Zprávy sobota, 23. prosince 2000

r_2100x1400_radio_praha.png

Evelina Himalová

Havel navrhl Ústavnímu soudu vypustit část zákona o ČNB

Prezident Václav Havel podal Ústavnímu soudu návrh na vypuštění několika pasáží z novely zákona o České národní bance. ČTK o tom informoval prezidentův mluvčí Ladislav Špaček. Havel normě zejména vytýká, že neodůvodněně a v rozporu s Ústavou zasahuje do autonomního postavení centrální banky. Poslanecká sněmovna znovu schválila novelu 7. prosince, když přehlasovala Havlovo veto. Prezident nemohl podat stížnost k Ústavnímu soudu dříve, než novela vstoupila v platnost zveřejněním ve Sbírce zákonů, což se podle Špačka stalo tento pátek.

Kvůli sporu s Havlem ohledně centrální banky se na Ústavní soud obrátila 18. prosince také vláda. Vládní ČSSD je společně s ODS přesvědčena, že jmenování vedení centrální banky musí spolupodepsat premiér. Prezident však koncem listopadu jmenoval nového guvernéra, viceguvernéra a členy bankovní rady bez spolupodpisu. Vláda nicméně nezpochybnila jmenování nového guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy, proti kterému protestoval premiér Miloš Zeman i předseda sněmovny a ODS Václav Klaus.

Hodač odvolal mluvčího ČT Trávu, nahradí ho Sedláčková

Nový ředitel České televize (ČT) Jiří Hodač odvolal v pátek bezprostředně po svém nástupu do funkce mluvčího ČT Jiřího Trávu. Trávu nahradí dosavadní vedoucí oddělení public relations ČT Jaroslava Sedláčková. Ta na dotaz ČTK řekla, že byla pověřena vykonávat dočasně funkci mluvčí do doby, než bude jmenován nový. Dosavadní funkce, ve které byla vlastně Trávovou nadřízenou, jí zůstává. Tráva ČTK řekl, že mu Hodač odvolání zdůvodnil tím, že "je příliš spjat s osobou předchozího ředitele Dušana Chmelíčka".

Tráva se stal mluvčím ČT v březnu, po nástupu Chmelíčka do funkce generálního ředitele. Tráva před tím působil například jako ředitel tiskového odboru vlády Josefa Tošovského, poradce exministra zahraničí Josefa Zieleniece nebo mluvčí a vedoucí oddělení vnějších vztahů státního podniku Transgas. Hodače zvolila Rada ČT ředitelem ve středu, pouhý týden po odvolání Dušana Chmelíčka. Řada zaměstnanců na to reagovala protesty a ustavením krizového výboru. Na podporu svých požadavků organizují v Praze, Brně a Ostravě podpisové akce.

Unie chce přimět Radu ČT, aby veřejně vysvětlila důvody změn v ČT

Poslanci Unie svobody budou požadovat, aby se na jednání sněmovní komise pro sdělovací prostředky 12. ledna dostavili členové Rady České televize (ČT) a veřejně vysvětlili důvody odvolání generálního ředitele ČT Dušana Chmelíčka a jmenování Jiřího Hodače jeho nástupcem. Vedení unie na páteční tiskové konferenci odmítlo úvahy o privatizaci ČT a naopak podpořilo zachování jejího veřejnoprávního charakteru. Místopředseda unie Vladimír Mlynář řekl, že rada naprosto selhává ve své funkci a místo toho, aby se snažila situaci ve veřejnoprávní televizi uklidnit, ještě více eskaluje napětí. Z toho důvodu se v pátek Mlynář připojil k zastáncům odvolání radních. Situace v televizi je podle Mlynáře tak vážná, že usiloval o svolání mediální komise už na začátku roku; její šéf Ivan Langer (ODS) to ale odmítl. Poslanci Unie svobody předloží na lednovém zasedání novelu zákona o České televizi, v níž navrhnou jiný způsob nominace a volby televizní rady. Část jejích členů by podle Mlynáře měla volit Poslanecká sněmovna, další pak Senát. Kandidáty na radní by neměly jako dosud navrhovat politické strany, ale umělecké svazy a odborná veřejnost.

