Zprávy Radia Praha
Svoboda: Česko nemá důvod obávat se diskuse o citlivých otázkách historie
Gdaňská výzva prezidentů Polska a Německa k evropskému dialogu a pohledu na historii přesídlování národů, jejich útěků a vyhánění je pozitivním krokem. Česko nemá důvod obávat se diskuse o citlivých otázkách historie, na druhé straně odmítá zvažovanou výstavbu Centra proti vyháněním, protože by to volky nevolky mohlo vést k deformaci dějin. Prohlásil to v rozhovoru pro německou agenturu DPA český ministr zahraničí Cyril Svoboda.
"Česko nemá žádné obavy před debatou o citlivých otázkách dějin. Taková debata by ale musela být vedena vyváženě, odborně, věcně a bez vytváření nových napětí," řekl Svoboda. Uvítal v této souvislosti, že středeční prohlášení prezidentů Johannese Raua a Aleksandera Kwašniewského odmítá jakékoli odškodňovací nároky, vzájemné svalování viny a vzájemné vyčítání zločinů a ztrát. Každý národ má právo truchlit za své oběti. "Jsem přesvědčen, že během poválečných událostí trpělo i mnoho nevinných. Ne všichni podporovali nacismus. Oběti byly na obou stranách, jen to nesmí zakrývat zřetelnost příčiny a důsledku," cituje agentura českého ministra. Ten poukázal na česko-německou deklaraci z roku 1997, v níž jsou odsouzeny zločiny na Němcích spáchané během odsunu.
Případné Centrum proti vyháněním by naproti tomu mohlo, ať už nechtěně nebo záměrně, vést k deformaci dějin, varoval Svoboda. Vyslovil se proti výstavbě takového střediska obecně, protože ani při jeho umístění mimo Německo (kde jej chce mít Svaz vyhnanců) by stěží bylo možné dosáhnout "celoevropský úhel pohledu". Odmítavý postoj zaujal Svoboda také ke snahám části českých poslanců uctít bývalého prezidenta Edvarda Beneše zvláštním zákonem. "Beneš byl velkým státníkem, měl ale jak své vrcholy, tak prohry. Jeho autorita by měla být přirozeného původu, nikoli daná zákonem," řekl. "Na druhé straně bych chtěl vyzvat kritiky takového zákona, aby jeho případné přijetí nepřeceňovali," dodal.
Rozporné reakce německých politiků na německo-polské prohlášení
Středeční prohlášení prezidentů Polska a Německa k přesídlování národů, útěkům a vyháněním mělo mezi německými politiky rozdílnou odezvu. Vládní činitelé včetně ministra zahraničí Joschky Fischera ho uvítali, vysídlenečtí politikové a funkcionáři byli obezřetnější. "Je to důležitý krok a dobré znamení pro společnou budoucnost v Evropě," reagoval šéf diplomacie Fischer. Zahraničněpolitický expert vládních sociálních demokratů (SPD) Markus Meckel vyjádřil přesvědčení, že se k deklaraci připojí i další prezidenti. Meckel letos v létě inicioval výzvu, ve které politikové a publicisté ze zemí střední Evropy vyjádřili výhrady vůči Centru proti vyháněním v Berlíně a žádali "evropské" řešení. Výzvu podepsal mimo jiné místopředseda českého Senátu Jan Ruml.
Prezidenti Aleksander Kwašniewski a Johannes Rau ve středu v Gdaňsku na severu Polska vyzvali k evropskému dialogu a pohledu na historii přesidlování národů, jejich útěků a vyhánění. "Cílem je, aby byly veřejnosti srozumitelnější příčiny, historické pozadí a rozličné důsledky," konstatuje deklarace, která předesílá, že se přitom nesmí zapomínat na krutosti, které spáchal nacistický režim.
Předsedkyně Svazu vyhnanců Erika Steinbachová (CDU) se snaží, aby se neocitla v přílišném protikladu s prezidenty. "V zásadě" iniciativu vítá, jestliže se vyháněními bude zabývat Evropa a také je společně dokumentovat. Projekt prezidentů však podle ní přesto nemůže nahradit zamýšlené centrum v Berlíně.
Německý tisk zároveň poukazuje na složitost pokusu tematizovat vyhánění na evropské úrovni, jak to také ukazuje odmítavá reakce českého prezidenta Václava Klause. Předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Bernd Posselt reagoval na návrh prezidentů poměrně umírněně: "Ať se hodnotí text prohlášení jakkoli, ukazuje, že téma vyhnání bude v příštích letech důležitým evropským tématem, jemuž se odpovědní činitelé nebudou moci vyhnout." V narážce na spíše odmítavé postoje české strany pak dodal: "Kdo si myslel, že se dá osud milionů nevinných jednoduše uzavřít dělící čarou, ten se mýlil."
Rau a Kwašniewski také zdůraznili, že "žádný prostor" nesmějí mít "odškodňovací nároky, vzájemné svalování viny a předkládání účtů za zločiny a ztráty". Německá média zároveň zaznamenala dodatečné vyjádření Raua před tiskem v Gdaňsku, že se požadavek deklarace ale nevztahuje na individuální nároky, jejichž řešení je v kompetenci soudů.
České oběti nacismu se v nejbližší době dočkají zbytku odškodnění
Drtivá většina českých obětí nacismu se v nejbližší době dočká kompletního odškodnění z prostředků spolkové nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost. Česko- německý fond budoucnosti totiž začal nyní vyplácet druhou část odškodného, 25 procent, také lidem, kteří byli za války nasazeni na nucené práce na území Říše. Již letos v červnu začal fond vyplácet druhou část kompenzací za otrocké práce.
"Tisíce obětí zemřely, aniž se tohoto finále dočkaly," prohlásil v pátek předseda Svazu nuceně nasazených Karel Růžička, který se zúčastnil setkání s předsedou Senátu Petrem Pithartem a zástupci Česko-německého fondu budoucnosti, který výplaty kompenzací zprostředkovává. Dodal ale, že svaz toto gesto velmi oceňuje a chápe jej jako povzbuzení snahy zlepšovat česko-německé vztahy. Stejný názor má i Oldřich Stránský, kterého výbor Sdružení osvobozených politických vězňů nedávno odvolal z čela organizace kvůli zdvořilostnímu dopisu, v němž Stránský napsal předákovi sudetských Němců Berndu Posseltovi.
