Zprávy Radia Praha

Česká poslanecká sněmovna je po úterý opět kompletní

Poslanecká sněmovna je po od úterý opět kompletní a má všech 200 členů. V úvodu jednání dolní komory totiž složil slib nový poslanec za ČSSD Robin Böhnisch, který nahradí Jiřího Rusnoka. Tento exministr průmyslu a obchodu se poslaneckého mandátu vzdal minulou středu kvůli problémům, jež měl v ČSSD.

Sněmovna tak má po dnešku znovu 200 poslanců, z nichž 70 je z ČSSD, 58 z ODS, 41 z KSČM, 21 z KDU-ČSL a deset z Unie svobody- DEU. Šestadvacetiletý student a obecní zastupitel Böhnisch z Mladých Buků na Trutnovsku zkusí skloubit svá doktorandská studia na Univerzitě v Pardubicích s prací ve sněmovně. Böhnisch se chce věnovat především problémům životního prostředí a školství.

Rusnok odešel ze sněmovny poté, co ho někteří jeho straničtí kolegové začali obviňovat z neúspěchů při parlamentních hlasováních. Rusnokovi vyčítali, že při nich chyběl. Předtím se Rusnok dostal do nemilosti premiéra a předsedy ČSSD Vladimíra Špidly kvůli tomu, že při únorové volbě prezidenta republiky dal hlas kandidátovi opoziční ODS Václavu Klausovi. Špidla následně Rusnoka odvolal z vlády. Rusnok byl pak v březnu jediným protikandidátem Špidly na křeslo předsedy ČSSD, ale neuspěl.

Situace ve sněmovně ukazuje, že příchod Böhnische do dolní komory nebude na dlouhou dobu poslední změnou. Možná už brzy opustí řady poslanců lidovec Miloslav Výborný a unionista Vladimír Mlynář. Výborný se chce poslaneckého mandátu se vzdát v okamžiku, kdy Senát vysloví souhlas s jeho nominací do Ústavního soudu. Po Výborném se chce mandátu vzdát Mlynář, který za svoji absolutní prioritu považuje práci na ministerstvu informatiky.

Výborného by měl nahradit současný náměstek ministra obrany Pavel Severa (KDU-ČSL). Severa ale ještě není rozhodnut, zda do sněmovny chce. Pokud by se nechtěl stát poslancem, přijde podle kandidátky řada na dalšího lidovce Jiřího Kráčmara. Za Mlynáře by měl přijít starosta Hlinska Robert Vokáč.

Navíc se dá očekávat, že další poslanci by mohli opustit sněmovnu v příštích dvou letech. Mezi kandidáty do Ústavního soudu se totiž objevují jména dalších poslanců, například Stanislava Křečka (ČSSD), Vlasty Parkanové (KDU-ČSL) a Zuzky Rujbrové (KSČM). Další poslanci by chtěli příští rok kandidovat do Evropského parlamentu - v tomto případě padlo v kuloárech jméno mimo jiné Jana Zahradila (ODS). Česko má mít v europarlamentu 24 zástupců. Poslanci, kteří by se stali ústavními soudci, nebo se dostali do EP, by museli sněmovnu rovněž opustit.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání neúplná, sněmovna vybrala jen šest členů

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zůstává neúplná. Sněmovna v úterý při veřejné volbě vybrala z 18 kandidátů jen šest lidí, které navrhuje premiérovi jmenovat do tohoto klíčového mediálního orgánu. Rada, která má v plném počtu 13 členů, tak v podstatě zatím nemůže normálně pracovat.

Vládní koalice proti vůli opozice prosadila veřejné hlasování. Pak ale nedokázala naplnit svůj původní plán, totiž prosadit do rady devět svých kandidátů. Z šesti lidí, kteří uspěli, jsou tři za ČSSD, jeden za KDU-ČSL a jednoho navrhla US- DEU. V hlasování uspěl také kandidát KSČM - bývalý komunistický poslanec Dalibor Matulka.

Za ČSSD ve sněmovně uspěla spisovatelka, signatářka Charty 77 a zakládající členka Občanského fóra Eva Kantůrková, spisovatel a politik Jan Kostrhun a Petr Pospíchal,signatář Charty 77, předseda Helsinského občanského shromáždění a do roku 1998 velvyslanec České republiky v Bulharsku. Za US-DEU byl Rady zvolen mediální odborník Milan Jakobec,který byl v první polovině 90. let vedoucím úřadu vysílací rady. V současné době pracuje jako ředitel Diplomatické akademie a zástupce ředitele Ústavu mezinárodních vztahů. Radním za KDU-ČSL se stal bývalý senátor Jiří Šenkýř.

