Zprávy Radia Praha

Před volbou prezident není jasný favorit, rozhodnou kuloáry

Kdo na Pražském hradě nahradí Václava Havla? O tom by mohli už ve středu rozhodnout poslanci a senátoři na společné schůzi ve Španělském sále Hradu. Vůbec není jisté, že se jim to podaří, protože den před volbou chybí jasný favorit. Po úterním představení prezidentských kandidátů se však rýsují možné dohody. Pokud bude Havlův nástupce zvolen, stane se tak pouze na základě kuloárových vyjednávání a kompromisů.

O prezidentské křeslo se ucházení čtyři kandidáti. Exministr spravedlnosti Jaroslav Bureš, jehož nominovala vládní ČSSD. Kandidátem opoziční ODS je její bývalý šéf Václav Klaus. KSČM navrhla někdejšího vojenského prokurátora Miroslava Kříženeckého. Lidovci a část unionistů nominovali předsedu Senátu Petra Pitharta.

Podle sázkových kanceláří má největší šanci na zvolení právě šéf Senátu. Z vyjádření politiků vyplývá, že k jeho dosazení do prezidentské funkce by mohli paradoxně napomoci komunisté, kteří by před hlasováním mohli opustit jednací sál a tím pádem snížit počet hlasů potřebných k Pithartovu zvolení. Pithart se jim za to odvděčí - už v úterý řekl, že v případě svého zvolení bude s KSČM jednat jako s parlamentní stranou.

Předseda Senátu by ale ani tak nevystačil s hlasy lidovců a unionistů. Musel by na svou stranu získat také některé sociální nebo občanské demokraty. Šéf poslanců ČSSD Milan Urban naznačil, že pokud do druhého kola nepostoupí Bureš, budou jednat o podpoře právě pro Pitharta, který by v takovém případě soupeřil s Klausem. Ani tak ale není výsledek hlasování jistý. Volba totiž bude s největší pravděpodobností tajná a politické strany nebudou moci kontrolovat to, jak jejich poslanci a senátoři hlasují.

Čtveřice kandidátů se v úterý snažila získat podporu na klubech politických stran. Klaus například při návštěvě u ČSSD sliboval, že pokud se stane prezidentem, nehodlá bojovat s vládou vetováním zákonů. Na sociálnědemokratický klub přišli rovněž Kříženecký a Pithart, který tam mimo jiné rozptyloval fámu, podle níž se měl sejít jako někdejší premiér české vlády s šéfem sudetoněmeckého landsmanšaftu Franzem Neubauerem.

Poslední den před prezidentskými volbami sílí nervozita, jež se podepisuje i na kandidátech. Například Klaus si postěžoval, že nemá tak klidné spaní jako dříve. Kvůli volbě hlavy státu se v úterý večer ještě sejdou v Hrzánském paláci předsedové stran. Zatímco politici se na volbu teprve chystají, na Pražském hradě je vše připraveno. Zda se ale opravdu podaří zvolit Havlova nástupce už ve středu, to se teprve uvidí.

Urban: Nepostoupí-li Bureš, ČSSD bude jednat o podpoře Pithartovi

Nepostoupí-li do druhého kola prezidentských voleb kandidát ČSSD Jaroslav Bureš, sociální demokraté budou podle předsedy jejich poslaneckého klubu Milana Urbana jednat o podpoře lidoveckému kandidátovi Petru Pithartovi. Urban i předseda klubu senátorů ČSSD Petr Smutný novinářům během zasedání svých frakcí řekli, že by se Pithart mohl v takovém případě stát prezidentem ve třetím volebním kole.

Pithar v klubu ČSSD rozptyloval fámu, že se setkal s Neubauerem

Předseda Senátu Petr Pithart, který kandiduje za lidovou stranu v prezidentských volbách, rozptyloval při úterní návštěvě poslaneckého klubu ČSSD fámu, podle níž se měl sejít jako někdejší premiér české vlády s šéfem sudetoněmeckého landsmanšaftu Franzem Neubauerem. "Pravda je přesně opačná," řekl novinářům při odchodu ze schůze zákonodárců.

Jako český premiér prý v 90. letech navštívil oficiálně Bavorsko. Tehdejší bavorský premiér Max Streibl prý ho prosil, aby se sešel s Neubauerem. "Já jsem to odmítl. Odmítl jsem to i kdykoliv příště," tvrdí Pithart.

