Zprávy

Přes obrovskou čtvrteční tragédii na železnici, při níž jednotka speciálních sil z Prostějova ztratila pět mužů, se režim těchto specialistů nijak nezměnil. Podle zástupců armády elitní jednotka i nadále plní všechny své úkoly včetně výcviku. Vojáky však jejich velitelé o celé situaci poučili. Muži, kteří byli těžce zraněni, jsou mimo hlavní ohrožení života. Jejich stav zůstává podle zástupců olomoucké fakultní nemocnice i nadále velmi vážný. "Je to špičková profesionální jednotka, kterou taková tragédie nemůže ovlivnit. Pracuje se a cvičí dál," řekl ČTK mluvčí vojenských tajných služeb Ladislav Šticha. Podotkl však, že všichni vojáci byli o nehodě a možném nebezpečí při přepravě poučeni.

Také sám velitel speciální jednotky Ondřej Páleník ministra obrany Karla Kühnla při jeho páteční návštěvě v Prostějově ujistil, že i přes tragédii je jednotka v dobrém stavu a plní všechny své úkoly. Případný stres ze smrti kolegů pomáhá příslušníkům prostějovské jednotky zvládat armádní psycholog.

Při nehodě bylo kromě pěti obětí zraněno šest vojáků; tři z nich záchranáři odvezli v kritickém stavu do olomoucké fakultní nemocnice. "Žádná změna vzhledem k jejich stavu nenastala. Nadále zůstávají mimo hlavní ohrožení života, jejich stav je ale vážný," řekla ČTK mediální zástupkyně nemocnice Hana Matulová. Podle policie nese vinu za nehodu vojenské tatry, která se na předměstí Prostějova na přejezdu srazila s rychlíkem, zřejmě její řidič. Nejpravděpodobnější příčinou je podle policistů jeho nepozornost.

Horská služba má po dvou letech opět trvalé stanoviště na hřebenech nejvyšších českých hor Krkonoš. Nepřetržitá služba je od pátku na Labské boudě a záchranáři se na ní budou střídat v zimě i v létě. "Pomoc k lidem v nouzi se tak na hřebenech v okolí boudy dostane dřív," řekl ČTK náčelník krkonošské Horské služby Adolf Klepš. Stálá služba na Labské boudě bude také obsluhovat meteorologickou stanici. "Údaje bude předávat meteorologům i nám, takže získáme daleko přesnější informace o počasí na hřebenech," řekl Klepš. Úkolem záchranáře bude i kontrola tyčového značení a bude také ovlivňovat chování turistů na hřebenech.

V minulosti měla horská služba v Krkonoších služebny na hřebenech právě na Labské boudě a také na Luční boudě. Známé boudy soukromí majitelé z provozních důvodů v minulých letech zavřeli a horská služba je opustila, naposledy před zimou roku 2002 odešla z Luční boudy. S chystaným znovuotevřením Labské boudy se na ni záchranáři vrátili. Počítají i s návratem na Luční boudu, která je opět v provozu od letošního léta. "Místnost pro nás tam ale ještě není připravena. Snad příští léto," řekl Klepš.

Stanice horské služby jsou v Krkonoších ve všech větších lyžařských střediscích. V zimní sezoně má krkonošská horská služba 14 stálých, 18 sezonních a 170 dobrovolných pracovníků. Naplno letošní zimní sezona záchranářům začala již na konci listopadu, kdy se v Horních Mísečkách a Janských Lázních rozjely první vleky.

Velké plochy rozzářených nástěnných maleb a fresek si v sobotu poprvé mohli prohlédnout návštěvníci kostela svatého Cyrila a Metoděje v Praze-Karlíně. Chrám byl slavnostně otevřen po ukončení druhé etapy oprav, které začaly po povodních. Divákům se tak naskytl pohled na restaurované portréty svatých a další výjevy, které pokrývají 8000 metrů čtverečních. Opraveno bylo zatím 60 procent z nich. "Malby jsou již z větší části zachráněny. Máme nyní naději, že vydrží díky novým technologiím déle," upřesnil jeden z trojice vedoucích restaurátorského týmu Tomáš Záhoř. Dodal, že nyní odborníci již naštěstí nepostupují jako jejich předchůdci v roce 1938. Tehdy se totiž při opravách malby oškrabávaly či zamalovávaly. Také zlato na zlacení nahradil v minulosti bronz nebo okr.

Položení základního kamene karlínského kostela, zasvěceného věrozvěstům, se v roce 1854 zúčastnil dokonce císař František Josef I. V roce 1863 byl chrám dokončen. Na malbách pracovali přední umělci, například Karel Jobst, Petr Maixner, Josef Mánes či František Ženíšek, až do konce století. Restaurátory i dnes překvapuje množství použitých technik.

Dřevěné i papírové betlémy či vyřezávané, paličkované a skleněné vánoční ozdoby mohou do 9. ledna zhlédnout návštěvníci výstavy Řemesla a betlémy v brněnském Technickém muzeu. Zlatým hřebem celé expozice je mechanický betlém z Frýdlantska dlouhý 3,5 metru. Betlém pochází z první poloviny 20. století; vznikal postupně a jeho nejstarší části jsou z roku 1911, řekl ČTK spoluorganizátor výstavy Ivo Hubr. Pohyb figur obstarává složitý systém mechanických převodů, poháněných dvacetikilogramovým závažím. V betlému je na sto postav. Po zapojení mechaniky mohou diváci vidět pohyblivý průvod velbloudů, dívky žnoucí trávu, pasoucí se stáda krav a ovcí, pohybující se lopatky vodního mlýnu a podobně. Další raritou je podle Hubra také dva metry dlouhý papírový betlém Viléma Markla z přelomu 19. a 20. století.

Kromě betlémů mohou návštěvníci muzea v rámci Víkendu tradičních řemesel spatřit i výrobu betlémových figurek, tradičního vizovického pečiva nebo ozdob z kukuřičného šustí a navlékaných skleněných ozdob. Nechybí ani ukázky zdobení perníčků, paličkování a drátování.