Zprávy Radia Praha

Občané si připomněli výročí vzniku již neexistujícího státu

Pětaosmdesáté výročí vzniku Československé republiky si v úterý připomínali lidé na mnoha místech celé země. Setkání připomínající založení státu, který je již deset let minulostí, se většinou odehrávala u soch prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Lidé přinášeli květiny, někde i zpívali hymnu, a společně tak dali najevo, že společenství Čechů a Slováků a demokratické ideály první republiky pro ně nejsou minulostí.

Tradičně na výročí vzniku Československa otevírají veřejnosti své dveře různé kulturní i politické instituce. Lidé v úterním příjemném počasí těchto nabídek v hlavním městě hojně využili. Reprezentační a další prostory malostranských sídel obou komor parlamentu vidělo několik tisíc lidí. Mnoho návštěvníků také přivítali na vrchu Vítkov, kde se lidé dozvěděli i mnoho zajímavostí o historii této národní kulturní památky.

Pro prezidenta Klause je 28. říjen nejvýznamnější státní svátek

Pro prezidenta Václava Klause je 28. říjen nejvýznamnějším státním svátkem. "Je to den vzpomínání, den inspirace, den poučení se z minulosti," řekl prezident novinářům, když přišel u příležitosti dnešního 85. výročí vzniku samostatné republiky na Hradčanské náměstí položit věnec k památníku prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka.

Klaus se u příležitosti státního svátku setkal také se zahraničními diplomaty a povýšil armádní generály. V úterý večer pak na Pražském hradě vůbec poprvé v prezidentské funkci předával státní vyznamenání. "Vybrat z těch desítek, stovek návrhů, které prezident dostává od vlády, parlamentu, různých institucí, a ze spousty dopisů od občanů je strašlivě těžké. Já jsem zvolil střídmější výběr, to znamená výběr z trochu menšího počtu vyznamenaných," poznamenal Klaus. "Volil jsem větší důraz na dnešek než na minulost, moc by mně šlo o to, abychom to předávali lidem, kteří si pro vyznamenání sami přijdou," přiblížil prezident měřítka, podle kterých o laureátech státních vyznamenání rozhodoval. Klaus je přitom přesvědčen o tom, že se určitě objeví jméno, na které zapomněl.

Dostálovi se nelíbí neustálé přehodnocování moderních českých dějin

Zejména mladí lidé jsou ke státnímu svátku 28. října rezervovaní a lhostejní, což je špatně. Na shromáždění k 85. založení Československé republiky to řekl ministr kultury Pavel Dostál. Podle něj je tento postoj dán neustálým přehodnocováním moderních dějin. Objevují se třeba názory, že rozbití Rakouska-Uherska bylo dějinným omylem. Společný stát Čechů a Slováků už navíc neexistuje. Mezi lidmi to vede k otázkám, zda je vůbec co oslavovat, prohlásil Dostál. "Mohl bych teď zvýšit hlas a mluvit o tom, jak je to špatně. Což bych činil ze srdce, protože si myslím, že to skutečně špatně je. Nic bych tím ale nezměnil," poznamenal Dostál. Z pohledu mladých lidí totiž nepřehodnocují podle něj dějiny nějací oni, ale my. "Pouze my s tím můžeme něco udělat," uvedl ministr.

Jakkoli pochybovat o kladném významu 28. října je podle Dostála nesmyslné. Stalo se totiž něco, co ovlivňuje osudy všech občanů. "Vznikl stát, který byl budován na demokratických základech, a záhy i prosperoval," připomněl ministr. Pokud nebudou české dějiny ujasněny a budou se neustále revidovat, Česká republika nemůže počítat po vstupu do Evropské unie s respektem ostatních států, dodal ministr.

Vzpomínka na 28. října si zasluhuje pozornost všech občanů i podle předsedkyně Českého svazu bojovníků za svobodu Anděly Dvořákové. "Stále významněji se ozývá hlas, který zpochybňuje českou státnost a znevažuje odkaz našich předků," upozornila Dvořáková. Je to v přímém rozporu s potřebami republiky v době vstupu do unie, která vyžaduje sebevědomé státy, dodala.

Shromáždění k 85. výročí založení československého státu zahájil i ukončil husitský chorál. Zazněla slovenská a česká hymna. Tradiční slavnosti se účastnili mimo jiné zástupci svazu bojovníků, skautů, armády i politici.

Špidla: Vztahy Čechů a Slováků se stále výrazně zlepšují

Česká republika a Slovensko se společně přihlásily k odkazu bývalého Československa a potvrdily si, že blízkost jejich vztahů nemusí v ničem ztratit ani po blížícím se vstupu obou států do Evropské unie. S takovým závěrem odjížděl v úterý premiér Vladimír Špidla z dvoudenní návštěvy Slovenska.

Jak se Špidla svěřil na závěr návštěvy, největším zážitkem pro něj bylo společné položení kytic u Památníku vzniku Československé republiky na nábřeží Dunaje v předvečer 85. výročí vzniku ČSR. Při jednáních se slovenským protějškem Mikulášem Dzurindou, šéfem parlamentu Pavlem Hrušovským a prezidentem Rudolfem Schusterem si prý potvrdil, že pocit vzájemné sounáležitosti nebyl pouze formální. "Bylo pro mě velmi silným pocitem, že jsme si uvědomili - a ze všeho to bylo zřejmé - že ze slovenské strany je to myšleno upřímně," prohlásil poté, co vyjádřil příjemné překvapení, že vztahy Čechů a Slováků se stále výrazně zlepšují.

