Zprávy Radia Praha

r_2100x1400_radio_praha.png

Klaus vyhlásil termín voleb do EP, uskuteční se 11. a 12. června

Historicky první volby do Evropského parlamentu se v České republice uskuteční v pátek 11. a v sobotu 12. června. Termín voleb vyhlásil ve čtvrtek prezident Václav Klaus. Strany a hnutí tak musejí do 6. dubna předložit ministerstvu vnitra své kandidátky pro evropské volby. O 24 křesel, která jsou ve více než sedmisetčlenném Evropském parlamentu přidělena českým poslancům, se chtějí utkat všechny současné parlamentní strany a řada mimoparlamentních uskupení.

Vládní sociální demokraty povede ve volbách Libor Rouček, někdejší mluvčí vlády Miloše Zemana, lidovce senátorka Zuzana Roithová a unionisty také senátorka Helena Rögnerová. Jedničkou opoziční ODS bude její místopředseda Jan Zahradil a lídrem komunistické kandidátky zase místopředseda Miloslav Ransdorf.

Ve volbách chce kandidovat například i mimoparlamentní Strana zelených a společně s uskupením někdejšího pražského primátora Jana Kasla, tedy s Evropskými demokraty, rovněž senátor a exministr zahraničí Josef Zieleniec. O kandidatuře uvažují také senátor a bývalý ředitel televize Nova Vladimír Železný, někdejší šéf Harvardských investičních fondů Viktor Kožený, bývalý republikánský poslanec Miroslav Sládek a za komunisty se o přízeň voličů bude ucházet i československý kosmonaut Vladimír Remek.

Podle posledních průzkumů chce zatím v Česku k volbám do Evropského parlamentu přijít asi 60 procent voličů. Odborníci si však myslí, že konečná účast bude nižší. Podle šetření Centra pro výzkum veřejného mínění chtějí lidé vybírat europoslance podle osobních kvalit kandidátů, stranická příslušnost prý bude méně důležitá.

Vojáci 7. polní nemocnice převzali v Hradci Králové vyznamenání

Vojáci a zdravotníci 7. polní nemocnice, kteří od září do prosince loňského roku působili v jihoirácké Basře, převzali ve čtvrtek v Hradci Králové vojenská vyznamenání. Celkem 271 vojáků obdrželo Medaili ministra obrany za službu v zahraničí, někteří navíc také Záslužný kříž či Čestný odznak Armády České republiky Přemysla Otakara.

"Lidé v naší republice a dovolím si tvrdit, že i po celém světě díky vám zjistili, že armáda nejsou jen zbraně a striktní povely, ale že je to také nezištná pomoc lidem v nouzi," řekl v projevu k nastoupeným vojákům ministr obrany Miroslav Kostelka. Dodal, že mnoho iráckých obyvatel českým vojákům vděčí za ošetření či dokonce záchranu života.

Působení české armády v misi v Iráku ocenil také velvyslanec USA v České republice William Cabaniss. "Jménem Spojených států amerických bych vám chtěl poděkovat za vaši pomoc při zlepšování životních podmínek a záchranu tisíců životů obyvatel v Iráku," řekl velvyslanec.

Ocenění vojáci odletěli do Iráku postupně na přelomu září a října loňského roku, poslední z nich se vrátili do České republiky loni 21. prosince. Česká polní nemocnice, která působila v Basře od dubna loňského roku, kdy bylo otevřeno první polní obvaziště, ošetřila více než 10.000 lidí, přes 9000 z nich byli místních civilisté. Lékaři provedli 242 operací a hospitalizovali 308 osob.

"Bezpečnostní i klimatické podmínky v Iráku byly nejtěžší z toho, co česká armáda dosud absolvovala. ... Nedalo se tušit kdy a kde nás něco může překvapit," řekl novinářům velitel mise Přemysl Škácha. Ten považuje za úspěch, že ačkoliv byly v Iráku na denním pořádku sebevražedné útoky či napadení zahraničních vojáků, všichni čeští vojáci se vrátili do republiky zdraví. Navíc pro mnoho z nich bylo působení v misi cennou zkušeností. "Pro lékaře byla mise přínosem, protože se tam setkali s takovými zraněními a onemocněními, se kterými by v České republice rozhodně nepřišli do styku, například se střelnými zraněními a popáleninami," podotkl Škácha.

Pět novinářů dostalo prestižní ceny Ferdinanda Peroutky

Pět novinářů dostalo ve čtvrtek Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2003. Novými držiteli prestižního ocenění jsou šéfredaktorka česko-slovenského týdeníku Mosty Soňa Čechová, zpravodajové České televize Michal Kubal a Barbora Šamalová, František Šulc z Lidových novin a komentátorka a publicistka Jana Klusáková. Ceny předali zástupci sdružení Novinářská Cena Ferdinanda Peroutky. Za laureáty poděkovala Čechová, která byla oceněna za dlouholetou publikační činnost a neúnavné úsilí o dialog mezi Čechy a Slováky. Čechová za všechny oceněné slíbila, že dodrží to nejpodstatnější, co přináší odkaz Ferdinanda Peroutky: dát svůj talent do služeb svědomí a nepovolit ani za nejvyšší cenu.

Velká radost z ceny byla na první pohled vidět na Klusákové. "Teď si zrovna čtu novou knížku o Peroutkovi od Pavla Kosatíka a uvědomuju si, jak mám k němu daleko. Takže jsem z toho celá vedle," řekla ČTK. Cenu dostala za komentátorskou a publikační činnost v elektronických a tištěných médiích. Spolupracovala například s ČT, nyní je externistkou ČRo 1 - Radiožurnálu.

Šámalová dostala cenu spolu s Kubalem a Šulcem za zpravodajství o válce v Iráku. Na reportérské práci ji nejvíce baví být tam, kde se něco děje, a nepokrývat události z kanceláře od počítače. "Beru to jako cenu pro celé zpravodajství televize za to, jak krylo válku v Iráku, a jsem ráda, že jsem dostala od České televize příležitost být u toho. Byla to obrovská příležitost, která se možná vyskytne jenom jednou za život," uvedla.