Vysílací rada zahájila správní řízení s ČT kvůli objektivitě

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání v pátek zahájila správní řízení s Českou televizí (ČT) kvůli podezření, že její vysílání je v posledních dnech v rozporu se zákonem neobjektivní a nevyvážené. V případě, že by rada dospěla k takovému závěru, může televizi uložit pokutu až dva milióny korun, řekl ČTK místopředseda rady Petr Štěpánek. Pro zahájení správního řízení se podle něj vyslovilo devět z jedenácti členů rady.

Lidé nespokojení se zvolením nového generálního ředitele ČT Jiřího Hodače využívali v posledních dnech zpravodajství například k výzvám občanům, aby je podporovali. ČT také odvysílala pořad, ve kterém hovořili převážně kritici současného vývoje. Odpůrci výměny v ředitelské funkci to ČTK vysvětlili tím, že například členové rady pozvání odmítli. Hodač již ve středu naznačil, že redakce zpravodajství odvysíláním výzvy krizového výboru, který usiluje o zrušení jeho jmenování, zřejmě porušila zákon. "Pokud by Česká televize dostala pokutu, tak samozřejmě bude potřeba z toho vyvodit závěr, kdo pokutu zavinil," řekl nový generální ředitel.

Rakouští odpůrci atomu začínají budovat protestní tábor

Na hraničním přechodu Wullowitz/Dolní Dvořiště začala v pátek v poledne skupina rakouských odpůrců atomové energetiky budovat "tábor odporu" proti české jaderné elektrárně Temelín. Tábor zatím tvoří asi 15 obytných vozů, umístěných na rakouské straně hranice na pozemku soukromé spediční firmy. Formálně má být tábor otevřen na Štědrý den ráno a rozpuštěn 29. prosince. Rakouští odpůrci atomu mezitím kriticky reagují na informace o další technické poruše při zkušebním provozu elektrárny, o níž v pátek informovala česká strana, a odsuzují čtvrteční napojení Temelína na rozvodnou síť. Pověřenec hornorakouské zemské vlády pro jaderná zařízení v blízkosti hranic Radko Pavlovec konstatoval, že ohlášená porucha je dalším dokladem problematičnosti turbíny použité v Temelíně. Tisícimegawattová turbína je prototypem a jsou již delší dobu náznaky, že může být zdrojem permanentních problémů, prohlásil Pavlovec. Ekologická mluvčí sociálních demokratů (SPÖ) Ulli Simaová uvedla, že nová porucha v Temelíně znamená, že rakouským odpůrcům "definitivně dochází trpělivost". Vyzvala kancléře Wolfganga Schüssela, aby "konečně začal jednat a přestal nečinně přihlížet, jak česká strana vytváří stále nové skutečnosti". Čtvrteční napojení elektrárny na síť označila Simaová za nový výpad proti Rakousku. "Nynější diskuse o tom, zda byla dohoda z Melku porušena nebo ne, je jen zástupný manévr. Skutečností je, že Temelín produkuje proud, a zda je využíván komerčně nebo ne, je zcela vedlejší," prohlásila Simaová.

Šéf Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Josef Pühringer prohlašuje: "Vánoční mír" platí

Navzdory nové poruše v temelínské elektrárně jsou hornorakouští odpůrci atomu odhodláni dodržet "vánoční mír" a nestupňovat zatím své protesty proti českému reaktoru. Agentuře APA to v pátek sdělil šéf Hornorakouské platformy proti atomovému nebezpečí Josef Pühringer. Uvedl, že protiatomoví aktivisté si stanovili termín zhruba do poloviny ledna. Do té doby budou ve svých protestech zdrženliví, ale budou bedlivě sledovat, jak jsou plněny dohody premiérů obou zemí z Melku. "Pokud nebudeme spokojeni, zvážíme nové protestní akce až po možné hraniční blokády," řekl Pühringer. Zvlášť pozorně budou odpůrci Temelína podle něj sledovat ten bod dohod z Melku, který se týká zákazu komerčního provozu elektrárny až do ukončení ekologických a bezpečnostních prověrek. "Máme obavy, že provozovatelé elektrárny budou oficiálně mluvit o zkušebním provozu, ale ve skutečnosti již půjde o komerční využívání reaktoru," prohlásil.

