Zprávy sobota, 07. října 2000

Ivo Prokop

A nyní podrobněji:

Rakouští odpůrci Temelína zablokovali přechody do České republiky

Rakouští odpůrci Temelína zablokovali v pátek ráno silniční přechody z Rakouska do České republiky a protestovali až do 19:00. Přední politikové a ekologičtí aktivisté na poslední chvíli nabádají českou stranu k zastavení jaderné elektrárny, zatímco Státní úřad pro jadernou bezpečnost v Praze odhaduje, že by příslušné povolení k aktivaci prvního bloku mohl udělit v pondělí 9. října. Podle nejnovějších zpráv agentury APA se nevylučuje, že na některých přechodech by protest mohl pokračovat přes noc až do sobotního odpoledne. Příslušnou žádost na prodloužení demonstrací aktivisté v pátek odpoledne předali rakouským úřadům. Konference zemských zmocněnců pro ekologii s resortním ministrem Wilhelmem Moltererem v alpském Bad Gasteinu pohrozila, že energetická kapitola při vstupních rozhovorech do Evropské unie bude v případě České republiky uzavřena jen tehdy, když se rozptýlí rakouské pochybnosti kolem Temelína. Ministr hospodářství Martin Bartenstein se podle APA obrátil dopisem na českého ministra průmyslu Miroslava Grégra, aby se spuštění odložilo a přezkoumaly se dopady vlivu elektrárny na životní prostředí. Také hornorakouský zemský hejtman Josef Pühringer znovu nabádal českou vládu, aby nepodnikala v Temelíně "politiku hotových faktů". Rakouská ekologická organizace Global 2000 vyzvala kancléře Wolfganga Schüssela, aby udělal na poslední chvíli maximum pro zastavení provozu elektrárny. Ze sedmi silničních hraničních přechodů v jihomoravské části hranice byl dopoledne průjezdný jen Vratěnín-Drosendorf, kde hrstka demonstrantů nebyla s to provoz zastavit. Ve snaze upozornit na nesouhlas se spuštěním Temelína odpůrci časně ráno zatarasili také všech osm přechodů do jižních Čech. Jihočeský Wullowitz-Dolní Dvořiště blokovalo v dopoledních hodinách deset traktorů a tři nákladní automobily, které tam krátce po 06:00 aktivisté postavili. Žádné větší problémy nejrozsáhlejší, 13 hodinová blokáda na česko-rakouských hranicích nezpůsobyla, neboť většina řidičů byla o protestech předem informována, a proto cesty odložila. Demonstranti vážněji nezkomplikovali situaci ani celníkům na Slovensku.

Blokáda rakousko- českých hraničních přechodů se v každém případě nezaměřuje proti občanům České republiky, ale proti neodpovědnému prosazování aktivace paliva v elektrárně Temelín bez vyjasnění otevřených otázek, uvádí se v otevřeném dopise, kterým se na obyvatele České republiky obrací ekologická mluvčí rakouských opozičních Zelených Eva Glawischnigová a šéf poslaneckého klubu Zelených v hornorakouském zemském sněmu Rudi Anschober. Během "přestávky na rozmyšlenou" v trvání jednoho roku by se mohlo vyjasnit mnoho otevřených otázek. Právě postoj Státního úřadu pro jadernou bezpečnost ukáže, zda v České republice existuje skutečně nezávislý kontrolní úřad pro oblast pro jaderná zařízení. "Jen odstavený Temelín je bezpečný Temelín," zdůrazňují Zelení. Pokud by se Česká republika rozhodla odstoupit od projektu, rakouští Zelení přislíbili zasadit se za rozsáhlou finanční a hospodářskou podporu ze strany Evropské unie. Připomínají rovněž, že Rakousko stálo v podobné situaci v minulosti a proti vůli vlády dosáhlo odstavení atomových reaktorů v Zwentendorfu a bavorském Wackersdorfu.