Odškodnění sice přichází 50 let po druhé světové válce a celý proces provázely značné průtahy, přesto jsou české oběti nacismu prvními na světě, které se kompletního odškodnění dočkaly, připomněl ředitel fondu Tomáš Kafka. Dalšími zeměmi, kde by výplaty měly být v relativně krátké době ukončeny, je Polsko a Bělorusko. Podle Kafky je však nemožné uvažovat v tomto případě o soutěžení.
Během prvního kola výplat, které činily 75 procent přiznané částky, ve výši 15.000 nebo 5000 německých marek, obdrželo peníze od června 2001 do letošního října 74.976 lidí. Část z nich již dostala i zbývající čtvrtinu obnosu. Asi 44.000 osob by se jí mělo dočkat v nejbližší době. Definitivně by mělo být vyplácení odškodného z peněz spolkové nadace ukončeno asi do půl roku. Více než 10.000 lidí nasazených na otrocké či nucené práce obdrželo rovněž odškodnění ve hodnotě asi 800 milionů korun z prostředků rakouského Fondu smíření, mír a spolupráce. Výplaty kompenzací z rakouského fondu stále ještě pokračují. Téměř většina lidí však již peníze obdržela.
Sněmovna ani na druhý pokus nevybrala kandidáta na prezidenta NKÚ
Poslanecká sněmovna ani na druhý pokus nevybrala kandidáta na prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). O funkci se v pátek znovu ucházeli místopředsedkyně dolní komory Jitka Kupčová z ČSSD a poslanec Miroslav Beneš z ODS, ale v poledních tajných volbách ani jeden z nich nedostal potřebný počet hlasů. Kupčová dostala 87 a Beneš 58 hlasů. Ke zvolení bylo ale zapotřebí nejméně 91 hlasů.
Nyní bude muset být vyhlášen nový termín, do něhož budou moci poslanecké kluby navrhnout nové kandidáty. Mohou to být úplně noví kandidáti, nebo opět Kupčová a Beneš. Kupčová ale už po první neúspěšné volbě, která se uskutečnila ve středu, řekla, že neuspěje-li ani napodruhé, o funkci už usilovat nebude. Kupčová opět zjevně nezískala ani všechny hlasy vládních poslanců, což by jí ke zvolení stačilo. Navíc jí s největší pravděpodobností nedali hlas ani komunisté. Křeslo prezidenta NKÚ je prázdné od června, kdy náhle zemřel dlouholetý šéf úřadu Lubomír Voleník. Nyní NKÚ dočasně vede jeho viceprezident, bývalý poslanec ČSSD Dušan Tešnar.
Masaryk se po 85 letech "vrátil" do Petrohradu
První československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk se po 85 letech "vrátil" do ruského Petrohradu. Jeho památník na nádvoří Filologické fakulty Petrohradské státní univerzity v pátek slavnostně odhalila manželka českého prezidenta Livia Klausová. Více než dva metry vysoký památník se skládá z busty a podstavce, na němž je Masarykův výrok z knihy Rusko a Evropa: "Znám hodný kus světa, ale musím doznat, že Rusko mi bylo a je nejzajímavější zemí". Autorem památníku je akademický sochař Josef Vajce.
Masaryk byl považován za jednoho z největších znalců Ruska a měl možnost se s jeho problémy osobně seznámit. Přímo v Petrohradě pobýval v době Velké říjnové revoluce, přesněji od května 1917 do března 1918, a na tamní univerzitě byl v roce 1916 jmenován také čestným profesorem.
Masaryk byl tím mužem, který stál před 85 lety u zrodu samostatného Československa a v té chvíli hrály významnou roli kromě jeho znalostí i vztahy s Ruskem, uvedla Klausová, která podle své tajemnice Libuše Schmidové hovořila při slavnostním ceremoniálu k několika stovkám studentů rusky.
Výroba a instalace památníku stála asi jeden milion korun. Zaplatil ji dohromady Československý ústav zahraniční, který vznikl jako občanské sdružení před 75 lety právě na Masarykův popud, Nadace Preciosa, Nadace odkazu TGM a také lidé, kteří přispěli na veřejnou sbírku. Masarykův památník je darem, který dostal Petrohrad ke svým letošním 300. narozeninám.
Petrohradský památník není první připomínkou někdejšího československého prezidenta a světového politika v zahraničí. Hlavně díky krajanům už stojí Masarykova socha v Mexiku, ve Washingtonu a jeho památník mají i v ukrajinském Užhorodu. Příští rok by se měl další pomník objevit ve slovenských Košicích.
Česko získá od Evropské komise docela dobrý "posudek"
Evropská komise adresuje deseti vstupujícím zemím v posudcích příští týden 39 varování, že neplní důležité závazky týkající se přejímání a aplikace evropského práva. V případě České republiky takto vypíchne pouze tři body, sdělil ČTK dobrý zdroj EK. Tyto tzv. červené puntíky se budou týkat stavu českých potravinářských podniků, zvláště jatek, dále pak aplikace technických a sociálních předpisů EU pro silniční dopravu a skluzu při schvalování zákonů o vzájemném uznávání diplomů a profesních kvalifikací. Čtvrtý vykřičník poukáže na nedostatek zákona o zadávání veřejných zakázek, který byl však ve čtvrtek schválen Poslaneckou sněmovnou.
Podle zdroje EK se kvůli tomu nebude už měnit text posudku, který už mají v práci překladatelé, ale komisař Günter Verheugen na tento posun na tiskové konferenci ve středu explicitně upozorní. Zmíněných 39 problémů představuje podle Verheugena asi tři až čtyři procenta veškeré legislativy EU, kterou noví členové musejí vstřebat a aplikovat. Evropská komise je vyzve, aby učinili "okamžité a rozhodné" kroky k nápravě. Vedle samotného posudku pošle do hlavních měst také tzv. varovné dopisy.
Česká republika se nepochybně zařadí mezi ty vstupující kandidáty, jejichž hodnocení vyzní nejlépe. "Černého Petra" dostane podle očekávání Polsko, jehož počet "varování" prý "nepřekročí dvacítku". EK však bude upozorňovat na to, že ani jeden z desítky není bezvadný, i na to, že Polsko má jako největší země "pochopitelně" nejvíce problémů. Jeho výkon bude označován za "překvapivě pozitivní".
Norsko pro rychlý podpis smlouvy o EHP; Špidla: Je to otázka dnů
Norsko má zájem na co nejrychlejším podepsání dohody o rozšíření Evropského hospodářského prostoru (EHP) a využívá k tomu svých diplomatických kontaktů. Řekl to v pátek v Praze norský premiér Kjell Magne Bodnevik po jednání se svým partnerem Vladimírem Špidlou. Podle českého premiéra je podepsání smlouvy otázka dnů, maximálně týdnů.
