Zprávy Radia Praha

Senátorka ČSSD Gajdůšková je pro zrušení imunity zákonodárců

Místopředsedkyně klubu senátorů ČSSD Alena Gajdůšková je pro úplné zrušení imunity zákonodárců. Přesvědčily prý ji o tom někteří senátoři ODS, když při rozhodování horní parlamentní komory o vydání jejich kolegy Alexandra Nováka k trestnímu stíhání hovořili o zneužívání policie a soudů. Gajdůšková to řekla na tiskové konferenci v Lidovém domě.

Nejostřejší byl předseda ODS Mirek Topolánek. "Vůbec nejsem přesvědčen, že máme nezávislou justici. Vůbec nejsem přesvědčen o tom, že policie není zkorumpovaná a už vůbec nejsem přesvědčen, že útvar pro odhalování korupce by neměl začít sám u sebe s odhalováním korupce. A říkám to s plnou vážností, kolik tento pult unese," prohlásil. "Určitě by měla být zrušena imunita týkající se přestupků a trestných činů," nepochybuje Gajdůšková. Nevidí ale ani důvod ke zvláštní ochraně zákonodárců za to, co řeknou v parlamentu. "Jestliže máme svobodu slova v této zemi a jsme demokratickou zemí, tak v podstatě nevidím ani žádný důvod k tomu, abychom měli být nějakým jiným způsobem chráněni než běžný občan," uvedla.

Gajdůšková vzbudila letos rozruch návrhem sankcí pro kritiky nešvarů ve straně. I vyloučením by měli být podle ní trestáni ti členové sociální demokracie, kteří se vyjadřují proti straně ve sdělovacích prostředcích. "Skutečná demokracie je možná pouze za předpokladu vysoké míry vnitřní disciplíny a vyspělosti. Pokud není splněn tento předpoklad, nejedná se o demokracii, ale o anarchii," hájila svůj návrh. Prosadit se jí ho ale nepodařilo.

Pečivo v tomto týdnu podražilo o třetinu, chléb o desetinu

Tento týden přinesl spotřebitelům zdražení pečiva. Zatímco kilogram kmínového chleba se prodával o téměř deset procent dráž než před týdnem, cena bílého pšeničného pečiva poskočila až o třetinu. Vyplývá to z výsledků pravidelného šetření spotřebitelských cen Českého statistického úřadu. Někteří pekaři pod tlakem vyšších cen pšenice přikročili od listopadu ke zdražení. Jejich rozhodnutí se promítlo do cen v obchodech a vysloužilo si pozornost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

Kilogram konzumního kmínového chleba podle ČSÚ podražil o 1,32 Kč na 15,39 Kč/kg. Cena kilogramu bílého pšeničného pečiva vzrostla o 8,30 Kč na 33,51 Kč/kg. ČSÚ však upozornil, že spotřebitelské ceny v těchto šetřeních zjišťuje u malého souboru prodejen. Ceny mají tedy orientační charakter. Nejdražší chléb se prodává v Libereckém kraji, kde kilogram stojí 18,18 Kč. Nejméně stojí v Karlovarském kraji, a to 13,96 Kč/kg. Nárůst cen se v tomto týdnu týkal také některých druhů zeleniny. Cena konzumních brambor vzrostla o zhruba korunu na kilogram, papriky podražily o 4,65 Kč/kg. Naopak zlevnila rajčata, a to o 3,69 Kč/kg.

Pošta začala roznášet poukázky na druhou část odškodnění

Česká pošta začala v úterý roznášet poukázky na zbývající část odškodnění pro lidi, kteří byli za druhé světové války nuceně nasazeni na území Německa. Novinářům to řekl předseda Svazu nuceně nasazených Karel Růžička. Podle něj se tato splátka týká zhruba 36.000 lidí. "Některé oběti ale již zemřely, takže se tato část odškodnění bude řešit v pozůstalosti," uvedl.

