Zprávy středa, 20. prosince 2000

Josef Kubeczka

V Praze se ve středu setkají prezidenti ČR a Rakouska Havel a Klestil

Vztahy České republiky a Rakouska, problematika Evropské unie a rakouské výhrady k provozu jihočeské jaderné elektrárny Temelín by měly být předmětem středeční schůzky českého a rakouského prezidenta Václava Havla a Thomase Klestila. Státníci se setkají dopoledne na Pražském hradě. Očekává se, že po nedávných rozhovorech premiérů obou zemí Miloše Zemana a Wolfganga Schüssela by i jejich jednání mohlo přispět k dalšímu zmírnění napětí v česko-rakouských vztazích.

Havel a Klestil se měli původně setkat 28. listopadu, ale jejich schůzku zhatilo onemocnění českého prezidenta. Klestil si již na tyto rozhovory chystal materiály shrnující obavy hornorakouských odpůrců Temelína. Rakousko je hlavním odpůrcem této elektrárny. Tento jeho postoj doprovázený blokádami česko- rakouských hraničních přechodů rakouskými aktivisty přispěl v posledních měsících ke zhoršení vztahů Prahy s Vídní. Napětí prolomila až minulý týden schůzka Zemana a Schüssela, kteří se dohodli, že česká strana přistoupí na přezkoumání vlivu Temelína na životní prostředí. Testy budou provedeny pod dohledem Evropské komise. Ani tato ujednání ale rakouské odpůrce neuspokojila a v protestech na hranicích chtějí pokračovat o vánočních svátcích. Havel a další čeští politici odmítají snahy některých rakouských politiků spojovat Temelín s rozhovory o vstupu ČR do Evropské unie. Český prezident ale k zastáncům spuštění elektrárny nepatří. Na podzim totiž prohlásil, že za největší chybu svého desetiletého prezidentství považuje to, že v roce 1990 proti její dostavbě nevystoupil.

Prezident Havel se s vládou shodl na uspořádání summitu NATO v Praze

Prezident Václav Havel se na úterním zasedání bezpečnostní rady státu shodl s premiérem Milošem Zemanem a předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem na tom, že Česká republika se cítí být připravena uspořádat v Praze vrcholné setkání Severoatlantické aliance. Mezi politiky zavládla shoda, že nejvhodnějším termínem bude podzim roku 2002, tedy doba po parlamentních volbách. "Já jsem na schůzce Bezpečnostní rady státu zdůraznil některé věci, které se zdají být důležité v souvislosti s tímto summitem," řekl krátce po schůzce Havel. Dodal, že summit by se měl poprvé konat za "železnou oponou", čímž má být podle něj jasně demonstrováno, že tato opona skutečně padla a NATO je něčím jiným, než bývalo v době studené války.

Předseda vlády Miloš Zeman se na zasedání Bezpečnostní rady státu shodl s předsedou Poslanecké sněmovny Václavem Klausem, že nákup nadzvukových letounů pro českou armádu je natolik zásadní, že v něm musí panovat "širší politická shoda". Vláda přitom na nočním zasedání odložila rozhodnutí o výběrovému řízení na nové nadzvukové letouny na příští rok. Kabinet by se tedy měl největší zakázkou v dějinách českého vojenského letectva zabývat až v příštím roce, zřejmě již na své první schůzi 3. ledna.

Premiér Zeman, stejně jako Václav Havel, Václav Klaus a ministr vnitra Stanislav Gross, poděkoval policii, ministerstvu financí a dalším složkám za jejich činnost při podzimním zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v Praze. Havel s Klausem ocenili, že "bylo racionálně zhodnoceno, co se zdařilo a co zůstalo problémem, hlavně z důvodů poučení do budoucnosti". Politici diskutovali i o podmínkách bezpečnostní strategie České republiky. Podotkli, že v diskusích budou pokračovat tak, aby reflektovali názorové a myšlenkové proudy, které se v Evropské unii na toto téma odvíjejí.

Vláda jednala v noci na úterý

Vláda ani na svém nočním jednání nerozhodla o zadávací dokumentaci k výběrovému řízení na nové nadzvukové letouny pro českou armádu a návrh ministra obrany Vladimíra Vetchého znovu odložila. Kabinet by se tedy měl největší zakázkou v dějinách českého vojenského letectva zabývat až v příštím roce, zřejmě již na své první schůzi 3. ledna. Mluvčí vlády Libor Rouček řekl, že ministři se neshodli v tom, zda cena stíhaček má být uváděna v dolarech či korunách. Vláda chce předejít problémům, které nastaly u dodávky podzvukových letounů L-159 pro českou armádu, u nichž byla cena stanovena v dolarech. Vzhledem k posílení dolaru se tak projekt později výrazně prodražil.