Cena Ferdinanda Peroutky byla založena v roce 1995 ke stému výročí narození významného českého novináře a publicisty. Peroutka (1895 až 1978) řídil za první republiky kulturně politickou revui Přítomnost a přispíval do Lidových novin. Patřil k důvěrníkům prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a spisovatele Karla Čapka. Po únoru 1948 emigroval do zahraničí, kde psal mimo jiné komentáře pro rozhlasovou stanici Svobodná Evropa. Loni cenu po něm pojmenovanou dostali publicisté Jiří Loewy, Luboš Palata a redaktorka ČT Jana Lorencová. Mezi dřívějšími laureáty tohoto prestižního ocenění byli například filmový dokumentarista Milan Maryška, někdejší disident a signatář Charty 77 Jan Urban, publicista Ivan Hoffman, spisovatel a publicista Antonín Přidal, či novináři agentury Epicentrum Petra Procházková a Jaromír Štětina.

Volební zákoník možná nebude mít lehkou cestu parlamentem

Připravovaný volební zákoník, který by měl podle představ ministerstva vnitra stanovit pravidla pro všechny druhy voleb, zřejmě nebude mít v parlamentu lehkou cestu. Naznačila to vystoupení politiků i odborníků na čtvrtečním semináři o volebním právu a korespondenční volbě, který v Senátu uspořádala jeho komise pro krajany. Proti samotnému korespondenčnímu hlasování ale nikdo námitky neměl.

"Nevidím absolutně žádný důvod k tomu, abychom preferovali jenom třeba volby do Poslanecké sněmovny a ostatní volby pomíjeli," prohlásil náměstek ministra vnitra Vladimír Zeman. Poukázal na to, že volební právo je všeobecné. Volební zákoník by se měl týkat voleb do sněmovny, Senátu, referenda, krajských voleb i případných přímých voleb prezidenta, uvedl bývalý senátor za ODS a později Unii svobody. Podle něj bude záležet na politické vůli, která při prosazování možnosti, aby mohli volit i krajané, dříve chyběla. Bylo to kvůli obavám některých stran z toho, koho by krajané volili, uvedl Zeman. Senátor KDU-ČSL Jaroslav Šula podotkl, že vůle ke korespondenční volbě nechybí Senátu, ale spíše sněmovně.

Šula i senátor za Cestu změny Martin Mejstřík se obávají, že se ministerstvu vnitra nepodaří prosadit volební zákoník tak, aby lidé mohli poštou za dva roky poslance volit. Proto by raději dopracoval senátní návrh korespondenční volby, s nímž se sněmovna neztotožnila s odkazem na blížící se sněmovní volby v roce 2002. Také Edvard Outrata (za US-DEU) se obává, že volební kodex by mohl být odsouzen k zániku, bude-li například řešit přímou volbu prezidenta. "Může to úplně zablokovat diskusi a nedostaneme se nikam," míní. Pokud se nepodaří v dohledné době schválit volební kodex, zavedení korespondenční volby změnou současných zákonů by nemělo být typu, "že vlk se nažere a koza zůstane celá", poznamenal náměstek Zeman.

Profesor Aleš Gerloch z Právnické fakulty Karlovy Univerzity se stejně jako poslanec opoziční ODS Jaroslav Zvěřina vyslovil spíše proti tomu, aby právo hlasovat poštou měli kromě krajanů také voliči v Česku. Česko je poměrně malý stát a geografické důvody zde nehrají roli, uvedl vedoucí katedry teorie práva. Podle Gerlocha bude nutné se vyrovnat s ústavními požadavky na tajnost i rovnost hlasování, aby bylo možné zajistit jednak kontrolu, že volič nehlasoval poštou vícekrát, a jednak zabránit pokušení zjišťovat, jak hlasoval. Bude třeba také řešit, koho budou lidé ze zahraničí volit, jestliže je republika rozdělena na 14 krajů a 81 senátních obvodů. Nyní krajané mohou volit poslance ve vylosovaném kraji, předloni to byl Jihomoravský kraj.

Nutnost dostavit se osobně na zastupitelský úřad fakticky znemožnila předloni účast ve sněmovních volbách občanům ze zemí se značnou rozlohou, uvedl Ivan Záleský z konzulárního odboru ministerstva zahraničí. "Je to paradoxně právě v teritoriích, kde je nejvíc českých krajanů, ať už jsou to USA, Kanada nebo Austrálie," podotkl. Možnost volit v cizině mělo předloni na 70.000 krajanů, včetně českých turistů ji nakonec využilo jen kolem 3700. Hlasování poštou ještě nemusí zajistit vyšší voličskou účast, míní Záleský, tuto formu volby ale podpořil.

Křeček: Zdražování nájmů rozladilo 20 až 25 poslanců ČSSD

Zdražování nájmů rozladilo 20 až 25 zákonodárců vládní sociální demokracie, řekl ČTK poslanec ČSSD Stanislav Křeček, který je rovněž předsedou Sdružení nájemníků(SON). Rebelii vyvolal místopředseda a poslanec ČSSD Zdeněk Škromach, který veřejně zpochybnil lednovou dohodu ministrů financí Bohuslava Sobotky a místního rozvoje Pavla Němce a lidoveckého poslance Tomáše Kvapila. Podle ní by se mělo zvýšit nájemné od 1. září až o deset procent a od 1. ledna let 2005 a 2006 také o deset procent. Celkem tedy během 16 měsíců o 30 procent. Koaliční devítka 1. února na zámku v Kolodějích navíc rozhodla o zvýšení DPH u vodného a stočného na 19 procent. Mnozí poslanci ČSSD se obávají neúnosného růstu nákladů na bydlení, který by poškodil především jejich voliče. Sociální demokracii trvale klesají preference. Propadla se za ODS a KSČM. Poslanci to přičítají především finanční reformě, která postihla sociálně slabé skupiny obyvatel.

"Spočítáme, jaké by mohly být dopady, a podle toho budou i poslanci reagovat. Spolu s růstem nájemného to může být problémem," řekl dnes ČTK Škromach. Řešit by ho mělo vedení ČSSD a také její poslanecká frakce. "Věc nájemného je určitě citlivou pro sociální demokracii," dodal.

Místopředseda KDU-ČSL Libor Ambrozek ale považuje diskuse o nájemném, vodném a stočném za "škádlení kolegy Škromacha". Na koaliční dohodě už by se podle něj nemělo nic měnit. Koaliční devítka se sejde 10. února. Lídři budou diskutovat o zdravotnických problémech. Nájemné v programu není.