Stálým ředitelem Národního bezpečnostního úřadu má být Jan Mareš

Prozatímní šéf Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) Jan Mareš by se měl stát řádným ředitelem této instituce. Premiér Vladimír Špidla návrh na jeho jmenování předloží ve středu vládě. Mareš v čele NBÚ nahradil Tomáše Kadlece, který letos v květnu rezignoval. Poslední překážka k Marešovu jmenování ředitelem NBÚ padla 21. října, kdy jeho nominaci projednal sněmovní výbor pro obranu a bezpečnost. "Můj osobní dojem z pana Mareše je velmi dobrý. Myslím si, že to je úřednický typ ředitele, což je přesně to, co tato instituce potřebuje. Tam nesmí být politik, tam nesmí nikdo s nějakou vazbou na tu či onu politickou stranu. Myslím si, že pan Mareš je dobrá volba," řekl ČTK předseda výboru Jan Vidím z opoziční ODS. Výbor nemohl Marešovu kandidaturu zablokovat, nebo třeba podpořit, ale pouze projednat. Nic jiného mu zákony neumožňují. Podobně výbor postupuje například i při jmenování šéfa civilní kontrarozvědky. Vidíma nicméně udivilo, proč vláda bude Mareše jmenovat až ve středu, když branný výbor projednal jeho nominaci už před více než 14 dny. "Překvapuje mě, proč bude pan Mareš jmenován až příští středu, když všechny nezbytnosti spojené se jmenováním ředitele NBÚ už jsou dávno splněny," uvedl Vidím.

Po Kadlecově rezignaci vláda pověřila dosavadního náměstka NBÚ Mareše, aby úřad dočasně řídil. Národní bezpečnostní úřad rozhoduje o prověrkách a má na starosti ochranu utajovaných skutečností. Kadlec se po svém odchodu z NBÚ stal generálním ředitelem firmy Čepro. Státem vlastněná akciová společnost se zabývá obchodem s rafinérskými produkty. Spolu s Kadlecem podal v květnu demisi i ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Jiří Růžek, který od října pracuje jako manažer soukromé pojišťovny. Nahradil ho dosavadní náměstek Jiří Lang. Důvod demise šéfů dvou klíčových bezpečnostních úřadů nebyl zcela jasný. V tisku se spekulovalo o tom, že důvodem byly spory mezi BIS a NBÚ, ale také mocenský boj mezi premiérem Špidlou a jeho stranickým zástupcem, ministrem vnitra Stanislavem Grossem. Růžek byl údajně Špidlův chráněnec, Kadlec zase Grossův.

CVVM: Premiér Špidla nadále ztrácí důvěru veřejnosti

Premiér Vladimír Špidla (ČSSD) stále ztrácí důvěru veřejnosti. Zatímco na počátku roku mu důvěřovala více než polovina lidí, v dubnu to bylo 38 procent a nyní ještě o sedm procent méně, ukázal říjnový průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Popularita prezidenta Václava Klause v porovnání s dubnem o něco klesla. Naopak jeho předchůdce Václav Havel si polepšil. Oběma nyní důvěřuje shodně po 55 procentech lidí. Klaus i Havel patří mezi tři nejoblíbenější české politiky, žebříček vede sociálnědemokratický ministr vnitra Stanislav Gross. Důvěřuje mu 62 procent lidí, což je v porovnání s dubnem o čtyři procenta méně. Jeho popularita tak klesla na úroveň roku 2000. Klausovi důvěřuje o pět procent lidí méně, Havlovi naopak o tři procenta více. Kvarteto nejdůvěryhodnějších politiků uzavírá ministryně školství Petra Buzková (ČSSD).

Nejvýznamnější pokles popularity mezi členy koaliční vlády zaznamenal průzkum u ministra sociálních věcí Zdeňka Škromacha (ČSSD). Snížila se z 29 na 21 procent. Ministru kultury Pavlu Dostálovi (ČSSD) důvěřuje 37 procent lidí v porovnání s dubnovými 42. Naopak velmi si polepšili ministři životního prostředí a informatiky lidovec Libor Ambrozek a unionista Vladimír Mlynář. Ambrozkovi důvěřuje 24 procent lidí, což je dvakrát víc než v dubnu. Mlynářovi nyní důvěřuje téměř třetina lidí. Méně oblíben je předseda ODS Mirek Topolánek, jemuž fandí třetina lidí v porovnání s dubnovými 37 procenty, a předseda Senátu Petr Pithart (KDU-ČSL). Tomu důvěřuje 37 procent lidí, předtím to bylo o šest procent více.