Nynější šéf horní parlamentní komory pouze přiznal, že se stýkal s někdejšími sudetoněmeckými sociálními demokraty, kterých bylo na 30.000 v koncentrácích. Dále se prý stýkal s německými křesťanskými demokraty a s lidmi "kultury a ducha" ze spolku Adalbert Stifter Freien. "To je všechno," zdůraznil.

Pithart prý nemá ani po úterním vystoupení žádné signály o tom, že by ho mohli volit někteří sociální demokraté. "Ale nevylučuji to ani v Senátu ani v tomto klubu," dodal. Na dotaz novinářů, jaké jsou jeho šance, odpověděl, že nejsou "úplně malé".

Lidoveckému prezidentskému kandidátovi někteří politikové vytýkají jeho komunistickou minulost. Zdá se ale, že to sociálním demokratům příliš nevadí. Pithart patří k favoritům první prezidentské volby. podle politických pozorovatelů má naději na zvolení ale jen v případě, že ho podpoří svými hlasy větší část sociálních demokratů a neúčastní se druhého nebo třetího volebního kola komunisté.

Kromě Pitharta pozvali sociální demokraté na úterním zasedání parlamentních frakcí i svého kandidáta Jaroslava Bureše a kandidáty ODS Václava Klause a KSČM Miroslava Kříženeckého.

Bureš při odchodu novinářům řekl, že hovořil o své představě výkonu prezidentských funkcí. Svou nominaci považuje za projev důvěry ke světu práva. Sociálním demokratům prý řekl, že v tomto smyslu vystoupí při prezidentské volbě. Šance na své zvolení vidí přímo úměrné politické síle ČSSD. Není bez zajímavosti, že si na chodbě potřásl přátelsky rukou s kandidátem KSČM Kříženeckým.

Pithart řekl komunistům, že je jako prezident bude respektovat

Pokud se předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL) stane nástupcem prezidenta Václava Havla, bude na rozdíl od něj s komunisty jednat jako s jednou z parlamentních stran. Pithart v úterý tento svůj postoj zopakoval i členům poslaneckého klubu KSČM, který navštívil pouhý den před volbou nové hlavy státu.

"Jestliže tento klub je partnerem ve sněmovně pro ostatní politické strany, nemůže jej prezident ignorovat," řekl novinářům Pithart. Havel se jako někdejší odpůrce komunistického režimu důsledně vyhýbal oficiálním jednáním s politiky KSČM.

Komunisté mají vlastního kandidáta na Hrad, advokáta Miroslava Kříženeckého, který je ale považován za outsidera středečního hlasování. "Je velmi nepravděpodobné, že by kdokoliv z klubu KSČM dal Pithartovi podporu. Ale samozřejmě Pithart patří mezi kandidáty s vysokou šancí," řekl ČTK po setkání s lidoveckým kandidátem místopředseda komunistické strany Miloslav Ransdorf.

Nechtěl přitom předjímat, jak se zákonodárci KSČM zachovají v případném druhém kole, do něhož postoupí kandidát s nejvíce hlasy ve sněmovně a vítěz ze Senátu. Členové horní komory přitom zřejmě nejvíc hlasů dají právě svému předsedovi. "O žádném hlasování jsme se nebavili, žádné obchody jsme nedělali. Já je nedělám s nikým," uvedl po schůzce Pithart.

Obě strany se shodly v tom, že asi třičtvrtěhodinová diskuse místy připomínala spíše historickou a filozofickou rozpravu než politické vyjednávání. "Mluvili jsme o Bolzanovi, Rádlovi, o pojetí národa, mluvili jsme o 30. letech a 50. letech, já jsem hodně mluvil o 70. a 80. letech, o normalizaci. Mluvili jsme o všem možném," shrnul Pithart debatu s tím, že se dotkl i problematiky sudetských Němců. Předseda Senátu zopakoval, že byl v této věci vždycky odpůrcem principu kolektivní viny.

"Bylo dobře, že jsem přišel i do tohoto klubu," řekl Pithart poté, co se v úterý jako prezidentský kandidát představil skoro všem poslancům a senátorům. Stejně jako on v úterý podnikli cestu za hlasy zákonodárců i další adepti na nejvyšší funkci ve státě. Ke komunistům zavítal ještě Kříženecký, poté co byl u ČSSD.