Představitelé opoziční sociální demokracie (SPÖ) využívají situace k intenzivní kritice vlády a zejména kancléře Wolfganga Schüssela. Předseda poslaneckého klubu SPÖ v hornorakouském zemském sněmu Karl Frais v pátek prohlásil, že "bezpečnostní strategie kancléře ztroskotala a dohody z Melku daly české straně jen novou příležitost pokračovat v její hře hotových skutečností". Šéf hornorakouských Svobodných Hans Achatz uvedl, že ujednání z Melku nemají ani cenu papíru, na kterém jsou napsána. Veto proti českému vstupu do EU podle něj zůstává "jediným a nejnadějnějším prostředkem, jak Temelínu zabránit".

Resort spravedlnosti připravil novelu Ústavy ke vstupu ČR do EU

Vytvoření ústavního prostoru pro přijetí základních smluv, na nichž spočívá Evropská unie, má přinést novela Ústavy, jejíž návrh v pátek novinářům poskytl vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. "Euronovela" podle něj také předpokládá schválení vstupu ČR do EU buď v referendu, jehož podmínky by byly stanoveny ústavním zákonem, nebo souhlasem ústavní většiny obou komor parlamentu. Okamžikem vstupu ČR do EU by se v případě schválení novely stalo evropské právo bezprostředně závaznou a platnou součástí českého právního řádu, nadřazenou vnitrostátnímu, uvedl vicepremiér. "Euronovela" Ústavy, která byla rozeslána do připomínkového řízení, má mimo jiné vymezit okruh mezinárodních smluv, které budou součástí právního řádu a budou mít přednost před zákony při splnění čtyř podmínek. Jsou jimi souhlas parlamentu s takovýmito smlouvami, jejich vyhlášení ve Sbírce mezinárodních smluv, závaznost smluv pro ČR a skutečnost, že konkrétní ustanovení smlouvy není obsahem některého ze zákonů. Navrhovaná novela by tak měla rozšířit věcnou působnost Ústavy, která se nyní vztahuje jen na mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách, a odstranit tak právní dualismus mezi vnitrostátním a mezinárodním právem.

Návrh rovněž ukládá vládě po vstupu ČR do EU projednávat s parlamentem příslušné návrhy před jejich schválením na úrovni EU a upravuje pravomoci Ústavního soudu. Novela vychází z výsledků práce smíšené vládní a parlamentní komise pro revizi Ústavy, v níž byli zástupci všech parlamentních stran. "Byl by to tedy první zdařilý pokus, pokud projde parlamentem, o zásadní novelizaci Ústavy," uvedl vicepremiér. Novelu má v lednu projednávat legislativní rada vlády, kabinetu by měla být předložena počátkem února.

ČR americké stíhačky F 16 a F 18 asi nekoupí

Předseda vlády a ČSSD Miloš Zeman naznačil, že Česká republika pro svou armádu zřejmě americké stíhačky F 16 a F 18 nekoupí. Vyjádřil se tak na páteční stranické konferenci v Lidovém domě v komentáři k výroku amerického velvyslance v ČR Johna Shattucka. Americký velvyslanec nákup stíhaček pro letectvo české armády zpochybnil. "Jsem si zcela jist tím, že tento názor pana velvyslance Shattucka vůbec nesouvisí s tím, že v případném tendru by možná neuspěly nabízené americké stíhačky F 16 a F 18," uvedl Zeman. Pokud by neuspěly, pak by to bylo proto, že by nebyly podloženy onou offsetovou nabídkou, dodal premiér. Poznámku novináře, že ho - podle toho, jak se povídá - "ukecal" britský ministerský předseda Tony Blair pro nákup britských stíhaček, ponechal s úsměvem bez odpovědi.