Kačur: Správa letišť může začít čerpat úvěr EIB na terminál

Česká správa letišť může začít čerpat devítimiliardový úvěr od Evropské investiční banky na stavbu terminálu letiště Ruzyně. v pátek totiž podepsala garanční smlouvu s konsorciem 14 bank, které úvěr zaručí. Podpis garance byl podmínkou pro čerpání úvěru, připomněl na tiskové konferenci generální ředitel ČSL Martin Kačur. Správa letišť zatím výstavbu financovala s překlenovacího úvěru od stejného konsorcia bank. Garanci poskytly ABN Amro Bank, Bank Austria Creditanstalt a HSBC Bank. Následně se na evropském bankovním trhu spojily s 11 dalšími bankami. Na mezinárodním trhu byl prý o zaručení garance velký zájem. Záruku poskytly banky za 0,75 procenta z hodnoty garance na dobu 5,2 roku. Celý úvěr EIB poskytla za úrokovou sazbu, která je nižší než pražská nabízená mezibankovní sazba PRIBOR. Půjčka je splatná 25 let s odkladem na šest let. ČSL zatím podle Kačura neví, jakou dobu odkladu splácení využije. Vše bude záležet na vývoji finanční situace podniku. Zbývá mu doplatit asi miliardu korun z úvěru ČSOB na stavbu současného terminálu. Splatit ho má do poloviny roku 2005, podle Kačura však vše nasvědčuje tomu, že firma úvěr zaplatí předčasně již v polovině příštího roku.

S výstavbou terminálu ČSL začala podle Kačura právě ve chvíli, kdy se současná odbavovací hala dostala na hranici své kapacity. Letos totiž vedení firmy očekává v Ruzyni sedm milionů přepravených cestujících, což je nad původně plánovanou maximální kapacitou. Současný terminál je projektován na odbavení 6,5 milionů cestujících ročně. Nový terminál rozšíří kapacitu letiště o dalších 3,5 milionu na deset milionů lidí ročně. Má stát deset miliard korun, z toho devět poskytne EIB. Projekt však počítá s 14procentní rezervou na nepředvídané výdaje a dalších osm procent firma zatím ušetřila na zadávaných stavbách. V rezervě je tedy již více než miliarda korun. Ještě přitom není ukončena soutěž na dodavatele hlavního objektu za zhruba tři miliardy korun. Ucházejí se o ni konsorcium Skanska a Strabag, dále Hochtief, Metrostav a španělská OHL.

I pokud bude projekt nakonec levnější, neměl by být úvěr od EIB použit jinak, než na původně dohodnuté stavby, řekl na dotaz ČTK šéf divize zemí přistupujících do unie EIB Jean Vrla. Dodal však, že o všem je možné jednat. Letiště totiž v roce 2009 plánuje stavbu nové vzletové a přistávací dráhy za pět až sedm miliard korun. Usiluje o možnost financovat ji například ze strukturálních fondů EU. Také EIB nabízí příspěvek, řekl Kačur. Metrostav již staví tzv. propojovací objekt, který nový terminál spojí se současnou příletovou halou. Stát má 1,2 miliardy korun. Firma nyní dokončuje demolice v prostoru staveniště, překládá inženýrské sítě, staví nové kolektory a pokračuje v montáži železobetonového skeletu budovy. Práce se již rozběhly také na stavbě nástupního prstu C, který staví Hochtief a ŽS Brno. Firma přeznačuje stání letadel tak, aby staveniště mohla oplotit. Pracuje také na rozšíření čističky odpadních vod. Za prst C by správa letišť měla zaplatit víc než miliardu korun. Metrostav s Doprastavem hloubí a zakládá piloty pro opěrnou zeď v příjezdové a odjezdové části obslužné komunikace. Celá výstavba nových silnic na letišti má stát 400 milionů korun.

S Metrostavem ČSL již také podepsala smlouvu na dodávku kolektoru za 119 milionů korun. Vítěz soutěže na největší zakázku, samotný terminál Sever II za asi tři miliardy korun, by měl být znám v polovině listopadu. Do konce roku ještě ČSL vypíše soutěž na dodavatele třídírny zavazadel za necelou miliardu.

