Zprávy Radia Praha

r_2100x1400_radio_praha.png

Dzurinda: 28. říjen bude snad i na Slovensku státním svátkem

Slovenský premiér Mikuláš Dzurinda vyjádřil naději, že se i v jeho vlasti stane výročí vzniku Československa státním svátkem. Dosud je 28. říjen na Slovensku totiž pouze památným dnem, který si Slováci v této formě připomínají až od roku 1999. Dzurinda to řekl na společné tiskové konferenci s českým premiérem Vladimírem Špidlou, který je na dvoudenní návštěvě Slovenska. "V současnosti považuji za lepší a správnější klást důraz na obsah než na formu," odvětil Dzurinda na novinářský dotaz, zda je pro to, aby se výročí vzniku Československa přidalo mezi slovenské státní svátky. "Myslím si, že ten den přijde a že přehodnotíme strukturu státních svátků ve prospěch 28. října 1918," uvedl slovenský předseda vlády, který si v předvečer výročí pro svůj protějšek připravil i překvapení: přislíbil, že blíže neupřesněné místo v Bratislavě ponese jméno prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

"Chtěl bych, abychom nejpozději do roka uctili v Bratislavě Tomáše Garrigua Masaryka," prohlásil Dzurinda. "Oznámil jsem premiérovi Špidlovi, že hledám - a možná jsem i našel - projekt, jak si tuto významnou postavu našich společných dějin nejen připomenout, ale uctít tak, že dostane v Bratislavě konkrétní symboliku," vysvětlil předseda vlády. Právě v Bratislavě nenese žádná z ulic ani náměstí Masarykovo jméno. Uvažuje se ale například o tom, že by se po prvním prezidentovi mohl jmenovat most přes Dunaj, jehož stavba je již v plném proudu.

"Myslím, že náš tehdejší společný stát nebyl pro nás pouze otázkou ekonomického přežití nebo vzdělanostního pozvednutí, ale pro Čechy i pro Slováky to byla skutečná vlast," uvedl Dzurinda. "Bez tohoto rozhodnutí před 85 lety by naše postavení - ČR i Slovenska - na mezinárodní scéně nemohlo být zdaleka tak pevné a významné, jaké je dnes," poznamenal.

"Jsem hluboce přesvědčen, že Československo bylo půdou, z níž vzešly naše samostatné státnosti, které se s naprostým úspěchem a nepochybně velmi sebevědomě včleňují do evropské integrace, a jsem si jist, že bez vzniku Československa by byl vývoj jiný a že bychom byli ve zcela odlišných pozicích," řekl premiér Špidla. Návštěva předsedy české vlády se nese v duchu oslav 85. výročí vzniku společného státu. Špidla spolu s Dzurindou položí kytice u Památníku vzniku Československé republiky a politikové se zúčastní i slavnostního programu k 85. výročí vzniku společného státu v kavárně Muzeum spojeného s výstavou fotografií nazvanou Od sjednocení ke sjednocení.

Zeos Lomnice stále neví, kde se kráva mohla BSE nakazit

Pracovníkům společnosti Zeos v Lomnici nad Popelkou na Semilsku se nepodařilo zjistit, kde se mohla dojnice tzv. nemocí šílených krav (BSE) nakazit. "Prověřili jsme zpětně dodavatele krmiv i směsí a přísad a všichni doložili atesty o nezávadnosti materiálu. Byla tu i kontrola, která výrobu krmiv prověřila," řekl ČTK prokurista firmy Jiří Lacina krátce poté, co kontrolní test nákazu potvrdil.

Pro podnik je podle Laciny nejhorší, že stále neví, kolik zvířat bude muset nakonec porazit. "Neznáme klíč podle jakého veterináři kusy na porážku vybírají, jasno by mělo být ve středu," poznamenal prokurista. Obává se, že by nákaze mohlo padnout za oběť až 500 krav z 3000 chovaných kusů dobytka.