Protesty rakouských odpůrců české jaderné elektrárny Temelín budou podle poslance Hornorakouského zemského sněmu Otto Gumpingera pokračovat. Před páteční demonstrací na hraničním přechodu ve Wullowitz, které se zúčastnilo asi 500 lidí, Gumpinger řekl, že Rakušané budou protestovat, dokud bude Temelín existovat. Josef Pühringer z Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí nevyloučil, že blokáda bude na některých hraničních přechodech pokračovat. Mělo by se tak stát na třech hornorakouských přechodech Wullowitz - Dolní Dvořiště, Guglwald - Přední Výtoň, Weigetschlag - Studánky. Podle Gumpingera však budou mít řidiči čekající na těchto přechodech možnost před pokračováním blokády projet na druhou stranu hranice. Gumpinger ostře odmítl tvrzení, že rakouští zemědělci jsou za blokování hranic placeni, a označil to za nepravdivou propagandu. Blokáda tří hornorakouských přechodů bude, jak uvedl Pühringer, pokračovat, pokud ČEZ nestáhne žádost o povolení ke spuštění reaktoru prvního bloku.

Jihočeské matky a další sdružení kritizující výstavbu jaderné elektrárny Temelín na tiskové konferenci v Českém Krumlově požádaly předsedkyni Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Danu Drábovou, aby nepovolila spuštění elektrárny. V otevřeném dopise po ní chtějí, "aby nevydala povolení k aktivaci paliva v Temelíně do doby, než bude provedeno posouzení vlivu této elektrárny na životní prostředí". Mluvčí Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Pavel Pittermann přitom avizoval, že povolení dostane investor stavby - elektrárenská společnost ČEZ - pravděpodobně už v pondělí. V odporu proti kontroverzní stavbě Jihočeské matky nehodlají povolit. Chystají se pořádat další demonstrace, z nichž ta nejbližší se má konat v Českých Budějovicích v pátek 13. října. Hodlají také soudně napadnout některá rozhodnutí týkající se Temelína. Právní zástupce Jihočeských matek a bratr ministra životního prostředí Petr Kužvart soudí, že kvůli tomu, že nebyly posouzeny některé změny v projektu Temelína, vznikl při výstavbě protiprávní stav. Občanská sdružení Hnutí duha, Calla a Občanská iniciativa pro životní prostředí se společně s Jihočeskými matkami domnívají, že v Temelíně se může stát nehoda, která by mohla mít přímý dopad na životní prostředí. Po aktivaci paliva již nelze tuto možnost vyloučit, vysvětlili její zástupci v Českém Krumlově proč se snaží Státní úřad pro jadernou bezpečnost a ČEZ před aktivací Temelína zastavit.

Předseda poslanců ČSSD Zdeněk Škromach dnes obvinil rakouskou vládu a úřady z neschopnosti zajistit průchodnost hranic Evropské unie s Českou republikou. Na tiskové konferenci ČSSD řekl, že jeho strana to považuje za velmi nebezpečné vzhledem k tomu, že se na blokování česko-rakouských hranic odpůrci jaderné elektrárny Temelín podílejí nebo ho podporují přední rakouští politikové. Právě politik však má podle Škromacha možnost volit cestu vyjednávání. Škromach rovněž uvedl, že někteří významní rakouští politikové, kteří se podílejí na blokádách nebo je podporují, vyjednávají o dodávkách elektrické energie vyráběné v německých jaderných elektrárnách.

Aktivace paliva v Jaderné elektrárně Temelín nebude dříve než v pondělí

Aktivace paliva v prvním bloku Jaderné elektrárny Temelín se neuskuteční dříve než v pondělí. Na tiskové konferenci to uvedla předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Důvodem je čas, který Státní úřad pro jadernou bezpečnost potřebuje k analýze dokumentů předložených provozovatelem elektrárny, a.s. ČEZ. Státní úřad pro jadernou bezpečnost je připraven povolit přechod reaktoru do pracovního režimu na základě hodnocení současného stavu prvního bloku elektrárny. Po páteční podání žádosti a.s. ČEZ o udělení souhlasu k aktivaci paliva již zahájil Státní úřad pro jadernou bezpečnost posuzování příslušné dokumentace. Po analýze dokumentace provedou inspektoři Státního úřadu pro jadernou bezpečnost v Temelíně ještě závěrečnou kontrolu. Po aktivaci paliva, jímž začne asi desetidenní fyzikální spouštění při nulovém výkonu, bude následovat testování technologie při vzrůstajících výkonových hladinách reaktoru. Po dosažení více než dvou procent výkonu bude ukončena etapa fyzikálního spouštění a elektrárna přejde do etapy energetického spouštění.