Kabinet na svém nočním zasedání navrhl ministerstvu financí, aby zatím neprodávalo 30procentní podíl Fondu národního majetku (FNM) v České pojišťovně. "V současné době se tato transakce nezdá být výhodná," uvedl na tiskové konferenci mluvčí vlády Libor Rouček. Dodal, že vláda především nesouhlasila s cenou, kterou při veřejném odkupu akcií nabízí skupina PPF. Ta chce jednu akcii České pojišťovny od FNM koupit za 3000 Kč, takže stát by za svůj podíl inkasoval zhruba tři miliardy korun. Nabídka PPF platí do 27. prosince.

Stát poskytne Komerční bance (KB) prostřednictvím Konsolidační banky další záruky za riziková aktiva do maximální výše 20 miliard korun. S nočním rozhodnutím vlády novináře seznámil její mluvčí Libor Rouček. Kabinet se zaručí za problémová aktiva ze skupiny tři až pět podle klasifikace České národní banky. Jde o úvěry nestandardní, pochybné a ztrátové. Privatizace KB by měla být podle vládního scénáře dokončena v prvním pololetí příštího roku. Stát již banku očistil celkem od 83 miliard korun problematických aktiv, za něž zaplatil téměř 50 miliard korun. Zároveň prostřednictvím Fondu národního majetku navýšil její základní jmění téměř o sedm miliard korun.

Velvyslanec Vondra zpochybnil úvahy o nadcházející izolaci USA

Český velvyslanec v USA Alexander Vondra zpochybnil obavy některých politiků a publicistů z toho, že nová americká vláda republikánského prezidenta George Bushe bude na rozdíl od jeho předchůdce Billa Clintona prosazovat izolaci USA. Vondra při setkání se členy sněmovního zahraničního výboru uvedl, že Bushův tým je "tým internacionalistů" a že odchod Američanů z Evropy a ze světa "není na pořadu dne". Vondra naznačil, že Evropa zůstane jednou z hlavních oblastí, na kterou se americká zahraniční politika dlouhodobě zaměřuje. Očekává nicméně, že Američané zúží okruh témat a "změní akcenty a taktiku". Důraz podle něj budou klást na východní Asii.

Předsedou Senátu se stal Petr Pithart; noví senátoři složili slib

Nově zvolení senátoři složili v úterý Ústavou předepsaný slib, čímž se stali právoplatnými členy horní komory s možností účastnit se jejích rozhodování. Učinili tak na první schůzi Senátu ve třetím funkčním období. Novým předsedou Senátu byl podle očekávání zvolen kandidát čtyřkoalice Petr Pithart. V tajných volbách mu v prvním kole dalo hlas 50 ze 79 přítomných senátorů. Dosavadní místopředseda horní komory, který neměl žádného protikandidáta, se do nejvyšší senátní funkce vrací po dvou letech. Jan Ruml, Přemysl Sobotka a Zdeněk Vojíř byli zvoleni místopředsedy Senátu. Výsledek voleb odpovídá závěrům povolebních vyjednávání mezi senátorskými kluby, podle nichž má mít každý klub ve vedení horní komory "svého člověka". Devětapadesátiletý Pithart v krátkém projevu poděkoval senátorům za zvolení. Své představy o horní komoře v novém funkčním období přednese až na středečním slavnostním shromáždění ke čtvrtému výročí ustavující schůze Senátu.

Visegrádští" premiéři s Wimem Kokem o Schröderových výrocích

Spíše zdrženlivý postoj zaujali v úterý v Bratislavě předsedové vlád tří středoevropských zemí - Slovenska, Česka a Polska - i nizozemský premiér Wim Kok k vyjádřením německého kancléře Gerharda Schrödera o potřebě sedmiletého přechodného období pro volný pohyb pracovních sil z nových členských států. "Není to nějaký oficiální názor Evropské unie, ale názor kancléře Schrödera, a jako takový ho bereme na vědomí," řekl Wim Kok. "Nechtěl bych na toto prohlášení reagovat přehnaně hystericky, protože si uvědomuji, že je to prohlášení vedoucího představitele jednoho z patnácti členských států EU. Pro ČR bude relevantní stanovisko unie jako celku," řekl český premiér Miloš Zeman, jenž se chopil role "středoevropského" mluvčího k této otázce. Šéf české vlády soudí, že věc se má stát předmětem dalšího vyjednávání "bez emocionálních reakcí", a to by mělo dospět k rozumnému řešení. "Přechodné období by se nemohlo týkat jen Německa či Rakouska, ale muselo by se týkat všech členských zemí a všechny členské země by to musely schválit," zdůraznil Zeman s tím, že sice dokáže pochopit obavy Německa a částečně i Rakouska, "byť nepřiměřené", ale naopak jiné členské země unie jako Irsko či skandinávské státy o pracovní síly zájem mají.