Josef Král z Krajské veterinární správy v Liberci nebyl schopen odhadnout, kolik zvířat půjde na nucenou porážku. Bude jich ale zřejmě více než v minulých případech. Nejvíce dobytka zatím museli porazit v prvním domácím případě výskytu BSE, v Dušejově na Jihlavsku, kde v roce 2001 šlo na porážku 134 krav. Podezření na BSE u krávy z Lomnice nad Popelkou zveřejnila veterinární správa minulé úterý. Podezření na další nakažené dobytče se objevilo krátce po potvrzení šestého případu BSE v tuzemsku. Kráva pocházela ze stáje v Syřenově na Semilsku, kde je 440 zvířat. Kráva se narodila v roce 2000. Podle veterinářů je to první případ, kdy sč nakazilo tak mladé dobytče. Všech šest předešlých krav, u nichž byla BSE prokázána, se narodily v letech 1995 až 1997.

Podle Laciny je nákaza pro podnik velká rána, ze které se bude firma vzpamatovávat tři, možná čtyři roky. Navíc podle něho přišla v nejnevhodnější dobu, krátce před vstupem do Evropské unie. I když stát a pojišťovna vyplatí podniku finanční náhrady, všechny ztráty to podle prokuristy nenahradí. Přísná veterinární opatření už Zeos připravila o několik obchodů. Na export do Německa a Itálie bylo připraveno kolem 250 býků, pro které nyní musí firma hledat odbyt doma. "Nejméně půl roku nesmíme vyvážet a je otázka, zda se nám pak podaří kontakty obnovit," dodal Lacina. Důsledků nákazy se bojí i zaměstnanci podniku. Zvlášť pracovníci postiženého kravína mají obavy, že s likvidací části stáda přijdou o práci. "Zeos je prakticky jediným fungujícím zemědělským podnikem v regionu a moc jiných pracovních příležitostí tady nemáme," řekl ČTK jeden ze zaměstnanců. Podle radního pro zemědělství Radima Ziky nemá zatím liberecký kraj pro podobné případy žádné fondy, které by mohly firmě ze špatné situace pomoci. "Pokud to ale bude třeba, jsem ochoten jednat s hejtmanem o mimořádné pomoci či garanci za úvěr," řekl ČTK Zika.

Rakouští poslanci se českých kolegů ptali na Temelín

Rakouští poslanci se během návštěvy svých českých kolegů ve Vídni zajímali především o českou energetickou koncepci a o jihočeskou jadernou elektrárnu Temelín. "Informovali jsme o tom, že otázka Temelína je pro nás věc, která je vyřešena formou mezinárodních dohod; ty jsou plněny. Tím pádem považujeme tu věc u nás za vyřízenou" řekl ČTK poslanec Pavel Hrnčíř (ODS).

Hrnčíř, který navštívil Vídeň spolu s dalšími členy Výboru pro veřejnou správu, regionální politiku a životní prostředí Poslanecké sněmovny, dále uvedl, že s rakouskými poslanci česká delegace diskutovala i o zákonech souvisejících se životním prostředím a o české energetické koncepci.

"Z naší strany existuje obava, že se budou stavět nové reaktory," řekla ČTK místopředsedkyně Zelených Eva Glawischnigová, která se zúčastnila schůzky s českými kolegy. Rakouským odpůrcům atomu nelíbí, že česká strana neuvažuje o odstavení jihočeské jaderné elektrárny Temelín, kterou nepovažují za bezpečnou. "Očekávala bych od ministra životního prostředí Josefa Prölla, že projedná (s českou stranou) scénáře odstoupení od jaderné energie," poznamenala Glawischnigová. Personální politiku ČEZ, který mimo jiné provozuje jaderné elektrárny v Temelíně a Dukovanech, kritizoval zmocněnec hornorakouské vlády pro příhraniční jaderná zařízení Radko Pavlovec. Zdůraznil, že po odvolání Jaroslava Míla z představenstva společnosti nejsou naplněny zákonem stanovené podmínky na provozování českých jaderných elektráren. "Skutečnost, že jaderné elektrárny jsou ještě zapojeny do sítě, se dá odůvodnit pouze selháním českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost," informoval ČTK. Úřad (SÚJB) musí okamžitě nařídit odpojení jaderných elektráren, vybídl Pavlovec.

