Zprávy Radia Praha

r_2100x1400_radio_praha.png

Evropská unie by podle Špidly neměla vojensky konkurovat USA

Český premiér Vladimír Špidla varuje před tím, aby se Evropská unie stala vojenskou supervelmocí, jež by měla konkurovat Spojeným státům. Špidla soudí, že kdyby se EU stala protiváhou USA, byla by to tragická chyba. Tendence, že by se tímto směrem mohl vývoj ubírat, prý cítí. Na Parlamentním shromáždění NATO v Praze premiér ve středu řekl, že Evropská unie potřebuje vybudovat svoji obrannou a zahraniční politiku, ale nikoli na úkor oslabení transatlantických vazeb. "Úspěch Severoatlantické aliance po řadu desetiletí jejího trvání spočíval v tom, že stála pevně na dvou nohách - jednou v Evropě a jednou na severoamerickém kontinentu," řekl premiér. Podobný názor v pondělí vyslovil i český ministr zahraničí Cyril Svoboda, podle kterého je vznik zcela samostatné obrany EU nepřijatelný.

Pat Cox: Otázka v referendu patří do zvláštní kategorie

V referendu o vstupu do Evropské unie budou Češi odpovídat na otázku, jaká jim nebyla ještě nikdy položena. Bude to otázka, která se týká dalšího osudu jejich země a také každého z nich osobně, otázka zvláštní kategorie, soudí předseda Evropského parlamentu Pat Cox. "Lidé jsou žádáni, aby provedli velké rozhodnutí pro svou zemi a také velkou osobní volbu, ba mezigeneračně také pro své děti a budoucnost svého národa. Otázka nestojí, zda mají, nebo nemají rádi vládu, zda mají, nebo nemají rádi prezidenta. Je to jiný druh otázky. To je třeba zdůrazňovat," řekl Cox v Bruselu v rozhovoru pro ČTK pár hodin před začátkem své předreferendové návštěvy v ČR. Setká se při ní s premiérem Vladimírem Špidlou, s prezidentem Václavem Klausem, s předsedy obou sněmoven parlamentu a s dalšími činiteli. Hlavně se však vydá na "venkov", do obce Chvalšiny na Českokrumlovsku, do Rožnova pod Radhoštěm a do Ostravy. Vedle účasti na konferencích si přeje setkání s občany.

Vláda schválila zapojení vojáků do stabilizačních sil v Iráku

Návrh na zapojení až 400 českých vojáků do stabilizačních sil v Iráku schválila česká vláda. Do mezinárodních jednotek přispívajících k uklidnění situace v Iráku tak hodlá Česko zapojit kontingent sestávající z příslušníků 7. polní nemocnice, 50 vojenských policistů a 15 vojáků jednotek pro civilně-vojenskou spolupráci CIMIC. Kabinet schválil i opatření k ochraně českých pracovníků Úřadu pro obnovu a rekonstrukci Iráku (ORHA), sdělila ČTK vládní mluvčí Anna Stárková. K rozhodnutím vlády se budou muset ještě vyjádřit zákonodárci.

Česká polní nemocnice se svou posílenou ochranou už působí v jihoirácké metropoli Basře, dosud ale na základě jiného mandátu. Zapojení zdravotnického zařízení a roty Vojenské policie do práce stabilizačních sil, zřejmě v britském sektoru Iráku, je podle dřívějších vyjádření ministra zahraničí Cyrila Svobody podmínkou českého podílu na obnově země po desítkách let režimu Saddáma Husajna, mezinárodním embargu a anglo-americkém útoku. Obnovu koordinuje právě ORHA, v němž už jsou i čeští zástupci a to jak v iráckém hlavním městě Bagdádu, tak přímo v terénu, převážně v Basře a okolí. Koordinátorkou je Janina Hřebíčková. Ochranu by jí a jejím kolegům mělo zajišťovat 15 až 20 vojenských policistů.