Kvůli historickým majetkovým sporům s Českou republikou a Slovenskem zatím Lichtenštejnsko odmítá smlouvu podepsat. S podpisem dosud vyčkávají i Norsko a Island. Bondevik ale zdůraznil, že do této ekonomické záležitosti, důležité pro celou Evropu, by se neměly vměšovat jiné problémy. "Bilaterální otázky by se měly řešit bilaterálně," uvedl předseda norské vlády. Spor mezi Prahou, Bratislavou a Vaduzem spočívá v konfiskacích majetku vládnoucího rodu Lichtenštejnů, zejména na Moravě, po druhé světové válce.
Odmítnutí Senátem se kandidát k Ústavnímu soudu Nykodým nebojí
Dalším soudcem Ústavního soudu by se mohl stát člen legislativní rady vlády a expert na rodinné právo Jiří Nykodým. Do funkce ho navrhne prezident Václav Klaus, jeho návrh ale musí potvrdit Senát. O prezidentově rozhodnutí informoval v pátek mluvčí Hradu Petr Hájek.
Osmapadesátiletý pražský advokát ČTK řekl, že se s Klausem setkal a nabídku přijal přesto, že několik předešlých prezidentem navržených kandidátů senátoři neschválili. Případného odmítnutí v horní parlamentní komoře se nebojí. "Člověk nikdy přesně neodhadne, jak to dopadne. Ale kdybych se na to necítil, s nominací bych nesouhlasil," uvedl.
Nyní tvoří tým ústavních soudců šest členů, které jmenoval bývalý prezident Václav Havel. Klaus zatím úspěšně vyslal do Ústavního soudu tři bývalé politiky - někdejší senátorku ODS Dagmar Lastoveckou, bývalého lidoveckého poslance Miloslava Výborného a někdejšího ministra a vicepremiéra z řad ČSSD Pavla Rychetského. Ve funkcích potvrdil dva soudce jmenované Havlem - Pavla Holländera a Vojena Güttlera.
Ve hře o dodávku stíhaček jsou stroje F-16, F/A-18 a gripeny
Jeden ze tří typů pronajatých nebo levně "z druhé ruky" pořízených nadzvukových stíhaček má na přechodnou dobu nahradit ve výzbroji české armády zastaralé ruské letouny MiG-21. Do páteční uzávěrky nabídek projevilo zájem o dodávku čtrnácti použitých strojů pět zemí. Belgie, Nizozemsko a Spojené státy nabízejí letouny F-16, Švédsko gripeny a Kanada letadla F/A-18. Z těchto nabídek musí do konce listopadu devítičlenná odborná komise vybrat tu, kterou doporučí vládě. Kabinet by měl definitivně rozhodnout do konce roku tak, aby na jaře příštího roku byla po jednáních uzavřena definitivní smlouva. První letadla by měla armáda převzít v roce 2005.
Z původních devíti zemí, které česká strana v souvislosti s dodávkou letounů oslovila, nakonec čtyři své nabídky nepředložily. Ze hry tak již vypadly francouzské stroje Mirage 2000, F-4 Phantom z Německa a Tornado F3 z Velké Británie. Turecko původně připadalo v úvahu jako možný dodavatel nejčastěji nabízených strojů F-16.
Vnitro: Dětská prostituce není v Česku masovým jevem
Dětská prostituce podle policie v České republice sice existuje, ale jen ve velmi omezeném rozsahu. "V žádném případě nejde o masové šíření této trestné činnosti," řekl v pátek Českému rozhlasu vedoucí odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra Michal Mazel. Reagoval tak na informace Německého výboru Dětského fondu OSN (UNICEF), který o údajné rozsáhlé dětské prostituci na česko- německém pomezí začátkem týdne informoval. Výbor poukázal na zprávu německé nevládní organizace Karo, která působí i v českém pohraničí. Její autorka Cathrin Schauerová údajně od roku 1996 sledovala asi 500 dětí, které se buď samy nabízely, nebo je k prostituci nutili rodiče.
Podle Mazla je zpráva nevěrohodná. Uvedl, že informace, které dosud členové Karo policii poskytli, se nikdy nepotvrdily. "Šlo o informace z velice nedůvěryhodných zdrojů: od dětí, které se pohybují na hranici životního minima a které dostanou peníze za to, že označí nějaké vozidlo, jako že je to vozidlo pedofilovo," řekl. Dodal, že kdyby pracovnice Karo disponovaly konkrétními důkazy a neseznámily by s nimi policii, dopustily by se trestného činu nepřekažení trestné činnosti. Mazel zdůraznil, že vnitro se do budoucna hodlá proti kritice Karo velice důrazně bránit. Nejprve se ale podle něj důkladně seznámí se zprávou, aby proti ní mohlo úspěšně argumentovat s "tvrdými daty v ruce".
Za loňský rok policejní statistiky uvádějí zhruba tisíc zjištěných případů pohlavního zneužívání, komerční formu této závažné trestné činnosti ale policisté zaznamenali pouze osmkrát. Přes devět stovek případů pohlavního zneužívání zjistila policie v roce 2001, komerční podobu měla tato kriminalita ve dvou případech. Nedávná celorepubliková akce české policie s názvem Fantine, při níž policisté zkontrolovali přes 400 nočních podniků, dětskou prostituci neodhalila. Němečtí aktivisté ale tvrdí, že dětská prostituce se neodehrává v nevěstincích, ale jen potají na ulici, v supermarketech nebo na nádražích.
Vyhlášení rozsudku soudu se Srbou sledovalo na ČT 275.000 lidí
Vyhlášení rozhodnutí v procesu s bývalým generálním sekretářem ministerstva zahraničí Karlem Srbou v přímém přenosu ve čtvrtek odpoledne sledovalo na druhém programu České televize 275.000 dospělých lidí. ČTK to řekl mluvčí televize Richard Klatovský.
Sledovanost úspěšnějších pořadů na druhém kanálu veřejnoprávní televize se zpravidla pohybuje ve stovkách tisíc, na sportovní utkání uváděná na ČT2 se dívá někdy až milion diváků. Televize ráno soudní řízení vysílala necelou hodinu do chvíle, než předseda senátu Jiří Lněnička na žádost obžalovaných rozhodl, že první přímý přenos ze soudní síně v Česku nepovolí. Soudce ale umožnil televizi pořídit záznam jednání a v přímém přenosu vysílat čtení rozhodnutí. Původně přenos na žádost ČT minulý týden povolil, což vyvolalo v médiích bouřlivou polemiku.