Zieleniecovi se nelíbí název nového klubu Nezařazení, chce změnu

Senátorovi Josefu Zieleniecovi (za US-DEU) se nelíbí název nového senátorského klubu, který založil bývalý šéf televize Nova Vladimír Železný se třemi komunistickými senátory a nezávislým Jaroslavem Kubínem. Zieleniec má za to, že název "Nezařazení" by jej jako nezařazeného senátora, který není členem žádné frakce, mohl diskreditovat v očích veřejnosti. Obrátil se proto dopisem na předsedu Senátu Petra Pitharta, aby zjednal nápravu. Text dopisu dostala ČTK k dispozici. "Vzhledem k tomu, že sám jsem nezařazeným senátorem, mohl by u veřejnosti vznikat mylný dojem, že jsem členem tohoto právě založeného klubu. To je situace, které bych se rád vyvaroval. Prosím Vás proto, abyste podnikl kroky, které povedou ke změně názvu tohoto nového senátorského klubu," napsal Zieleniec předsedovi Senátu. Pithart se k tomu zatím nechtěl vyjádřit.

Místopředseda klubu Nezařazení Jaroslav Doubrava (KSČM) pokládá Zieleniecovy obavy za "naprosto liché". "Tak jako asi pan kolega Zieleniec by nechtěl být v klubu se mnou, tak já nechci být s takovým člověkem, jako je Zieleniec, v klubu," řekl Doubrava ČTK. Proto senátorovi ani členství v klubu nenabízel.

"Jestliže pan kolega Zieleniec má zdrcnutou žluč kvůli tomu, že jsme se k tomuto kroku odhodlali, tak bych chtěl říct, že nám to trvalo hodně dlouho. Chtěli jsme vysloveně jen to nejnutnější zázemí, které jsme potřebovali," uvedl Doubrava. Železný, Kubín a komunisté frakci založili kvůli tomu, aby získali stejné materiální zázemí jako většina ostatních senátorů. Klub bude ze senátního rozpočtu dostávat na činnost 54.000 korun měsíčně, bude mít vlastní sekretářku a kancelář s kopírkou a faxem. Doubrava uvedl, že klub bude nyní usilovat i o členství v organizačním výboru, který tvoří vedení horní komory a senátorských frakcí. Klub Nezařazení by měl ve výboru zastupovat Železný (za hnutí Nezávislí) jako předseda frakce, potvrdil Doubrava a očekává, že proti tomuto kroku nebudou námitky. Navzdory plánovanému rotačnímu předsednictví by podle Doubravy mohl ve výboru zůstat. V Senátu existuje i klub Nezávislí tvořený senátory, které do horní komory nominovaly čtyři různá politická seskupení, mimo jiné i hnutí Nezávislí. Změnu názvu tohoto klubu podle dostupných informací nikdo po Pithartovi nepožadoval.

Občané nebudou muset kvůli každé změně údajů do SCP osobně

Kvůli změně osobních údajů či dědickým záležitostem nebude nutné od příštího roku pokaždé chodit k přepážkám Střediska cenných papírů. Středisko umožní vyřizování této agendy korespondenčně a plánuje i elektronickou komunikaci na způsob internetového bankovnictví. V rozhovoru pro ČTK to řekl ředitel SCP Jiří Sedláček. V SCP má účty s cennými papíry kolem dvou milionů osob. Řadě lidí nakládání s cennými papíry zabere mnoho času, přitom často jde jen o změnu adresy, jména či vypořádání nevýznamné pozůstalosti. Nyní má SCP 29 přepážek, ale jejich počet od ledna 2004 sníží kvůli úsporám nákladů o 13. Služby SCP také poskytuje na zhruba 60 místech mimoburzovní RM-Systém.

Dopisování by mohlo uvítat i zbylých 187 tisíc slovenských majitelů tuzemských cenných papírů. Ti nyní musejí s každou drobností jezdit až do Česka. Jen kvůli Slovákům SCP změnilo plány a zatím nezruší pobočku v Hodoníně. Mnohem větších změn se možná dočkají drobní majitelé cenných papírů v příštím roce, kdy lze podle Sedláčka čekat zánik střediska v této podobě. Vláda počítá s vytvořením centrálního depozitáře, který služby SCP převezme, ale bude se zaměřovat na profesionální investory. Návrh zákona ale zatím nepočítá s tím, že by občané mohli přímo navštěvovat přepážky depozitáře. Podle návrhu budou muset všichni vlastníci cenných papírů navázat kontakt s obchodníkem s cennými papíry, který za ně bude vše vyřizovat. Nenáročné úkony by to ale mohlo nejen zkomplikovat, ale i výrazně prodražit.