Vláda chce s EK opět jednat o státní podpoře Třineckým železárnám

Vláda uložila ministru zahraničí Cyrilu Svobodovi, aby ve spolupráci s ministrem průmyslu a obchodu Milanem Urbanem projednal s Evropskou komisí možnost zařazení společnosti Třinecké železárny (TŽ) do programu veřejné podpory v rámci restrukturalizace českého ocelářského průmyslu. ČTK to sdělil tiskový mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Ivo Mravinac. Podle ministra Urbana mají být Třinecké železárny zařazeny na seznam, kde již figurují Nová huť, Vítkovice a Válcovny Frýdek- Místek. "Pokusíme se vyjednávat s Evropskou komisí tak, aby Třinec byl doplněn do tohoto seznamu, přičemž objem finančních prostředků veřejné podpory by se nezvyšoval," řekl ministr. Podle něho má ČR s Evropskou komisí projednán a schválen objem této veřejné podpory ve výši 14,15 miliardy korun. A je pravděpodobné, že tento rámec je na základě podmínek čerpání veřejné podpory otevřený i pro Třinec, upřesnil ministr Urban. Kabinet přitom loni v prosinci tato jednání přerušil, když názor EU byl odmítavý.

Evropská komise ale ve středu vyloučila, že by mohla umožnit zařazení Třineckých železáren na seznam hutních podniků, kterým bude povolena veřejná podpora v rámci restrukturalizace tohoto sektoru. Zopakovala tak jednoznačně svá dřívější stanoviska.

Odboráři TŽ vítají snahu vlády, ale trvají na pomoci

Odboráři Třineckých železáren přivítali rozhodnutí vlády o zahájení jednání s Evropskou unií o případné pomoci společnosti. Nadále však trvají na poskytnutí státní pomoci a nevylučují ani další protestní akce. Několik desítek odborářů ve středu přijelo demonstrovat před Úřad vlády. Na transparentech požadovali především kompenzace železárnám a obávají se, že přijdou o práci. "Je to pouze první krok, jsme ale rádi, že po půl roce došlo k nějakému posunu," řekl ČTK jeden z odborářů. Zástupci společnosti se mimo jiné odvolávají na podobnou pomoc poskytnutou hutím na Slovensku či v Polsku.

TŽ požadují státní kompenzaci ve výši dvou miliard korun za údajné porušení rovnocenných podmínek konkurence, zejména po pomoci vlastníkovi Ispat Nová huť, skupině LNM. Třinecké železárny jsou klíčovým podnikem, pokud jde o zaměstnanost regionu. Pracuje v nich zhruba pět tisíc lidí a dalších deset tisíc pracovních míst s fungováním huti v návaznosti souvisí. Při oddlužení by mohly Třinecké železárny fungovat jako životaschopný podnik, tvrdí ministerstvo průmyslu a obchodu ve zprávě, kterou projednala vláda.

Zaplavené kraje dostanou další 420 mil. z Fondu solidarity

Vláda rozhodla o rozdělení 420 milionů korun z rezervy Fondu solidarity Evropské unie mezi kraje postižené loňskou povodní. ČTK to sdělila mluvčí Anna Stárková. Téměř polovina rezervy by měla směrovat na obnovu pražského Karlína a Libně, dalších sto milionů by měl dostat Terezín. Na opravu kanalizační sítě v Plzni je z rezervy vyčleněno zhruba 53 milionů a pro záchranu archiválií počítá ministerstvo financí s devíti miliony korun. Na škody vzniklé na zařízení pro výrobu a dodávky energií půjde 37 milionů, poskytnutí těchto prostředků soukromým subjektům však musí ještě schválit antimonopolní úřad. Zbývajících 19 milionů korun je určeno na kurzovou rezervu a jejich čerpání bude záležet na pohybu kurzu koruny vůči euru, uvedlo ministerstvo. Z celkové částky Fondu solidarity EU (zhruba čtyři miliardy korun) již byly na odstranění následků povodňových škod ze srpna 2002 rozděleny mezi kraje a ústřední orgány prostředky ve výši 3,666 miliardy korun.

