Zprávy úterý, 11. července 2000

r_2100x1400_radio_praha.png

Poslanecká sněmovna znovu schválila novelu volebního zákona

Poslanecká sněmovna v pondělí podle očekávání přehlasovala veto prezidenta Václava Havla a znovu schválila novelu volebního zákona, která má zdůrazněním většinových prvků ve volebním systému posílit roli velkých stran. Novelu, kterou prosazují Občanská demokratická strana a Česká strana sociálně demokratická, podpořilo 124 ze 129 přítomných poslanců. Lidovci, unionisté a komunisté svůj nesouhlas s předlohou vyjádřili neúčastí na hlasování. Zástupci menších parlamentních stran tuto legislativní úpravu pokládají za účelovou změnu a uvažují o tom, že se kvůli ní obrátí na Ústavní soud.

Pondělní hlasování mělo v podstatě formální charakter, protože občanští a sociální demokraté mají ve sněmovně velkou většinu hlasů. Stejně jako při prvním hlasování v květnu hlasovali pro novelu všichni zákonodárci ODS, v klubu ČSSD se ale i tentokrát našlo několik poslanců, kteří ji nepodpořili.

Odpůrci novely v rozpravě zopakovali své argumenty. Například předseda Unie svobody Karel Kühnl uvedl, že předloha omezuje práva politických menšin. Dodal, že novela je zákonem proti odlišným názorům a povede k "degeneraci moci". Podle lidoveckého poslance Miloslava Výborného nepředstavuje předloha "nic jiného než politický obchod". Komunisté nesouhlasí s tím, že členy některých volebních komisí by napříště nebyli zástupci stran, ale státní úředníci. ODS a ČSSD si od novely slibují mimo jiné stabilizaci politického prostředí a posílení vazby mezi poslanci a voliči.

Volby do Poslanecké sněmovny by se novými pravidly měly řídit poprvé v roce 2002. Novela, která vychází z písemných dohod ODS a ČSSD, předpokládá, že do sněmovny se bude volit ve 35 namísto nynějších osmi volebních krajů. To má velkým stranám pomoci k tomu, aby jim po volbách k vytvoření většinové vlády stačilo spojenectví s jedním menším koaličním partnerem. Novela počítá s rozdělením mandátů během jednoho skrutinia za použití upravené D'Hondtovy metody. Teoreticky to znamená, že strana, která získá třeba i přes deset procent hlasů, se do sněmovny vůbec nemusí dostat. Naopak pro politické subjekty s volebním ziskem kolem 30 procent je změna výhodná. Novela rovněž nově stanovuje hranici, kterou musí pro vstup do sněmovny překročit koalice. Například pro čtyř a vícečlennou koalici to má být 20 procent hlasů.

Předseda dolní komory Parlamentu a ODS Václav Klaus považuje výsledek nového hlasování Poslanecké sněmovny o novele volebního zákona za "dostatečně jasnou zprávu pro některé, kteří ji chtějí slyšet". Klaus je stoprocentně přesvědčen o tom, že předloha bude pro Českou republiku výhodou. Premiér a předseda ČSSD Miloš Zeman nechtěl hlasování o volební novele příliš komentovat. Poukázal pouze na to, že zatímco při prvním hlasování sněmovny letos v květnu bylo proti předloze šest poslanců ČSSD, v pondělí to byli pouze čtyři.

Předseda KDU-ČSL Jan Kasal předpokládá, že prezident Václav Havel se obrátí na Ústavní soud, aby v pondělí schválenou novelu volebního zákona přezkoumal. Pokud by se prezident na Ústavní soud neobrátil, učiní tak podle Kasala s největší pravděpodobností členové klubu lidoveckých senátorů. Posouzení volební novely před Ústavním soudem očekává také šéf Unie svobody Karel Kühnl. Vlastní ústavní stížnost chtějí připravit komunisté, kterých je ale ve dvousetčlenné sněmovně jen 24. Pro podání stížnosti k Ústavnímu soudu potřebují alespoň 41 podpisů.

Prezident Václav Havel v pondělí ještě neprozradil, jak naloží s volebním zákonem, který i přes jeho odmítnutí poslanci znovu schválili. "Jsem připraven na různé alternativy a budu jednat v souladu se svým svědomím, ale až v okamžiku, kdy se zákon stane platným, to znamená, kdy vyjde ve sbírce zákonů," odpověděl v pondělí v Dubrovníku prezident na otázku ČTK, zda podá stížnost k Ústavnímu soudu.

