Zprávy středa, 6. března 1996

Vazeni posluchaci, u vysilani Radia Praha vas vita Katerina Brezovska. Na uvod jsou pripraveny zpravy.

A nyni podrobneji:

Jednani ministra Zieleniece v Moskve

Ratifikacni listiny k cesko-ruske smlouve o pratelskych vztazich a spolupraci si v utery v Moskve slavnostne vymenili cesky ministr zahranici Josef Zieleniec a jeho rusky protejsek Jevgenij Primakov. Ministr Zieleniec ocenil jednani s Jevgenijem Primakovem a potvrdil, ze Ceska republika i Rusko maji totozne postoje k mnoha mezinarodnim otazkam, avsak "rozchazeji se v nazorech na podstatu procesu rozsireni Severoatlanticke aliance. Primakov uvedl, ze odmitavy postoj je diktovan bezpecnostnimi zajmy. Za predcasne vsak oznacil hovorit o opatrenich Ruska v pripade vstupu Ceske republiky do NATO. V rozhovoru pro CTK na zaver dvoudenni navstevy ruskeho hlavniho mesta ministr Zieleniec uvedl, ze Moskva pri posuzovani teto slozite otazky nepochybne uvazuje o moznych vychodiscich.

Z navstevy premiera Klause v Chorvatsku

Ceska republika a Chorvatsko maji zajem na uzavreni dohody o zone volneho obchodu. Rekl to v utery v Zahrebu po setkani s chorvatskym premierem Zlatkem Matesou cesky ministersky predseda Vaclav Klaus. Premieri projednali situaci v Bosne a Hercegovine i bilateralni vztahy mezi Ceskou republikou a Chorvatskem. Zaroven podepsali dohodu o podpore a ochrane investic, obchodni dohodu a dohodu o bezvizovem styku mezi obema zememi. Pred vecernim navratem do CR se premier Vaclav Klaus setkal s chorvatskym prezidentem Franjo Tudjmanem.

Prezident Havel reagoval na odmitave stanovisko Ruska ke vstupu CR do NATO

Severoatlanticka aliance musi predevsim sama presvedcit Rusko, ze jeji rozsirovani neznamena priblizovani se k nepriteli, ale rozsireni pasma stability. V rozhovoru pro televizi Nova to v utery rekl prezident Vaclav Havel. Reagoval na vyjadreni ruskeho ministra zahranici Jevgenije Primakova, ktery potvrdil odmitave stanovisko Moskvy k rozsirovani NATO pri dnesnim jednani se svym ceskym protejskem Josefem Zieleniecem v Moskve. Podle prezidenta rovnez v uvedene veci "zalezi na nas" a na tom, jak rychle budou ruske politicke garnitury schopne duvody rozsirovani NATO pochopit.

Jiri Dienstibier jako osobni zastupce prezidenta na zasedani skupiny "sestnactky" v Haagu

Jako osobni zastupce prezidenta republiky Vaclava Havla ve skupine sestnacti hlav statu nebo vlad pro reformu OSN a globalni spolupraci odcestoval v utery vecer byvaly ministr zahranici a jeden z predsedu strany Svobodni demokrate-Liberalni strana narodne socialni Jiri Dienstbier do nizozemskeho Haagu. Dvoudenni zasedani skupiny v Haagu, jehoz se Dienstbier zucastni, ma zhodnotit dosavadni prubeh jednani o reforme, financni situaci OSN a alternativni moznosti financovani. Bude se rovnez zabyvat roli skupiny sestnacti v priprave a prosazovani reforem.

Prezident Havel podepsal zakon o sidle Senatu

S vyhradami podepsal v utery prezident Vaclav Havel zakon o sidle Senatu. Informoval o tom mluvci prezidenta Ladislav Spacek. "Zakon jsem po zrale uvaze podepsal presto, ze podle meho nazoru neprimerene zasahuje do okruhu kompetenci, ktere by mely prisluset do moci vykonne. Pevne verim, ze to neni precedens pro budoucnost, " napsal Havel v dopise, ktery byl ve stredu rano predan predsedovi Poslanecke snemovny Milanu Uhdemu. "Moci zakonodarne by vskutku nemelo prisluset formou zakonu pridelovat statnim institucim jednotlive budovy, " zduraznil Vaclav Havel. Zaroven vyslovil velke podiveni nad tim, ze zakon stanovi svou ucinnost uz dnem 1.brezna a zcela tim prehlizi Ustavou CR zarucene pravo prezidenta na patnactidenni lhutu k posouzeni zakonu pred tim, nez je podepise nebo pripadne vrati Poslanecke snemovne.

