Zprávy úterý, 24. června 1997

r_2100x1400_radio_praha.png

Vazeni posluchaci, zpravy Radia Praha pro vas dnes pripravila Eva Petrzilkova:

A nyni podrobneji:

V Praze konci pracovni cast konference NATO

Pracovni cast prazske konference NATO dnes konci. Jeji ucastnici se shodli na potrebe otevrenosti aliance pro dalsi zajemce o clenstvi pote, co do ni budou prijaty prvni stredoevropske zeme. Vrchni velitel spojeneckych sil v Evrope George Joulwan uvedl, ze prijeti dalsich zemi do aliance neohrozi jeji celkovou vojenskou uroven. K ucastnikum promluvil i premier Vaclav Klaus. Ujistil je o tom, ze Ceska republika zajisti transformaci armady a vynalozi na ni potrebne penize. George Joulwan povazuje koncepci restrukturalizace ceske armady za velmi dobrou.

K ucastnikum konference promluvil rovnez rumunsky prezident Emil Constantinescu. Mimo jine rekl, ze pokud Rumunsko nebude vyzvano v prvni vlne ke vstupu do Severoatlanticke aliance, bude to rumunska verejnost povazovat za cynismus ze strany Zapadu. Dodal, ze by prijeti Rumunska a Slovinska posililo velmi exponovane jizni kridlo aliance a umoznilo by ji stabilizovat Balkan.

Skutecnost, ze uvahy o rozsireni NATO zahrnuji take staty jako Slovinsko a Rumunsko, svedci podle ceskeho ministra zahranici Josefa Zieleniece o tom, ze aliance planuje geostrategicky a ze jih a jihovychod Evropy je z hlediska bezpecnosti Evropy nesmirne dulezity. Je nepochybne, ze aliance se v budoucnu rozsiri i na jih a jihovychod Evropy. Soucasnym problemem je to, zda tento krok lze ci nelze udelat najednou, dodal ministr Zieleniec.

Vaclav Havel se sesel s rumunskym prezidentem

Rumunsko do NATO rozhodne patri. Uvedl to cesky prezident Vaclav Havel. Podle jeho slov mu neprislusi rozhodovat, zda se ma Rumunsko stat clenem aliance v prvni ci druhe vlne, melo by vsak uz dnes byt jasne receno, kdy mu to bude umozneno. Tyka se to nejenom Rumunska, ale take Slovinska a baltskych statu. Cesky prezidenzt to uvedl na Prazskem hrade po setkani s rumunskym prezidentem Emilem Constantineskem.

Po summitu v Madridu se sejdou ministri zahranici CR, Polska a Madarska

Ministri zahranici Ceske republiky, Polska a Madarska, tedy trojice zemi, s nimiz se vseobecne pocita v prvni rozsirovaci vlne NATO, jiz planuji spolecnou schuzku po historickem cervencovem madridskem summitu. Uvedl to v pondeli v Praze po setkani s polskym ministrem zahranici Dariuszem Rosatim sef ceske diplomacie Josef Zieleniec. Podle nej by meli na schuzce ministri hovorit nejen o problemech jednani svych zemi o vstupu do NATO, ale take o cele rade problemu, ktere souviseji s bezpecnostni strukturou regionu.

Ministr zemedelstvi na pracovni navsteve Polska

Mezivladni dohody o spolupraci ve veterinarni oblasti a o fytogeneticke ochrane rostlin podepsal v pondeli na jednodenni pracovni navsteve Polska cesky mistopredseda vlady a ministr zemedelstvi Josef Lux. Predmetem jednani s polskym ministrem Jaroslawem Kalinowskym byla take vzajemna obchodni vymena zemedelskych produktu, ve ktere ceska strana zaznamenala v poslednim obdobi znacny deficit platebni bilance. Predmetem jednani bylo rovnez odstranovani vzajemnych celnich prekazek a dovoznich kvot nejen v ramci Stredoevropske dohody o volnem obchodu, ale i mezi Polskem a nasi republikou.

