Zprávy Radia Praha
Lídrem ČSSD pro volby do EP má být Rouček, ale nemá to jisté
Lídrem sociálních demokratů pro volby do Evropského parlamentu se má stát poslanec a bývalý mluvčí vlády Libor Rouček. Předsednictvo ČSSD navrhlo Roučka do čela kandidátky společně s devíti dalšími adepty do štrasburského parlamentu. Nechybějí mezi nimi poslanci Jan Kavan, Anna Čurdová, Miloš Titz, Eva Nováková či sociolog Martin Potůček, jeden z účastníků stranického referenda o prezidentském kandidátovi. Definitivní slovo bude mít ale až ústřední výkonný výbor strany, který bude lídra, složení i pořadí kandidátky schvalovat v prosinci, řekl novinářům po jednání výboru předseda vlády a ČSSD Vladimír Špidla. Návrh připraví předsednictvo.
Členové širšího vedení ČSSD dostali seznam 32 kandidátů, z nichž deset navrhlo předsednictvo a zbytek krajské organizace. Do konce října mají sociální demokraté čas na připomínky a úpravy, navrhovat mohou podle Špidly i vlastní favority na lídra celostátní kandidátky. Předsednictvo ČSSD v pátek podle neoficiálních informací zvažovalo, zda do čela kandidátky postaví Roučka nebo senátora a bývalého odborového předáka Richarda Falbra. Nakonec dalo přednost bývalému mluvčímu kabinetu Miloše Zemana, který je nyní jedním z českých pozorovatelů v Evropském parlamentu. Volebním manažerem ČSSD pro historicky první eurovolby má být místopředseda pro hospodaření Martin Starec. Kandidáti ČSSD by měli povinně absolvovat jazykovou zkoušku.
Kavana při výběru kandidátů do EP před časem nepodpořilo vedení pražské organizace ČSSD. Někdejšího ministra zahraničí a bývalého šéfa Valného shromáždění OSN ve stranických primárkách porazili náměstek pražského primátora Jiří Paroubek a náměstek ministra životního prostředí Tomáš Novotný. Pokud se tedy Kavan chce dostat na kandidátku, musí mu dát důvěru celostátní vedení. Volby do Evropského parlamentu se mají konat měsíc po přistoupení České republiky do Evropské unie, tedy v červnu příštího roku. Čechům připadne v parlamentu 24 křesel. I ostatní politické strany vybírají své lídry a kandidáty. Například ODS povede zřejmě místopředseda Jan Zahradil, v Unii svobody-DEU se mluví o jejím předsedovi Petru Marešovi, v KDU-ČSL se nejčastěji skloňují jména poslanců Jiřího Karase a Viléma Holáňe.
Premiér Špidla: Tajná služba poslance Hojdara nesledovala
Bezpečnostní informační služba (BIS) podle premiéra Vladimíra Špidly nesledovala poslance ČSSD Josefa Hojdara. Špidla tak reagoval na informace předsedy komise pro kontrolu BIS Jana Klase (ODS), že v blízkosti tohoto politika se v minulosti opakovaně pohybovaly automobily, z nichž dva prokazatelně patří tajné službě. "Pan Hojdar není žádným způsobem sledován," řekl předseda vlády ČTK a České televizi. Zdůraznil, že kontrarozvědka neměla za úkol sledovat zákonodárce, který odešel z klubu nejsilnější vládní strany a má výhrady k reformě veřejných financí. "Mohu jen konstatovat, že žádné takové zadání nebylo a že je to hloupost. Pokud je to používáno v nějaké souvislosti, je to věc, která je pomluva," prohlásil premiér, který je za činnost tajných služeb odpovědný.
Hojdar novinářům řekl, že během dvou měsíců viděl při pracovních cestách za sebou vozy, jejichž poznávací značky si zapsal a předal sněmovní komisi. "Skutečnost je, že dva z těch automobilů patří Bezpečnostní informační službě. Pokud bude někdo říkat, že jsem se náhodou dostal před sídlo BIS a opisoval si čísla aut, která vyjíždějí ze vrat, tak musím říct, že nevím ani, kde BIS sídlí," uvedl poslanec. Hojdarův případ takto vysvětloval ministr vnitra Stanislav Gross (ČSSD).