Dvoudenní oficiální program Špidla zahájil setkáním s Dzurindou. V diskusi padla i témata, která se v poslední době prezentovala jako problémová. Premiér potvrdil, že Česko nezastaví výstavbu zátarasů na hranicích se Slovenskem a zábrany zůstanou na místě i po vstupu obou zemí do Evropské unie. Zároveň připomněl, že jde o běžné zajištění bezpečnosti hranic, které je v souladu se smlouvami mezi oběma zeměmi. Předsedové vlád se v pondělí dotkli také zvýšeného počtu slovenských žadatelů o azyl v ČR. Řešení otázky přenechali podle dřívější dohody na vicepremiéra Petra Mareše a Pála Csákyho. Podle Dzurindy bylo důležité, že Praha zatím neudělila politický azyl žádnému slovenskému občanovi a problém zvýšeného počtu žadatelů se bude jeho země snažit řešit sama. Podobně spory s Lichtenštejnskem, které kvůli svým restitučním požadavkům před několika dny zablokovalo uzavření dohody o Evropském hospodářském prostoru, premiéři přenechali ministrům zahraničí.

Premiéři také ocenili úroveň hospodářských vztahů. Dohodli se, že vydají společné memorandum, ve kterém zdůrazní vůli pokračovat v nadstandardní spolupráci i po integraci do Evropské unie. Spornou otázku o splácení úvěrů instituce Slovenská inkasní premiéři neotvírali.

V rámci Špidlovy návštěvy se setkali také ministři obrany Miroslav Kostelka a Juraj Liška, kteří se dohodli na pokračování myšlenky vybudovat společný systém ochrany vzdušného prostoru. Podle Kostelky však bude třeba prozkoumat, zda projektu "společné nebe" nebrání zejména česká legislativa.

Návštěvě ale jinak dominovalo ohlédnutí za dosavadní spoluprácí obou národů a vzájemné přesvědčování o nadějných vyhlídkách do budoucna. "Československo bylo pro Slováky nejen věcí přežití, ekonomického nebo vzdělanostního pozdvižení. Tento stát se stal pro Čechy a Slováky skutečnou vlastí, vlastí, za kterou byli připraveni položit život a mnozí tak neváhali učinit," prohlásil Dzurinda před asi stovkou pozvaných hostů v bratislavské kavárně Muzeum, kde si premiéři v pondělí večer prohlédli výstavu fotografií ke společným dějinám a zhlédli filmovou produkci s hudebním doprovodem.

Dzurinda také vyjádřil naději, že jeho země "povýší" výročí vzniku Československa z pamětního dne na státní svátek. Ubezpečil také, že se zasadí o "symbolické uznání" pro prvního prezidenta ČSR Tomáše Garrigua Masaryka, jehož připomínku zatím Bratislava postrádá. Nepotvrdil však, že to bude Masarykova socha, o které česká strana uvažuje jako o případném daru Slovensku.

Pravda: Vstup do EU bude konečnou tečkou za společným státem

Československo ještě úplně nezmizelo. Slováci a Češi se za půl roku opět spojí v Evropské unii. První květen 2004 ale nebude obnovou, ale konečnou tečkou za společným státem, napsal úterní slovenský list Pravda. Vstupem do EU totiž zanikne to, co nás jako zbytek společného státu spojovalo více než jiné země. Zmizí jedinečná, neopakovatelná česko-slovenská celní unie. Jednoduše proto, že jí budeme mít se všemi 25 státy EU. Za prací už bude možné jít stejně lehce do polovice Evropy jako do Česka, o studiu ani nemluvě. Česko-slovenská hranice s cestováním na občanský průkaz už nebude tak výjimečná a za několik let zmizí stejně, jako ta s Rakouskem či Polskem. Československou identitu, kterou mnoho lidí na obou stranách Moravy i deset let po rozpadu stále pociťuje, začne vytlačovat pocit nový, pocit evropanství. Ano, zůstane tu ještě jazyková blízkost. Pro tu nejmladší generaci může být však časem čeština stejně vzdálená jako polština. Angličtina se naopak stane jazykem, kterým budou hovořit stejně přirozeně, jako se v Čechách kdysi hovořilo německy a na Slovensku maďarsky. S touto výbavou bude pro nové "Slovákoevropany" už Vídeň i Budapešť opravdu bližší než Praha. I národní zájmy, dosud tak podobné, se mohou začít vzdalovat. Slovensko s nízkými daněmi a tvrdým sociálním prostředím může mít časem úplně jiný názor na směřování unie než Česko, pokud tam budou vládnout Špidlovi sociální demokraté. Po Československu tu časem zůstane pouze společný státní svátek. Tedy, pokud se ho podaří Mikulášovi Dzurindovi na Slovensku prosadit. Pokud tu nějaký český a slovenský stát po čase vůbec ještě budou.

Občané vzpomínali na lípu, kterou neznámý vandal porazil

Zavzpomínat na stoletou lípu, která do 6. října zdobila střed Chomutova, přišlo v úterý v podvečer na prostranství před supermarket Lidl 500 místních občanů. Přinesli si svíčky, zapálili je a položili na místo, kde neznámý vandal strom porazil.

Chomutovská radnice nechala před supermarketem a v jeho nejbližším okolí vysadit osm nových lip. Po nimi byly dnes cedulky se jmény měst, kde stromy před prodejnami Lidl postihl podobný osud: Mariánské Lázně, Sokolov, Cheb, Karlovy Vary, Česká Lípa, České Budějovice, Písek, Rakovník a Plzeň.

Společnost Lidl se od kácení stromů distancovala. Martin Sklenička z vedení společnosti popřel, že by ke kácení dal podnět právě Lidl. Firma podala trestní oznámení na neznámého pachatele. Sklenička naznačil, že by mohlo jít o čin konkurence.

Všichni účastníci vzpomínky na lípu, které ČTK oslovila, stromu velmi litovali. Vyprávěli, že se pod ním učili chodit, že jim voněl do kanceláře, že krásně šuměl, prostě prý žil s nimi. Proto se rozhodli, že nebudou chodit do Lidlu nakupovat. Jednoznačně odsuzovali supermarket, a to i přesto, že se tento obchodní řetězec od tohoto vandalismu distancoval a zavázal se, že za každý poražený strom na jeho pozemku vysadí deset nových. Jednání vedli zástupci Lidlu s ekologickou organizací Děti Země v sobotu v Semilech. V prodejně Lidl bylo v době shromáždění jen několik kupujících.