Rozhodnutí vrchního soudu povolit České televizi, aby odvolací jednání vysílala v přímém přenosu, vyvolalo protichůdné reakce. Někteří politici tvrdili, že přímý přenos ovlivní chování lidí v soudní síni. Prezident Václav Klaus se obával politizace procesu, televizní přenos odmítl i premiér Vladimír Špidla, ministr spravedlnosti Karel Čermák a místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera. O etičnosti přenosu naopak neměla pochyby poslankyně a právnička Vlasta Parkanová, která ocenila odvahu soudu.
ČT svůj záměr do poslední chvíle hájila. Uváděla, že Srbovu kauzu považuje za případ veřejného zájmu. Nesouhlasila také s obavou, že televizní přenos ovlivní rozhodnutí soudu. ČT poukazovala i na skutečnost, že přenos povolil nezávislý soud a že veřejné odvolací řízení může přímo u soudu sledovat jen omezená skupina lidí.
Kauza Marty Chadimové vzbuzovala protichůdné reakce
Jedna z nejznámějších restitučních afér, v níž se před soudem zpovídala z podvodu textilní restaurátorka a někdejší disidentka Marta Chadimová, vyvolávala od samého počátku rozporné reakce. V pátek se trestní kauza uzavřela, když Chadimová přijala milost někdejšího prezidenta Václava Havla z roku 1995.
Začátek kauzy, jež později vyústila ve zdlouhavé trestní stíhání, spadá do roku 1991. Tehdy výtvarnice a dřívější aktivistka Jazzové sekce Marta Chadimová požádala v souvislosti s přijetím restitučních zákonů o vydání některých nemovitostí v Praze na Hradčanech. Majetek jí údajně náležel po otci Gotthardu Zelinkovi. Dům na hradčanském Loretánském náměstí jí Bytový podnik Prahy 1 v roce 1992 vydal. Když však v prosinci 1991 informovala představitele řádu premonstrátů v Praze na Strahově, že má restituční nárok na část klášterních pozemků a budov, kauza začala směřovat k trestnímu senátu.
Premonstráti na Chadimovou podali v únoru 1992 trestní oznámení, podle nich se snažila neoprávněně získat jejich majetek. S trestním oznámením se připojil i bytový úřad. Již o měsíc později následoval policejní výslech, obvinění z padělání a pozměňování listin a první vazba. Všeobecně známou se ale kauza stala až o něco později, kdy se případ poprvé dostal před soud. Na jaře 1994 před zahájením procesu se za Chadimovou postavili bývalí signatáři Charty 77, mezi nimi například Petr Pithart, Vlasta Chramostová a Jiří a Eva Kantůrkovi.
Vlnu rozporných reakcí vyvolala milost, kterou Chadimové udělil prezident Václav Havel v roce 1995. Zatímco představitelé opozice, do níž tehdy patřila mimo jiné sociální demokracie, prezidentovo rozhodnutí většinou kritizovali, zástupci koaličních stran byli v hodnocení zdrženlivější. Tehdejší předseda ČSSD Miloš Zeman označil Havlovo rozhodnutí za poněkud ukvapené. Také podle bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Nováka (ODS) měl před Havlovým rozhodnutím dostat šanci nezávislý soud.
Vláda: Hospodářské reformy podstatně změnily českou ekonomiku
Hospodářské reformy podstatně změnily českou ekonomiku. Stále více Čechů pracuje ve službách, z průmyslu a zemědělství lidé odcházejí. Do ČR proudí zahraniční investoři a zvyšují produktivitu a konkurenceschopnost firem. Reformy však přinesly i rekordní nezaměstnanost. Uvádí to studie určená pro Evropskou unii, kterou ve středu schválila vláda. ČTK ji poskytlo ministerstvo financí.
Podle údajů Českého statistického úřadu přišlo v letech 1996 až 2002 o práci přibližně 300 tisíc lidí. Další desetitisíce Čechů ztratily práci letos a podle ekonomů lze další propouštění očekávat od Nového roku. Experti považují nezaměstnanost a rostoucí zadlužování státu za největší problém české ekonomiky.
Výkonnost české ekonomiky se od roku 1996 do roku 2002 zvýšila o 11,5 procenta. Ani toto tempo však nezaručuje dostatečně rychlé přibližování české ekonomiky k úrovním zemí Evropské unie, varuje zpráva a dodává, že další reformy jsou nutné.
Více než polovina Čechů již pracuje ve službách. Průmysl živí necelou třetinu lidí, což je však stále více než v západní Evropě. Zemědělství, lesnictví a rybolov zaměstnává téměř pět procent pracovní síly. Rozvíjí se obchod, doprava, telekomunikace nebo poradenství. Propad zaznamenala těžba, nedařilo se ani stavebnictví. Neustále roste význam malých a středních podniků.
Českou republiku si velmi oblíbili zahraniční investoři. Proti roku 1996 se objem přímých zahraničních investic zvýšil osmkrát a v roce 2002 dosáhl rekordních 9,9 miliardy eur (asi 300 miliard korun). Zahraniční firmy ovládají čtvrtinu českých podniků s více než 100 zaměstnanci, v bankovním sektoru však mají podíl přes 90 procent. Kromě bank směřovaly investice také do obchodu, výroby automobilů nebo elektrotechniky.
Firmy se zahraničními vlastníky dosahují výrazně lepších výsledků než české podniky. Zvyšují konkurenceschopnost i produktivitu a navíc snižují schodek zahraničního obchodu, uvedla zpráva. Investory do země lákají také investiční pobídky vlády. Do srpna 2003 je získalo 154 společností. Tyto firmy chtějí do roku 2005 investovat přes 160 miliard korun a vytvořit více než 45 tisíc pracovních míst.
Přílivu zahraničních investic výrazně pomohla také rozsáhlá privatizace. Do soukromých rukou zbývá vydat 11 strategických společností, mimo jiné Český Telecom, Unipetrol nebo ČEZ. Rozpracovaných je přibližně 90 případů privatizace drobnějších státních nebo polostátních podniků, kterých by se měl stát zbavit do roku 2005.