Vaclav Klaus a Josef Zieleniec se zucastni schuzky EU

Predseda vlady Vaclav Klaus se spolu s ministrem zahranici Josefem Zieleniecem zucastni schuzky predstavitelu Evropske unie a zastupcu asociovanych zemi, ktera se uskutecni 27.cervna v Amsterodamu. Josef Zieleniec minuly tyden uvedl, ze je presvedcen, ze Ceska republika bude v prvni skupine statu, o ktere bude rozsirena dosavadni patnactka zemi Evropske unie. Dodal, ze summit EU neuzavrel cestu k rozsireni unie a naopak potvrdil jeji vuli zahajit jednani o prijeti novych clenu. Podle premiera Klause vsak neni vysledek jednani v Amsterodamu nijak optimisticky.

Predseda ceskeho Senatu po schuzce s predsedou slovenskeho parlamentu

Neoficialni uroven setkani s predsedou slovenskeho parlamentu Ivanem Gasparovicem podtrhl v pondeli po jeho skonceni v Bratislave predseda ceskeho Senatu Petr Pithart. V souvislosti s evropskymi integracnimi procesy rekl, ze vyslovil uprimne prani, "aby Slovensko nezustalo mimo hlavni proud a kdyz, tak jenom na co nejkratsi chvili". Hlavnim duvodem Pithartovy navstevy v Bratislave byla jeho odpoledni prednaska na tema potize postkomunistickych zemi s prilivem cizincu a s narodnostnimi mensinami, s durazem na to, jak se tyto problemy tykaji Ceske republiky.

O politice ochrany zivotniho prostredi jednal v OSN ministr zivotniho prostredi Jiri Skalicky

O pristupu CR k politice ochrany zivotniho prostredi jednal v OSN mistopredseda vlady a ministr zivotniho prostredi CR Jiri Skalicky. Staly zastupce USA pri OSN Bill Richardson se zajimal take o stav ceske legislativy tykajici se ekologie. Skalicky v teto souvislosti pripomnel nedavnou navstevu komisarky Evropske unie pro zivotni prostredi Ritt Bjerregaardove, ktera byla v zasade spokojena se situaci a snahou ministerstva zivotniho prostredi co nejvice uspisit priblizeni legislativy z oblasti zivotniho prostredi zakonnym normam EU. Ze 70 procent se to jiz podarilo.

Premier o obcich a okresnich uradech

Obce a okresni urady jsou podle premiera Vaclava Klause stabilnim clankem statni spravy a je proto riskantni tyto instituce narusit. Premier to rekl v pondeli novinarum po setkani s prednosty okresnich uradu v Benesove. O tom, jak zmenit tento meziclanek v pripade vzniku vyssich uzemne samospravnych celku, vsak podle nej bude vlada teprve jednat.

Vlada navrhuje zrusit paragraf o hanobeni prezidenta

Zruseni paragrafu trestniho zakona, ktery umoznuje potrestat odnetim svobody az na dva roky toho, kdo verejne hanobi prezidenta republiky, ma umoznit vladni navrh novely trestniho zakona, jehoz predlohu v techto dnech obdrzela Poslanecka snemovna. Podle navrhu by melo v trestnim zakone zustat pouze ustanoveni tykajici se hanobeni republiky.

Predseda republikanu obzalovan z podnecovani k rasove a narodnostni nenavisti

Policejni vysetrovatele zaslali mestskemu statnimu zastupci navrh na podani obzaloby na predsedu republikanske strany Miroslava Sladka. Policiste uzavreli setreni s tim, ze se Sladek podle nich skutecne dopustil trestneho cinu podnecovani k rasove a narodnostni nenavisti. Trestny cin mel spachat svymi protinemeckymi vyroky, ktere pronesl na lednove republikanske demonstraci. Soud mu muze ulozit az dvoulety trest odneti svobody.