Od středy pokračuje schůze sněmovny, bude schvalovat zákony

Už ve středu by poslanci mohli schvalovat sérii ekonomických předloh a také rozhodnout o tom, zda a koho by dolní komora mohla navrhnout jako kandidáta na funkci prezidenta Nezávislého kontrolního úřadu. O nominaci usilují dva politici - místopředsedkyně dolní komory Jitka Kupčová (ČSSD) a poslanec za ODS Miroslav Beneš. Mírným favoritem je Kupčová.

Ve středu by sněmovna mohla také schvalovat dvě předlohy, jež se týkají historie. První má rozšířit výčet významných dnů v kalendáři o čtyři nové. Jedním z nich má být 27. červen jako Den památky obětí komunismu. Proti jsou komunisté, kteří chtějí, aby se tento den vzpomínal jako Den obětí studené války, nebo nebyl významným dnem vůbec. Druhá předloha má ocenit zásluhy druhého československého prezidenta Edvarda Beneše o stát.

Ve čtvrtek by dolní komora měla hlasovat o změnách v zákonech, jež se týkají pojišťovnictví, a také o novém zákonu o zadávání veřejných zakázek. Přípravu této předlohy bedlivě sleduje Evropská unie. Nový zákon je totiž podmínkou pro to, aby od ní mohlo Česko dostávat finanční prostředky.

Na pátek si poslanci zařadili schvalování několika zákonů, jež se týkají oblasti práva a vězeňství. Bude mezi nimi také předloha, která by v rámci boje se zločinem umožnila využívat ve věznicích informátory. V příštích třech dnech by poslanci měli hlasovat i o předlohách, jež by stanovily důchod a další požitky bývalých prezidentů republiky.

Jednání mezivládní konference je zmatené a bez pokroku

Ministři zahraničí 25 zemí, stávajících a vstupujících členů Evropské unie se v Bruselu sice shodli, že Radu ministrů EU má v budoucnosti řídit týmové předsednictví, jehož členové se spravedlivě podělí o jednotlivé sektory, nevyřešili však otázku, kolik zemí má v takovém týmu být a na jakou dobu. Česko hájilo názor, že by to měly být tři země na 18 měsíců, další státy byly pro čtyři země na 24 měsíců.

Podobná kakofonie panovala při debatě o tom, ve kterých oblastech zachovat jednomyslnost při rozhodování a kde povolit kvalifikovanou většinu. Každý měl nějaké své "koně", kde mu záleží na právu veta a kteří se při 25 národních zájmech logicky nepřekrývají. Šéf české diplomacie Cyril Svoboda trval na tom, aby to byly daňová politika, finanční zdroje EU a schvalování finančního rámce unie. Podpořil také požadavky formulované ministry financí EU na takové úpravy v příští ústavní smlouvě, které by omezily pravomoci Evropské komise a Evropského parlamentu ve finanční oblasti oproti tomu, co stojí v návrhu schváleném Konventem. Proti se postavily zejména Belgie, Nizozemsko a Lucembursko, dále pak také Německo, ze vstupujících zemí Maďarsko. Pro byla většina zemí v čele s Británií.

ČR podle Svobody už rovněž netrvá na tom, aby každá změna hlasování v Radě EU podle nové ústavy podléhala schválení národních parlamentů všech členských zemí unie. Praha se naopak kloní k pružnějšímu pojetí, při kterém by národní parlamenty měly své slovo, nikoli však právo každý krok ratifikovat ve složité a zdlouhavé proceduře. Je to významná změna v českém postoji.

Zhruba sedm zemí včetně Česka jako obvykle požadovalo, by do preambule ústavy byla vepsána zmínka o "křesťansko-židovských" hodnotách; další, například Belgie, Francie a zajisté také Turecko, byly rozhodně proti. Nyní nastane podle předsedajícího italského ministra zahraničí Franka Frattiniho etapa bilaterálních jednání - Italové chtějí debatovat s každou zemí, která o to požádá. Svoboda si slibuje posun od setkání s místopředsedou italské vlády Gianfrankem Finim, který se chystá do Prahy. Plody by měly být vidět na příští schůzi v Bruselu 18. listopadu.

Podle Svobody by český komisař měl být bývalý ministr

Budoucí první český člen Evropské komise by měl mít zkušenost z působení ve vládě, orientovat se v Evropské unii a ovládat jazyky, soudí český ministr zahraničí Cyril Svoboda. Ačkoli on sám tyto podmínky splňuje, vylučuje svou vlastní kandidaturu. "Měl by to být člověk, který má ministerskou zkušenost, zná problematiku EU, je jazykově vybaven a podobně. Několik osob se rýsuje a já to nejsem, určitě ne," řekl ČTK. Evropská komise má dnes 20 členů - z každé členské země je jeden, Německo, Francie, Itálie, Británie a Španělsko mají komisaře dva. Na tom se nic nezmění do října, kdy EK předá žezlo své nástupkyni, mezitím navržené, jmenované a schválené Evropským parlamentem. Od vstupu nových zemí 1. května bude tedy pět měsíců existovat třicetičlenné kolegium zahrnující deset nových komisařů. Ti podle převažujícího názoru nebudou pověřeni žádným resortem a budou se zacvičovat vedle zkušených stávajících komisařů.

Podle Cyrila Svobody nemá Praha v úmyslu jmenovat jednoho člověka na počáteční pětiměsíční období a dalšího pak na řádných pět let. "Budeme-li nominovat, pak na celé volební období. Dvojí řešení nemá podle mě žádný valný význam," uvedl.