Stoiber a Verheugen žádají podporu pro pohraniční oblasti EU

Komisař Evropské unie (EU) Günter Verheugen a bavorský premiér Edmund Stoiber se v úterý vyslovili pro vypracování zvláštních programů na podporu pohraničních oblastí Evropské unie, sousedících s předpokládanými budoucími novými členy EU. Po jednání Verheugena se zástupci bavorské vlády potvrdily obě strany svou podporu rozšíření unie a označily ji za historickou nutnost a prvořadý zájem Německa. Verheugen po jednání zdůraznil, že "beztak napjatá situace na pracovním trhu v německých regionech u hranic s Českou republikou a Polskem, stejně jako v rakousko-maďarském pohraničí, nesmí být ještě více zatížena náhlým přívalem pracovních sil z východu, které by se zde trvale usazovaly nebo sem pravidelně dojížděly". Slíbil, že Evropská komise předloží návrhy na dodatečnou podporu pohraničních regionů v SRN a Rakousku do března příštího roku.

Rakousko nadále blokuje stanovisko EU ke kapitole "energetika"

Navzdory bilaterální česko-rakouské dohodě ohledně Temelína z minulého týdne Rakousko v úterý opět znemožnilo dosažení společného stanoviska Evropské unie ke kapitole "energetika" pro jednání s Českou republikou. Nadále blokuje také společnou pozici unie v téže kapitole vůči Slovinsku. "Nechtěli skončit, aniž by se pokusili o průlom. Vždyť tato věc je otevřená už třetí měsíc," řekl ČTK diplomatický zdroj členské země. Rakušané podle něj sdělili, že potřebují ještě čas na "přemýšlení", a to jak v případě ČR, tak Slovinska. Rakušané vždy trvali na tom, aby společná pozice EU obsahovala požadavek provést studii o dopadu Temelína na životní prostředí, což ostatní členské státy odmítaly s poukazem na to, že nelze kandidátům klást dodatečné podmínky.

Odpůrci atomu ve Vídni; velvyslanectví obdrželo požadavky o Temelínu

Odpůrci jihočeské jaderné elektrárny Temelín sice do konce ledna přerušili blokády hraničních přechodů s Českou republikou, protestních akcí na znamení nesouhlasu s provozem Temelína se ale vzdát nemíní. O víkendu se shromáždili na hranicích, na úterý zase připravili průjezd automobilů rakouskou metropolí a předložili českému velvyslanectví ve Vídni své požadavky. Během akce pod názvem "Vídni, probuď se!" odevzdali představitelé antitemelínských iniciativ své požadavky i úřadu spolkového kancléře. Odpůrci Temelína rovněž hodlají instalovat před rakouským parlamentem výstražnou tabuli, která má každý den upozorňovat poslance na problém jihočeské elektrárny.

Expertízy vyžádané německými úřady považují Temelín za bezpečný

Dvě studie renomovaných západních expertních organizací přisuzují české jaderné elektrárně Temelín bezpečnostní standardy, které nezaostávají za mezinárodně obvyklými požadavky a navíc v řadě bodů odpovídají přísným německým pravidlům, jichž se často dovolává rakouská strana protestující proti elektrárně. Jak informuje německý list Süddeutsche Zeitung, expertízy si objednaly dvě klíčové německé instituce, které se ve sporech kolem Temelína angažují - spolkové ministerstvo životního prostředí v Berlíně a úřad bavorské zemské vlády v Mnichově.

První český ombudsman se ujal vedení svého úřadu v Brně

Do svého úřadu v Brně nastoupil v úterý první český veřejný ochránce práv Otakar Motejl. Podle něj již úřad eviduje 100 až 200 stížností občanů. Pouze asi 20 procent z nich však svým obsahem splňuje podmínky pro to, aby se jimi mohli zabývat ombudsman a jeho spolupracovníci, řekl Motejl. Ostatní stížnosti však neskončí v odpadkovém koši a Motejl o nich chce informovat ve svých zprávách Poslaneckou sněmovnu. Připustil, že se na úřad budou patrně obracet i takzvaní notoričtí stěžovatelé z řad občanů. Motejl chápe, že právě od něj mnozí právníci, politologové a sociologové očekávají, že zcela nový úřad ombudsmana v ČR zformuje. Mnozí z nich se navíc shodují, že buď se mu podaří úřad v očích veřejnosti postavit, nebo také pohřbít.