Podle šéfky SÚJB Dany Drábové má ČEZ měsíc na to, aby do představenstva dosadil člena s odbornou kvalifikací pro jadernou energii. Po odvolání Míla totiž ani jeden ze stávajících členů představenstva ČEZ příslušnou kvalifikací, předepsanou atomovým zákonem, nedisponuje.

Na projekty spolufinancované z EU žádá MMR 362 milionů korun

Částku 362 milionů korun žádá po vládě ministerstvo pro místní rozvoj na projekty, na něž z více než poloviny přispívá i Evropská unie. Návrh na zajištění spolufinancování předloží kabinetu ve středu ministr pro místní rozvoj Pavel Němec. Díky podpoře státu a programu Phare Evropské unie by na rozvoj podnikání v České republice mohlo jít přes 1,4 miliardy korun.

V programu Phare je na investiční projekty vyčleněno 820 milionů korun, stát zatím poskytl zhruba 260 milionů korun. Prostředky jsou určeny na podporu malých a středních podniků v pohraniční oblasti s Německem a na rozvoj podnikání, infrastruktury a průmyslových zón v republice. "Některé projekty vznikají, jiné se už realizují," řekl ČTK mluvčí MMR Petr Dimun.

"Cílem předvstupních programů je připravit kandidátské země na vstup do Evropské unie," podotkl mluvčí. K předvstupním programům patří vedle programu Phare také Ispa, která je zaměřená na projekty z dopravy a životního prostředí. Dalším programem je Sapard orientovaný na rozvoj venkova.

V letech 2004 až 2006 získají české regiony v rámci regionální politiky EU zhruba 70 miliard korun. Z toho 15 miliard korun je určeno na tzv. Společný regionální rozvojový program. Mezi jeho priority patří například rozvoj venkovských oblastí, podpora podnikatelských aktivit, rozvoj regionální dopravní infrastruktury či zlepšování životního prostředí.

ČR už netrvá na ratifikaci každé změny způsobu hlasování v EU

Česká republika už netrvá na tom, aby každá změna hlasování v Radě EU podle nové ústavy podléhala schválení národních parlamentů všech členských zemí unie. Ministr zahraničí Cyril Svoboda v Bruselu řekl, že se Praha kloní k pružnějšímu pojetí, při kterém by národní parlamenty měly své slovo, nikoli však právo každý krok ratifikovat ve složité a zdlouhavé proceduře. Návrh ústavy schválený v červenci Konventem EU počítá s tzv. uličkovou či "průchodovou" klauzulí, která umožňuje přejít při rozhodování o té či oné věci z povinné jednomyslnosti na kvalifikovanou většinu. Vyžaduje to napřed jednomyslný souhlas Evropské rady, tedy všech členských zemí, a čtyřměsíční konzultační období, během něhož se mohou vyjádřit národní parlamenty. ČR s ním dosud nesouhlasila, dnes však změnila názor. "Je to cesta, kterou se dá jít. Dá se takto skloubit obojí, požadavek pružnosti i role parlamentů," řekl Svoboda ČTK. "Nevzdali jsme se principu (schvalování v parlamentech), říkám však, jaká je realita a co je možné tady dosáhnout." Usoudil, že dobrým kompromisním řešením by bylo prodloužit období, po které mají národní parlamenty možnost se k takové změně vyjádřit. Uvedl také, že konečný kompromis lze čekat až v závěru jednání.

Použití zmíněné klauzule znamená de facto přesun svrchovanosti, protože se jím členské země zříkají v dané věci právu veta. Podle většinového názoru spočívá však v jednomyslném rozhodnutí již dostatečná pojistka, nehledě na možnost národních parlamentů změnu ovlivnit. Povinná ratifikace ve 25 zemích by znemožnila jakékoli změny v systému rozhodování a učinila by unii strnulou a pomalou.