Nové tajné spojení vláda nepřijala

Kabinet nepřijal koncepci nového vládního tajného spojení, kterou mu předložil ministr vnitra Stanislav Gross. Ministr má návrh přepracovat do konce letošního roku, řekla ČTK po zasedání vlády její mluvčí Anna Stárková. Důvody odmítnutí koncepce nesdělila. Dosavadní systém utajeného spojení už nevyhovuje, protože je podle dřívějších informací Marie Masaříkové z tiskového oddělení ministerstva vnitra schopen přenášet jen hlasové zprávy a není propojen se zahraničními institucemi. Nová koncepce předpokládá využití moderních technologií, které jsou s to přenášet i textové či obrazové dokumenty. Gross uvažuje o rozšíření dosavadního systému, který provozuje jeho úřad. Požaduje ale posílení jeho kapacity. Systém má navíc umožňovat přenos utajovaných skutečností ze zahraničí. Nezbytné je to v souvislosti se začleňováním ČR do Evropské unie a pro spolupráci v NATO. Utajení přenášených dat bude zajištěno zašifrováním.

Euronovela mediálního zákona slaďuje české normy s Bruselem

Vláda schválila návrh novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, která má sladit české mediální právo s legislativou Evropské unie. Sněmovna už tuto normu jednou projednávala, ale rozdílem jediného hlasu ji neschválila. Česká republika potřebuje podle ministerstva kultury novelu k uzavření přístupové kapitoly audiovize. Dolní komora euronovelu neschválila v dubnu po několikaměsíčním projednávání. Vládní návrh do sněmovny původně putoval v podobě čistě harmonizační novely, ovšem poslanci do ní navrhli zapracovat i řadu jiných, poměrně významných změn. Pro výslednou podobu textu se pak po sporu opozice a vládních poslanců nepodařilo najít dost hlasů potřebných ke schválení. Ministr kultury Pavel Dostál je přesvědčen, že i tentokrát někteří poslanci vystoupí s "nesmyslnými" návrhy, které do novely nepatří.

Vláda chce zmírnit přístup k vězňům a učit je životu na svobodě

Stát by měl zmírnit povinnost vězňů hradit náklady pobytu ve vězení a učit je životu na svobodě. Předpokládá to návrh novely zákona o výkonu trestu odnětí svobody, který podle mluvčí vlády Anny Stárkové kabinet schválil. Odsouzení přispívají na každý den svého věznění 45 korun. Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Ivy Chaloupkové se této povinnosti nezbaví ani tehdy, když jim stát nezajistí při výkonu trestu zaměstnání. V takovém případě odcházejí na svobodu s dluhem, který roste o úroky z prodlení. Nakonec je neúnosný i pro ty, kteří by měli dobrou vůli ho zaplatit, řekla mluvčí. Napříště by už vězni, kterým stát nesežene práci, nemuseli platit náklady za pobyt ve vězení. Je jich teď podle Chaloupkové asi polovina. Vězeň by ale nesměl nabízenou práci odmítnout. Ministerstvo novelou reaguje mimo jiné na kritické připomínky Evropského výboru proti mučení (CPT) při Radě Evropy. Nápravná zařízení by měla mít také určitá výstupní oddělení, v nichž se vězni budou učit žít na svobodě. Připravovat by je měla na zvládání obtížné situace, které by je mohly přivést zpět za mříže.

Vláda chystá vlastní zákon, který upraví provoz na silnicích

Vláda odmítla poslanecký návrh, který omezuje rychlost autobusů mimo obce z 90 na 80 a na dálnicích ze současných 130 na 110 kilometrů v hodině. Chystá totiž vlastní, širší novelu zákona o pozemních komunikacích, která bude obsahovat i další změny. Ministr vnitra Stanislav Gross ČTK řekl, že vláda není v zásadě proti snížení rychlosti autobusů, v poslaneckém návrhu jí ale chyběly sankce. Poslanci chtěli například zpřísnit požadavky na řidiče autobusů. Cestující by napříště mohl vozit jen člověk, který má už minimálně dvouletou praxi s řízením nákladního automobilu. "Chyběly v tom jakékoliv kontrolní mechanismy, zase by to byla jen deklarace, kterou nebude moci v praxi kontrolovat," vysvětlil odmítnutí Gross. Bude proto prosazovat, aby ve vládní předloze byly jednoznačné postihy za nedodržení pravidel.