V areálu dukovanské elektrárny hořelo elektrické vedení

Zkrat na elektrickém vedení způsobil v pátek ráno požár kabeláže, která napájí čerpací stanice pro čtvrtý blok jaderné elektrárny Dukovany. Oheň, který způsobil škodu za 8000 korun, se hasičům podařilo zlikvidovat během jedné minuty. Oznámil to Český rozhlas s odvoláním na mluvčího elektrárny Petra Spilku. Podle něj oheň vypukl v 7:07 ve venkovním kabelovém kanále, který leží mimo budovy elektrárny.

V kralupské rafinérii hořelo, dva lidé byli zraněni

V rafinérii v Kralupech nad Vltavou vypukl v pátek před 9 hodinou požár na úseku dělení plynů. Mluvčí České rafinérské Aleš Soukup oznámil, že oheň zranil dva údržbáře, z nichž jeden byl s popáleninami převezen do pražské Fakultní nemocnice Královské Vinohrady. Požár uhasila po 12 minutách jednotka hasičů z Kaučuku Kralupy. Při požáru se vytvořil oblak dýmu. Fyzikálně-chemické vlastnosti shořeného materiálu však ukazují, že nedošlo k ohrožení půdy ani podzemních vod. Kvalita ovzduší oblasti Kralupska nebyla podle údajů na monitorovacích stanicích v důsledku požáru zhoršena.

Prezident Havel podepsal silniční zákon a dalších devět zákonných norem

Prezident Václav Havel podepsal zákon o provozu na pozemních komunikacích, který ukládá motoristům řadu nových povinností. Sdělil to prezidentův mluvčí Ladislav Špaček s tím, že prezident podepsal dalších devět zákonů, například novelu zákona o zaměstnanosti nebo novely občanského a obchodního zákoníku. Zákon o provozu na pozemních komunikacích bude účinný od začátku příštího roku. Automobilistům ukládá například jezdit s rozsvícenými světly i v období, kdy platí takzvaný zimní čas. Motocyklisté by měli mít rozsvícena světla stále. Telefonování za jízdy dovoluje jen tehdy, má-li řidič v automobilu speciální zařízení, které umožní hovořit a současně se plně věnovat jízdě. Cyklistům do 15 let věku pak ukládá povinnost nosit při jízdě na silnicích první třídy přilbu.

Premiér Zeman se chystá navštívit koncem října papeže Jana Pavla II.

Premiér Miloš Zeman se chystá koncem října navštívit v Římě papeže Jana Pavla II. Novinářům to řekl náměstek ministra zahraničí Martin Palouš po tříhodinovém jednání se zástupci církve o mezistátní smlouvě mezi Českou republikou a Vatikánem. Česká republika je jednou ze dvou zemí střední a východní Evropy, která dosud nemá obdobnou smlouvu sjednánu. Apoštolský nuncius Giovanni Coppa vyjádřil spolu s Paloušem shodně spokojenost nad průběhem příprav smlouvy. Setkání bylo již čtvrtým kolem expertních jednání, která začala letos na jaře a podle Palouše by měla pokračovat 15. listopadu.

Ministerstvo zahraničních věcí vítá vývoj v Jugoslávii a připravuje vládě opatření ke zrušení sankci

Poslední vývoj v Jugoslávii a převzetí prezidentského křesla kandidátem dosavadní demokratické opozice Vojislavem Koštunicou vytváří podle ministerstva zahraničí předpoklady k plnohodnotnému zapojení Jugoslávie do regionálních i celoevropských integračních procesů, především do Paktu stability pro jihovýchodní Evropu. Ministerstvo v prohlášení uvedlo, že připravuje návrh opatření vlády, které umožní zrušení sankcí České republiky proti Jugoslávii. "Vítězství demokratické opozice a jejího leadra Vojislava Koštunici v neposlední řadě otevírá možnosti pro urychlené zrušení sankčních režimů, které mezinárodní společenství uplatňovalo vůči represivnímu Miloševičovu režimu," konstatoval mluvčí ministerstva Aleš Pospíšil. Pakt stability je široký mezinárodní rámec všestranné pomoci regionu, který přesahuje politické působení Evropské unie a začlenění Srbska do něj je podle vyjádření z Bruselu jedním z kroků, které Evropská unie připravuje.