Ve čtvrtek začne hlavní část kampaně před referendem o vstupu do EU

Ministr zahraničí Cyril Svoboda slibuje, že od čtvrtka začne hlavní část kampaně před červnovým referendem o vstupu země do EU. Od května se o to postarají hlavně televizní spoty, v nichž budou vymyšlený irský počítačový expert, finská manažerka a řecký kavárník sdělovat výhody členství v Evropské unii. Autoři kampaně nezapomněli ani na billboardy a inzeráty.

Televizní spoty půjdou zhruba třikrát denně na prvním programu České televize a v televizi Nova, řekla novinářům ředitelka komunikačního odboru ministerstva Jana Adamcová. Na Primě podle ní kvůli její nižší sledovanosti nakonec nebudou.

Ir James neopomene ve svém televizním sdělení Čechům hovořit o pivu, blonďatá Finka Suvi-Anne bude klást hlavní důraz na růst hospodářství a spot se starším Řekem Georgiosem připomíná pohodu na dovolené při kávě. Irsko do EU vstoupilo v roce 1973, Řecko v roce 1981 a Finsko před osmi lety.

"Hledali jsme typické představitele členských států EU a jejich názory. Udělali jsme průzkum a pak jsme se do těchto zemí přímo vypravili a hledali vhodné protagonisty," řekl k projektu kreativec reklamní agentury Martin Charvát. Tak jako u billboardů a inzerátů, kde se objeví fiktivní portugalský rybář, rakouská důchodkyně a španělská řidička autobusu, mají být spoty určitou životní výpovědí.

Všelidové hlasování se bude konat 13. a 14. června. Pro kampaň se ministerstvu zahraničí podařilo od tuzemské automobilky získat k používání zdarma 14 škodovek, které budou jako "modré hlídky" jezdit po krajích a poskytovat informace o EU a distribuovat různé letáky.

Na billboardy, spoty a inzeráty vyčlenilo ministerstvo 70 z celkových 200 milionů korun. Svobodův úřad dále zajistil od ledna 171 informačních akcí a minimálně 140 jich zbývá uskutečnit. Ministr také informoval, že bezplatná linka o EU 800 200 200 odpoví měsíčně kolem 15.000 dotazů, celkově již přes 270.000. Každá domácnost by také měla před plebiscitem dostat leták s výtahem přístupové smlouvy k EU, neboť právě na ni se bude vláda v referendu ptát.

Svoboda: Místo, jenž se nabízí pro RFE/RL, uspokojilo experty USA

Lokalitu, kterou nabízí ministerstvo zahraničí pro přestěhování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), zkoumali v ČR američtí experti, mimo jiné na bezpečnost. Podle ministra zahraničí Cyrila Svobody je český návrh uspokojil a budou o něm nyní jednat v USA. Svoboda ale neuvedl, jakou možnost česká vláda nabízí. Již dříve se spekulovalo o tom, že by se pro rádio postavila nová budova.

Podle Svobody Američané proti návrhu nejsou. "Byli v místě se podívat na způsob toho řešení a odpověď je pozitivní," uvedl šéf české diplomacie, jehož úřad má mapování možností na přemístění RFE/RL na starosti. Svoboda připustil, že na vyřešení stěhování není už moc času, protože smlouva na pronájem budovy bývalého federálního shromáždění v centru Prahy vyprší příští rok. Není ale zřejmě ani vyloučeno, že by se mohla prodloužit. Za pronájem platí RFE/RL symbolický jeden dolar měsíčně (asi 29 korun) a ročně investuje dva miliony dolarů (asi 58 milionů korun) do údržby budovy.

Již dříve se spekulovalo se o tom, že by nové sídlo mohlo být v Kunraticích na okraji Prahy. Podle dřívějšího vyjádření mluvčí RFE/RL Winterové nejsou v rozpočtu rádia na rok 2004 peníze na stěhování. Kolem toho, kdo by případně novou budovu zaplatit, tak není jasno. Svoboda dříve naznačil, že stěhování by ČR neplatila.

