Zprávy

Čeští vojenští policisté, kteří budou zajišťovat bezpečnost během lednových voleb v Iráku, se v pátek rozloučili na pražském Vítkově. Osm desítek příslušníků pátého kontingentu vojenské policie zůstane v zemi do konce února. Vojáci odletí do Iráku ve dvou etapách - první část v pondělí a druhá o týden později. Mnozí z nich již v minulosti na iráckém území působili. Na místě vystřídají příslušníky čtvrtého kontingentu. "Jsme připraveni na to, abychom mohli své lidi v případě nebezpečí ochránit," řekl velitel Jiří Neubauer. Vzhledem k situaci, která v jižním sektoru panuje, byla posílena speciální jednotka vojenské policie. Čeští vojenští policisté působí v Iráku od ledna. Na konci roku měli ze země odejít, parlament ale podpořil návrh vlády, aby tam zůstali až do února. Od března nechá Praha v Iráku pouze své lékaře a sestry. Podle ministra obrany Karla Kühnla se česká armáda bude i nadále podílet na stabilizaci situace v Iráku. Česko například přislíbilo pomoc při výcviku příslušníků iráckých bezpečnostních složek na českém území. S výcvikem musí ale nejdříve souhlasit parlament. Vojáky na Vítkově pozdravil také náčelník generálního štábu Pavel Štefka. Na začátku slavnostního rozloučení uctili přítomní minutou ticha památku pěti vojáků, kteří zahynuli ve čtvrtek na železničním přejezdu na okraji Prostějova.

Čeští krajané, kteří kvůli emigraci před komunistickým režimem přišli o občanství, by měli mít možnost od poloviny příštího roku opět žádat o jeho obnovení. Počítá s tím senátorský návrh novely zákona o státním občanství, který horní komora parlamentu v pátek téměř jednomyslně schválila. Novelu nyní dostane k posouzení vláda a Poslanecká sněmovna. Senát navrhl zrušit pětiletou lhůtu, která uplynula počátkem září; bez toho by další krajané už nemohli o obnovení občanství požádat. Senátoři z komise pro krajany novelu předložili kvůli tomu, že informace o možnosti požádat o české občanství se ke krajanům vzhledem k rozlehlosti území, na kterém žijí, dostávala postupně. Ne všichni proto stihli získat potřebné dokumenty a o občanství znovu ve stanovené lhůtě požádat. Sněmovna podobnou iniciativu senátní komise již na jaře zamítla. Důvodem byla především snaha vyřešit tuto problematiku až příští rok, a to komplexnější vládní novelou zákona o státním občanství. Po změně vlády se senátoři rozhodli novelu předložit znovu. Norma je určena především těm, kteří odešli z Československa v posledních letech totalitního režimu a podmínky současného zákona nemohli splnit. Zákon z roku 1999 umožňoval požádat o obnovení občanství jen těm emigrantům, kteří o české občanství přišli od 25. února 1948 do 28. března 1990, a to "propuštěním ze státního svazku" nebo v souvislosti s nabytím občanství země, s níž Česko mělo uzavřenu úmluvu o zamezení vzniku dvojího občanství. Senátorská úprava tak vychází vstříc hlavně krajanům, kteří o české občanství nemohli požádat kvůli československo-americké úmluvě o naturalizaci. Úmluva, která znemožňovala vznik dvojího občanství, přestala platit až v srpnu 1997.

Již zhruba 50 lidí si stěžuje na nedobrovolnou sterilizaci. Ve svém prohlášení to uvedly Evropské středisko pro práva Romů (ERRC) a tři neziskové organizace z ČR. Vyzývají české státní orgány, aby oběti nedobrovolné sterilizace odškodnily. Podle zástupkyně ombudsmana Anny Šabatové pocházejí stížnosti z celé ČR. Oběti se podle Ligy lidských práv rekrutují v drtivé většině z romských žen. Jeden případ se týká muže. Podezření na nucené sterilizace Romek v Česku zveřejnilo Evropské středisko pro práva Romů. Uvedlo, že se v ČR vyskytly případy, kdy ženy nedaly k zákroku souhlas nebo k němu kývly v mezní situaci či pod pohrůžkou odebrání sociálních dávek. Z některých šetření vyplývá, že je k souhlasu s ukončením plodnosti vedla i odměna. Do roku 1991 platila vyhláška, která umožňovala vyplacení zvláštní dávky až 10.000 korun za podstoupení zákroku. Podle ERRC, Ligy lidských práv, IQ Roma Servisu a organizace Vzájemné soužití by státní orgány měly uznat, že za socialismu byla nucená sterilizace žen součástí státní politiky. Organizace tvrdí, že zákroky pokračovaly i po roce 1989. Po vládě požadují, aby rozhodla o odškodnění postižených žen a uznala, že u sterilizací hrál roli etnický původ. Stát by měl dále zaručit právo pacientů a pacientek na informovaný souhlas u všech zdravotnických zákroků. Ombudsman požádal ministerstvo zdravotnictví o posouzení lékařské dokumentace stěžovatelek i stěžovatele. Ministryně Milada Emmerová ustavila komisi, která má věc posoudit.

Jednou z hvězd 60. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro bude v květnu 2005 americký pianista Herbie Hancock, proslulý pětašedesátiletý jazzový a jazzrockový hudebník. V Praze vystoupí s rozhlasovými symfoniky v nadžánrovém projektu. Prolínání etnických kultur se promítne i do programu dalšího koncertu, na němž zazní hudba tří kontinentů. Bude se na něm podílet bulharský vokálně-instrumentální soubor, čínské dívčí instrumentální kvarteto, syrský citerista a senegalsko- mauretánský zpěvák a kytarista Daby Touré. Na festivalu se šesti desítkami programů převažuje ovšem klasická hudba od nejstarší po současnou s hostováním renomovaných zahraničních orchestrů a komorních sdružení, řady světoznámých sólistů i mnoha předních tuzemských umělců. Zvláštní pozornost věnuje dramaturgie festivalu v příštím roce hudbě Josefa Suka a Johanna Sebastiana Bacha. Připravena jsou matiné mladých interpretů a neformální nokturna v Rudolfinu i koncert laureátů soutěže Pražského jara. Národní divadlo přispěje mimo jiné kompletním uvedením Wagnerovy tetralogie Prsten Nibelungův. V roce 2006 připomene Pražské jaro 60 let od svého prvního ročníku. Chystá k tomu výroční publikaci, CD a DVD a výstavu a také repliku tehdejšího úvodního koncertu, který tvořily skladby Josefa Bohuslava Foerstera, Otakara Ostrčila a Antonína Dvořáka. Teprve po něm následovala další den Smetanova Má vlast, která se tradičním festivalovým úvodem stala až v dalších letech.