ČMKOS: Pracovat denně devět hodin se bude jen výjimečně
Pracovat devět hodin denně se bude podle novely zákoníku práce, kterou ve čtvrtek schválila sněmovna, jen výjimečně. Upozornila na to Českomoravská konfederace odborových svazů. Poukázala na to, že pracovní doba v pětidenním pracovním týdnu nesmí překročit 40 hodin.
Do sídla odborové centrály podle její mluvčí Jany Kašparové celý pátek telefonovali lidé, kteří se dotazovali, jak je to s devítihodinovou pracovní dobou. Dověděli se o tom z některých sdělovacích prostředků. O "průlomu do délky pracovní doby" napsaly komunistické Haló noviny. Nově podle deníku bude možné rozvrhnout týdenní pracovní dobu tak, aby zaměstnanec pracoval devět hodin denně. V praxi to prý může vést k tomu, že většina zaměstnavatelů bude zaměstnancům nařizovat devítihodinovou pracovní dobu.
Konfederace ale považuje podle Kašparové novou úpravu, kdy nemusí být čtyřicetihodinový pětidenní pracovní týden rovnoměrně rozložen do osmihodinových směn, za jednoznačně výhodnější pro zaměstnance. K hlavním změnám pracovního práva, které ve čtvrtek poslanci schválili, patří omezení pracovních smluv na dobu neurčitou. Neschválili naopak návrh, aby zaměstnavatelé odborům přispívali tři desetiny procenta ze mzdových prostředků na činnost. Novelu ještě posoudí Senát a prezident.
Juan: Věříme, že banky nebudou po verdiktu EK vracet státní pomoc
Šéf Komerční banky Alexis Juan věří, že české banky po prozkoumání Evropskou komisí nebudou muset vracet pomoc, kterou jim poskytl stát před privatizací. "V Komerční bance věříme, že přístup (komise) k pomoci nebude jen právní, ale i ekonomický," řekl na páteční tiskové konferenci Juan. Komerční banka získala od státu pomoc několik desítek miliard korun, společně s dalšími bankami se suma odhaduje na několik stovek miliard korun. Státní pomoc bankám by podle Juana měla být posuzována jako náklady na přechod České republiky z plánované na tržní ekonomiku. "Bylo to (státní pomoc) nutné pro to, aby bylo možné podpořit transformaci," uvedl.
Banky obdržely podle Juana pomoc jako součást restrukturalizace bankovního sektoru. "Bankovní systém by bez této pomoci nevydržel. Stát by nebyl schopen prodat Českou spořitelnu, Agrobanku či Komerční banku," dodal. Podle Juana jde ze strany Evropské komise o standardní postup v rámci EU. Nové je podle něj pouze to, že komise posuzuje pomoc, která se již uskutečnila. Navíc jde o transformující se ekonomiky. "Musí se prokázat, že pomoc byla v souladu s EU," uvedl. Stejně bude EU zkoumat i pomoc v ostatních přistupujících zemích.
Banky kvůli rušení drobných mincí nečekají nápor na pobočkách
Banky neočekávají, že by zrušení desetníků a dvacetníků k 31. říjnu přineslo výrazný nápor lidí na pobočkách. Banky předpokládají, že drobné budou nosit především obchodníci. Lidé si již desetníky a dvacetníky v obchodech příliš neberou a drobné se tak shromažďují v prodejnách.
Lidé, kteří do páteční půlnoci desetníky a dvacetníky neutratí, je mohou ještě rok vracet na pobočkách komerčních bank a České národní banky. ČNB bude směňovat drobné ještě dalších pět let. Některé obchodní řetězce již oznámily, že budou desetníky i dvacetníky brát až do konce roku a na své náklady vracet bankám. Česká národní banka odhaduje, že se vrátí přibližně třetina existujících mincí.
Drobní živnostníci u polských hranic krachují kvůli kurzu koruny
Stovky drobných živnostníků v městech a obcích u hranic s Polskem letos zkrachovaly kvůli silnému kurzu koruny. Další malé i větší obchody čelí obrovským finančním problémům a doslova přežívají. "Koruna je tak silná, že Polákům se tady nevyplatí téměř nic kupovat. To má samozřejmě vliv hlavně na zaměstnanost, úroveň služeb a tržby v maloobchodě," řekl ČTK starosta Českého Těšína Jindřich Sznapka.
Českým stánkařům a majitelům obchůdků poblíž hranice s Polskem asi před rokem skončily zlaté časy, kdy polští občané jezdili do Česka nakupovat skoro veškeré zboží. Dnes si naopak mnou ruce polští obchodníci, protože zažívají nájezdy českých turistů. "Polští turisté sem dříve většinou chodili nakupovat pivo a lihoviny, ale po změně sazby daně na alkohol tyto nákupy podstatně opadly. V některých obchodech klesly tržby i o 50 procent. Poláci k nám nyní jezdí jen na jídlo a posedět do hospod," uvedl zástupce ředitele bruntálského úřadu práce Antonín Rous.
Řada supermarketů to podle obchodníků řeší snižováním cen na minimum, což si drobní obchodníci nemohou dovolit. V lepším případě reagují snižováním nákladů, hlavně mzdových, a tak dochází k propouštění zaměstnanců. V horším případě malé obchody krachují a nezaměstnanost opět roste.
Pěstitelské pálenice se obávají, že lidé budou pálit načerno
Majitelé pěstitelských pálenic a výrobci lihovin ve Zlínském kraji se obávají poklesu tržeb. Připravované zvýšení spotřební daně podle nich povede k tomu, že stále více lidí bude pálit kořalku v nelegálních domácích palírnách. Nekvalitní domácí pálenky přitom mohou být velmi nebezpečné a jejich požití může přinést vážné zdravotní komplikace.
Zatímco až do konce roku pojedou kotle a destilační přístroje v pěstitelských pálenicích na plné obrátky, příští rok tomu může být jinak. Od 1. ledna se zvýší spotřební daň za litr čistého alkoholu z pěstitelských palíren z 95 na 133 korun. Majitelé palíren budou muset zvýšení nákladů promítnout do cen, které pro mnoho lidí přestanou být akceptovatelné.
"Je veřejným tajemstvím, že na Valašsku a Slovácku jsou v některých obcích nelegální pálenice zhruba v každé páté domácnosti. Čtyřicetiprocentní zvýšení daně povede zřejmě k tomu, že bude načerno pálit stále více lidí. Pro nás to bude znamenat pokles tržeb a místo čtyř měsíců budeme možná pálit pouze jeden," řekl ČTK Štefan Hubinák z pálenice v Bojkovicích na Uherskohradišťsku.