Situace ve zdravotnictvi

Zamestnavatele i odborari se na uternim jednani Rady pro dialog socialnich partneru ve zdravotnictvi dohodli, ze maji zajem na udrzeni socialniho smiru a informovali o tom ministra zdravotnictvi Jana Straskeho. Sekretar rady a viceprezident unie Dalibor Stejskal vsak v vzhledem k pripravovane stavce rekl, ze o uprimnosti slov nekterych odboraru lze pochybovat, protoze kazda stavka je podle nej narusenim socialniho smiru.

Ceska asociace sester zada vladu a parlament o systemove reseni situace ve zdravotnictvi, "aby se zabranilo zhrouceni zdravotni pece". Shodly se na tom ucastnice snemu predsedkyn odbornych sekci asociace. Dosavadni vyzvy a aktivity zdravotniku podle snemu nevedly ke zlepseni situace ve zdravotnictvi, proto hrozi realne nebezpeci zahajeni protestnich akci nejen lekaru, ale take sester a ostatniho stredniho zdravotnickeho personalu.

Dekrety o uzivani znaku a praporu pro ceska mesta a obce

Starostove 14 mest a 16 obci prevzali v utery z rukou predsedy Poslanecke snemovny Milana Uhdeho (ODS) dekrety opravnujici je uzivat znaky a prapory. Uhde predal zastupcum mest a obci mestske ci obecni symboly podle zakona o obcich. Uhde pred samotnym aktem mimo jine uvedl, ze lide zijici v urcite pospolitosti si vytvareji jeji pravidla a oznacuji ji urcitym zpusobem a sahaji i k vnejsimu oznaceni, jakym jsou znaky a prapory. Opravneni uzivat znak a prapor mimo jine ziskaly mesta Kamenice nad Lipou na Pelhrimovsko, Milovice na Nymbursku a Rtyne v Podkrkonosi na Trutnovsku a rovnez obce Brezi (okres Strakonice), Dobra, Janovice, Dolni Domaslavice, Paskov a Vysni Lhoty (obe Frydek-MisteK), Dolni Ujezd u Litomysle (Svitavy), Leskovec nad Moravici (Bruntal), Rybnicek (Vyskov) ci Ujezd u Brna (Brno-venkov).

ODA - program na podporu podnikani

Komplexni program na podporu drobneho a stredniho podnikani predstavila na uterni tiskove konferenci Obcanska demokraticka aliance. Program se zameruje predevsim na zefektivneni statni spravy, snizeni danoveho zatizeni a zmenu pristupu k financovani podnikatelskych aktivit. Podle predsedy aliance Jana Kalvody navrhuje ODA omezeni soucasneho prilis centralistickeho prostredi v pristupu statu k podnikani.

Pripad znasilneni u jednotky IFOR v Bosne

Pripadem udajne znasilnene prislusnice americke armady slouzici v mnohonarodnich silach IFOR v Bosne ceskymi vojaky se zabyvali v utery predseda sboru nacelniku stabu americke armady general John Shalikashvili a vrchni velitel NATO v Evrope general George Joulwan. Znasilneni oznamila prislusnice americke armady veliteli 6.mechanizovaneho praporu CR 2.brezna vecer. Uvedla, ze se tak stalo v noci z 1. na 2.brezna v obci Donja Ljubija v budove, kde jsou ubytovany zabezpecujici jednotky velitelstvi praporu. Podle dosud proverenych dukazu cesti vojaci mirovych sil IFOR americkou prislusnici techto sil neznasilnili. Vyplyva to ze zpravy, kterou zaslal vedouci zvlastniho oddeleni Uradu vysetrovani pro CR Martin Hadek veliteli ceskeho kontingentu IFOR plukovniku Jirimu Sedivemu. Ten dodal, ze cela zalezitost bude podle trestniho radu Ceske republiky odlozena, pokud se nenajdou nove dukazy, coz lze podle Hadka stezi predpokladat.