O přemístění stanic, financovaných Američany, se začalo více mluvit po předloňských teroristických útocích na USA. Rádio, které je blízko frekventovaného Václavského náměstí, hlídají vojáci a okolo něj je i omezena doprava.

Nedávno se objevily úvahy, že by se RFE/RL mohlo přestěhovat do Turecka, chce vedení rádia však chce zůstat v Praze. Podle některých zástupců americké komunity je rádio pro Prahu nejen prestižní, ale i finančně výhodnou věcí.

Zahradil: ČR s Británií spojuje důraz na národní rozhodování v EU

Větší důraz na národní rozhodování v rozšířené Evropské unii - to je společný zájem České republiky a Velké Británie. Po schůzce s labouristickou poslankyní britského parlamentu Gisely Stuartové, která v úterý navštívila Poslaneckou sněmovnu, to řekl poslanec opoziční ODS Jan Zahradil.

"Shodli jsme se, že nás znepokojují určité tendence, které v Konventu probíhají, tedy zejména snaha vytvořit z Evropské unie strukturu, ve které převládají nadnárodní prvky," poznamenal Zahradil.

Podle Stuartové se také Britové tradičně kloní k tomu, aby nadnárodní prvky v EU nepřevládaly. "Bohužel česká vláda je jiného názoru, ale já jako opoziční politik si v této věci s Brity rozumím," dodal Zahradil.

Právě Zahradil a Stuartová jsou členy Konventu o budoucnosti Evropské unie. Jeho členové diskutují o tom, jak by měla Evropská unie vypadat poté, co se příští rok rozšíří ze současných 15 na 25 členů.

V Konventu se diskutuje především o reformě institucí Evropské unie. Poslední spor se vede například kolem zřízení funkce evropského prezidenta, který by prakticky nahradil současné půlroční rotující předsednictví EU.

Zatímco Británie se v této otázce kloní spíše na stranu větších států, které jsou pro prezidenta, menší státy, k nimž se řadí i Česká republika, podobný návrh odmítají. Takzvané rotující předsednictví totiž zaručuje malým zemím šanci, že jednou povedou Evropskou unii.

Většina peněz z konta SOS Povodně už byla postiženým rozdělena

Z povodňové sbírky SOS Povodně, kterou hned po loňských srpnových povodních vyhlásila společnost Člověk v tísni při České televizi, se sešlo 262 milionů korun. Většina peněz už byla rozdělena. Zbytek dostanou potřební do konce června, řekl novinářům vedoucí humanitárních operací společnosti Šimon Pánek.

Rodinám a jednotlivcům bylo už vyplaceno 121 z plánovaných 150 milionů korun. Finanční podporu dostávají na opravy a výstavbu bytů i domů a na obnovu základního vybavení domácnosti. Společnost prověřuje každou žádost. Prozkoumala situaci ve více než 5000 domácnostech v téměř 170 městech, vesnicích a osadách. Pomoci se zatím dočkalo více než 3300 rodin. Částka na domácnost činila v průměru 36.000 korun. Dalších 512 případů zůstává z různých důvodů otevřeno, část byla zamítnuta.

Nyní se vyplácí podpora hlavně lidem, kteří začali stavět. Příspěvky na opravu bytu či domu a obnovu vybavení domácností se pohybují od 10.000 do 100.000 korun, výjimečně více. V databázi SOS Povodně je 352 zaregistrovaných případů demolic. Prvních 240 již převzalo od 40.000 do 250.000 korun.

Výše přidělených peněz pro jednotlivé kraje závisí nejen na míře postižení, ale i na finanční pomoci dalších humanitárních organizací. Poměrně málo dostali například Jihočeši, jimž vydatnou pomoc zajišťovala katolická charita, zmínil Pánek.

Z konta budou financovány i projekty veřejného zájmu. Zejména dárci vysokých částek chtěli vědět, nač přispějí. Jejich vázané dary půjdou na opravy objektů, institucí a systémů, které jsou nutné pro normální život obce. Postaví se za ně obecní byty, mosty, čistírny vod a vodovody a opraví školy, sociální a kulturní zařízení. Celkem má jít na tyto účely 90 milionů korun.

Částka 15 milionů korun pokryla projekty přímé pomoci, tedy materiální humanitární pomoc, vyslání a vybavení dobrovolníků či vysoušení domů.