Premiér si podle Hojdara nechal prověřit, zda zpravodajská služba měla za úkol zákonodárce sledovat. "Bylo mu sděleno, že ne," řekl s pokrčením ramen Hojdar. Špidla dodal, že případem se zabývá sněmovní komise a všechny ostatní informace jsou v tuto chvíli "na vodě". "Vynášet nějaké soudy nemá cenu," řekl. Ředitel BIS Jiří Lang bude muset podle Klase příští středu předložit sněmovní komisi pro kontrolu BIS další a nezpochybnitelné dokumenty o tom, že dva vozy tajné služby nikdy neměly za úkol Hojdara sledovat. V pátek před komisí Lang popřel, že by BIS Hojdara sledovala či odposlouchávala. "Musíme mít na paměti, že u bezpečnostních a zpravodajských složek nelze vyloučit, že nastane situace, že se nějaký jedinec vymkne kontrole. To mohou potvrdit všichni ředitelé zpravodajských služeb v České republice i ministr vnitra," dodal Klas, podle něho hrozí České republice náběh na policejní stát.
ČSSD bude čekat, zda se Hojdar vrátí do klubu, nebo složí mandát
Sociální demokraté čekají, zda se Josef Hojdar vrátí do poslaneckého klubu nejsilnější vládní strany, odkud odešel kvůli výhradám k vedení ČSSD a vládní reformě veřejných financí, nebo se vzdá poslaneckého mandátu. Hojdar chce o své politické budoucnosti rozhodnout až na zasedání krajské konference ČSSD Ústeckého kraje, která se koná 25. října. Ústřední výkonný výbor sociální demokracie sice jednal o Hojdarově postoji při hlasování o nedůvěře vládě, při němž jako jediný z vládního tábora nepodržel kabinet, ale žádné společné stanovisko nepřijal. O návrhu poslance Jozefa Kubinyiho, aby se revoltující poslanec buď vrátil do klubu, nebo zvážil další setrvání ve sněmovně, se nakonec vůbec nehlasovalo.
"Případ pana poslance Hojdara nebyl samostatným bodem jednání... Žádné usnesení, žádné závěry z toho nevyplynuly," řekl novinářům premiér a předseda ČSSD Vladimír Špidla. Hojdara se sám zeptal, zda se vrátí zpátky do poslanecké frakce. "Ta otázka nebyla odpovězena, přesto jsem přesvědčen, že tu cestu najdeme, že se situace změní a tento dílčí problém překonáme," uvedl Špidla. Ještě během zasedání širšího vedení sociálních demokratů v pražském Kongresovém centru premiér ČTK řekl, že další politické směřování Hojdara považuje za otevřenou věc. "Myslím, že je ještě čas na přemýšlení," prohlásil premiér.
Hojdar přijel a promluvil na zasedání širšího vedení ČSSD v Praze
Širší vedení sociální demokracie jedná od rána v pražském Kongresovém centru především o aktuální situaci v Poslanecké sněmovně, v níž koaliční vláda premiéra Vladimíra Špidly v pátek přežila hlasování o nedůvěře a prosadila balík reformních zákonů. Na zasedání Ústředního výkonného výboru ČSSD přijel i poslanec Josef Hojdar, který jako jediný z vládního tábora kabinet nepodpořil a zdržel se hlasování. Revoltující poslanec již dopoledne promluvil k účastníkům uzavřeného zasedání. Podle některých členů výboru mimo jiné kritizoval ČSSD, že v koalici příliš ustupuje menším politickým stranám, lidovcům a unionistům. Svůj projev bilancující politiku strany přednesl i předseda vlády, za řečnickým pultem se postupně střídají poslanci, senátoři a zástupci krajských organizací.