Prezident Havel věří, že vývoj v Jugoslávii povede k předání úřadu Koštunicovi

Víru, že vývoj v Jugoslávii povede ke konečnému předání prezidentského úřadu do rukou vítěze voleb, opozičního kandidáta Vojislava Koštunici, vyjádřil prezident Václav Havel. Prezident podle svého mluvčího Ladislava Špačka doufá, že se tak stane nenásilnou cestou. Koštunica, který se za nového prezidenta prohlásil již ve čtvrtek, během pátku vytvořil dočasný krizový výbor, který má spravovat zemi. Koštunicovi k vítězství v prezidentských volbách blahopřál ruský ministr zahraničí Igor Ivanov. Prezident Václav Havel označil Koštunicu za vítěze již 26. září ve svém projevu při zasedání Mezinárodního měnového fondu. V době, kdy ještě nebyly známy oficiální výsledky, se tak připojil k západním politikům, kteří se hlásili k názoru, že Koštunica porazil dosavadního prezidenta Slobodana Miloševiče.

Lidé se podle Jugoslávského velvyslanece pokusili obsadit vyslanectví

Lidé, kteří v noci ze čtvrtka na pátek demonstrovali před jugoslávským velvyslanectvím v Mostecké ulici v Praze 1, se podle velvyslance Djoka Stojičiče pokusili budovu obsadit. Každé použití síly je nepřijatelné a v rozporu s demokratickým cítěním, řekl velvyslanec. Podle policie ale desítky lidí v noci protestovaly před jugoslávským úřadem pokojně. Podle Stojičiče si demonstranti přinesli dva žebříky a pokusili se do velvyslanectví proniknout okny v prvním patře, protože v přízemí jsou mříže. Policejní mluvčí Eva Brožová řekla, že se lidé sešli před zastupitelským úřadem ve 22:50 a svůj protest ukončili o půlnoci. Čtvrteční noční demonstrace před pražským jugoslávským velvyslanectvím souvisela s událostmi v Bělehradě, kde statisíce lidí vyšly do ulic na protest proti snahám anulovat výsledky prvního kola prezidentských voleb, v nichž Miloševiče porazil kandidát opozice Vojislav Koštunica.

K 55.000 občanů míří formuláře určené obětem nucených prací

Ke zhruba 55.000 českých občanů v těchto dnech dorazí nebo již dorazily formuláře žádostí o odškodnění za nucené práce v době nacismu. Řekl to zvláštní velvyslanec Jiří Šitler, který v uplynulých měsících jednal za českou stranu s Německem i Rakouskem o zmíněném odškodnění. Lidé, kteří se domnívají, že by na odškodnění mohli mít nárok a dotazníky nedostanou, mohou formuláře získat například na sociálních referátech okresních úřadů. Vyplněné žádosti o přiznání prostředků z německé strany mají lidé zasílat česko-německému Fondu budoucnosti. S nároky na odškodnění za válečné utrpení na území dnešního Rakouska se mají obracet na nově zřízenou Českou radu pro oběti nacismu. Americká a rakouská vláda se v noci na pátek dohodly na uzavření smluv o odškodnění lidí, které nacisté přinutili pracovat na rakouském území. Předseda Sdružení osvobozených politických vězňů a pozůstalých Oldřich Stránský řekl, že bude dál usilovat o odškodnění lidí, kteří nespadají do kategorie vězňů koncentračních táborů, ale mají za sebou utrpení z věznic a káznic, například z brněnských Kounicových kolejí. Vyslovil se i pro to, aby první splátky byly vyšší, než německá strana počítá. Spolu se Šitlerem se shodli na potřebě zahájit výplaty obou odškodnění co nejrychleji. Velvyslanec přitom vyjádřil zájem poskytnout případně část peněz i lidem, kteří byli nasazeni za tvrdých podmínek přímo v protektorátu nebo se museli delší dobu před nacisty obtížně skrývat.