K programu stredecniho jednani vlady

Navrh ministra vnitra Jana Rumla na stazeni novely zakona o sluzebnim pomeru policistu, pochazejici z lonskeho roku, ma dnes mimo jine na zasedani projednat vlada. Ministr zahranici Josef Zieleniec ma prednest navrh oficialni statni navstevy generalniho guvernera Kanady Romea LeBlanka v CR, ktera by se mela uskutecnit ve dnech 13.az 15.brezna. Podle informaci kanadskeho velvyslanectvi jde o historicky prvni kanadskou statni navstevu v CR. Vlada dale posoudi moznosti noveho umisteni ministerstva kultury, ktere musi uvolnit sve prostory ve Valdstejnskem palaci a dvou sousednich objektech pro potreby Senatu. Podle nynejsich informaci by se novym sidlem ministerstva kultury mel stat Nosticky palac na Male Strane.

Zakon o mediich v tomto volebnim obdobi nebude

Snahy o upravu statutu vsech medii pouze jednim zakonem jsou podle predsedy parlamentni komise pro sdelovaci prostredky Jana Kasala (KDU-CSL) iluzi. Rekl to v utery v Harrachove, kde komise zaseda. Podle Kasala nelze jiz v tomto volebnim obdobi zadne nove medialni zakony ocekavat. Je vsak treba stanovit priority pro legislativni zmeny na nejblizsi obdobi.

OECD o ceskem bankovnictvi

V ceskem financnim sektoru a zejmena v bankovnictvi by se mel ucinit rozhodny krok k transparentnosti a konkurenceschopnosti. Trhu vladnou ctyri penezni ustavy s rozhodujicim statnim podilem. Cinnost malych i velkych bank v nekonkurencnim prostredi muze dale zhorsit dopady plynouci ze spatnych uveru. Vyplyva to z predbeznych zaveru duverne studie OECD, o niz referuji stredecni Hospodarske noviny.

Konkursni rizeni

Podle stredecnich Lidovych novin bylo v CR za posledni tri roky podano 5684 navrhu na konkursni rizeni, z toho vice nez tisic konkursu bylo prohlaseno. V zadnem pripade zrejme nedoslo k ukonceni konkursu s vyrovnanim vsech pohledavek.

Chemicka havarie v Olomouci

Druhou obet si v utery vyzadala pondelni havarie v olomouckem chemickem podniku Farmak. Kratce po pulnoci zemrela v dusledku tezkeho poskozeni mozku zpusobeneho otravou sirovodikem sestadvacetileta zdravotni sestra Kamila Honzikova. Nebezpeci dalsich otrav ale uz pominulo. Ve Farmaku pri staceni jedovatych latek vyteklo v pondeli hodinu pred polednem do odpadnich vod asi 200 kilogramu kyseliny sirove. Z te se v reakci se splasky uvolnil silne jedovaty plyn sirovodik, ktery se odpadnimi sachtami rozsiril do okolnich objektu. Sirovodik otravil hodinu pote zamestnance firmy, ktery pracoval v odpadni jimce nedaleko havarie. Dalsi dva techniky zachranna ceta hasicu z jimky vyprostila zive. Okresni urad vysetrovani, ktery pripad prevzal, zkouma trestni odpovednost osob s ohledem na poruseni predpisu pri havarii.

Cesi piji radeji bile nez cervene vino

Radeji bile nez cervene vino piji obcane Ceske republiky. Vyplyva to z pruzkumu agentury DEMA uskutecneneho na prelomu roku. Bilemu vinu dava prednost 40 procent lidi, cervenemu 27 a ruzovemu dve procenta dotazanych. Osmnacti procentum je jedno, jake vino piji a 13 procent nepije vubec.

Ze sportu:

V prvnim zapase ctvrtfinale fotbaloveho Poharu UEFA predvedla Slavia Praha vyborny vykon a vyhrou 2:0 po brankach Poborskeho a Vagnera nad AS Rim udelala prvni dulezity krok k postupu mezi nejlepsi ctyri celky souteze. Ten vsak musi jeste potvrdit v odvete, Ktera se bude hrat za ctrnact dnu na olympijskem stadionu v Rime.

A na zaver predpoved pocasi.

Ve stredu bude na uzemi CR postupne oblacno a snezeni jen ojedinele. Denni teploty se budou pohybovat kolem nuly.

Tolik zpravy Radia Praha.