Novináři nemají přístup na zasedání ani do foyer před jednacím sálem, v němž se jednání koná. Hojdar svůj odstup od vlády zdůvodnil tím, že nemohl hlasovat pro ani proti, protože ještě nebyly projednány reformní zákony, k nimž podal pozměňovací návrhy. Později řekl, že kdyby věděl, jak hlasování dopadne, rovnou by vládě spolu s opozicí vyslovil nedůvěru. Ovlivnil ho prý i závěr sněmovní komise pro kontrolu Bezpečnostní informační služby, která nemá důkazy, že ho tajná služba sleduje.
Premiér Špidla na rozdíl od opozice soudí, že Hojdarův postoj pozici křehké koalice neovlivní a vláda si v dolní komoře udrží většinu 101 hlasů. Objevují se i názory, že revoltující poslanec, který je předsedou významného hospodářského výboru, by měl nést odpovědnost za své kroky a buď odejít z čela výboru, v němž reprezentuje nejsilnější vládní stranu, nebo dokonce zvážit složení poslaneckého mandátu. Ústřední výkonný výbor se kromě aktuální politické situace bude zabývat i přípravou voleb do Evropského parlamentu. Na rozdíl od původního plánu ještě nemá padnout konečné rozhodnutí o složení kandidátek. Definitivně jasno, kdo povede sociální demokraty příští rok v červnu do historicky prvních eurovoleb v Česku, má být jasno na příštím zasedání tohoto stranického grémia, tedy nejpozději do konce roku.
Kostelka a velvyslanec Stapleton navštívili české vojáky v Basře
Ministr obrany Miroslav Kostelka společně s americkým velvyslancem v České republice Craigem Stapletonem navštívil českou polní nemocnici v jihoirácké metropoli Basře. Kostelka i Stapleton v krátkém projevu k nastoupené jednotce poděkovali vojákům za jejich dosavadní práci. "Vám, co končíte, bych chtěl poděkovat především za námahu při výstavbě nemocnice. Vám, kteří zde začínáte, chci popřát štěstí a hlavně to, abyste se všichni vrátili zdraví," řekl v improvizovaném projevu Kostelka.
Vojáci se nyní v nemocnici střídají, armádním speciálem přiletělo dalších pět desítek čerstvých příslušníků personálu nemocnice. Ta má od poslanců mandát působit v Basře do konce roku, stále ovšem není ze hry varianta prodloužení mandátu nemocnice o dva měsíce do konce února, řekl v Basře ČTK Vladimír Palán z ministerstva obrany. Výměna příslušníků jednotky bude ukončena 6. října. Domů do Basry se s Kostelkou letecky vrátilo i jedno z dětí, které se v minulých dnech podrobilo léčbě v pražské nemocnici v Motole. Celkem zatím do České republiky lékaři poslali devět dětí, další čtyři by měly ještě odcestovat v příštích dnech.
Kostelka se Stapletonem dostali přiděleny pokoje v jediné zděné budově české základny v Basře a jsou tak první návštěvou na této úrovni, která v areálu polní nemocnice přespí. Původně vojáci uvažovali o jejich ubytování v hotelu v centru města, z bezpečnostních důvodů ale od této varianty nakonec upustili. Z bezpečnostních důvodů byla také do poslední chvíle utajovaná návštěva amerického velvyslance v ČR. Stapleton, který se s českými vojenskými lékaři už oficiálně rozloučil na nástupu v Hradci Králové před zahájením rotace, ve své funkci v Praze končí zřejmě ke konci letošního roku. Podle některých informací by se měl stát emisarem administrativy prezidenta George Bushe v Iráku.
Český ministr obrany se před přejezdem z mezinárodního letiště v Basře na českou základnu zastavil na krátkém jednání s vedením britské divize. Britové několikrát vyjádřili přání, aby v oblasti působili čeští vojáci i po odjezdu polní nemocnice. Zájem mají především o vojenské policisty, případně o jednotku speciálních sil.