Ministr kultury potvrdil obrat v péči o památník Lidice

Obrat v péči o národní kulturní památník Lidice na Kladensku přinese v příštím roce vznik rozpočtové organizace ministerstva kultury. Jejím úkolem bude pečovat o údržbu pietního území a zvelebení torza takzvaného nového památníku z konce 80. let. "V této chvíli je schválen rozpočtový návrh na přípravné práce k projektu dobudování památníku," uvedl v Kladně ministr kultury Pavel Dostál. Ministerstvo se podle něho již dohodlo se samosprávou Lidic na likvidaci nadzemního torza novostavby, kterou provede soukromá firma za cenu vytěženého šrotu. V části zachované stavby pak podle Dostála vznikne umělecké muzeum, kde má být vystavena "lidická sbírka" německých výtvarných umělců. I přes tříleté úsilí o nápravu se podle Dostála podařilo přijmout systémové řešení památníku až letos. Rozhodující obrat podle něho nastal na březnovém zasedání vlády, kdy bylo přijato usnesení o rehabilitaci památníků bojů za svobodu a demokracii. Obec Lidice vypálili nacisté 10.června 1942 kvůli údajné spolupráci jejích obyvatel s výsadkáři, kteří provedli atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Vypáleno tehdy bylo všech 102 domů Lidic, 173 mužů bylo na místě popraveno, ženy s výjimkou jedenácti byly deportovány do koncentračních táborů. Na 82 lidických dětí skončilo svůj život v plynových komorách.

Vojenští veteráni si připomněli bitvu u Tobruku

Bitvu u severoafrické pevnosti Tobruk, ale i další bitvy druhé světové války, kterých se zúčastnili jako českoslovenští vojáci, si veteráni těchto bojů připomněli na slavnostním shromáždění na ministerstvu obrany. Tři desítky z nich převzaly pamětní medaile Československé obce legionářské. K sálu plnému českých a slovenských veteránů nejničivějšího konfliktu v dějinách lidstva promluvili mimo jiné zástupce náčelníka generálního štábu František Padělek a předseda Českého svazu bojovníků za svobodu Jakub Čermín. Muže a ženy, kteří bojovali u Dunkerque, Tobruku či na Dukle, přišli pozdravit i vojenští přidělenci Velké Británie, Ruska, Ukrajiny a Polska. Úspěšné, šest měsíců trvající obrany důležitého středomořského přístavu a opěrného bodu britského postavení v severní Africe se v roce 1941 zúčastnil československý pěší prapor o síle 534 vojáků. Českoslovenští vojáci v bojích, jichž se účastnili také indická, australská a polská vojska, bránili důležitý západní úsek tobrucké pevnosti vzdáleni 80 až 800 metrů od linií nepřítele. Tobruk byl osvobozen v polovině prosince po 244 dnech obklíčení. Spojenecké jednotky ukořistily značné množství válečného materiálu a zajaly na 1700 německých a více než 2700 italských vojáků.

Ministr Vetchý ocenil studenty vojenské školy, kteří zachránili život

Za mimořádnou osobní statečnost při záchraně lidského života vyznamenal ministr obrany Vladimír Vetchý studenty Vysoké vojenské školy pozemního vojska ve Vyškově Davida Frantu a Petra Čeklovského Záslužným křížem třetího stupně. Studenti s nasazením vlastního života zachránili svého polského kolegu při výcviku mezinárodních výzkumných skupin, který organizovala Vojenská akademie v Liptovském Mikuláši v květnu letošního roku. Při téměř padesátikilometrovém pochodu přes Nízké Tatry se nečekaně změnily povětrnostní podmínky a studenti museli čelit velkému chladu. Všimli si, že jejich polský kolega vysílením přestává vnímat okolí. Zhruba od 22:00 do 04:00 mu studenti poskytovali pomoc a snažili se ho dostat do základního tábora. Poté studenti přivolali záchranáře z horské služby, kteří polského studenta odvezli k ošetření. Vetchý připustil, že celá událost svědčí o potřebě perfektního vybavení nejen pro armádu, ale i pro její studenty. Připomněl, že při tomto cvičení přišel o život jeden ze slovenských účastníků.