Komise pro cenné papíry, zda Invesmart vypořádal povinný odkup akcií Union banky

Komise pro cenné papíry zahájila šetření, zda Invesmart a Union Group vypořádaly smlouvy uzavřené při povinném odkupu akcií Union banky. Podle obchodního zákoníku totiž nesmí lhůta pro zaplacení kupní ceny překročit 60 dnů od uzavření smlouvy, obě společnosti však tuto povinnost dosud nesplnily.

Invesmart přitom nabídku uveřejnil již 17. ledna a podle informací ke 4. březnu nabídku využili čtyři akcionáři, kteří celkem drželi zhruba 9500 akcií banky.

Invesmart musel nabídku na odkup předložit poté, co na konci loňského roku získal majoritní podíl v Union bance. Při porušení zákona však podle komise nesmí společnost vykonávat hlasovací práva s akciemi, kvůli kterým musela vyhlásit povinný odkup.

Union banka čelí vážným finančním problémům a v nejbližších dnech zřejmě definitivně přijde o bankovní licenci.

Spor odborářů s Milošem Zemanem má opět projednávat městský soud

Sporem odborářů z ostravské Nové huti s bývalým premiérem Milošem Zemanem se má opět zabývat Městský soud v Praze. V úterním odvolacím řízení o tom rozhodl vrchní soud, který mu případ vrátil. Čtveřice odborářů Zemana žalovala kvůli tomu, že je před třemi lety označil za kolaboranty, kteří přihlíželi tunelování největší české ocelárny.

Městský soud loni v září vynesl rozsudek, podle něhož se měl Zeman žalobcům za své výroky písemně omluvit. Vrchní soud však tento verdikt zrušil.

Odvolací senát pod předsednictvím Naděždy Žákové se neztotožnil s právním názorem soudu prvního stupně, že k oprávněnému použití výrazu "tunelování" musí předcházet pravomocný odsuzující verdikt v trestní věci. Vrchní soud také poukázal na písemné vyjádření, v němž Zeman konkrétně shrnul, co jej ke kritickému vyjádření vedlo. Městský soud má tedy důvodnost jeho námitek přezkoumat.

Odboráři ani bývalý premiér se jednání nezúčastnili. "Jsme spokojeni, i když ne zcela," řekl novinářům po vyhlášení usnesení vrchního soudu Zemanův právní zástupce Petr Chyla. Předsedkyně senátu totiž jmenovala jen asi pět či šest bodů, z navrhovaných deseti, v nichž měl městský soud dokazování doplnit.

Právní zástupce odborářů Marek Steiner je přesvědčen, že spor dopadne pro jeho klienty úspěšně. Žalobci podle něj žádné ze svých povinností nezanedbali.

Zeman ještě jako předseda vlády 20. dubna 2000 na tiskové konferenci prohlásil, že je dojat organizováním demonstrací na záchranu Nové huti. Protestní akce pořádali právě zástupci zaměstnanců. Členové odborů, kteří několik let seděli v dozorčí radě podniku, podle Zemana kolaborovali s vedením ostravské firmy. "Považuji je za lidi, kteří mlčky přihlíželi tunelování, zatímco měli hájit zájmy zaměstnanců," prohlásil tehdy Zeman.

V kalendáři se možná objeví dny obětí holokaustu a komunismu

Obětem nacistické a komunistické zvůle bude možná v budoucnu věnován jeden den v roce. Vláda na svém pondělním zasedání souhlasila s poslaneckým návrhem, aby se významným dny stal 27. leden jako připomínka obětí holokaustu a 27. červen jako den obětí komunismu.

Vicepremiér Petr Mareš (US-DEU) ve vlastní verzi novely zákona o státních svátcích původně navrhoval, aby se počet významných dnů rozšířil i o den válečných veteránů. Slavit by se podle něj měl podobně jako v řadě jiných států 11. listopadu. Nakonec ale svůj návrh stáhl. Kabinet doporučil dopracovat poslaneckou iniciativu o některé náměty ministrů, uvedla Marešova náměstkyně Jaroslava Sporková. Je ale možné, že den veteránů se do novely dostane až během projednávání v parlamentu.

Nyní jsou významnými dny 12. březen, který připomíná vstup České republiky do NATO, a 5. květen, kdy v roce 1945 začalo povstání českého lidu proti nacistické okupaci. V kalendáři jsou někdy označeny červeně, ale proti státním svátkům a dnům pracovního klidu jsou běžnými pracovními dny.