Výsledkem této napínavé politické hry bude nová Evropská komise o 25 členech, tedy po jednom z každé členské země, v souladu se Smlouvou z Nice. Pokud na tomto systému něco změní nová ústava, momentálně projednávaná, bude to aplikováno až od roku 2009.

Pravoslavná církev oslavila 28. říjen svátkem svatého Rostislava

Památku svatého Rostislava, knížete velkomoravského, uctili v den svátku české státnosti, téměř dvě stovky pravoslavných věřících. V tachovském chrámu sv. Marie Magdalény sloužili mši také nejvyšší představitelé církve - metropolita českých zemí a Slovenska Nikolaj za doprovodu arcibiskupa pražského a českých zemí Kryštofa a biskupa michlovského Jána.

Společná mše zhruba 30 duchovních, vedená se zástupci pražské eparchie (diecéze), trvala více než dvě hodiny. Slavnostní svatá liturgie byla vedena ve staroslověnštině, právě kvůli uctění sv. Rostislava, knížete velkomoravského. K jeho památce se hlásí nejen západní Slované, nýbrž i slovanské národy Balkánu a východní Evropy. "Rusíni z bývalé Podkarpatské Rusi, tvořící dodnes většinu pravoslavné komunity na Tachovsku, se hlásí k odkazu československého státu," řekl kancléř pravoslavné církve Václav Míšek.

Slavnostní bohoslužby se zúčastnili představitelé města Tachov, obcí Lesná, Milíře a Obora, kde jsou nejsilnější pravoslavné komunity na Tachovsku. Mši byli přítomni také zástupci ostatních křesťanských církví, z řezenské diecéze římsko-katolické církve v Bavorsku přijel Leonhard Fuchs, předseda diecézního sdružení Ackermannova obec.

Svatý Rostislav povolal v polovině devátého století z Byzance svaté bratry Cyrila a Metoděje nejen proto, aby ve srozumitelném, slovanském jazyce zvěstovali lidu spásu, ale také proto, aby sjednotil místní slovanské kmeny na křesťanských ideálech.

Pravicoví radikálové oslavili 28. říjen pochodem na Vyšehrad

Asi dvě stovky pravicových radikálů sdružených kolem organizace Vlastenecká fronta oslavily po svém státní svátek a vznik samostatného Československa v roce 1918. Po projevech pod sochou Františka Palackého na stejnojmenném pražském náměstí prošli průvodem na Vyšehrad. Podle Evy Brožové z pražské policejní správy byl zadržen jeden člověk, který napadl policisty. Podle všeho ale patřil spíš odpůrcům shromážděných pravicových radikálů.

Převážně mladí a holohlaví příznivci Vlastenecké fronty se ve 13:00 shromáždili pod Palackého sochou, kde bylo upevněno heslo "Bůh, vlast, rodina". Po projevech řečníků, brojících proti Evropské unii, zaprodaným novinářům, prohnilé vládě a sňatkům homosexuálů, se vydali na pochod městem. Po cestě přímo na Palackého náměstí minuli pietní shromáždění pořádané Svazem bojovníků za svobodu. Po cestě skandovali hesla jako "Nic než národ" či "Smrt Izraeli".

Pro Davida Macháčka z Vlastenecké fronty je 28. říjen dnem vzniku Československa jako "českého národního státu". Vlastenecká fronta se podle něj hlásí k odkazu legionářů a všech těch, kdo za samostatnost položili život. Prvorepublikového vůdce českých fašistů a legionářského generála Radolu Gajdu připomněl mladým skinheadům jejich kolega z Rumunska. Na shromáždění vystoupil také Ladislav Malý ze sdružení Občané proti Evropské unii, který požadoval zrušení platnosti referenda o přistoupení Česka do EU. Promluvil i předseda Národního sjednocení Jan Skácel. "Obul" se hlavně do novinářů, kterým za jejich údajně tendenční psaní slíbil odplatu.

Celé shromáždění monitorovali policisté v uniformách i v civilu, podél trasy průvodu byly připraveny zásahové jednotky. Na Vyšehradě se účastníci pochodu v klidu rozešli.

Řečníci na demonstraci kritizovali euroústavu i rušení dějepisu

Asi stovka lidí si na pražském náměstí Jana Palacha připomněla 85. výročí vzniku Československa. Řečníci na demonstraci svolané Klubem českého pohraničí vyzdvihli význam 28. října a kritizovali chystanou evropskou ústavu i záměr zrušit dějepis jako samostatný předmět. Mezi účastníky akce, jejíž organizátoři se hlásí k vlastenectví a obhajobě národních zájmů, převažovali lidé důchodového věku.

Euroústava je podle předsedy klubu Karla Jandy dalším krokem k poškození a znehodnocení malých národů, k nimž český přiřadil. "Odmítáme být druhořadým národem Evropy," přidal se v projevu předseda Slovanského výboru Jan Mlynář.

Záměr na zrušení samostatného dějepisu je zase údajně jen snaha o to, aby mladí lidé zapomněli na národní kořeny. Janda vyzval, aby místní organizace klubu pohraničí iniciovali proti evropské ústavě a možnému zániku dějepisu odpor, například veřejnými shromážděními. Za období největšího rozmachu Československa označil předseda klubu období socialismu. Národní hospodářství prý vzkvétalo, lidé měli sociální jistoty. Za černý pak považuje den, kdy poslanci odhlasovali zánik Československa. Klub to nikdy neuznal za právní akt, naopak to byl protiústavní krok, prohlásil Janda.

Američtí a němečtí piloti vzpomínali na leteckou bitvu nad Hanou

Na největší leteckou bitvu druhé světové války nad českým územím vzpomínali v úterý v Troubkách na Přerovsku američtí a němečtí piloti, kteří nelítostné boje v oblacích nad Přerovskem v závěru roku 1944 přežili. U památníku americkým pilotům na troubeckém hřbitově uctili letci památku svých padlých druhů.