SON, které odmítá jak Sobotkovu dohodu s Němcem a Kvapilem, tak dohodu koaliční devítky o zvýšení cen vody a stočného, má uzavřenou s ČSSD dohodu o spolupráci při zajišťování oprávněných práv nájemníků, při řešení bytové politiky podle standardů Komise pro sídla a bydlení OSN a při tvorbě zákonů. Před asi deseti dny prodloužení její platnosti v nezměněné podobě podepsal předseda ČSSD Vladimír Špidla.

Ambrozek: Lidovci nepodpoří energetickou koncepci ministra Urbana

Křesťanští demokraté nepodpoří energetickou koncepci ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana (ČSSD), která počítá s prolomením limitů těžby uhlí a výstavbou dalších jaderných bloků. "Jsme přesvědčeni, že nemusíme zajišťovat naši spotřebu energie za cenu bourání obcí, stěhování lidí, produkce jaderných odpadů a vysokého příspěvku ke změnám globálního klimatu," řekl ve čvrtek novinářům ministr životního prostředí a místopředseda lidovců Libor Ambrozek.

Urbanova koncepce počítá s nárůstem energie z alternativních zdrojů, současně ale nechává prostor pro další rozvoj těžby a využívání jádra. V případě, že by severočeské a severomoravské obce s těžbou uhlí nesouhlasily, navrhuje koncepce MPO možnost vyvlastnění jejich pozemků ve veřejném zájmu.

Jako alternativu nabízí Ambrozek vlastní scénář rozvoje české energetiky do roku 2030. V něm počítá s dožitím současných dvou jaderných elektráren, zvýšením nákupu plynu, zvyšováním podílu výroby energií z alternativních zdrojů ze současných tří na 19 procent a využíváním biopaliv. "Obnovitelné zdroje jsou šetrné k životnímu prostředí a zároveň znamenají práci pro desítky tisíc lidí," vypočítal ministr přednosti své varianty.

Lidé se bojí růstu cen, vstupu do EU a nechtějí příliš utrácet

Češi mají obavy z letošního ekonomického vývoje v zemi. V roce 2004 chtějí být velmi opatrní v utrácení a řada lidí má obavy z růstu cen a změn, které jim přinese vstup do EU. Vyplývá to ze výsledků šetření Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), zveřejněných ve čtvrtek.

Zdražování může vést u některých lidí i ke zhoršení jejich psychického a zdravotního stavu. Mnohem více než samotné vyšší ceny produktů a služeb však veřejnost ovlivňuje neustálé informování o chystaném zdražení. Podle psychologů, které oslovila ČTK, jsou právě negativní zprávy tím, co u lidí způsobuje lehké deprese, rezignaci a špatnou náladu. Samotné zdražení podle odborníků nebude tak obrovským problémem, s nímž by se většina lidí nedokázala vyrovnat. "Když přijde krizová situace, tak lidé se k tomu umějí postavit. Nakonec se s tím zdražením poperou, ale pro ně je stresem to sdělení, že se to stane. To jim sebere energii," soudí klinická psycholožka Tamara Cenkrová. Na lidi prý nejvíce působí příliv negativních zpráv, které se na ně valí ze všech médií a odebírají jim energii. Také psycholog Jiří Hamza tvrdí, že hrozby zdražování jen uměle vyvolávají a podporují pesimistické nálady ve společnosti. Podle něj jsou přitom odtržené od reality. "A když se pesimisticky naladíte, tak samozřejmě všechno půjde do háje," dodal. Podle jejich kolegy Petra Šmolky má každý určitou hranici odolnosti vůči stresu. Jakmile je tato hranice překročena, může u člověka propuknout třeba nějaké duševní onemocnění, začne být agresivnější, nervóznější a nespokojenější. "To se promítne do vztahu s nejbližšími, kteří za to sice nemohou, ale jsou nejvíc po ruce," konstatoval Šmolka. Výsledek zdražování se tak podle Cenkrové může projevit až na školním prospěchu a nemocnosti dětí. "Muž to špatně zvládá, je naštvaný z toho, že ať se snaží jak se snaží, stejně nic nemá. Doma se jeho nálada přehoupne na manželku a z manželky na děti," uvedla příklad.

Lidé by se měli podle psychologů negativním informacím bránit. "Fakt je ten, že svět nezměníme, a jestliže se na něj budeme dívat optimisticky, tak je okamžitě jiný," prohlásil Hamza. Cenkrová se domnívá, že vina je i na straně politiků, kteří neumějí sdělovat negativní zprávy. Je přesvědčena, že "špatná informace má být zabalená do něčeho pozitivního". Na veřejnost navíc působí i informace o tom, kolik kde musí stát zaplatit miliard za to, že někdo něco vytuneloval, poznamenal Šmolka. "Zvláště sociálně slabí lidé to cítí jako nespravedlnost." Nemají pak pocit "dobrovolné oběti, která má smysl", klesá jejich zodpovědnost za vlastní osud a snaží se ji přenášet na státní instituce a sociální sítě, uzavřel psycholog.

Kalousek: Vláda má výsledky, neumí ale příliš komunikovat s médii

Vláda premiéra Vladimíra Špidly, které důvěřuje stále méně lidí, má dobré výsledky, neumí ale příliš komunikovat s médii. Na tiskové konferenci v Olomouci to ve čtvrtek řekl předseda vládní KDU-ČSL Miroslav Kalousek. Podle průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění, jehož výsledky byly zveřejněny ve středu, hodnotí negativně činnost kabinetu 66 procent lidí. Spokojených je 27 procent dotázaných. Ostatní práci vlády nedokáží posoudit.

"Výsledek mě samozřejmě netěší... Připisuji jej ale mediálnímu obrazu vlády, který je, jaký je, a nemohou za něj média," prohlásil Kalousek. K faktu, že vláda dosáhla v průzkumu horší výsledek než kabinet Miloše Zemana v červnu 2001, předseda KDU-ČSL uvedl, že nepovažuje koaliční kabinet za horší než Zemanův. "...je to nespravedlivé, koaliční vláda má výsledky," míní.