Nově navržené svátky by se vztahovaly ke konkrétním historickým událostem: 27. ledna 1945 byl osvobozen nacistický koncentrační tábor v Osvětimi a 27. června 1950 byla po vykonstruovaném procesu popravena národněsocialistická politička Milada Horáková. Vzpomínka na oběti holokaustu a komunismu by měla být výrazem úcty k těm, které tyto zločinné režimy připravily o základní lidská práva, zejména práva na život. "Není jiného režimu, jiné ideologie, která by rozsévala smrt v takovém měřítku jako nacismus a komunismus," zdůvodnili svůj návrh zákonodárci.

Není zatím jisté, zda komunisté podpoří památku obětí komunismu. Poslanec a místopředseda KSČM Jiří Dolejš ale soudí, že by KSČM měla dát najevo, že je schopna sebekritiky.

Den válečných veteránů se slaví podle Mareše ve všech demokratických zemích Evropy, v USA a v Kanadě. Datum bylo zvoleno podle 11. listopadu 1918, kdy bylo uzavřeno příměří mezi státy Dohody a Německem. Přestože se vztahuje k první světové válce, jde o vzpomínku na veterány všech válečných konfliktů.

MF snížilo odhad letošního růstu HDP na 2,3 z 3,3 procenta

Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze snížilo odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 2,3 procenta z předchozích 3,3 procenta.

"Ve světle snížení prognóz globálního hospodářského růstu a většího pesimismu, co se týče oživení v Evropě, je logickou reakcí snížit odhady růstu malé otevřené ekonomiky, jíž ČR je," řekl hlavní ekonom Patria Online David Marek.

Nová prognóza MF patří k těm pesimističtějším. Například Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) minulý týden snížila odhad letošního růstu HDP České republiky ze 3,3 procenta na 3,0 procenta. Podle nové předpovědi České národní banky si domácí ekonomika letos nepolepší o 2,2 až 3,5 procenta odhadovaných v lednu, ale pouze o 2,3 až 2,9 procenta. Odhady ekonomů se pak pohybují v pásmu 2,1 až 2,5 procenta.

Česká ekonomika se tak zřejmě svým letošním růstem zařadí na chvost kandidátských zemí střední a východní Evropy.

Za Česko bude obnovu Iráku koordinovat zřejmě Janina Hřebíčková

Českým koordinátorem v Úřadu pro rekonstrukci a humanitární pomoc v Iráku se zřejmě stane Janina Hřebíčková. Po vyřízení všech formalit bude první z týmu asi 20 odborníků, které Česko do Iráku vyšle. Experti tam budou pomáhat úřadům a obyvatelům a také radit vedení českých podniků, které mají zájem podílet se na poválečné obnově země. Kompletní tým českých expertů by měl být znám do 15. května.

Janina Hřebíčková pracovala v uplynulých 11 letech u různých mezinárodních organizací, převážně OSN, a bylo to většinou v krizových oblastech: na Blízkém východě v Izraeli, potom v Jižní Koreji a posledního osm a půl roku ve všech republikách bývalé Jugoslávie. V Iráku byla před 13 lety jako novinářka.

V Iráku už nyní působí v rámci humanitární pomoci čeští lékaři. Ministerstvo zahraničí už také poskytlo dva miliony korun Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky. Česká republika byla společně se zástupci USA, Austrálie, Velké Británie, Španělska a Polska přizvána na schůzku o sestavení prozatímní irácké vlády.

ČR zvýší Američanům poplatky za pracovní a dlouhodobá víza

Česká republika zvýší pro Američany poplatky za pracovní víza a víza pro pobyt delší než 90 dnů. Do tří měsíců pobytu občané Spojených států nadále vízum nepotřebují. Ministr zahraničí Cyril Svoboda nepřímo potvrdil, že česká strana tímto reaguje i na zpřísněný režim vydávání turistických víz pro Čechy a také řekl, že náklady na chod konzulátů se zvyšují. Americké velvyslanectví nyní požaduje, aby k pohovorům chodili všichni čeští žadatelé, když dříve to byla třetina, a navíc zavedlo placenou linku, kde se rozhovor dojednává.

Zpřísnění režimu pro české občany kritizovali i někteří senátoři a poslanci. Šéfa sněmovního zahraničního výboru Vladimíra Laštůvku to rozzlobilo natolik, že hovořil o nutnosti reciprocity, tedy buď oboustranně bezvízovém styku s USA či zavedení víz pro Američany. Česko-americký vízový vztah je nevyvážený: Češi vízum pro cesty potřebují, Američané pro maximálně tříměsíční turistický pobyt nikoli. Americké velvyslanectví zpřísnění režimu vysvětluje světovými bezpečnostními riziky a také tím, že za oceánem pracuje nemalé množství Čechů bez potřebného povolení.