Venkovní plastiky a části staveb se asi nebudou moci vyvážet

Venkovní plastiky a části staveb se asi nebudou moci vyvážet. Novela zákona o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, kterou vláda schválila, tím chce udělat přítrž útoku zlodějů na boží muka, kapličky či kašny, řekla ČTK mluvčí vlády Anna Stárková. Úprava se podle ministerstva kultury týká takzvaných předmětů kulturní povahy, které ale nepatří mezi chráněné památky, nejsou archiváliemi ani sbírkovými předměty. Kulturní památky podléhají jiným zákonům - nesmějí být například vůbec vyváženy na dobu neurčitou. Podobné zákony, které upravují pohyb kulturního dědictví v jednotlivých státech Evropské unie, má podle ministerstva většina členských zemí. Znamená to, že kromě zákonů o pohybu památek v celém společenství si může každý stát vytvořit vlastní pravidla týkající se předmětů kulturní hodnoty, které jsou významné z jeho pohledu. Novela neřeší spornou dovozní daň, která je u uměleckých předmětů 22 procent, zatímco ve většině evropských zemí se pohybuje mezi pěti a sedmi procenty. Ministerstvo chce její snížení prosadit v novele zákona o dani z přidané hodnoty. Současný stav brání lidem, aby do České republiky vozili či vraceli památky a umělecká díla. Zájem státu by měl být podle mínění ministerstva opačný.

Aktivisté Duhy vyzývali ministry k podpoře vyšší recyklace

Plakátky s obrázkem popelnice dostali ve středu ráno při příchodu do Strakovy akademie ministři. Rozdávali jim je aktivisté ekologického Hnutí Duha, kteří chtějí, aby stát nedotoval výstavbu skládek a spaloven, a naopak se zaměřil na podporu recyklace. Podle návrhu ministra životního prostředí Libora Ambrozka by měla v roce 2010 zahrnout 50 procent komunálního odpadu. "Chceme zrušit dotování spaloven a skládek a dosáhnout 50 procent recyklace. Chceme také speciální plány na nakládání s PVC," řekl ministr Ambrozek, když se před sídlem vlády pozdravil se zhruba třiceti aktivisty. Právě s Duhou a dalšími nevládními organizacemi pracoval na plánu, podle kterého by se mělo s odpady hospodařit příštích deset let. Jestliže vláda plán schválí, budou se podle dokumentu muset řídit kraje, v jejichž kompetenci odpady jsou. Podle Martina Andera z Duhy by nemělo přijetí plánu nic bránit. K dokumentu měla sice připomínky Legislativní rada vlády, ale pouze technické.

Zoo budou mít daňové výhody, sněmovna Klause přehlasovala

Zoologické zahrady budou mít některé daňové výhody. Rozhodla o tom Poslanecká sněmovna, když hlasy 135 ze 183 přítomných poslanců přehlasovala prezidentské veto. Opětovně schválený zákon předpokládá, že zoologické zahrady nebudou muset platit daň z darů a z reklamy. Prezident Václav Klaus v případě tohoto zákona vůbec poprvé využil svého práva vetovat zákon. Klaus sněmovně zákon vrátil právě kvůli tomu, že nesouhlasil s daňovými úlevami. Se stejnou výtkou neprošel zákon Senátem, ale i veto horní komory poslanci v dubnu přehlasovali. Prezidentův mluvčí Tomáš Klvaňa zatím nedokázal říci, zda bude Klaus na svém vetu trvat, a obrátí se například se stížností na Ústavní soud. "Přehlasování veta pana prezidenta nepřekvapilo, očekával to," řekl ČTK. Prezidentovi na zákonu mimo jiné vadilo, že zavádí mimořádné daňové úlevy vybrané skupině prospěšných činností, a ostatní obory tak bezdůvodně diskriminuje. Bál se také toho, že by mohl vést k daňovým únikům. Klausovi dále vadilo, že norma je jednoúčelová, což prý vede k nepřehlednosti právního řádu.