Pro nákup nových stíhaček svědčí podle Zemana především takzvaná offsetová nabídka. Ta by v tomto případě spočívala v privatizačních investicích. V připravovaných zadávacích podmínkách pro veřejnou soutěž je uvedena stopadesátiprocentní míra offsetů. Případný nákup stíhaček za 100 miliard korun s dvacetiletým splátkovým kalendářem by podle Zemana znamenal, že by na oplátku do ČR mělo "připlynout" asi 150 miliard privatizačních investic. Šlo by o kapitálové injekce do těch regionů (severní Morava a severní Čechy) a podniků, které nelze privatizovat standardním způsobem, a kde je třeba restrukturalizovat průmysl, uvedl. Odhaduje se, že by tento offsetový program zvýšil růst hrubého domácího produktu o jedno až dvě procenta. Přitom jednoprocentní růst podle Zemana znamená osmimiliardový dodatečný příjem do státní pokladny. Při dvacetiletém splátkovém kalendáři by roční výdaje na nákup stíhaček představovaly při započítání úroků šest až sedm miliard korun, vysvětloval premiér. Zeman chce počátkem příštího roku iniciovat schůzku s předsedy všech parlamentních stran, aby se s nimi o nákupu stíhaček poradil. Ministři chtějí vypsat výběrové řízení na 24 až 36 nadzvukových stíhaček, nejlépe zcela nových. Jako o uchazečích se hovoří o britsko-švédském konsorciu BAe-Systems s letounem Gripen, o nadnárodním konsorciu EADS, které koordinuje výrobu letounů Eurofighter a o amerických zbrojovkách Lockheed Martin s letounem F-16 a společnosti McDonell-Douglas/Boeing s letouny F/A-18.

Zeman: Udělené milosti by měl podepisovat ministr spravedlnosti

Milosti udělované prezidentem by měl podle premiéra Miloše Zemana podepisovat rovněž ministr spravedlnosti nebo premiér. "Já sám bych dával přednost modelu, kdy udělení milosti kontrasignuje ministr spravedlnosti," řekl v pátek Zeman novinářům s tím, že podle Ústavy je prezident součástí výkonné moci, není však odpovědný za své činy. Doufá prý, že by podpis ministra spravedlnosti nebo premiéra rozhodnutí hlavy státu o udělení milosti "poněkud odpovědnějším učinil". Premiér rovněž podotkl, že se chystané omezení ústavních pravomocí prezidenta týká i udělování milostí. Dále Zeman uvedl, že Rychetský dosud nedoporučil prezidentovi udělení ani "jedné jediné milosti". Havel však podle něj k ministrovu doporučení nepřihlédl.

Prezident Havel udělil v předvánočním čase 13 milostí. Mezi omilostněnými jsou muži a ženy, kteří se podle soudů dopustili různých trestných činů včetně zpronevěry, podvodu, přepadení banky, ublížení na zdraví a vražd. Za dvojnásobnou vraždu byl omilostněn Zdeněk Růžička, odsouzený v roce 1996 k 17 letům vězení. Prezidentská kancelář tvrdí, že důvodem udělení byl "vážný justiční omyl". Proti tomu se však ohradil soudce, který o potrestání vraha rozhodl.

Spis Kajínkova případu prostuduje odborník z Nejvyššího soudu

Více než 20.000 stran spisu, který se týká Jiřího Kajínka, odsouzeného za dvojnásobnou vraždu na doživotí, prostuduje soudce Nejvyššího soudu. Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský v pátek řekl na tiskové konferenci, že ho jako velmi schopného odborníka převedl na ministerstvo na stáž. Soudce poté předloží ministru návrh opřený o závěr, zda byl či nebyl v kauze porušen zákon. Rychetský míní, že by od něj bylo neseriózní, aby zaujímal jakékoliv věcné stanovisko již nyní. "Je to věcí takového přezkoumání, které si vyžádá delší čas a bude na nejvyšší možné úrovni," ujistil.