Organizátor obchodů s lehkými topnými oleji dostal 12 let
Plzeňský krajský soud v pátek odsoudil Františka Boháčka za podvodné obchody s lehkými topnými oleji (LTO) ke 12 rokům vězení. Zvýšil mu tak trest z loňského července o dva roky. Mariánskolázeňský podnikatel připravil podle verdiktu stát o téměř 400 milionů korun. Soud rozhodl také o zabavení jeho majetku. Rozsudek není pravomocný, protože se Boháčkův advokát odvolal. Třiašedesátiletý muž v soudní síni chyběl. Zmizel začátkem letošního roku, takže se na něj hledí jako na uprchlého. Bylo po něm vyhlášeno celostátní pátrání.
S lehkými topnými oleji Boháček obchodoval od roku 1993. Firmy, v nichž měl podíl nebo je ovládal prostřednictvím takzvaných bílých koní, nakoupily desítky tisíc tun topného oleje, který byl osvobozen od spotřební daně. Pak jej prodaly jako motorovou naftu za téměř dvojnásobnou cenu. Spotřební daň však nezaplatily, ačkoliv to u pohonných hmot bylo povinné.
Šéf hradecké ODA půjde za znásilnění na sedm let do vězení
Krajský soud v Hradci Králové poslal v pátek na sedm let do vězení předsedu Občanské demokratické aliance (ODA) v Královéhradeckém kraji Tomáše Müllera za znásilnění, pohlavní zneužívání a podávání alkoholu mladistvým. Podle obžaloby se násilných činů dopustil vůči členkám jezdeckého oddílu na rodinném statku v Roudnici na Hradecku v letech 2001 a 2002. Müller vinu u soudu odmítl a proces označil za zmanipulovaný. "Kdo se chce někoho zbavit, obviní jej ze znásilnění. Muž je hračkou v rukách žen, nemá jak se proti takovému nařčení bránit. Je to tvrzení proti tvrzení," řekl v závěrečné řeči Müller. Soud mu také na deset let zakázal práci s mládeží. Müller se proti verdiktu soudu okamžitě odvolal.
V Mostě zahájili boj s neplatiči a problémovými nájemníky
Správce bytového fondu v Mostě, společnost Mostecká bytová, zahájila boj s neplatiči nájemného a neoprávněnými uživateli bytů. Většinu z nich tvoří romské rodiny. S problémovými nájemníky, kterým skončila platnost nájemní smlouvy, vedení firmy novou smlouvu neuzavře. Další čeká soudní vystěhování z bytů, řekla v pátek ČTK mluvčí Mostecké bytové Ivana Jandová.
Problémy s nájemníky má správce obecního bytového fondu zejména v činžovních domech kolem bloku 100. Romští obyvatelé jsou zde v poslední době postrachem svých sousedů. Dělají nepořádek, popíjejí alkoholické nápoje a jsou hluční. "Tři nájemníky z této lokality jsme včas upozornili, že se budou muset vystěhovat. Ačkoli dvěma z nich už platnost původní smlouvy na dobu určitou vypršela, byty neopustili. Obrátíme se proto se žalobou na soud," uvedla Jandová.
V bytech u bloku 100 už většinou nebydlí původní nájemníci, prostory nyní neoprávněně využívají jejich příbuzní či známí. "Budeme hledat i tvrdší prostředky k nápravě. Není totiž nadále možné, aby se slušní lidé stali zajatci těch, kteří se pohybují na hranici zákona," řekl ČTK už dříve předseda představenstva Mostecké bytové Bořek Valvoda. Situací se začalo zabývat i vedení města. Lokalita je pod zpřísněným dozorem strážníků, vznikla zde i služebna městské policie. Mostecký magistrát zvažuje také nákup další kamery pro monitorovací systém za 50.000 korun. Problémová místa by tak byla pod kontrolou po celých 24 hodin.
Silnice u Svobodné Evropy bude v jednom směru opět průjezdná
Průjezd mezi budovou Rádia Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a Národním muzeem v centru Prahy bude opět částečně otevřen. Motoristé, jedoucí po Wilsonově ulici od Hlávkova mostu, budou moci odbočovat doleva do Vinohradské ulice, řekl v pátek ČTK náměstek policejního prezidenta Vladislav Husák. Změna v dopravě u budovy rozhlasové stanice souvisí s chystanou uzavírkou části Seifertovy ulice.
Spojka mezi Wilsonovou a Vinohradskou ulicí je pro řidiče uzavřena zhruba dva roky. Souvisí s ochranou RFE/RL po teroristických útocích na Spojené státy v září 2001. Husák zdůraznil, že změnou dopravního režimu nebude ochrana rozhlasové stanice nijak snížena. Bezpečnostní rizika se nezměnila, opatření budou mít stejnou kvalitu, bude jen změna v jejich organizaci, uvedl náměstek policejního prezidenta. Kdy přesně se spojka zčásti otevře, zatím není jasné.
Biskup si s černými barony připomněl 50 let od zrušení táborů PTP
Na 300 bývalých příslušníků Pomocných technických praporů (PTP) si v pátek v brněnské katedrále na Petrově připomnělo 50 let od ukončení nucených prací v nechvalně proslulých vojensko-pracovních táborech. Církevní obřad sloužil brněnský biskup Vojtěch Cikrle s 15 dalšími kněžími, kteří v komunistických táborech také pracovali. Účastníci setkání vzdali hold těm, kteří při nucených pracích zahynuli, nebo v důsledku nich onemocněli. Tábory PTP fungovaly v Československu v letech 1950 až 1954.
Útvary PTP prošlo až 40.000 lidí. Pracovali například v kamenolomech, dolech a zastaralých fabrikách, v nichž se často zranili i umírali. Do roku 1954 vzniklo 23 táborů, o život v nich přišlo na 400 lidí. Navzdory tomu černí baroni tvrdí, že svým trýznitelům jsou ochotni odpustit. Podle místopředsedy ústřední rady Svazu PTP ČR Jaromíra Dufka tomu ale musí předcházet uznání viny a požádání o prominutí ze strany dozorců či velitelů. "Bez uvědomění si své viny je odpuštění jen mávnutím do vzduchoprázdna," řekl ČTK Dufek.