Další informace z pondělního jednání Poslanecké sněmovny

Poslanecká sněmovna drtivou většinou hlasů zvolila všech deset členů sněmovní vyšetřovací komise, která se má zabývat kauzou Investiční a Poštovní banky (IPB). O vzniku vyšetřovací komise rozhodla sněmovna minulé úterý. Komise by měla objasnit rozhodování státu a jednotlivých osob a institucí v IPB od vzniku Investiční banky až po uvalení nucené správy a následný prodej Československé obchodní bance. Svá zjištění má předložit do konce června příštího roku. Prozatím jediným kandidátem na funkci předsedy komise je lidovecký poslanec Miroslav Kalousek. O jeho případném zvolení bude sněmovna hlasovat v úterý.

Sněmovna zvolila i všech 13 členů stálé sněmovní komise pro bankovnictví. Ta by se podobně jako v minulosti měla zabývat například problematikou bankovního sektoru či návrhy zákonů, které parlament projednává a jež se týkají bankovnictví.

Vládní návrh zákona o Správách povodí, který řeší transformaci akciových společností Povodí na státní podniky, Poslanecká sněmovna propustila do třetího čtení. Rozhodnout o jeho osudu by měla ještě v červenci. Odpůrcům zákona především z řad ODS, ale i části KDU-ČSL se v pondělí nezdařilo prosadit zamítnutí zákona ani jeho odročení do doby projednávání zákona o vodách.

Poslanci schválili vládní návrh novely zákona o potravinách a tabákových výrobcích, který má zavést povinné označování potravin s obsahem geneticky modifikovaných organismů. Někteří pravicoví poslanci sice prosazovali vypuštění této povinnosti z novely, sněmovna ale jejich požadavku nakonec nevyhověla. Předlohu, kterou nyní posoudí ještě Senát a prezident, v závěrečném hlasování podpořilo 130 ze 168 přítomných poslanců. Proti byli především poslanci ODS.

Sněmovna také vcelku hladce schválila dílčí vládní novelu občanského zákoníku. V předloze je kladem důraz především na zvláštní úpravu smluv spotřebitelských, na zástavní právo, věcná břemena a na nájem nebytových prostor. Předlohu musí ještě projednat Senát a podepsat prezident republiky.

Prezident republiky Václav Havel vrátil sněmovně zákon o sdružování v politických stranách a politických hnutích, který dolní parlamentní komora velkou většinou hlasů schválila na konci května. Novela podle prezidenta se zřetelem k následujícím volbám zvyšuje hranici, kdy politická strana nebo hnutí může získat státní příspěvek, na pět procent platných hlasů získaných ve volbách do Poslanecké sněmovny. Toto ustanovení podle prezidenta odporuje pátému článku Ústavy a článku 22 Listiny základních práv a svobod, které zaručují volnou soutěž politických stran, sdělil ČTK vedoucí tiskové služby prezidentské kanceláře Martin Krafl.

Český prezident Václav Havel a chorvatský premiér Ivica Račan zdůraznili význam rozšíření Evropské unie pro celou Evropu

Důležitost vstupu států střední a východní Evropy do Evropské unie jak pro kandidátské země, tak i pro budoucnost kontinentu, zdůraznili na pondělní schůzce v Záhřebu prezident České republiky Václav Havel a chorvatský premiér Ivica Račan. Chorvatsko se po změnách vlády letos v lednu snaží dohnat státy, které už byly přizvány k rozhovorům o začlenění do Evropské unie. Český prezident ani chorvatský premiér nemají obavy, že by jejich země ztratily po přijetí do Unie svoji identitu, přiblížil novinářům obsah schůzky Havlův mluvčí Ladislav Špaček. Český prezident se sešel také s chorvatským ministrem zahraničí Toninem Piculou a s představiteli chorvatského parlamentu. Pondělním setkáním s chorvatskými politiky a odletem ze Záhřebu do Dubrovníku skončila oficiální státní návštěva českého prezidenta v Chorvatsku.