Svoboda se dále na zasedání ústavodárné mezivládní konference EU vyslovil pro zachování práva veta při rozhodování o daních, o finančních zdrojích EU a také o jejím několikaletém finančním výhledu. Považuje tato tři témata za "naprosto zásadní", vzhledem k jejich vazbě na státní rozpočty členských zemí, financování EU, její sílu a budoucnost. ČR se tak ocitla mezi početnou skupinou států, které bojují o jednomyslnost v několika málo oblastech. Velké země ji chtějí hlavně v zahraniční politice, další tam, kde mají ten či onen specifický zájem. Svoboda si nemyslí, že právě veto ohledně financování unie může být zneužito jedním státem k blokování a vydírání. "Kdo to chce dělat, najde si i jiné nástroje - v dějinách EU je dost příkladů," řekl.

V debatě o tom, jak má být řízena v budoucnu Rada ministrů EU, se šéfové diplomacií přiklonili jednoznačně k myšlence týmového předsednictví. Česko a několik dalších zemí prosazovaly tříčlenný tým, který by stál v čele unie 18 měsíců a byl složen vždy z jedné "starší", jedné nové a jedné velké země, při zachování zeměpisné rovnováhy. Jiné země navrhovaly, aby se o chod unie staraly vždycky čtyři země po dobu 24 měsíců. K žádnému závěru se nedospělo. Podle Svobody i italského předsednictví však diskuse směřuje k řešení, podle něhož bude v ústavě stanoven základní koncept a na modalitách - složení týmu, rotaci, rozdělení sektorálních rad - se dohodne "pětadvacítka" vždy ad hoc na nejvyšší úrovni.

Kamery mohou podle některých soud ovlivnit; rozhodnutí je na něm

Přímý televizní přenos ze soudu by mohl ovlivnit zúčastněné, ale na druhé straně jsou soudy veřejné, takže využití hromadného sdělovacího prostředku není zakázané, míní odborníci na média, psychologii, právo a soudnictví, které ČTK oslovila. Obžalovaný má podle nich právo proti přítomnosti kamer vznést námitky. Nicméně konečné rozhodnutí o tom, zda jednání bude veřejné, je ve výlučné kompetenci soudu.

Polemiku kolem přítomnosti kamer v soudní síni vyvolal záměr České televize (ČT) vysílat v přímém přenosu jednání odvolacího řízení u Vrchního soudu v Praze v kauze Karla Srby. Bývalý generální sekretář ministerstva zahraničí byl odsouzen k osmi letům za přípravu vraždy novinářky Sabiny Slonkové. Diváci budou moci vůbec první živé vysílání ČT ze soudní síně sledovat ve čtvrtek a v pátek.

"Myslím, že je to dost nebezpečný nápad," podotkl Jan Jirák, mediální odborník z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Přítomnost kamer při soudním řízení podle něj nutně ovlivní zúčastněné, a to i přesto, že svědci zřejmě vypovídat nebudou. "V lepším případě televize krok málo zdůvodnila," shrnul Jirák svůj názor na připravovaný přímý přenos. Deset důvodů zveřejněných ČT jej podle jeho slov neuspokojilo.

Proti televizním přenosům ze soudních síní je psycholožka Ludmila Čírtková z Policejní akademie. "Může to značně ovlivnit všechny účastníky soudu. Nemyslím si, že by televizní přenosy soudních procesů sloužily věci, to znamená nalezení pravdy, ani si nemyslím, že slouží veřejnému zájmu. Je to úplně o něčem jiném, když je to veřejnost ve smyslu účasti v soudní síni, a když je to televizní přenos," řekla Čírtková.

O něco smířlivější názory vyjádřili lidé, kteří se soudy profesně spolupracují. "Soudy jsou veřejné, takže použití sdělovacího prostředku není z principu zakázané. Kdo má o případ zájem, si může jít sednout do soudní síně, sdělovací prostředky to jen rozšíří," řekl ČTK soudní znalec z oboru psychologie, který si nepřál být jmenován. Na druhou stranu si ale znalec myslí, že v tomto případě není přímý přenos vhodný, protože by soud mohl někomu připomínat politický proces. Přitom jde podle jeho názoru o kriminální kauzu.