Urban: Boeing by v Aeru mohl zůstat jako menší akcionář

Americká společnost Boeing nemusí podle ministra průmyslu a obchodu Milana Urbana nutně odcházet z firmy Aero Vodochody, pouze by v ní neměla mít tak velký podíl jako nyní. "Nevylučuji, aby (Boeing) zůstal nějakým menším akcionářem v Aeru; dokonce si myslím, že by to bylo rozumné," prohlásil ve čtvrtek Urban. Při řešení situace v Aeru se stát podle něj musí dohodnout s Boeingem na restrukturalizaci výroby, kterou Urban vidí ve vstupu dalšího strategického partnera do firmy. "Já bych byl rád, kdyby to byl partner z oboru letectví, ať už vojenského nebo civilního," řekl ČTK ministr.

Řešení situace v Aeru bude podle Urbana velmi komplikované. Existující smlouva je totiž jednostranně nevypověditelná, takže stát se bude muset s Boeingem dohodnout. Podle ministra se stále hledají cesty, které by výrazně nepoškodily ani jednu stranu. Největším akcionářem Aera je český stát, zhruba třetinu ovládá americká firma Boeing. Podle akcionářské smlouvy má však na chod podniku největší vliv americký podnik.

Boeing manažersky kontroluje Aero od roku 1998, kdy vstoupil do firmy a měl ji pomoci na zahraniční trhy a zvýšit objem zakázek. Vláda poté firmě poskytla garanci na investiční úvěr za 300 milionů dolarů a emisi dluhopisů za 200 milionů dolarů, letos v létě vláda Aeru prodloužila záruku na úvěr do roku 2008. Zbrojovka však má kvůli nedostatku zakázek potíže se splácením úvěru, a tak americký podnik požaduje od státu pomoc.

Kousal: Dráhy loni měly ztrátu 998 milionů Kč, čekaly 1,5 mld. Kč

České dráhy skončí podle předběžných údajů loňské hospodaření s účetní ztrátou 998 milionů korun, řekl na čtvrtečním setkání s novináři generální ředitel ČD Petr Kousal. Plán ale počítal se záporným výsledkem 1,5 miliardy korun. Zhruba miliardovou ztrátu podnik očekává také letos.

Loni ČD hospodařily prvním rokem jako akciová společnost. V roce 2002 ještě před oddlužením jako státní podnik vykázaly ČD téměř pěti miliardovou ztrátu. Rok 2003 dopadl podle Kousala mimořádně dobře. Dráhy podle něho budou mít těžkou úlohu, pokud budou chtít na loňské výsledky navázat. Miliardová ztráta je totiž pouze účetní. Dráhy tedy navenek nedluží za loňsko žádné prostředky dodavatelům ani na odvodech státu za zaměstnance.

MZe: Nová podpora může první léta podnítit nákup 50.000 ha půdy

Až 50 tisíc hektarů nestátní půdy by mohli podle odhadu koupit během dvou až tří let rolníci s novou podporou, v rámci níž bude Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond dotovat úroky z úvěrů na pořízení zemědělských pozemků. Na tiskové konferenci to ve čtvrtek řekl ministr zemědělství Jaroslav Palas. Zemědělci mohou podávat žádosti o podporu v rámci titulu Půda od 20. února. Cílem nového programu je pomoci zemědělcům s nákupem nestátní půdy, aby tak získali větší procento obhospodařovaných ploch do vlastnictví. Zemědělský půdní fond Česka činí asi 4,2 milionu hektarů. Domácí rolníci přitom hospodaří z devadesáti procent na pronajaté půdě, zatímco v EU je tento podíl asi poloviční. Podle Palase zemědělci nakupovali nestátní půdu v předchozích letech minimálně, protože neměli dostatek volných peněz.

Dvořák: PPF se odvolala proti rozhodnutí vrátit podíl Železnému

Společnost PPF se odvolala proti rozhodnutí soudu vrátit Vladimíru Železnému 60procentní podíl ve společnosti CET 21, která drží licenci na vysílání televize Nova. V rozhovoru pro týdeník Ekonom to uvedl generální ředitel CET 21 a šéf TV Nova Petr Dvořák. Podle něho usnesení Městského soudu v Praze není pravomocné, obsah odvolání ale nechtěl sdělit.

Usnesení soudu v kostce říká, že vzhledem k tomu, že nedošlo k převodu obchodních podílů tří spoluzakladatelů Novy - Petera Hunčíka, Josefa Alana a Vlastimila Venclíka - v CET 21 na společnost Vilja, jsou všechna usnesení této společnosti neplatná, shrnul Dvořák.

Drahoš: Sládek si nechal klíče od radnice, budou se měnit zámky

Výměna zámků na radnici je jeden z prvních úkolů nového starosty brněnské městské části Útěchov Zdeňka Drahoše. Bývalý místostarosta Miroslav Sládek si totiž nechal klíče od úřadu a nechce je vydat, řekl ČTK Drahoš. Sládkovo roční úřadování na radnici chce Drahoš také prověřit důslednou inventurou. Vyjádření Sládka se ČTK nepodařilo zjistit. Ačkoli se nové vedení radnice se Sládkem nemůže na předání obecních věcí domluvit, s bývalým vedením Útěchova se nechce Drahoš konfrontovat. Žádná revize předchozích kroků tehdejšího zastupitelstva není na pořadu dne, poznamenal starosta.

Drahoš se stal starostou ve středu večer po ustavujícím zasedání nového obecného zastupitelstva. To bylo zvoleno v polovině ledna. Bývalý republikánský poslanec Sládek sice ve volbách zvítězil, koalici však nakonec uzavřeli Drahošovi Nestraníci pro Moravu a ODS. Důvodem mimořádných voleb byla personální krize, kterou spustila rezignace bývalého starosty Jaromíra Sáňky a dalších dvou jeho kolegů z Občanské iniciativy Útěchov. Sáňka odstoupení odůvodnil tím, že "nedokázal snášet atmosféru, kterou Sládek jako místostarosta na radnici vytvářel".

Zda se Sládek bude o účast na vedení obce ucházet v příštích komunálních volbách, není jisté. Tuto variantu označuje za předčasnou, ČTK sdělil, že letos hodlá kandidovat do Evropského parlamentu za svou politickou stranu Republikáni Miroslava Sládka.