Katolická církev je podle kardinála Cassidyho v čele ekumenického dialogu

Římskokatolická církev stojí podle kardinála Edwarda Cassidyho v čele ekumenického dialogu křesťanských církví. Vysoký vatikánský hodnostář - prefekt Papežské rady pro jednotu křesťanů, na závěr třídenní návštěvy v Praze zemí řekl, že Řím vede dialog jak s východními církvemi, tak s protestanty a anglikány. Kardinál Cassidy zastává názor, že ekumenismus je pro křesťany jedinou cestou pro 21. století, prohlásil mluvčí České biskupské konference Daniel Herman.

Prezident Havel přijal na Hradě zasloužilé dárce krve

Bezmála dvacítku dárců krve, kteří za sebou mají minimálně 80 bezpříspěvkových odběrů, přijal na Pražském hradě prezident Václav Havel s chotí. Těmto 11 mužům a sedmi ženám z celé republiky, kteří se díky mnohočetným odběrům stali držiteli ocenění Zlatý kříž, poděkoval Havel za to, že už dlouho a bez nároku na odměnu dávají svou krev. "Pomáháte tím nejen těm konkrétním bližním, které ta krev zachrání, ale pomáháte tím i, byť možná nenápadně a bez velké publicity, zlepšovat mravní klima v naší zemi, pěstovat lidskou solidaritu, to znamená podporovat cosi, čeho je nám po čertech zapotřebí," řekl účastníkům setkání prezident.

České popové hvězdy zazpívaly vojákům z kontingentu SFOR

Hvězdy českého popového a muzikálového nebe zazářily v úterý ve sportovní hale severobosenského města Prijedor. Koncert nazvaný "Vánoce v Bosně" byl věnován především vojákům českého 4. mechanizovaného praporu, kteří slouží v mnohonárodnostních silách SFOR a letošní Vánoce stráví v okolí Prijedoru. Interpreti vojákům oblečeným vesměs v maskáčových uniformách, z nichž někteří seděli v hledišti i se samopaly, nabídli své nejznámější hity. Několik písní z dvouhodinového odpoledního programu zazpívali i v angličtině. Všichni účinkující se vzdali svého honoráře.

Studenti vytvořili živý řetěz a přestěhovali knihovnu

Téměř 350 studentů ze čtyř libereckých gymnázií vytvořilo v úterý od budovy staré Státní vědecké knihovny v Liberci živý řetěz, aby přestěhovali do nových prostor dětské oddělení knih. "Rukama nám prošlo během dopoledne asi 30.000 svazků," řekla ČTK knihovnice Dagmar Helšusová. Přesun knih začal počátkem prosince a dosud se podařilo přemístit do novostavby asi 40 procent knižního fondu. Veřejnosti začne sloužit knihovna počátkem února.

Ze sportu:

Za nevhodné chování fanoušků při utkání fotbalové Ligy mistrů 7. listopadu letošního roku proti italskému Laziu Řím bylo vedení Sparty Praha potrestáno pokutou 5000 švýcarských franků. O sedm tisíc švýcarských franků bude chudší pokladna pražské Slavie. Ta zaplatí pokutu za nevhodné chování týmu při odvetném utkání Poháru UEFA proti chorvatskému mužstvu NK Osijek, které se hrálo 7. prosince na Strahově. Rozhodla o tom disciplinární komise UEFA.

Český hokejový reprezentant Viktor Ujčík se po třech letech strávených v Třinci vrátil do pražské Slavie. Opačným směrem se přesunou útočník Zdeněk Skořepa a obránce Jan Slavík. Domluvený přestup ČTK potvrdili generální manažeři obou klubů, třinecký Petr Husička i slávistický Jaromír Látal.

Trojnásobný olympijský vítěz v hodu oštěpem a světový rekordman Jan Železný se stal prvním občanem v historii Kosmonos na Mladoboleslavsku, kterému toto město udělilo čestné občanství. Úspěšný sportovec, který žije s rodinou v Kosmonosích necelých deset let, prohlásil, že si této pocty nesmírně cení, i když si ji podle jeho názoru zaslouží spíše jiné významné osobnosti města.

Krátce o středečním počasí v České republice:

Skoro jasno až polojasno. Teploty minus 3 až plus 1 stupeň Celsia.