Sněmovna zvolila členy komise k CME, každá strana má dva členy

Ve sněmovní vyšetřovací komisi, která se pokusí objasnit okolnosti prohrané arbitráže s firmou CME, budou každou ze stran zastupovat dva členové. Šéfa komise by měla sněmovna vybrat asi na červnové schůzi. Dolní komora zřídila tuto komisi 21. května. Někteří poslanci sice pochybují o tom, zda má smysl, nakonec se ale v parlamentu dost hlasů pro její vznik našlo. Senátor a bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný už oznámil, že je připraven předložit veškeré doklady, které má k dispozici. Česká republika musela zaplatit CME více než deset miliard korun za znehodnocení její investice do televize Nova. Opozice a koalice se přou o interpretaci arbitráže a o to, kdo za ni nese odpovědnost. Komise má sněmovně výsledky své práce předložit do konce roku.

Vláda prosadila svou, sněmovna veřejně zvolila pět členů Rady ČT

Sněmovna zvolila pět nových členů televizní rady, takže tato rada je kompletní, tedy patnáctičlenná. Vládní koalice si nakonec po tvrdém sporu s opozicí prosadila veřejné hlasování, ačkoli poslanci původně schválili tajnou volbu. Místopředseda sněmovny Ivan Langer na adresu vládní koalice prohlásil, že si "brutálně prosadila svou". Hovořil o "normalizaci" médií. Premiér Vladimír Špidla se proti tomu ohradil a řekl, že do rady do dostali lidé slušní a kvalifikovaní. Volba televizní rady se tedy podle očekávání stala dalším kolem současných sporů opozice a koalice. Vládní politici prosadili většinu svých kandidátů i do rady pro vysílání. Radu teď čeká volba nového ředitele veřejnoprávní České televize.

Sněmovna zvolila všech deset členů vyšetřovací komise k D47

Poslanecká sněmovna hladce zvolila všech deset členů sněmovní vyšetřovací komise k projektu dálnice D47. Komise má zkoumat okolnosti uzavření a následného vypovězení smlouvy o výstavbě dálnice z Lipníka nad Bečvou k polským hranicím s firmou Housing&Construction (H&C). Jsou v ní zastoupeni vždy dva poslanci z každé strany. Předsedu komise by měla sněmovna zvolit ze členů zřejmě na červnové schůzi. Výsledky šetření by komise měla sněmovně předložit do konce listopadu.

Dálnici měla podle smlouvy z loňského června postavit firma H&C, o níž předchozí vláda Miloše Zemana rozhodla bez výběrového řízení. Současná vláda Vladimíra Špidly koncem letošního března rozhodla smlouvu s uvedenou firmou vypovědět s tím, že projekt uskuteční sama. Namísto 125 miliard korun plánovaných H&C by měl projekt vyjít o 40 miliard levněji a doba zprovoznění by se měla zkrátit o rok. H&C by měla získat 600milionové odstupné.

Ombudsman Motejl byl s horečkami převezen do nemocnice

Veřejný ochránce práv, jednasedmdesátiletý Otakar Motejl byl v úterý večer převezen s horečkami do nemocnice v Brně. V nemocnici zůstal na pozorování. Lékaři se snaží zjistit, co horečky způsobilo. ČTK to řekly Motejlova zástupkyně Anna Šabatová a ombudsmanova mluvčí Marcela Horáková. Šabatová uvedla, že Motejl byl nachlazen. V úterý večer se mu přitížilo, dostal vysoké horečky a byl převezen do nemocnice v Brně. Podle jejího vyjádření se Motejl podrobil celkovému vyšetření, při němž se lékaři snaží zjistit, co vysoké horečky způsobilo. Šabatová informovala o Motejlově hospitalizaci Poslaneckou sněmovnu, kde měl Motejl odůvodnit pravidelnou roční zprávu o své činnosti. Místo něho musela před dolní komorou vystoupit Šabatová.