Kajínek koncem října uprchl z mírovské věznice a policie jej dopadla až po 40 dnech. Přitom tvrdil, že je nevinen a byl odsouzen neprávem. Rychetský podotkl, že osobně prostudoval několik set stran, které se týkají rozsudků v Kajínkově případu. "Z četby těch rozsudků jsem získal velmi nepříjemný pocit," přiznal ministr. Upřesnil, že tento pocit pramenil především z role, jakou v případu hrála policie. Rychetský upozornil, že policisté byli v Kajínkově kauze obžalováni také, a následně zproštěni viny, takže se na ně musí hledět jako na nevinné. "Ale ten pocit byl pro mě krajně nepříznivý," zopakoval ministr dojem z četby rozsudků. Možný vývoj v "kauze Kajínek" včetně spekulací o eventuálním znovuotevření případu nechtěl komentovat.

Rychetský chce prověřit možnost stížnosti v kauze Libora Nováka

Až dostane osvobozující rozsudek Vrchního soudu v Praze v případu bývalého výkonného místopředsedy ODS Libora Nováka, chce ministr spravedlnosti Pavel Rychetský nechat posoudit možnost podání stížnosti pro porušení zákona. Stížností by se zabýval Nejvyšší soud v Brně. Ministr to prohlásil na páteční tiskové konferenci. "Není nejmenších pochyb o tom, že byl spáchán trestný čin," podotkl Rychetský k Novákově kauze. Dodal, že povinností všech orgánů činných v trestním řízení je pachatele usvědčit a potrestat. Podle něj by se neměly spokojit s konstatováním, že se trestný čin stal, avšak neví se, kdo ho spáchal. Pokud ministr stížnost podá, má Nejvyšší soud podle něj řadu možností, jak jednat. Může například vrátit věc k došetření policii, nastínil ministr. "To nemusí vyústit v opakování stejného hlavního líčení, které jsme zažili dvakrát za sebou, před městským a vrchním soudem," vysvětlil Rychetský.

Rychetský: Vrchním státním zástupcem v Praze bude Jiří Kulvejt

Ministr spravedlnosti Pavel Rychetský v pátek s účinností od 2. ledna 2001 jmenoval do funkce vrchního státního zástupce v Praze Jiřího Kulvejta. Ministr své rozhodnutí zveřejnil na tiskové konferenci. Rychetského předchůdce Otakar Motejl z čela pražského vrchního státního zastupitelství 27. září odvolal Karla Brücklera. Funkci od 3. listopadu dočasně vykonával státní zástupce z Nejvyššího státního zastupitelství v Brně Lumír Crha. Rychetský volbu Kulvejta zdůvodnil dobrou zkušeností s jeho pracovními výsledky na generální prokuratuře po listopadu 1989. Polistopadový generální prokurátor Rychetský tehdy jmenoval Kulvejta ředitelem odboru vyšetřování a trestního dozoru. Právě jemu připisuje Rychetský úspěch v trestní kauze Miroslava Štěpána. Bývalý vedoucí tajemník městského výboru KSČ Štěpán byl v roce 1990 odsouzen k trestu odnětí svobody na dva a půl roku. Soud ho potrestal za to, že 28. října 1988 dal příkaz použít proti účastníkům demonstrace v Praze vodní děla a granáty se slzným plynem. Kulvejt podle Rychetského po různých otřesech ve struktuře prokuratury odešel do advokacie. "A já jsem ho požádal, aby se vrátil a převzal tuto odpovědnou funkci," dodal ministr spravedlnosti.

Rychetského úřad v rámci reformy justice dokončuje tři zákony

Ministerstvo spravedlnosti dokončuje přípravu tří návrhů zákonů v rámci reformy justice. Jsou to zákon o soudech, zákon upravující kárnou odpovědnost soudců a státních zástupců a novela zákona o státním zastupitelství. Novinářům to v pátek řekl vicepremiér a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský. V lednu podle něj ministerstvo vládě předloží návrhy věcných záměrů nového občanského zákoníku a trestního zákona. Vláda by se měla v dohledné době zabývat také věcným záměrem zákona o registrovaném partnerství osob stejného pohlaví.