Sudetští Němci ke Klausově vile: Symptomatické pro bezpráví

Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku (SLÖ) ve čtvrtek ostře protestovalo proti tomu, že český prezident Václav Klaus užívá služební vilu, která byla po válce vyvlastněna původním německým majitelům. Považuje to za důkaz, že česká politika údajně nezvládla bezpráví, k němuž došlo po druhé světové válce. "Takový postup je symptomatický pro bezpráví, k němuž došlo po druhé světové válce a s nímž se česká politika dodnes nevyrovnala," uvádí se v dokumentu. SLÖ se cítí být "otřeseno skutečností", že se prezident Klaus nastěhoval do vily, "která je německým majetkem". SLÖ soudí, že "mezitím rozeznalo zřejmě i okolí prezidenta, který je znám jako tvrdý zastánce Benešových dekretů", že by bylo lepší porozhlédnout se po jiné nemovitosti. "Je to přiznání viny?" ptá se landsmanšaft.

Jde o dům ve Slunné ulici v Praze 6, který až do konce války patřil německé rodině Lippertů, vlastnící známé lahůdkářství v centru Prahy. Její členové se za okupace hlásili k Hitlerově straně NSDAP a podporovali dary německou policii. Po válce byli vysídleni, vila jim byla vyvlastněna a nyní patří českému ministerstvu obrany, které ji Klausovi dalo k dispozici jako vrchnímu veliteli ozbrojených sil.

SLÖ v prohlášení připomíná také další údajně "temný případ", když rodina bývalé americké ministryně zahraničí českého původu Madeleine Albrightové byla po válce odškodněna domem, zabaveným na základě dekretů německému továrníkovi Nebrichovi včetně inventáře a obrazů. Nebrichovi dědici si na obrazy činí nárok, Albrightová jej však s odvoláním na takzvané Benešovy dekrety odmítá.

Pojem Benešovy dekrety se užívá pro soubor právních norem, které byly vydávány v letech 1940-1945 československým prezidentem Edvardem Benešem. Představitelé vysídleneckých organizací v Německu a Rakousku napadají především dekrety o konfiskaci majetku a dekret o úpravě státního občanství. Vlastní odsun Němců však dekrety nezakotvují; jeho uskutečnění schválily vítězné mocnosti na konferenci v Postupimi v srpnu 1945 s ohledem na roli, kterou německá menšina sehrála při okupaci tehdejšího Československa. Česká republika dekrety považuje za součást svého právního řádu (stejně jako Slovensko) a o jejich rušení neuvažuje.

Primátor Bém: Zraněnému Britovi jsem se dopisem omluvil

Primátor Pavel Bém (ODS) trvá na tom, že se dopisem omluvil britskému turistovi Malcolmu Tuffinovi, který byl těžce zraněn při pádu vánočního stromu v centru Prahy. Brit tvrdí, že sice ví o tom, že ho primátor chtěl v motolské nemocnici navštívit, ale žádné psaní nedostal. Bém ve čtvrtek ČTK řekl, že dopis napsal týž den večer, co se neštěstí stalo, a Britovi jej doručil přednosta kliniky ARO. "V tomto dopise vyjadřuji upřímnou lítost nad neštěstím, ke kterému došlo, a plnou ochotu a podporu asistovat postiženému v jakýchkoliv jeho dalších krocích, ke kterým se odhodlá," uvedl primátor. To, že Bémův dopis Tuffin dostal, potvrdila mluvčí motolské nemocnice Eva Jurinová.

Tuffin je nadále upoután na invalidní vozík a na lůžko. Nemůže chodit do zaměstnání, a výrazně se mu proto snížil příjem. Je přesvědčen o tom, že za jeho zranění někdo nese odpovědnost a hodlá se soudit o odškodnění. Bém trvá na tom, že právní odpovědnost nenese město, ale organizátor vánočních trhů Folk Art Production. Odvolává se na smlouvy, podle nichž prý provozovatel zodpovídá za veškeré způsobené škody. Primátor zopakoval, že Praha může nést jen odpovědnost morální, jak uvedl i dříve. Vánoční smrk spadl na Staroměstském náměstí za silného větru 6. prosince. Případem se dosud zabývá policie pro podezření z obecného ohrožení.

Stát hledá celníkům práci, někteří se však nechtějí stěhovat

Stát se pokouší najít práci alespoň části z více než 2300 celníků, které bude muset kvůli vstupu do Evropské unie propustit. Hodně míst například nabízí Praha. Někteří lidé se však nechtějí stěhovat za prací, která je třeba 100 kilometrů od jejich bydliště. Na dotaz ČTK to ve čtvrtek řekl ředitel Generálního ředitelství cel Zdeněk Richtr. "V Praze je i přesto řada žádostí z Ostravska, Ústecka nebo Plzeňska," řekl. Právě v těchto třech regionech propustí celní správa nejvíce lidí. Například na Plzeňsku odejde polovina všech celníků. Ústecko a Ostravsko se již nyní potýká s rekordní nezaměstnaností. "Zde to sociální napětí bude větší než v jiných regionech," podotkl na čtvrteční tiskové konferenci ministr financí Bohuslav Sobotka.

Podle Richtra by se nemělo stát, že by nějaký celník nevěděl, že bude propuštěn. Pracovníci mohou většinu informací zjistit například na vnitřní počítačové síti celní správy. Stížnosti a problémy se objevují, ale odpovídají prý očekávání a vážnosti situace. Někteří lidé, kterým propuštění nehrozí, se tak stejně mohou bát o svoji budoucnost. Někteří celníci by mohli přejít na Celní ředitelství pro Prahu a střední Čechy, které bude na rozdíl od jiných krajů najímat nové síly. V jiných státních úřadech skončí stovky dalších celníků. Finanční policie získá do poloviny příštího roku 255 celníků, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových asi 140 lidí. Zhruba 310 zaměstnanců by mohlo přijmout ministerstvo financí, další celníci by mohli zamířit do vězeňské služby. Celníci jednají také s ministerstvem vnitra, armádou nebo hasičskými záchrannými sbory. Část celníků odejde do důchodu.

Policie dopadla muže, který surově napadl šéfredaktora Respektu

Kriminalisté dopadli v minulých dnech jednoho z dvou mužů, kteří 17. ledna surově napadali šéfredaktora týdeníku Respekt Tomáše Němečka. Druhého pachatele policie zatím nezná, pátrání po něm pokračuje, řekla ČTK tisková mluvčí pražské policie Iva Knolová.