Prezidenti České republiky, Chorvatska a Slovinska se sešli na minovém poli

Nejvyšší představitelé České republiky, Chorvatska a Slovinska Václav Havel, Stjepan Mesič a Milan Kučan se v pondělí sešli u dosud zaminované vesničky Bosanka, vzdálené asi pět kilometrů od Dubrovníku. Česká republika darovala částku zhruba 56.000 dolarů (zhruba dva milióny korun) do mezinárodního fondu pro odminování a pomoc obětem min (ITF), díky nimž se tato malá vesnička bude opět moci stát bezpečnou. Setkání tří prezidentů na minovém poli v Chorvatsku považuje český prezident za symbolické. Havel naznačil, že se jeho schůzka s Mesičem a Kučanem nevztahovala jen k minulosti těchto balkánských zemí, které se ještě zdaleka nevyrovnaly s následky předchozích válek, nýbrž že se vztahuje i k úternímu summitu prezidentů v Dubrovníku, kde budou hovořit o možnostech odvrácení nebezpečí nové balkánské války, k níž podle některých názorů směřují kroky jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče. "Věřím, že po těchto konzultacích budeme moci něco říct, co bude nejen varovat svět před možností další balkánské války, ale především co bude obsahovat konkrétní náměty, jak tomu předejít," uvedl Václav Havel.

Prezident Havel v Dubrovniku podepsal zákon o elektronickém podpisu

Zákon o elektronickém podpisu v pondělí podepsal prezident Václav Havel. ČTK o tom informoval vedoucí tiskové služby prezidentské kanceláře Martin Krafl. Zákon o elektronickém podpisu, který předložila skupina poslanců z různých politických stran a nedávno jej schválil i Senát, umožňuje občanům například komunikovat prostřednictvím Internetu nejen s daňovým, ale i s dalšími státními úřady. Zákon by měl také usnadnit a podpořit elektronické obchodování.

V Temelíně je už třetina paliva, Státní úřad pro jadernou bezpečnost nezastavil jeho zavážku

Obsluha jaderné elektrárny v jihočeském Temelíně vložila do pondělního poledne do reaktoru prvního bloku už 58 z celkového počtu 163 palivových souborů. Podle mluvčího elektrárny Milana Nebesáře pokračuje zavážení nepřetržitě a bez problémů. "Mělo by tedy skončit podle harmonogramu, tedy 10 až 12 dnů od zahájení," řekl Nebesář.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost (SÚJB) se rozhodl, že zavážku nepozastaví, jak to žádají odpůrci elektrárny. "Úřad v sobotu a v neděli prověřoval věcnou náplň podání a neshledal skutečnosti, které by vedly k potřebě vydat předběžné opatření ve smyslu správního řádu," informoval mluvčí úřadu Pavel Pittermann. Podle něj se bude SÚJB odvoláním organizací Hnutí Duha, Jihočeské matky, Greenpeace a Calla dále zabývat a o výsledcích bude v zákonných lhůtách autory odvolání informovat.

Odpůrci elektrárny míní, že úřad při rozhodování o zavážce nepostupoval v souladu s atomovým zákonem, když nepoměřoval přínosy povolení a rizika provozu. Vytýkají SÚJB, že vydal povolení, i když věděl, že zavážecí stroj pracuje provizorně a že nebyla provedena zkouška sprchovacího zařízení v podobě, která umožňuje stanovit prokázanou účinnost zařízení. Ekologické organizace hodlají podnikat další kroky, jejichž cílem je zastavení příprav ke spuštění jaderné elektrárny Temelín do doby, než se o něm rozhodne v referendu. V úterý předají petičnímu výboru parlamentu petici za vyhlášení referenda o spuštění Temelína, kterou podepsalo na 107.000 lidí.

Předseda Hnutí Duha Jan Beránek v pondělí uvedl, že "téma Temelín" by se ještě tento měsíc mohlo dostat na program jednání vlády. Jak však informoval mluvčí vlády Libor Rouček, debatu o zahájení provozu elektrárny vláda v programu středečního jednání stále ještě nemá. Připustil ale, že před započetím schůze kabinetu může o projednání tohoto tématu požádat kterýkoli jeho člen. Podle neoficiálních zdrojů se má kabinet tímto problémem, který už léta poutá pozornost českých a rakouských ekologických aktivistů, zabývat na popud členů Evropské komise a rakouských a německých politiků.

Otázkou spuštění Temelína se v pondělí odpoledne na popud Rakouska zabývali na svém zasedání i ministři zahraničí členských zemí Evropské unie. Uložili Evropské komisi, aby zjistila, co se děje kolem Temelína, a poskytla jim zprávu. Novinářům to řekl v Bruselu Pierre Moscovici, francouzský ministr pro evropské záležitosti. Otázku Temelína nastolila rakouská ministryně zahraničí Benita Ferrerová-Waldnerová v závěru pondělního zasedání. Stěžovala si zejména, že česká strana nedostála svému závazku pravidelně Rakousko informovat o vývoji výstavby jaderné elektrárny a začala bez upozornění neočekávaně zavážet palivo. Zástupci Evropské komise Radě sdělili, že situaci v Temelíně znají a sledují. Upozornili, že jaderná bezpečnost není upravena společnou legislativou EU (acquis communautaire) a že každá země se může svobodně rozhodnout, jaké zdroje energie bude využívat. Zásada maximální bezpečnosti musí být nicméně respektována beze zbytku.