Klaus si na klubu ČSSD vysloužil potlesk, přišel i Kříženecký

Václav Klaus v úterý při návštěvě parlamentního klubu sociální demokracie zopakoval, že pokud se stane prezidentem, nehodlá s vládou "bojovat" vetováním zákonů. I přes zavřené dveře bylo slyšet, že bývalý předseda ODS a prezidentský kandidát této strany si na klubu ČSSD vysloužil potlesk a sociální demokraty dokonce rozesmál. Mezi zákonodárce ČSSD v úterý přišel i komunistický kandidát Miroslav Kříženecký.

Klaus na otázku novinářů, zda soudí, že některé přesvědčil, řekl, že kvůli tomu na klub ČSSD zamířil. Své šance na zvolení odhadovat nechtěl, jen uvedl, že je to nejasné a stát se může opravdu leccos. Dodal, že od roku 1918 je to poprvé, kdy není zřejmé, jak volby prezidenta dopadnou.

Mezi zákonodárce ČSSD v úterý už před Klausem a Kříženeckým přišli kandidáti KDU-ČSL a ČSSD Petr Pithart a Jaroslav Bureš. Nástupce Václava Havla začne parlament volit ve středu.

Klaus dodal, že sociálním demokratům neřekl nic, co by už předtím neříkal v různých rozhovorech. Odpovídal prý třeba na dotazy ohledně nezávislosti centrální banky a zavedení eura. Bývalý šéf ODS ještě nepromýšlí takové podrobnosti, jako kde by bydlel, jakou by nosil kravatu a zda by si na Pražský hrad přinesl talisman. Jeho prvním krokem by ale nebylo převlékání hradní stráže, úřad hlavy státu by rád "zcivilnil".

Podobný cíl by měl i Kříženecký, který novinářům mimo jiné řekl, že by naslouchal "lidem dole". Setkání se sociálními demokraty označil za slušné a korektní. Šéf poslanců ČSSD Milan Urban mu ale prý řekl, ať od nich žádné hlasy nečeká a Kříženecký na dotaz ČTK dodal, že je opravdu ani moc neočekává. Navíc uvedl, že je mu jedno, jestli tyto hlasy dostane. Z protikandidátů si na Hradě umí představit každého, nejsympatičtější je mu ale Bureš. Na dotaz, kde by jako prezident bydlel, řekl, že "kde by se dalo", ani neví, zda třeba "tam někde v domečku". Jeho vlastní nemovitost je podle něj poměrně daleko od Prahy.

Havel se bude s parlamentem loučit, zřejmě se dotkne také Iráku

Prezident Václav Havel pravděpodobně využije středeční společnou schůzi Poslanecké sněmovny a Senátu hlavně k tomu, aby se se zákonodárci rozloučil. Do vypršení Havlova mandátu bude totiž v den, kdy budou poslanci a senátoři volit na Pražském hradě jeho nástupce, zbývat posledních 19 dní. Havel se však ve svém projevu dotkne zřejmě rovněž Iráku.

"V asi pětiminutovém projevu pana prezidenta budou kromě rozloučení obsažena i aktuální témata," řekl ČTK bez bližších podrobností Havlův mluvčí Ladislav Špaček. Poslanci a senátoři by přitom měli ve čtvrtek a v pátek jednat právě o zapojení České republiky do protiiráckých operací.

Vláda na svém pondělním jednání schválila žádost Američanů o pomoc v případném boji proti režimu Saddáma Husajna. Spojené státy požádaly o posílení české protichemické roty v Kuvajtu a o změnu jejího mandátu.

Jednotka by mohla zasáhnout v případné válce s Irákem, když se na ni shodne mezinárodní společenství. Čeští vojáci by ale v případě náhlého použití zbraní hromadného ničení mohli zasáhnout i bez mandátu OSN.

Kabinet v pondělí také schválil pobyt spojeneckých vojáků na území republiky a souhlasil s přelety a průjezdy přes ČR. Zatímco k přejezdům a průletům vojsk přes české území postačuje souhlas vlády, ostatní body musí schválit i parlament.

Pondělního jednání vlády se zúčastnil i Havel. Po skončení zasedání řekl, že doufá, že parlament vládu v protiirácké operaci podpoří. "Věřím, že obě komory pochopí tu situaci podobně, jako ji chápe vláda a jako ji chápu já a že dají svůj souhlas," uvedl.

Při účasti v útoku na Irák se mohou radikalizovat muslimové v ČR

Možnost teroristických útoků v České republice poté, co se Česko zapojí do operace proti režimu Saddáma Husajna v Iráku v úterý připustil šéf Vojenské zpravodajské služby Josef Prokš. Mezi dopady české účasti v operaci v úterý před novináři zařadil i radikalizaci islámské komunity v České republice či zvýšení aktivit iráckých zpravodajských služeb.