Archeologové našli na Plzeňsku 1000 let staré torzo kánoe

Unikátním nálezem se mohou pyšnit plzeňští archeologové. V řece Úslavě ve Starém Plzenci na Plzeňsku totiž objevili asi 1000 let staré torzo kánoe. Zbytek plavidla, vydlabaného z jednoho dubového kmene, je 3,5 metru dlouhý a 70 centimetrů široký i vysoký. Takzvaný monoxyl odborníci vyzvedli pomocí bagru z říčního dna.

"V České republice jde o unikátní nález. Dosud odborníci objevili asi tři desítky podobných plavidel, a z toho jen třetina jsou celé zachovalé lodě," uvedl archeolog Petr Kočár. Doplnil, že monoxyl může být v některých případech dlouhý až osm metrů.

Zbytek plavidla objevili podle Kočára zcela náhodou studenti archeologie, když bloumali kolem řeky. "Původně prý našli jiný, menší kus lodě. Když jsme to šli obhlédnout, objevili jsme další kus, ale ten původní mezitím někam zmizel. Podíváme se po něm hned, jen co bude voda teplejší," řekl Kočár.

Po základním ošetření budou archeologové nález konzervovat a poté restaurovat. Až budou úpravy hotové, objeví se plavidlo v blovickém muzeu na Plzeňsku.

Filmový festival ve Zlíně představí tvůrce ze 32 zemí

Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež nabídne od 25. do 31. května více než 200 filmů divákům ve Zlíně, ale také v sedmi dalších městech. Letošní 43. ročník obeslalo více než 32 světových kinematografií, upřesnil na úterní tiskové konferenci prezident festivalu Vítězslav Jandák.

O Zlaté střevíčky a ostatní ceny dospělé a dětské poroty budou tradičně usilovat autoři hrané a animované tvorby pro děti a mládež. Vavříny chtějí získat filmaři ze států visegrádské čtyřky. Jednou z novinek je soutěž evropských debutů, v níž se představí autoři z Rakouska, Slovinska, Maďarska, Řecka, Česka a dalších států. Práci opět zahájí ekumenická porota.

Zlín se stal po vzniku Univerzity Tomáše Bati studentským městem. "V nesoutěžní sekci jsme proto připravili mezinárodní prezentaci studentských prací, dokumentů, českých televizních děl pro děti a mládež, úplně zapomenutých filmů z 50. let a toho nejlepšího, co natočil klasik české animované režie Břetislav Pojar. Ten ve Zlíně také obdrží cenu za celoživotní dílo," řekl Jandák.

Doprovodný program odstartuje 6. května v Praze výstavou filmových klapek v Goethově Institutu na Masarykově nábřeží. Klapky pak budou vydraženy 30. května ve Zlíně, kde se o den dříve uskuteční Německý den. "Tato země je vyhlášená tvorbou filmů pro mládež. Pozvali jsme filmové a televizní hvězdy, ale hlavně tvůrce," řekl programový ředitel festivalu Pavel Melounek.

V červenci budou na Hradě vystaveny pravé korunovační klenoty

Počátkem července budou na Pražském hradě k vidění korunovační klenoty. Nejvzácnější český poklad si budou moci návštěvníci Hradu prohlédnout znovu po pěti letech, kdy ležel uzamčen v nejpřísněji střežené komnatě. Důvodem pro opětovné vystavení klenotů je skutečnost, že letošní rok je bohatý na výročí.

Svatováclavská koruna je zhotovena z jednadvacetikarátového zlata, je posázená drahokamy a váží téměř 2,5 kilogramu. Další korunovační insignie tvoří zlaté jablko a žezlo z první poloviny 16. století, které jsou zdobeny safíry, spinely a perlami. K vidění by měl být také svatováclavský meč asi z roku 1356 a kříž z ryzího zlata z doby po roce 1354. V současné době jsou klenoty uloženy v korunní komoře, která je jedním z nejnepřístupnějších míst Pražského hradu. K otevření dveří a trezoru se musí sejít sedm klíčů.