Sedláček by proto navrhoval po nějakou dobu přepážky pro neobchodní technické úkony zachovat. "Jsou o tom diskuse, ale v návrhu to není," uvedl. Od příštího roku SCP přestaví ceník, v němž budou mít nižší ceny za vedení registru emitenti s menším počtem akcionářů a dražší platby firmy s více rozptýleným vlastnictvím, zatímco nyní se ceny určují jen podle objemu emise. Ceny pro drobné akcionáře se takřka nezmění. "Když to jde, tak zlevňujeme," řekl Sedláček. SCP je nezisková instituce, která z příjmů pouze pokrývá provoz.

Rodiny od poloviny prosince o víkendech ve vlacích ušetří

České dráhy zavedou od 14. prosince, kdy začne platit nový jízdní řád, slevu pro rodiny. Dvě dospělé osoby s maximálně třemi dětmi mohou získat rodinnou jednodenní jízdenku platnou na sobotu nebo neděli za 130 korun pro jízdu osobními vlaky nebo za 360 korun na rychlíky či expresy, řekl ČTK mluvčí podniku Petr Šťáhlavský. Dráhy tak chtějí konkurovat především osobním vozidlům. Například sobotní cesta dvou dospělých a dvou dětí z Prahy do Brna s návratem ten samý den vyjde po slevě rychlíkem na 360 korun. Dosud stejná skupina zaplatila za tuto cestu vlakem i při započítání skupinové slevy 1032 korun. Za stejnou trasu autem by rodina zaplatila přes 600 a nejlevnějším autobusem přes 800 Kč.

Sleva se vyplatí především na delších trasách od 70 kilometrů, řekl Pavel Tesař z tiskového oddělení drah. Rodiny však ušetří například i za výlet vlakem z Prahy do Kutné Hory, kde dosud pořídily zpáteční cestu po skupinové slevě za 392 korun, nyní za stejný výlet rychlíkem zaplatí 360 korun. Děti musejí při využití rodinné slevy prokázat, že jsou mladší 15 let například předložením tramvajenky či jiného dokladu s fotografií. Zlevněnou rodinou jízdenku budou moci rodiny využít také pro cesty do příhraničí v sousedním Německu. Ve většině vlaků firem, které zajišťují dopravu za česko-německými hranicemi, například až do Drážďan, Řezna nebo Pasova, bude platit zlevněná jízdenka. Výhodnější bude také cestování na Slovensko. To totiž zruší doplatky za vlaky EuroCity a InterCity, které dosud vybíralo jako jedna z posledních železnic. Slovenské železnice zvýhodní rovněž cestující i malé skupiny při koupi zpáteční jízdenky. Dosud stála zpáteční jízdenka za slovenský úsek dvojnásobek jednosměrné. Pro jednotlivce bude nově o deset procent levnější a pro druhého až pátého člena malé skupiny o 20 procent. Zvýhodněno bude také cestování mladých lidí, držitelů pasů Junior Rail plus, nebo naopak starších osob se Senior pasy.

Levnější bude také zpáteční jízdenka EURegio do Rakouska na trasách z Brna a Českých Budějovic do Vídně, ze Znojma do Vídně a z Českých Budějovic do Lince. Cestujícím, kteří vlastní některou z obchodní karet ČD, se z jízdného sleva zvýší až na 65 procent. Podle informací odborového předáka Jaromíra Duška plánují ČD od příštího roku o sedm procent zdražit nákladní dopravu. Mluvčí Šťáhlavský však tyto informace na dotaz ČTK nepotvrdil. Za běžný nákladní tarif jezdí na drahách asi jen pět procent zboží. Naprostá většina především velkých zákazníků má smluvní ceny. ČD za deset měsíců roku přepravily 145 milionů cestujících, což je na úrovni loňského roku. Podle Šťáhlavského se tak potvrdil předpoklad vedení firmy, že jarní propad počtu cestujících se na přelomu října a listopadu vyrovná.

Lidé nemají velký zájem o vracení desetníků a dvacetníků

Lidé nemají velký zájem o vracení zrušených desetníků a dvacetníků. Dva nejmenší druhy mincí neplatí již týden a pobočky bank zatím hlásí klid a plynulou výměnu. K jejich okénkům míří především běžní lidé a drobní živnostníci, uvedly pro ČTK přední české banky. Za první tři pracovní dny se v trezorech ČSOB objevilo více než 300 tisíc desetníků a přes 200 tisíc dvacetníků, řekl mluvčí banky Pavel Hejzlar. Velká množství mincí zatím do bank nikdo nenosí. V ČSOB je dosavadním rekordem výměna přibližně dvou tisíc mincí. "Počet desetníků a dvacetníků na našich pobočkách je asi o 15 procent vyšší, než je běžný stav," řekla Eva Čarná z tiskového oddělení České spořitelny. Na pobočkách tak celkem leží přes tři a půl milionu desetihaléřů a více než 2,3 milionu dvacetníků.