V jižních Čechách vzniká strážní jednotka z dobrovolníků
Do konce roku 2005 by měla v Jihočeském kraji vzniknout regionální strážní jednotka složená z dobrovolných aktivních záloh. Rota 150 vojáků by měla plnit úkoly při záplavách a dalších krizových situacích i při střežení objektů důležitých pro obranu státu a při podpoře vojenských akcí. Dosud se do vznikající jednotky přihlásily necelé tři desítky dobrovolníků. Podmínkou přijetí je absolvování vojenské základní či náhradní služby," řekl ČTK velitel krajského velitelství Vojtěch Brejžek. Problémem zatím je, že mezi přihlášenými dobrovolníky převažují důstojníci či řidiči bojových vozidel a další specialisté, kteří ve strážní jednotce nenajdou plné uplatnění své kvalifikace.
Jednotky dobrovolných aktivních záloh budou v rámci armádní reformy vytvářeny postupně podle potřeb armády; pěší roty již od počátku roku 2004 a prapory obrany a ochrany letišť pak v letech 2007 až 2008. Plán předpokládá vznik 14 pěších rot v rámci strážních praporů při krajských vojenských velitelstvích a dalších jednotek v Bechyni na Táborsku, Přáslavicích na Olomoucku, Prostějově, Čáslavi a Náměšti nad Oslavou. V nich bude působit asi 3700 vojáků aktivních záloh.
Kroniku vede zhruba jen polovina pražských městských částí
Pro mnohou pražskou radnici bude patrně tvrdým oříškem k rozlousknutí, jak se zhostit zákonné povinnosti vést obecní kroniku. Události významné i méně významné mapuje kronikářskými zápisy jen něco přes 30 z 56 městských částí, a to jen v okrajových částech metropole. Kronikář ve velkých městských částech vnitřní Prahy je výjimka, řekla ČTK historička Stanislava Dvořáková. Jako pracovnice Muzea hlavního města sleduje pražské kroniky a spolupracuje s kronikáři už desítky let.
Magistrát už před dvěma lety pražské městské části upozornil, že je jejich zákonnou povinností zřídit a vést kroniku. Před několika týdny jim radní Igor Němec písemně znovu připomněl, že jim to ukládá stále platný zákon z roku 1920. Očekává, že radnice zareagují nejpozději do konce roku. Za porušení povinnosti ale nehrozí žádné sankce.
Starosta Prahy 1 Vladimír Vihan a jeho kolegové z Prahy 2 a 5 Michal Basch a Milan Jančík připustili, že nebude jednoduché povinnost splnit. S politováním konstatovali, že staré kroniky se ztratily, a musejí tedy založit novou. Rada Prahy 1 problém ještě neřešila. Praha 2 a 5 budou kronikáře patrně hledat ve výběrovém řízení. Starosta Prahy 4 Zdeněk Hovorka je přesvědčen, že kroniku plně naradí Radniční noviny, a kronikář proto není nutný. Vzorně si v okrajových částech počíná řada kronikářů, uvedla Dvořáková.
Odborníci: Kandidátské země by měly cizince rychle integrovat
Kandidátské země by se měly snažit co nejrychleji přijmout a dodržovat potřebná opatření k začlenění cizinců do svých společností. Shodly se na tom v pátek v Praze dvě desítky odborníků na azylovou a migrační problematiku ze západoevropských i východoevropských států. Svá doporučení chtějí předat českému ministerstvu vnitra. Od příchodu cizinců si vyspělé státy slibují omlazení svých stárnoucích společností a zaplnění volných míst na trhu práce.
"Musíte začít s integrací a s příjímáním integračních opatření velmi brzy. My jsme to v Německu neudělali," přiznala Gabriele Erpenbecková z komise pro migranty a integraci německého ministerstva vnitra. Klíčem k integraci cizinců je podle odborníků zvládnutí jazyka. Bez jeho znalosti se cizinci do domácího prostředí v jednotlivých zemích nezačlení. V Německu by se cizinci s dlouhodobým pobytem měli od nynějška jazykových kurzů účastnit povinně.
Integraci nelze podle odborníků ale chápat jen jako výuku řeči. Cizinci musejí mít také možnost účastnit se veřejného a společenského života. Měli by mít, pokud v zemi žijí trvale, například i volební právo. Specialisté zdůrazňují, že cizinci rozhodně nesmějí žít izolovaně od české společnosti. "I lidé, kteří zde žijí dlouho, se tu necítí jako doma," připomněla Denise de Souza Costa z Brazílie, která působí v pražském centru pro uprchlíky.
Na Olšanech byl odhalen náhrobek Voskovce a Wericha
Hroby Jiřího Voskovce a Jana Wericha, sousedící spolu na Olšanských hřbitovech v Praze, mají od pátku nový náhrobek. Dosud místo posledního odpočinku obou zakladatelů legendárního Osvobozeného divadla připomínaly jen provizorní desky. U zrodu myšlenky hrob důstojně označit stála herečka Jaroslava Adamová se Stellou Zázvorkovou a Miroslavem Horníčkem.
Mezi těmi, kteří se pietní vzpomínky ve výroční den Werichova úmrtí zúčastnili, byli například zástupci Nadace Život umělce, která vyhlásila veřejnou sbírku, a pražského magistrátu, který ji podpořil 300.000 korunami - zhruba polovinou potřebné částky. Spokojen byl i akademický sochař Vladimír Preclík, který návrh vytvořil zdarma. Uctít památku zakladatelů moderního českého hudebního divadla přišlo v tento předdušičkový čas více než 200 pamětníků a obdivovatelů jejich díla.
Náhrobek ze světlé slezské žuly tvoří dvě do sebe zaklesnuté základové desky nesoucí dva hranoly symbolizující písmena V+W. Jména obou komiků jsou plasticky vyznačena do obloučku. "Snažil jsem se, aby se hrob také usmíval", vysvětlil Preclík. Desky na zemi, které místo posledního odpočinku obou divadelníků označovaly, tam měly být jen několik měsíců. Nakonec zůstaly přes třináct let. V pátek se u nového náhrobku objevily desítky hořících svíček a květů.
Obnovená Městská hudba Františka Kmocha bude mít první koncert
Kolínská Městská hudba Františka Kmocha, kterou na začátku září opustila většina členů, už opět hraje. Poprvé se veřejnosti představí 6. listopadu v kolínském klubu Zámecká. Má to ale jeden háček - noví členové nemají uniformy. Většina muzikantů, kteří ze souboru odešli, s výjimkou bývalého kapelníka Petra Stříšky, je totiž zatím nevrátila, řekla ČTK Jitka Křičková z organizačního štábu nového orchestru. "Objednala jsem už látku, ale než se stejnokroje ušijí, chvíli to trvá," dodala. Město podle ní dopisem vyzvalo bývalé členy orchestru, aby vrátili nejen uniformy, ale také nástroje. Na výzvu ale reagovalo jen několik z nich.