Od června do září provedli čeští lékaři v Basře 123 operací
Celkem 123 operačních úkonů provedli čeští lékaři ze 7. polní nemocnice v jihoirácké Basře od počátku června, kdy byl postaven stan s operačním sálem, do 10. září. Vyplývá to ze statistiky, kterou ČTK v Basře poskytl Petr Chmátal, chirurg a zástupce velitele českého kontingentu. Personál se nyní střídá a lékaři polní nemocnice předávají svou práci nástupcům. "Myslím, že těch 40 zdravotníků při komplikacích, které jsme tady měli, odvedlo obrovský kus práce," komentoval výsledky nemocnice Chmátal. Podle něj bylo od 24. dubna, kdy před místní iráckou nemocnicí začalo pracovat první české polní obvaziště, provedeno 6953 ambulantních zákroků a hospitalizováno bylo 177 pacientů, z toho 32 na jednotce intenzivní péče. Celková doba, kterou pacienti strávili na lůžkách nemocnice, představuje 1063 dnů. Provedeno bylo 824 rentgenologických vyšetření, skoro osm tisíc analýz laboratorních vzorků a přes čtyři stovky stomatologických zákroků.
Do české polní nemocnice by měl na návštěvu přijet ministr obrany Miroslav Kostelka s několika poslanci. Vojáků spojeneckých armád bylo ošetřeno 98 a v nemocnici jich zůstalo delší dobu 20, včetně dvou civilních zaměstnanců. Mezi nimi byli především britští vojáci, kteří se v Basře stávají nejčastějšími terči teroristických útoků a přepadů. Ročenka ministerstva obrany za rok 2002 uvádí, že při loňské práci 6. polní nemocnice v Afghánistánu v rámci operace ISAF bylo pro vojáky z mise provedeno 1440 různých vyšetření, včetně 62 operací. V nejchudších oblastech Kábulu bylo ošetřeno ambulantně 7403 lidí a při výjezdech sanitek do vzdálenějších míst dalších 4771 osob. Tuto polní nemocnici, působící v oblasti od konce dubna, pak v říjnu vystřídala 11. polní nemocnice, která do konce roku ošetřila dalších 4000 lidí a provedla 90 operací.
Výjezdy za pacienty, známé z Afghánistánu, nebyly v Iráku prováděny. Podle Chmátala především proto, že Irák má vybudovanou síť vlastních zdravotnických zařízení, kterým sice mnohdy chybí materiál, lékaři jsou ale obyvatelům k dispozici. "Je tady ale jiná kultura a zdravotnictví je především obchod. Má sice svá pravidla, ale je to obchod," popsal situaci místních doktorů i pacientů Chmátal. Nevyjíždělo se ale také kvůli ošemetné bezpečnostní situaci. Například jeden z britských vojáků usmrcený při výbuchu nastražené nálože byl řidičem označeného sanitního vozu.
Belgie prý České republice nabízí modernizované stíhačky
Belgická nabídka 14 víceúčelových nadzvukových vojenských letounů F-16 by se tentokráte neměla týkat starých strojů, které už léta odpočívají ve skladech, ale modernizovaných stíhaček. Jak uvádí list La Libre Belgique, mělo by jít o letouny, které podstoupily velice nákladný modernizační program MLU (mid- life update) v polovině své předpokládané životnosti. Belgické ministerstvo obrany by současně chtělo Česku nabídnout partnerství pro rozvoj vojenských kapacit, určených pro NATO a Evropskou unii. V případě přijetí belgické nabídky by však byl ještě zapotřebí souhlas Spojených států a amerického výrobce.
Mluvčího ministerstva obrany, který by tyto informace případně potvrdil či upřesnil, se ČTK dosud nepodařilo zastihnout. Belgická vláda tento pátek odsouhlasila ministrovi obrany André Flahautovi, aby nabídl České republice 14 z celkem 90 stíhacích bombardérů F-16, jimiž Belgie disponuje. Podle deníku tento krok potvrzuje pověsti, které kolují již od července, o chystaném omezení vzdušných sil z důvodu rozpočtových škrtů. Belgická nabídka by do Prahy měla dorazit do konce října. ČR se snaží získat 14 nadzvukových stíhaček, 12 jednomístných a dva dvoumístné stroje, jako náhradu za dožívající stíhačky sovětské provenience MiG-21. O dodávce momentálně jedná s osmi státy - Německem, Belgií, Kanadou, Francií, Spojenými státy, Nizozemskem, Švédskem a Tureckem. Konečné rozhodnutí se očekává v prosinci, první letouny by měly být dodány v dubnu 2005. V letech 2009 či 2010 by mohla následovat soutěž na dodávku nových letounů.