"Teroristické skupiny financované Saddámem Husajnem na evropském území jsou. To je daná skutečnost," řekl Prokš. Kromě těchto skupin v Evropě mohou také operovat dosud spící buňky napojené na mezinárodní islamistické teroristické skupiny. "Tato hrozba by se krátkodobě zvýšila," podotkl Prokš. Dlouhodobě by eliminací Husajna ale byl zlikvidován jeden ze zdrojů mezinárodního terorismu.

Irák by zřejmě zvýšil aktivitu svých zpravodajských služeb v České republice, podotkl Prokš. Vojenská rozvědka také předpokládá, že po útoku na Irák se cílem útoku mohou stát české jednotky v mírových misích v zahraničí, například v jihosrbské provincii Kosovo, nebo v Afghánistánu.

Zvýšit by se podle Prokše mohla aktivita nejrůznějších radikálních opozičních a extrémistických skupin, které vystupují proti válce a "bojují za mír".

Česká vláda v pondělí souhlasila s americkou žádostí posílit protichemickou jednotku v Kuvajtu. Ta by se, pokud akci dá mandát OSN, mohla zúčastnit i případné vojenské akce proti režimu Saddáma Husajna.

Vojáci počítají s pěti scénáři použití protichemické jednotky

Pět scénářů možného nasazení české protichemické jednotky v Kuvajtu připravilo ministerstvo obrany a česká armáda. Varianty sahají od odstraňování následků použití zbraní hromadného ničení až po přímou ochranu útočících spojeneckých vojsk. Česká vláda se přímo do případné operace proti Iráku hodlá zapojit jen, bude-li mít akce mandát OSN, bez mandátu chce pomoci v případě, že zbraně hromadného ničení budou skutečně použity. O tomto postoji musí ještě rozhodnout parlament.

Velmi pravděpodobné jsou varianty, že čeští vojáci budou odstraňovat následky použití zbraní hromadného ničení v zemích, které jsou nyní vymezeny mandátem české jednotky v operaci Trvalá svoboda. Seznam těchto zemí v pondělí vláda rozšířila o Izrael a Turecko. Vojáci tedy se souhlasem tamní vlády budou moci působit v nich a v dalších více než 20 zemích. Mezi nimi je i Irák. První varianta počítá s tím, že budou odstraňovat následky použití zbraní hromadného ničení nebo havárií ve vojenských objektech, například na základnách či letištích, druhá, že budou pomáhat civilnímu obyvatelstvu.

Velká je také pravděpodobnost, že ve stejných zemích budou malé části jednotky pomáhat například při ochraně zastupitelských úřadů, zkoumat podezřelé objekty, vyhledávat je a podobně.

Málo pravděpodobné je podle armádních plánovačů, že vojáci budou odstraňovat následky zbraní hromadného ničení a havárie v Iráku, ovšem v místech, kde už se nebojuje. Nejméně pravděpodobné je pak nasazení jednotky přímo do první bojové linie k ochraně útočících vojsk. Takové nasazení dokonce vládní rozhodnutí z pondělka přímo zakazuje, pokud akce nebude mít mandát OSN.

Celkem 251 českých protichemických specialistů nyní působí v operaci Trvalá svoboda v Kuvajtu. Vláda v pondělí rozhodla jednotku doplnit o 107 lékařů a specialistů převážně z liberecké protichemické roty. Jednotka má být po souhlasu parlamentu rozšířena na prapor do konce ledna, její části budou schopny zasahovat na dvou místech zároveň. Předpokládá se, že jedna část vždy zůstane v Kuvajtu.

Vojáci také zvažují pět variant vojenského zásahu spojenců proti Iráku. Prvním je pomoc při státním převratu proti Saddámovi Husajnovi, druhým je "afghánský model", kdy by spojenci bombardováním podpořili místní ozbrojenou opozici. Obě tyto varianty považují za nepravděpodobné. Stejně hodnotí i možnost překvapivého úderu, neboť napětí v oblasti stoupá už dlouho. Střední pravděpodobnost má podle nich "útok z centra", kdy by spojenci obsadili výsadkem hlavní město Bagdád a pak dobývali zbytek země. Nejpravděpodobnější je tedy podle českých vojáků obdoba války v Perském zálivu v roce 1991. Tehdy po předchozím bombardování mohutné spojenecké pozemní jednotky vyhnaly irácká vojska z okupovaného Kuvajtu.