Nový zákon o soudech má ustavit rady u většiny soudů. Tyto rady však nebudou mít původně předpokládanou funkci Nejvyšší rady soudnictví, jejich funkce budou spíše poradní. Zákon má klást důraz na celoživotní profesní vzdělávání soudců i s ohledem na plánovaný vstup ČR do EU; soudci po vstupu budou muset umět aplikovat právo tohoto evropského společenství. Se vzděláváním souvisí i plánované zřízení Justiční akademie jako centrálního vzdělávacího orgánu. Soudci v případě schválení zákona v navrhovaném znění budou podrobováni posuzování jejich odborné způsobilosti, a to pět let od jejich nástupu do funkce. Pokud budou někteří z nich shledáni nezpůsobilými, přestanou být soudci. Návrh nového zákona, který nahradí dva dosavadní - zákon o soudech a soudcích a o státní správě v oblasti soudnictví - má ministerstvo již hotovo. V pátek v poledne ho podle Rychetského rozeslalo všem předsedům krajských soudů k připomínkovému řízení. Navrhovaný zákon o řízení ve věcech soudců a státních zástupců by měl nahradit platnou úpravu o jejich kárné odpovědnosti. Návrh upravuje řízení o kárném provinění a řízení o způsobilosti k výkonu funkce, přičemž jeho autoři chtějí odstranit "dosud silný nežádoucí vliv státní správy v kárném řízení. Připravovaná novela zákona o státním zastupitelství pak má zefektivnit fungování soustavy těchto justičních orgánů.

Do Hambarine se pomalu vrací život i díky českým dětem

Přibližně čtvrtina z původního počtu muslimských obyvatel se dosud vrátila do oblasti Hambarine jihovýchodně od bosenského Prijedoru. Mezi zrekonstruované budovy, které byly zničeny před několika lety v bosenské válce, patří i škola. Na vybavení jedné její třídy přitom přispěje i české hnutí Stonožka, které z prodeje pohlednic s obrázky českých dětí financuje částkou 160.000 korun učebnu zaměřenou právě na výtvarnou výchovu. Podle velitele prijedorské části české skupiny pro civilně-vojenskou spolupráci (CIMIC) Dušana Rybana je v samotné osadě Hambarine, která je střediskem oblasti, obnoveno 150 domů z původního počtu 718. Rekonstrukci přitom provádějí především mezinárodní organizace, největšími je Dorkas Aid ze států na severu Evropy, švýcarská Charita a německá THW. Český CIMIC se zaměřuje na elektrifikaci oblasti. Jeho dílem je naprostá většina elektrického vedení v Hambarine, proud však zatím stále nejde. "Máme tu takovou soukromou válku s distribuční společností v Prijedoru," poznamenal Ryban. Češi pomáhají také s urychlenou přípravou nedokončených domů na přicházející zimu.

Útok jugoslávské armády a bojůvek srbských občanů z Prijedoru na muslimskou enklávu, přezdívanou kvůli své poloze i majetkovým poměrům jejích obyvatel "prijedorskými Beverly Hills", začal v květnu 1992. Obyvatelé museli uprchnout, muži byli internováni v koncentračních táborech, mimo jiné v relativně blízké Omarské. Byly zničeny prakticky všechny domy, kterých na stráních nad Prijedorem stálo na 3500. Dodnes jsou mezi většinou ještě neomítnutými novostavbami jasně viditelné čtvercové základy a zbytky jejich zdí. Posledních 90 domů bylo vyhozeno tankovými minami do vzduchu na Vánoce roku 1996. Návrat obyvatel začal 6. června 1998. Velký návrat uprchlíků do ožívajícího Hambarine očekávají vojáci SFOR na jaře a v létě příštího roku.