Do Troubek přijeli tři američtí váleční veteráni, mezi kterými nechyběl Thomas Qualmann, jehož bombardér byl sestřelen právě nad Troubkami, či velitel německých stíhačů zapojených do bitvy nad Hanou Günther Rall. "Bylo mi tehdy 19 let a spoustu věcí jsem vnímal jinak než dnes, ale pořád jsem překvapený z toho, jak si čeští lidé poradili s tlakem, který byl na ně tehdy vyvíjen, a jak dokázali udělat tolik pro lidi, kteří pro ně byli naprosto neznámí," řekl novinářům Qualmann.

Váleční veteráni se v Troubkách setkali v době, kdy vrcholí veřejná sbírka na obnovu bronzové části památníku, již před časem ukradli neznámí vandalové. Na obnovu památníku, který by měl v prosinci dostat nový reliéf z dílny pražského sochaře Jiřího Kašpara, přispěli i letci a účastníci pietního aktu.

Největší letecká bitva nad českým územím, v níž se střetlo německé a americké letectvo, se rozpoutala kolem poledne 17. prosince 1944 v prostoru Olomouce, Prostějova a Přerova. Americká 15. letecká armáda tehdy vyslala 527 bombardérů a 300 stíhaček nad továrny na výrobu syntetického benzinu na polské i české straně Slezska. Ještě před dosažením cíle zaútočilo nad severní Moravou na mohutnou americkou formaci téměř sto německých stíhacích letounů. V boji bylo sestřeleno celkem 67 strojů obou bojujících stran, v nichž bylo 222 příslušníků osádek.

Odvolání Míla prý prosadila uhelná lobby

Za odvoláním Jaroslava Míla z funkcí generálního ředitele a předsedy představenstva energetické společnosti ČEZ stojí uhelná lobby, které vadilo zasahování ČEZ do "její sféry vlivu" při privatizaci hnědouhelných společností. Vyplývá to z analýzy rakouské Erste Bank, která vlastní Českou spořitelnu. "Jsme přesvědčeni, že uhelná lobby hrála významnou roli v Mílově odvolání, protože je proti účasti ČEZ při privatizaci českých uhelných firem," píše Libor Vinklát, autor analýzy, již má ČTK k dispozici.

Bývalého šéfa představenstva ČEZ kritizoval především ministr financí Bohuslav Sobotka a ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Míl podle nich prosazoval jiné strategické plány než stát. Ministři očekávali výplatu vyšších dividend, Míl zase prosazoval aktivní investiční politiku. Ministrům se rovněž nelíbil záměr ČEZ účastnit se privatizace hnědouhelných dolů.

Podle Erste není pravda, že Míl byl úmyslně proti výplatě dividend. "Management několikrát uváděl, že společnost se chce řídit novou dividendovou politikou, která by v několika příštích letech pevně stanovila dividendový výnos na sedmi procentech," uvedla banka. Míl ale mohl svou preferencí nákupů energetik na Slovensku a v Bulharsku znervóznět stát, který potřebuje pokrýt rostoucí schodky rozpočtů.

Základním důvodem, který stál za odvoláním Míla, je tak podle Erste chystaná privatizace Severočeských dolů (SD) a Sokolovské uhelné. "Vlivná uhelná lobby nechce, aby se ČEZ míchal do její sféry vlivu," uvedl Vinklát. Podle některých informací byla privatizace Severočeských dolů šita na míru sousední Mostecké uhelné, již vlastní mocný americký investor Appian Group, dodal. Za majoritu v SD nabízí Appian údajně 2,8 miliardy korun, "což je očividně málo za ovládnutí tak ziskové a strategické firmy," podotkl analytik.

ČD se po roce s Italy dohodly o pronájmu hlavního nádraží v Praze

České dráhy (ČD) se po roce s italskou společností Grandi Stazioni dohodly na podmínkách dlouhodobého pronájmu hlavního nádraží v Praze, nádraží v Mariánských Lázních a horního nádraží v Karlových Varech. Při jednáních o nájemních smlouvách se podařilo dohodnout podmínky přijatelné pro obě strany, řekl ČTK mluvčí ČD Petr Šťáhlavský. Italové by měli nádraží získat do dlouhodobého pronájmu. Za to je ale musí rekonstruovat.

Projekt pamatuje na fakt, že Fantova budova hlavního nádraží v Praze je památkově chráněná a budova nádraží v Mariánských Lázních památkově sledovaná. Hlavní nádraží v Praze je jednou z nejvýznamnějších železničních stanic v tuzemsku. Denně jím projde až sto tisíc osob a projede více než pět set vlaků. Grandi Stazioni provádí podobné revitalizace nádraží v Itálii, včetně největšího římského nádraží Termini.

Meopta se podílí na modernizaci kin v zemích bývalého SSSR

Akciová společnost Meopta Přerov, významný tuzemský výrobce optickomechanických přístrojů, se zapojila do modernizace technického vybavení kin v zemích bývalého Sovětského svazu. Ve druhé polovině minulého století přitom do tohoto regionu dodala několik tisíc filmových projektorů. "Naše společnost se vrací na tento perspektivní trh. V minulosti, kdy doslova v každé malé ruské vesnici muselo být kino, jsme do zemí Sovětského svazu prodali mnoho tisíc projektorů. Odhadujeme, že okolo pěti až sedmi tisíc je stále v provozu, což nyní z hlediska jejich modernizace představuje velký potenciál," řekl ČTK personální ředitel Meopty Přerov Martin Tomčala.