Analytici:Válka v Iráku oddálí ekonomické oživení a zdraží benzín

Případná válka s Irákem vyžene nahoru ceny ropy a oddálí očekávané ekonomické oživení v USA, Evropské unii i České republice, míní analytici oslovení ČTK. V případě vleklé války by se zpomalení světové ekonomiky projevilo v poklesu českých exportů a následně i v nižším růstu HDP a vyšší nezaměstnanosti. Cena ropy by na začátku vojenského konfliktu mohla vyletět až na 40 dolarů za barel, což by v ČR vyhnalo cenu benzínu Natural nad 30 korun za litr.

"Na základě zkušeností z války v Perském zálivu na počátku 90. let se dá očekávat, že cena ropy by na začátku války vyletěla až na 40 dolarů za barel. Cena Naturalu v ČR by tak mohla dokonce na krátkou dobu překročit i 30 korun za litr," řekl analytik Volksbank Vladimír Pikora.

Válkou v Iráku by byl zasažen i americký dolar. "I když je válka z velké části zakalkulována, její zahájení by mohlo znamenat ještě další oslabování dolaru proti euru," řekl Jan Vejmělek z Komerční banky. Dolar by byl levnější i pro české investory a obchodníky. Tím by se podle něj částečně vykompenzoval vliv vyšších cen surovin.

Podle ekonomů by mohl dolar propadnout až k úrovním 1,07 až 1,08 USD/EUR. Při dalším posilování eura vůči dolaru by bylo pravděpodobné mírné oslabení koruny vůči jednotné měně, míní hlavní ekonom Patria Online David Marek. Pikora je však opačného názoru. "V minulosti se již několikrát ukázalo, že zahraniční investoři považují korunu za bezpečný přístav. Tento scénář by se mohl zopakovat a koruna by tak mohla mírně posílit," uvedl.

V době válečného konfliktu se investoři vracejí k historicky osvědčeným bezpečným instrumentům jako je zlato a jiné drahé kovy, švýcarský frank či státní dluhopisy. Ztráty zájmu zahraničních investorů o středoevropský region se ekonomové vzhledem k regionálnímu charakteru možné války neobávají.

"Favoritem investorů se v letošním roce stane pravděpodobně Slovensko, jehož měna a státní dluhopisy mají potenciál ke zhodnocení," uzavřela Helena Horská z České spořitelny.

Ministr zahraničí Svoboda jednal s vůdkyní německé opozice

S vůdkyní německé konzervativní opozice Angelou Merkelovou jednal v Berlíně ministr zahraničí ČR Cyril Svoboda o rozšiřování Evropské unie a mezinárodní situaci. Konstatoval zároveň zlepšení dvoustranných vztahů po loňských volbách v obou zemích, před nimiž styky zastínily debaty o takzvaných Benešových dekretech.

"Je výsledkem po volbách loňského roku, že se všeobecně vztahy s Německem výrazně zlepšily," řekl Svoboda po schůzkách s Merkelovou a svým protějškem Joschkou Fischerem. Za pozitivní označil, že se podařilo dohodnout cesty Fichera a Merkelové do Prahy a připravuje se i návštěva kancléře Gerharda Schrödera. "České republice to prospěje," poznamenal šéf české diplomacie.

"Také opozice důrazně podporuje rozšíření Evropské unie," zjistil Svoboda u Merkelové, která předsedá křesťanským demokratům (CDU) a v německém parlamentu i celému konzervativnímu bloku CDU/CSU.

O dekretech se podle Svobody nejednalo nejen u Fichera, ale ani u Merkelové. "To je téma, které vždycky zvedne nebo otevírá někdo mimo místnosti, kde se jedná," konstatoval Svoboda. "Nikoho nenapadlo tuto otázku otevřít," dodal na závěr svého asi tříhodinového pobytu v německém hlavním městě.

Po prosincovém kodaňském summitu Evropské unie Merkelová minulý měsíc v rozpravě Spolkového sněmu mluvila o některých nedostatcích v kandidátských státech, ale jako jediný konkrétně jmenovala českou neochotu vyrovnat se s historickým "bezprávím". Česko dosud neuznalo, že bezpráví nemůže být základem budoucí demokracie, uvedla ve zjevné narážce na takzvané Benešovy dekrety, které vytvářely prostor k poválečnému vyvlastnění a vysídlení Němců. Členství ČR v EU nezpochybnila, ale připomněla, že její formace se bude i přes budoucí společné členství vždy zasazovat o právo vysídlenců na jejich bývalou domovinu.