Do řady měst nepřijel prezident od Masaryka, teď tam byl Klaus

V řadě měst, v nichž se při dvoudenní návštěvě Pardubického kraje zastavil prezident Václav Klaus, viděli hlavu státu naposled po vzniku samostatného Československa. Klaus je tak po Tomášovi Garrigue Masarykovi druhým prezidentem, který se zapíše například do historie Vysokého Mýta či Svitav. V Lanškrouně na Ústeckoorlicku byl dokonce prezident vůbec poprvé. "Poslední panovník který se v Lanškrouně zastavil byl císař František Josef I. v roce 1894," řekl ČTK pracovník místního muzea. Pro Svitavy zase zůstane Klaus prvním prezidentem, který k místním občanům promluvil česky. Před ním zde byl v roce 1929 pouze Masaryk, který ještě v tehdy Němci osídlených Svitavách strávil půl dne a pronesl projev německy. Přes nadšení, které Klausova návštěva u většiny obyvatel měst Pardubického kraje vzbudila, se neobešla bez incidentu. V Poličce na Svitavsku se po mítinku poprali Klausovi odpůrci s jeho příznivci, kteří chtěli zničit transparenty s hanlivými nápisy. Šarvátku ukončila policie. Prezidentskému páru, který nebyl incidentu přítomen, však podle mluvčího Tomáše Klvani ani tato nepříjemnost nepokazila dobrou náladu.

AI: Česká republika nemá dobrý systém vyšetřování policie

Česká republika podle Amnesty International (AI) dosud nezavedla systém důkladného a nestranného vyšetřování přečinů spáchaných policisty. AI to uvedla ve své výroční zprávě za minulý rok, kterou zveřejnila v Londýně. Zpráva kromě toho zaznamenává, že muž romského původu zahynul při vyšetřování za podezřelých okolností. Český systém, kdy stížnosti na chování policistů vyšetřují jejich kolegové, kteří jsou podřízeni stejnému nadřízenému, tedy ministerstvu vnitra, kritizovala podle AI i Komise OSN pro lidská práva v roce 2001. Podle komise není takový systém dostatečně důvěryhodný a objektivní. Parlament přijal změnu trestního řádu, podle níž dostal větší pravomoci při takovém vyšetřování státní zástupce. V praxi však podle AI měla tato změna malý dopad na vyšetřování, protože státní zástupce se na něm nepodílí do doby, než je zahájeno trestní řízení. Veškeré kroky před tím jsou plně v režii policejního inspektorátu, jehož role je důležitá zejména v počátku při zajišťování důkazů. Mezinárodní organizace AI dále píše, že v minulosti příslušný inspektorát nedokázal zajistit, aby byly stížnosti na špatné zacházení bezodkladně a nestranně vyšetřeny. "V důsledku toho nebyly osoby odpovědné za porušování lidských práv pohnány před soud a vytvořila se atmosféra, v níž se policisté domnívají, že mohou beztrestně lidská práva porušovat."

Příslušníci PTP si připomněli první pokus o založení organizace

První pokus o založení organizace bývalých příslušníků vojenských táborů nucených prací a pomocných technických praporů (PTP) si ve středu na Žofíně v Praze připomnělo kolem 500 lidí. Pokus v roce 1968 zmařila srpnová invaze vojsk Varšavské smlouvy do tehdejšího Československa, svaz nakonec vznikl až v únoru 1992. Na slavnostním shromáždění byl vedle bývalých "pétépáků" z České republiky i Slovenska přítomen také náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Dopis prezidenta Václava Klause přečetl herec Radovan Lukavský. "Vaše osudy musí být stálou připomínkou každému, kdo v naší zemi žije. Nejen, aby byly mementem minulosti, aby nám všem připomínaly, jaké osobní a lidské tragedie znamená ztráta svobody. Ale abychom od lidí vašich kvalit, vašich zkušeností a vaší morální integrity byli s to brát si inspiraci a slyšet jejich názory a hlasy," citoval Lukavský z Klausova dopisu.