Novinář musel být po útoku převezen do nemocnice, nyní je již zpět v práci. Policisté pětadvacetiletého pachatele chytili podle Němečka jen díky tomu, že se svými činy chlubil předtím v hospodě. "Vím o tom několik dní, z těch osmi lidí, které přivedli, jsem řekl, že ten člověk je to na 75 procent," řekl ČTK Němeček. Podle něj důležitější než jeho bylo svědectví očitého svědka, který celý incident viděl a útočníka označil s pravděpodobností téměř stoprocentní. Podle novináře je zadržený momentálně nezaměstnaný stěhovák, v minulosti byl již jednou trestaný. Podle policejní mluvčí zatím není znám motiv obou útočníků. Němeček i jeho kolegové z redakce týdeníku již dříve vyjádřili podezření, že útok měl spojitost s prací Respektu. Podle šéfredaktora mohl souviset s články, ve kterých časopis na sklonku loňského roku popisoval řádění násilnického gangu v Mostě a Litvínově.

Policie zatím neví, jak se samopal ocitl na břeh Vltavy

Policii se stále nedaří zjistit, jak se na břehu Vltavy v centru Prahy ocitl funkční samopal. Policisté zbraň našli loni 21. prosince na náplavce pod Čechovým mostem. Experti z Kriminalistického ústavu, kteří samopal podrobili zkoumání, ale zjistili, že v minulosti prošel několika technickými úpravami. Kdosi jej nejprve upravil tak, aby nebyl střelbyschopný, poté však byl opět uveden do původního stavu. "Takže, když byl nalezen, byl opět funkční," řekla ve čtvrtek ČTK mluvčí pražské policie Eva Brožová. Dodala, že policisté již znají také jeho výrobní číslo. To kriminalistům umožní prověřit, zda zbraň byla někde vedena v evidenci, případně na jakého vlastníka, vysvětlila Brožová. "Celý případ je stále otevřený a dále se na něm pracuje," dodala.

Na vojenský samopal vzor 58 ležící na náplavce pod Čechovým mostem upozornil policii náhodný chodec. Zbraň ležela asi 200 metrů od sídla Úřadu vlády, přímo naproti hotelu Intercontinental. Přivolaní policisté zjistili, že samopal byl bez zásobníku. Blízko něj však ležela igelitová taška s ostrými náboji.

Nejde o první nález funkční vojenské zbraně na území hlavního města. Velkou pozornost vyvolal v říjnu 2001, tedy jen několik týdnů po teroristických útocích na USA, nález protitankové střely RPG - 75 u ruzyňského letiště. Toho, kdo ji u letiště nechal, se ale vypátrat nepodařilo. S obdobným výsledkem skončilo i pátrání po člověku, který v březnu 2002 odložil do popelnice v Brně papírovou krabici s jedenácti ostrými granáty.

Farář odsouzený za zpronevěru rozdělil Dobrou na dva tábory

Případ jednapadesátiletého faráře Petra Chovance, jehož ve středu poslal bruntálský soud na šest let do vězení za zpronevěru církevního majetku v hodnotě přes pět milionů korun, rozdělil obyvatele Dobré na Frýdeckomístecku do dvou táborů. Část lidí z obce, kam farář přišel poté, co sem byl přeložen z Bruntálska, Chovance obhajuje. Další tvrdí, že by měl farnost opustit.

Mluvčí České biskupské konference Daniel Herman ČTK řekl, že Chovanec se o svou budoucnost bát nemusí. "Z církve se nevyhazuje. Musíme za své spolupracovníky nést odpovědnost a postarat se o ně. Na druhou stranu ale v těchto případech musíme respektovat i rozhodnutí soudů," uvedl. Podle něj proto odsouzení duchovní přestanou vykonávat veřejnou službu a stáhnou se do ústraní. "V úvahu přichází vyplácení renty či přeložení na jinou práci. Když měl někdo problémy s rozprodáváním majetku, tak jej nepošleme do depozitáře. Pokud byl někdo odsouzený za obtěžování ministrantů, tak nepůjde pracovat do střediska pro mládež," vysvětlil mluvčí.

Soud rozhodl, že se Chovanec podílel na vydrancování kostela Archanděla Michaela v Dětřichovicích na Bruntálsku. Z chrámu postupně zmizel zvon z roku 1564 a kompletně celé vnitřní vybavení. Kulturní památky duchovní prodal za 27.000 korun. Podle soudkyně na to neměl bez povolení biskupství právo.

V předvečer jubilea Jiřího Šlitra uvede Semafor nový pořad

Osmdesátiny by v polovině února oslavil herec, hudebník, skladatel, zpěvák, výtvarník a spoluzakladatel Divadla Semafor Jiří Šlitr (1924 až 1969). V předvečer jeho předčasného úmrtí uvede tato populární pražská scéna 14. února v Divadle U hasičů premiéru nového představení. Šlitrovy multigenerační písničky v něm zaznějí v podání jejích současných i někdejších členů včetně Jiřího Suchého a Jitky Molavcové.

Autorem libreta a režisérem pořadu nazvaného Osmdesát svíček na ztraceným dortu je Jiří Suchý, jehož jméno se objevuje spolu s Pavlem Koptou a Miroslavem Horníčkem u textů písní. První repríza bude 28. února tamtéž. "Šlitrovi toho velmi mnoho dlužíme za to, že nám v létech nesvobodna dokázal svou hudbou navodit alespoň pocit podobný svobodě," komentoval Suchý vznik nového představení. Podle svých slov ani neví, kam je žánrově zařadit. Vylučuje koncert i muzikál a přiklání se k termínu "poněkud neobvyklá gratulace".

Semafor, sídlící v suterénu karlínského divadla, zcela zničily předloňské záplavy. Zatímco většina ostatních scén se už ocitla v novém, jeho fanoušci za svými hvězdami stále docházejí na různá místa - k "hasičům" či do Reduty, do Minoru či Divadla Kolowrat. Od 19. února bude vystupovat i v novém divadle U Valšů v suterénu pražského Domu Portus pro seniory v Betlémské ulici.