Nejvíce mincí odevzdávají lidé mimo Prahu. Rekord ČSOB zatím drží pobočka v Ústí nad Labem s 56 tisíci desetníky a 16 tisíci dvacetníky. Do České spořitelny chodí nejvíce lidé v Hradci Králové. "Řada lidí využívá i pokladničky charitativní organizace ADRA umístěné v pobočkách. Například v pražské pobočce ČSOB Na příkopech se již pokladnička zaplnila dvakrát," poznamenal Hejzlar. Banky již dříve předpokládaly, že vracení desetníků a dvacetníků nepřinese výrazný nápor lidí na pobočkách. Mince přijímají všechny přepážky, v případě mimořádného zájmu jsou banky připravené otevřít další okénka nebo vytvořit samostatná pracoviště určená pouze pro vracení mincí. "Při výrazném růstu zájmu jsme připraveni otevřít speciální přepážky," uvedla Čarná. Banky mění zdarma pouze mince roztříděné po padesáti či sto kusech do sáčků či ruliček. Většinou však zdarma vymění i menší počet mincí. U obchodníků s velkým počtem desetníků a dvacetníků naopak roztřídění vyžadují.

Platnost dvou nejmenších druhů českých mincí skončila 31. října. Lidé je mohou ještě rok vracet na pobočkách komerčních bank a České národní banky. ČNB bude směňovat drobné ještě dalších pět let. Česká národní banka odhaduje, že se vrátí přibližně třetina existujících mincí. Některé obchodní řetězce již oznámily, že budou desetníky i dvacetníky brát až do konce roku a na své náklady vracet bankám. Jsou mezi nimi například Globus, Interspar nebo Billa. Jiné obchody spotřebitele lákají závazkem, že budou všechny ceny zaokrouhlovat směrem dolů. Tuto strategii zvolily například Kaufland, Carrefour nebo plzeňský masokombinát Schneider. Podle analytiků je jen otázkou času, kdy desetníky a dvacetníky zmizí nejen z peněženek, ale i z cenovek. Po přijetí eura se však drobné k lidem opět vrátí, a to v podobě centů a dvoucentů. Bez nejmenších mincí tak Češi budou přibližně sedm let.

Policie zatkla muže podezřelého z 13 let staré trojnásobné vraždy

Středočeští kriminalisté zadrželi pětatřicetiletého muže, kterého podezírají, že před 13 lety zavraždil v Klučově na Kolínsku matku a její dvě dcery. S mrtvolami žen poté souložil. K jeho usvědčení pomohla expertiza DNA. V úterý jej policisté obvinili z vraždy a hrozí mu až výjimečný trest, řekla ČTK policejní mluvčí Soňa Budská. Muž byl podle ní v minulosti mnohokrát ve vězení za násilnou a majetkovou trestnou činnost. Mrtvoly tehdy pětačtyřicetileté ženy a jejích dvou dcer ve věku 22 a 18 let našla 30. dubna 1990 příbuzná. Policisté zjistili, že byly zavražděny téhož dne v noci zvlášť brutálním způsobem. Zemřely na následky mnohočetných bodnořezných poranění, která měly po celém těle. Pachatel je potom znásilnil.

Na objasnění případu byla ustanovena nejprve pracovní skupina. V roce 1992 se jím začal zabývat zvláštní tým, který byl sestaven k šetření neobjasněných vražd. V dalších letech získal oficiální název Pomníky. Díky výsledkům rozsáhlého vyšetřování a i nově zavedeným kriminalistickým metodám v oblasti zkoumání profilů DNA, které provedli brněnští specialisté, se podařilo jako pachatele trojnásobné vraždy zjistit nyní pětatřicetiletého muže. Metodu, při níž je možné rozborem DNA přesně určit totožnost osob, vynalezl v roce 1984 britský genetik Alec Jeffreys. Při vyšetřování vraždy byla poprvé použita v roce 1986. Díky testům DNA je možné objasňovat i případy staré několik desítek let. Česká databáze DNA začala fungovat v roce 2001. Shromažďuje vzorky DNA obviněných, odsouzených a neznámých mrtvých těl i biologické stopy nalezené na místech neobjasněných zločinů. Nyní národní databáze obsahuje zhruba 2000 genetických profilů. Pomocí testů DNA česká policie například letos zjistila totožnost dvojice zavražděných mužů z Kladna či identifikovala zavražděného muže, jehož ohořelé tělo bylo nalezeno na Tachovsku. "Vzhledem k tomu, že ve věci bude probíhat rozsáhlé dokazování, které je komplikováno značným časovým odstupem od spáchání činu, žádají policisté veřejnost o spolupráci," dodala Budská. Důležité jsou zejména informace o pohybu osob v obci Klučov v době od 29. dubna do 1. května 1990.