Prvních osm zvláštních pracovních jednotek, nazvaných Pomocné technické prapory, bylo zřízeno 1. září 1950. Příslušníci těchto jednotek, na rozdíl od běžných vojáků, nikdy necvičili se zbraní v ruce. Pracovali v lesích, v uhelných dolech, v kamenolomech a při stavbě silnic či tunelů. Do těchto útvarů byli umísťováni politicky nepohodlní lidé ve věku od 17 do 60 let, prošlo jimi až 40.000 lidí. Pobyt u technických praporů zaplatilo životem na 400 mužů.

Čeští křesťané odjeli na historické ekumenické setkání do Berlína

Stopadesátičlenná skupina českých křesťanů z různých církví odcestovala z Prahy do Berlína na mimořádné celoněmecké církevní setkání, takzvaný "ekumenický Kirchentag". Poprvé se k němu pořadatelsky spojila evangelická a katolická církev. Ekumenicky pojatá akce, připravovaná sedm let, má podle organizátorů přilákat do německé metropole do neděle statisíce hostů. Do Berlína se mají podle tajemnice Ekumenické rady církví Jitky Krausové vypravit na velké ekumenické fórum ze známých osobností například synodní senior Českobratrské církve evangelické Pavel Smetana, český katolický primas kardinál Miloslav Vlk a kněz a vysokoškolský pedagog Tomáš Halík. "Je to především obrovské setkání, na které směřují delegace a skupiny lidí ze všech evropských zemí, patrně největší ekumenická akce v dějinách," řekla ČTK v Praze Jitka Krausová. Zejména evangelické kruhy proto podle ní současně vyjadřují zklamání nad nemožností společného slavení eucharistie, které se pro berlínské setkání předpokládalo jako průlom, ale jemuž z katolické strany zamezila nedávná nová papežova encyklika.

Památkáři nevzdávají boj o renesanční zámek v Opočně

Pardubické územní pracoviště Národního památkového ústavu stále pokračuje ve snaze udržet renesanční zámek Opočno na Rychnovsku v majetku státu. Památkáři v minulých dnech vydali sborník dokumentů týkajících se pokusů o restituci opočenského zámku a také chystají dovolání k nejvyššímu soudu. Chtějí zpochybnit rozhodnutí královéhradeckého krajského soudu zámek šlechtickému rodu vydat. ČTK to řekl zástupce ředitele pardubického územního pracoviště Petr Kovařík. "Sborník jsme rozeslali různým lidem, o kterých si myslíme, že by nám mohli v boji o zámek pomoci," uvedl. Ve stopadesátistránkové publikaci jsou chronologicky seřazeny všechny dosavadní soudní spory o zámek a jeho vybavení. Celkem ústav vydal 250 výtisků publikace. Součástí sborníku jsou i listiny, ve kterých se Josef Colloredo-Mansfeld přiznal k tomu, že během druhé světové války vyplnil žádost o získání říšského státního občanství. Právě chybějící důkaz o tom, že kolaboroval s nacisty a ztratil československé občanství, královéhradeckému krajskému soudu umožnil, aby v odvolacím řízení třináctého května rozhodl vrátit zámek Mansfeldům. Proti rozhodnutí již není možné odvolání. "Jakmile dostaneme písemně rozsudek soudu, začneme pracovat na dovolání," řekl Kovařík. Památkáři s verdiktem soudu nesouhlasí a považují jej za určité zpochybnění Benešových dekretů.