Česká republika se nebrání tomu, aby orgány Evropské unie měly co nejvíce informací o jaderné energetice v České republice. "Vláda a naši vyjednavači v EU nemají žádný problém s vyjádřením, které jednoznačně prohlásí, že vše, co souvisí s jadernou elektrárnou v Temelíně, je v souladu s příslušnými kapitolami společné legislativy EU (acquis communautaire), jejichž splnění je pro nás jako kandidáty členství v EU závazné," řekl k tomu ČTK mluvčí ministerstva zahraničí Aleš Pospíšil.

Česká republika a Evropská komise parafovaly dohodu o uznávání shody

Česká republika v pondělí parafovala s Evropskou komisí dohodu o posuzování shody a akceptaci průmyslových výrobků. Ta se po schválení na obou stranách stane protokolem k Evropské asociační dohodě mezi Evropskou unií a Českou republikou. Přinese významné usnadnění a zlevnění vzájemného obchodu, který bude v dohodnutých oblastech probíhat stejně jako mezi členy Evropské unie. Dohoda se týká například strojů a zařízení, elektrospotřebičů, plynových přístrojů, vodních bojlerů, zařízení pro použití ve výbušném prostředí, výtahů a zdviží či osobních ochranných zařízení.

České a francouzské ministerstvo zdravotnictví připravují dohodu

Společná komise českého a francouzského ministerstva zdravotnictví připraví do konce roku smlouvu o spolupráci na úrovni ministerstev. Shodli se na tom v pondělí ministr zdravotnictví Bohumil Fišer a francouzský velvyslanec Philippe Coste, jehož Fišer přijal k pracovnímu jednání. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva zdravotnictví Otakar Černý. Jak upřesnil, pan velvyslanec se zajímal zejména o situaci okolo reformy nemocnic a zdravotního pojištění.

Exministr Ivan David chce partnerství mezi zdravotníky a pacienty

Partnerské vztahy mezi zdravotníky a pacienty chce ve své nové funkci předsedy sekce zdravotní politiky Svazu pacientů prosazovat poslanec a exministr zdravotnictví Ivan David, kterého v pondělí na tiskové konferenci svazu představil jeho předseda Luboš Olejár. V době, kdy byl David ministrem, poskytl Olejárovu svazu za minimální nájem prostory na svém ministerstvu. "Je třeba prosazovat partnerství mezi pacienty a zdravotníky. Je mi cizí snaha o konfrontaci mezi spotřebiteli zdravotní péče a lékaři," řekl David s poukazem na konfrontační přístup konkurenčního Občanského sdružení na ochranu pacientů, v jehož čele stojí Vladimíra Bošková. Ta také vstup lékaře do sdružení pacientů nekompromisně odsoudila s tím, že lékař vždy bude hájit zájmy lékaře na úkor pacienta. Olejár řekl, že David není jediným lékařem ve svazu. "Mezi 5730 členy je sedm lékařů, například předseda Svazu soukromých lékařů a podnikatelů ve zdravotnictví Jaroslav Henzl," upřesnil. Ivan David zdůraznil, že nevidí ve svém členství v pacientské organizaci konflikt. "Budu hájit zájmy pacientů, zájmy všech pojištěnců, ne pouze členů svazu. Pokládám za nutnou spolupráci všech. A jsem přesvědčen, že pokud má být péče poskytnuta dobře, musí být postaráno o zdravotníky," řekl s tím, že za zájmy pacientů hodlá lobbovat v Poslanecké sněmovně jako člen výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.