Společnost nyní do zemí bývalého Sovětského svazu dodává moderní filmové projektory, se kterými se snaží uspět například v tendrech na dodávku technického vybavení nově budovaných multikin. "Narozdíl od velkých hráčů na trhu zatím ale nemáme finanční a technické možnosti vybavit kina veškerou technikou, kterou pochopitelně netvoří pouze projektory," podotkl Tomčala. Zlepšení pozice nejen na východních trzích si vedení Meopty Přerov slibuje od nové spolupráce se zahraničním partnerem, který patří v oboru filmových projektorů ke světové špičce. "Vyrábíme její filmový projektor a již v příštím roce by tato produkce měla dosáhnout významného objemu. Doufáme, že díky tomuto spojenectví máme šanci nabídnout v budoucnu kompletní technické vybavení kin," uvedl Tomčala.

K soudu míří rozsáhlé úvěrové podvody s nemovitostmi z 90. let

K pražskému městskému soudu míří kauza rozsáhlých úvěrových podvodů s nemovitostmi, při kterých počátkem 90. let přišly různé banky celkem o půl miliardy korun. Mezi obžalovanými je například soudní odhadce cen staveb a advokát. Mozkem organizované skupiny byl podle obžaloby podnikatel Petr Šebesta, jehož někdo před časem zastřelil. "Spis chci k soudu odeslat do konce tohoto týdne," řekla ČTK státní zástupkyně Dagmar Máchová.

Šebestu neznámý pachatel zastřelil koncem září ve vystrkovském areálu u Orlické přehrady. Souvislost jeho úmrtí s případy policie zkoumá. Podle Máchové není pravděpodobné, že jeho vražda souvisí s kauzou úvěrových podvodů s nemovitostmi. "V této věci byla již jednou obžaloba v roce 1999 podána, ale soud to vrátil k došetření. Pokud by někdo chtěl umlčet Šebestu, udělal by to už dávno," míní Máchová. Ve spise je navíc podle ní řada postačujících listinných důkazů.

Úvěrové podvody z počátku 90. let podle Máchové vymyslel a zorganizoval právě Šebesta. Advokát Zdeněk Míka podle ní pro Šebestu kontaktoval v letech 1992 a 1993 lidi z řad restituentů, kteří nechtěli spravovat převzatý majetek a měli v úmyslu ho prodat. Soudní odhadce cen staveb Zdeněk Bořkovec potom na nemovitosti vypracoval dva rozdílné posudky. Jeden za účelem sepsání kupní smlouvy, přičemž odhad ceny předem konzultoval s prodávajícími, a druhý pro žádost o úvěr od bankovních ústavů. Ve druhém posudku však byly ceny mnohonásobně navýšeny. Rozdíl potom advokát Míka prodávajícím vysvětlil tím, že jde o formalitu - nový majitel chce získat větší úvěr, aby mohl nemovitost opravit.

S kupními smlouvami a druhými posudky se Šebesta a další tři obžalovaní vydali do různých bank, kde požádali o úvěry. "Peněžní ústavy byly uvedeny v omyl, že poskytnuté úvěry jsou dostatečně jištěny," tvrdí Máchová. Po získání peněz podle ní obvinění ani nezačali úvěr splácet. Ve všech případech údajně ve velmi krátké době po obdržení půjčky převedli společnosti, v nichž vystupovali jako jednatelé, na další subjekty.

"U nich se ve většině případů banky nemohou do současné doby domoci svých nároků, protože jde většinou o cizí státní příslušníky, většinou ze zemí bývalého Sovětského svazu," uvedla státní zástupkyně. Některé firmy byly podle Máchové dokonce převedeny na osoby, kterým byly v minulosti odcizeny doklady, později zřejmě zneužité při podvodech.

UNICEF: V česko-německém pohraničí je trh s dětskou prostitucí

V česko-německém pohraničí se rozvinul regulérní trh s dětskou prostitucí. V Berlíně to v úterý na tiskové konferenci konstatoval Německý výbor Dětského fondu OSN (UNICEF), jehož akci podpořila také manželka německého prezidenta Christina Rauová. Rodinní příslušníci nutí děti k prostituci, píše se ve zveřejněné zprávě. Pasácké bandy podle ní zavlékají nezletilé děti z českých regionů, ale také jiných zemí střední a východní Evropy do hraničních oblastí s Německem. "Je šokující, že se zneužívají bez skrupulí děti úplně v našem sousedství," řekla Christina Rauová. "Musíme udělat vše pro to, aby se pomohlo obětem a aby byly chráněny další děti před těmito zločiny," zdůraznila manželka německého prezidenta.

"Jsem tu hned ráno a pak čekám na ulici, než se setmí. Často si hraju i na louce. Musím dávat pozor, abych nepromeškal Němce," cituje šestiletého Františka německá publikace Děti v prostituci - zpráva z česko- německé hranice, která byla představena za velkého mediálního zájmu v Berlíně. Je jen jednou z mnoha výpovědí dětí, které údajně zneužívají nejen němečtí, ale také rakouští nebo italští sexturisté.

"Má matka pro mne dojde a ukazuje mě, když má nějaký Němec zájem. Často je to i pozdě v noci," pokračuje líčení, tentokrát z úst desetileté Ivety. "Čekám tu hned po škole a stojím, dokud jezdí německá auta," pokračuje 12letý Stanislav. "Je to různé a někdy čekám až do časného rána."

"Když nejsem na ulici, pak u mne mnozí zvoní doma," říká 16letá Simonetta. "Když Němci chtějí nějaké malé děti, pak dovedu svého šestiletého bratra. Mí kamarádi to dělají také," pokračuje 15letý Antonín. "Můj strýc mi vždycky řekne, když se ho nějaký Němec zeptá a pak jdeme domů," dodává 13letý Honza.

"Už nechci, aby němečtí muži jezdili. Bylo by fajn, kdyby se hranice zavřely nebo nikdo nevpouštěl muže, kteří chtějí sex s dětmi," vyjadřuje jedno z mnoha přání do budoucna 15letý Antonín. "Až budu velký, chci mít milou ženu a dvě děti."