Tajemník České advokátní komory Jiří Klouza je přesvědčen o tom, že rozhodnutí, zda bude jednání soudu veřejné či nikoliv, je výlučně v kompetenci soudu. "Obžalovaný by mohl mít proti tomu námitky, že před televizními kamerami nemá jistotu a může být hodně handicapován," uvedl Klouza. Pokud obžalovaný takové námitky vznese, může ještě soudce své rozhodnutí změnit, dodal. Srba podle svých advokátů proti vysílání přímého přenosu nic nemá. Nelíbí se mu ale, že jednání budou na obrazovce prolínat komentované vstupy a rozhovory s lidmi, které televize pozvala do studia na Kavčí hory.

Premiér Vladimír Špidla považuje přímý přenos za eticky sporný, prezident Václav Klaus se obává možné politizace procesu. Smíšené až odmítavé byly i reakce dalších politiků. O etičnosti přenosu nemá pochyby poslankyně a právnička Vlasta Parkanová, která ocenila odvahu soudu. Přestože záměr vyvolal polemiku, ČT jej nadále hájí. Zveřejnila deset důvodů, proč se rozhodla svým divákům zprostředkovat dění v soudní síni v přímém přenosu. Srbovu kauzu považuje televize za případ veřejného zájmu. Nesouhlasí ani s obavou, že televizní přenos ovlivní rozhodnutí soudu. ČT připomněla, že přenos povolil nezávislý soud a že veřejné odvolací řízení může přímo u soudu sledovat jen omezená skupina lidí. V souvislosti s obavami, že kamery by mohly ovlivnit svědky, ČT upozornila, že v odvolacím řízení zřejmě žádní svědci vystupovat nebudou.

ČTK to potvrdil i jeden ze Srbových obhájců Miroslav Kříženecký. Odvolací soud podle Kříženeckého má za úkol řízení přezkoumat. Kdyby považoval za nutné doplnit informace, předvolal by svědky. V tomto případě je to ale podle Kříženeckého nepravděpodobné. O předvolání případných svědků totiž soud obvykle informuje advokáty předem, což dosud neučinil. Nedá se ale vyloučit, že soud znovu vyslechne někoho z obžalovaných, dodal advokát. V kauze jsou obžalovaní celkem čtyři, včetně Srby. Jednání podle Kříženeckého začíná tím, že předseda senátu přečte zprávu o stavu věci, poté je předneseno odvolání. Pak se soud advokátů zeptá, zda chtějí doplnit dokazování. Jednání zakončí závěrečné řeči zúčastněných.

Podle Kříženeckého je čtvrteční a páteční odvolací soud formálním procesem, nikoliv vytvářecím. Je také pravidlem, že pokud je potřeba v případu další dokazování, vrátí soud věc prvnímuo stupni. Kříženecký potvrdil, že je v kompetenci předsedy senátu rozhodnout, zda se do experimentu přímého přenosu pustí.

Turista z Prahy zahynul ve slovenských horách

V pohoří Malá Fatra na středním Slovensku v neděli zemřel 34letý český turista z Prahy. Muže, který se nevrátil ze samostatného výletu v okolí Šútovských vodopádů, našli záchranáři v neděli v noci v údolí Tesnô. ČTK to řekl Štefan Rybár z malofatranské horské služby.

"Zřejmě zabloudil ve večerních hodinách, vyčerpal se a prochladl," řekl záchranář, jehož služební pes nalezl turistovo tělo. Připustil také možnost, že muž se mohl smýknout po jednom ze zledovatělých skalních prahů a spadnout. Přesnou příčinu smrti určí až soudní pitva v nemocnici v Martině, kam bylo tělo mrtvého převezeno.

Muž vyrazil na Slovensko se skupinou přátel, na nedělní vycházku k vodopádům se ale vypravil sám. Když se do večera nevrátil, jeho kamarádi zavolali horskou službu. Záchranáři muže nalezli až půlhodinu před půlnocí, jak leží s tváří v potoce.

Ze sportu:

Český tenista Radek Štěpánek prohrál na turnaji série Masters v Paříži hned v prvním kole. Čtyřiadvacetiletý hráč podlehl domácímu Gregory Carrazovi ve třech setech.

Počasí:

V úterí má být v ČR skoro jasno. Ráno a dopoledne místy mlhy, které mohou ojediněle namrzat, ojediněle se objeví i nízká oblačnost. Teploty 4 až 8 stupňů, na horách kolem 3.