Ze šedesátičlenného orchestru odešlo na začátku září téměř 50 hudebníků. Chtěli tak vyjádřit svou nespokojenost s tím, že vedení města odvolalo kapelníka Stříšku a poradní sbor. Vyvrcholily tím dlouhodobé napjaté vztahy mezi městem a jeho zájmovou organizační složkou. Radnice změny zdůvodnila snahou o zlepšení ekonomické situace a o zprůhlednění hospodaření orchestru. Novým kapelníkem se stal Ivan Fišer, dirigent Kolínské filharmonie a ředitel základní umělecké školy v Zásmukách.
Hudebníci, kteří městský orchestr opustili, koncertují dál. Tvrdí, že vedení radnice porušilo zřizovací listinu. Napsali proto otevřený dopis kolínskému zastupitelstvu. Rozhodli se založit občanské sdružení Kmochova hudba a zastupitele požádali o převedení veškerého majetku Městské hudby Františka Kmocha do jejich správy. Použití Kmochova jména v názvu nového orchestru se ale městu nelíbí a chce se bránit soudní cestou. "Vlastníme ochrannou známku," upozornila Křičková. Nároky města potvrdil i názor advokátní kanceláře, podle níž je název orchestrů zaměnitelný a známka by tak mohla být zneužita.
Busta na Malostranském náměstí připomíná historika Ernesta Denise
Na pražském Malostranském náměstí je opět památník připomínající francouzského historika a slavistu Ernesta Denise. Zatímco za první republiky tu stála jeho socha, v pátek byla na náměstí odhalena historikova busta a pamětní deska. Slavnosti se zúčastnili mimo jiné zástupci radnice Prahy 1, francouzského velvyslanectví a města Nimes, kde se Denis narodil.
Odhalení busty lze podle městského archiváře Václava Ledvinky chápat jako splátku dluhu významné osobnosti české a francouzské historie, o níž už veřejnost mnoho neví. Denis byl jedním ze dvou cizinců, kteří se nejvíce zasloužili o vznik samostatného Československa, připomněl Ledvinka slova někdejšího ministra zahraničí Edvarda Beneše při odhalení historikovy sochy v roce 1928. Tím druhým byl bývalý americký prezident Woodrow Wilson.
Na Malostranském náměstí byly postupně dva pomníky, jejichž osudy byly stejně pohnuté. Nejprve tu stála socha rakouského maršála Radeckého, která byla na počátku roku 1919 jako symbol Rakouska rozebrána a skončila v lapidáriu. Denisův pomník vydržel na náměstí do nacistické okupace. V roce 1940 byl odstraněn, rozřezán a odvezen do válečné sběrny kovů. "Denis byl symbol Československé republiky a versaillského systému a všech těchto věcí, které Němcům vadily," řekl Ledvinka ČTK.
Český design má renomé
Pražské studio designu Olgoj Chorchoj vyzdvihuje páteční francouzský list Le Figaro v celostránkovém materiálu věnovaném designu ve střední Evropě. Zakladatelé studia Jan Němeček a Michael Froněk, kdysi žáci Bořka Šípka, se stali patrony celé nové generace českých designérů a Olgoj Chorchoj dnes vychovává pod svými křídly Barbaru Vlčkovou, Jakuba Haaseho, Larse Kempera, Ondřeje Kopečného. Zapamatujte si ta jména, zítra budou velká, píše francouzský list. Dodává, že výtvory studia, jehož jméno "neznamená nic a dává tušit všechno, tudíž je velmi pražské", jsou nyní k vidění v pražské Gandy Gallery, kterou otevřela Francouzka Nadine Gandyová.
Deník uvádí, že ze středoevropských zemí, které v příštím roce vstoupí do Evropské unie, je Česká republika jediná, která hraje roli na evropské scéně designu. Všímá si dále oživení designu v Německu, kde se podle něj v rámci "ostalgie" znovu přichází na chuť průmyslovému designu bývalé NDR, a stého výročí vzniku proslulé vídeňské dílny uměleckého řemesla Wiener Werkstätte, na jejímž vzniku se podílel i moravský rodák Josef Hoffmann.
Zajíci mohou být zatím klidní
Zajíci, které nakoupili myslivci za pomoci ministerstva zemědělství počátkem roku z Maďarska a vypustili je do lokalit nejvíce postižených loňskými povodněmi, se letos na podzim nemusí obávat o svůj život. Proti tradičním honům a odchytům jsou totiž chráněni dvouletou "imunitou". Střílet a chytat se však budou zajíci v ostatních regionech; i přesto, že jich každoročně ubývá.
"Uživatelé honiteb, kam byli zajíci vysazeni, podepsali smlouvu, v níž se zavázali, že dva roky po vypuštění se budou o zajíce bezplatně starat, nebudou je střílet, ani chytat," řekl ČTK jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Vladimír Broukal. Ušáci z jižních, středních a severních Čech tak mají šanci, že se dožijí roku 2005. Zajíce z ostatních oblastí začnou myslivci lovit od 1. listopadu. Jejich hlavní lovecká sezona skončí poslední den roku.
Myslivci zajíce každoročně střílejí i přesto, že podle statistik pomalu vymírají. V roce 2001 bylo v Česku na 375.000 zajíců. O rok později už 352.000 a při letošním jarním sčítání došli myslivci k číslu 330.000 zajíců. Na úbytek zaječí populace však už dnes nemají vliv jen tradiční hony. "Příčiny úbytku zajíců, bohužel, nejsou známy, ale zřejmě to budou změny v krajině, zřejmě chemizace, možná i to, že se sem dovážejí tisíce zajíců z ciziny, kteří nejsou na naše podmínky uzpůsobeni," uvedl Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. Více zajíců je v současné době v nížinách a údolích řek, například v Polabí, Povltaví nebo na Hané. Vyšší polohy, kde je i více predátorů, zajícům nesvědčí.
Počasí:
Sobota má být zatažená s občasnými přeháňkami, ale také s vyššími teplotami, 10 až 15 stupňů, na horách bude kolem 12. Vítr v Čechách mírný jižní až jihozápadní, na Českomoravské vrchovině, na Moravě a ve Slezsku silný jihovýchodní až jižní vítr do 45 km, v nárazech a na horách 70 až do 110 km v hodině bude postupně slábnout.