Prostory pro Semafor se však už chystají, neboť oprava bývalé tančírny Globus v Dejvicích má být hotova do konce srpna. Radní šesté městské části už vyhlásili soutěž na firmu, která objekt zrekonstruuje. Prahu 6 to bude stát téměř 50 milionů korun, v opravených prostorách bude Semafor v nájmu. Jiří Šlitr působil nejprve v estrádním souboru Miroslava Horníčka a v letech 1958 až 1961 jako klavírista Laterny magiky. Od roku 1958 vystupoval se Suchým v Redutě, o rok později založili Semafor. Společně napsali množství her (například Člověk z půdy, Zuzana je sama doma, Taková ztráta krve a Šest žen Jindřicha VIII.), písní (Dítě školou povinné, Včera neděle byla, Marnivá sestřenice, Píseň o rose, Klokočí, Malé kotě, Písnička pro Zuzanu, Kočka na okně, Ach, ta láska nebeská, Honky tonky blues, Vyvěste fangle, Tulipán) a filmových scénářů. V roce 1962 se představili i jako herci v kabaretní hře Jonáš a tingl-tangl.

Židovské muzeum vydalo album s nahrávkami kapelníka Dola Daubera

Desku s nahrávkami židovského hudebníka Dola Daubera a jeho orchestrů pořízenými ve 20. a 30. letech minulého století vydalo Židovské muzeum v Praze. Na album nazvané Mé srdce je jazzband vybral sběratel gramofonových desek Gabriel Gössel 23 nahrávek, které na kompaktním disku s vyčištěným zvukem vycházejí vůbec poprvé. "Je to dobrá taneční hudba, nahrávky z poloviny 30. let dokonce vykazují vlivy swingu," řekl ve čtvrtek novinářům Gössel. Na desku vybral z nahrávek Daubera a jeho orchestrů kromě vlastních kapelníkových skladeb také písně dalších autorů, například Nebe na zemi od Jaroslava Ježka. S novou deskou Mé srdce je jazzband se mohou seznámit posluchači Českého rozhlasu v hudebních pořadech, které odvysílá ČRo2 na stanici Praha 10. a 17. února od 21:00.

Židovský skladatel písniček, operet a filmové hudby, jazzový průkopník a také nadaný houslista Dol Dauber se narodil v roce 1894. Pocházel z rumunské Bukoviny, posledních 15 let svého života prožil v Praze, kde se mu přes židovský původ podařilo přečkat nacistickou okupaci. Zemřel v roce 1950.

Židovské muzeum v Praze začalo vydávat méně známé nahrávky židovských hudebníků v minulém roce. Jako první vyšlo album nazvané Navzdory osudu s písněmi skladatele Fritze Weisse, který zahynul za druhé světové války.

Gepardí samečci z dvorské zoo dnes dostali jména Dark a Breit

Zoologická zahrada ve Dvoře Králové nad Labem ve čtvrtek pokřtila dva gepardí samečky, kteří se v zahradě narodili v polovině loňského prosince. Mláďata vzácných kočkovitých šelem dostala jména Dark a Breit. ČTK to řekl Michal Pyšek z dvorské zoologické zahrady. "Oběma samečkům se daří dobře, v těchto dnech začínají žrát už i maso a na váze přibývají až půl kilogramu za týden," uvedl Pyšek. Zoologové po narození mláďat sledovali jejich vývoj pomocí kamer umístěných v porodním boxu, aby nerušili jejich matku. "Samice rodila poprvé a u prvních koťat není jisté, zda se o ně dokáže dobře postarat, ale nakonec to zvládla na výbornou," dodal Pyšek.

Dvorská zoo chová gepardy od roku 1967 a je jedinou českou zahradou, ve které se daří tyto šelmy odchovávat. Od roku 1967 se v zahradě narodilo 47 mláďat, 30 z nich se podařilo úspěšně odchovat.

Novák zahájí utkání Davisova poháru proti Španělsku s Nadalem

Jiří Novák rozehraje utkání prvního kola Světové skupiny Davisova poháru v Brně proti Španělsku. Čtvrteční los rozhodl, že nejlepší český tenista se v úvodní páteční dvouhře od 14:00 střetne se sedmnáctiletým Rafaele Nadalem. Ke druhé dvouhře nastoupí Radek Štěpánek a Tommy Robredo. Do sobotní čtyřhry nahlásili kapitáni stejná jména, dvojice Novák, Štěpánek a Robredo, Nadal. V neděli by se měli střetnout Novák s Robredem a po nich Štěpánek s Nadalem. Pro čtyřhru i závěrečné dvouhry ale mohou kapitáni udělat změny.

Českého kapitána Cyrila Suka španělská nominace nepřekvapila. "Počítali jsme se všemi alternativami," uvedl a byl rád, že začne zkušený osmadvacetiletý Novák. "Ale na konci to bude všechno jedno. Pevně věřím, že uděláme vše pro výhru," řekl Suk.

Šéf španělské federace Augustin Pujol označil české tenisty za favority zápasu. "Jste v plné síle s Novákem. Nám chybí jednička Ferrero a dvojka Moya, ale máme mladý a odhodlaný výběr a věříme, že budeme důstojnými soupeři," doufal Pujol.

Čeští fanoušci měli zájem o 80.000 vstupenek na fotbalové EURO

Zájem českých fotbalových fanoušků o vstupenky na červnové mistrovství Evropy v Portugalsku překonal všechny odhady. Zástupci Českomoravského fotbalového svazu ve čtvrtek oznámili, že pokud by byla možnost, prodalo by se až osmdesát tisíc vstupenek. Maximálně však čeští diváci mohou využít necelých padesát tisíc lístků, v základní skupině dostane Česká republika k dispozici 21.200 vstupenek.

Do prodeje ale nešly všechny. Jednu čtvrtinu si ponechal svaz pro rodinné příslušníky realizačního týmu, sponzory a jednotlivé prvoligové kluby. "Taková je obvyklá praxe také v jiných svazech, jejichž týmy se šampionátu zúčastní," uvedl Ladislav Malý z agentury Fotbal trading, dceřiné společnosti svazu, která distribuci zajišťuje.

Největší zájem byl podle očekávání o zápasy českého týmu proti Nizozemsku a Německu. "Na každý z těchto zápasů by se chtělo dostat až osmnáct tisíc diváků z České republiky," připomněl Malý obrovský zájem fanoušků o zápasy národního celku. Na duel s Německem nakonec ale dorazí pouze polovina zájemců, na Nizozemce dokonce necelá třetina.