Charita dopravila jídlo do Čečenska, kde stále trvá válečný stav

Tři kamióny s jídlem se podařilo během srpna a září dopravit pracovníkům České katolické charity do hlavního čečenského města Groznyj i přesto, že v této zemi trvá válečný stav. Pracovníkům České katolické charity se dosud podařilo dopravit do Grozného přes 60 tun potravin, které rozdali mezi jeho 15.000 obyvatel. V Grozném se jim podařilo také otevřít školku pro 50 sirotků, nad kterými mají dohled i lékaři z místní nemocnice. Do budoucna chce charita, která počítá s humanitární pomocí i příští rok, otevřít ještě čtyři podobná zařízení.

Moraviapress zahájil tisk hlasovacích lístků pro podzimní volby

Tisk hlasovacích lístků pro volby do Senátu a krajských zastupitelstev, které se budou konat 12. listopadu, zahájila v uplynulém týdnu a.s. Moraviapress Břeclav ze skupiny Goldmann. Firma vytiskne téměř 26 miliónů lístků formátu A5 pro senátní volby a 170 miliónů lístků formátu A4 pro volby do krajů. "Distribuce na asi 300 míst bude podle obchodního ředitele podniku Pavla Šenka ukončena do 27. října. Objemem potištěného papíru jsou podle něj letošní podzimní volby největší v polistopadové historii. V rámci tiskových služeb již Moraviapress dodala na distribuční místa tiskopisy, průkazy, volební zákony, pokyny pro sčítání a obálky. Informační letáky pro voliče budou v tisku ve druhé polovině října. "Všechny obálky i papír jsou z recyklovaného papíru, vyrobené ekologickou technologií," připomněl Šenk. Moraviapress zveřejnil na internetové adrese www.volbyonline.cz volební zákony a zájemce si zde může stáhnout i oficiální logo voleb. Břeclavská společnost má smlouvu na tisk a distribuci volebních materiálů do roku 2004 po vítězství ve veřejné obchodní soutěži, vypsané loni ministerstvem vnitra.

Na východním Slovensku odhalena socha dobrého vojáka Švejka

Východoslovenské město Humenné v těchto dnech doslova žije dobrým vojákem Švejkem. Již ve čtvrtek se do tohoto města na odborný seminář sjeli přední "švejkologové" z České republiky i Polska, kteří se v pátek spolu se zástupci české vlády a ministerstva obrany zúčastnili slavnostního odhalení pravděpodobně první sochy dobrého vojáka Josefa Švejka na světě. Socha dobrého vojáka Švejka "v mírně nadživotní velikosti" stojí v Humenném nedaleko železničního nádraží, tedy na místě, kde se Švejk zastavil cestou na východní frontu a kde ho nadporučík Lukáš poslal shánět nějaký koňak, když "se mu počalo vše nějak hnusit a cítil potřebu opít se, aby ho opustil světobol". Autorem 190 centimetrů vysoké a zhruba 200 kilogramů vážící sochy Josefa Švejka z umělého kamene je akademický sochař Jaroslav Drotár, přičemž vedle sochy Švejka je umístěna také replika dnes už neexistující studny, z níž Švejk nabral hnědastou vodu, která ho zachránila před zlostí poručíka Duba. Jak řekla Iveta Plšeková z humenského občanského sdružení Had, nápad postavit ve městě sochu dobrého vojáka Švejka se zrodil po jedné návštěvě generálního konzula České republiky Josefa Byrtuse, který loni spolu se zástupci Českého spolku na Slovensku přijel do Humenného právě po stopách dobrého vojáka Švejka. Tehdy se mimo jiné objevila také myšlenka vytvořit turistickou trasu "Po stopách dobrého vojáka Švejka", která by vedla z Humenného do polského Sanoku.

A ještě krátce o počasí. Bude zataženo s občasným deštěm, zejména na jihozápadě území. Nejvyšší teploty 13 až 17 stupňů, na západě kolem 10-ti stupňů Celsia.