Vdova může nyní opět žádat o vrácení celého majetku Walderoda

Vdova po Karlu Des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová z Rakouska může opětovně žádat české úřady o vrácení celého majetku svého manžela, který mu byl zabaven po druhé světové válce na základě Benešových dekretů.

Vyplývá to z úterního rozhodnutí Ústavního soudu, který rozhodoval o kauze Walderode již potřetí a zopakoval předešlá rozhodnutí. Hlavním důvodem, proč pozemkové úřady a soudy nechtěly majetek vydat, bylo sporné Walderodeho občanství. Ústavní soud nyní ale opět jasně potvrdil, že státní příslušnost šlechtice není v restituční kauze překážkou.

Senátorům ODS a KSČM vadilo, že Železný nedostal odklad

Členům senátního imunitního výboru za ODS a KSČM vadilo, že senátor a ředitel televize Nova Vladimír Železný nedostal dvoutýdenní odklad na další obhajobu. Novinářům řekli, že proto nepodpořili úterní rozhodnutí výboru, aby byl senátor vydán k dalšímu trestnímu stíhání pro poškozování věřitele a daňovým únikům.

Železný chtěl čtrnáctidenní odklad kvůli tomu, aby se mohl vyjádřit k novým podezřením, kvůli nimž dosud nebyl vyšetřován. Prohlásil, že o těchto podezřeních ví teprve šest dní, a nemohl se na ně řádně připravit. Železný soudí, že policie případ zmanipulovala a nedodala Senátu všechny důkazy.

"Domnívali jsme se, že čtrnáctidenní odklad nebude na překážku věci. Takto zbývá určitá obava, že na plénu se mohou objevit věci, které mandátový a imunitní výbor dostatečně neprojednal," uvedla místopředsedkyně výboru Alena Palečková.

Shodný názor má další místopředseda výboru Jaroslav Doubrava (KSČM). "My jsme panu Železnému nedali čtrnáctidenní odklad k tomu, aby mohl dokladovat, že se skutečně jedná o - když neřeknu šikanu, tak o nekorektní postupování při vyšetřování jeho případu," uvedl.

Zástupci ostatních stran se nicméně domnívají, že nepochybili. Železný podle předsedy výboru Jana Hadravy (US-DEU) víceméně chtěl, aby členové výboru pronikli hlouběji do celého případu a posuzovali jej věcně. To však nepřísluší výboru ani Senátu, ale soudu.

I Soňa Paukrtová (za US-DEU) nabyla z úterního Železného argumentace dojmu, že by se výbor za dva týdny případem zabýval spíše věcně než z hlediska imunity. Pokládá proto za důležité, aby o kauze co nejrychleji rozhodl nezávislý soud. Podobný názor měla i předsedkyně klubu Nezávislí Helena Rögnerová (za KDU-ČSL).

"Pan senátor Železný přednesl asi hodinovou řeč, která by spíš patřila před soud," uvedl senátor ČSSD Richard Falbr. Pokud je Železný přesvědčen o tom, že kauza je od počátku zmanipulovaná a že se proti němu důkazy vyrábějí, bude pro něj snadné dokázat to u soudu, míní Falbr. "Neztotožnili jsme se s názorem, že celá ta kauza byla vyvolána jen proto, aby mu bránila v jeho politické činnosti," dodal za většinu členů výboru.

Podle Železného výbor doporučil Senátu jeho vydání, aniž se důkladně s kauzami seznámil. Je proto rozhodnut na schůzi Senátu příští týden ve čtvrtek seznámit všechny senátory s vývojem svých kauz a předložit všechny důkazy, které mu výbor neumožnil doložit. Uvedl to v písemném prohlášení, které zaslal ČTK jeho mluvčí Martin Chalupský.

Jako důkaz manipulace Železný uvedl smlouvu mezi společností ČNTS, která byla provozovatelem Novy, a advokátní kanceláří Toman - Devátý. Společnost si u nich podle Železného "objednala" jeho trestní stíhání za odměnu tří miliónů korun. Dokument podle něj předal výboru jeden ze senátorů.

"Ani tento argument nepřesvědčil senátory, aby se průběhem vyšetřování dále zabývali, přestože jde o přímou objednávku na moji kriminalizaci. Kdyby mi byl poskytnut čas, byl bych schopen předat výboru ještě další materiály, které by doložily manipulativní charakter žádosti o mé vydání," dodal Železný.