Senioři v tísni se od listopadu dočkají bezplatné krizové linky

Senioři v tíživé životní situaci se dočkají své bezplatné krizové telefonní linky. Od 1. listopadu jim budou odborníci k dispozici na čísle 800 157 157 ve dne i v noci, tedy po celých 24 hodin. ČTK to řekl Robert Pitrák ze sdružení Život 90, které bude tísňový telefon provozovat. "Lidé někdy svůj problém obtížně definují a trvá jim to déle. Teď budou mít dostatek času si o svých nesnázích popovídat," uvedl Pitrák. Odborníci poskytnou volajícím rady i kontakty, kam se mohou senioři obracet o pomoc. Budou se jim snažit také ukázat cestu, jak aktivně trávit stáří.

Seniory podle Pitráka nejčastěji trápí smrt partnera a samota. Na odborníky se ale obracejí i se žádostí o radu při problémech zdravotních, bytových, právních a dalších. Někteří se po váhání svěří dokonce s tím, že je jejich rodina fyzicky nebo psychicky týrá. Jiní mívají starosti s láskou a intimním životem. Sdružení Život 90 může bezplatnou linku spustit díky grantu, který získalo od americké Nadace Pfizer. Tato organizace mu věnovala na provoz tísňového telefonu milion korun. Projekt sdružení si vybrala mezi tisícovkou žadatelů z celého světa. Peníze poskytla také Evropská unie ze svého programu Phare.

Ústečtí Přátelé přírody udělili cenu řediteli zooparku

Cenu ústeckých Přátel přírody, kterou tato ekologická společnost udělila v úterý za pomoc přírodě poprvé, získal ředitel chomutovského Podkrušnohorského zooparku Přemysl Rabas. Cenu dostal za aktivní činnost při ochraně přírody, zvláště evropských druhů zvířat, a za osvětovou práci, přečetl odůvodnění ředitel společnosti Přátelé přírody Marian Páleník.

Smyslem nové ceny je podle něj zviditelnit lidi, kteří přírodě pomáhají. V prvním ročníku byli nominováni Richard Nagel a Václav Sojka z Národního parku České Švýcarsko, Jaromír Bláha z Hnutí Duha, ředitel teplické botanické zahrady Jiří Haager, Věra Malátková z klubu ochrany dravců a sov, ředitel Rabas, veterinář Petr Skalka a Stanislav Šůna z ústecké pobočky České inspekce životního prostředí.

"Chceme tak založit novou tradici," uvedl Páleník. Připomněl, že nová cena by měla být protipólem ankety o severočeského ropáka, tedy ceny, kterou ekologové každoročně udělují tomu, kdo se podle nich nejvíce zasloužil o poškození životního prostředí. Loni ji vyhrál tehdejší ministr dopravy Jaromír Schling (ČSSD) a letos náměstek ústeckého hejtmana a ústecký krajský předseda ČSSD Jaroslav Foldyna. Oba ekologickou anticenu získali zejména za prosazování jezů na Labi a dálnice D8 přes České středohoří.

Divadlo na Fidlovačce si připomnělo 5. výročí svého znovuzrození

Reprízou úspěšného muzikálu Šumař na střeše si v úterý pražské Divadlo na Fidlovačce připomnělo páté výročí znovuotevření. K životu ho vzkřísila stejnojmenná nadace. Na opravené scéně, která předtím dvě desítky let ležela ladem, tehdy uvedla Tylovu a Škroupovu Fidlovačku.

Slavný americký muzikál o trampotách rodičů pěti dcer na vdávání Šumař na střeše, který uvedlo divadlo nyní, měl od premiéry v červenci 1998 celkem 218 repríz. Hrál se zpočátku na jevišti historické budovy Národního divadla, protože na Fidlovačce se ještě pracovalo. Hlavní role v inscenaci režiséra Juraje Deáka ztvárnili Eliška Balzerová a Tomáš Töpfer.

Právě Balzerová s Töpferem založili v polovině 90. let nadaci s cílem chátrající divadlo vzkřísit k životu. Rekonstrukce si vyžádala 53 milionů korun, investorem byla radnice Prahy 4. V repertoáru se od té doby objevilo 27 inscenací, z nichž se 14 stále hraje. Fidlovačka měla 144 repríz, muzikál Malované na skle se blíží ke stovce, Slaměný klobouk měl téměř 90 repríz a pohádka Dalskabáty, hříšná ves 79 představení. Soubor má dnes včetně stálých hostů šest desítek členů. K datu pátého výročí odehráli 1433 představení, často vyjíždějí i mimo Prahu.

Nuselské divadlo dal postavit jeho první ředitel Stanislav Langer v roce 1921. Od vážného repertoáru postupně přešlo k operetě a v letech 1954 až 1978 fungovalo jako druhá scéna Hudebního divadla v Karlíně. Objekt je dnes ve správě městské části Praha 4 a nadace ho má v nájmu na deset let.

V památníku Vítkov lidé prvně viděli unikátní gobelín

Poprvé po téměř sedmi desítkách let od svého vzniku visel v úterý v Národním památníku na Vítkově rozměrný gobelín vytvořený pro tyto prostory. Prohlíželi si jej lidé, kteří do památníku přišli v rámci dne otevřených dveří u příležitosti 85. výročí vzniku československého státu. Historii tajemného gobelínu a další zajímavosti návštěvníkům vyprávěli pracovníci Národního muzea, které má památník ve správě. Rozměrná textilie s motivem státního znaku byla vyrobena podle návrhu Karla Svolinského v roce 1937 přímo pro Slavnostní síň památníku, tedy vstupní prostor. Nakonec však památník v roce 1938 vzhledem k politické situaci otevřen nebyl a gobelín byl v roce 1939 odvezen na světovou výstavu do New Yorku. "Nemáme katalog výstavy, ale s největší pravděpodobností tam byl vystaven a přečkal druhou světovou válku," řekl ČTK pracovník muzea Stanislav Slavík. Po válce byl gobelín převezen do Československa, ale nikdy nikde nevisel.

