Galerii Oskara Kokoschky na Jungmannově náměstí a fotografie nizozemského autora Antona Corbijna jsou vystaveny v Leica Gallery na Hradě.

Státní zámek Sychrov na Liberecku hostil 50 vozíčkářů z České republiky a Německa, kteří se sjeli na druhý ročník Mistrovství Euroregionu Nisa tělesně postižených. "Utkali jsme se v orientačním závodě v zámeckém parku," řekl ředitel závodu Jiří Martan. Soutěže se zúčastnili handicapovaní na mechanickém vozíku bez doprovodu i s doprovodem, postižení s vozíky na elektropohon, ale i ti, jimž zdravotní stav dovolil běžet po svých. Děti do 15 let tvořily samostatnou kategorii. Trasa měřila 2,5 kilometru, soutěžící se řídili speciálními mapami a minout museli 17 kontrol. "Podobných akcí pro nás není mnoho, navíc v tak atraktivním prostředí," libovali si vozíčkáři. Jejich vzájemné setkání bylo důležitější než skutečné výsledky závodu. Mistrovství uspořádala občanská sdružení OK Harcov a Kippe Berzdorf se sídlem v Sasku. Projekt podpořila EU v rámci programu přeshraniční spolupráce Phare.

Hasiči v Praze nezachraňovali životy, přesto bojovali o čas

Více než čtyři desítky mladých mužů a žen z profesionálních i dobrovolných hasičských sborůsoutěžily na pražské Letenské pláni. V co možná nejkratším čase museli závodníci proběhnout stometrovou trať, na níž překonávali bariéru, kladinu a ještě museli zapojit hadice. Desítky přihlížejících obdivovaly nejen sportovní výkony, ale i historická hasičská vozidla. "U nás v Třebonicích tento sport dělali všichni už od malička. Mě k tomu přivedla sestřenice. Celá vesnice tím žije," řekla závodnice Lenka Šrailová. Dívky podle ní trať zvládnou i za 17 či 18 sekund, svůj nejlepší čas však prozradit nechtěla. "Snažím se držet mezi těmi lepšími," poznamenala. Muži pak běho něco těžšími překážkami dokáží zdolat i pod 17 sekund. Před polednem přijely na Letnou po jízdě centrem města více než dvě desítky historických hasičských vozidel známých i méně známých značek. Ihned se staly středem pozornosti zejména dětí. Mezi nejstarší exponáty patřil například vůz Laurin & Klement z roku 1926 či o rok starší Tatra 17. Nablýskané automobily vypadaly jako nové. šní akce se konala v rámci Týdne hasičů, který začal ve středu mezinárodní soutěží záchranářů ve vyprošťování osob. V konkurenci 29 týmů zvítězilo mužstvo NSW Fire Brigade "Burwood" FD z Austrálie. V dílčích disciplínách pak uspěl například tým Bomberos ze španělské Barcelony či mužstvo South Wales FS "Bridgend" z Walesu. Hasičský víkend završí nedělní klání na Pankráci v budově Motokovu o Železného hasiče. Účastníci soutěže vyběhnou v plné polní do 23. patra a pak budou slaňovat na zem.

Komise: Vrtulník v Líních převrátil silný poryv větru

Vojenský vrtulník Sokol, který při zářijové havárii na ploše letiště v Líních u Plzně zranil tři lidi, převrátil poryv větru o rychlosti 40 až 50 kilometrů za hodinu. Vyplývá to z předběžných závěrů vyšetřovací komise, řekl mluvčí vzdušných sil Petr Sýkora. Odhaduje, že konečná zpráva může být hotova do dvou až tří týdnů. Z ní by mělo také vyplynout, zda nehodě šlo předejít či zda je za ni někdo odpovědný. Havárie se stala 24. září. Podle mluvčího se poryv větru do vrtulníku opřel zezadu a z boku. Stalo se tak ve chvíli, když mechanici při pozemní motorové zkoušce zvyšovali otáčky hlavního rotoru, což stroj nadlehčilo. Vrtulník se převrátil a hlavní list rotoru se roztříštil. Úlomky zasáhly tři mechaniky. Dva muži byli lehce zraněni, třetí měl poraněnou tepnu na stehně a musel se podrobit operaci. "Vyhodnocení všech zjištěných poznatků slouží také k tomu, abychom se poučili a aby se taková věc již nestala," řekl Sýkora. Připomněl, že jednotka v Plzni-Líních dál bez přerušení pokračuje v plnění úkolů letecké záchranné i pátrací služby. Škody na vrtulníku zatím nejsou přesně vyčísleny. Armáda ve spolupráci s polským výrobcem stanoví způsob opravy, dodal mluvčí.

Kvůli nehodě tehdy muselo být zrušeno plánované třídenní společné cvičení vojáků a hasičů, kteří měli nacvičovat záchranu osob z výšky za ztížených povětrnostních podmínek. Poslední nehoda vojenského vrtulníku se předtím stala v únoru rovněž na letišti v Líních. Během nácviku nouzového přistání se při přistání střetla vrtule záchranné helikoptéry s ocasní částí stroje. Škoda byla odhadnuta na tři milióny korun, z tříčlenné posádky nebyl nikdo zraněn.