Dvaašedesátiletá malířka Kristina Colloredo-Mansfeldová, která žije střídavě v Rakousku, Řecku a Čechách, získala usnesením soudu vedle renesančního zámku v Opočně také přilehlý park, blízký letohrádek, starou hájovnu a historický trakt na Trčkově náměstí v Opočně. Již dříve uvedla, že pokud by zámek získala, ponechá jej otevřený pro veřejnost a bude se snažit více oživit turistický ruch.

Renesanční zámek v Opočně je jedním z nejnavštěvovanějších v Královéhradeckém kraji. Ve sbírkách jsou cenné především rodová obrazárna a sbírka historických zbraní, která obsahuje více než 10.000 exponátů. Celková hodnota majetku se pohybuje v řádech miliard korun.

Ze sportu:

Odvolací a revizní komise Českomoravského fotbalového svazu potvrdila trest, který vůči Bohemians Praha vyřkla minulý týden disciplinární komise. Po jednání komise to oznámil její předseda Jiří Volný. Disciplinární komise ve čtvrtek rozhodla, že vršovický klub musí za inzultaci rozhodčího divákem v duelu proti Spartě zaplatit pokutu půl milionu korun a nesmí nejbližší tři domácí zápasy hrát na vlastním stadionu ani ve vzdálenosti menší než sto kilometrů od Prahy.

Klidnou záchranu s umístěním do desátého místa si přeje v novém působišti trenér František Cipro. Poprvé ho ve středu jako budoucího kouče představilo vedení západočeského fotbalového klubu Viktoria Plzeň, který se po dvouleté odmlce vrací do nejvyšší soutěže. Mezi elitou by tým mohl podle Cipra hrát důstojnou roli, ovšem potřebuje prý posílit několika zkušenými hráči.

Hokejisté New Jersey zdolali v úvodním finále Stanleyova poháru Anaheim 3:0. Dvě branky vítězů vstřelil Jeff Friesen a jednou se trefil po přihrávce českého útočníka Patrika Eliáše Grant Marshall.

Druhé kolo French Open bylo konečnou stanicí pro českou tenistku Sandru Kleinovou, která do hlavní pařížské soutěže postoupila z kvalifikace. V první setu utkání proti šestnácté nasazené Japonce Ai Sugijamaové sice Kleinová za stavu 5:4 podávala na vítězství, pak ale ztratila devět her za sebou a prohrála 5:7, 0:6. Utkání trvalo hodinu a čtrnáct minut. V prvním kole čtyřhry vypadl Petr Pála, který společně s Němcem Davidem Prinosilem prohrál s italsko-argentinskou dvojicí Massimo Bertolini, Sebastian Prieto 3:6 a 1:6. Třináctá nasazená dvojice na turnaji Tomáš Cibulec s Pavlem Víznerem sice v zápase prvního kola prohrála úvodní set, pak však vývoj utkání s americko-bahamským párem Scott Humphries, Mark Merklein zvrátila a zvítězila 2:6, 6:3, 6:4. Hned první zápas naopak prohráli Petr Luxa a Radek Štěpánek, kteří nestačili na desáté nasazené Wayna Arthurse a Paula Hanleyho z Austrálie. V ženské čtyřhře už skončila Daniela Bedáňová, která se svou italskou partnerkou Robertou Vinciovou utkání za stavu 3:2 v prvním setu vzdala.

Druhé místo obsadil český cyklista Ján Svorada v sedmnácté etapě Gira d'Italia. Ve spurtu do cíle jen těsně prohrál s Italem Alessandrem Petacchim, který získal už šestý vavřín na letošním Giru a vyrovnal rekord svého krajana Maria Cipolliniho. Svorada se probojoval na stupně vítězů už potřetí. V předchozím dějství dospurtoval stejně jako v šesté etapě na třetím místě.

Krátce o čtvrtečním počasí v České republice:

Skoro jasno až polojasno, místy přeháňky, ojediněle bouřky. Teploty 23 až 27 stupňů Celsia.