Druhý blok Temelína bude od soboty po čtyři dny odstaven
Druhý blok Jaderné elektrárny Temelín je od soboty na čtyři dny plánovaně odstaven. Jde o dlouhodobě plánovanou a připravovanou akci, při které budou kromě běžné údržby odstraněny drobné netěsnosti na klapkách topné páry v nejaderné části elektrárny, řekl ČTK mluvčí elektrárny Milan Nebesář. Personál bloku začal před půlnocí z pátka na sobotu snižovat výkon bloku, aby přesně o půlnoci odpojil turbogenerátor z rozvodné sítě. Necelou hodinu poté klesl výkon reaktoru na minimální stabilizovaný stav, tedy téměř nulový. Do rozvodné sítě bude druhý blok znovu připojen v úterý 30. září.
První temelínský blok pracuje po úterním výpadku, který způsobil falešný signál, opět na plný výkon. Oba bloky jihočeské elektrárny jsou ve zkušebním provozu, který trvá 18 měsíců. Zatímco na prvním bloku se pomalu chýlí ke konci, na druhém bloku začal teprve v polovině letošního dubna.
WMF zařadil dva české objekty mezi nejohroženější světové památky
Klášter v Chotěšově a kostel sv. Anny v Praze zařadila světová organizace pro ochranu kulturních památek World Monument Fund (WMF) na poslední seznam stovky nejohroženějších objektů ve světě, který zveřejnila tento týden v New Yorku na své internetové stránce pod adresou www.wmf.org/html/programs/watchlist.html. O bývalém katolickém klášteře Chotěšov, ležícím u stejnojmenné obce jižně od Plzně, WMF napsala, že je v zuboženém stavu kvůli zanedbání údržby. Navzdory některým nouzovým opravám potřebuje podle WMF důkladnou obnovu. WMF vykreslil klášter jako starobylou památku, třikrát vypálenou husity, jejíž klášterní činnost ukončil rakouský panovník Josef II. Rozlehlá stavba velice utrpěl během druhé světové války a po ní, když se v něm vystřídala německá, americká a československá armáda, napsal WMF.
Ke kostelu sv. Anny na pražském Starém městě organizace uvedla, že navzdory používání jako skladiště a přestavbám v uplynulých dvou stoletích si zachoval základy původní struktury a nástěnné fresky. Kostel byl částečně opraven, ale k úplné rekonstrukci chybí státní i soukromé peníze, uvedl WMF. Mezi stovkou nejohroženějších míst figurují mimo jiné i historický jih Manhattanu, afghánské minarety Ghazní a asyrské paláce v prastarých městech Nimrud a Ninive na dnešním území Iráku, která utrpěla dvanáctiletou izolací země a rabováním po skončení války. Jihomanhattanské památky byly zaneseny na seznam po 11.září 2001 v důsledku jejich "nejisté budoucnosti po zničení Světového obchodního střediska". Ze Spojených států je na seznamu ještě dům Ennise Browna v Los Angeles, který navrhl architekt Frank Lloyd Wright. Z Číny jsou na seznamu části Velké zdi, které trpí turistickým ruchem. Poprvé se na seznam dostala objekt v Antarktidě, a to zimní útočiště průzkumníka Ernesta Shackletona, které má "vědecký a historický význam", ale trpí tvrdým podnebím a také rozkrádáním.
Počasí:
Neděle bude v ČR polojasná až oblačná, později od západu přibývání oblačnosti s možností slabého deště. Teploty 17 až 21 stupňů Celsia.