Schodek zahranicniho obchodu CR

Schodek zahranicniho obchodu presahl v kvetnu 11 miliard korun. Za prvnich pet mesicu letosniho roku tak zaporne saldo obchodni bilance z vymeny zbozi se zahranicim dosahlo vyse 64 a pul miliardy, coz je o 7 miliard vice nez ve stejnem obdobi lonskeho roku. Uvedl to tiskovy mluvci Ceskeho statistickeho uradu Josef Zabransky.

Vyvoj statniho rozpoctu byl v prvnim ctvrtleti nepriznivy

Vyvoj statniho rozpoctu v prvnim ctvrtleti letosniho roku byl podle vladnich informaci o stavu ekonomiky nepriznivy. Prijmy dosahly k 31.breznu 107 miliard a vydaje 115 miliard korun. Schodek tak po prvnim kvartalu cinil osm miliard korun a byl podle zminene zpravy, kterou obdrzela v pondeli Poslanecka snemovna, zpusoben nizkym plnenim prijmu, zejmena pak prijmu z dani.

Ceska koruna posilila

Koruna v pondeli posilila na hodnotu 18,475 k marce, 31,815 k dolaru. Dostala se na uroven 5,88 procenta v devalvacnim pasmu byvale parity menoveho kose, coz je vubec nejsilnejsi uroven od zruseni fluktuacniho pasma. Uvedl to dealer CSOB Petr Korous s tim, ze v pondeli zverejnena revidovana prognoza ekonomiky Ceskeho statistickeho uradu na letosni rok nemela na trh zadny vliv. Stabilita koruny bude podle nej v nasledujicich dnech zachovana, pricemz rozsah hodnot kursu nebude nijak vyrazny.

Na newyorskem Manhattanu otevreno Ceskoslovenske centrum

Male "ceskoslovenske" centrum otevrel v nedeli v redakci sveho obnoveneho ctrnactideniku Ceskoslovenske listy na newyorskem Manhattanu vydavatel Jan Krondl. V historickych mistech naproti Narodni budove, ktera kdysi slouzivala ceskoslovenskym krajanum, chce Krondl provozovat krome sveho listu pro Cechoamericany stredisko informaci pro ty, kdo prijizdeji z Cech a Slovenska. Vice nez ctyri roky po rozdeleni Ceskoslovenska nehodla totiz Cechy od Slovaku oddelovat. Zrovna tak se vyslovil pro jednotu Cechu v puvodni vlasti a v zahranici.

Z kultury:

Dnes slavi sve padesate narozeniny /24. 6. 1947/ popularni ceska zpevacka a herecka Helena Vondrackova. Zacinala v polovine sedesatych let na scene divadla Rokoko, pozdeji vynikla ve slavnem peveckem triu Golden Kids s Martou Kubisovou a Vaclavem Neckarem. Dale jiz ucinkovala solove za doprovodu orchestru K. Vlacha, G. Broma nebo V. Hybse u nas i ve vice nez triceti zemich sveta. Jako herecka se objevila napr. ve filmech "Silene smutna princezna" nebo "Romance za korunu". V roce 1992 ztvarnila roli Fantiny v muzikalu Les Miserables. Ziskala radu oceneni u nas i v zahranici mj. platinovou desku Supraphonu za 4,5 milionu prodanych nosicu, cimz se stala nejprodavanejsi zpevackou popularni hudby u nas.

Sport:

Na treti misto aktualniho svetoveho zebricku postoupila ceska tenistka Jana Novotna. Poprve od roku 1982 se v padesatce nejlepsich tenistek neobjevila Helena Sukova, ktere v soucasnosti patri dvaasedmdesata pricka.

Kratce o pocasi:

V Ceske republice je dnes oblacno az zatazeno, misty prehanky nebo bourky. Teploty se pohybuji mezi 16 az 2O stupni Celsia.

Tolik zpravy Radia Praha.