Lépe dopadli zájemci o případné zápasy Brücknerova týmu ve čtvrtfinále, semifinále a finále. Na čtvrtfinále se počet zájemců pohybuje přesně na hranici poskytnutých vstupenek, na semifinále a finále dokonce kvóta není zdaleka vyčerpána.

Pražská hala Sazka Arena prý bude nejmodernější v Evropě

Pražská víceúčelová hala Sazka Arena se prý stane nejmodernějším zařízením svého druhu v Evropě. Podobné stavby předčí zejména v technologickém vybavení. Jako jediná na evropském kontinentu bude mít například variabilně přestavitelné řady, na špičkové úrovni je také akustika. Světovým rekordem je i rychlost výstavby, řekli ČTK architekt stavby Martin Vokatý a zástupci investora.

Sazka Arena zahrnuje velkou a malou halu. Počet míst pro diváky se mění podle druhů akcí, které se ve velké aréně budou konat. "Pro hokej je kapacita 17.000, pro koncert 18.000 a pro atletiku téměř 11.000 míst," řekl mluvčí společnosti Bestsport Jan Vala. Dodal, že počet VIP lóží nebo-li tzv. sky boxů bude 66 a dalších 1560 bude luxusních klubových sedadel. Pro novináře se počítá se 400 až 450 sedadly. Do malé haly se najednou vejde až 2500 diváků. Bestsport má výstavbu haly na starosti.

"Velká aréna umožňuje zasunout spodní část hlediště mechanickým způsobem k obvodové zdi a tím pádem se vytvoří prostor pro 200 metrů dlouhou šestiproudou atletickou dráhu," řekl Vala s tím, že se zde tak může pořádat halové mistrovství Evropy a světa. Podle něj se zde budou moci konat i muzikály, opery či koncerty.

"Srovnatelná hala se Sazkou po technologické stránce je Staples Center v Los Angeles," řekl Vokatý. V Evropě prý z tohoto hlediska nebude mít pražská aréna konkurenci. Podle něj jsou na vysoké úrovni také gastronomické služby. V areálu budou čtyři restaurace, sedm barů, dvě kavárny a 20 stánků s rychlým občerstvením. Celkem zde v těchto prostorách bude pro návštěvníky arény kolem 2900 míst.

Dokončení velké arény je plánováno na 27. února. Mistrovství světa v ledním hokeji začne 24. dubna a potrvá do 9. května. Ještě před začátkem šampionátu se v hale bude konat přátelské hokejové utkání České republiky a Kanady. Po skončení mistrovství bude v hale jeden z koncertů Pražského jara.

Sazka Arena je součástí víceúčelového zábavního centra Zelený ostrov na zhruba 15hektarové ploše v Praze 9. V blízkosti haly vznikne také hotel s 450 pokoji čtyř- až pětihvězdičkové kategorie. Na něj bude navazovat budova kongresového centra pro 800 až 1000 lidí. V sousedství této budovy se počítá s výstavbou multimediální scény pro pořádání divadelních a muzikálových akcí až pro 1500 diváků. Dostavění celého komplexu se podle mluvčího Sazky Zdeňka Zikmunda předpokládá do roku 2010.

Obleva vzala západočeské Šumavě sníh, lyžovat se ale stále dá

Oteplení a obleva, které tento týden zasáhly celou republiku, vzaly horám v západočeské části Šumavy 20 až 30 centimetrů sněhu. Díky zásobám přírodního i technického sněhu z předcházejících týdnů ho ale na sjezdovkách a na běžeckých tratích stále ještě dost zůstává, řekla ČTK Ivana Vilišová z informačního centra v Železné Rudě. V provozu jsou všechny vleky v lyžařských střediscích Belveder, Samoty i Špičák, sjezdovky jsou upravené a nabízejí i večerní lyžování. Na Samotách a Belvederu je kolem 50 až 60 centimetrů sněhu, na Špičáku až kolem 80 centimetrů. "Na své si přijdou i běžkaři, tratě jsou upravené a pro jízdu se průběžně udržují," říká Vilišová.

Počasí: V Praze, Brně a na Olomoucku padaly teplotní rekordy

V Praze, Brně a na Olomoucku padaly ve čtvrtek teplotní rekordy. Ve 14:00 naměřili meteorologové v pražském Klementinu 14 stupňů Celsia. Byla tedy o 0,6 stupně překonána zatím nejvyšší teplota naměřená pro tento den v roce 2002. Tehdy se hladina rtuti v teploměru vyšplhala k rysce 13,4 stupně Celsia. Rekordní hodnoty byly překročeny také v Praze-Libuši, Brně a Olomouckém kraji, řekli ČTK pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu.

V Brně vyšplhala rtuť teploměru na 15,2 stupně Celsia a byl o 4,6 stupně překonán rekord z roku 1994. Praha-Libuš odpoledne hlásila 13,3 stupně, tedy o 0,2 více než v roce 2002. Také v Olomouckém kraji dnes padly několik let staré teplotní rekordy. Nejvyšší teplotu meteorologové naměřili v Jeseníku, kde teploměr ve 14:00 ukázal 15,4 stupně Celsia. Byl tak překročen rekord starý dva roky, a to o více než pět stupňů.

Rekordy staré 16 let byly pokořeny také v Přerově, Šumperku a Olomouci. V Přerově dosáhla teplota 13,6 stupňů, v roce 1988 činila jen 10,5 stupňů. V Šumperku ve čtvrtek překročila teplota, která dosáhla 11,8 stupňů, rekord o téměř čtyři stupně. Nejchladněji bylo v Olomouci, kde meteorologové naměřili 10,9 stupňů. I tak stačil padnout rekord z roku 1988, i když pouze o tři desetině stupně. V pražském Klementinu padl teplotní rekord již ve středu. Meteorologové tu naměřili 14,8 stupně Celsia, a byla tak o 2,3 stupně překonána hodnota z roku 1988.

Vyšší teploty se podle meteorologů udrží i v pátek. Rtuť teploměru se bude pohybovat mezi 12 a 16 stupni Celsia. Foukat bude čerstvý vítr. V sobotu přejde přes celé území republiky fronta, která přinese déšť a na horách sněžení. Teploty klesnou na sedm až 11 stupňů a postupně se bude ještě víc ochlazovat. V noci na neděli klesne teplota pod bod mrazu.