Polsko po pěti týdnech opět otevřelo turistické hraniční přechody

Polská hraniční stráž po více než pěti týdnech uzávěry opět otevřela hraniční přechody na turistických stezkách s Českou republikou a Slovenskem. Přechody polská strana dočasně zavřela v souvislosti s válkou v Iráku. Turisté tak mohli hranice překročit jen na klasických silničních a železničních přechodech. Jen na úseku hranice od Harrachova v Krkonoších po Kralický Sněžník na Orlickoústecku je 19 turistických přechodů s namátkovou kontrolou. Přechody mohou využívat pěší turisté, lyžaři či cyklisté ze zemí, s nimiž má Česko a Polsko bezvízový styk.

Sport:

Trenér Brückner dumá, jak poskládá sestavu bez dvou opor

Těžký duel proti kvalitnímu soupeři si žádá nejsilnější sestavu. Ví to i trenér fotbalové reprezentace Karel Brückner, jehož svěřence čeká ve středu zápas s Tureckem, třetím týmem z loňského světového šampionátu. I proto tajil, jak poskládá základní jedenáctku bez dvou obvyklých opor. Již dříve totiž přiznal, že absencí Nedvěda s Galáskem se herní koncepce výrazně naruší. Brückner nemívá ve zvyku hlásat do světa, které hráče pošle do boje, a ani před přípravným zápasem své zásady neporušil. Ale jedno je jisté: na teplický trávník vyběhne ve středu večer alespoň v prvním poločase to nejlepší, co má k dispozici.

Eventualit, jak nahradit dva klíčové záložníky, je hned několik. Nejjasnější se zdá být složení ve středu zálohy. Na Galáskově místě v přípravě alternoval obvykle Gedeon, a ten tedy zřejmě dostane šanci dokázat, že si zaslouží důvěru i v těžkých zápasech.

Více možností se však Brücknerovi naskýtá na postu uvolněném Nedvědem. "Eventualit k poskládání levé strany máme několik, už jsme některé vyzkoušeli," naznačil kouč, že by v úvahu mohla přijít alternativa s vysunutím Jankulovského do středové řady. Ale spíše se očekává, že sáhne k obvyklejšímu tahu a nalevo pošle Šmicera. V útoku by se pak k sobě postavila dvojice Koller - Baroš.

Fotbalisté však slibovali, že ať na hřiště vyběhne kdokoliv, prý bude mít dostatečnou motivaci ukázat, že přípravný a kvalifikační zápas se už od sebe nijak neliší. A motivaci hráčů tentokrát ještě netradičně zvedla dnešní taktická porada u videa, kde hráči mohli sledovat Turky v posledním utkání v Anglii. "Byla to kultivovaná demonstrace, viděli jsme toho dost. Je to silný a především zkušený tým," mnul si ruce Brückner, že jeho plán navodit vhodnou atmosféru se zdařil.

A fotbalisté jeho domněnku potvrzovali. "Sledoval jsem Turky na mistrovství světa, ale určitě v ničem neubrali ani po roce ze svých kvalit. Mají výborné individuality a přitom dostatečně sehraný tým, zaujal mě i výborný presink," uznale pokyvoval hlavou na adresu soupeře Marek Jankulovski.

Předpokládaná sestava ČR: Čech - Grygera, Bolf, Ujfaluši, Jankulovski - Poborský, Rosický, Gedeon, Šmicer - Koller, Baroš.

Čeští hokejisté potvrzují roli favorita na MS v Helsinkách

V dalším utkání v základní skupině na právě probíhajícím Mistrovství světa v ledním hokeji ve Finsku porazili čeští hokejisté v pondělí večer tým Rakouska 8:1. Další, závěrečné utkání ve své skupině sehrají s Finy tuto středu. Na právě probíhající hokejový šampionát do Finska se chystá prezident České republiky Václav Klaus. Kvůli pracovní zaneprázdněnosti je ale připraven mužstvo osobně povzbudit pouze v případě, že český výběr postoupí do finále.

Počasí

Ve středu bude v České republice oblačno až polojasno, odpoledne od jihozápadu v Čechách, večer i na Moravě a ve Slezsku přijdou místy přeháňky nebo i bouřky. Teploty 23 až 27 stupňů Celsia, na západě a severozápadě jen kolem 21, na horách kolem 19. Mírný jihovýchodní vítr se bude měnit na čerstvý jihozápadní a místy v nárazech bude mít rychlost až 70 km za hodinu.