Interpol zjišťuje, zda měl někdo z falešných směnek Komerční banky zisk

V souvislosti s případem falešných směnek Komerční banky (KB) objevujících se v zahraničí Interpol prověřuje, zda měl někdo v cizině při jejich uplatňování u finančních ústavů zisk. ČTK to v pondělí řekla mluvčí republikového úřadu vyšetřování Soňa Jindráková s tím, že teprve po obdržení zprávy Interpolu podnikne vyšetřovatel další kroky. "Neví se, zda ty směnky vůbec někdo, někdy, někde uplatnil," uvedla Jindráková, podle níž by zpráva Interpolu měla právě tyto skutečnosti potvrdit nebo vyloučit. Zároveň však přiznala, že situace vypadá tak, že "k tomu pravděpodobně vůbec nedošlo". Podle Jindrákové se existence falešných směnek opatřených padělaným razítkem KB a podpisy smyšlených členů jejího vedení vyšetřuje jako podezření z trestného činu podvodu. "Zatím se v tom žádný další krok nepodnikal," uvedla Jindráková a zdůraznila, že pro pokračování vyšetřování bude důležitá právě očekávaná zpráva Interpolu.

Podle Lidových novin zachytila Komerční banka informace o padělaných směnkách už loni na jaře a v dubnu podala trestní oznámení na neznámého pachatele. List tvrdí, že KB a policie vnitřním šetřením zjistily, že směnky nejsou KB zaknihované a podpisy osob na nich nejsou v souladu s realitou. Banka proto požádala všechny světové peněžní instituce, se kterými spolupracuje, aby jí výskyt směnek vypsaných na částky vyšší než jeden milión dolarů okamžitě oznámily a počítaly s tím, že jde o padělky. Směnky jsou přitom podle Lidových novin obvykle vypsány na jeden nebo dva milióny dolarů. Policie se podle deníku domnívá, že autoři padělků pocházejí z České republiky. Směnky jsou totiž údajně vystaveny na jména tuzemských podnikatelských subjektů. Ty však prý vyšetřovatel odmítá uvést. Případem se zabývá rovněž Služba pro odhalování korupce a závažné hospodářské kriminality.

V Boleticích vrcholí příprava střídající roty pro misi KFOR

Přesunem z výcvikové základny mírových sil v Českém Krumlově do vojenského výcvikového prostoru Boletice zahájila v pondělí 2. průzkumná rota KFOR třídenní závěrečné cvičení. Velitel výcvikové základny Ludovít Cirok ČTK řekl, že příslušníci roty by měli v závěru července vystřídat své kolegy v misi KFOR v Kosovu.

Na vysoké vojenské škole ve Vyškově začalo školení vojáků NATO

Řízení finančních, materiálových a lidských zdrojů je námětem čtyřdenního kursu, který v pondělí začal ve Vysoké vojenské škole pozemního vojska ve Vyškově. Účastní se ho 80 vojáků zejména ze zemí Severoatlantické aliance, v kursu jsou však přihlášeni i důstojníci z Rakouska, Bulharska, Rumunska a Argentiny, řekl ČTK mluvčí školy Josef Konečný. Speciální kurs s tímto zaměřením pořádá podle mluvčího Vysoká škola NATO v německém městě Oberammergau a podílí se na něm také majetková sekce ministerstva obrany. "Využili jsme toho, že kurs se koná ve Vyškově, proto se ho navíc účastní dvacet příslušníků české armády," dodal Josef Konečný.

Výpověď špióna Frolíka před americkým Senátem vyšla knižně

Špion vypovídá II je název knižního vydání výpovědi bývalého agenta československé StB a pozdějšího emigranta Josefa Frolíka před Senátem USA. Publikaci s podtitulem Jasná zpráva o konci jednoho světa v pondělí představili novinářům její editoři Přemysl Vachalovský a John Bok. Podle nich jde o oficiální, odtajněný a veřejně dostupný dokument Senátu Spojených států, vydaný v roce 1976 ve Washingtonu. Vachalovský zdůraznil, že Frolík na několika místech dokumentu jasně hovoří o tom, že někdejší českosloveská Státní bezpečnost, stejně jako ostatní zpravodajské služby států bývalé Varšavské smlouvy, byla v přímé podřízenosti sovětské KGB. "Jde o první dokument, který toto potvrzuje, takže proto jsme to vydali," prohlásil. Vachalovský s Bokem, známí jako editoři nedávno vydaného spisu, který pod názvem Kato StB vedla na ministra zahraničí Jana Kavana, chtěli prý na dalším podobném tématu přiblížit její praktiky. Spolumajitel nakladatelství J. W. Hill Petr Jüngling řekl zpravodaji ČTK, že předpokládaný náklad knihy Špion vypovídá II je zhruba 5000 výtisků a její distribuce už začala.