Podle policejních poznatků se v obci večer 30. dubna 1990 konalo "pálení čarodějnic". Nějací muži na akci prodávali riflovou bundu s bílým beránkem a kazetový magnetofon; podobné věci se údajně ztratily i z domu zavražděných. Ve stejný den byla v klučovské restauraci taneční zábava. Přišla na ni větší skupina mužů, kteří nepocházeli z obce ani okolí. Pravděpodobně šlo o propuštěné vězně. Jeden z nich vyprovokoval v restauraci rvačku. "Bližší pohyb těchto osob se nepodařilo zmapovat," dodala mluvčí. Zavražděné ženy se zábavy nezúčastnily. Restaurace je od jejich domu vzdálena několik set metrů.

Jakékoliv informace k případu mohou svědci sdělit na policejní linku 158 nebo středočeským kriminalistům na telefonním čísle 974 861 650 nebo 723 884 968.

Švankmajer - legenda z Prahy

Obrovskou pozornost upoutala v rakouské metropoli Vídni výstava umělecké tvorby jednoho z nejznámějších českých filmařů Jana Švankmajera a jeho ženy Evy. Do nově otevřeného Topkina se přišly desítky zájemců podívat na rakouskou premiéru filmu Otesánek. V rámci programu "Jan Švankmajer - legenda z Prahy" se budou do konce měsíce promítat také další jeho snímky, a to Něco z Alenky, Spiklenci slasti a Lekce Faust. V prostorách kina je navíc k vidění výstava tří desítek obrazů a koláží manželů Švankmajerových.

Nedělní sedmdesátá Velká Kunratická bude mít více účastníků

Obhájce titulu Roman Skalský, který vyhrál tři předchozí ročníky, nebude chybět na startu letošní jubilejní sedmdesáté Velké Kunratické, nejslavnějšího českého přespolního běhu. Tradiční kros s obávaným výstupem na Hrádek si bude moci letos vyzkoušet o 300 běžců více než loni. Pořadatelé totiž dostali od ochránců přírody povolení rozdat více startovních čísel, kterých tak letos bude 1750. "Ještě máme 160 čísel k dispozici, které rozdáme až v neděli před startem," řekl ČTK Vladimír Kučera ze spolupořadatelského oddílu Spartak Praha 4, který přijímal přihlášky pouze ve středu odpoledne. S výjimkou zbývajících míst drží organizátoři také padesát startovních čísel pro českou běžeckou špičku, která do Kunratického lesa přijde až v neděli.

Už nyní je jisté, že se na start postaví přední čeští vytrvalci Zdenek Dubravčík a Pavel Faschingbauer, naopak čtvrteční výron v kotníku připravil o možnost poprat se s Hrádkem Tomáše Krutského. Mezi ženami jsou již nyní přihlášeny Kateřina Šobáňová a Pavla Havlová, loňská vítězka, další jména podle Kučery zcela jistě přibudou až v neděli ráno. Přihlášku poslal také předseda české vlády Vladimír Špidla. "Nyní se také uvažuje, že by se na závod přišel podívat také prezident republiky Václav Klaus. Už tady lidé z jeho úřadu sondovali, jak zajistit bezpečnost," řekl Kučera. Očekává se suché počasí, třebaže na sobotu jsou hlášeny přeháňky. "Ale v neděli ráno má být jen mráz," dodal Kučera. Tradiční program v Kunratickém lese začne v 8:30 startem kategorií starších žáků a dorostenců. Ženy odstartují v 9:05, první muži se na trať vydají v 9:50.

počasí:

V sobotu ráno a dopoledne se místy objeví mlhy, jinak bude polojasno až oblačno. Teploty 6 až 10 stupňů.