České betlémy dávají nový rozměr Vánocům v Rotterdamu

Malované, kašírované, papírové, skříňové betlémy z Moravy 18. a 19. století lákají obyvatele Rotterdamu do místního muzea daní a cel jako něco, co kalvinistické Holandsko nezná. Přes Vánoce tam budou chodit děti vystřihovat podle českých vzorů biblické figurky, ba nacvičují i živý betlém. Výstava zapůjčená Zemským muzeem v Brně a spolupořádaná Českým centrem v Haagu pod názvem "vánoční zvyky a tradice v českých zemích" má úspěch. Na vernisáž přišlo neobvyklých 300 lidí, reportáže se objevily v novinách i v rozhlase. "Pro Holanďany je to exotická, málo známá věc plynoucí z katolicismu i z lidové tradice na Moravě," řekl ČTK ředitel českého centra Jaroslav Kantůrek. Muzeum daní a cel v Rotterdamu pořádá každý rok výstavu s vánoční tématikou, protože má ve své stálé sbírce obraz líčící daňové přihlášení čerstvě narozeného Ježíše Krista v betlémském finančním úřadě. Letošní moravský "doprovod" tohoto neobvyklého námětu považují rotterdamští za zvláště zdařilý.

Sofres-Factum: Mezi lidmi mírně převažuje optimismus v očekávání nového roku

Mezi lidmi mírně převažuje optimismus v očekávání příštího roku. Vyplývá to z výsledků průzkumu veřejného mínění, který provedla agentura Sofres Factum začátkem prosince. Velmi a spíše dobrý rok 2001 podle nich očekává 44,8 procenta obyvatel a velmi špatný či spíše špatný naopak 39,9 procenta lidí, ostatní dotázaní nevěděli. Optimismus v očekávání lidí stoupá vytrvale od konce roku 1997, kdy v dobrý následující rok věřilo jen 22 procent občanů. Pokud jde o vztahy v rodině, očekává dobrý rok 82,4 procenta účastníků šetření, osobní život bude dobrý podle 71,7 procenta dotázaných. V úspěchy v práci věří polovina a ve zlepšení životní úrovně 45,7 procenta respondentů. Pouze třetina lidí očekává, že příští rok bude dobrý pro celou společnost. Ve srovnání s letoškem očekává necelá polovina občanů (45,6 procenta) v roce 2001 zhoršení. Lepší bude příští rok podle devíti procent a stejný podle 32,9 procenta lidí. Zbytek dotázaných opět odpověděl, že neví.

Čeští junioři cestují do Ruska obhajovat zlato na hokejovém MS

Už v sobotu odletí česká hokejová reprezentace do dvaceti let do Ruska, kde se od úterý 26. prosince koná juniorské mistrovství světa. Svěřenci trenérů Jaroslava Holíka a Pavla Hynka budou v Moskvě a Podolsku obhajovat zisk historicky prvních zlatých medailí pro český juniorský hokej. Stejně jako před rokem se národní tým připravoval na šampionát v Havlíčkově Brodu a hned v úvodu se ale museli trenéři vyrovnat s absencí extraligových hráčů. Kemp totiž začal 10. prosince, ale nejvyšší domácí soutěž po změnách v termínovém kalendáři skončila až o dva dny později. "Je to trochu škoda. Určitě bychom uvítali více času na společnou přípravu," podotkl Holík. Hodnotit kvalitu soustředění však bude až podle výsledků na mistrovství. "Vše se ukáže až tam. Pokud neuspějeme, něco bylo špatně. V případě, že se bude dařit, bylo vše v pořádku," zopakoval své tradiční názory. Prvním soupeřem v cestě za obhajobou titulu budou pro mladé Čechy ve středu Švédové, po dvou letech se tedy tým neutká v úvodu se Slovenskem. "Hráli jsme s nimi v této sezóně čtyřikrát a vždy se jejich kádr lišil o jednoho dva hráče, takže víme, co nás čeká," řekl na adresu Seveřanů Holík a dodal: "Ve skutečnosti, že nehrajeme se Slováky, nevidím výhodu ani nevýhodu. Není v tom rozdíl. První zápas je ale lepší vyhrát. V této kategorii se většinou odvíjí celý turnaj."

Předpověď počasí pro Českou republiku na sobotu 23. prosince:

Zataženo nebo skoro zataženo nízkou oblačností, místy mrznoucí mlhy, na horách a ojediněle i v nižších polohách skoro jasno. Nejvyšší teploty minus 6 až minus 2 stupně, v 1000 metrech na horách kolem minus 3 stupňů Celsia. Jihovýchodní vítr 5 až 15 kilometrů za hodinu.