V Edinburghu se koná souborná výstava děl Alfonse Muchy

Jednou z nejvýznamnějších akcí letošního Mezinárodního festivalu umění ve skotském Edinburghu je souborná výstava děl Alfonse Muchy. ČTK to v pondělí sdělila Muchova nadace, která je spolupořadatelem této výstavy. Expozice představuje na 200 děl, a to skicy, velkoplošné plakáty a olejomalby. Mezi časté hosty edinburského festivalu patří čeští hudebníci - například Česká filharmonie už zde několikrát hostovala a vrací se i letos. Nicméně je to poprvé, co festival uvádí reprezentativní výstavu věnovanou českému umělci. Spolu s výstavou Muchových děl se divákům nabízí výstava fotografií lorda Snowdona, který za své návštěvy Prahy v roce 1990 fotografoval prezidenta Václava Havla a také spisovatele Jiřího Muchu, syna Alfonse Muchy, a dále výstava ze sbírky významného edinburského sběratele moderního umění Richarda Demarca. Výstava Muchových děl začala v galerii City Art 7. července a potrvá do 10. září.

Francouzské listy oceňují novou inscenaci "Věci Makropulos"

Velký ohlas vyvolala ve Francii inscenace opery Leoše Janáčka Věc Makropulos, která v pátek večer zahajovala operní festival v jihofrancouzském Aix-en- Provence. Většina kritiků oceňuje nové nastudování a shoduje se ve chvále opery Leoše Janáčka, jehož dílo zatím ve Francii nebylo tolik uváděno jako v jiných západoevropských zemích. Je to poprvé, co je uváděna nějaká opera od největšího operního skladatele 20. století na tomto festivalu, který se přitom pořádá už 52 let, zdůraznil například kritik listu Le Monde v téměř oslavném článku.

Karlovarský festival se dostal do druhé poloviny

V polovině byl v pondělí večer jubilejní pětatřicátý ročník mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech. Před zaplněnými sály byla promítnuta zhruba polovina z připravených téměř tří stovek filmů. Další na své publikum ještě čekají, ale o diváky rozhodně není nouze. Dosud se jich akreditovalo dokonce víc, než za celý loňský ročník. O tom, co se na festivalu děje, se mohou dozvědět milovníci filmu i prostřednictvím Internetu. Festival má oficiální stránky na adrese www.iffkv.cz, na nichž podrobný program doplňují ukázky, denní on-line zpravodajství a přímé přenosy tiskových konferencí.

V Karlových Varech v pondělí nocovaly dvě významné hvězdy stříbrného plátna. Kromě amerického herce Woodyho Harrelsona totiž v neděli večer přijela také herečka Alicia Silverstoneová. Na karlovarském festivalu bude až do konce. Ztvárnila totiž jednu z rolí ve snímku Kennetha Branagha Marná lásky snaha, který tuto prestižní přehlídku 15. července uzavře. Harrelson, který byl i loňským festivalovým hostem, se letos představí v roli producenta, neboť spolupracoval na střihovém dokumentu o historii marihuany Tráva, k němuž i namluvil komentář. Ve Varech bude uveden v úterý před půlnocí. V pondělí odpoledne se novináři setkali například s tvůrci japonského soutěžního snímku První láska, dále s mladým Angličanem Julianem Sandsem, který přijel představit film Mikea Figgise Ztráta sexuální nevinnosti, a s jedním z hlavních představitelů francouzského filmu Kapky deště na rozpálených kamenech Malikem Zidim.

Čeští hasiči zatím na hrách v Paříži získali devět medailí

Po třech zlatých, stříbrných a bronzových medailích vybojovali na šestých Světových hasičských hrách v Paříži za první čtyři dny soutěží čeští sportovci. ČTK to v pondělí sdělil sekretář České sportovní federace hasičů Stanislav Krejčí. Hry, kterých se účastní 5000 sportovců, z toho 150 z České republiky, byly zahájeny 6. července a potrvají do 13. července. Soutěží se v 61 disciplínách. Většinu klání tvoří tradiční sportovní disciplíny, k nimž tentokrát francouzští pořadatelé přidali turnaj v místní specialitě - pétanque. Kromě toho však budou účastníci soutěžit v různých hasičských disciplínách, mezi nimiž bude vrcholem soutěž o nejzdatnějšího hasiče.

A ještě informace o úterním počasí v České republice:

Většinou zataženo s deštěm nebo přeháňkami, na východní Moravě a ve Slezsku i bouřky. Nejvyšší teploty 15 až 19 stupňů, na východní Moravě a ve Slezsku kolem 22 stupňů Celsia.

Tolik zprávy Radia Praha.