Bratislava aplaudovala "Božskému Kájovi" a "Helence"

Bratislavští fanoušci se snad Heleny Vondráčkové a Karla Gotta nikdy nenabaží. Podobně jako při jejich loňském koncertu byla i v pondělí hala Na pasienkoch zaplněna až po strop a přibližně čtyři tisícovky diváků jim po tříhodinové show připravily dlouhotrvající ovace. "Králové československého popu", jak obě stálice nazval moderátor koncertu, se snažili získat sympatie diváků hned na začátku. "Vitajte na našom koncerte. Sme radi, že ste prišli v takomto počte," promluvil Gott k publiku ne zcela dokonalou slovenštinou.

Vystoupení mělo podobný scénář jako loni. Oba zpěváci se na pódiu většinou střídali a jako bonbónek přidali i několik pomalejších duetů. První polovina koncertu byla ale spíše komornější, protože většina písniček byla Slovákům neznámá. Chytli se až na starší Gottův hit Pretty women a do rytmu se vlnili také při novější skladbě James Bond. Ve druhé polovině koncertu si pak fanoušky získala Helena Vondráčková, která se kromě zpěvu neváhala postavit ani za malé bubny. Troufla si dokonce na menší bubenické sólo, které ukončila frajerským odhozením paliček za záda. Diváci se pomalu dostávaly do varu a to byl zlatý hřeb večera stále před nimi. V závěrečné půlhodině spustili "Helenka" a "Božský Kája" smršť svých starších hitů, které zvedali lidi ze sedadel. Pod pódiem přibývalo juchajících příznivců nejenom z řad mladší generace, ale taneční kreace předváděli i prošedivělí padesátníci. Přidali se také V.I.P. hosté, kteří postupně opustili zábrany a s radostí sundávali kravaty.

Hity jako Lady Karneval nebo Malovaný džbánku si pobrukovaly stovky lidí a refrén "lásko má já stůňu" už nechala Vondráčková zpívat pouze obecenstvo. Během celého koncertu nosili fanoušci na pódium květiny a v závěru se loučili se svými miláčky několikaminutovými ovacemi ve stoje. "Milujte se a množte se," loučil se Gott s Bratislavany. "Přijděte zas," dostalo se mu odpovědi.

Pohárový šok: Olomoučtí fotbalisté vypadli v Uničově

Olomoučtí fotbalisté se postarali o největší překvapení v úterních zápasech třetího kola Poháru Českomoravského fotbalového svazu. Třetí tým ligové tabulky narazil v nedalekém Uničově, kde na půdě čtvrtého týmu třetí fotbalové ligy prohrál 1:2.

Fotbalisté Slavie skončili v Poháru ČMFS senzačně v Jihlavě

Fotbalisté pražské Slavie už mají jasno, že účast v evropských pohárech si musejí vybojovat v lize. Z Poháru ČMFS vypadli nečekaně už ve 3. kole, kde byl nad jejich síly šestý tým druhé ligy Vysočina Jihlava. Slavisté prohráli 0:1.

Viktorii Žižkov vyřadili z poháru fotbalisté divizní Chocně

Fotbalisté Viktorie Žižkov utrpěli další potupu. Ve 3. kole Poháru ČMFS je vyřadil třináctý tým divize C Choceň. V normální hrací době zápas skončil 2:2 a na penalty prohrál účastník letošního Poháru UEFA 4:5.

Lídr fotbalové ligy Baník postoupil v poháru až na penalty

Vedoucí tým první fotbalové ligy Baník Ostrava ve třetím kole Poháru ČMFS na hřišti třetiligového Dolního Benešova šetřil opory a málem se mu to vymstilo. V závěru normální hrací doby se povedlo outsiderovi vyrovnat na 1:1 a v dramatickém penaltovém rozstřelu rozhodl o výhře hostů 8:7 Neuwirth. Ostravané hrající bez Bolfa, Heinze, Pospěcha, Čížka, Látala, Laštůvky sice měli zápas v moci, ale jejich převahu vyjádřil jen Lička. Patnáct minut před koncem šokoval favorita střelou z hranice velkého vápna Sluka a došlo na penalty. Teprve v osmé sérii selhal domácí Horák a Neuwirth pečetil postup Baníku.

Teplické fotbalisty dělily od vyřazení z poháru vteřiny

Tepličtí fotbalisté si v zápase třetího kola Poháru ČMFS vybrali velkou dávku štěstí. V severočeském derby v Ústí nad Labem dělily obhájce trofeje od vyřazení vteřiny. Obránce Karel Rada vyrovnal na 1:1 až v páté minutě nastavení a při penaltách exceloval teplický gólman Patrik Kolář, který za svá záda nepustil ani jednu.

Fotbalisté Jablonce prošli v poháru ve Varnsdorfu až na penalty

Až na penalty postoupili fotbalisté Jablonce ze 3. kola Poháru ČMFS na hřišti třetiligového Slovanu Varnsdorf. V normálním hracím čase skončil zápas nerozhodně 1:1, na penalty vyhrál ligový tým 4:2.

Fotbalisté Zlína nastříleli v poháru Uherskému Brodu osm branek

Bez nejmenších problémů postoupili fotbalisté Zlína ze třetího kola Poháru ČMFS. Na hřišti Uherského Brodu, který uzavírá tabulku divize D, si s chutí zastříleli a zvítězili 8:0.

Počasí:

Ve středu má být polojasno až oblačno, mlhavo, místy, hlavně na Moravě až zataženo s nízkou oblačností s ojedinělým mrholením. Odpolední teploty 3 až 6, v místech se zmenšenou oblačností až 8 stupňů, na horách kolem tří. Foukat by měl jihovýchodní vítr, v severních horských oblastech o rychlosti až 70 kilometrů za hodinu.